Tag Archives: kláštery

O Nicholasi Wintonovi trochu jinak

Nicholas Winton

Úmrtí 106letého zachránce více než šesti stovek židovských dětí Sira Nicholase Wintona se stalo předmětem velkých oslav životního díla tohoto muže u nás i ve Velké Británii. Právem. Komu čest, tomu čest, komu úctu, tomu úctu – to jsou slova sv. Pavla. Winton, který organizoval výjezdy židovských dětí z tehdejšího Česko-Slovenska a později Protektorátu a jejich umístění v adoptivních rodinách Velké Británie, jim zachránil životy. Jinak by skončily v nacistických ghettech nebo v plynových komorách Treblinky či Osvětimi.

Winton byl slušný člověk, náležející k bohaté horní vrstvě. Narodil se r. 1909 v Londýně v rodině židovských přistěhovalců z Německa. Stal se majetným a vlivným burzovním makléřem, který svých peněz a kontaktů využil pro záchranu dětí židovských soukmenovců z Čech a Moravy. Těžko ale mluvit o nějaké náboženské motivaci této dobročinné aktivity. Jeho rodiče byli liberální Židé, kteří po příjezdu do Anglie čistě formálně přijali křest v anglikánské církvi. Nikdy se ale nestali praktikujícími věřícími a syna Nicholase vychovávali v duchu náboženského synkretismu a relativismu, typickém pro tehdejší velkou buržoazii. Winton nikdy nebyl praktikujícím údem nějaké náboženské komunity. Co a jak věřil o Bohu, úzkostlivě tajil, podařilo se mi najít pouze tyto 2 jeho výroky na dané téma:

Chvojka v klášterní zahradě

V článku Dětské kostřičky u ženských klášterů jsem psal o nesmyslných pomluvách snovaných na základě nálezů dětských kostřiček u ženských klášterů, kdy se z tohoto důkazu obětavé charitativní činnosti sester dělá pozůstatek údajných brutálních zločinů. Něco podobného se děje i kolem neslavně proslulé chvojky klášterské.

60 let od zahájení Akce K

Před 60 lety, v noci z 13. na 14. dubna 1950, přepadli příslušníci StB, SNB a Lidových milicí kláštery a zařízení 7 nejpočetnějších řeholí v Československu. Touto tzv. Bartolomějskou či Barbarskou nocí začala „Akce K“ – likvidace klášterů a mužských řeholí.

Dětské kostřičky u ženských klášterů

Možná jste se už s tím setkali: v diskusi o přínosu katolické církvi lidstvu se vynoří někdo, kdo nadnese, že někde ve Francii našli u ženského kláštera hřbitov nebo například studnu s vícero dětskými tělíčky. A že to nebyl jediný případ. Pokud má předkladatel(ka) tohoto faktu pocit, že by to čtenářům nemuselo dojít, tak i dodá, že jediné vysvětlení je, že šlo o děti řeholnic, které tyto hnusně zamordovaly. Co se k tomu dá dodat?