Category Archives: Cekotová, Lucie

Historické rozhodnutí Nejvyššího soudu USA

WASHINGTON (LifeSiteNews) – Nejvyšší soud USA v pondělí konečně vydal rozhodnutí v případě Dobbs v. Jackson Women’s Health Organization. Potvrdil zákaz potratů po 15. týdnu ve státě Mississippi, zvrátil rozhodnutí v kauze Roe v. Wade a dopřál věci ochrany života nejvýznamnější vítězství od roku 1973, kdy případ Roe spustil potraty na požádání v celých USA.

Stanovisko soudu vydal soudce Samuel Alito, k němuž se připojili soudci Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová. V rozhodnutí se říká, že rozsudek v případě Roe byl „nesmírně špatný od samého počátku“. „Jeho argumentace byla mimořádně slabá a rozhodnutí mělo škodlivé důsledky,“ napsal Alito. „Ústava se o potratu nezmiňuje a žádné takovéto právo není žádným jejím ustanovením chráněno ani implicitně. […] Nastal čas ctít ústavu a problém potratu vrátit voleným zástupcům lidu.“

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts napsal separátní votum, v němž konstatoval, že nechtěl zvrátit rozhodnutí v případu Roe, ale zákaz ve státě Mississippi by ponechal v platnosti. Tři soudci jmenovaní demokraty s rozhodnutím nesouhlasili.

Vatikán zakázal tradici nakloněnému francouzskému biskupovi vysvětit kněze a jáhny

Ve Francii se v poslední době udály dvě věci, které se týkají biskupů – jednoho otevřeného vůči tradici a jiného, který je rozhodně proti ní – a které drsně zdůrazňují rostoucí atmosféru pronásledování kněží nakloněných tradičnímu mešnímu obřadu či jen tradičnímu kněžskému oděvu. 

Nejzávažnější rozhodnutí se týká diecéze Toulon-Fréjus na jihu Francie, jejíž biskup Dominique Rey obdržel ve čtvrtek [2. 6.] přípis z Říma, v němž se mu přikazuje odložit kněžská a jáhenská svěcení, která se měla konat 26. června, dokud neproběhnou diskuse s několika římskými kongregacemi. 

Téhož dne poslal arcibiskup Guy de Kerimel z Toulouse na jihozápadě Francie dopis seminaristům své diecéze, v němž si stěžuje, že někteří z nich byli viděni v klerice, a nařizuje jim, aby s jejím nošením přestali. Jasně říká, že toto pravidlo platí jak v semináři, tak při všech aktivitách mimo něj. Důvodem, který uvádí, je to, že se tím mladí muži připravující se na kněžství prezentovali „příliš klerikálně“.

Tradiční pouť do Staré Boleslavi 14. 5. 2022

V dobách předcovidových si ctitelé našeho posledního královského páru, bl. Karla I. a Boží služebnice Zity, zvykli vždy začátkem března kolem výročního data úmrtí císařovny Zity putovat k jejímu hrobu v Císařské kryptě vídeňského kapucínského kostela. Součástí pouti vždy byla tradiční mše svatá a pobožnost na úmysl blahořečení císařovny. V době protipandemických opatření však nebylo možno pouť uspořádat a tento zvyk se na dva roky přerušil.

V letošním roce, na nějž připadá sté výročí svaté smrti císaře Karla na Madeiře, jsme z důvodů nejisté situace změnili termín konání i destinaci. Upustili jsme od cesty do Rakouska, které ještě nedávno očkováním podmiňovalo kde co a v současné době opětovně zavádí povinné respirátory ve vnitřních prostorách, a místo konání přesunuli do kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, která kromě Palladia země české uchovává i relikvii bl. Karla. Císař Karel ještě jako arcivévoda sloužil u staroboleslavského dragounského pluku a zámek v blízkém Brandýse, kam si po svatbě přivedl svou novomanželku Zitu, si dokonce zakoupil do soukromého vlastnictví (což ovšem první republice nijak nebránilo mu ho bez náhrady zrekvírovat). – Také termín jsme posunuli na květen kvůli naději na lepší epidemiologickou situaci a mírnější opatření.

