Category Archives: Rubriky
Mel Gibson: „Vatikán je vlk v ovčí kůži“
Slouží Vatikán globalistům? Je papež František součástí globalistické sítě? Otázky tohoto druhu jsou od roku 2015 kladeny s rostoucí intenzitou. Mimo Církev se tak děje stále otevřeněji, v Církvi spíše neveřejně. S rostoucím znepokojením pozorují katolíci na celé planetě, že papež František Církev vede globalistickým směrem a působí jako prodloužená ruka globalistických zájmů. Ať už se jedná o masovou imigraci, klima-agendu, rozpuštění národních států, kulturu smrti a divadlo s koronavirem, papež František se vždycky nachází, tak zní kritika, zcela vždy na straně globalistů. I když mnohé souvislosti zůstávají skryté, četní katolíci instinktivně pozorují, že jde o chybný vývoj. Také filmová legenda Mel Gibson se připojuje k této kritice.
K nejostřejším vnitrocírkevním kritikům patří bývalý apoštolský nuncius v USA arcibiskup Carlo Maria Viganò. Když se 6.-8. května 2021 uskutečnilo ve Vatikáně mezinárodní setkání na téma zdraví s celou řadou pochybných hostů a řečníků, obvinil mons. Viganò Sv. stolec, že se stal „služebníkem nového světového řádu a svobodozednářského globalismu“.
Srovnání minulé a dnešní totality
Otevřený dopis tradičních věřících laiků katolíkům celého světa: Františku, je čas odvolat Traditionis custodes
DOPIS VĚŘÍCÍCH LNOUCÍCH K TRADIČNÍ MŠI
KATOLÍKŮM CELÉHO SVĚTA
Neboť kdo z vás dá vlastnímu synu kámen, když ho poprosí o chléb? (Mt 7,9)
Drazí bratři a sestry v Kristu,
s velkým smutkem jsme se dozvěděli o rozhodnutí papeže Františka zrušit hlavní ustanovení motu proprio Summorum pontificum promulgovaného papežem Benediktem XVI. 7. července 2007, které po desetiletích rozdělení a sporů přineslo všem katolickým věřícím pokoj a smíření.
Řím brutálně a nesmlouvavě porušuje slovo dané papežem Benediktem XVI. a k tolik vzývanému bratrskému přijetí má daleko.
Výslovnou vůlí papeže Františka vyjádřenou v motu proprio Traditionis custodes ze 16. července 2021 je postarat se, aby sloužení tradiční mše svaté Církve zmizelo. Toto rozhodnutí v nás vyvolává velké zděšení. Jak máme chápat tento rozchod s tradičním misálem, „ctihodným a starobylým“ vyjádřením „zákona víry“, který nesl ovoce v tolika národech, skrze tolik misionářů a světců? Jakou škodu působí věřící, kteří se prostě jen chtějí modlit tak, jak to po staletí činili jejich předkové? Jak je možné si neuvědomovat, že tridentská mše vede mnohé duše k obrácení, přitahuje mladé a horlivé věřící, že probouzí mnohá povolání, dala vzniknout seminářům a řeholním komunitám, že se o ni opírají mnohé školy, skupiny mládeže, katechetické činnosti, duchovní obnovy a poutě?
Mnozí z vás, našich katolických bratří a sester, kněží i biskupů, jste se nám svěřili s tím, že tomu nerozumíte, i se svým hlubokým smutkem. Děkujeme vám za mnohá svědectví podpory.
Společné komuniké generálních představených tradičních institutů
„Hospodin má slitování se všemi tvory“ (Sir 18,13)
Podepsané instituty chtějí především potvrdit svou lásku k církvi a věrnost Svatému otci. Tato synovská láska je dnes poznamenána velkým utrpením. Cítíme se být podezíráni, odsouváni na okraj, vyháněni. V popisu uvedeném v doprovodném listu k motu proprio Traditionis custodes ze 16. července 2021 se nicméně nepoznáváme.
