Tag Archives: Kněžské bratrstvo sv. Pia X.
Registrace FSSPX je fakt těžký úlet…
Opravdu nevím, co sleduje česká pobočka Kněžského bratrstva sv. Pia X. svojí absurdní snahou nechat se zaregistrovat coby samostatná náboženská společnost (jak o tom sama informuje ZDE). Pokud je ale cílem něco jiného, než jen totální sebediskreditace a sebezesměšnění (předpokládám, že ano), nepochybně bude zklamána…
O výsměch si říká už i prezentace tohoto schismatem silně zavánějícího aktu samotným českým priorátem. Ano, u české vlády jsou registrovány římskokatolická církev a řeckokatolická církev zvlášť, ovšem to jsou dva na sobě nezávislé subjekty Katolické církve rovnocenného postavení, církve s vlastní organizací a právem, pevně propojené kromě víry už jen v osobě papeže a jeho Kurie. To rozhodně neplatí pro FSSPX, které je přece neoddělitelnou součástí již registrované římskokatolické církve.
Odvolávání se na potenciální pozdější status personální prelatury je ještě absurdnější. Jednak tento status bratrstvo zatím nemá a nemůže ho ani považovat za jistý, jednak i kdyby jej v budoucnu mělo mít, rozhodně nelze mluvit o tom, že by tomu měla odpovídat samostatná registrace. V současné době existuje pouze jediná personální prelatura – otcem Stritzkem upřímně nenáviděné Opus Dei. V ČR působí od 90. let, ale registraci samozřejmě nemá a ani o ní neuvažuje. Je totiž součástí registrované římskokatolické církve.
Internet – ďáblův nástroj, nebo jen nástroj?
_1.jpg)
V Informačním letáku FSSPX pro únor-březen 2016 vyšly dva texty, které se týkají internetu. Pro pořádek je již na začátku třeba říci, že jde o texty kvalitativně nesouměřitelné. K článku otce Jaromíra Kučírka o škodlivosti a nebezpečnosti internetu, či spíše k jeho vyznění, je možno mít výhrady, ale autorovi rozhodně nelze upřít erudici, pečlivost a racionalitu. Člověku rozhodně neuškodí, když si text přečte a zamyslí se nad ním.
Nic z toho však nelze říci o úvodu, v němž se na základě zmínky o článku otce Kučírka odpíchl k útoku na internet, internetové projekty a internetové diskuse prior brněnského priorátu FSSPX, otec Tomáš Stritzko. Jeho příspěvek bohužel naprosto postrádá racionalitu i věcnou správnost, a kdyby nebyl napsán (resp. kdyby nebyla napsána jeho část týkající se internetu a tisku), prospělo by to letáku, čtenářům i autorovi…
Tradiland? Stav katolického tradicionalismu ve Francii
There is a deeply rooted conviction among French Catholics, in particular French bishops, that Traditionalism – or as it called with a very negative innuendo « intégrisme » – is nothing but a … (prof. Luc Perrin)
Historické podhoubí
Chceme-li zkoumat vývoj katolického tradicionalismu ve Francii, musíme si v první řadě uvědomit, jak moc se liší od vývoje, který je typický pro jiné země, Českou republiku nevyjímaje. Vydání papežské motu proprio Summorum Pontificum totiž situaci ve Francii zásadně nezměnilo. Na rozdíl od skokového nárůstu zájmu o latinskou mši, který následoval v zemích zejména západní Evropy s následnými velmi rozličnými – i rozčilenými – reakcemi (italský biskup Luca Brandolini neváhal mluvit o nejsmutnějším dni svého života), situace ve Francii zůstala stabilní. Nejblíže se v tomto ohledu Francii přibližuje USA, kde docházelo k pozvolnému růstu posledních dvacet let a Summorum Pontificum tento trend dramaticky nezměnilo.
