Tag Archives: Maltézští rytíři
Dobytí Malty III
Kardinál Burke na Pochodě pro život v Římě.
Více otázek než odpovědí
Po tomto složitém sledu událostí zůstává nezodpovězeno mnoho důležitých otázek. Mezi nimi na předních místech:
-
Proč by papež žádal kardinála Burkea, aby Řád očistil, jen proto, aby potom proti Řádu zasáhl za to, že právě toto udělal?
-
Jaké pokyny skutečně obsahoval papežův dopis kardinálu Burkeovi z 1. prosince a byly tyto pokyny náležitě provedeny?
-
Jestliže dvě na sobě nezávislá šetření zjistila, že Boeselager odpovídá za programy distribuce kondomů v době, kdy vykonával úřad velkošpitálníka, jak je možné, že ho pětičlenná komise sestavená pouhý měsíc nato kompletně očistila?
-
Jak může Vatikán pod jakoukoli záminkou akceptovat rozhodnutí komise, jejíž většina je ve střetu zájmů v souvislosti s jejich zřejmými kontakty s Boeselagerem, Slingerovou a fondem obsahujícím 120 milionů švýcarských franků?
Dobytí Malty II
Podivný původ nevítané komise
.svg)
25. ledna zveřejnily fascinující zprávu o této věci italské zpola zpravodajské a zpola bulvární noviny Dagospia. (Protože tento list často zveřejňuje pornografické materiály, neuvádíme zde odkaz na něj, ale na překlad celého článku do angličtiny, jehož autorem je Andrew Guernsey). [1] Ve zprávě čteme, že jistý bohatý Francouz jménem Jehan du Tour odkázal své jmění ve výši téměř 120 milionů švýcarských franků dvěma nejmenovaným jednotlivcům a dvěma charitativním organizacím: Hospitálskému řádu sv. Jana z Boha a francouzské asociaci Maltézského řádu.
Dagospia uvádí, že správkyně du Tourovy pozůstalosti, jistá Ariane Slingerová ze Ženevy, založila charitativní fond podle novozélandských zákonů – donedávna známých legislativní laxností mimořádnou i na poměry daňových rájů – s názvem Caritas pro Vitae GRADU Charitable Trust. Fond měl zajistit nedílnost aktiv v pozůstalosti, přičemž správkyně drží kasu, když nastane čas vyplácet oprávněné příjemce. Slingerová je ředitelkou společnosti ACE International, která poskytuje „poradenské, manažerské a administrativní služby a služby správy majetku“. Jméno Slingerové se na internetu objevuje v podivných souvislostech. Zmínky o ní jsem našel na několika webových stránkách, z nichž patrně nejpozoruhodnější je článek o vyšetřování spletitého případu finanční trestné činnosti, o němž v roce 1996 informoval britský list Independent.
Podle listu Dagospia du Tour zemřel v roce 2012 a v tom okamžiku Maltézský řád, kterého jeden z jeho francouzských členů upozornil na roli Slingerové v ovládání finančních prostředků, na Slingerovou podal v Ženevě žalobu, která by podle Dagospie mohla vést k jejímu trestnímu stíhání. (Podstata žaloby není ze zprávy jasná.)
A tady to začíná být opravdu zajímavé.
Dobytí Malty I
Velmistr Festing
Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě – známý jako „suverénní maltézský řád“ neboli „maltézští rytíři“ – je jednou z nejstarších a nejrespektovanějších institucí Katolické církve. Laický náboženský řád založený v 11. století v Jeruzalémě začal jako mnišská komunita, která pečovala o poutníky do Svaté země a později je i chránila, a dnes pokračuje v charitativní činnosti po celém světě. Kdysi vládl na ostrově Malta, avšak v roce 1798 Maltu dobyla Napoleonova vojska a řád o základnu na ostrově, který mu dal jméno, přišel. Od roku 1834 sídlí v Římě jako suverénní subjekt mezinárodního práva. Řád je v podstatě malým státem ve státě s vlastními zákony, vládou, pasy, měnou, malou armádou a dokonce statutem stálého pozorovatele při OSN. Na svých webových stránkách tvrdí, že má „více než 13 500 rytířů, dam a kaplanů. K nim se dále připojuje 80 000 trvalých dobrovolníků a 25 000 zaměstnanců, většinou zdravotníků.“.
