Tag Archives: Covid 19
Stojí lockdown víc životů než zachrání?
„Když zůstaneme doma, zachraňujeme tím životy.“ Jak často jste za poslední měsíce tuto větu slyšeli? Podívejme se na ni podrobněji.
Jestliže víte nebo jen máte podezření, že máte vysoce infekční a potenciálně smrtelnou chorobu, pak máte samozřejmě zůstat doma; když chodíte ven, ohrožujete tím ostatní. Ale co když není důvod k podezření, že jste se nakazil? Co když 99 procent lidí, kteří nemoc skutečně dostanou, ji přežije – ve většině případů bez vážných příznaků? Jestliže produktivní občan v takovém případě zůstane doma, znamená to pro společnost náklady – náklady, které se v konečném důsledku dají přepočítat na lidské životy.
V knize The Price of Panic (Cena paniky) se tři autoři – Douglas Axe, William Brigg a Jay Richards – pokoušejí uvést epidemii covidu do náležitých souvislostí. Rizika choroby nebagatelizují. Prostě tato nebezpečí porovnávají s nepochybnými náklady drakonických opatření, jimiž na ni reagovaly úřady. Tvrdí:
„Tento virus vyvolal paniku dávno předtím, než se dal přirovnat k jakékoli jiné globální katastrofě… Nikdy dřív se nespočet zemí celého světa nerozhodl spáchat unisono takové hospodářské harakiri.“
„Stojí za to se ozvat“: Odbornice vysvětluje neetičnost vakcín proti covidu vyráběných pomocí buněk potracených dětí (závěr)
JHW: Jedna z věcí, které se dějí, je to, že společnosti, které vakcíny vyrobily, se zajistily proti tomu, aby je nikdo nemohl žalovat. Myslím, že většina lidí o tom ví, ale možná byste se tomu mohla v rychlosti věnovat. Jestliže tedy vakcíny někoho poškodí, zaplatí to daňoví poplatníci, ne firma. Ovšem zisky z jejich výroby mají firmy v každém případě, a měly zisk i z jejich vývoje, protože se žádalo, aby vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, a firmy na to dostaly milióny a miliardy dolarů.
PA: Až na financování předem a zmíněnou kosmickou rychlost se takto vyvíjejí všechny vakcíny ve Spojených státech. Všichni výrobci vakcín jsou zajištění proti odpovědnosti za škody způsobené jejich výrobky třetím stranám. Existuje program VICP, Vaccine Injury Compensation Program – program kompenzací za škody způsobené vakcínami, a z toho se řeší všechny nároky. Trochu se tím také zabývám ve své knize. Uvádím některá čísla vycházející ze skutečného počtu hlášených vedlejších účinků, které byly skutečně nahlášeny do VAERS, což je systém hlášení nepříznivých účinků vakcín. Pravděpodobně jich je však hlášených mnohem, mnohem méně, než k nimž dochází ve skutečnosti, protože většina lidí za a) nepomyslí na to, že by měla něco hlásit, za b) nic nehlásí, protože ví, že je nemožné prokázat časovou souvislost, nebo za c) v některých případech je nenapadne, že by to souviselo s vakcínou.
Protože s vakcínami je spojeno nebo možná spojeno mnoho vedlejších účinků, o nichž hovořím ve své knize, je velmi obtížné přesně určit jejich skutečnou chronologii, rozvoj a vznik. V mnoha případech jde o alergické nebo autoimunitní reakce. Vyvolají imunitní reakci divným způsobem. Když se dáte očkovat, nevystavujete se patogenu normální cestou, dostane se vám do organismu přes sval místo ústy. V některých případech dostanete vakcínu proti třem, čtyřem, pěti nebo deseti nemocem současně. Jako dítě jste nikdy neměli spalničky, příušnice, zarděnky, dětskou obrnu, plané neštovice, záškrt, tetanus a černý kašel najednou, ale všechna tato očkování můžete dostat při jedné návštěvě u lékaře.
