Tag Archives: Papežská akademie pro život

Předseda Papežské akademie pro život: „Osobně bych asistovanou sebevraždu nepraktikoval, ale…“

Lze s jistotou říci, že po „reformě“ na konci roku 2016 zbyla z Papežské akademie pro život jen svrasklá slupka, která se pod vedením současného předsedy, arcibiskupa Vincenza Paglii, zaplétá do jedné kontroverze za druhou – od škodlivých prohlášení o potratu přes tvrzení, že nauka Církve o antikoncepci v Humanae vitae je „reformovatelná“, až po skutečnost, že někteří z jejích členů (včetně „katolických“!) otevřeně odporují církevnímu učení o otázkách života.

Patrně tedy ani nijak zvlášť nepřekvapuje, že předseda Akademie je pro liberalizaci zákonů o euthanasii. Arcibiskup Paglia řekl 19. dubna v projevu k účastníkům Mezinárodního festivalu žurnalistiky v italské Perugii: „Nelze vyloučit, že v naší společnosti je proveditelné legální zprostředkování, které umožní asistovanou sebevraždu za podmínek stanovených rozsudkem [italského] ústavního soudu 242/2019… Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou (ale ne Senátem) šel v zásadě touto cestou. Osobně bych asistovanou sebevraždu nepraktikoval, ale chápu, že její legální zprostředkování může představovat největší společné dobro, které je v podmínkách, v nichž se nacházíme, konkrétně možné.“ (Italský text zde: https://www.ilriformista.it/sul-suicidio-assistito-e-arrivato-il-momento-di-una-legge-353478/)

Směšné vykrucování arcibiskupa Paglii

Duše a hvězdy psaly dne 19.10. o nominaci propotratové ateistky Mariany Mazzucatové, Američanky italského původu, do Papežské akademie pro život. Protože tento počin papeže Františka na popud arcibiskupa Vicenza Paglii, jenž stojí v čele této instituce, vyvolal vlnu nesouhlasu především ze strany lékařských odborníků, přihlásil se o slovo samotný arcibiskup Paglia, jehož autentická slova z tiskové konference uvádí rakouský portál www.katholisches.info.

Mons. Paglia se hájí tím, že prý Mazzucatová byla jmenována do akademie pouze jako ekonomka, vynikající finanční odbornice, která prý nebude mít absolutně žádnou kompetenci ve věci stanoviska této instituce k potratům. Jenže pan arcibiskup, aniž si to možná sám uvědomuje, si tím parádně „naběhl na lopatu“. Ano, Mazzucatová je skutečně ekonomkou a oficiálně jako taková byla přijata do akademie. Jenže právě ekonomie je dnes klíčem k tomu, jakým směrem se ta či ona instituce bude ubírat. Mazzucatová je přitom vlivnou aktivistkou Světového ekonomického fóra (SEF) v čele se známým Klausem Schwabem, propagátorem tzv. Velkého resetu, které mj. má ve svém programu podporu potratů a k jednotlivým zemím se chová podle toho, jak vypadá jejich legislativa v této oblasti.

František jmenoval do Papežské akademie pro život propotratovou ateistku

Noční můra bez konce: to je šílený pontifikát, v němž v současné době trpíme.

Papežská akademie pro život byla jedním z velmi mála pozitivních výtvorů pokoncilní doby. Není překvapivé, že se zrodila z nápadu dr. Jerôma Lejeuna, jednoho z největších hrdinů obrany života, který ji navrhnul Janu Pavlovi II. a byl jmenován jejím prvním předsedou.

Od příchodu Františka se nová Papežská akademie pro život stala líhní odporu proti katolické morální nauce: od antikoncepce přes homosexualitu až po potrat a jiné věroučné otázky neexistuje ani jedna, v níž by Akademie pod vedením arcibiskupa Vincenza Paglii nezpůsobila pohoršení.

Včera František jmenoval její nejnovější členy, mezi nimi radikálně levicovou ekonomku, Italku žijící ve Spojených státech jménem Mariana Mazzucatová. Mazzucatová je zapřisáhlá ateistka s vazbami na Světové ekonomické fórum a hlasitá zastánkyně potratů. Po největším vítězství amerických katolických laiků a jejich spojenců za mnoho desetiletí, totiž poté, co Nejvyšší soud USA zvrátil zvrhlé a vražedné rozhodnutí v případě Roeová vs. Wade, se Mazzucatová na Twitteru připojila ke kritikům nového rozhodnutí a protikřesťanským výrokům, které v této souvislosti zazněly.