Jinou situaci nalézáme v Německu, kde vydání motu proprio způsobilo viditelný zlom:
Tradicionalistické zázemí je pak ještě podstatně silnější a má bohatší kořeny ve Francii než v USA. Abychom pochopili proč, musíme se vrátit zpět do historie. Objevíme zde také jeden vroubek, který – ačkoliv s dnešními francouzským tradicionalismem, který je politicky téměř vždy monarchisticky vyhraněn, nemá mnoho společného – jakkoliv je z větší části nespravedlivě vykonstruován, je však klíčový pro pochopení dnešního vnímání tradicionalistických hnutí zejména ze strany liberálních a levicových pozorovatelů, kteří necítí potřebu se oprostit od předsudků.
Biskup Williamson prý vysvětí další biskupy
Biskup Williamson
Blog Rorate Caeli oznámil, že biskup Richard Williamson 19. března (na sv. Josefa) vysvětí v klášteře Svatého Kříže v brazilském Nova Friburgo na biskupa minimálně jednoho z „kněží Odporu„, P. Jeana-Michela Faureho. Zároveň ale zmiňuje možnost, že vysvěcených bude vícero, jmenovitě je jako další možný adept uveden otec Innocent Maria, zakladatel tradičně dominikánského konventu v Avrillé.
Zdá se tedy, že se bude opakovat situace po svěcení v Econe. Williamsonova svěcení pochopitelně nezískají svolení Říma a on i svěcenci budou jistě prohlášeni za automaticky exkomunikované. Nepochybně to odmítnou s odkazem na stav nouze, což bude minimálně v očích jim nakloněných věřících hodnoceno jako přesvědčivá argumentace, protože od econských svěcení se situace Církve rozhodně nezlepšila, naopak došlo k významnému zhoršení (i když na druhé straně někdo může tvrdit, že se pozice Tradice vlastně zlepšila).
XV. Hovory na pravici: Genderová válka proti rodině – Záznam a ohlasy
Na YouTube je k dispozici několikadílný záznam akce, kterou včera pod vedením Michala Semína a Petra Bahníka pořádala Akce D.O.S.T. Opravdu doporučuji ke shlédnutí, resp. poslechu, jde o velmi informativní a užitečná vystoupení a diskusi. Což samozřejmě neznamená, že souhlasím se vším tam řečeným.
Samozřejmě existují i jiné názory. P. Tomáš Stritzko FSSPX tuto akci odsuzuje jako „pokračování tradice mírových konferencí či II. vatikánského koncilu.“¹ Nevím, jak na to přišel, nevidím pro takový odsudek žádné podklady. Nejde přece o žádné pseudoekumenické modlitby či bohoslužby (které by samozřejmě byly nepřijatelné), ani obdobu nějaké mírové konference. Jde o setkání, vystoupení a diskusi předních představitelů světových prorodinných organizací a tam jistě není přítomnost (jednoho) představitele pravoslavného světa na překážku. Pravoslavní v této věci vedou stejný boj jako my katolíci, a co hůř, my musíme s hanbou přiznat, že si momentálně vedeme mnohem hůře než oni.
Institut sv. Josefa zastavuje činnost
Michal Semín
Michal Semín dnes v příspěvku na stránkách Institutu sv. Josefa ohlásil úplné pozastavení činnosti této organizace, která byla od roku 2004, kdy ji se souhlasem P. Tomáše Stritzka FSSPX založil, oporou Tradice a organizátorem řady vysoce pozitivních laických akcí. Jako důvod uvedl přetrvávající nepřátelský postoj otce Stritzka vůči jeho osobě a působení a Stritzkovo kázání z oslav Božího Těla, které jsem komentoval ZDE.
Přiznám se, že mne to velice mrzí. Myslím, že budu mluvit nejen za sebe, ale za velkou část českých (tradičních) katolíků, když napíšu, že si velmi vážím všeho, co Michal Semín a jeho Institut sv. Josefa pro Tradici udělali, a že tato jeho práce nám bude chybět. Je škoda, že IsJ končí (či si dává dlouhou pauzu), tím spíše, že v dohledu za něj není žádná náhrada.
Informační leták FSSPX č. 139 – Znamení krize všepohlcující
Na stránkách brněnského priorátu FSSPX je nově možno nalézt Informační leták č. 139 (tj. pro srpen a září), na který, obávám se, budu pamatovat hlavně jako na další znamení prohlubující se krize nejen Církve, ale i FSSPX a jejího českého priorátu.