S určením toho, kolik vedlejších účinků je spojeno s vakcínami obecně, je tedy mnoho problémů. Výrobci vakcín ale nenesou odpovědnost a myslím, že v případě vakcín proti covidu tam bude ještě nějaký druh rozšířené zvláštní ochrany. Když s výrobou něčeho evidentně spěcháte, myslím, že je možné, že byste ještě nějakou odpovědnost mít mohli, byť třeba jako výrobce vakcín obecně. Ale protože teď je nouzová situace, za které jste dostali povolení se do toho pustit a omezit testování… Dnes jsem zjistila, že Moderna žádala hlášení nežádoucích reakcí za sedm dnů. Dále jsem se dozvěděla, že Pfizer už svou skupinu s placebem očkuje skutečnou aktivní vakcínou, protože se považuje za neetické nedat někomu vakcínu proti covidu, když „fungující“ vakcínu máme. O dlouhodobých účincích těchto vakcín tedy už nebudeme mít údaje, protože nebudeme mít skupinu s placebem. Pro mě jako vědkyni je to neuvěřitelné. Z vědeckého hlediska je to podvod, jen tak si říct, že prostě eliminujeme kontrolní skupinu. Úplně ji zrušíme, takže už nemáme způsob, jak určit, jak je tato vakcína bezpečná z dlouhodobého hlediska.
„Stojí za to se ozvat“: Odbornice vysvětluje neetičnost vakcín proti covidu vyráběných pomocí buněk potracených dětí (2.)
JHW: Tím se dostáváme rovnou ke skandálu s obchodováním s částmi těl potracených dětí, s nímž máme co do činění teď, kdy se univerzitní výzkumníci nejprve zeptají matky: „Sháníme ledvinu, nebo paži, nebo něco jiného na experimenty, takže když vy jdete tak či tak na potrat, uděláte to?“ Někdy ji požádají, aby ještě počkala, aby bylo dítě vyvinutější a oni měli lepší vzorek. Naprosto odpudivé. Tak tomu tedy bylo i v případě vakcín – nejenže to byl plánovaný potrat, ale šlo o plánovaný potrat a odběr fetální tkáně do pěti minut od potratu. To dokazuje, že tvrzení, že šlo o spontánní potrat, je absolutní nesmysl.
PA: Zrovna jsem se chystala říct, že je to dokonce ještě horší. Na tomto místě vždycky varuji, pokud mě někdo poslouchá, protože je to ještě mnohem barvitější, než jsem právě popsala. V mnoha případech, když se potrat provádí cíleně pro výzkumné účely, se dítě ve skutečnosti porodí císařským řezem a je někdy ještě naživu, když výzkumníci začínají odebírat tkáň. Natolik, že mu ještě bije srdce. A obvykle nedostane žádné anestetikum, protože by narušilo buňky, které se vědci snaží odebrat. Takže tuto tkáň odebírají živému dítěti za nesmírných bolestí, a to z toho dělá ještě větší sadismus. Náš kněz to nedávno v kázání přirovnával k tomu, co kdysi dělali Aztékové při zasvěcování svých chrámů. Doslova svým obětem, které zabíjeli na vrcholku chrámu, vyrvali bijící srdce a tělo pak hodili dolů. To je do značné míry totéž, co dělají tito výzkumníci.
JHW: Ano. Zmínila jste se, že se získávají buňky z ledvin plodu, HEK, takže potřebují přístup k ledvinám. Proto otevřou živé dítě, právě narozené císařským řezem a zřejmě příliš malé, než aby mohlo samo žít mimo dělohu, ale stále dost živé, a víme, že cítí bolest. A oni je otevřou, aby odebrali… To je třeba říkat. Domnívám se, že to má mnoho co dělat s určováním morálnosti těchto věcí, i když od nich uběhla léta a je tam jen „vzdálená souvislost“, jak se tomu říká. Myslím, že se nebere v úvahu, oč se doopravdy jedná. Proto je věda, kterou tu představujete, tak neuvěřitelně důležitá.