„Řekneme-li, že nemáme hříchu… „ (1 Jan 1,8)
Ani v nejmenším se nepovažujeme za jakousi „pravou církev“. Naopak, svou matku, v níž nacházíme spásu a víru, vidíme v katolické církvi. Věrně se podřizujeme pravomoci Nejvyššího pontifika i diecézních biskupů, jak ukazují dobré vztahy v diecézích (a úřady člena kněžské rady, archiváře, kancléře či soudního vikáře, které byly svěřeny našim členům) i výsledky kanonických či apoštolských vizitací z posledních let. Opakujeme, že jsme věrni učitelskému úřadu církve (včetně druhého vatikánského koncilu a magisteria, které následovalo po něm) podle katolické nauky o přilnutí náboženskou poslušností, jež mu náleží (srov. zejména Lumen gentium 25 a Katechismus katolické církve 891 a 892), jak dokazují četné studie a dizertační práce vypracované některými z nás za posledních 33 let.
Došlo-li k pochybením, jsme jako všichni křesťané připraveni žádat o prominutí, jestliže se u toho či onoho našeho člena vloudilo nepřiměřené vyjadřování či nedůvěra vůči autoritě. Poskvrnil-li naše srdce duch předpojatosti či pýchy, jsme připraveni se obrátit.
Přijďte na pouť a procesí pro život v Brně
Drazí přátelé!
Také letos jako v minulých letech pořádají věřící tradičního obřadu z olomoucké arcidiecéze pouť k Panně Marii Svatotomské, jejíž milostný Obraz, palladium města Brna, je umístěn v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí na Starém Brně. Její součástí jako obvykle bude i procesí za děti zabité umělým potratem. Akce se koná v sobotu 11. září a bude zahájena v 10,30 hod. v bazilice Nanebevzetí modlitbou sv. růžence a adorací před Nejsvětější svátostí, k níž ještě připojíme krátkou pobožnost ke sv. Ritě. Po ní se vydáme procesím od baziliky cca v 11,30 hod. do Loretánské kaple na Minoritské ulici se zastávkou k modlitbě u Mariánského sloupu na Náměstí Svobody. Zhruba ve 12,30 proběhne v Loretánské kapli pobožnost ukončená požehnáním. Pouť, k níž se vždycky připojují věřící katolíci z Brna i z jiných míst, se měla původně konat 25. března na svátek Zvěstování. Poněvadž se nemohla uskutečnit kvůli protikoronavirovým omezením, přeložili jsme ji na 11. září 2021, když předtím 8.září slavíme svátek Narození Panny Marie.
Naléhavě prosíme: Přijďte v hojném počtu! Vraždění nenarozených dětí nejenom nepokleslo, ale nabylo novou, strašlivější dimenzi než dříve. V některých zemích v době protikoronavirové uzávěry, kdy návštěva potratových klinik a lékařů byla obtížnější, zdravotnické orgány na základě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) rozesílaly těhotným ženám a mladým dívkám preparáty k potratové „samoobsluze“, čímž počet usmrcených dětí v mateřském lůně proti minulým letům vzrostl. Navíc propotratovému smýšlení a potratovému průmyslu nahrál fakt, že všechny u nás používané očkovací vakcíny proti covidu byly buď testovány na buňkách potracených dětí, nebo orgány jejich tělíček přímo použity k jejich výrobě. Encyklika papeže Jana Pavla II. „Evangelium Vitae“ ale jasně říká (b. 63), že používání lidských embryí a plodů jako „biologického materiálu“ při léčení chorob je v rozporu s katolickou etikou a nedotknutelností nenarozeného života. „Zabití nevinných lidských bytostí, třebas ku prospěchu někoho druhého, je opravdu věc naprosto nepřijatelná,“ píše papež Jan Pavel II. Tím více musíme proto dát najevo svůj kategorický nesouhlas!
K programu koalice SPOLU
Koalice SPOLU již zveřejnila svůj program (https://www.spolu21.cz/). Má tam spoustu pozitivních věcí, ale rovněž velice nebezpečné nápady a lapsy. Proto jsem se rozhodl sepsat tento seznam, proč jsou pro mne SPOLU nevolitelní:
1) Členem koalice je TOP 09 (jejíž současný stav a charakter plně vystihuje paní Pekarová jako předsedkyně).
2) Korespondenční hlasování ze zahraničí? Korespondenční hlasování je ZLO. A pokud ho zavedou, byť jen zatím pro zahraničí, nakonec (a to poměrně brzy) bude všude a bude konec jakékoliv transparentnosti a férovosti voleb. (Pozitivní stránkou je, že lidovce to nevyhnutelně zničí).
