Category Archives: Rubriky
Čtvrtá říše
„Nám krása šeredou, šereda krásou,“ zpívají čarodějnice v Macbethovi.
Tak dramatických a významných převrácení hodnot, jaké právě schválil Evropský parlament, však není mnoho. Národy Západu (i téměř všechny ostatní společnosti) tradičně nahlížely na potrat jako na zločin – vraždění neviňátek. Univerzálně také potvrzovaly povinnost matek (a otců) život dítěte chránit, střežit a pečovat o něj.
O Evropské unii platí pravý opak.
V nedávno přijatém usnesení [1] poslanci Evropského parlamentu tyto morální principy postavili na hlavu. Dříve se mělo za to, že potrat je špatný, protože jde o formu násilí páchaného na nenarozených. Teď Unie tvrdí, že upírat ženám právo na potrat“ je aktem násilí proti nim.
Nový směr Papežské akademie pro život
.jpg)
Vincenzo Paglia
Předseda Papežské akademie pro život arcibiskup Paglia v nedávném rozhovoru odmítl zvěsti, že renovovaná Akademie chce reinterpretovat encykliku Humanae vitae.
„To je naprosto falešný názor,“ řekl Paglia P. Mirosławu Tykferovi z polského katolického časopisu Przewodnik katolicki, který rozhovor vedl. „Každý, kdo to opakuje, by se měl omluvit, protože lže.“
Kontroverzní kardinál nicméně v Papežské akademii pro život zavedl několik inovací, včetně přinejmenším jednoho propotratového člena a nového zaměření na životní prostředí, masovou imigraci, hospodářský útlak, otroctví a hrozbu jaderné války. Když P. Tykfer vyjádřil pochybnosti nad tím, zda toto „rozšíření“ pomůže lépe chránit život od početí do přirozené smrti, Paglia argumentoval, že tomu tak bude. „Jak můžeme například podporovat život, jestliže staří lidé zůstávají osamělí? Nebo jestliže necháváme děti umírat ve Středozemním moři a nic s tím neděláme? Nebo jestliže stále existuje trest smrti a válka se pokládá za spravedlivou?“
Pražské zastupitelstvo zablokovalo obnovu Mariánského sloupu
Matěj Stropnický
Pražské zastupitelstvo hlasy zelených, komunistů, socialistů a Babišova ANO zablokovalo obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Proti skandálnímu usnesení hlasovali zastupitelé TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Nezávislí, ovšem sluší se poznamenat, že lidovci nejsou bez viny, protože všichni zelení zastupitelé (v čele s hlavním bojovníkem proti obnově Sloupu, předsedou strany Matějem Stropnickým) byli zvoleni na společné kandidátce s KDU-ČSL.
Mary Wagnerová na svobodě
V úterý 12. září se konal v Torontu soud s 43letou kanadskou prolife aktivistkou Mary Wagnerovou. Hrozilo jí 18 měsíců vězení za to, že se pokoušela chránit děti před potratem. Kanadské zákony porušila tím, že vloni v prosinci vzdor soudnímu zákazu vstoupila na půdu torontské potratové kliniky, kde rozdávala ženám jdoucím na potrat růže a přesvědčovala je, aby od svého rozhodnutí upustily. V minulosti za tyto „prohřešky“ strávila za mřížemi už asi 4,5 let.
Masarykova pochybná (ne)morální autorita
T. G. Masaryk
K jubileu 80. výročí úmrtí prvního prezidenta samostatné Československé republiky T. G. Masaryka (14. září) mu připravil redaktor Lidových novin Petr Zídek pozoruhodný dárek. „Prezident osvoboditel“, jak byl v předválečné éře nazýván, by z něj ale určitě radost neměl. Vydal totiž knihu pod názvem „Utajená láska prezidenta Masaryka“. Příloha Lidových novin 8.9. přináší její recenzi.
Masaryk, vydávaný za morální vzor čestnosti a pevného charakteru za všech situací, se zde ocitá v úplně jiném světle. Již dříve bylo známo, že udržoval od r. 1928 jako 78letý vdovec blízké vztahy s novinářkou Oldrou Sedlmayerovou. Ctitelé „prezidenta osvoboditele“ se snažili vytvářet dojem, že šlo o čistě platonické přátelství starého pána a 40leté spisovatelky. Zídek ale publikuje písemnou korespondenci obou, z níž vyplývá pravý opak. Masaryk se svojí konkubině vyznává z lásky k ní, roztouženě vzpomíná na
nádhernou noc ve společné posteli a na sexuální zážitky, které zde kvůli slušnosti nebudu vůbec citovat. Důležité a obzvlášť odsouzeníhodné na tom všem ale je, že Sedlmayerová byla vdaná a měla doma nezletilého syna. Manžel, povoláním železničář, o jejím poměru s prezidentem neměl ani tušení. Přitom Masaryk veřejně mnohokrát horoval pro počestnou rodinu jako základ státu.
Kardinál Caffarra před smrtí prosil papeže Františka, aby ukončil zmatek v Církvi
Kardinál Caffarra
8. září 2017 (LifeSiteNews) – Kardinál Carlo Caffarra v dopise z 25. dubna 2017, který se dostal na veřejnost v červnu, prosil papeže Františka, aby ukončil „zmatek a dezorientaci“ v Církvi po zveřejnění apoštolské exhortace Amoris laetitia v dubnu 2016. Stejně jako na dubia, ani na tento dopis „papež dialogu“ nikdy neodpověděl, a teď už ani neodpoví. To však listu neubírá na významu.
