Category Archives: Společnost

Konzervativní ženský řád na pokraji zrušení na zásah Vatikánu

Téměř všechny členky konzervativního institutu, který se ve francouzských pečovatelských domech stará o staré lidi, oznámily, že požádaly o zproštění řeholních slibů poté, co se Vatikán pokusil je přimět, aby změnily svůj způsob života a svůj řád „zmodernizovaly“.

Podle laických podporovatelů řádu byly sestry obviněny z toho, že se „příliš modlí“, a vizitátorům se také nelíbilo, že nosí tradiční řeholní závoj, který mezi církevní liberální elitou už není v módě. Sestry uvádějí, že jsou obviňovány z „nenormálního autoritářství“, z toho, že mají „příliš tradiční“ smýšlení a jejich lpění na charismatu institutu je projevem „chorobného odporu ke změnám“.

Celkem 34 z 39 členek institutu Malých sester Panny Marie Matky Vykupitele chce z řádu odejít poté, co vatikánské dikasterium odvolalo jejich představenou a pokusilo se jim vnutit trojčlennou „komisi“ nepřátelskou vůči jejich tradičnějším praktikám. Komisaře vede řeholnice a profesorka teologie s nakrátko ostříhanými vlasy, která nenosí hábit, obhajuje Amoris laetitia a podle sester nechápe jejich řeholní charisma. Sestry tvrdí, že jejich protesty proti výběru komisařů a žádost o jiné, kteří by se k jejich charismatu hodili lépe, nebyly vyslyšeny, což je vede k závěru, že ve svém institutu už nemohou uskutečňovat své povolání.

Rána politické korektnosti: Itálie chce zpět kříže a jesličky ve školách

ITÁLIE, 3. prosince 2018 (LifeSiteNews) – V „otevřené válce“ o jesličky ve školách, jak to popisují italská média, provedlo italské ministerstvo školství protiúder a schválilo instalaci křížů a návrat jesliček do italských školních tříd. „Krucifix je pro mě symbolem našich dějin, naší kultury, našich tradic,“ řekl ministr školství Marco Bussetti na výroční konferenci Federace katolických škol v Římě. „Nechápu, proč by to mělo v našich školách vyvolávat podráždění. Naopak to dětem může pomoci zamyslet se nad naší historií.“

Bussetti není sám. Když jedna škola ve městě Terni severovýchodně od Říma zrušila obvyklou vánoční hru o narození Páně, aby tím vyjádřila respekt k dětem z jiných kultur, italský ministr vnitra Matteo Salvini podle zprávy na portálu Voice of Europe toto opatření zkritizoval jako „idiotství“. „Nejde jen o náboženství,“ uvedl Salvini na Facebooku, „ale i o historii, kořeny, kulturu. Já se nevzdám. Ať žijí a šíří se naše tradice!“

Biskupové se rozcházejí v otázce genderu

V souvislosti se snahami o redefinici manželství a chystanou ratifikací Istanbulské úmluvy se v naší zemi rozpoutala debata, do níž se zapojili také představitelé Katolické církve. Česká biskupská konference varovala, že úmluva „staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami“. Velkou pozornost vzbudilo burcující kázání Mons. Petra Piťhy z 28. září. Aktuálně se k otázce genderu vyslovili dva biskupové: Na konci listopadu vydal své stanovisko plzeňský biskup Tomáš Holub, o pár dní později na něj kriticky zareagoval českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. V čem se pohled těchto dvou biskupů na gender liší?

Tomáš Holub v úvodu svého stanoviska upozorňuje, že při diskuzích o Instanbulské úmluvě jde v první řadě o pochopení genderové problematiky. Ta je podle něj komplexní, a pokud ji redukujeme na radikální teorie, vyvolává to u lidí strach a zmatek. Nepřijatelná je pouze genderová ideologie. Ta z křesťanského pohledu představuje „nepřípustný jednostranný teoretický konstrukt, který definuje osobní identitu každého člověka zcela nezávisle na biologickém pohlaví nebo například podstatu jakéhokoli vztahu mezi mužem a ženou pojímá výhradně mocensky“. Naproti tomu neideologicky pojímaná genderová studia nám mohou být prospěšná, abychom byli schopní uvádět Kristovo učení do praxe a usilovat o spravedlivý přístup k ženám.

