Category Archives: Překlady Lucie Cekotové

John Henry Newman: „Ze všech sil jsem odporoval duchu liberalismu v náboženství“

Jak oznámil Svatý stolec, papež František 13. října prohlásí za svatého patrně nejznámějšího anglického konvertitu 19. století, kardinála Johna Henryho Newmana. Zřejmě si za účelem svatořečení velkého zastánce celibátu odskočí ze synody o Amazonii, která se podle všech známek bude snažit celibát zrušit (či k tomu alespoň nastoupit cestu). Při té příležitosti jistě zazní – a po pravdě řečeno už zaznívá – spousta „nábožensky korektních“ řečí o „nepřítomném otci Druhého vatikánského koncilu“ a o tom, jak v duchu ekumenismu zavládne nad jeho svatořečením stejně nelíčená radost v katolické Církvi jako v anglikánském společenství. Nevěřte jim! „Katolík a protestant nemohou mít oba pravdu a oba se mýlit. Je jen jedna pravda, ne dvě, a tato pravda, jak víme, je v katolickém náboženství,“ napsal Newman v sérii přednášek pro anglické katolíky (později vyšly knižně pod názvem Lectures on the Present Position of Catholics in England) v době, kdy se v Anglii rozpoutala obrovská vlna antikatolicismu a absurdních protikatolických předsudků.

V nakladatelství Hesperion právě vychází jedno z nemnoha Newmanových beletristických děl, román Ztráta a zisk. Je to příběh konverze studenta Oxfordské univerzity, příběh o hledání a následování pravdy, ať to stojí cokoli. Sám Newman za svou konverzi ke katolicismu zaplatil vysokou cenu; jako uznávaný anglikánský teolog, akademik a duchovní ztratil postavení, jako člověk většinu přátel a rodiny.

Zákaz výkonu praxe pro lékaře za to, že plod nazval člověkem

30. srpna 2019 (Society for the Protection of Unborn Children) — Jihoafrický lékař čelí obvinění z neprofesionálního jednání za to, že pacientce sdělil vědecká fakta o dětech před narozením.

Podle listu Sowetan Live Dr. Jacques de Vos údajně řekl pacientce, že „plod je lidská bytost“ a potrat nazval zabitím člověka. Za konstatování těchto vědeckých skutečností dostal výpověď ze zaměstnání a byl mu zakázán výkon lékařské praxe.

Proti De Vosovi bylo zahájeno řízení a nyní čelí čtyřem obviněním Rady zdravotníků Jižní Afriky. Podle její zprávy měl de Vos „svými protipotratovými výroky porušit autonomii“ pacientky.

Zrušte jezuity a začněte znovu

Arturo Sosa

Představte si, co budoucí církevní historikové řeknou o jezuitech:

„Tovaryšstvo Ježíšovo založil svatý Ignác z Loyoly v roce 1540. Hrálo klíčovou roli v úsilí Církve o potlačení rodící se protestantské hereze. Během staletí se však stalo baštou jiné hereze – modernismu – a z nařízení papeže Pia XIII. bylo nakonec zrušeno. Pozůstatky řádu ve Spojených státech přetrvávaly ještě v polovině 21. století, zejména díky hodnotě pozemků, na nichž byly vybudovány řádové univerzity. V roce 2103 se pak sedm posledních kněží Tovaryšstva dalo kolektivně ordinovat v episkopální církvi, čímž počet jejích duchovních přibližně zdvojnásobili.“

Zdá se vám to drsné? Možná. Ale jaký máme důvod k optimistickému pohledu na budoucnost jezuitů v katolické Církvi?

Nový australský zákon nutí kněze porušovat zpovědní tajemství

MELBOURNE, Austrálie, 11. září 2019 (LifeSiteNews) – Australští zákonodárci schválili zákon, podle něhož mají být trestně stíháni kněží, pokud nenahlásí penitenty, kteří se zpovídají ze zneužívání dětí.

Horní komora parlamentu australského státu Victoria přijala nový zákon hlasy vládních i opozičních senátorů. Premiér státu Victoria Daniel Andrews řekl den po hlasování, že cílem zákona je vyslat signál Vatikánu a zavést povinnost zpovědníků nahlásit zneužívání či týrání nezletilých bez ohledu na to, jak se o něm dozvěděli.