3) Zvýhodnění pro občany, kteří dbají na prevenci? Když vidím, co jsou někteří schopni vymyslet a vážně navrhovat v současném kovidovém šílenství za diskriminaci pro neočkované, tak mi ta myšlenka přijde extrémně společensky nebezpečná a rozhodně nehodlám volit nikoho, kdo ji hlásá.
4) Nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií? Sorry, ale současná veřejnoprávní média vnímám jako jednoznačného nepřítele křesťanů i funkční demokracie, nástroj a hračku otevřeně progresivisticky a levicově orientovaných novinářů, kteří jejich pozici zneužívají k indoktrinaci a manipulaci obyvatelstva, voleb i politiky. Rozhodně nechci jejich zachování v této „nezávislé“ podobě a rozhodně je nechci jakkoliv financovat.
5) Jednoznačná orientace na Západ? Orientace by měla být hodnotová, ne světostranová. Dnešní Západ se příliš podobá bývalému komunistickému východu, než abych v něm hledal budoucnost. Ne, že by Rusko a Čína byly lepší, ale už si např. nejsem jist, že Rusko je horší. EU a Německo vnímám rozhodně jako větší hrozbu pro suverenitu ČR a svobodu jejích občanů, než Ruskou federaci.
6) Havlovská diplomacie? Kdyby byla naděje, že skutečně bude podporovat pronásledované, kteří si to zaslouží, jako např. křesťany v Číně, Indii, muslimských zemích či na Západě, bral bych to, ale v našich podmínkách a tradicích to obvykle znamená podporu perverzních skupin znesvěcujících křesťanské chrámy a sodomitských aktivistů. Děkuji, nechci.
7) Je hezké, že tam mají tak důležitý bod, jako je volba „národního ptáka“, ale mne spíše zajímá postoj koalice k tzv. green dealu, kterým se EU rozhodla zničit svoji ekonomiku a ožebračit své obyvatele.
Ignác Pospíšil
Pouť Summorum pontificum do Říma 2021
Koncem října se koná tradiční pouť Summorum pontificum. V době koronavirové je nesmírně těžké jakoukoli podobnou akci plánovat, nicméně po vydání motu proprio Traditiones custodes by bylo jistě vhodné dát hojnou účastí najevo lásku věřících k tradiční mši svaté a s tím souvisejícího lnutí k tradiční nauce vůbec, neboť lex orandi vždy souvisí s lex credendi. S nápadem uspořádat pouť českých poutníků se na nás již několik věřících obrátilo.
Nevíme, jaká opatření budou či nebudou platit za dva měsíce, ani jestli bude vůbec technicky možné něco podobného uspořádat, rozhodli jsme se nicméně dát prostor Boží milosti, udělat pro věc to, co je v našich lidských silách, a ostatní nechat na Pánu Bohu.
Pouť se letos koná 29.-31.10. Oficiálně začíná nešporami v pátek 29.10., před tím však tentýž den předchází setkání v patristickém institutu Augustinianum. Vzájemné povzbuzení se v dnešní době jistě může hodit více než kdy dříve.
Jenom „pozitivní informace“?
Propagandistické vymývání mozků českých (a nejen českých) občanů již běží dlouhá desetiletí, ne-li staletí. Ani katolíci nejsou proti tomu imunní. Neomodernistická masáž ze strany mnohých současných církevních představitelů naopak plně souzní s mainstreamovými médii.
Učinil jsem v poslední době tři tristní zkušenosti. Když jsem přednášel v jedné farnosti o Francouzské revoluci a uvedl strašlivá zvěrstva osvícenských a zednářských neznabohů páchaná ve Vendée a jinde na katolících, jejichž jediným proviněním bylo, že se nechtěli vzdát víry zjevené Bohočlověkem, stěžovali si potom někteří u faráře, že prý má přednáška byla „negativistická“ a nacházelo se v ní příliš málo „pozitivních informací“. Neměl jsem už možnost s těmi lidmi hovořit a zeptat se jich, jaké „pozitivní informace“ měli na mysli. Takové, že Francouzská revoluce byla vítězstvím svobody, rovnosti, bratrství a lidských práv, jak se tomu učí ve školách a jak to hlásají vlivné sdělovací prostředky? Kdybych přednášel takto, nejspíš by si nestěžovali.