Překlad Lucie Cekotová 

Zdroje:

https://rorate-caeli.blogspot.com/2022/10/francis-names-pro-abortion-atheist-as.html#more

https://www.lifesitenews.com/news/pope-appoints-pro-abortion-world-economic-forum-speaker-to-pontifical-academy-for-life/

Katolický vědec: o etickou alternativu vakcín nemá Vatikán zájem

Katolíky velmi znepokojuje, že z vakcín proti covidu vyvinutých za uplynulý rok jsou prakticky všechny, které jsou v současné době na trhu, tak či onak spojeny s potraty. Teprve v souvislosti s diskusí o těchto vakcínách si mnozí s překvapením – či zděšením – uvědomili, že zdaleka nejde jen o ně; buněčných linií z potracených dětí se v lékařském výzkumu a farmaceutickém průmyslu užívá léta a dnes snad dokonce většina běžně užívaných očkovacích látek byla vyvinuta či vyrobena neeticky, nemluvě např. o potravinách a kosmetických výrobcích, kde se o souvislosti s potratem obecně neví dodnes, neboť to výrobci (chlubící se jinak, že jejich výrobky nebyly testovány na zvířatech) pochopitelně příliš neventilují.

Šéfredaktor portálu LifeSiteNews John-Henry Westen v nedávném podcastu LSN hovořil s dr. Alanem Moyem, katolickým vědcem, generálním ředitelem společnosti Cellular Engineering Technologies a spoluzakladatelem neziskové organizace jménem Institut Jana Pavla II. pro lékařský výzkum (John Paul II Medical Research Institute). Cílem obou uvedených organizací je „vývoj buněčných linií a terapií konzistentních s naukou katolické Církve“ a vylučujících použití embryonálních kmenových buněk. Dr. Moy v rozhovoru vysvětluje, že k tomuto účelu využívá především kmenové buňky z pupečníkové krve odebrané po normálním porodu. Užívání buněčných linií spojených s potratem podle něj představuje (jistě nepřekvapivě) „mnohamiliardový globální byznys“, který však ohrožuje celé katolické chápání zdravotní péče.

Dr. Moy konstatuje, že buněčná linie HEK-293 je ve vědeckém výzkumu nejen „všudypřítomná“, ale její užívání také není dostatečně dobře dokumentováno, takže určit, kde přesně byla použita, často není snadné, zejména právě v kosmetickém průmyslu a při toxikologických testech. Uvádí, že k odporu proti těmto buněčným liniím nejsou jen mravní, ale i vědecké důvody.

Proč říkám ne neeticky získaným vakcínám

Již brzy by mělo být k dispozici očkování proti CoVidu 2019, což však s sebou nese spoustu závažných etických problémů. Ponechám teď stranou ty, které souvisí s otázkou bezpečnosti vakcín, a zaměřím se na otázky plynoucí ze způsobu, jakým byly tyto vakcíny vyrobeny. Při vývoji a testování mnoha vakcín, které se objevují na obzoru, byly totiž použity buněčné linie odebrané z potracených dětí. K dané problematice byla vydána řada prohlášení a stanovisek. Na jedné straně máme stanovisko od Kongregace na obranu víry,¹ které použití neeticky získaných vakcín za určitých okolností odobřuje, na straně prohlášení pěti biskupů,² kteří jejich použití prohlašují za zcela nepřijatelné.

Rád bych řekl, že věřím stanovisku Kongregace, ale bohužel, není to možné, protože její argumentace je nevěrohodná a celé stanovisko vypadá jako napsané proto, aby za každou cenu odobřilo použití vakcíny, ne aby se problémem skutečně zabývalo ve světle Spravedlnosti a Pravdy. Dlužno dodat, že stanovisko Kongregace se odkazuje na stanovisko Papežské akademie pro život, které věc vidí stejně. Bohužel, tato kdysi ctihodná pro-life akademie zcela ztratila kredit poté, co ji František zmrzačil, vykastroval a doplnil propotratovými a proeuthanasijními členy,³ a její angažování může rozumného katolíka pouze varovat. Což se zde jenom potvrzuje.

