Tag Archives: gender ideologie

Jak se dělá revoluce v Církvi

Nenápadně, postupnými kroky, s texty, v nichž je spousta pravověrných a autenicky katolických tezí, někdy až 99 procent. Exorcisté říkají, že i ďábel skrze posedlé osoby vypovídá většinou pravdivě. Jenže je to jako nápoj, který z více než 90 procent neobsahuje nic otráveného, jenže i to mizivé procento jedu v něm je schopno člověka usmrtit.

Klasickým dokladem je tady dosud málo známý „Pastorační návrh“ argentinské biskupské konference a pochvalná odpověď vatikánské Kongregace pro nauku víry z přelomu let 2013-14, které i s dopisem argentinského episkopátu zveřejňujeme níže. Biskupové tady reagují na nedávno schválené argentinské zákony o manželství pro všechny, rozuměj i pro homosexuální a lesbické páry, a o právu na změnu genderové identity, tj. že muž, který se „cítí“ být ženou, si může „změnit pohlaví“, rovněž tak žena, která se „cítí“ být mužem.

Argentinští biskupové v dopise Kongregaci pro nauku víry samozřejmě zdůrazňují, že tyto zákony jsou pro ně neakceptovatelné a odmítají je. Jenže už tady pozorný čtenář najde kapičku jedu, když uvádějí: „Připouštíme, že není možné tento druh zákonů kanonicky uznat…“. Jaképak „připouštíme“? Tyto zákony nutno přece kategoricky odmítnout, protože jsou v rozporu s katolickou naukou a nebezpečné pro společnost!

Mons. Schneider: Správná katolická reakce na „Gay Pride“

V posledních desetiletích se ve velkých městech západního světa začaly šířit tzv. „gay pride“ pochody. Jasným cílem tohoto stále narůstajícího jevu je ovládnout náměstí všech západních velkoměst a dlouhodobě i měst celého světa, s výjimkou islámských zemí, kde by se daly předpokládat násilné protiakce.

Tyto demonstrace se konají za nesmírných finančních a logistických nákladů doprovázených propagandou nejvlivnějších sil veřejného života, totiž politických elit, sociálních médií a mocných ekonomických a finančních skupin. Tak jednoznačná podpora ze strany veřejných orgánů byla typická pro historické totalitní systémy, které chtěly společnosti vnutit určitou ideologii. Tzv. „gay pride“ demonstrace se nezaměnitelně podobají propagandistickým pochodům různých totalitních politických režimů minulosti.

Ve veřejném životě však existuje jeden významný hlas, který se dosud oficiálně či ve větším měřítku k tomuto jednohlasnému chóru podpory tzv. „gay pride“ pochodů nepřipojil. Jde o hlas Katolické církve. Totalitní charakter homosexualistické genderové ideologie se snaží dosáhnout svého nejambicióznějšího cíle, jímž je dobýt tuto poslední baštu odporu, to znamená Katolickou církev.

Prozatím se tohoto cíle bohužel do jisté míry daří dosahovat, neboť pozorujeme, že podporu těmto totalitním pochodům, zvaným „gay pride“, veřejně různým způsobem vyjadřuje vzrůstající počet kněží, a dokonce někteří biskupové a kardinálové. Tak se stávají agenty a podporovateli ideologie, která představuje přímou urážku Boha a důstojnosti lidské osoby stvořené jako muž nebo žena k Božímu obrazu a podobě.

Teplé procházky Prahou – příklad gendrové ideologie ve školství

Prázdniny jsou za rohem. Studenti už nemají nejmenší zájem se cokoli učit, učitelé jim cokoli vykládat. A tak se pořádají výlety, přednášky a sportovní akce, které mají alespoň trochu zabavit.