Asistovaná mše svatá ke cti bl. Karla se bude konat v sobotu 14. 5. 2022 ve 12.00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Celebrantem bude P. Jakub Zentner FSSP, o hudební doprovod se postará Husovický okrašlovací spolek pěvecký. Po mši sv. bude následovat pobožnost jako obvykle a během odpoledne pro zájemce prohlídka zámku v Brandýse nad Labem.

Společná doprava pro poutníky z Moravy bude zajištěna z Brna, při dostatečném zájmu také ze Starého Města u Uherského Hradiště. Rovněž na prohlídku zámku je třeba se přihlásit předem. Přihlášky obojího druhu (do autobusu i do zámku) prosím zasílejte do 10. 4. na e-mailovou adresu cisarovnazita@seznam.cz. Pokud přijedete po vlastní ose a o společnou prohlídku zámku nemáte zájem, nijak přihlašovat se nemusíte.

Lucie Cekotová

Kardinál Tisserant a „Satanův dým“ Pavla VI.

Tento článek se týká události, která se odehrála v roce 1993 v Brazílii. Dva muži – jeden kněz a jeden tehdejší seminarista, který je dnes knězem – pod přísahou dosvědčili, že když se během rozhovoru o jednom konkrétním kardinálovi, Eugènu Tisserantovi, a o zlé roli, kterou zřejmě sehrál na druhém vatikánském koncilu, zmínili, že některé jeho poznámky byly „satanské“, zvedl se z jednoho místa na koberci „bíle zbarvený dým“, který jim stoupal do tváří. Tito dva muži nedokázali najít přirozené vysvětlení této události, a proto se rozhodli sepsat o ní podrobné svědectví.

Jistý vatikanista uvedl pro LfeSiteNews: „Tito dva muži hovořili v zásadě o skutečnosti, že ,do Božího chrámu pronikl Satanův dýmʿ (řečeno slavnými slovy Pavla VI.), když vtom se z podlahy začalo kouřit.“ Chápal to jako symbolickou událost. Papež Pavel VI. řekl 29. června 1972, na svátek svatých Petra a Pavla sedm let po skončení druhého vatikánského koncilu: „Existuje pocit, že do chrámu Božího pronikl nějakou skulinou Satanův dým.“

Od Traditionis custodes k responsa ad dubia (2.)

2. Kritérium synodality

Druhým kritériem, které je třeba při výkladu a aplikaci TC a RAD používat, je kritérium synodality. Podle něj mají kněží do rozlišování aplikace předpisů TC a RAD zapojit věřící.

Synodalita především znamená naslouchání a následování Ducha svatého. Musíme „opustit pohodlné pastorační kritérium ,vždycky to tak byloʿ“ a místo toho „odvážně a tvořivě promýšlet cíle, struktury, styl i evangelizační metody svých společenství“ a „velkoryse a odvážně aplikovat podněty tohoto dokumentu [tj. Evangelii gaudium] bez zákazů a obav.“ [1] Synodální duch tudíž znamená opustit pohodlný pastorační postoj, který například říká „liturgie se už několik desetiletí slouží takto“, bez zákazů a strachu promýšlet metody a následovat Ducha svatého, který nás může inspirovat k tomu, abychom vyzkoušeli určitý ritus.

Někteří pokřtění, kteří sledují corpus prohlášení papeže Františka, mohou dojít k přesvědčení, že při výkladu a aplikaci TC a RAD je třeba brát v úvahu ještě další body: a) úmyslné dělání povyku; b) revoluční povahu víry; c) odsouzení proselytismu a d) odsouzení klerikalismu. Prozkoumejme tyto body podle papeže Františka.

Zemřela Alice von Hildebrand (1923 – 2022)

Katolická filosofka, autorka mnoha knih, esejů a článků, přednášející na řadě světových univerzit, vdova po filosofovi Dietrichu von Hildebrandovi a v neposlední řadě neohrožená obhájkyně katolické tradice zemřela po krátké nemoci ve věku 98 let ve svém domě v americkém New Rochelle.

