Tag Archives: kontrola porodnosti

7 důvodů, proč obhájci života nemají radost z pontifikátu papeže Františka

František I.

V minulosti byste mezi aktivisty hnutí pro život – katolíky i nekatolíky – našli největší příznivce papeže. Jan Pavel II. byl často vyzdvihován jako přední světový obhájce života a Benedikt XVI. významně přispěl k obraně života po intelektuální stránce. Po pěti letech pontifikátu papeže Františka je však situace velice odlišná. Aktivisté hnutí pro život všude na světě vám dnes řeknou, že i když se za papeže nepřestávají modlit, nemají vůbec radost ze směru, jímž Církev vede.

Zde je několik důvodů, proč tomu tak je:

1) Hned od počátku jeho tohoto pontifikátu došlo k neskrývanému přesunu pozornosti od obrany života na jiné zájmy. („Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci… Názor církve je ostatně znám a já jsem synem církve, ale není nezbytné mluvit o tom nepřetržitě.“)[1]

2) Tento postoj, který papež zastává konzistentně po celou dobu svého pontifikátu, se z pouhých rozhovorů s novináři dostal i do oficiální nauky Církve v nejnovější apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate. V tomto dokumentu papež, v rozporu s výroky svých předchůdců, klade rovnítko mezi otázky, jako je imigrace a chudoba na straně jedné a potrat na straně druhé.

K závěrečnému dokumentu mimořádné synody o rodině (4): Konfrontace: pastorační perspektivy (2)

Pastorační pozornost věnovaná osobám homosexuálně zaměřeným

V bodě 55 se vyskytuje v sekulárním světě používaný výraz „homosexuálně orientované osoby“, který je vadný, předstírá hodnotovou neutralitu a nezměnitelnost takové „orientace“[i]. Je třeba tu hovořit o homosexuálních sklonech některých lidí.


Je vhodné, že v tomto bodě je odkaz na dokument „Úvahy o plánech na legální uznání svazků mezi homosexuálními osobami“[ii] vydaný Kongregací pro nauku víry. Bylo by však zapotřebí zdůraznit, že „respekt a ohleduplnost“ se týká těch, kdo bojují s pokušeními vůči hříchu proti přirozenosti, ne tedy všeobecně vůči sodomitům, a že existuje také spravedlivá diskriminace (tj. rozlišování) osob s takovými sklony.

V bodě 56 by bylo zapotřebí připomenout povinnost biskupů, kněží i laiků klást odpor vůči zákonům, které zavádějí svazky homosexuálů, ať již takové zákony byly schváleny nebo se teprve připravují, a klást odpor schvalování a deklarování těchto svazků ze strany mezinárodních organisací jakoby to bylo „lidské právo“. Vůči osobám, které schvalují takové svazky nebo jen příležitostný homosexuální pohlavní styk, je třeba aplikovat potřebné tresty dle CIC (can. 1364 a 1369), neboť se jedná o odpad od víry nebo její zapírání. Bylo by rovněž vhodné zopakovat učení církve, že sodomie je těžký hřích do nebe volající.

Méně dětí stojí míň…

Obama - hrozba pro USA

Barack Obama vysvětlil Američanům, proč tolik stojí o to, aby každá žena v USA měla přístup ke kontrole porodnosti, včetně abortiv, zdarma. Je to prosté: znamená to méně dětí a méně dětí stojí míň peněz. Takže na tom stát ušetří a může věnovat více peněz třeba na prodloužení života…

Je hezké, že panu prezidentovi chybí stud natolik, že nemá zábrany mluvit přímo a demonstrovat tak sobectví a hloupost, které ho naplňují. Ale ono taky co by se dalo čekat od člověka, který označuje neplánované dítě za trest a který coby senátor v illinoiském senátu sveřepě bojoval proti legislativě, která měla znemožnit infanticidu dětí, co náhodou přežijí potrat…

80 let encykliky Casti connubii

Pius XI. ve své pracovně

Dnes je tomu přesně 80 let, co velký papež Pius XI. vydal jednu ze svých nejdůležitějších encyklik, encykliku Casti connubii, v níž shrnuje a vysvětluje katolickou nauku o manželství, předávání života a kontrole porodnosti a velice ostře odmítá umělý potrat a eugeniku. Zároveň jasně definuje práva a povinnosti státu v těchto otázkách, obhajuje autoritu Církve na poli morálky, a výslovně stanoví, že umělý potrat je vždy vraždou a že stát je povinnen jej zákonem zakazovat a přiměřeně trestat.

O potratářských emociomentech I: Svoboda volby

V této sérii se podíváme na některé mimořádně oblíbené linie mlžení, které potratáři spolehlivě tasí, když se dostávají do argumentační nouze, a se kterými dobývají, řekl bych, největší úspěchy. Zajímavé je na nich to, že jde nikoliv o nějakou argumentaci nebo logiku, ale o falešné „emociomenty“, emocionální a lživé výkřiky apelující dílem na falešný soucit a dílem na sobectví. Prvním „emociomentem“ je „svoboda volby“.