Proto vedení jednoho pražského gymnázia, kam chodím, vyhlásilo na závěr školního roku DEN KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ. Že nevíte, o co jde? Hned vysvětlím – dle návrhu Evropské komise se ve školách EU již nezískávají znalosti a dovednosti, ale právě klíčové kompetence. Jde o „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“ Co má být konkrétní náplní klíčových kompetencí? Pro ten účel byla vytvořena tzv. „průřezová témata“. Ta mají formovat žáka/studenta, „rozvíjet“ ho v oblasti postojů a hodnot. Jedním z průřezových témat je i „Výchova k myšlení v evropských a kulturních souvislostech“ či „Multikulturní výchova“.

Na našem gymnáziu byl vydán seznam jednotlivých „dílen“, z kterých si studenti vybírají ke každé „dílně“ klíčové kompetence, které mají rozvíjet.

Francie zpřísňuje zákony proti „transfobii“

30. srpna 2017 (LifeSiteNews) — Ve Francii nikdy neříkejte nic hanlivého, urážlivého nebo podporujícího diskriminaci homosexuálů či transsexuálů, a to ani v soukromí. A mějte na paměti, že „diskriminace“ a „nenávistný projev“ mohou mít mnohem širší význam, než byste si pomysleli. Podle moderních zákonů proti hanobení zahrnují i pouhé negativní výroky či dokonce jen prohlášení, že určité životní styly jsou mravně závadné.

Vyhláška francouzské vlády vydaná počátkem srpna, kdy je naprostá většina Francouzů na dovolené nebo se snaží jinak přečkat letní letargii, zjistila nový cíl „nenávistných projevů“. Stanovila vysoké pokuty a další represivní opatření za spáchání „verbálního násilí“ či „diferencovaného přístupu“ v souvislosti s „genderovou identitou“ – a to i v soukromí.

Mezi chráněné kategorie, na něž se vztahují zákony proti nenávistným projevům na veřejnosti i v soukromí, patří od roku 1972, kdy ve Francii vstoupil v platnost první antidiskriminační zákon, rasa, vyznání, národnost, etnický původ, později se přidalo tělesné postižení a „sexuální orientace“. Nejčastěji se stíhají a trestají veřejné přečiny spáchané v tisku nebo v audiovizuálních médiích. Nová vyhláška nahrazuje slovo rasa „údajnou rasou“, čímž dává najevo, že v duchu francouzské vlády je pojem rasy provinilou smyšlenkou. Poprvé byla také zařazena „genderová identita“ v zájmu boje proti „transfobii“.
V podobě dosud nejradikálněji liberálního předpisu směřuje vládní nařízení k posilování vymahatelnosti zákona ve vztahu k „rasistickému“ a „diskriminačnímu“ hanobení a urážkám a podněcování k rasismu a diskriminaci. Zdvojnásobuje dosavadní pokuty a zavádí opatření k převýchově provinivších se občanů. Záběr textu byl cíleně rozšířen tak, aby zahrnoval i „homofobii“ a „transfobii“ v neveřejné sféře – na pracovišti, ve školách a dokonce i v soukromých rozhovorech, jelikož nic o tom, že by se jich to netýkalo, vyhláška neříká.

Velká Británie platí za knihu pro děti propagující potraty

LONDÝN, 11. dubna 2017 (LifeSiteNews) – Velká Británie zaplatila propotratové aktivistce více než půl milionu liber za napsání knihy a vytvoření výukového programu o potratu pro školní děti.

Rada pro výzkum v humanitních oborech poskytla 512 tisíc liber Sally Sheldonové z Kentské univerzity na výzkum a napsání studie o britském potratovém zákoně, jímž byl v roce 1967 ve Velké Británii legalizován potrat. Profesorka Sheldonová je propotratová aktivistka, která bojuje za neomezený potrat po celých devět měsíců těhotenství. Jako členka správní rady největšího britského poskytovatele potratů, organizace s názvem „Pregnancy Advisory Service“ („Poradenská služba pro těhotné“) v březnu prosazovala návrh zákona, který měl zlegalizovat potrat bez jakéhokoli omezení a z jakéhokoli důvodu až do porodu. Podporuje selektivní potraty podle pohlaví plodu a najala si další, kteří v jejím projektu selektivní potraty obhajují.