Dovolte mi jen vysvětlit, že Vatikán, prostřednictvím Papežské akademie pro život, přišel v roce 2005 poprvé s dokumentem, kde se říkalo, že použití těchto vakcín je do jisté míry mravně přijatelné, pokud nejsou k dispozici jiné, pokud dáte najevo, že nesouhlasíte se způsobem, jak byly vyvinuty, a pokud je to potřeba. To bylo v roce 2005 a potom, myslím v roce 2008, to odkývala Kongregace pro nauku víry. Nevím, jestli v té době byly tyto skutečnosti známy. Pokud ano, je to absolutně neuvěřitelné. Pokračujte, prosím.
PA: Jistě. Takže jste se zmínil o dokumentu Papežské akademie pro život. Zabývám se tím v knize, kterou jsem napsala o očkování, a s vědou prezentovanou lidem, kteří takto rozhodli, bylo několik skutečných problémů. Jeden z nejsilnějších důvodů, které pro zdůvodnění svého postoje používali, zněl „tyto vakcíny mohou být přípustné, pokud je situace dostatečně vážná“ a vztahoval se k případům syndromu vrozené rubeoly. To není žádná legrace – pokud se dítě v děloze od matky během prvního trimestru nakazí zarděnkami, může to u něj způsobit slepotu, hluchotu, duševní zaostalost, dokonce se může narodit mrtvé, takže to je vážná nemoc. Zarděnky samy o sobě nijak zvlášť vážné nejsou, zejména pokud se člověk nakazí v dětství. Většina lidí ani nemá příznaky. Myslím, že více než polovina případů se obejde i bez návštěvy u lékaře. U dětí je to tedy lehké onemocnění a jediný skutečný problém je, když se nakazí těhotná žena v prvním trimestru. Uvažovalo se tak, že očkování proti zarděnkám ochrání tyto těhotné ženy, a proto je mravně ospravedlnitelné. Je to situace, která je vlastně docela analogická jako u covidu. Ale když se podíváte na skutečná čísla, není to tak. Před zavedením očkování byla v populaci asi osmdesátiprocentní kolektivní imunita vůči zarděnkám. A osmdesátiprocentní imunita je práh, při němž onemocnění už příliš necirkuluje. Zřejmě ještě cirkuluje, lidé se jím stále mohou nakazit, ale nešíří se mezi obyvatelstvem jako požár a neohrožuje velké počty lidí.
„Stojí za to se ozvat“: Odbornice vysvětluje neetičnost vakcín proti covidu vyráběných pomocí buněk potracených dětí (1.)
21. ledna zveřejnil portál LifeSiteNews rozhovor s vakcinoložkou Pamelou Ackerovou o problematice vakcín proti covidu poskvrněných spojitostí s potratem. Zveřejníme překlad celého rozhovoru, pro velký rozsah v několika pokračováních. Na video z rozhovoru v angličtině se můžete podívat na stránkách LSN (https://www.lifesitenews.com/opinion/a-hill-worth-dying-on-expert-explains-how-aborted-baby-cells-taint-covid-vaccines, neboť z YouTube bylo odstraněno.
John-Henry Westen, šéfredaktor LSN: Vítejte u nového dílu pořadu John-Henry Westen Show. Velice mě těší, že vám v něm mohu představit vakcinoložku Pamelu Ackerovou, která nedávno vydala knihu z názvem Vaccines: A Catholic Perspective (Vakcíny: katolický pohled). Budeme se dnes zabývat velmi kontroverzním tématem, o němž hovořil i biskup Athanasius Schneider, o tom, oč skutečně jde v případě vakcín poskvrněných spojitostí s potratem, včetně vakcín proti covidu.
Začněme jako vždy znamením kříže. Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého, amen. Paní Ackerová, vítejte v našem programu.
Pamela Ackerová: Mnohokrát děkuji, jsem ráda, že tu mohu být.
JHW: Řekněte nám prosím nejdřív něco o sobě, o své praxi v oblasti očkovacích látek.
