Tag Archives: pro-choice
„Nejhorší chvíle v historii“ Planned Parenthood
Paul Ryan
Aciprensa , 9. ledna 2017; LifeSiteNews, 6. ledna 2017
Planned Parenthood Action Fund, politická frakce mezinárodní propotratové organizace Planned Parethood, tvrdí v e-mailu zaslaném svým příznivcům, že složením přísahy nových členů Kongresu USA 3. ledna 2017 nastaly organizaci Planned Parethood nejnebezpečnější chvíle za její více než stoletou historii.
„Dnes skládá přísahu nový Kongres, což znamená, že vstupujeme do nejnebezpečnějších okamžiků v dějinách Planned Parenthood, a to už něco znamená, vezmeme-li v úvahu obrovské výzvy, jimž naše organizace za posledních sto let čelila,“ uvádí se v e-mailu.
Mezi nově zvolenými členy Sněmovny reprezentantů, kde má většinu Republikánská strana, jsou i čelní představitelé hnutí pro život včetně znovuzvoleného předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Již 5. ledna Ryan prohlásil, že zastaví financování Planned Parenthood. Příslušný návrh byl v Kongresu USA schválen již na počátku roku 2016, prezident Barack Obama ho však vetoval. Nově zvolený prezident Donald Trump, který se 20. ledna ujme úřadu, ve volební kampani slíbil, že financování nadnárodní propotratové organizace z peněz amerických daňových poplatníků ukončí.
Křesťané a nacismus dneška
V sobotu jsem přednášel ve vyšebrodském klášteře na téma „hnutí pro-life a jeho témata“. Byla to moje první přednáška vůbec, takže spousta přeřeknutí a vyplňovacích slov, nějaké věcné chyby, i když nijak zásadní, a několik opomenutí. Asi největší z nich je, že jsem sice mluvil o tom, co to hnutí pro-life je, jakými se zabývá tématy a co za hlavní činnosti provádí, ale dostatečně jsem se nezabýval tím, proč by nás to mělo zajímat. Pokud možno všechny.
O potratářských emociomentech I: Svoboda volby
V této sérii se podíváme na některé mimořádně oblíbené linie mlžení, které potratáři spolehlivě tasí, když se dostávají do argumentační nouze, a se kterými dobývají, řekl bych, největší úspěchy. Zajímavé je na nich to, že jde nikoliv o nějakou argumentaci nebo logiku, ale o falešné „emociomenty“, emocionální a lživé výkřiky apelující dílem na falešný soucit a dílem na sobectví. Prvním „emociomentem“ je „svoboda volby“.
Potrat jako druhé znásilnění
Dostane-li se potratář do úzkých, když argumenty docházejí a on už i přiznal, že potrat je vlastně hodně špatná věc, instinktivně se snaží zahrát na city a neomylně hmátne po příkladech, kdy přece „každý slušný člověk“ musí uznat, že potrat musí být povolen. Jako první se nabízí případy početí ze znásilnění. Pomiňme teď fakt, že drtivá většina žen, které jdou na potrat, nepočala při znásilnění, a soustřeďme se jen na podstatu tohoto specifického dilematu.
