Tag Archives: Čína
Svatý stolec podepsal „Provizorní dohodu“ s Čínou
Kardinál Zen
Jak oznámil Vatikán, Svatý stolec podepsal „Provizorní dohodu“ s Čínskou lidovou republikou o jmenování biskupů. V jejím rámci se papež František rozhodl „o obnovení plného společenství osmi zbývajícím biskupům, kteří byli konsekrováni bez papežského pověření“. Hongkongský kardinál Joseph Zen nicméně očekávanou dohodu s ateistickou komunistickou Čínou nedávno nazval „naprostou kapitulací“, která znamená, že papež a vysocí představitelé Vatikánu „vydávají stádo do vlčích tlam“.
V prohlášení tiskové kanceláře Svatého stolce se uvádí, že Provizorní dohoda byla podepsána v Pekingu během setkání mezi Mons. Antoinem Camillerim, podsekretářem Svatého stolce pro vztahy se státy, a Jeho Excelencí panem Wangem Chaem, náměstkem ministra zahraničí Čínské lidové republiky, kteří stojí v čele vatikánské a čínské delegace. „Během tohoto setkání oba představitelé podepsali Provizorní dohodu o jmenování biskupů,“ uvádí zpráva z Vatikánu. Svatý stolec popsal Provizorní dohodu jako „plod postupného a vzájemného sbližování“, která „byla uzavřena po dlouhém a uváženém vyjednávání a zahrnuje periodické vyhodnocování jejího plnění“. Dohoda se týká „jmenování biskupů, které má značný význam pro život církve, a vytváří podmínky pro širší spolupráci mezi oběma stranami“. „Tato dohoda je výrazem sdíleného přání, aby plodný a prozíravý institucionální dialog pozitivně přispěl k životu katolické církve v Číně, k dobru čínského lidu a míru ve světě,“ sděluje tiskové středisko Svatého stolce. [1]
Uzavření dohody mezi Vatikánem a Čínou do konce září se podle zpravodajů očekávalo. V informativní nótě, kterou rovněž vydal Vatikán, se uvádí, že papež František rozhodl o obnovení plného společenství osmi zbývajícím biskupům, kteří byli konsekrováni bez papežského pověření, v naději, že „přijatá rozhodnutí budou začátkem nové etapy, umožňující překonat minulá zranění a uskutečnit plné společenství všech čínských katolíků“. [2]
Vatikán ustupuje čínským komunistům
Nejnovější zprávy z Číny uvádějí, že Vatikán již podruhé vyzval legitimního biskupa, aby odstoupil a předal svůj biskupský stolec biskupovi jmenovanému komunistickou vládou, který byl po svém nedovoleném vysvěcení bez papežského souhlasu v roce 2011 exkomunikován.
Biskup Peter Čuang Ťien-ťien ze Šan-tchou byl v prosinci přinucen k cestě do Pekingu, kde ho nejmenovaný vatikánský prelát – zdroje spekulují, že šlo o arcibiskupa Claudia Maria Celliho, vyjednavače mezi Vatikánem a Čínou – vyzval, aby odstoupil a umožnil tak, aby jeho místo zaujal biskup Čínského vlasteneckého katolického sdružení Joseph Chuang Ping-čang. Stejnou žádost dostal od Vatikánu již dva měsíce předtím, v říjnu 2017.
I když v širším katolickém světě se vývoji situace ve vztazích mezi Vatikánem a Čínou příliš velké pozornosti nedostává, portál OnePeterFive ho sleduje od počátku roku 2016. Vyvolal celou řadu znepokojených hlasů, z nichž nejvýznamnějším byl hlas kardinála Josepha Zena, emeritního biskupa z Hongkongu. (Zen mluví velmi přímočaře mnohem déle, ale nedávný vývoj mu poskytl konkrétnější důvod ke znepokojení).
Neuvěřitelné, ale pravdivé
Mnozí z nás to sice předpokládali, ale zdráhali se tomu uvěřit. A přece je to pravda. Vatikán požádal čínské biskupy Petera Zhuanga z Shantou i Jospeha Guo Xijina z Mindongu o odchod do důchodu nebo rezignaci. Jejich místa mají zaujmout biskupové z tzv. Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, vysvěceni bez souhlasu Sv. stolce. Toto ohnutí se Vatikánu před čínskou vládou se děje ve jménu lepších vztahů mezi komunisty a Apoštolským stolcem.
Podle informací portálu OnePeterFive.com biskup Zhuang již v prosinci byl vyzván odjet do Pekingu a tam – oficiálním vyslancem Vatikánu (některé zdroje ho identifikují s arcibiskupem Claudiem Maria Cellim, dosavadním vyjednavačem ve vztazích Vatikán-Čína) donucen rezignovat na svůj úřadu ve prospěch… biskupa Huang Bingzhanga, vysvěceného bez souhlasu papeže a člena oficiálního „Vlasteneckého sdružení čínských katolíků” (a tedy exkomunikovaného silou samotného práva), krom toho dodávajícího rudému režimu legitimitu svým mandátem v čínském parlamentu.