PA: Nikdy jsem nechtěla být žádnou průkopnicí ničeho, a tak mě vakcíny vzrušovaly zhruba před dvaceti lety, ještě než se z nich stalo horké covidové téma. Na střední škole mě zajímalo studium biologie a obzvlášť vakcinologie, protože v té době se uvažovalo o tom, že by bylo možné geneticky upravovat rostliny, které by pak produkovaly vakcíny. Na tom mi připadaly fascinující dvě věci, jednak že by člověk mohl něco sníst, místo aby si dal něco píchnout, protože podkožní jehly nemá rád nikdo. A za druhé že by pak mohlo být jednodušší distribuovat vakcíny v zemích třetího světa, protože by nebylo třeba starat se o zvláštní chlazení nebo o komponenty podléhající zkáze, jednoduše by se to pěstovalo na místě.
V té době mi to proto připadalo vzrušující, a také jsem se zajímala o činnost organizace Children of God for Life (Boží děti pro život), protože vynášela na světlo záležitost, o níž dnes asi budeme hovořit nejvíc, to znamená fetální buňky z potratů, které se používají při výrobě vakcín. Myslela jsem si tudíž, že kdyby se vakcíny daly jíst, byla by to významná etická alternativa. Ukazuje se ale, že ne, že ten postup ve skutečnosti nefunguje. Vrátím se k tomu později, až budeme hovořit o vakcínách proti covidu v souvislosti s tím, že mají povahu kyseliny nukleové, to znamená, že máme mRNA vakcíny a DNA vakcíny. Ty zahrnují určité novátorské technologie, ale paralely s pokusy, které se dělaly na konci 90. let a na počátku století, se určitě vyvodit dají.
V roce 2010 jsem získala magisterský titul na Americké katolické univerzitě, v roce 2012 jsem studovala dál v doktorském programu, ale odešla jsem nakonec jako magistra, protože laboratoř, do níž jsem se dostala a která se zabývala i vývojem vakcín, pracovala na projektu vakcín proti HIV. Financován byl z grantu Nadace Billa a Melindy Gatesových. Dokončili jsme první fázi grantu a chtěli žádat o druhou. Snažili jsme se vyprodukovat dost výsledků na to, abychom dokázali, že náš projekt je obhajitelný.
Konala se schůze laboratoře, všichni jsme seděli kolem stolu a náš hlavní výzkumník řekl: „Podívejte, každý se musí vypořádat s touhle konkrétní stránkou projektu,“ což patřilo mé kolegyni. Otočila jsem se k ní a zeptala se: „Co v téhle části projektu děláš?“ Odpověděla: „Buňky HEK-293“. Dneska už o nich slyšel každý, protože jsou spojeny s vakcínami proti covidu, ale tehdy to tak nebylo. Otázala jsem se jí tedy, co to znamená, a ona řekla: „Human Embryonic Kidney, buňky z ledvin lidského plodu.“
Vakcíny proti covidu: „Účel nemůže světit prostředky“
Přinášíme český překlad plného znění prohlášení několika biskupů, které bylo zmíněno v nedávných diskusích na obdobné téma na Duších a hvězdách.
O mravní nedovolenosti použití vakcín vyrobených s pomocí buněk z potracených lidských plodů
V uplynulých týdnech zpravodajské agentury a různé informační zdroje přinesly zprávy, že v reakci na krizi kolem covidu-19 některé země vyrábějí vakcíny za pomoci buněčných linií z potracených lidských plodů. V jiných zemích se takové vakcíny plánují.
Stále větší skupina církevních představitelů (biskupských konferencí, jednotlivých biskupů a kněží) tvrdí, že není-li k dispozici alternativní vakcína užívající eticky přijatelné látky, je mravně přípustné, aby se katolíci nechali očkovat vakcínami vyrobenými pomocí buněčných linií z potracených dětí. Zastánci tohoto postoje se odvolávají na dva dokumenty Svatého stolce: první je text Papežské akademie pro život „Mravní úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů“ z 9. června 2005, druhá je instrukce Kongregace pro nauku víry Dignitas personae o některých otázkách bioetiky z 8. září 2008. Oba tyto dokumenty užití takovýchto vakcín dovolují ve výjimečných případech a na omezenou dobu na základě toho, co se v morální teologii nazývá vzdálená, pasivní a materiální spolupráce se zlem. Zmíněné dokumenty uvádějí, že katolíci, kteří tyto vakcíny přijmou, mají zároveň „povinnost projevit vlastní nesouhlas v této věci a žádat zdravotnické systémy, aby daly k dispozici jiné typy vakcín.“
V případě vakcín vyráběných pomocí buněčných linií z potracených plodů vidíme jasný rozpor mezi katolickou naukou, jež kategoricky a bez stínu pochybnosti odmítá potrat ve všech případech jako vážné mravní zlo, které volá k nebi o pomstu (viz Katechismus katolické církve, §§ 2268, 2270), a praxí, která vakcíny odvozené od buněčných linií z potratu pokládá ve výjimečných případech „naléhavé potřeby“ za mravně přijatelné se zdůvodněním, že jde o vzdálenou, pasivní a materiální spolupráci. Tvrzení, že takového vakcíny mohou být mravně přípustné, pokud neexistuje alternativa, je vnitřně rozporné a pro katolíky nemůže být akceptovatelné.