Jelikož Kongregace výslovně odkazuje na stanovisko Akademie, nebudu příliš rozlišovat mezi tím, co ty dvě instituce říkají každá zvlášť. Zjednodušeně: Obě instituce říkají, že pokud není na výběr a je zde potřeba být očkován (tuhle otázku ponechám stranou), je možno přijmout/použít neeticky získanou vakcínu na základě principu menšího zla a na základě toho, že zlo potratu je v tuto chvíli už příliš vzdálené, než aby bylo možno mluvit o kooperaci, a že nejde o morální odobření využití buněk z potracených plodů. Problém je, žádná z těchto tezí při bližším zkoumání neobstojí.

7 důvodů, proč obhájci života nemají radost z pontifikátu papeže Františka

František I.

V minulosti byste mezi aktivisty hnutí pro život – katolíky i nekatolíky – našli největší příznivce papeže. Jan Pavel II. byl často vyzdvihován jako přední světový obhájce života a Benedikt XVI. významně přispěl k obraně života po intelektuální stránce. Po pěti letech pontifikátu papeže Františka je však situace velice odlišná. Aktivisté hnutí pro život všude na světě vám dnes řeknou, že i když se za papeže nepřestávají modlit, nemají vůbec radost ze směru, jímž Církev vede.

Zde je několik důvodů, proč tomu tak je:

1) Hned od počátku jeho tohoto pontifikátu došlo k neskrývanému přesunu pozornosti od obrany života na jiné zájmy. („Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci… Názor církve je ostatně znám a já jsem synem církve, ale není nezbytné mluvit o tom nepřetržitě.“)[1]

2) Tento postoj, který papež zastává konzistentně po celou dobu svého pontifikátu, se z pouhých rozhovorů s novináři dostal i do oficiální nauky Církve v nejnovější apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate. V tomto dokumentu papež, v rozporu s výroky svých předchůdců, klade rovnítko mezi otázky, jako je imigrace a chudoba na straně jedné a potrat na straně druhé.

Bývalí členové Papežské akademie pro život založili novou akademii

Prof. Josef Maria Seifert

Z konference laické organizace Voice of the Family o encyklice Humanae vitae, která se koná na Papežské univerzitě sv. Tomáše Akvinského v Římě, přišla 28. října povzbudivá zpráva. Profesor Josef Seifert, bývalý člen nedávno zreformované Papežské akademie pro život, oznámil vznik nové Akademie Jana Pavla II. pro lidský život a rodinu. Předsedou nového laického institutu, který je na církevních strukturách nezávislý, je sám Seifert. Nová akademie hodlá pokračovat v dobrých stránkách činnosti, kterou kdysi vykonávala Papežská akademie pro život, nyní změněná, a rovněž přednedávnem zreformovaný Institut Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny.

Nová akademie se bude zabývat obranou a důkladným studiem tradiční mravní nauky Církve v tak důležitých otázkách, jako je antikoncepce, potrat, rodina a manželství. Přichází k nám jako nový hlas v době, kdy – slovy sestry Lucie – „konečná bitva mezi Pánem a královstvím Satana bude o manželství a rodinu“.

Nový směr Papežské akademie pro život

Vincenzo Paglia

Předseda Papežské akademie pro život arcibiskup Paglia v nedávném rozhovoru odmítl zvěsti, že renovovaná Akademie chce reinterpretovat encykliku Humanae vitae.

„To je naprosto falešný názor,“ řekl Paglia P. Mirosławu Tykferovi z polského katolického časopisu Przewodnik katolicki, který rozhovor vedl. „Každý, kdo to opakuje, by se měl omluvit, protože lže.“

Kontroverzní kardinál nicméně v Papežské akademii pro život zavedl několik inovací, včetně přinejmenším jednoho propotratového člena a nového zaměření na životní prostředí, masovou imigraci, hospodářský útlak, otroctví a hrozbu jaderné války. Když P. Tykfer vyjádřil pochybnosti nad tím, zda toto „rozšíření“ pomůže lépe chránit život od početí do přirozené smrti, Paglia argumentoval, že tomu tak bude. „Jak můžeme například podporovat život, jestliže staří lidé zůstávají osamělí? Nebo jestliže necháváme děti umírat ve Středozemním moři a nic s tím neděláme? Nebo jestliže stále existuje trest smrti a válka se pokládá za spravedlivou?“

Návrat k barbarství starověké Sparty?