Po většinu svého života jako katolíka jsem o tomto řádu nic neslyšel. O jeho existenci jsem se dozvěděl, teprve když byl v roce 2014 jeho kardinálem-patronem jmenován kardinál Raymond Burke. V posledních měsících na něj mnoho katolíků upozornily rozbroje mezi řádem a Vatikánem, ale podrobnosti o intenzivních politických manévrech za scénou se vymykají chápání i těch nejlépe informovaných pozorovatelů.
Svrchovaná rada řádu 28. ledna přijala rezignaci nejvyššího řádového představitele, velmistra Fra’ Matthewa Festinga. Rovněž prohlásila za neplatné některé jeho nedávné disciplinární úkony, které zanedlouho podrobně popíšu. Svou překvapivou rezignaci nabídl pouhé tři dny předtím, údajně na neústupnou žádost samotného papeže Františka při soukromé audienci. Tento bezprecedentní zásah Svatého stolce do záležitostí řádu vzbuzuje mnoho otázek. Strávil jsem mnoho času zkoumáním, co se stalo, že nás to dovedlo až k těmto koncům. Doufám, že v následujícím materiálu naleznete komplexní shrnutí těchto neobvyklých událostí.
S kardinálem Burkem o stavu Církve po synodě (3)
Kardinál Burke
Jeho Eminence Raymond Leo kardinál Burke, patron Suverénního řádu maltézských rytířů, poskytl tento rozsáhlý rozhovor americkému listu The Wanderer během své nedávné pouti do kostela Panny Marie Guadalupské v La Crosse v americkém státě Wisconsin. Zabývá se v něm celou řadou témat, včetně nedávné řádné synody o rodině, a uvádí svá doporučení, jak se mají věřící vyrovnávat s nejistotou a zmatkem, které v současné době vládnou mezi klérem i věřícími laiky.
Rozhovor uveřejňujeme se souhlasem listu The Wanderer. První dva díly naleznete ZDE a ZDE.
Otázka: Mohl byste něco říci věrným kněžím, které zbavuje odvahy současná atmosféra věroučného zmatku a rozvratu v Církvi? A co laici? Jestliže jsou věrní laici ve farnostech (nebo diecézích), kde dochází k praktikám odchylujícím se od autentické nauky Církve, jaká je správná reakce? Na koho se mají laici obrátit, jestliže učitelský úřad Církve přijímá za své pastorační praktiky, které protiřečí jejímu nezměnitelnému učení?
Odpověď: To slýchám od mnoha dobrých kněží. Dokonce i biskupové se mnou mluví o tom, jak je obtížné vypořádat se se zmatkem, když předkládají nauku Církve. Prý nedrží krok se současnou církevní praxí nebo jsou dokonce proti papeži. Jeden arcibiskup mi řekl: „Jak to, že o nás, kteří učíme jen to, co Církev učila vždycky, najednou média a jiní říkají, že jsme nepřátelé papeže?“ Odpovídám: „Víme, co Církev učí. Je to uloženo v Katechismu Katolické církve, a pokud jde o manželství a rodinu, v dokumentech Magisteria. Přečtěte si Familiaris consortio, přečtěte si Casti connubii, přečtěte si Humanae vitae! Víme, co Církev učí, a toho se držíme.“
Nesmíme se dát zbavit odvahy. Situace všeobjímajícího zmatku je skličující. Chápu to a vím o tom. Je to těžké, protože věřící si přečtou noviny a různé zprávy a říkají kněžím: „Vy nejdete s dobou,“ nebo „vy nenásledujete papeže Františka.“ Papež nemůže učit nic jiného než to, co Církev učila a praktikovala vždycky, ani nás k ničemu takovému nemůže vybízet.