Proč říkám ne neeticky získaným vakcínám
Již brzy by mělo být k dispozici očkování proti CoVidu 2019, což však s sebou nese spoustu závažných etických problémů. Ponechám teď stranou ty, které souvisí s otázkou bezpečnosti vakcín, a zaměřím se na otázky plynoucí ze způsobu, jakým byly tyto vakcíny vyrobeny. Při vývoji a testování mnoha vakcín, které se objevují na obzoru, byly totiž použity buněčné linie odebrané z potracených dětí. K dané problematice byla vydána řada prohlášení a stanovisek. Na jedné straně máme stanovisko od Kongregace na obranu víry,¹ které použití neeticky získaných vakcín za určitých okolností odobřuje, na straně prohlášení pěti biskupů,² kteří jejich použití prohlašují za zcela nepřijatelné.
Rád bych řekl, že věřím stanovisku Kongregace, ale bohužel, není to možné, protože její argumentace je nevěrohodná a celé stanovisko vypadá jako napsané proto, aby za každou cenu odobřilo použití vakcíny, ne aby se problémem skutečně zabývalo ve světle Spravedlnosti a Pravdy. Dlužno dodat, že stanovisko Kongregace se odkazuje na stanovisko Papežské akademie pro život, které věc vidí stejně. Bohužel, tato kdysi ctihodná pro-life akademie zcela ztratila kredit poté, co ji František zmrzačil, vykastroval a doplnil propotratovými a proeuthanasijními členy,³ a její angažování může rozumného katolíka pouze varovat. Což se zde jenom potvrzuje.
Jelikož Kongregace výslovně odkazuje na stanovisko Akademie, nebudu příliš rozlišovat mezi tím, co ty dvě instituce říkají každá zvlášť. Zjednodušeně: Obě instituce říkají, že pokud není na výběr a je zde potřeba být očkován (tuhle otázku ponechám stranou), je možno přijmout/použít neeticky získanou vakcínu na základě principu menšího zla a na základě toho, že zlo potratu je v tuto chvíli už příliš vzdálené, než aby bylo možno mluvit o kooperaci, a že nejde o morální odobření využití buněk z potracených plodů. Problém je, žádná z těchto tezí při bližším zkoumání neobstojí.
CoVid 19 není i tady…
Můj lékař právě vyhodnotil zdravotní potíže, které mne postihly, jako možný atypický počátek CoVidu, a nařídil mi dodržovat pravidla karantény, dokud to testy nevyvrátí nebo dokud se nevyléčím. Z tohoto důvodu musím pozastavit distribuci knihy Mitra a hůl – objednávky dále přijímám, ale vyřídit je budu moci až po skončení karantény. Omlouvám se těm, kteří doufali, že ji dostanou ještě před Vánoci, a nyní budou díky tomuto zklamáni. Rovněž nemohu vyloučit, že mi nemoc v přítích dnech znemožní dostatečně se věnovat těmto stránkám.
AKTUALIZACE: Jsem CoVid negativní, příčiny mých problémů se musí hledat jinde. Obnovil jsem rozesílání knih.
Ignác Pospíšil
Pět děsivých otázek k vakcíně proti koronaviru
Uvedený článek se vztahuje k vakcíně společnosti Pfizer, která se nedávno začala používat ve Velké Británii. Podle zpráv v médiích jí ČR hodlá v prvním čtvrtletí příštího roku naočkovat půl milionu lidí.
