Tag Archives: Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva projednává případ euthanasie

8. ledna 2019 (Alliance Defending Freedom) – Evropský soud pro lidská práva (ESLP) souhlasil s projednáním případu Toma Mortiera. Belgické úřady se případem pana Mortiera odmítly zabývat, což znamená, že ESLP je pro něj jedinou šancí, že se dočká spravedlnosti za ztrátu matky. Lékař, který jí podal smrtící injekci, aniž by informoval rodinu, je jedním z nejvyhlášenějších zastánců euthanasie.

„Vítáme rozhodnutí soudu projednat tento precedentní případ týkající se práva na život, zejména ve vztahu k nejzranitelnějším členům společnosti. Mezinárodní právo takzvané ,právo na smrtʼ nikdy nestanovilo. Naopak nepřetržitě potvrzuje právo na život, a to právě v případě těch nejzranitelnějších mezi námi. Pohled na smutná fakta tohoto případu odhaluje lživost tvrzení, že euthanasie je pro společnost dobrá,“ uvedl Robert Clarke, ředitel evropské divize organizace ADF International, který Toma Mortiera před soudem zastupuje.

ESLP: Práva muslimů mají přednost před svobodou projevu

ŠTRASBURK, Francie, 26. října 2018 (LifeSiteNews) – Podle jedné z hadís (dalšího autoritativního zdroje islámské nauky kromě koránu) se zakladatel islámu Mohamed oženil se šestiletou dívkou, s níž tři roky nato začal žít. Evropský soud pro lidská práva přesto rozhodl, že nesmí být nazýván pedofilem. Rakušanku, která se tohoto výroku dopustila, shledal vinnou ze znevažování náboženství a odsoudil ji k zaplacení pokuty 480 eur a úhradě nákladů řízení.

Žena na semináři s názvem Základní informace o islámu v roce 2009 konstatovala, že Mohamed „měl rád sex s dětmi“ a dodala: „Šestapadesátiletý muž a šestiletá? Jak se tomu dá říkat, když ne pedofilie?“ Vídeňskému krajskému trestnímu soudu to stačilo k tomu, aby v polovině února 2011 rozhodl, že tím chtěla říct, že Mohamed měl pedofilní sklony, a odsoudil ji. Ani odvolací soud rozsudek nezvrátil.

Návrat k barbarství starověké Sparty?

Případ Charlieho Garda, o němž píše paní mgr. Cekotová v předchozím příspěvku (viz Dítě jako majetek státu), je průlomový – a tím hodně nebezpečný pro další vývoj. Jde o to, že od dob nacistického Německa se zde poprvé upírá rodičům právo bránit život svého dítěte. Troufám si dokonce říci, že rozhodnutí britské justice a Evropského soudu pro lidská práva nastoluje ještě horší situaci. Němečtí nacisté, kteří v rámci svého programu eutanázie vraždili tělesně nebo duševně postižené děti v plynových komorách nebo injekčními stříkačkami, tak činili potajmu za zády rodičů, těm pak sdělili, že jejích dítě umřelo na chorobu, jejíž diagnózu si vymysleli. Přímo veřejně zabít dítě proti jejich vůli na základě výroku zmanipulované justice se samotní hitlerovci báli.
Ne tak ale současní „demokraté“. Jejich justice prostě rodičům Gardovým stroze sdělí úředním rozhodnutím, že jejích dítě nemá právo na život. Vůbec je nezajímá, že manželé Gardovi (před nimiž hluboce smekám) jsou ochotni financovat Charlieho nákladnou léčbu v USA (proběhla na to i sbírka mezi lidmi dobré vůle), byť s minimální nadějí na úspěch, ani to, že chtějí obětavě doma doopatrovat chlapce až k jeho přirozené smrti, ani to, že římská klinika Bambino Jesu otevírá Charliemu své prostory k důstojnému dožití jeho kratičkého života. Ne, to všechno současní bojovníci za lidská práva totálně ignorují. Postižené dítě nemá prostě právo na život – a basta! Přitom ale rodiče Gardovi vůbec stát finančně nezatíží, chtějí nést všechny náklady sami.