I pro mě je skličující pozorovat takový zmatek. Člověka to může dezorientovat a může vzniknout pokušení prostě mlčet a dovolit, aby to tak šlo dál, s tím, že to je Boží vůle. Tak to ale nemůže být. Přemýšlel jsem o tom a řekl si: „Ne, my kněží a biskupové jsme skutečnými učiteli víry. Církev nám svěřila poklad víry a toho se musíme držet. Nezradíme ho a neopustíme ho tím, že budeme následovat populární trendy všeho druhu.“
V apoštolském listu papeže Jana Pavla II. Novo millennio ineunte je překrásná pasáž, kde se říká, že lidé pořád hledají nějaké zaklínadlo nebo nějaký nový program pro pastorační praxi Církve. Jan Pavel II. však odpovídá: „Ne, program je stejný jako vždycky. Je to Ježíš Kristus v živé tradici“ (srv. č. 29).
Pokud jde o laiky, všude, kam přijdu, velmi povzbuzuji laická hnutí, organizace a sdružení, aby pořádaly „dny víry“, na nichž by dobří, solidní řečníci prezentovali pravdy víry, a ještě více s tím související dny modlitby. Laici musejí o těchto věcech psát. Když zůstáváme zticha, vyvolává to dojem, že i my se účastníme všech těchto zmatků a omylů. To je, jak víme, dílo ďáblovo – to je mistr zmatku a omylu.
Připomínáme si nejslavnější vítězství maltézských rytířů
Turci ustupují!
Dnes slavíme kulaté výročí patrně nejskvělejšího, nejdůležitějšího a nejslavnějšího vítězství v historii maltézských rytířů, jakož i klíčového křesťanského vítězství v bojích s muslimy.
Je tomu dnes právě 450 let, co turečtí obléhatelé vzdali po více než třech měsících obléhání řádových pevností na Maltě a začali se chystat k opuštění ostrova. Již to byl pro Turky vzhledem k jejich obrovské početní převaze veliký, ostudný a naprosto neočekávaný neúspěch. A to ještě nebylo všechno – jejich jednotky stahující se k nalodění byly zaskočeny početně slabším, ale čerstvým španělským vyprošťovacím kontingentem a utrpěly (vlastně již po konci obléhání) další strašlivé ztráty, čímž se turecký neúspěch změnil v katastrofu. Poslední zbytky tureckých nájezdníků opustily souostroví 11. září.
Zemřel doc. Hach
Doc. Petr Hach (1941-2014)
24. května 2014 zemřel český lékař a maltézský rytíř doc. Petr Hach, předseda Asociace kolégií katolických lékařů a řádný člen Papežské akademie pro život.
V jeho osobě odešel jeden z předních českých histologů a embryologů a houževnatý obránce práva na život v celé jeho délce.
Poslední rozloučení s doc. Hachem se bude konat 31. května 2014 v 11 hodin v kostele sv. Terezie od Dítěte Ježíše v Praze-Kobylisích.
RIP!
Ignác Pospíšil
Bojové řády
Bojové řády, podobně jako inkvisice[1], neexistují v dnešním životě církve. Pokud formálně nezanikly, tak nevedou přípravu svých členů k boji, ale jsou to spíše dobročinné organisace. Tak Maltézský řád se oficiálně nazývá Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě. Působí tu další seskupení odvolávající se na staré tradice rytířských řádů, používající podobné symboly, avšak neustanovené církví. Svatý stolec proto v roce 2012 vydal prohlášení o tom, které rytířské řády uznává[2]. V článku se nebudu zabývat dějinami bojových řádů; od toho jsou jiní povolanější.
Nabízí se otázka, zda v dnešní době bojové řády jsou vůbec (byť v nějaké pozměněné formě) zapotřebí. Podobně je tomu s inkvisicí, jak jsem již o tom psal[3].
Čtenářům se omlouvám, že v některých věcech zde nedocházím k jednoznačným závěrům; jedná se o to, jak aplikovat obecné přístupy na dnešní situaci. Zde mohou být rozdílné názory, a proto v dalším textu jsou tyto problémy naznačeny a uvedeny i některé otázky.