5. prosince 2020 (LifeSiteNews) — Velká Británie oznámila schválení vakcíny proti koronaviru od společnosti Pfizer, v USA se totéž očekává během několika týdnů [v EU podle sdělení Evropské agentury pro léčiva patrně 29. prosince – pozn. překl.].
Bezpečnostní pokyny, které vydala britská vláda, uvádějí, že vakcína by se neměla podávat těhotným a kojícím matkám, že není známo, jaké dopady bude mít mRNA vakcína na plodnost, a že „ženám v plodném věku je třeba doporučit, aby se po dobu nejméně dvou měsíců od druhé dávky [očkování] vyhnuly otěhotnění“.
Vzhledem ke skutečnosti, že despotové na celém světě naznačují – někteří poměrně silnými slovy –, že jejich občané budou k očkování nuceni nebo že ti, kdo ho odmítnou, za to budou či mají být postihováni, se ptáme:
Když biskupové zakazují svátosti, musejí se kněží a laici nějak zařídit
Před nějakou dobou se mě jedna známá ptala, co si myslím o katolických kněžích, kteří během covidových omezení „zdivočeli“ a nadále tajně sloužili mše a podobně, přestože jim to zakázala „legitimní autorita“. Tázala se, jaký mám názor na laiky, kteří je k tomu vyzývali, pomáhali jim a jejich duchovní služby využívali. Dá se takové jednání obhájit? Nebo se dokonce vyžaduje?
Toto téma je stále relevantní, protože silně přehnaná hrozba covidu-19 se v evropských zemích využívá k vnucení nové vlny restrikcí všeho druhu, včetně omezování náboženských aktivit a shromáždění. Můžeme očekávat, že manažeři paniky a strachu tohoto nového světa z krize vyždímají, co půjde, a budou ji prodlužovat tak dlouho, jak to bude možné – zejména v národech, jejichž přirozený sklon k odporu potlačila desetiletí socialistické výchovy.
Sympatizoval jsem a sympatizuji stále s každou snahou kněží a laiků obcházet a ignorovat diktát biskupů, který těžce omezuje svátostný život Církve, třebaže snadno dostupné důkazy ukazují, že prožíváme situaci nikoli nepodobnou jiným těžkým chřipkám, které v minulosti mnohokrát přišly a odešly. Mé úvahy v této věci vycházejí z několika základních zásad.
Biskup Schneider: Reakce na koronavirus „nese známky světové vlády“
Mons. Athanasius Schneider
28. září 2020 (LifeSiteNews) – Biskup Athanasius Schneider v novém interview diskutuje o reakci na koronavirus a v globální reakci na něj spatřuje „známky světové vlády“. Rovněž poukazuje na plány zednářských skupin, které usilují „volnost, rovnost a bratrství“ a dodává, že s rouškami na obličeji „teď všichni na celém světě vypadáme stejně“.
V rozhovoru s novinářkou Gloria.tv Evou Doppelbauerovou z 20. září se biskup Schneider zabýval několika významnými tématy, mimo jiné důsledky mezináboženských setkání v Assisi za papeže Jana Pavla II., svými zkušenostmi z dob Sovětského svazu ve srovnání s dneškem a současnou protestantizací katolické víry a jejím přizpůsobováním světu.
V odpovědi na otázku, která se týkala varování před světovou diktaturou v souvislosti s opatřeními proti koronaviru a toho, zda o tom existují důkazy, biskup Schneider vysvětloval, že „konkrétní důkazy neexistují, protože pokud světová diktatura vzniká, budou lidé, kteří ji plánují, dost chytří na to, aby důkazy nezanechali.“ Jinak by se podle kazašského biskupa německého původu předčasně prozradili. Přesto podle něj „existují jasná vodítka, že cílem je světová vláda,“ například slova jistého prominenta, který už před pěti lety tvrdil, že k zavedení nové světové vlády bude zapotřebí epidemie. To je významné, protože to říkali „někteří významní lidé,“ dodal Schneider.