Vatikánští hodnostáři odjeli poté do provincie Fujian, kde také přiměli komunisty pronásledovaného biskupa Josepha Guo Xijin k odstoupení a uvolnění místa pro biskupa Vincenta Zhan Silu – rovněž neplatně konsekrovaného. Nutno zde poznamenat, že biskup Guo Xijin był několikrát unesen a vězněn komunisty a nepodlehl jejich nátlaku na rezignaci. Teď ale přijeli za ním s tímtéž požadavkem reprezentanti Vatikánu…
Kardinál Zen: Naivní papež a jeho špatní rádci zrazují čínskou podzemní Církev
Kardinál Zen
21. února 2017 (LifeSiteNews) – Kardinál Joseph Zen říká, že Vatikán zrazuje katolíky, kteří v Číně tajně žijí podle víry. V exkluzivním rozhovoru pro portál LifeSiteNews uvedl, že katolíci, kteří za sebe nemohou mluvit sami, ho naléhavě vyzývají, aby se ozval on. Kněží a biskupové podzemní Církve jsou vězněni za věrnost Svatému stolci a za to, že se odmítají podřídit „vlastenecké církvi“ schválené komunistickým režimem.
Kardinál Zen, emeritní biskup z Hongkongu a nejvýše postavený čínský prelát, prosí Vatikán, aby „neprodával“ čínské katolíky uzavřením dohody s komunistickou vládou. Tato dohoda by čínské vládě umožnila nominovat biskupy, které by pak papež přijal nebo zamítl. V podstatě by to znamenalo, že Vatikán akceptuje kontrolu státu nad Církví v Číně.
Kardinál Zen řekl LifeSiteNews, že čínská vláda chce od Církve „naprostou kapitulaci“, třebaže se zdá, že tato dohoda dává papeži jistou pravomoc.
Katolická církev v Číně působí tajně. Stát provozuje Čínské vlastenecké katolické sdružení, falešnou církev duchovních schválených a sledovaných státem. Biskupové podzemní Církve věrné papeži, nikoli komunistické vládě, jsou vězněni a pronásledováni.
Otevřený dopis Norsku
Značka, která by dnes měla viset i u vchodů na norské úřady.
Vážení pracovníci norského velvyslanectví v Praze,
tento otevřený dopis je určen Norsku. A tudíž vám, protože vy Norsko v této zemi reprezentujete. Budu jen rád, když ho zprostředkujete svým nadřízeným a úředníkům z Bernevernetu.
Považuji za svoji povinnost vyjádřit vám i světu své nezměrné pobouření nad zhůvěřilostmi, jichž se soustavně dopouští norský Bernevernet („Úřad na ochranu dětí“), který ovšem má s ochranou dětí a jejich práv společného asi tolik, co měl nechvalně proslulý Výbor pro veřejnou bezpečnost, organizující teror v revoluční Francii, společného s péčí o práva a životy Francouzů. Nebo co mělo společného Orwellovo Ministerstvo Pravdy s pravdou.
Až donedávna jsem se domníval, že pogermánšťování dětí Slovanů zmizelo spolu s nacistickým Německem a v současné době je jediným velkým státním obchodníkem s dětmi Čína, která s oblibou loupí a prodává děti z rodin, co neměly tolik „uvědomění“, aby respektovaly zločinnou politiku jednoho dítěte. Nyní už vím, že „pokrokové a lidských práv tak dbalé“ Norsko se dokázalo poučit od obou těchto zemí a státi se na této smutné úrovni jejich „důstojným“ následovníkem, resp. konkurentem. Jo, jste nejhůře „dvojky“ ve státním obchodu s dětmi a řádění nekontrolovatelné a mafiózní juvenilní justice. Daleko dnes předstihujete Anglii a dokonce možná i tu Čínu – a to už je opravdu „výkon“.
Nebezpečná iluze – ale zároveň naděje
PhDr. Radomír Malý
Obhájci pokoncilního vývoje v Katolické církvi se brání proti poukazu na úbytek věřících v důsledku tohoto faktu obvykle tím, že statistická data vykazují opak: Počet katolíků dnes ve světě činí cca 1,2 miliardy, zatímco před 50 lety to bylo pouze něco přes 500 milionů. A rok od roku toto číslo vzrůstá.
Ano, to je pravda, jenže zpráva agentury Kath.net 29.1., opírající se o výzkum Centra pro studium světového křesťanství v americkém Bostonu, uvádí ještě další, mnohem směrodatnější údaje: V uplynulém roce činil celkový počet všech křesťanů, hlásících se k nějaké konfesi, 1,6 miliard (nejsou započítáni ti, kteří se pokládají za tzv. „bezkonfesní křesťany“ bez vazby na nějakou denominaci). Z tohoto počtu však pravidelně navštěvuje bohoslužby pouhých 310 milionů, u katolíků je to zhruba 200-250 milionů.