Nebezpečí skryté v genderu

Gender se obvykle chápe jako společenská stránka pohlaví. Člověk se narodí s určitou biologickou výbavou, kterou se zařadí mezi muže nebo ženy, a postupně se učí, jak by se jakožto muž či žena měl či měla chovat. Různé kultury a subkultury pojímají roli muže a ženy různě, přičemž některé představy a požadavky jsou pochybné, ačkoli příslušníci dané kultury to často nejsou schopní rozpoznat nebo ochotní uznat. Takové stereotypy jsou omezující a je třeba se z nich vymanit. Můžou se týkat oblečení, hraček, chování, studijních oborů, povolání, ale třeba i způsobů trávení volného času nebo rodinných povinností, které jsou považovány za vhodné pro ženy či muže nebo jimi preferované. Toto pojetí genderu se na první pohled jeví jako smysluplné a obhajují ho i mnozí křesťané.

Kde však leží hranice toho, co se dá označit za (škodlivý) stereotyp? Zdálo by se, že nepřekročitelnou hranici představuje oblast sexuality či reprodukce – především to, že pouze žena je schopná rodit děti a pouze muž a žena spolu můžou mít dítě. Už na konci minulého století se však objevila teze, kterou zastává například vlivná americká autorka Judith Butlerová (jak by se asi tvářila na přechylování svého příjmení v češtině?), že kulturně zkonstruovaná je nejen společenská role ženy či muže, tj. gender, ale i samotné biologické pohlaví řadící lidi mezi muže nebo ženy. Nejspíš vám toto tvrzení připadá nesmyslné, ale tak to právě má být. Binární pohlaví musí působit jako něco předem daného a nezměnitelného, protože jedině tak je možné zakrývat a legitimizovat vztahy dominance a podřízenosti, které ve společnosti existují. Myšlenka útlaku je inspirována marxismem, který v manželství nachází obdobu vykořisťování a třídního boje a „tradiční“ rodinu spojuje se soukromým vlastnictvím, které je třeba zrušit. Genderový útlak je však sofistikovanější než útlak dělníků ze strany kapitalistů, ačkoli jeho důsledky nejsou o nic méně drastické. Každá kultura se chce reprodukovat a k tomu potřebuje omezit, lépe řečeno určitým způsobem konstruovat či produkovat sexualitu. Některé vlastnosti, sklony či způsoby chování a prožívání se označí za přirozené, ontologicky dané, případně stvořené; ostatní se označí za úchylku nebo se jednoduše popře jejich možnost či existence; vyloučí se ti, kteří pravidla odmítají přijmout. Binarita pohlaví se prezentuje jako nezpochybnitelná, ve skutečnosti se však jedná o konstrukt, který slouží k upevnění řádu.

Firma na svoz odpadu vyrábí elektřinu spalováním potracených dětí

COLUMBUS, Ohio, 24. října 2018 (LifeSiteNews) – Podle zprávy prolife organizace Created Equal jistá firma na svoz zdravotnického odpadu se sídlem v Baltimoru vyrábí elektřinu spalováním tělíček potracených dětí.

Těla potracených dětí přijímá, přepravuje a spaluje společnost Curtis Bay. Na její baltimorské adrese sídlí jak firma Curtis Bay Energy (vyrábějící elektřinu), tak Curtis Bay Medical Waste Services (zabývající se likvidací zdravotnického odpadu). Jak ve své zprávě konstatuje organizace Created Equal, mnoho firem na svoz bioodpadu si nemůže dovolit vlastní spalovnu, a proto Curtis Bay slouží i dalším společnostem obsluhujícím potratová zařízení.

