Tag Archives: právo na život

Belgičtí psychiatři terčem opovržení kvůli obraně života pacientů

BELGIE, 10. července 2018 (LifeSiteNews) — Podle belgického bioetika jsou psychiatři, kteří se opovažují oponovat nové, liberálnější interpretaci belgických zákonů o euthanasii, předmětem opovržení pro údajnou nelidskost a nedostatek empatie vůči nesnesitelně trpícím lidem. „Mravní klima se drasticky změnilo v tom smyslu, že někteří lidé euthanasii nazývají ,základním právemʻ a ,terapeutickým řešenímʻ. Euthanasie se stává čímsi posvátným a jakákoli kritika je odmítána jako nelidská, a tedy nemravná,“ řekl podle zpráv počátkem července dr. Willem Lemmens, profesor moderní filosofie a etiky na Antverpské univerzitě.

V Kanadě vstoupil před dvěma lety v platnost zákon, jímž byla legalizována euthanasie pro dospělé, kteří o ni požádají. Podle tohoto zákona mohou euthanasii podstoupit pouze lidé starší osmnácti let, duševně způsobilí, v těžkém a nevyléčitelném zdravotním stavu, jejichž žádost o lékařskou pomoc při umírání je založena na informovaném rozhodnutí. Podle kanadského federálního ministerstva zdravotnictví musejí být rovněž v situaci, kdy lze rozumně předpokládat přirozenou smrt. V bloku států umožňujících euthanasii je však Kanada nováčkem.

Když dojde na lékařskou pomoc při umírání, všechny oči se obvykle obracejí k Belgii, která má se zákony o euthanasii již šestnáctiletou zkušenost. Tento společenský experiment děsí mnohé obhájce života.

Proč Alfie Evans musí zemřít

Na mnoha webových stránkách dnes můžeme v podstatě v přímém přenosu sledovat boj o život Alfieho Evanse, anglického postiženého chlapce, kterého se lékaři nemocnice, která o něj měla pečovat, rozhodli místo toho „v jeho nejlepším zájmu“ zabít. Když se to rodičům z celkem pochopitelných důvodů nelíbilo, přispěchalo na pomoc britské soudnictví, které je minimálně stejně zkažené, jako britské zdravotnictví. Podle něho to lékaři nemocnice Alder Hey (nemůžeme ani říci jen obecně britští lékaři, protože bychom našli spoustu těch, co nesouhlasí) vědí nejlépe a jedině správně.

Rodiče se v zoufalé snaze synka zachránit obrátili až do zahraničí a několik nemocnic, včetně italské špičkové pediatrické kliniky Bambino Gesu, dalo najevo, že je ochotno Alfieho přijmout do své péče a pokusit se mu pomoci, je-li to možné (zda to je či není možné, dnes nikdo jistě neví, protože v Alder Hey se dodnes u Alfieho nezmohli ani na diagnózu jeho potíží). V případě Bambino Gesu je dokonce zajištěno i financování léčby bez britské účasti, takže by převoz a další léčení Alfieho nestálo Anglii ani libru. Navzdory tomu, navzdory vůli rodičů a dokonce i navzdory pozoruhodné neochotě Alfieho umřít (zjevně zvládl přežít bez podpory přístrojů o mnoho delší dobu, než lékaři z Alder Hey považovali za možné, a to nejen ve vyjádřeních pro tisk, ale i v odborných dobrozdáních pro soudy), se postoj britského soudnictví a zdravotnictví nemění. Alfie prostě musí bez pomoci zemřít, udušením, dehydratací či vyhladověním, to je jedno, hlavně aby umřel.

Zakladatelka pochodů pro život Nellie Grayová o nebezpečích kompromitování zásad

Text ze srpna 2012 zůstává stejně aktuální i dnes, a zdaleka nejen ve Spojených státech.

WASHINGTON, D.C., 22. srpna 2012 (LifeSiteNews) — Smrt Nellie Grayové 13. srpna 2012 vedla k častějšímu připomínání zásady hnutí pro život „žádné výjimky a žádné kompromisy“, kterou Grayová energicky prosazovala po celou dobu, co od roku 1974 stála v čele organizace pořádající pochody pro život. V rozhovoru s Matkou Angelikou v televizi EWTN 14. srpna 1994 dostala možnost podrobně vysvětlit svůj postoj, jenž je podle jejího názoru jediný, jaký může zastávat skutečný představitel hnutí pro život.

Nellie Grayová, veteránka druhé světové války a bývalá právnička, která 28 let působila na ministerstvech zahraničí a práce, byla vytrvalou, byť obvykle zdvořilou kritičkou strategií hnutí pro život, které připouštějí postupný vývoj a výjimky z ochrany nenarozených v případech ohrožení života matky, znásilnění, incestu a dalších situací. To znamená zrazování základní zásady, že chránit je třeba každý nevinný lidský život. Grayová vysvětlovala, že první nepřijatelný kompromis umožňující potrat pro záchranu života matky přirozeně vedl k záplavě dalších výjimek, což znesnadnilo přesvědčování potratářů, že potrat je špatný, a způsobilo rozdělení v hnutí pro život.