Typický brainwashing praktikovaný tzv. duchem II. vatikánského koncilu: všichni jsme bratři, nesmíme se proto těch druhých, těch nekatolíků, dotknout, proto je nežádoucí mluvit pravdu o krvavé genocidě, jakou oni v minulosti připravili věrným katolíkům (a připravují i dnes), to by bylo proti zásadám dialogu a porozumění, musíme „pokorně“ hovořit jen o vině Církve, nikoli o vině těch druhých. Za stížností těchto věřících na mé líčení krvavých bestialit osvícenských kreatur vůči katolíkům bylo jasně cítit právě tohoto ducha. Pokud ho chtějí pěstovat, tak bych jim vřele doporučil, aby škrtli ze svých vědomostí také informace o krvavém pronásledování křesťanů římskými císaři v prvních třech staletích, ty jsou také „negativistické“, stejně tak i perzekuce ze strany bolševiků a mohamedánů.
Postrádá Traditionis custodes právní způsobilost vzhledem ke svým zásadním nepravdám?
Článek 1 motu proprio Traditionis custodes zní: „Pouze liturgické knihy promulgované svatým Pavlem VI. a svatým Janem Pavlem II. v souladu s dekrety druhého vatikánského koncilu jsou vyjádřením lex orandi římského ritu.“ [Pozn. překl.: Protože oficiální překlad dokumentu do češtiny není dosud k dispozici a protože – jak se v poslední době stalo zvykem Vatikánu – latinská verze neexistuje, jsou všechny citáty v tomto textu přeloženy z angličtiny.]
Papež zde tvrdí, že novus ordo je jediným zákonem modlitby římského ritu. Nelze pochopit, jak to jde dohromady s dějinami Církve a s její úctou ke ctihodným ritům starověku a středověku, jejichž typickým představitelem je i Missale romanum z roku 1570 a jeho následná integrální vydání. Také tyto rity jsou lex orandi a nemůže tomu být jinak. Motu proprio pojem lex orandi místo toho neohrabaně používá jako právní, kanonický termín, který lze aplikovat ad libitum, jako by to byla nějaká vnějšková nálepka. Ve skutečnosti je lex orandi celý komplex historických modlitebních textů, obřadů a hudby, jež dohromady vytvářejí římský ritus.
Jediným způsobem, jak udržet fikci článku 1, je tvrdit, že mezi starým a novým misálem je tak velká kontinuita, že nový je jednoduše aktualizovanou verzí toho starého – že novus ordo je v podstatě totéž jako tradiční římský ritus, který mu předcházel. Přesně to činí Františkův list biskupům:
„Je proto třeba uvážit, že římský ritus, během staletí několikrát upravovaný podle potřeb doby, byl nejen zachován, ale i obnoven ,ve věrné poslušnosti Tradiciʼ. Ti, kdo chtějí zbožně sloužit podle předchozí liturgické formy, v Římském misálu reformovaném podle druhého vatikánského koncilu snadno naleznou všechny prvky římského ritu, zejména římský kánon, který je jedním z jeho nejcharakterističtějších rysů.“
Nad flagrantní nepravdivostí těchto několika vět lze jen ustrnout v úžasu.
Úvodník RORATE CÆLI: Biskupové by měli dát kněžím i věřícím okamžitou dispens od hrůz Traditionis custodes
Schváleno doktorem církevního práva
Redaktory Rorate Caeli naplňuje vděčností a povzbuzením velkodušný otcovský a pastýřský postoj, kteří zaujali mnozí biskupové, zejména z anglicko-francouzské oblasti, v reakci na hrůzu, již představuje Traditionis custodes. Těm dobrým pastýřům, kteří toto čtou, vyjadřujeme z hloubi duše své upřímné díky. V době, kdy se o naše srdce pokouší hněv a zármutek a ruší náš pokoj, vaše správné, odvážné kroky tiší rozbouřené vody a brání vítězství nepřítele.
Je však také třeba říci, že tyto kroky jsou nepočetné a daleko od sebe. Urychleně potřebujeme další akci.
Prosíme všechny preláty dobré vůle, všechny pastýře, kteří milují své stádo a záleží jim na něm a na duchovním dobru všech věřících – kněží i laiků –, již po léta čerpají z nesmírného duchovního, modlitebního a teologického bohatství Missale romanum z roku 1962, aby nám udělili dispens od drakonických opatření v Traditionis custodes.
