Tag Archives: Křížová cesta

Dnes je Velký pátek

Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a držíme přísný půst.

Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.

Orlové se sešli na Svaté Hoře

Čelo průvodu. Vlevo místostarosta Orla Stanislav Vejvar, vpravo předseda Duchovní rady Orla R.D. Pavel Kopecký  (fotila Danuše Chadimová).

Čelo průvodu.
(foto D. Chadimová)

17. května 2014 proběhl již sedmý ročník tradiční orelské pouti k Panně Marii Svatohorské na Svatou Horu u Příbrami, při níž orlové přicházejí prosit Pannu Marii o přímluvu, aby katolický Orel naplňoval své náboženské a vlastenecké poslání v národě, hájil důsledně práva Církve a vlasti a nelekal se protivenství.

Asi sto účastníků poutě, mezi nimiž byli vedle samotných orlů i členové jejich spřátelených a přidružených spolků (hornický spolek Prokop, Řád sv. Huberta a baráčníci), jakož i externí příznivci Orla a tradiční liturgie, vyrazilo navzdory nepříznivé předpovědi počasí a hrozivě zachmuřené obloze od příbramského kostela Jakuba Staršího ulicemi města na Svatou Horu. Cestou se modlili růženec (slavný a světla – přiznám se, že ta druhé volba mne poněkud udivila) a pěli mariánské písně.

Velký pátek

Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a držíme přísný půst.

Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.

Pouť k Panně Marii, Matce Milosti

Poutní kaple

V sobotu 8. června 2013 se na Vyšebrodsku v Jižních Čechách již podruhé uskuteční tradičně katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti.  Poutníky srdečně zvou R.D. Zdeněk Prokeš, administrátor farnosti Vyšší Brod a správce poutního místa, a spoluorganizátoři Ignác Pospíšil a Lukáš Krutský.

Poutníci se shromáždí ve Vyšším Brodě na náměstí u vyšebrodského farního kostela sv. Bartoloměje a v cca 09:50 (tento čas je zvolen, protože vlak z Rybníka přijíždí krátce před půl desátou) vyrazí na Maria Rast am Stein, mariánské poutní místo nacházející se na severním svahu Martínkovského vrchu, který se tyčí jižně od Vyššího Brodu. Cesta tam vede podél zastavení křížové cesty, čehož bude využito k patřičným modlitbám.

Velký pátek

Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)

Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a držíme přísný půst.

Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně. Doporučuji Rozjímání nad obřady Velkého pátku a pro ty, co mohou, i návštěvu vyšebrodského kláštera: 15:00 – křížová cesta, 18:00 – velkopáteční obřady.

Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.

Ignác Pospíšil

Svátek Panny Marie Sedmibolestné

Sedm bolestí Panny Marie

„Ty si Mať dobrotivá, Patrónka ľútostivá, oroduj vždy za náš národ u svojho Syna!“

Dnes Církev slaví svátek Panny Marie Sedmibolestné, která připomíná bolesti a utrpení, kterými musela Panna Maria za svého života projít. Tento svátek je den rozjímání nad bolestí a láskou Panny Marie a jejím podílu na Kristově Oběti, proseb o její přímluvu a proseb za odpuštění urážek, jíž se jí od lidí dostává.

Pro Čechy i Slováky má tento svátek specifický význam:

Češi ho v jistém smyslu dali světu, byť tedy ne způsobem, na který by mohli být zrovna hrdí. Přestože zmínky o Panně Marii (Sedmi)bolestné a úctě k ní jsou známy už ve 12. století, ve všeobecnou známost se dostala až v 15. století, kdy držení této památky bylo mimo jiné chápáno jako odčinění a prosba za odpuštění bezbožného řádění a svatokrádeží, které páchaly bandy husitů. Je to zajímavá připomínka, že Bůh dokáže i Zlo přinutit, aby nakonec posloužilo Dobru.

ZASTAVENÍ PÁTÉ

  Dnes přinášíme našim čtenářům další inspirativní báseň postního období. Jejím autorem je Jan Zahradníček a pochází ze sbírky Pozdravení slunci.

Dobré dílo

Duch Boží si vskutku vane, kam chce. A nám se to nechce zdát, nemůžeme tomu uvěřit, hlavy si  můžeme ukroutit, jak se to mohlo stát, že náhle, beze vší výstrahy a zejména bez našeho dovolení  zavanul až do Hollywoodu, do novodobé Sodomy. Právě toto město hříchu bylo vybráno Boží Prozřetelností, aby zde vzniklo dílo, které nemá ve světové filmové tvorbě obdobu  –  film o umučení našeho Spasitele. Dosud žádný film nedokázal v tak krátké době zburcovat a uvést v úžas tak veliké množství lidí, Také však značné množství diváků přivedl k roztrpčení a k pohoršení.