V pořadu uvedla:

„Trest smrti“ pro dvouleté dítě: britský soud dovolil odpojení od přístrojů proti vůli rodičů

LIVERPOOL, 21. února 2018 (LifeSiteNews) – Britský vrchní soud v úterý rozhodl, že nemocnice může odpojit malé dítě od plicního ventilátoru v rozporu s přáním jeho rodičů. Nemocnice u soudu prohlásila, že nechat jednadvacetiměsíční batole naživu by bylo „nelaskavé, nespravedlivé a nehumánní.“

Alfie Evans, syn Thomase Evanse a Kate Jamesové, trpí podivnou nediagnostikovanou chorobou. Je v kómatu a má záchvaty, ale reaguje na podněty rodičů. Thomasovi je 21 a Kate 20 let. „Mému synovi jsou dva roky a odsuzují ho k trestu smrti,“ řekl Thomas Evans po rozsudku. „To je strašné. Chtějí, aby zemřel v pátek, a ani nám nedovolí nechat ho zemřít doma.“ Rodina Evansova se podle zpráv v britských médiích může odvolat.

Dětská nemocnice Alder Hey bojuje za odpojení podpory Alfieho životních funkcí, přestože ho rodiče chtějí dát převézt soukromou leteckou záchrankou do nemocnice Bambino Gesù v Římě.

Další dítě ohrožené euthanasií

V srpnu loňského roku jsme psali o malém Alfiem Evansovi, o jehož život bojují rodiče s liverpoolskou nemocnicí, která ho chce odpojit od přístrojů a tím ukončit jeho život: http://www.duseahvezdy.cz/2017/08/21/dalsi-charlie-gard/

Boj dosud neskončil, a stejně jako v případě Charlieho Garda, i tentokrát se zdá, že se zdravotníci rozhodli kulturu smrti prosazovat hlava nehlava. Stejně jako u Charlieho, i tentokrát nabídla vatikánská nemocnice Bambino Gesù, že Alfiemu poskytne péči, a i tentokrát zdravotníci odmítají dovolit Alfieho převoz. Lékaři z Bambino Gesù dokonce navrhli operaci, která Alfieho sice nevyléčí, ale umožní mu snáze dýchat a přijímat potravu. To by výrazně zlepšilo jeho život na další, blíže neurčené období, během něhož by se možná mohla najít léčba. Angličtí lékaři přesto tvrdí, že další léčba je „nežádoucí“, a soudně se domáhají, aby byli Alfieho rodiče zbaveni práva o něm rozhodovat a zdravotníci mohli jeho život ukončit.

Arcibiskup Trudeauovi: „Nemůžete být pro potraty a zároveň katolík“

OTTAWA, 26. ledna 2018 (LifeSiteNews) – Ottawský arcibiskup Terrence Prendergast napsal v úvodníku listu Ottawa Sun, že je „logicky nemožné“, aby se premiér Justin Trudeau pokládal za katolíka a současně byl pro potraty. Arcibiskup v článku kritizoval požadavek vlády liberálů, podle něhož musejí zaměstnavatelé nabízející letní brigády pro mládež podepsat prohlášení, že souhlasí s potraty a s transgenderismem, chtějí-li dosáhnout na státní podporu. Prendergast vytýká Trudeauovi „falešné“ tvrzení, že Charta práv zahrnuje i „právo“ na potrat. Arcibiskup-jezuita si rovněž postěžoval na „popletené osobní výroky“ premiéra o tom, že jeho katolicismus jde dohromady s podporou potratu na požádání.

„V rozporu s tvrzením premiéra neexistuje žádná charta reprodukčních práv či reprodukčních svobod,“ napsal Prendergast. „O tom se může přesvědčit každý Kanaďan, který si Chartu práv a svobod přečte na internetu. Přesto teď Kanadský úřad pro zaměstnanost a sociální rozvoj může odmítnout finanční podporu organizacím nabízejícím letní brigády, pokud se k neexistujícímu právu nepřihlásí.“

Arcibiskup Prendergast vysvětlil, že tento nový propotratový požadavek kanadské katolíky konsternoval, protože „toto [propotratové] prohlášení vylučuje každou katolickou farnost či charitativní organizaci ze [státní] finanční podpory určené na letní studentské brigády“.

Nový směr Papežské akademie pro život

Vincenzo Paglia

Předseda Papežské akademie pro život arcibiskup Paglia v nedávném rozhovoru odmítl zvěsti, že renovovaná Akademie chce reinterpretovat encykliku Humanae vitae.