Předloha novelizuje zákon o dětech, mládeži a rodině z roku 2005. Stanovuje zákonnou ohlašovací povinnost kněží i zástupců jiných náboženství v případě podezření na zneužití dítěte. Novela definuje „osobu v duchovní službě“ jako „osobu jmenovanou, vysvěcenou či jinak určenou v náboženské instituci k náboženskému či duchovnímu vedení“. Jako příklad uvádí rabíny, imámy, mnichy, duchovní, řeholníky a řeholnice a dokonce i důstojníky Armády spásy.

K chudobě, čistotě a poslušnosti jsou povoláni všichni

Ve středověku žili všichni příslušníci křesťanské obce pod vládou společného zákona: zákona Evangelia, jak mu učila Církev. Neexistovaly dva světy, dvojí norma, posvátná a světská. Byla jen jedna, která všechno sjednocovala kolem kříže. Proto byla tato společnost hierarchická, nikoli však klerikální. Klerikalismus je skleróza hierarchie. Dochází k ní, když hierarchie přestává být vitálním vnitřním principem soudržnosti, chápaným jako mluvčí všeobecného křesťanstva, a místo toho se stává něčím vnuceným zvnějšku.

Sledujeme-li nauku svatého Tomáše Akvinského o manželství, která velmi dobře charakterizuje jeho dobu, můžeme říci, že manželský život se nepovažoval za světský ve smyslu vyloučení požadavků posvátného, ani život kněžský a řeholní nebyl pokládán za posvátný ve smyslu nezájmu o potřeby tohoto světa. Oba byly vnímány jako posvátné skutečnosti, jakožto vyjádření katolického života náležející Církvi, a oba měly nést plody pro Boží království, manželství tím, že manželům pomáhá plodit a vychovávat občany Království, a kněží a řeholníci tím, že především hledají Boží království svou liturgickou modlitbou, a dále tím, že vyučují věřící a živí je duchovními (a velmi často i hmotnými) dobry. Manželství jako takové už v nebeském království nebude existovat, ale s výjimkou Adama a Evy, které Bůh stvořil přímo, jsou všichni občané nebe jeho vítanými plody, a právě v tom je jeho velká důstojnost: je nepřekonatelně živým symbolem a pokornou služebnicí nejvyšší radosti v nebi, nepostradatelnou porodní bábou slavné Boží obce.

Kardinál Burke: pracovní dokument amazonské synody představuje „apostázi“

13. srpna 2019 (LifeSiteNews) – Kardinál Raymond Burke uvedl v rozhovoru zveřejněném na YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=yoUq6sWqaTE), že pracovní dokument nadcházející synody o Amazonii, kterou Vatikán pořádá na přání papeže Františka, se rovná „apostázi“. Na otázku, zda se Instrumentum laboris pro synodu konanou 6.-27. října může stát definitivním dokumentem Církve, kardinál odpověděl: „Nemůže. Ten dokument představuje apostázi. Nemůže se stát definitivní naukou Církve a dá Bůh, že se celá ta věc zarazí.“

Burke tento výrok pronesl v obsáhlém rozhovoru s katolickým moderátorem Patrickem Coffinem. Hlavní organizátoři amazonské synody jsou kritizováni za to, že tuto událost využívají k prosazování jáhenek a ženatých kněží.

Kardinál v diskusi s Coffinem o politicích a dalších lidech, kteří se veřejně odchylují od zásadních bodů nauky hlásané Církví, definoval herezi a apostázi. „Hereze je vědomé a úmyslné popření některé pravdy víry. Například kněz Arius popíral dvě přirozenosti v jediné osobě našeho Pána Ježíše Krista. Hereze se tedy zaměřuje na konkrétní pravdu, kterou heretik popírá, zatímco apostáze je celkové odpadnutí od víry, opuštění Krista a mnoha pravd víry obecně.“

Papež František oznámil jmenování třinácti nových kardinálů

Na konci promluvy při modlitbě Anděl Páně v neděli 1. září papež František oznámil, že na 5. října 2019 svolal konzistoř za účelem jmenování kardinálů.

