Tag Archives: Jeruzalém

Kardinál Marx schoval před muslimy kříž

Kardinál Marx, hlava německého episkopátu, se stydí za kříž Ježíše Krista. Během své návštěvy Jeruzaléma, kam zavítal po boku protestantského „biskupa“ Heinricha Bedforda-Strohma, schoval podle jeho příkladu pektorál ze své hrudi, aby neurážel náboženské cítění muslimů…

Se šokující zprávou přišel nedávno deník Bild. Kardinál čelil za svůj bezprecedentní krok kritice, nicméně obratem se ho zastal mluvčí Německé biskupské konference Matthias Kopp, jenž oficiálně vysvětlil smysl tohoto počinu tím, že vnímavý kardinál Marx chtěl vyjít vstříc napjaté situaci ve Svaté zemi, o níž přece hovoří i UNESCO, a chtěl tak deklarovat, že je zde pouze hostem…

Zkažená sůl

PhDr. Radomír Malý

Nedávný atentát muslimských teroristů na redakci Charlie Hebdo v Paříži právem znepokojil i mnohé zbožné českomoravské věřící. Vyhlašují se modlitební iniciativy za ochranu naší země – resp. celé Evropy – před muslimským terorismem. Já ale některé z vás budu nejspíš šokovat svým vyjádřením, že se k těmto aktivitám nepřipojuji a na tento úmysl se modlit odmítám.

Proč? Poněvadž tato modlitba je v rozporu s Boží vůlí. Čtěme Písmo sv. a dozvíme se snadno a rychle důvod. O co se vlastně máme modlit podle těchto iniciativ, zajisté subjektivně zbožných a dobře míněných? O to, aby Bůh zachoval tuto Evropu s jejími liberálně socialistickými pořádky!!! Evropu, v níž je těžký hřích zákonem povýšen na „lidské právo“ (potrat, homosexualita, promiskuita) a obrana ctnosti klasifikována jako „extrémismus“, někdy dokonce jako trestný čin.

Státníci téměř celé Evropy se sjeli do Pařiže, aby tam – zavěšeni do sebe – demonstrovali při smutečním pochodu svou vůli hlásit se k tomu hnoji, prezentovanému časopisem Charlie Hebdo, a glorifikovali jeho redaktory jako světce a hrdiny, ačkoliv jejich rouhačské karikatury Nejsvětější Trojice, Svaté rodiny, Církve a papeže nelze nazvat ani žumpou, to by bylo urážkou tohoto jinak užitečného zařízení.

Historie Řádu sv. Lazara – 5. část

Pakliže se chceme zaměřit na bojovou činnost Řádu svatého Lazara, je nutné si uvědomit, že zpočátku bojovali rytíři v samostatných skupinách, odděleně od ostatních řádů, o světských uskupeních ani nemluvě. Teprve později, když řád sílil a malomocenství začalo být vnímáno již jako poměrně běžná součást života ve Svaté zemi, začaly i ostatní řády spolupracovat těsněji. Až na několik etap bylo poměrně běžné, že například Johanité útočili v součinnosti s Templáři (byť samostatně pod vlastními korouhvemi), a podobně. Řád svatého Lazara si na takovou spolupráci musel chvíli počkat. I tak se však jeho rytíři účastnili bojů za druhé křížové výpravy a s vojskem krále Balduina III. obléhali Damašek (28.7.1148) a Askalon (19.8.1153).

Historie Řádu svatého Lazara – 1. část

Samotný vznik řádu je natolik zajímavé téma, že se pokusím jej rozepsat podrobněji ve velmi stručném pojednání. Zde bych rád předem zdůraznil trvalou nepřetržitou kontinuitu a tradici Vojenského a špitálního řádu rytířů svatého Lazara Jeruzalémského. Proto první etapu jeho úžasných dějin pouze v krátkosti shrnu a další se pokusím v rámci časových možností rozepsat v dalších příspěvcích.