„To je naprosto falešný názor,“ řekl Paglia P. Mirosławu Tykferovi z polského katolického časopisu Przewodnik katolicki, který rozhovor vedl. „Každý, kdo to opakuje, by se měl omluvit, protože lže.“

Kontroverzní kardinál nicméně v Papežské akademii pro život zavedl několik inovací, včetně přinejmenším jednoho propotratového člena a nového zaměření na životní prostředí, masovou imigraci, hospodářský útlak, otroctví a hrozbu jaderné války. Když P. Tykfer vyjádřil pochybnosti nad tím, zda toto „rozšíření“ pomůže lépe chránit život od početí do přirozené smrti, Paglia argumentoval, že tomu tak bude. „Jak můžeme například podporovat život, jestliže staří lidé zůstávají osamělí? Nebo jestliže necháváme děti umírat ve Středozemním moři a nic s tím neděláme? Nebo jestliže stále existuje trest smrti a válka se pokládá za spravedlivou?“

Další Charlie Gard?

LIVERPOOL, Anglie, 1. srpna 2017 (LifeSiteNews) – Liverpoolská nemocnice chce ukončit podporu životních funkcí čtrnáctiměsíčního dítěte, ačkoli rodiče ho chtějí převézt na léčení do Spojených států.
Tom Evans a Kate Jamesová jsou rodiči Alfieho Evanse, který od prosince leží na jednotce intenzivní péče v nemocnici Alder Hey Children’s Hospital v Liverpoolu. Alfie trpí záhadnou, dosud nediagnostikovanou chorobou, je v kómatu a má záchvaty. Případ připomíná Charlieho Garda, který si získal mezinárodní pozornost. Charlieho rodiče řadu měsíců bojovali s londýnskou nemocnicí Great Ormond Street Hospital, aby ho směli převézt k experimentální léčbě do Spojených států. Nemocnice chtěla ukončit podporu jeho životních funkcí. Charlie byl odpojen od dýchacího přístroje v hospici v pátek 28. července poté, co rodiče právní bitvu nakonec vzdali.

Facebooková skupina Alfie’s Army, která vznikla na podporu Alfieho a jeho rodičů, má už více než 23 tisíc členů. Alfie’s Army na Facebooku sdílí video, na němž je vidět, jak Alfie otevírá oči a dumlá dudlík. Na jiné nahrávce se protahuje. „Lékaři upozornili, že možná podají žalobu, protože [Alfieho otec] Tom nedovolí jeho odpojení od přístrojů,“ píše list The Mirror. Tom uvedl, že jim pomoc nabídla více než desítka nemocnic ve Spojených státech, včetně jednoho zařízení v Miami.

Charlie Gard zemřel

Jedenáctiměsíční Charlie Gard, o jehož život statečně bojovali jeho rodiče i obhájci života z celého světa, zemřel 28. července poté, co nemocnice odpojila jeho ventilátor.

Naděje na okamžik svitla ještě v červenci, kdy po protestech a intervencích z mnoha stran, včetně amerického prezidenta a papeže, soud dovolil, aby Charlieho vyšetřil americký specialista, který se zabývá experimentální léčbou dětí s mitochondriální poruchou, jíž trpěl i Charlie. Ukázalo se, že je pozdě: jak si veřejně postěžovali Charlieho rodiče, kdyby Charlie tuto možnost dostal na jaře, mohl být dnes možná zdráv. Nedošlo k tomu proto, že britská nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž se léčil, podala žalobu, v níž se domáhala svolení soudů s odpojením přístrojů. Právě tyto soudní průtahy způsobily ztrátu vzácného času.

Návrat k barbarství starověké Sparty?

Případ Charlieho Garda, o němž píše paní mgr. Cekotová v předchozím příspěvku (viz Dítě jako majetek státu), je průlomový – a tím hodně nebezpečný pro další vývoj. Jde o to, že od dob nacistického Německa se zde poprvé upírá rodičům právo bránit život svého dítěte. Troufám si dokonce říci, že rozhodnutí britské justice a Evropského soudu pro lidská práva nastoluje ještě horší situaci. Němečtí nacisté, kteří v rámci svého programu eutanázie vraždili tělesně nebo duševně postižené děti v plynových komorách nebo injekčními stříkačkami, tak činili potajmu za zády rodičů, těm pak sdělili, že jejích dítě umřelo na chorobu, jejíž diagnózu si vymysleli. Přímo veřejně zabít dítě proti jejich vůli na základě výroku zmanipulované justice se samotní hitlerovci báli.
Ne tak ale současní „demokraté“. Jejich justice prostě rodičům Gardovým stroze sdělí úředním rozhodnutím, že jejích dítě nemá právo na život. Vůbec je nezajímá, že manželé Gardovi (před nimiž hluboce smekám) jsou ochotni financovat Charlieho nákladnou léčbu v USA (proběhla na to i sbírka mezi lidmi dobré vůle), byť s minimální nadějí na úspěch, ani to, že chtějí obětavě doma doopatrovat chlapce až k jeho přirozené smrti, ani to, že římská klinika Bambino Jesu otevírá Charliemu své prostory k důstojnému dožití jeho kratičkého života. Ne, to všechno současní bojovníci za lidská práva totálně ignorují. Postižené dítě nemá prostě právo na život – a basta! Přitom ale rodiče Gardovi vůbec stát finančně nezatíží, chtějí nést všechny náklady sami.