Tag Archives: České stavovské povstání
Kostel a Madona v Rudolfově
Kostel sv. Víta v Rudolfově
Asi sedm kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic směrem na Třeboň leží město Rudolfov. Zvláště od roku 1547 tu nastal takový rozvoj dolování stříbrné rudy, že doly převýšily výtěžkem Jáchymov i Kutnou Horu. Roku 1585 povýšil Rudolf II. osadu zvanou do té doby „Velké Hory“ na královské horní město. Za stavovského povstání bylo jedním z opěrných bodů protestantských vojsk Matyáše z Thurnu, roku 1619 bylo vypáleno císařským vojskem Karla Buquoye a později darováno Českým Budějovicím. Půdorys města je nepravidelný a svědčí o chaotické živelné zástavbě v době rozkvětu hornictví. Farní kostel sv. Víta, v rámci jižních Čech ojedinělá renesanční luteránská stavba ze šestnáctého století, slouží po roce 1620 katolíkům. Bývalý Marradasův zámeček je veřejnosti nepřístupný. Až do roku 1945 byl Rudolfov národnostně smíšenou česko-německou obcí (Rudolfstadt). Roku 1890 tu žilo celkem 1 317 obyvatel, z toho 55,8 % německých, roku 1921 celkem 1 725 obyvatel (z toho 23,2 % německých), 9,8 % příslušníků čsl. církve, roku 2001 2 390 obyvatel, z toho 32,2 % katolíků a 1,4 % čsl. církve husitské.
Bílá hora: tragédie nebo důvod k děkování?
Na toto téma bylo už popsáno mnoho papíru. Nechci a nebudu opakovat teze Pekařovy, Denisovy, Tomkovy nebo Chudobovy, ani vyvracet stanovisko Masaryka, Jiráska a Nejedlého. Spor, jestli Bílá hora znamenala porážku českého národa nebo naopak mu prospěla, asi zůstane natrvalo přítomen v české kultuře s pluralitou názorů na něj.
Sv. Jan Sarkander
Dnes je 17. března a my si připomínáme 390. výročí umučení sv. Jana Sarkandera (1576-1620), moravského katolického kněze a mučedníka, patrona zpovědního tajemství. Uctěme jeho památku a zamysleme se nad tím, co nám jeho příklad může dát dnes.
