Category Archives: Otevřené dopisy
Dotaz pro D. Lutyni, ostravsko-opavskou diecézi a jejich ordináře
Farnost Dolní Lutyně – pohled na kněžiště a položivý betlém na hlavním oltáři
Myslím, že nejhorší vlastností pokoncilní krize a pokoncilního šílenství, které zachvacují Katolickou církev a stahují ji stále hlouběji, je naprostá absence zdravého rozumu, soudnosti i prostého vkusu u všech, které zachvátí. Vše je přece třeba „zmodernizovat“, nově a kreativně zpracovat a převyprávět, do lepší, pokoncilní podoby. A při takové překotné akci se přece nejde nechat zdržovat či omezovat tak přízemními hledisky, jako jsou ta výše zmíněná…
Narození Krista, betlémy – to vše jsou už pole na tisíckrát přeoraná, přijít s něčím novým, nějakou neotřelou a zajímavou brázdou, která zaujme, je už nesmírně obtížné. Téměř vše již bylo řečeno a vykonáno, a co snad ještě nebylo, to bylo určitě alespoň zvažováno (a oprávněně shledáno lehkým). Takže smůla. Leda…
Ledaže bychom zahodili stud, zdravý rozum, soudnost, vkus a ohledy na všechno (včetně Boha) – pak se snad ještě něco vymyslet (či znovu zvážit) dá. Nu, ve farnosti Dolní Lutyně (ostravsko-opavská diecéze) zřejmě přemýšleli o sto šest. A samozřejmě, nakonec vymysleli NĚCO. Vánoce jim osvěží nevídaná věc – betlém s živými zvířaty, umístěný přímo na oltáři.
Otevřený dopis Norsku
Značka, která by dnes měla viset i u vchodů na norské úřady.
Vážení pracovníci norského velvyslanectví v Praze,
tento otevřený dopis je určen Norsku. A tudíž vám, protože vy Norsko v této zemi reprezentujete. Budu jen rád, když ho zprostředkujete svým nadřízeným a úředníkům z Bernevernetu.
Považuji za svoji povinnost vyjádřit vám i světu své nezměrné pobouření nad zhůvěřilostmi, jichž se soustavně dopouští norský Bernevernet („Úřad na ochranu dětí“), který ovšem má s ochranou dětí a jejich práv společného asi tolik, co měl nechvalně proslulý Výbor pro veřejnou bezpečnost, organizující teror v revoluční Francii, společného s péčí o práva a životy Francouzů. Nebo co mělo společného Orwellovo Ministerstvo Pravdy s pravdou.
Až donedávna jsem se domníval, že pogermánšťování dětí Slovanů zmizelo spolu s nacistickým Německem a v současné době je jediným velkým státním obchodníkem s dětmi Čína, která s oblibou loupí a prodává děti z rodin, co neměly tolik „uvědomění“, aby respektovaly zločinnou politiku jednoho dítěte. Nyní už vím, že „pokrokové a lidských práv tak dbalé“ Norsko se dokázalo poučit od obou těchto zemí a státi se na této smutné úrovni jejich „důstojným“ následovníkem, resp. konkurentem. Jo, jste nejhůře „dvojky“ ve státním obchodu s dětmi a řádění nekontrolovatelné a mafiózní juvenilní justice. Daleko dnes předstihujete Anglii a dokonce možná i tu Čínu – a to už je opravdu „výkon“.
Otevřený dopis generálnímu řediteli ČT
Ferdinand Peroutka, jr
Vážený pane generální řediteli,
před několika dny došlo ve veřejnoprávní instituci, v jejímž jste čele, k události spíše typické pro nedemokratické režimy: k popření zásady svobody slova a umlčení nezávislého humanistického novináře pro jeho názory. Po téměř šestileté publikační činnosti na internetovém portálu ČT24 jsem 21.8.2013 od vedoucího redaktora Ladislava Doležala obdržel sdělení o jednostranném ukončení této spolupráce ze strany ČT24. Důvodem tohoto kroku údajně byl můj text „Pojďme na pochod. Který?“ ze dne 14.8.2013, jímž jsem komentoval souběžné pořádání akcí Prague Pride a Pochodu pro rodinu 17.srpna 2013.
Uvedený text byl panem Doležalem odmítnut pod záminkou, že jeho „forma je na webu televize nepřijatelná“. Zdůvodnil to m.j. tvrzením, že použitý přívlastek „takzvaný“ pochod hrdosti „vyjadřuje budoucí odsudek“. Když jsem pana Doležala v písemné odpovědi obratem upozornil, že šlo o explicitní převzetí ze zpravodajství ČT24 – zpráva z 25.6.2013 16:26, autor:kat – p. Doležal mi jednoduše odepsal, že „nebude detailně reagovat na mé jednotlivé námitky“.
Podobným cenzurním zásahem byl odmítnut i můj loňský komentář z 8.8.2012 ke stejné akci Prague Pride, který p. Doležal označil za „homofobní“, ačkoliv obsahoval přesnou citaci vyjádření lékařky Centra pro pohlavní nemoci Nemocnice Na Bulovce Daniely Vaňousové, převzatou rovněž ze zpravodajství ČT24 – zpráva ze 16. 7. 2012 16:24, autor: ČT24 aktualizováno 16. 7. 2012 16:33.
Ďábelská reforma nás volá do pole… Bojujme!!
Otevřený dopis všem křesťanským a pro-life voličům:
Ministerstvo smrti (krycím jménem ministerstvo zdravotnictví) nás oblažilo svou představou zdravotnické reformy a šetření ve zdravotnictví. Bylo by asi zbytečné, abych ji nějak zvláště kritizoval, učinili tak za mne již jiní, např. Mladí křesťanští demokraté (ZDE), Hnutí Pro život ČR (ZDE), konzervativní platforma Koruny České (ZDE), KDU-ČSL (ZDE) … – a to ponechávám stranou návrh ministra Hegera, že šetřit by se dalo i tím, že by se nechávaly zemřít příliš předčasně narozené děti, jejichž zachraňování je příliš drahé a jeho výsledek nejistý.
VORP: Otevřený dopis redakci Katolického týdeníku
Níže přetiskujeme otevřený dopis redakci Katolického týdeníku, kterým Výbor na obranu práv rodičů reaguje na skandální a nepravdy obsahující články Jiřího Zajíce:
KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet
KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové (dopis ani Zajícova reakce se patrně na internetu nedají dohledat)
Za Duše a hvězdy konstatuji, že se s obsahem dopisu VORPu naprosto ztotožňujeme a že jsme zklamáni tím, že Katolický týdeník článek „Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet“ vůbec publikoval.
Ignác Pospíšil, šéfredaktor