Leták začíná úvodem otce Stritzka, který se věnuje současné krizi církve a mimo jiné připomíná, že rozbor a kritika jejích projevů na nejvyšších stupních hierarchie je věcí teologů a biskupů a nikoliv věřících. Na konci též informuje, že P. Luděk Čekavý byl s platností od srpna jmenován druhým kaplanem v Brně a že nadále bude kromě Frýdku-Místku pečovat též o věřící v Pardubicích.
Dále jsou v letáku promluva biskupa Galarrety, kterou pronesl v Brně při biřmování (31. 5. 2014), kázání otce Stritzka ze Slavnosti Božího Těla, dopis biskupa Fellaye přátelům a dobrodincům Bratrstva, článek o pateru Olivierovi a pořad bohoslužeb na srpen-září, v němž se mimo jiné informuje, že 27. července bude v Brně celebrovat Mši svatou novokněz P. Krzysztof Gołębiewski.
Před 110 lety se narodil biskup Castro Mayer
Mons. Antônio de Castro Mayer
Dnes by oslavil 110. narozeniny Mons. Antônio de Castro Mayer (1904-1991), biskup brazilské diecéze Campos (1949-1981), zakladatel Kněžské společnosti sv. Jana Marii Vianneye a velký bojovník proti pokoncilním deformacím.
Odmítl zavést ve své diecézi NOM a po svém odchodu do důchodu založil Kněžskou společnost sv. Jana Marii Vianneye, s níž zajišťoval obřady a duchovní služby pro věřící své diecéze věrné Tradici.
První „pouť Odporu“ v Čechách
Korouhev s Kristem Králem
Dnes, tj. 10. května 2014, se v jihočeské Lužnici konala pouť ke sv. Janu Nepomuckému, kterou vedl P. Martin Fuchs, který do své rezignace v prosinci 2013 působil v řadách Kněžského bratrstva sv. Pia X. v Rakousku (na stránkách internetového časopisu REX! můžete nalézt rezignační dopis otce Fuchse i rozhovor s ním). P. Fuchs i po své rezignaci působí v Rakousku poblíž českých hranic při soukromé kapli v Aigenu, která byla dříve propůjčována kněžím FSSPX.
Je to patrně vůbec první případ, kdy se v České republice konala pouť vedená někým z tzv. „kněží Odporu“ – tj. kněží, kteří odešli nebo byli odejiti z FSSPX kvůli nesouhlasu s jeho současným směřováním ve vztazích s Římem a v pastorační praxi. Rovněž je to patrně první případ, kdy „kněz Odporu“ celebroval na území ČR Mši svatou. Poutě se zúčastnilo na 30 lidí.
Boj o právo na domácí vzdělávání aneb Proč děti nepatří státu
Romeike vs. Německo
Romeikovi
Uwe a Hannelore Romeike jsou manželé pocházející ze spolkové země Bádensko-Württembersko. Oba jsou vysokoškolsky vzdělaní a hluboce věřící evangelikální křesťané. V době, kdy se začal jejich boj proti státnímu monopolu na vzdělávání, byli rodiči čtyř dětí (dnes jich mají šest) ve věku 3-11 let.
Své tři školou povinné děti odhlásili ze základní školy v Bietingheim-Bissingenu v roce 2006 a Hannelore coby žena v domácnosti začala své děti sama vyučovat.
Romeikovým se nelíbilo, jakým způsobem stát jejich děti vzdělává. Zkrátka, že německé školy již nevyznávají křesťanské hodnoty, na nichž oni zakládají výchovu svých dětí; nejstarší syn Daniel se učil z učebnice, jež obsahovala explicitní až vulgární popisy sexu, jiné učebnice vedly dle názoru Romeikových děti k neúctě vůči autoritám v rodině, nebo obsahovaly okultní praktiky.
Nelíbila se jim ale ani úroveň výuky, její způsob a vedení. Uwe Romeike, povoláním učitel hudby, uvedl: „Situace ve veřejném školství se od doby, kdy jsem sám navštěvoval základní školu, velmi změnila. Stát věří, že děti musí být socializovány, vyrůstat a jednat stejným způsobem, jinak by nezapadly do společnosti.”
