Tag Archives: mučení

12

Zločinná zvrhlost OSN

3. 9. 2019   Hnutí pro-life, Malý, Radomír, Společnost
Tady už naskakuje člověku husí kůže. Výbor OSN proti tortuře na svém zasedání v Ženevě 5. srpna si stěžoval na Polsko, že prý „chybí účinná regulace odmítání potratu ze strany lékařů z důvodů svědomí, neexistuje jasně definované právo přístupu k legálnímu potratu“. Výbor tvrdí, že prý už samo zpoždění potratu znamená pro ženu „fyzické a psychické utrpení tak bolestné a intenzivní, že je lze zařadit mezi formy mučení“. Výbor vyzývá Polsko, aby provedlo „dekriminalizaci potratu“ a legalizovalo procedury usnadňující jeho legální provedení.
Kozel zahradníkem! Výbor OSN proti tortuře se tímto stává naopak orgánem k legálnímu prosazení tortury. Roní krokodýlí slzy nad ženou, která chce zabít své nenarozené dítě, ale zákon jí to neumožňuje. To je podle něho mučení, tortura. Neměli bychom spíše očekávat, že Výbor proti mučení se spíše zastane lidských bytostí pod srdcem matky, které jsou při potratu trhány na kusy kyretou, upalovány za živa smrtícím roztokem apod.? Nikoliv, tento orgán žádá naopak legalizaci a všeobecné rozšíření takové tortury s jednoznačným následkem smrti. V duchu takto zvrhlé a satanské logiky se potom klidně můžeme dočkat, že tato nadnárodní instituce bude požadovat beztrestnost pro sadistické vrahy s legální možností kdykoliv páchat svá zvěrstva, protože oni chudáčci strašlivě trpí, když nemohou své ďábelské pudy ukojit, jejich oběti však nejspíš nikoliv.
Read More
34

Josef Toufar: 672 hodin mučednictví Kristova služebníka

13. 7. 2012   Historie, Příběhy, Životopisy a nekrology, Zouhar, Daniel

Josef Toufar

O osobě, jejíž 110. výročí narození si dnes připomínáme, platí ona Kristova slova velebení Otci, který skryl veškeré své věci před moudrými a rozumnými, ale zjevil je maličkým (srov. Lk 10,21). Kněz Josef Toufar, který zemřel za nejhoršího pronásledování Katolické církve v Československu, byl v první řadě prototypem obyčejného venkovského faráře, který žil svým navenek prostým duchovním životem, staral se o svěřené stádo a nenamlouval si, že by se mohlo v takové malé vesničce, jakou byla Číhošť, stát něco tak obdivuhodného pro lidské oči, jako zázrak hýbajícího se kříže, který se pak již nikdy po této události nenarovnal.

Podobně jako většina mladých mužů, kteří pocházeli z nuzných poměrů, se dal na cestu ke kněžství až poměrně pozdě, ve 33 letech. Důvodem tohoto pozdního povolání byl především pocit zodpovědnosti vůči své vlastní rodině (byl čtvrté z pěti dětí) a hospodářství, na kterém již od útlého věku pracoval. Již ve chvíli svého kněžského svěcení si byl hluboce vědom společenské i duchovní krize národa: v Evropě zuřila válka a české národy upadly v (ne)milost pohlavárů Třetí říše. Nikdo však ještě netušil, že to nejhorší přijde teprve po válce a že mnoho kněží bude přinuceno položit za svou víru život stejně, jako tomu bylo u mexických mučedníků.

Read More