A máme hned jiné číslo, reálné a méně povzbudivé: praktikujících katolíků je ve světě pouze něco přes 200 milionů. Statistiky o počtu katolíků na naší planetě, které každoročně publikuje vatikánská Annuale Pontificio, ve skutečnosti nic neříkají, neboť se opírají o počty těch, jejichž jména jsou zaznamenána v křestních matrikách, případně o státní údaje o procentuálním počtu občanů v dané zemi, již se formálně hlásí ke katolické konfesi. Dodejme, že v tradičně katolické Latinské Americe a v Africe mají rodiny velký počet dětí, které dávají pokřtít, což se samozřejmě do statistik o celkovém počtu katolíků ve světě promítne. Tato čísla ve skutečnosti zahrnují i odpadlíky a pronásledovatele Církve, jestliže byli katolicky pokřtěni a jsou vedeni někde v nějaké matrice, zcela určitě jsou do toho započítáni i kubánský komunistický diktátor Fidel Castro se svým bratrem a nástupcem Raulem nebo španělský socialistický expremiér José Zapatero, známý protikatolický bojovník, obhájce potratů a sodomie. Tito byli pokřtěni v Katolické církvi, jsou tedy matrikově registrováni jako katolíci a na tom nic nemění ani jejich apostaze.
Mláďátka betlémská
Vraždění neviňátek
Dnes slavíme svátek Mláďátek betlémských, malých dětí z Betléma a blízkého okolí, které nechal král Herodes povraždit, aby zlikvidoval prorokovaného židovského krále (Ježíše Krista), o jehož narození ho informovali tři králové.
Tento svátek má velký význam pro hnutí pro-life, jehož členové vidí v povražděných dětičkách nejen první lidi zavražděné pro Krista, ale i symbol milionů soudobých nenarozených dětí povražděných každý rok „lékaři“ a andělíčkářkami. Proto bychom dnes (minimálně) věnovat své modlitby matkám tlačeným k potratu a nenarozeným dětem ohroženým potratem.
Český alkohol vs čínské mléko
Přiznám se, že zírám na zjištění policie ve věci methanolových otrav. Čekal jsem nějakého blbého paliče, co při svém černém pálení a destilaci udělal z neznalosti zásadní chyby. Nyní se ale ukazuje, že výrobci použili methanol vědomě. Na mysli se mi okamžitě vynořila podobná (byť nesrovnatelně „větší“) událost, k níž došlo před čtyřmi lety v Číně. Tehdy jsem si říkal, že je dobře, že žiji v ČR, kde se něco podobného stát nemůže. Jak se ale ukazuje, můj pocit bezpečí byl falešný. Pro zajímavost si obě záležitosti porovnejme…
Případ Čchen Kuang-čcheng nemůže skončit dobře…
Čchen Kuang-čcheng
Případ čínského lidskoprávního aktivisty Čchen Kuang-čchenga a jeho vývoj nám dává mnoho užitečných informací o Číně i administrativě prezidenta Obamy. A je nutno říci, že jsou to informace veskrze negativní. To sice málokoho informovaného překvapí, nicméně alespoň získáme podrobnější pohled…
Předně je skutečnost taková, že Čína je jedna z nejbarbarštějších zemí současného světa, v níž vládne zločinný a naprosto neakceptovatelný režim. Čchengův případ je mimořádně křiklavým důkazem této skutečnosti. Slepý lidskoprávní aktivista a právní samouk, který získal slávu jako bojovník proti některým extrémně barbarským výstřelkům politiky jednoho dítěte, především pak nuceným potratům a nuceným sterilizacím, dlouhodobě čelí i s celou svojí rodinou perzekuci, která si nezadá s praktikami nacistů.
Válečná horečka a lži maskované jako pravda
Írán
Poté, co jsem si přečetl vcelku fundovaný článek Ignáce Pospíšila o situaci v Sýrii, kde ale v diskusi již čtenáři prokazovali poněkud velké neznalosti moderního ozbrojeného střetu, včetně nekonvenčních strategií a tzv. „asymetrické válečné doktríny“, rozhodl jsem uvést na pravou míru několik mýtů a obecně oblíbených omylů, které se v diskusi pod článkem objevily…
Omyl č. 1
„Írán je nebezpečná země ovládaná maniaky a fanatiky.“
Samozřejmě že iránský teokratický režim není nic světoborného, prostí Peršané i příslušníci národů a národností žijící v Iránu nejsou nadšeni svým vládním režimem. Což ovšem nevypovídá vůbec nic o tom, zda opravdu touží po změně režimu a zda jsou opravdu plni nadšení a touhy zopakovat si například lybijský či momentálně aktuální syrský scénář tzv. „regime change“, za pomocí bojůvek ozbrojenců, jejichž násilné činy se v tzv. „nezávislých“ západních sdělovacích prostředcích nikdy neobjeví. Neobjeví se tam ani mrtvá těla vojáků, policistů, či příslušníků jiných naboženství, která jsou jejich obětmi při tzv. „nenásilných protestech“.