Webové stránky Curtis Bay uvádějí: „Provozujeme největší spalovnu zdravotnického odpadu v USA a jsme jediné zařízení na severovýchodě, které využívá spalování metodou Waste-to-Energy k bezpečné přeměně infekčního a biologického odpadu a nerizikových léčiv na užitečnou energii.“

„Jinými slovy společnost Curtis Bay Energy, která obsluhuje velkou část východního pobřeží, mění potracené děti v elektřinu, kterou využívají domácnosti i firmy v oblasti Baltimoru v Marylandu,“ konstatuje Created Equal.

Na žádost LifeSiteNews o potvrzení údajů ve zprávě Created Equal společnost Curtis Bay neodpověděla.

Voltairovsko-goebbelsovská lež

Svatováclavské kázání patera prof. Piťhy, i když od jeho pronesení uplynulo více než měsíc, stále hýbe jak českou politickou scénou, tak i Katolickou církví. Neomodernisté uvnitř mystického Těla Kristova, kteří tam pronikli za účelem její likvidace, se činí opravdu úžasně. Kdyby působili za bolševiků, dostali by nepochybně Leninův řád.

Jejich hlavní zbraní je lež. Už Voltaire v 18. století ji zdůrazňoval jako nejúčinnější arsenál v boji proti Církvi, její věrouce a mravním hodnotám. „Jen lžete,lžete, milí přátelé, ono nakonec pokaždé z toho něco zůstane…“ – to mnohokrát zdůrazňoval. „Kulhavý ďábel“ a reichspropagandminister Joseph Goebbels ve III. Německé říši to potom vyjádřil lapidárně: „Stokrát opakovaná lež se nakonec stane pravdou…“¹

1. listopadu vyšly hned dva články plné lží. Tomáš Halík v Lidových novinách polemizuje s kritikou Václava Klause na jeho adresu, v níž se exprezident staví na stranu prof. Piťhy. A na internetovém portálu christnet.eu téhož data jistá Hana Blažková zveřejnila článek pod titulem „Odkud se vzalo Piťhovo proroctví?“

Islám v konkrétní praxi

K smrti odsouzená pákistánská katolička, manželka a matka 4 dětí Asia Bibi se údajně konečně dočkala spravedlnosti. Nejvyšší soud její země zrušil tento trest a prohlásil ji za nevinnou. Připomeňme jen, že strávila ve vězení čekáním na popravu téměř 10 let. Její delikt? Jako zemědělská dělnice diskutovala se svými muslimskými spolupracovnicemi o náboženství a řekla historickou pravdu, že Mohamed na rozdíl od Krista za nikoho krev neprolil. Za toto „strašlivé rouhání“ ji soud pod nátlakem radikálních muslimských organizací poslal na popraviště.

Na první pohled to tedy vypadá, že spravedlnost konečně zvítězila. Jenže omyl. V zemi probíhají masové demonstrace svolávané muslimskými duchovními, na nichž účastníci halasně a fanaticky protestují proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, soudce prohlašují za zrádce muslimské víry a dožadují se jejich zavraždění. Volají rovněž po revizi osvobozujícího verdiktu a potvrzení rozsudku smrti. Podle informací serveru kathnet ze 4.11. se pákistánská vláda už vyjádřila, že nebude bránit přezkoumání rozhodnutí Nejvyššího soudu a obnově původního verdiktu, znějícího na smrt. Zalekla se spontánního muslimského fanatismu.

Začal boj o manželství v Česku

V úterý 9. října se v Poslanecké sněmovně konalo veřejné slyšení, na kterém byly představeny dvě proti sobě jdoucí petice. První z nich je spojená s kampaní s názvem „Jsme fér“ (www.jsmefer.cz), kterou zaštiťuje několik organizací včetně Amnesty International (https://www.amnesty.cz/news/3874/manzelstvi-pro-vsechny-bez-rozdilu-je-to-fer) nebo sdružení LGBTQ věřících LOGOS (www.logoscr.cz), a požaduje redefinici manželství – cílem je pojmem „manželství“ označovat nejen svazek muže a ženy, ale také svazek dvou mužů nebo dvou žen. Druhá petice, předložená Aliancí pro rodinu (www.alipro.cz), chce naopak zachovat manželství výhradně jako svazek muže a ženy a jeho ochranu zakotvit v Ústavě.

