Tag Archives: misie
Kostely se vyprazdňují. Kde je příčina?
Sledoval jsem nedávno v televizním zpravodajství rozhovor s jedním pekařem, který peče hostie. Říkal, že dnes jich produkuje o polovinu méně než koncem 90. let, protože věřících citelně ubylo. Nepověděl nic nového a objevného, my ze starší generace praktikujících katolíků můžeme srovnávat „dříve a nyní“. Tam, kde před cca 20 lety ještě ve všední den byla na mši svaté obsazena všechna místa, dnes i v neděli sedí v každé lavici jenom jeden člověk. V jisté venkovské farnosti, kde ještě před 10 lety chodilo v neděli do kostela 200 lidí, dnes přichází pouhých 90. Statistiky diecézí uvádějí každoroční pokles nedělních účastníků bohoslužeb o 1-2 tisíce.
Smutná čísla. Kdykoliv se toto téma otevře, nastane vzájemné obviňování, kdo za to může. Kněží vytýkají věřícím rodičům, že víru dětem nepředávají, ti zase na oplátku si stěžují na kněze, že se mládeži nevěnují, a na biskupy, že permanentnímu vyprazdňování kostelů nečinně přihlížejí. Jenže ukazovák namířený na někoho se slovy „ty za to můžeš“ nic nevyřeší. Pomoc přinese pouze hluboká analýza tohoto procesu.
Kardinál Burke: „Musíme se modlit a postit za Církev ve chvíli hluboké krize“
„Pracovní dokument pro synodu o Amazonii je naprosto nepřijatelný. Musíme udělat všechno, co můžeme, pro obranu integrity katolické víry. … Je také nečestné prezentovat synodu jako údajně zaměřenou na evangelizaci Amazonie, když přitom skutečným cílem je revoluce v celé Církvi,“ řekl americký kardinál Raymond Leo Burke v rozhovoru pro list La Nuova Bussola Quotidiana. Kardinál Burke byl hlavním řečníkem na akci, kterou tyto noviny pořádaly v Římě 6. října. Jejím tématem bylo „Až do končin země“ a právě otázkou evangelizace náš rozhovor začíná.
Vaše Eminence, dnes se katolíkům velmi často říká, že o své víře v Krista mají svědčit v zásadě konáním dobra a tím, že jsou hodní, například když pomáhají chudým a imigrantům. Co si myslíte vy?
Dovolte mi připomenout svatého Petra Klavera, španělského jezuitu, který byl v sedmnáctém století v kolumbijské Cartageně více než čtyřicet let misionářem otroků dovážených z Afriky. Když přijížděly veliké lodi plné otroků, byl tam, aby léčil jejich rány, ale také je učil se modlit, protože byl přesvědčen, že nejdůležitějším darem, který jim může dát, je víra.
Kard. Sarah: Evangelizace je křesťanská povinnost
.JPG)
Kardinál Sarah
8. dubna 2019 (LifeSiteNews) – Kardinál Robert Sarah řekl, že katolíci mají povinnost evangelizovat a že přinášet nepokřtěným Krista je „naléhavým úkolem“ Církve. Prefekt Kongregace pro bohoslužbu a disciplínu svátostí to uvedl v odpovědi na otázku, jak mají katolíci obracet druhé a přitom neupadat do „proselytismu“, který nedávno kritizoval papež František. Ten při návštěvě Maroka koncem března vyzval křesťany, aby aktivně neusilovali o konverze ke své víře, neboť „cesty misijního poslání nevedou proselytismem“. Papež nevysvětlit, co „proselytismem“ míní. [1]
Portál Aleteia v rozhovoru z 5. dubna položil kardinálu Sarahovi otázku: „Jak můžeme obracet druhé, aniž bychom se uchylovali k proselytismu, který během své cesty do Maroka kritizoval papež František?“ Kardinál odpověděl, že Církev dostala „od Pána Ježíše poslání: ,Byla mi dána všechna moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získávejte mi za učedníky všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.ʼ Tohoto naléhavého úkolu se Církev nemůže zříci,“ dodal. Africký prelát dále citoval svatého Pavla: „,Běda mi, kdybych nehlásal evangelium,ʼ řekl svatý Pavel. To dělali misionáři v Africe i na jiných kontinentech. Při svém prvním setkání s lidmi jim ihned vyložili evangelium a jeho požadavky, aniž by někoho k něčemu nutili. Neznám žádného misionáře, který by lidi nutil stát se křesťany. Evangelizovat je však povinnost.“ Kardinál Sarah konstatoval, že Pán Ježíš je „jediná cesta ke spáse“.
„Ať jde o muslimy, buddhisty nebo animisty, každého musíme evangelizovat hlásáním Ježíše Krista, který je jedinou cestou ke spáse. Nejde tedy o proselytismus, protože pohany nebo muslimy nenutíme zbraněmi, nýbrž nabízíme jim cestu ke spáse. Naše náboženství je založeno na lásce a násilí zakazuje,“ řekl pan kardinál. [2]
Vážná odpověď
Sv. František Xaverský
Vaše Svatosti,
jak dobře víte, my jezuité chováme nedostižnou náklonnost ke Svatému stolci. Věrnost a poslušnost jsou naší chloubou.
Vaše poslední slova o proselytismu, v nichž jste ho vyplísnil jako „mimořádnou hloupost“, která „nemá žádný smysl“ [1], jsem proto četl s určitými rozpaky. Pochopil jsem něco špatně? Byl celý můj život jen ztrátou času? Ta léta v Javieru, kdy jsem toužil hlásat Krista na vzdálených místech, roky v Římě, kde jsem se učil čínsky, abych mohl nesčetným milionům kázat Evangelium v jejich vlastním jazyce, hledání slova v té podivné řeči, jež by označovalo Boha a bylo jak srozumitelné Číňanům, tak věrné Písmu a Magisteriu… Bylo to všechno beznadějné?
Katolická cesta J. Durycha XIX. – Co s pravoslavnými?
Nepokouším se proniknout k počátkům velehradské historie unionistického hnutí. Tato historie je pravděpodobně stejně stará, jako sám Velehrad. Záhy po vzniku Československa byly připomenuty velehradské unionistické tradice XIX. století. Ty ovšem byly od samého počátku pro Vídeň nepřijatelné a byly jí odsouzeny k živoření. Je tedy zcela zákonité, že teprve po převratu roku 1918 se dá o skutečném unionistickém hnutí na Velehradě mluvit. Toto hnutí je pak úzce spojeno s úřadem olomouckého arcibiskupa Stojana, který tomuto dílu věnoval mnoho svých sil a kdyby mu byl Bůh dopřál ještě aspoň tucet let putování tímto slzavým údolím, stal by se unionismus významnou složkou náboženského života celé československé republiky.
Misie v Litoměřicích
V neděli 1. srpna ukončila mše svatá v katedrále sv. Štěpána městskou misii, kterou v Litoměřicích uspořádali ve spolupráci s litoměřickou diecézí čeští dominikáni. O podrobnosti o přípravě a průběhu akce a fotografie z ní se s námi podělil otec Rajlich, OP:
