Category Archives: Společnost

Budou se hlavy neočkovaných narážet na kůly?

Milí čtenáři, v souvislosti se současným děním v naší zemi si udělejme krátkou exkurzi do sociálního inženýrství. Před lety se mi dostal do rukou zajímavý text Bertranda Russela z knihy Vliv vědy na společnost.

Cituji část textu: „Fyziologie a psychologie poskytují pole pro vědecké postupy, které stále čekají na další rozvoj. (…) Význam toho (davové psychologie) nesmírně vzrostl díky vývoji moderních propagandistických metod. A nejsilnější z nich se nazývá vzdělávání. (…) Sociální psychologové zítřka budou mít několik školních tříd, na nichž budou zkoušet různé metody, jak navodit neotřesitelné přesvědčení, že sníh je černý. Brzy se dostaví řada poznatků. Za prvé, že vliv domova narušuje kýžený výsledek. Za druhé, že toho nelze tak docela dosáhnout, pokud indoktrinace nezačne už před věkem deseti let. Za třetí, že velmi účinné je opakované odříkávání veršů doprovázených hudbou. Za čtvrté, že přesvědčení o bílé barvě sněhu je nutné představit jako chorobný sklon k výstřednosti. (…) Je na budoucích vědcích tyto zásady upřesnit a zjistit, na kolik přijde, aby děti uvěřily, že sníh je černý, a o kolik bude levnější, uvěří-li, že je tmavě šedý. (…) Až se tyto postupy podaří dovést k dokonalosti, pak jakákoliv vláda, která bude mít po generaci na starost vzdělávání, bude schopna ovládat své občany bez nutnosti armády či policie.

Nabízí se otázka, co má koronavirus společného s barvou sněhu? Možná to, že viry více útočí v ladovské zimě, kdy se na nás sypou miliardy sněhových vloček slibujících zimní radovánky. Ale o radovánkách toto mé zamyšlení není.

K očkování proti CoVidu 2019

V posledních týdnech rostl neospravedlnitený nátlak na neočkované proti CoVidu 2019. Dokonce se začíná mluvit o povinném očkování proti této nemoci (vymáhaném likvidačními pokutami či vězením pro odmítače), jehož zavedení by popřelo doposavad platnou lékařskou etiku. Je to paradox – čím víc se ukazuje účinek vakcín slabší a čím více jeho výsledky zaostávají za očekáváním, tím více a zuřivěji je lidem vnucováno.

Aby nedošlo k omylu – mluvím-li výše o lékařské etice, tak mluvím i o té moderní a již z větší části morálně padlé lékařské etice, co se neštítí vydělávat na umělých potratech a pracovat s buněčnými kulturami získanými z potracených dětí. I ta totiž doposavad uznávala, že aby mohlo být očkování vynucováno, musí být vakcína bezpečná, dostatečně epidemiologicky účinná a musí dávat jasný pozitivní součet i pro samotného očkovaného.

Vakcína proti CoVidu nesplňuje ani jedno z těchto kritérií: zkoušky bezpečnosti nejsou řádně dokončeny, epidemiologicky je její účinnost sporná (nezajišťuje ani že naplno očkovaný člověk neonemocní, ani že ji nebude šířit), mladším a zdravým lidem vzhledem ke svému omezenému účinku patrně nedává ani pozitivní součet – zejména pokud započteme zjištěný krátkodobý účinek, vyžadující pravidelné přeočkovávání (což samozřejmě násobí všechny rizika s očkováním spojená).

Sami se přiznávají se k podvodné manipulaci

Odstupující premiér Andrej Babiš chce ještě zintenzívnit kampaň ve prospěch očkování. Prý bude „brutální“. Jak bylo možné přečíst si v médiích, tak budou ukazovány záběry z covidových oddělení nemocnic, kde pacienti umírají udušením, případně se objeví i snímky plic zdeformovaných těžkým covidovým zápalem apod. Aby prý odpůrci očkování byli náležitě „vystrašeni“ (ano, toto slovo Babiš použil vícekrát) a dali se konečně nabodnout. Podobně mluví i členové různých zdravotnických týmů pomáhajících radami této i nastupující vládě.

Sami se tím přiznávají, že manipulují. Manipulace s fakty totiž neznamená vyslovenou lež. Je pravdou, že u osob s komorbiditami může covid mít tyto důsledky, které budou v rámci „brutální kampaně“ prezentovány v médiích. Já jsem již několikrát na tomto webu napsal, že covid není žádná „rýmečka“, ale jedno z respiračních onemocnění, které v některých případech může mít fatální následky a proto musí být bráno vážně. Vím, o čem mluvím, sám jsem ho na začátku roku prodělal – a od září se mi rozjelo silné astma, jehož se nejspíš nezbavím do konce života. Lékařská zpráva uvádí, že jde o postcovidový syndrom, který může nastoupit i několik měsíců po prodělané nemoci.

Biskup Schneider: Modleme se za vysvobození Vatikánu z duchovních okovů zla

V nejnovějším rozhovoru pro katolický magazín The Remnant biskup Athanasius Schneider obrací pozornost k souvislosti mezi „aktem modloslužby ve Vatikánu”, jakým byla pocta jihoamerickému božstvu Pachamama, a všeobecným lockdownem kostelů a vznikem nového „náboženství tělesného zdraví“. „Volejme o pomoc k andělům, aby vyhnali vetřelce zla, kteří infikují Církev,“ říká konzervativní hierarcha.

Mons. Schneider vystoupil na konferenci věnované katolické identitě v americkém Pittsburgu. Při té příležitosti poskytl rozhovor Michaelu J. Mattowi, vydavateli magazínu The Remnant. V něm tento biskup z Kazachstánu uvádí, že v jeho diecézi nikdy nedošlo k lockdownu kostelů a k nucení věřících, aby nosili roušky. Sv. přijímání bylo rozdáváno výlučně vkleče a do úst. Biskup věří, že se tak stalo díky vrozenému zdravému rozumu u lidí Východu, ale hlavně díky Boží ochraně umocněné skutečností, že se tam nikdy nepřipustila urážka Boha skandálním zvykem podávání sv. přijímání na ruku.

Kazašský biskup dává najevo svůj hluboce kritický postoj k tomu, že Sv. stolec se připojil ke globalistické agendě realizované pod záminkou tzv. pandemie koronaviru. Vatikán přistoupil „k exekuci agendy světových mocností“, jejímž základem se staly „tzv. pandemie, kult země a protirodinné postuláty“. – Sv. stolec se stal jakýmsi kaplanem OSN, globalistické agendy, naturalistické, protikřesťanské, kompletně materialistické mentality a ideologie – zdůrazňuje. „Tělesné zdraví se stalo náboženstvím” – dodává a upozorňuje, že je to důsledek rozvoje komunistických bludů zrozených v Rusku, které zaplavily svět. To je v souladu s tím, co předpověděla Matka Boží ve Fatimě, jestliže se lidstvo neobrátí k Bohu. – Apoštolský stolec se stal promotorem materialistické ideologie, jež staví na první místo tělo s újmou pro zdraví ducha a perspektivu věčnosti.

Co nás, katolíky věrné Písmu a Tradici, čeká po volbách?

Většina čtenářů zajisté odpoví jednoznačně: Nic dobrého. Někteří se možná domnívají, že jediným pozitivem letošních voleb bylo, že se KSČM nedostala do Sněmovny. Jenže já jako starý tvrdý antikomunista a bojovník proti minulé totalitě to za přínos vůbec nepovažuji. KSČM je už fosilní zkamenělina neodmyslitelná od tzv. „reálného socialismu“ minulé epochy, kterou už ani dnešní třicátníci, tedy lidé vstupující mezi střední generaci, vůbec nezažili. Přitahuje převážně starší občany, vesměs členy bývalé KSČ, kteří nemohou zapomenout, jak se měli za Husáka „dobře“ a rádi by se k těmto časům vrátili. Jenže takový návrat je nemožný.

Samozřejmě je špatnou vizitkou české politické scény, že od r. 1990 přetrvávala marxisticko-leninská KSČM pořád ve Sněmovně. Dnes jsou ale větším nebezpečím neomarxistické strany a politické subjekty – a právě ony v těchto volbách posílily a směřují ke koaliční vládě 5. Nenechme se mýlit tím, že Piráti, hlavní nositelé tohoto neomarxismu, genderismu a greenhornismu v podání stejně neomarxistické, genderistické a greenhornistické EU, ztratili a díky kroužkování mají jen 4 poslance. Jak zaznělo v televizním zpravodajství, tak Ivan Bartoš žádá v rýsující se vládě 5 subjektů o 3 ministerská křesla. A ideově naprosto bezzubý STAN se plně přizpůsobí jejich programu, tj. „manželství pro všechny“ včetně polyamorie, maximální podpory „práva ženy na svobodnou volbu“ čili potratu, eutanázie, pornografie apod. Fanatická nenávist Pirátů vůči katolické víře a zjevené pravdě se projevila markantně zcela nedávno u příležitosti obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Těm, kdo mají krátkou paměť, stačí připomenout, co všechno vyváděl pražský primátor Hřib, politik právě této strany.

A nejde pouze o Piráty. TOP 09 se svojí vůdkyní Markétou Pekarovou-Adamovou není o nic lepší. Zapomnětlivým se sluší připomenout její předvolební výrok, že jako katolička (!) bude podporovat homosňatky a potraty. Pro TOPku je také jednoznačnou vizitkou, že nemravný Dominik Feri, jehož promiskuitní a prasácký život byl všeobecně znám, se mohl stát jejím poslancem a musel rezignovat teprve poté, co ho některé ženy obvinily ze sexuálního nátlaku a obtěžování.

Takže zde máme dva jasné subjekty, téměř jistojisté členy předpokládané vládní koalice premiéra Petra Fialy, které jednoznačně prosazují hodnoty zcela v rozporu s přirozeným mravním zákonem a katolickou etikou. Oba jsou zároveň eurohujerští. A co ty zbývající tři? Již jsme zmínili hnutí STAN, které žádné ideové zakotvení nemá a přizpůsobuje se bezvýhradně svému koaličnímu partnerovi, tj. Pirátům.

ODS již dávno není konzervativně liberální stranou exprezidenta Václava Klause, i když ideologický liberalismus jako vyznavači katolické sociální nauky odmítáme. ODS postupně devalvovala na čistě pragmatické a zároveň ideově amorfní politické seskupení hájící ekonomické zájmy některých oligarchických finančních skupin. Problematika rodinných hodnot a ochrany nenarozeného a končícího života, které jsou a musí být pro katolíky klíčové, není pro ni důležitým tématem. Někteří její politikové se sice tu a tam vyjádřili pozitivně v jejich prospěch, učinil tak několikrát, byť slovy nemastnými neslanými, i samotný předseda Fiala, prohlašující se jinak za katolíka, nicméně jiní politikové téže strany se netají opačným názorem. Stejně tak i ve vztahu k EU: někteří jsou kategoricky pro, jiní mají kritický přístup. Spoléhat proto na tuto amébní beztvarou politickou masu je přinejmenším riskantní, zvláště pak když se spojuje s PirátoStanem a TOP 09.

A KDU-ČSL? Ti, kteří jí dali svůj hlas zakroužkováním jejich kandidátů, pokud jsou niterně stále ještě katolíky, budou brzy litovat. Předseda Marian Jurečka se sice vyslovil před volbami jednoznačně pro manželství jako svazek jednoho muže a jedné ženy, nicméně po mediálním ataku nedůstojně vycouval. Tím dal signál, jak bude KDU-ČSL jednat, až se stane členem vládní koalice.

Takže nás čeká od případné nové vlády frontální útok proti mravním hodnotám přirozeného zákona a Zjevení – a to paradoxně za situace, kdy její premiér i jednotliví ministři budou zdůrazňovat svůj katolicismus. V dnešním světě to není nic neobvyklého, cožpak potratářský prezident USA Joe Biden nechodí ostentativně svatokrádežně ke sv. přijímání podobně jako kanadský premiér Justin Trudeau? Přitom právě za jejich vlád tam probíhá náboženské pronásledování katolíků, jaké dějiny nepamatují. Věřící, kteří deklarují jasně své odmítání potratů, eutanázie, homosňatků a genderové ideologie jsou mediálně pranýřováni a vyhazováni ze zaměstnání jako „homofobové a extrémisté“, mnohdy končí i před soudem.

Nemylme se, toto nás čeká. Předchozí Babišova vláda nebyla samozřejmě ničím pozitivním a není třeba to připomínat, všichni to víme. ANO, podobně jako současná ODS, bylo pouhým bezideovým ryze ekonomickým hnutím, což neplatilo o jejím koaličním partnerovi ČSSD. Socialisté byli ale příliš slabí na to, aby svůj program podpory potratů a homosňatků protlačili více dopředu. Ve Fialově vládě naopak bude těchto subjektů více a silnějších.

A ještě něco: Babišova vláda zcela kapitulovala před EU, OSN a WHO ve věci lockdownů, vynucované vakcinace a dalších nesmyslných opatření proti covidu a stala se tak nositelkou a prosazovatelkou sanitární diktatury. Tím se její představitelé stali spolupachateli zločinů proti lidskosti, jak konstatuje stále více světových právníků. Politické subjekty tvořící se vládní koalice pod taktovkou prof. Fialy budou v tomto trendu pokračovat, jasně to dokázaly po celou dobu rok a půl trvající podvodné pandemie, kdy všichni jejich poslanci hlasovali pro pandemický zákon a nijak nezpochybňovali nesmyslná opatření včetně násilně zaváděného očkování a diskriminace nenaočkovaných. Pokud vznesli kritické námitky, tak pouze technického charakteru. Domnívat se tedy, že eventuální Fialův kabinet se v tomto ohledu bude chovat jinak než předchozí Babišův, by bylo hodně, ale opravdu hodně naivní. Navíc je zřejmé, že případná Fialova vláda se bude v ještě větší míře přizpůsobovat Bruselu, jenž na teroristická opatření omezující svobody lidí tlačí.

Prognóza tedy: nic moc, žádná změna k lepšímu, spíše k horšímu. Jenže je to naštěstí jen prognóza, nikoli jistota. Předpoklady se nemusí naplnit. Ještě je tady Pán Bůh a přesvatá Matka Panna Maria. Máme měsíc říjen, měsíc vítězství křesťanských vojsk u Lepanta, měsíc svatého růžence. A ten dokáže dělat divy, jak Neposkvrněná už mnohokrát v historii ukázala.

PhDr. Radomír Malý

Srovnání minulé a dnešní totality

Základním kritériem je přirozený a zjevený mravní zákon   
Pamětníci komunistické diktatury pořád žijí, autor tohoto článku je jedním z nich. Zažili jsme ji v dospělém věku a poznali její mechanismus na vlastní kůži, konkrétně všichni, co měli odvahu snažit se žít podle principů přirozeného i nadpřirozeného mravního zákona. Dnes jsme svědky postupného formování se nové totality. Nebo je to jen ta stará v novém hávu? Kdo ví…. Pokusme se tedy o srovnání.
Komunistický režim prosazoval bezskrupulózně a krutě ideologii tzv. dialektického materialismu, jež měla nahradit veškerá náboženství, zvláště pak pravou víru Kristovu, náboženství katolické. Situace v jednotlivých komunistických zemích byla odlišná. V Číně, Severní Koreji a Albánii byly všechny náboženské denominace postaveny mimo zákon, fakticky, i když ne legislativně k tomu došlo v předválečném Sovětském svazu, v Mexiku a ve Španělsku. To bylo spojeno s krvavým terorem a mučednictvím křesťanů. V jiných komunistických státech sice náboženské denominace mohly legálně působit, vlády ale uplatňovaly administrativní útlak a diskriminaci věřících, což někde přecházelo až v prolévání krve, např. u nás v 50. letech. Nejlepší situace byla v Polsku, kde perzekuce Církve probíhala díky masovému katolicismu a odporu obyvatelstva poměrně mírně.
V  tzv. západním demokratickém světě byla po II. světové válce respektována náboženská svoboda pro všechna vyznání. Katolická církev měla dobré podmínky ke svému rozvoji. Situace se ale začala postupně, leč setrvale měnit od 60. let. Zhoubný nádor, který existoval už v zárodku novověkých demokracií, se rozbujel a pozvolna přecházel v metastáze.
Katolická nauka nikdy nedefinovala přesnou podobu státního nebo společenského zřízení, k tomu se necítila být kompetentní. Názory jednotlivých teologů na tuto problematiku nejsou oficiální církevní doktrínou. Proto Církev akceptovala i demokratický systém založený na hlasování a volbě za předpokladu, že hodnoty přirozeného a nadpřirozeného řádu zůstanou tabu. O víře a mravech se nehlasuje, to je dáno Bohem skrze přirozený zákon a Zjevení. Církevní autority uznávaly a respektovaly středověké italské městské republiky, kde volby a hlasování patřily k principům tamního zřízení, stejně tak demokracii švýcarských kantonů. Když anglický šlechtický parlament vyhlásil r. 1215 tzv. Velkou listinu svobod jako obranu proti tyranskému a zločinnému králi Janu Bezzemkovi, biskupové ji podpořili, stejně tak papež Innocenc III.

K programu koalice SPOLU

Koalice SPOLU již zveřejnila svůj program (https://www.spolu21.cz/). Má tam spoustu pozitivních věcí, ale rovněž velice nebezpečné nápady a lapsy. Proto jsem se rozhodl sepsat tento seznam, proč jsou pro mne SPOLU nevolitelní:

1) Členem koalice je TOP 09 (jejíž současný stav a charakter plně vystihuje paní Pekarová jako předsedkyně).

2) Korespondenční hlasování ze zahraničí? Korespondenční hlasování je ZLO. A pokud ho zavedou, byť jen zatím pro zahraničí, nakonec (a to poměrně brzy) bude všude a bude konec jakékoliv transparentnosti a férovosti voleb. (Pozitivní stránkou je, že lidovce to nevyhnutelně zničí).

3) Zvýhodnění pro občany, kteří dbají na prevenci? Když vidím, co jsou někteří schopni vymyslet a vážně navrhovat v současném kovidovém šílenství za diskriminaci pro neočkované, tak mi ta myšlenka přijde extrémně společensky nebezpečná a rozhodně nehodlám volit nikoho, kdo ji hlásá.

4) Nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií? Sorry, ale současná veřejnoprávní média vnímám jako jednoznačného nepřítele křesťanů i funkční demokracie, nástroj a hračku otevřeně progresivisticky a levicově orientovaných novinářů, kteří jejich pozici zneužívají k indoktrinaci a manipulaci obyvatelstva, voleb i politiky. Rozhodně nechci jejich zachování v této „nezávislé“ podobě a rozhodně je nechci jakkoliv financovat.

5) Jednoznačná orientace na Západ? Orientace by měla být hodnotová, ne světostranová. Dnešní Západ se příliš podobá bývalému komunistickému východu, než abych v něm hledal budoucnost. Ne, že by Rusko a Čína byly lepší, ale už si např. nejsem jist, že Rusko je horší. EU a Německo vnímám rozhodně jako větší hrozbu pro suverenitu ČR a svobodu jejích občanů, než Ruskou federaci.

6) Havlovská diplomacie? Kdyby byla naděje, že skutečně bude podporovat pronásledované, kteří si to zaslouží, jako např. křesťany v Číně, Indii, muslimských zemích či na Západě, bral bych to, ale v našich podmínkách a tradicích to obvykle znamená podporu perverzních skupin znesvěcujících křesťanské chrámy a sodomitských aktivistů. Děkuji, nechci.