Stovky lidí demonstrovaly v Praze proti Barnevernu

Pochod od ambasády k fondům (foto: Gabriela Sládková)

Pochod od ambasády k fondům (foto: Gabriela Sládková)

Asi pět set lidí se navzdory nepříznivému počasí sešlo dnes odpoledne před norskou ambasádou v Praze, aby protestovali proti loupení dětí a rozbíjení rodin Barnevernem, které tato norská organizace „na ochranu dětí“ provozuje v čím dál větším měřítku. Demonstrace pokračovala po sérii proslovů pochodem přes Karlův most k sídlu Norských fondů, kde byla po několika dalších proslovech ukončena. Akce byla součástí řetězu protestů napříč světem, jen tento den se proti Barnevernu demonstrovalo ještě v Aradu, Madridu, Moskvě, Rize, Suceavě a Vídni…

Vedle u nás zatím bohužel nepříliš známých českých i norských aktivistů (za všechny budiž jmenována organizátorka akce Jordanka Jirásková) bojujících proti zločinům Barnevernu, vystoupily před demonstranty i známé osobnosti, kterým není nezměrné zlo páchané na rodičích i dětech norskou sociálkou lhostejné. Především šlo o politiky, kteří se těmto kauzám dlouhodobě věnují – europoslance Petra Macha (Svobodní) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a poslankyni Jitku Chalánkovou (TOP 09). Dále vystoupily též bývalá poslankyně Táňa Fischerová a známá ekonomka a podnikatelka Markéta Šichtařová.

Otevřený dopis Norsku

Značka, která by dnes měla viset i u vchodů na norské úřady.

Vážení pracovníci norského velvyslanectví v Praze,

tento otevřený dopis je určen Norsku. A tudíž vám, protože vy Norsko v této zemi reprezentujete. Budu jen rád, když ho zprostředkujete svým nadřízeným a úředníkům z Bernevernetu.

Považuji za svoji povinnost vyjádřit vám i světu své nezměrné pobouření nad zhůvěřilostmi, jichž se soustavně dopouští norský Bernevernet („Úřad na ochranu dětí“), který ovšem má s ochranou dětí a jejich práv společného asi tolik, co měl nechvalně proslulý Výbor pro veřejnou bezpečnost, organizující teror v revoluční Francii, společného s péčí o práva a životy Francouzů. Nebo co mělo společného Orwellovo Ministerstvo Pravdy s pravdou.

Až donedávna jsem se domníval, že pogermánšťování dětí Slovanů zmizelo spolu s nacistickým Německem a v současné době je jediným velkým státním obchodníkem s dětmi Čína, která s oblibou loupí a prodává děti z rodin, co neměly tolik „uvědomění“, aby respektovaly zločinnou politiku jednoho dítěte. Nyní už vím, že „pokrokové a lidských práv tak dbalé“ Norsko se dokázalo poučit od obou těchto zemí a státi se na této smutné úrovni jejich „důstojným“ následovníkem, resp. konkurentem. Jo, jste nejhůře „dvojky“ ve státním obchodu s dětmi a řádění nekontrolovatelné a mafiózní juvenilní justice. Daleko dnes předstihujete Anglii a dokonce možná i tu Čínu – a to už je opravdu „výkon“.

Evropský soud pro lidská práva opět zklamal

ESLP

Evropský soud pro lidská práva opět zklamal. Ze čtyř kauz týkajících se pronásledování křesťanů ve Spojeném království se zastal křesťanské strany pouze v jednom, bohužel v tom nejméně podstatném. Zaměstnankyni British Airways, která byla vyhozena za to, že se odmítala vzdát nošení křížku, bylo dáno za pravdu s tím, že malé křížky v zaměstnání zaměstnanci BA nosit mohou. Dobrá zpráva? Jen částečně.

British Airways zjevně udělaly tu hloupou chybu, že otevřeně daly najevo, že jim jde o to zakázat nošení náboženského symbolu. Pokud by byly chytřejší a odůvodnily to bezpečností (což by nemělo být zas až tak těžké), byl by ten zákaz úplně v pořádku – jak soud uznal v případě zdravotní sestry, která by prý svým malým křížkem mohla ublížit pacientům nebo sobě. Je to sice jen průhledná záminka, jak koneckonců dosvědčuje už sám fakt, že dotyčná nosila křížek bez jakýchkoliv problémů celých třicet let, ale k omezování práv křesťanů je ESLP tradičně velkorysý.

Zločinci v taláru

Odvolací soud v rakouském Gratzu potvrdil skandální a iracionální červencový rozsudek soudce Erika Nauty, který kriminalizuje pouliční pro-life poradenství, modlitby a vůbec jakékoliv protesty před potratovými klinikami. Z českých médií o tom informují na Res Claritatis, další podrobnosti lze nalézt v angličtině ZDE, ZDE, či ZDE. Odsouzení se nejspíše odvolají k Evropskému soudu pro lidská práva, jakou ale budou mít před touto pochybnou institucí šanci, je ve hvězdách.

Rakousko každopádně udělalo velký krok na cestě státního vnucování potratů svým občanům: od legalizace potratů ke kriminalizaci odpůrců potratů a jejich akcí. Není nikterak originální – tentýž zločin už systematicky (a mnohem brutálněji) páchají Čína (viz Chen Guangcheng),  Kanada (viz kanadské vězeňkyně svědomí Linda Gibbons či Mary Wagner) či některé „liberální“ státy USA.