Sheldonová, která učí etiku na právnické fakultě Kentské Univerzity, se veřejně postavila proti návrhu zákona zakazujícího selektivní potraty a nazvala ho „vadným“ a „kriminalizujícím ženy“. V článku, který selektivní potraty hájí, šíří lež, že donošení dítěte je nebezpečnější než potrat a klade rovnítko mezi subjektivně vnímané „duševní zdraví“ a zdraví fyzické.

Kardinál Burke o Maltézském řádu: „Všechno to vypadá velmi podezřele.“

V rozsáhlém rozhovoru pro portál InfoVaticana kardinál Raymond Leo Burke odpovídá na otázky týkající se dubií, možné formální korekce papeže, krize v Maltézském řádu a tajemného milionového daru, prvních měsíců prezidenta Trumpa v úřadu a dalších problémů.

Dubia a čtyři kardinálové

Proč jste vy čtyři kardinálové dubia zveřejnili? Jaký byl hlavní důvod?

Kvůli tomu, že v Církvi existuje příliš velký zmatek v určitých zásadních otázkách souvisejících se základním mravním ideálem, se svatým přijímáním a správnou dispozicí, v němž je k němu možno přistupovat, a s nerozlučitelností manželství.

Existuje mnoho zmatku. Především jsme požádali Svatého otce, aby tyto zásadní otázky vyjasnil. V dubiích jsme se omezili na tyto čtyři otázky a nedostali žádnou odpověď. Mnoho lidí nám říkalo: „Ale proč vy kardinálové neděláte, co máte, a nehlásáte v těchto záležitostech jasné učení?“ Věděli jsme tedy, že musíme udělat něco, aby to lidé pochopili. Měli jsme v úmyslu provést to co nejlépe, snažili jsme se dostat ze Svatého otce vedení, které teď Církev potřebuje.

Také kvůli tomu, že zmatek je nebezpečný a se zmatkem přicházejí rozdělení. Kněží proti kněžím a neshody mezi příslušníky Církve v takových otázkách, jako je přijímání svátostí za situace, kdy člověk žije v nějakém mimomanželském svazku nebo v neplatném manželství… Dokonce vidíme neshody mezi biskupy, a tak by tomu nemělo být… Pro Církev to není dobré.

Katolická univerzita vyhodila vyučujícího za to, že potrat nazval „vraždou“

Stéphane Mercier

23. března 2017 (LifeSiteNews) — Odborný asistent Katolické univerzity v Lovani (UCL) Stéphane Mercier si vysloužil ostrou kritiku představitelů univerzity za to, že asi stovce studentů prvního ročníku inženýrského studia rozdal patnáctistránkový materiál s filosofickými argumenty, proč je namístě nazývat potrat „vraždou“.

Stéphane Mercier zatím nebyl potrestán (platilo v době originálního vydání, viz poznámky za článkem – pozn. šéfredaktora), ale vedení univerzity uvedlo v prohlášení na univerzitních webových stránkách, že probíhá hodnocení statutu jeho textu, aby se zjistilo, zda byl skutečně použit jako součást jeho kursu filosofie. Ať tomu tak bylo nebo ne, univerzita se od Mercierova protipotratového postoje distancovala, protože „odporuje jejím hodnotám“.

Na případ upozornila organizace Synergie Wallonie, belgické sdružení podporující genderovou rovnost. Jejím cílem je podporovat „genderový mainstreaming při současném prosazování úcty k různosti a potřeby uvažovat o každé kategorii občanů (staří, mladí, postižení, imigranti, homosexuálové). Sexuální stereotypy a neutrální vyjadřování v mužském rodě udržují nerovnost, ale i respekt k rozdílným kulturám přítomným v našem regionu“.

Válka proti manželství a rodině

Současná kultura je v hluboké krizi, pokud jde o posvátnost manželství. Agresivní síly rvou na kusy pravdu o manželství i rodiny jako takové. Zastánci kultury smrti jsou si dobře vědomi zásadní důležitosti přirozené rodiny. Proč by jinak na útoky proti ní vynakládali tolik času, úsilí a zdrojů?