7) Je hezké, že tam mají tak důležitý bod, jako je volba „národního ptáka“, ale mne spíše zajímá postoj koalice k tzv. green dealu, kterým se EU rozhodla zničit svoji ekonomiku a ožebračit své obyvatele.

 

Ignác Pospíšil

Covid a svoboda

Už víc než rok v českém veřejném prostoru dominuje covid. Stále častěji se ale objevuje další téma, které si zaslouží pozornost, a sice svoboda – a v kontrastu s ní diktatura nebo totalita. Spíš než hlavní média se svobodou zabývají lidé nespokojení s přístupem vlády, v blozích, na protestních akcích a na sociálních sítích – slovní spojení „římský diktátor“ ale zaznělo také v rozsudku Nejvyššího správního soudu. Ztratili jsme po příchodu covidu svobodu a ocitli jsme se v diktatuře či totalitě? Co vůbec tyto pojmy znamenají a v jakém smyslu se používají?

Svobodu si lidé spojují s možností zařídit si život podle svého. Aktuálně jde o možnost cestovat, pracovat a trávit čas, aniž by je při tom omezovala vládní nařízení, a bez nátlaku se rozhodnout ohledně očkování proti covidu. Na naléhavosti neztrácí ani požadavek, aby lidé mohli vyjadřovat svůj názor nebo sdílet informace beze strachu, že jim někdo zablokuje účet nebo třeba rozežene jejich shromáždění vodními děly. Námitka proti volání po svobodě v tomto smyslu je jasná – je nezbytné dodržovat určitá pravidla, aby nevznikla anarchie, tím spíš v nouzové situaci. Ne všechna omezení osobní svobody jsou signálem totality či diktatury: může mne omezovat zdravotní postižení, nějaký čas můžu být uzavřena ve svém domě třeba kvůli sněhové kalamitě, dokonce můžu jít zaslouženě do vězení, když spáchám zločin; ani svoboda slova nebo právo rodičů rozhodovat o svých dětech není absolutní. Přesto mezi osobní a politickou svobodou existuje vazba, jak správně tuší nespokojení lidé: veškerá ukládaná omezení musí být racionálně zdůvodněná a musí platit pouze v nezbytném rozsahu a po nezbytně dlouhou dobu, jinak se jedná o zneužití státní moci.

Ke kanadské protikatolické kampani

V médiích se poslední dobou objevuje velké množství článků a zpráv, často velmi demagogických, které vycházejí z protikatolické kampaně, kterou s pomocí různých radikálních skupin reprezentujících domorodce vede kanadský premiér „takykatolík“ Justin Trudeau. Zde je třeba k těm všem nalezeným hrobům a odebíraným dětem míti na paměti tři věci:

1) Politiku odebírání dětí z domorodých rodin či kmenů stanovil stát, ne Církev. Že spousta internátních škol, do nichž byly ty děti následně dávány, byla vedena Církví, je z tohoto hlediska zcela irelevantní. Je tedy naprosto iracionální, aby kanadský premiér nutil Církev, aby se omlouvala za činy jeho státu.

Podpořte protest proti pronásledování katolíků v Irsku

Situace v Irsku se pod progresivistickou vládou během pár let překlopila do regulérního pronásledování katolíků, které zahynuje zcela nesmyslné a neodůvodněné zákazy bohoslužeb pod záminkou covidu, tvrdé pronásledování kněží a věřících, co odmítají přestat plnit své náboženské povinnosti a kradení dětí z katolických rodin.

Více podrobností v článku Protikatolická tyranie v kdysi katolickém Irsku (https://www.tedeum.cz/2021/05/07/protikatolicka-tyranie-v-kdysi-katolickem-irsku/) na stránkách Te Deum Hodie. Připojte se k protestu proti této zvůli a podpořte pronásledované bratry a sestry!