Případ Charlieho Garda, o němž píše paní mgr. Cekotová v předchozím příspěvku (viz Dítě jako majetek státu), je průlomový – a tím hodně nebezpečný pro další vývoj. Jde o to, že od dob nacistického Německa se zde poprvé upírá rodičům právo bránit život svého dítěte. Troufám si dokonce říci, že rozhodnutí britské justice a Evropského soudu pro lidská práva nastoluje ještě horší situaci. Němečtí nacisté, kteří v rámci svého programu eutanázie vraždili tělesně nebo duševně postižené děti v plynových komorách nebo injekčními stříkačkami, tak činili potajmu za zády rodičů, těm pak sdělili, že jejích dítě umřelo na chorobu, jejíž diagnózu si vymysleli. Přímo veřejně zabít dítě proti jejich vůli na základě výroku zmanipulované justice se samotní hitlerovci báli.
Ne tak ale současní „demokraté“. Jejich justice prostě rodičům Gardovým stroze sdělí úředním rozhodnutím, že jejích dítě nemá právo na život. Vůbec je nezajímá, že manželé Gardovi (před nimiž hluboce smekám) jsou ochotni financovat Charlieho nákladnou léčbu v USA (proběhla na to i sbírka mezi lidmi dobré vůle), byť s minimální nadějí na úspěch, ani to, že chtějí obětavě doma doopatrovat chlapce až k jeho přirozené smrti, ani to, že římská klinika Bambino Jesu otevírá Charliemu své prostory k důstojnému dožití jeho kratičkého života. Ne, to všechno současní bojovníci za lidská práva totálně ignorují. Postižené dítě nemá prostě právo na život – a basta! Přitom ale rodiče Gardovi vůbec stát finančně nezatíží, chtějí nést všechny náklady sami.

Dítě jako majetek státu

I mnozí nevěřící a lidé, kteří se o ochranu života nijak zvlášť nezajímají, zaznamenali v posledních dnech tristní výsledek dlouhé právní bitvy o život desetiměsíčního Brita Charlie Garda, který trpí vzácnou degenerativní chorobou. Ačkoli jeho rodiče sehnali peníze na experimentální léčbu ve Spojených státech, nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž Charlie leží, podala před několika měsíci žalobu, jíž se domáhala povolení odpojit Charlieho od přístrojů a tak ukončit jeho život. Britské soudy a posléze i Evropský soud pro lidská práva daly zapravdu zdravotníkům a rozhodly, že Charlie musí „důstojně zemřít“, což má údajně být „v jeho nejlepším zájmu“. Zdůvodnění britského soudce Francise stojí za to ocitovat: „I když rodiče mají rodičovskou odpovědnost, přednostní kontrola je svěřena soudu, který svůj nezávislý a objektivní úsudek uplatňuje v nejlepším zájmu dítěte.“ Pokud měl dosud někdo nějaké pochybnosti o tom, že v dnešní Evropě jsou děti majetkem státu – a to až po právo ukončit jejich život –, v tomto rozsudku to stojí černé na bílém.

Poté, co se v souvislosti s případem rozpoutala celosvětová smršť protestů obhájců života včetně internetové petiční akce, přistoupila nemocnice alespoň na to, že exekuci, která se původně měla konat 30.6., odloží, aby rodina měla více času se s Charliem rozloučit. K ukončení jeho života do okamžiku, kdy vznikají tyto řádky (5. července 19.00), nedošlo. Vatikánská nemocnice Bambino Gesù nabídla Gardovým, že Charlieho přijme a v tomto smyslu se také obrátila na Great Ormond Street Hospital. Ředitelka nemocnice Mariella Enoc k tomu uvedla: „Víme, že jde o beznadějný případ a že účinná léčba neexistuje. Jsme s rodiči v modlitbě, a budou-li si to přát, jsme ochotni přijmout jejich dítě na zbytek života, který mu bude dáno ještě prožít.“ Great Ormond Street Hospital nabídku odmítla; britská premiérka Theresa Mayová, kterou jménem Charlieho rodičů interpelovala poslankyně za Labouristickou stranu Seema Malhotra, odpověděla, že „si je jistá, že nemocnice zvážila a bude vždy zvažovat každou nabídku nových informací v zájmu prospěchu beznadějně nemocného dítěte“, a ač vyjádřila soucit s rodiči, intervenovat odmítla s poukazem na proběhnuvší soudní řízení.