Tag Archives: Írán

Válečná horečka podruhé: Řinčení zbraní nebo vrtění psem?

Možné způsoby izraelského útoku

K napsání tohoto rozboru možností dalšího vývoje situace na Blízkém a Středním východě mne “ponoukl“ jeden katolický přítel, který při diskusi na blozích a sociálních sítích různého charakteru upozornil na nutnost zvážení všech možných okolností, které z vývoje napjaté situace okolo tzv. „íránského jaderného programu“ mohou nastat.

Byl jsem též upozorněn, že jako uznávaný “war nerd“ bych se měl pokusit nezabřednout příliš do technických či strategických detailů a pokusit se výklad pokud možno zjednodušit na úroveň srozumitelnou i pro laika v moderní militarii.

Genocida křesťanů europoslanci Zahradilovi nevadí

Rabování kostelů povstalci

Situace v Sýrii se přiostřuje a islamističtí povstalci, které vydatně podporuje Západ, systematicky vyhánějí a vraždí křesťany a rabují a likvidují kostely na územích, která ovládají. Západu to zjevně příliš nevadí. A nevadí to příliš ani českým politikům. Jen takový malý příklad.

Na Facebooku se šíří obrázek, který jsem přidal i sem: fotografie rebela s liturgickým vybavením, která ukradl při vyrabování  a znesvěcení kostela. Jeden můj známý katolík pod tím vyjádřil naději, že se Asadovi podaří tohle povstání zlikvidovat. V zápětí poté se na scéně objevil europoslanec Zahradil (ODS) a pustil se do něj s připomínkou, že Asada momentálně podporuje Írán.

Írán odsoudil křesťanského pastora k smrti za „odpadlictví“

Íránské soudy potvrdily rozsudek smrti oběšením za „odpadlictví“ nad protestantským pastorem Jusífem Nadarkháním, otcem dvou dětí. Nadrakhání se narodil v muslimské rodině a v 19 letech se přihlásil ke křesťanské víře. Byl odsouzen k smrti s tím, že má možnost vrátit se k muslimské víře, což ale odmítl. Rozsudek smrti je nyní platný a může být kdykoliv vykonán. Modleme se za něj a ptejme se opět našich politiků, co dělají proti pronásledování a vraždění křesťanů.

Ignác Pospíšil

Válečná horečka a lži maskované jako pravda

Írán

Poté, co jsem si přečetl vcelku fundovaný článek Ignáce Pospíšila o situaci v Sýrii, kde ale v diskusi již čtenáři prokazovali poněkud velké neznalosti moderního ozbrojeného střetu, včetně nekonvenčních strategií a tzv. „asymetrické válečné doktríny“, rozhodl jsem uvést na pravou míru několik mýtů a obecně oblíbených omylů,  které se v diskusi pod článkem objevily…

Omyl č. 1

„Írán je nebezpečná země ovládaná maniaky a fanatiky.“

Samozřejmě že iránský teokratický režim není nic světoborného, prostí Peršané i příslušníci národů a národností žijící v Iránu nejsou nadšeni svým vládním režimem. Což ovšem nevypovídá vůbec nic o tom, zda opravdu touží po změně režimu a zda jsou opravdu plni nadšení a touhy zopakovat si například lybijský či momentálně aktuální syrský scénář tzv. „regime change“, za pomocí bojůvek ozbrojenců, jejichž násilné činy se v tzv. „nezávislých“ západních sdělovacích prostředcích nikdy neobjeví. Neobjeví se tam ani mrtvá těla vojáků, policistů, či příslušníků jiných naboženství, která jsou jejich obětmi při tzv. „nenásilných protestech“.

Smutný svátek: Den lidských práv

Dnešní den je slaven napříč světem jako Den lidských práv. Skvělá příležitost, aby lidé o lidských právech řečnili, vyhlašovali rozličné ceny a kritizovali některá porušování lidských práv. Dokonce i někteří biskupové o tomto promluví v médiích, možná i v kostele…

Osobně vnímám Den lidských práv jako jeden z nejsmutnějších dnů v roce, připomínku smutné skutečnosti. Těžko bychom hledali dobu, kdy se o lidských právech mluvilo více, než dnes. Zároveň bychom ale našli jen velmi málo okamžiků v dějinách, za kterých byla lidská práva tak hromadně a systematicky pošlapávána. A kdy bylo téma lidských práv tak hrubě zneužíváno.