Byla jsem připravená na agresivní LGBT aktivisty a tři hodiny demagogie bez prostoru na skutečné argumenty, celkový dojem však byl překvapivě pozitivní. Zastánci redefinice se chovali slušně a byli také slušně oblečení. Samozřejmě jsme nezůstali ušetřeni hraní na city, narážek na zlou Církev ani vyloženě nehorázných „odborných“ stanovisek, ale šanci dostal i hlas rozumu a všechny důležité argumenty zazněly. Dobrá zpráva je, že ideologii se dokázali postavit vzdělaní a seriózní lidé, například skvělá socioložka Dana Hamplová nebo právníci Jakub Kříž a Petr Kosinka; mezi přítomnými jsme měli převahu. Měla jsem radost také z toho, že manželství se zastává hodně žen, ačkoli právě na ženy se snaží zapůsobit druhá strana tím, že boj za redefinici manželství představuje jako pokračování či paralelu boje za práva žen; naštěstí alespoň některé ženy jim na to neskáčou. Jen škoda, že dva z přítomných se pokusili hájit manželství mluvením, nebo i vykřikováním bez ohledu na napomínání paní předsedkyně, která slyšení řídila velmi dobře, i když to vůbec nebylo snadné.

Italský ministr vnitra: Pryč s „rodičem 1“ a „rodičem 2“

Claudio Cartaldo

Il Giornale, 10. srpna 2018

Italský ministr vnitra Matteo Salvini v rozhovoru pro list La Bussola Quotidiana rozhodně hájí přirozenou rodinu.

Lídr Ligy vysvětluje: “Pracujeme na tom. Radil jsem se s nejvyšším státním zástupcem a vydal pokyny, aby se prefekti měli k čemu uchýlit. […] Například minulý týden jsem se dozvěděl, že na stránkách ministerstva vnitra, ve formuláři žádosti o elektronický občanský průkaz, figuruje ,rodič 1ʻ a ,rodič 2ʻ. Dal jsem stránky ihned změnit a vrátit tam pojmy ,matkaʻ a ,otecʻ. Je to maličkost, malé znamení, ale jako ministr vnitra určitě udělám maximum [abych to změnil]. Koneckonců je to stanoveno v ústavě.”  

Belgičtí psychiatři terčem opovržení kvůli obraně života pacientů

BELGIE, 10. července 2018 (LifeSiteNews) — Podle belgického bioetika jsou psychiatři, kteří se opovažují oponovat nové, liberálnější interpretaci belgických zákonů o euthanasii, předmětem opovržení pro údajnou nelidskost a nedostatek empatie vůči nesnesitelně trpícím lidem. „Mravní klima se drasticky změnilo v tom smyslu, že někteří lidé euthanasii nazývají ,základním právemʻ a ,terapeutickým řešenímʻ. Euthanasie se stává čímsi posvátným a jakákoli kritika je odmítána jako nelidská, a tedy nemravná,“ řekl podle zpráv počátkem července dr. Willem Lemmens, profesor moderní filosofie a etiky na Antverpské univerzitě.

V Kanadě vstoupil před dvěma lety v platnost zákon, jímž byla legalizována euthanasie pro dospělé, kteří o ni požádají. Podle tohoto zákona mohou euthanasii podstoupit pouze lidé starší osmnácti let, duševně způsobilí, v těžkém a nevyléčitelném zdravotním stavu, jejichž žádost o lékařskou pomoc při umírání je založena na informovaném rozhodnutí. Podle kanadského federálního ministerstva zdravotnictví musejí být rovněž v situaci, kdy lze rozumně předpokládat přirozenou smrt. V bloku států umožňujících euthanasii je však Kanada nováčkem.

Když dojde na lékařskou pomoc při umírání, všechny oči se obvykle obracejí k Belgii, která má se zákony o euthanasii již šestnáctiletou zkušenost. Tento společenský experiment děsí mnohé obhájce života.