Tag Archives: křesťanská demokracie
Daniel Herman lidovcem
Daniel Herman
Fraška okolo Ústavu pro studium totalitních režimů získala další zajímavý rozměr. Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek oznámil národu, že odvolaný šéf ÚSTRu Daniel Herman vstupuje do KDU-ČSL. Herman k tomu řekl, že křesťanskodemokratické principy jsou mu nejbližší a s KDU-ČSL spolupracuje dlouhodobě. (Více informací např. ZDE či ZDE).
Říkám si, že to je vlastně pochopitelné. Herman je nyní díky svému vyhození z ÚSTR v zorném úhlu kamer a to by bylo, aby po tomhle do něj alespoň a chvíli nepronikla i sama strana. A aby díky tomu nezískala i pár hlasů antikomunisticky orientovaných voličů…
Pavel Bělobrádek: My opravdu, ale opravdu nejdeme s každým
Pavel Bělobrádek
Pan Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, poskytl rozhovor pro ChristNet.cz, ve kterém hodnotí své předsednictví a vývoj KDU-ČSL v poslední době. Zajímavé je, jak mluví o tom, že se mu nepodařilo rozbít klišé, že lidovci jdou s každým. Problém je v tom, že to žádné klišé není a že lidovci pod vedením Bělobrádka opravdu jdou skoro s každým a křesťanství i křesťanskodemokratické ideály přitom letí do škarpy. Posuďte sami.
KDU-ČSL uzavřela v krajských volbách tři předvolební koalice se Stranou zelených a čtvrtá nevznikla jen z jediného důvodu, který ovšem nemá s křesťanskými ideály nic společného: podpora drancování Šumavy je pro jihočeské lidovce až příliš důležitý bod programu, aby se jí byli ochotni vzdát…
Nicméně pan Bělobrádek tvrdí, že bioetická témata nejsou na krajské úrovni důležitá. S tím sice nesouhlasím, ale OK, nechme to tentokrát být a podívejme se na úroveň senátní. Snad se shodneme, že Senát je úroveň celostátní a bioetické otázky se v něm probírají. Jakého to kvalitního kandidáta podpořila KDU-ČSL v okrese Chomutov?
Kdo je to křesťanský demokrat
V dnešní době se můžeme setkat se dvěma základními typy politiků, kterým se říká křesťanský demokrat. Kupodivu se sešli pod stejným termínem, ač jsou si filosofií i cenou na hony vzdáleni. Kdysi jsem to popsal stručným bonmotem: „Existují dva typy křesťanských demokratů: křesťané, kteří občas respektují demokracii, a demokraté, kteří se občas inspirují křesťanstvím.“ Rád bych ale tento smrtelně vážně míněný vtip doplnil o jeden zásadní dodatek: skutečným křesťanským demokratem je pouze ten první. Ten druhý je jen jeho ubohá karikatura a škůdce.
Nový prezident jako symbol morálního úpadku…
Joachim Gauck
Jak si někteří z vás nejspíše všimli, Německo má nového prezidenta. Stal se jím někdejší protestantský pastor z bývalého Východního Německa, Joachim Gauck.
Komentátoři se teď přou především o to, nakolik bude Gauck protihráčem Angely Merkelové, pro niž je jeho vstup do úřadu velmi hořkou pilulkou. V minulých volbách totiž Gauck kandidoval jako sociálními demokraty nasazený protikandidát proti oblíbenci Merkelové, který uspěl jen naponěkolikáté a těsně a posléze se musel s hanbou poroučet.
Merkelová sice Gaucka tentokráte podpořila (patrně aby se vyhnula ještě větší ostudě, kdyby vyhrál bez její podpory), nicméně neúspěch zůstane neúspěchem. Ale nechme teď stranou pošramocený obraz kancléřky – Německo má větší problém.
Zamyšlení nad demokracií
Rok se s rokem sešel a opět tu máme 17. listopad. Od toho minulého se příliš nezměnilo, tedy co jsem napsal před rokem, dnes bezezbytku platí. Této zemi stále vládnou zloději, podvodníci a vrazi. Pravda, vraždí méně, než komunisté, a už „jen“ nenarozené děti, nicméně: to nám toto, tato verze „svobody“, opravdu stačí? Já doufám a věřím, že ne!
17. listopad je podle mne ten správný den, kdy bychom se měli alespoň krátce zamyslet nad pojmy svoboda a demokracie. Dnes zkusme mrknout na to druhé… Jaká je demokracie jako politický systém? A co může k demokracii říci křesťanství?
O smyslu a budoucnosti křesťanské politiky
Dostalo se mi výzvy napsat pro Konzervativní listy článek o budoucnosti konzervativní a křesťanskodemokratické politiky. Pokusím se tomu alespoň částečně vyhovět a napíšu něco o křesťanské politice a její budoucnosti. Proč takové zúžení tématu? Protože je to správné a nevyhnutelné.