Kardinálové-volitelé (mladší 80 let):

Miguel Ángel Ayuso Guixot, MCCJ – předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog
José Tolentino Calaça de Medonça – archivář a knihovník Svaté církve římské
Ignatius Suharyo Hardjoatmodjo – arcibiskup Jakarty
Juan de la Caridad García Rodríguez – arcibiskup Havany
Fridolin Ambongo Besungu, OFMCap – arcibiskup Kinshasy
Jean-Claude Höllerich, SJ – arcibiskup Lucemburku
Ávaro L. Ramazzini Imeri – biskup Huehuetenanga v Guatemale
Matteo Zuppi – arcibiskup Boloně
Cristóbal Lopez Romero, SDB – arcibiskup Rabatu
Michael Czerny, SJ – podsekretář oddělení pro migranty (Svatý stolec)

Obhajoba ignorování papeže

Vyrůstal jsem v prostředí hluboké lásky k papeži. Za mého dětství byl pro nás papež Jan Pavel II. důležitou osobou a já i moji sourozenci jsme se učili ho milovat a vážit si ho za odvážnou obranu katolické víry. Jeho portrét visel u nás doma na čestném místě. O jeho líbání koránu či později o jmenování morálně pochybných kardinálů se nikdy nemluvilo. Ani o tom, že nemáme možnost účasti na přijatelné liturgii, tím méně na tradiční mši svaté, třebaže náprava této situace vždy spadala do jeho pravomoci. Byl jsem vychováván jako většina katolíků k tomu, abychom papeže milovali a jeho kroky a nařízení nikdy nezpochybňovali. Ve většině, ne-li ve všech neduzích Církve měl mylně volnou ruku.

Naproti tomu moje děti současného papeže neznají. Na zdi u nás nevisí žádné obrázky papeže Františka a s manželkou o něm před dětmi otevřeně nemluvíme. Samozřejmě v náboženství děti učíme o papeži a jeho úloze v Církvi a modlíme se za něj při každodenním růženci, ale jinak se diskusím o něm vyhýbáme. V současné době je to tak nejlepší, neboť, jak říká Shakespeare ve Zkrocení zlé ženy: „Hněv mého srdce musí na jazyk.“ Místo toho se naše děti učí o mužích, jako byl sv. Pius X., a dovedly by vám s nadšením vyložit celé jeho dětství i následnou cestu až na římský stolec. Nedokážou však povědět, z které země pochází papež František, a neznají jediný příběh z jeho života.

Kon-tacky

Jak bylo dnes oznámeno, papež František bude na nadcházející synodu o Amazonii cestovat v doprovodu švédské teenagerky a kandidátky svatořečení Grety Thunbergové, a to na voru vyrobeném ze stoprocentně recyklovatelného a obnovitelného balzového dřeva. Cestu sponzoruje Konference OSN o změně klimatu.

Energii na voru budou zajišťovat výhradně solární panely. Poháněn bude dvěma plachtami z látky speciálně utkané z bambusových vláken. Doprovod Svatého otce na této cestě (první svého druhu podniknuté vládnoucím papežem) bude tvořit malá posádka složená z předních činitelů Vatikánu včetně kardinála Coppopalmeria jako hlavního kuchaře a kardinála Maradiagy v roli poskoka pro všechno.

Moudrost žen – bláznovství feministek

„Pokaždé, když se mi zdá, že si mohu vydechnout,“ pravila profesorka-feministka na schůzi naší katedry, „podívám se na nějaký program v televizi nebo na film a najednou to vím: už jsou tu zas.“ Narážela tím na fascinovaný výraz dívenky s vytřeštěnýma očima při návratu duchů v Poltergeistovi.

Protože tedy už jsou tu zas, musí ona dál učit seminář z „ženských studií“, který chtěla nabídnout rovněž katedře angličtiny. Jde o seminář o pohádkách a cílem paní profesorky je ukázat, co je na nich špatného. Můžeme ji pokládat za feministickou exorcistku vyhánějící démony zdravého rozumu z hlav tvárných a nic zlého netušících studentek.

Když vychválila svůj produkt a odešla, poznamenal jsem, že mi připadá zvláštní, když chce někdo přednášet o uměleckých dílech, jimiž pohrdá. Trval jsem na tom, že pohádky jsou umělecká forma – lidové umění –, a že je třeba jednat s nimi se stejnou úctou jako s uměním obecně. Vyzval jsem členy katedry, aby seminář odmítli. Samozřejmě jsem byl přehlasován. Když kluk uhodí holku, je to špatné, a o to tu šlo.