Caffarra v dopise požádal o audienci pro sebe a další tři signatáře dubií, kardinály Joachima Meisnere (zemřel nedávno), Waltera Brandmüllera a Raymonda Burkea, aby papež „vyřešil nejistotu a vnesl jasnost“ do „některých objektivně nejednoznačných pasáží“ v Amoris laetitia. Kardinál jasně popsal devastaci, kterou exhortace působila v Církvi již v prvním roce po svém vydání. „Během této doby byly některé objektivně nejednoznačné pasáže posynodální exhortace veřejně interpretovány způsobem, který se nejen odchyluje od trvalého Magisteria Církve, ale přímo mu protiřečí.“
„Přestože prefekt Kongregace pro nauku víry opakovaně prohlásil, že nauka Církve se nezměnila, objevily se četné výroky jednotlivých biskupů, kardinálů a dokonce biskupských konferencí, které schvalovaly to, co Magisterium Církve neschválilo nikdy,“ dodal kardinál.
Ohlédnutí za Setkáním katolických dětí 2017
Letošní pátý ročník Setkání katolických dětí proběhlo 12.-19. srpna na tábořišti Radnická hájenka u západočeské Radnice. Lze je označit za úspěšné a výjimečné; pokořilo mnohé rekordy a dotklo se mnohých hranic.
Poprvé v historii akce museli organizátoři vyhlásit stop-stav na přihlášky, protože dosáhli hranice 29 přihlášených dětí. (Rekordní byl ovšem i počet vyřazených „zasloužilých veteránů“, kteří se pro vysoký věk akce účastnili již naposled.)
Poprvé v historii byl po většinu tábora stále přítomen kněz, který vysluhoval svátosti a pravidelně poskytoval dětem kvalitní katechezi (velký dík otci Jakubu Zentnerovi FSSP, který se toho ujal). Poprvé v historii tábora se své liturgie dočkali i řeckokatoličtí účastníci (další velký dík patří otci Radimu Tutrovi, který ji na samém počátku tábora odsloužil).
Francie zpřísňuje zákony proti „transfobii“
30. srpna 2017 (LifeSiteNews) — Ve Francii nikdy neříkejte nic hanlivého, urážlivého nebo podporujícího diskriminaci homosexuálů či transsexuálů, a to ani v soukromí. A mějte na paměti, že „diskriminace“ a „nenávistný projev“ mohou mít mnohem širší význam, než byste si pomysleli. Podle moderních zákonů proti hanobení zahrnují i pouhé negativní výroky či dokonce jen prohlášení, že určité životní styly jsou mravně závadné.
Vyhláška francouzské vlády vydaná počátkem srpna, kdy je naprostá většina Francouzů na dovolené nebo se snaží jinak přečkat letní letargii, zjistila nový cíl „nenávistných projevů“. Stanovila vysoké pokuty a další represivní opatření za spáchání „verbálního násilí“ či „diferencovaného přístupu“ v souvislosti s „genderovou identitou“ – a to i v soukromí.
Mezi chráněné kategorie, na něž se vztahují zákony proti nenávistným projevům na veřejnosti i v soukromí, patří od roku 1972, kdy ve Francii vstoupil v platnost první antidiskriminační zákon, rasa, vyznání, národnost, etnický původ, později se přidalo tělesné postižení a „sexuální orientace“. Nejčastěji se stíhají a trestají veřejné přečiny spáchané v tisku nebo v audiovizuálních médiích. Nová vyhláška nahrazuje slovo rasa „údajnou rasou“, čímž dává najevo, že v duchu francouzské vlády je pojem rasy provinilou smyšlenkou. Poprvé byla také zařazena „genderová identita“ v zájmu boje proti „transfobii“.
V podobě dosud nejradikálněji liberálního předpisu směřuje vládní nařízení k posilování vymahatelnosti zákona ve vztahu k „rasistickému“ a „diskriminačnímu“ hanobení a urážkám a podněcování k rasismu a diskriminaci. Zdvojnásobuje dosavadní pokuty a zavádí opatření k převýchově provinivších se občanů. Záběr textu byl cíleně rozšířen tak, aby zahrnoval i „homofobii“ a „transfobii“ v neveřejné sféře – na pracovišti, ve školách a dokonce i v soukromých rozhovorech, jelikož nic o tom, že by se jich to netýkalo, vyhláška neříká.
Proč dnes Církev neevangelizuje muslimy?
Tuto otázku položila redakce polského katolického webu pch24.pl světícímu biskupovi z kazašské Astany mons. Athanasiovi Schneiderovi. Odpověděl následovně:
„Toto je důsledek relativismu, který pronikl hluboko do církevních struktur. Konstituce II. vatikánského koncilu Lumen Gentium v čl. 16 říká, že s muslimy uctíváme stejného Boha. Katolická církev ale učí, že Bůh je trojjediný: Otec, Syn a Duch Svatý. Muslimové však toto kategoricky popírají a pokládají za rouhání. Neuctíváme tedy s nimi v žádném případě stejného Boha.