Neoslabuje se tím jen rodina, ale celé národy. Jde o strategii porážky protivníka, která byla dobře známa v celých dějinách: totiž útočit na nejzákladnější prvky jazyka a kultury. Ve svém díle Umění války tuto strategii popsal už proslulý staročínský generál, vojenský stratég a filosof Sun-c‘ (544-496 př. Kr.):

Není většího umění než zničit nepřítele bez boje rozvrácením všeho, co je v jeho zemi hodnotného.

Propagátoři sexuální nevázanosti, genderové ideologie a redefinice manželství v průběhu času velmi svědomitě změnili způsob, jak o manželství a rodině uvažujeme. Většina lidí už nechápe základní pravdu, že manželství znamená muže a ženu v nerozlučitelném, výlučném a plodném svazku. Úloze manželství a rodiny už nerozumí a tyto posvátné instituce není schopna hájit, a proto se stává snadnou kořistí radikálních protirodinných ideologií. Skutečnost, že manželství a rodina je jádrem bitvy, by nás však samozřejmě neměla překvapovat.

Katolická církev nikdy nemůže světit ženy, tak proč tolik matení?

Hrstka „kněžek“ žádajících papeže Františka, aby z nich sňal exkomunikaci za to, že byly „vysvěceny“ v rozporu s vůlí a naukou Církve, veřejně demonstrovala začátkem října v Římě, v zahradách Andělského hradu několik set metrů od Vatikánu. Událost si získala širokou pozornost, neboť demonstrace byla poprvé povolena římskými občanskými úřady, které dosud veřejné protesty „kněžek“ vždy zakazovaly a jejich transparenty a kněžská roucha zabavovaly.

Skupina vedená organizací „Women’s Ordination Worldwide” (WOW) tvrdí, že dvě z „kněžek“ přijal blíže nespecifikovaný „vysoký úředník“ vatikánského státního sekretariátu při „bezprecedentním“ setkání, při němž vyslechl „upřímnou přímluvu za kněžky v naší Církvi.“ Janice Sevre-Duszynská a další „kněžka“ mu předaly petici žádající papeže, aby zahájil „dialog“ o této otázce a zrušil všechny sankce proti katolíkům bojujícím za svěcení žen v Církvi.

Feministické frakci v Církvi dávají naději i jiné faktory. Názorným příkladem je mytí nohou ženám na Zelený čtvrtek: papež František to několikrát sám provedl a v lednu osobně nařídil, aby byla v oficiálních pravidlech provedena změna s tím, že tento obřad by se nadále neměl omezovat na muže a chlapce, ale mohou se ho účastnit i ženy, což má „plně vyjadřovat význam gesta vykonaného Ježíšem ve Večeřadle“.

Západ nenávidí svoji kulturu a civilizaci

Prof. Roberto de Mattei

Západ dnes nenávidí sebe samého tou samou nenávistí, jakou živí vůči němu islámští teroristé. Islám kráčí cestou šílených vražd, Západ cestou nihilismu a sebevraždy. „Hvězdy nových mučedníků září na obloze Církve,“ píše Roberto de Mattei na stránkách Corrispondenza Romana. „Nelze litovat těch 148 mladých studentů, kteří padli za oběť na Květnou neděli islamistům v Keni, je třeba jim závidět, protože se jim dostalo mučednické palmy,“ pokračuje historik.

De Mattei vysvětluje, že tito lidé se stali mučedníky, protože zemřeli jako křesťané z rukou vojáků Mohameda. „Mučedníka nedělá krutá smrt sama o sobě, ale fakt, že byla důsledkem nenávisti ke křesťanské víře. To nikoli samotná smrt vytváří mučedníka, píše sv. Augustin, ale to, že jeho utrpení a smrt byly podřízeny pravdě. Ne všechny oběti pronásledování lze nazvat mučedníky, ale pouze ty, které potkala smrt z rukou vrahů nenávidících jejich víru,“ píše de Mattei.