Po smrti manžela, jehož papež Pius XII. nazval „učitelem Církve ve dvacátém století“, pokračovala v jeho díle a ze všech svých nemalých intelektuálních sil hájila jeho odkaz. Společně s ním i samostatně se věnovala především otázkám manželství a rodiny; feminismus například nazvala „nejhorším útokem na ženství, k němuž kdy došlo.“

Její kniha Privilégium byť ženou vyšla v roce 2018 na Slovensku v nakladatelství Redemptoristi – Slovo medzi nami. Duše a hvězdy v roce 2017 zveřejňovaly na pokračování její obsáhlou polemiku s Christopherem Westem (http://www.duseahvezdy.cz/category/autori/hildebrand/hildebrand-vs-west/). Poslední rozhovor s ní na portálu Rorate Caeli byl publikován v roce 2018.

R.I.P.

Lucie Cekotová

Dopis arcibiskupu Rocheovi: Pokus zrušit tradici je odsouzen k neúspěchu

Vážený pane arcibiskupe,

včera častě ráno byla s laskavým a velkodušným souhlasem místního biskupa v jednom farním kostele v Nové Anglii zde ve Spojených státech sloužena mše svatá Rorate. Nejedná se o „tradiční“ farnost ve vlastním slova smyslu.

Jak je u rorátů zvykem, mše svatá začala velice brzy, před svítáním, v kostele osvětleném pouze svíčkami. Krátce po proměňování se na nebi objevilo světlo úsvitu. Mše svaté se zúčastnilo téměř sto padesát lidí všeho věku, z nichž někteří nikdy předtím na tradiční mši svaté nebyli. Komentáře přítomných vesměs oceňovaly krásu mše svaté, někteří se divili, proč se neslouží častěji. Další se tázali, proč byla tato mše svatá tak nepodobná jejich zkušenostem z běžné nedělní mše. U oltáře bylo deset ministrantů, všichni mladí ve věku od devíti do třiceti let, několik seminaristů. Každý z nich objevil tradiční mši svatou jinak. Jejich zbožnost při mši byla inspirativní.

Země Koruny české se modlí

Čeští katolíci se připojují k obdobným iniciativám v Rakousku, Německu a Švýcarsku a v dnešní temné době vyzývají ke společné modlitbě růžence: „V době, kdy naše země prožívá jednu z nejhorších krizí za poslední desetiletí, kdy jsou nebývalým způsobem omezována občanská práva, svobodné názory umlčovány a lidé zastrašováni, chceme prosit Pána Boha o milost pro naši vlast a naše rodiny. Svěřujeme se pod ochranu a přímluvám nejblahoslavenější Panny Marie a skrze ni, Prostřednici všech milostí, doufáme ve vyslyšení našich proseb.“ Panna Maria nesčetněkrát zachránila Evropu z nebezpečí, které se zdálo nepřekonatelné, a vyvedla své děti i z bezvýchodných situací. Jistě pomůže i nám, budeme-li ji prosit.

Iniciativa Země Koruny české se modlí zřídila webové stránky na adrese https://zemesemodli.cz/, kde je možné se k ní připojit. Má jít o modlitbu veřejnou, na místech spojených s katolickou bohopoctou: u mariánských sloupů a soch Panny Marie, na náměstích apod., nejlépe ve středu v 18.00, kdy se modlí i katolíci v jiných zemích. Je však možný i jiný čas, pokud tato doba v konkrétních podmínkách nevyhovuje. Na uvedených stránkách lze místo a čas zveřejnit, aby se mohli připojit další zájemci.

„Rocheův vánoční masakr”: Instrukce Kongregace pro bohoslužbu k Traditionis custodes má vyjít příští týden

Portál Rorate Caeli se dozvěděl a má potvrzeno, že instrukce Kongregace pro bohoslužbu a svátosti (jejímž prefektem je arcibiskup Arthur Roche) k aplikaci motu proprio Traditionis custodes má být zveřejněna příští týden, pokud zveřejnění již připraveného textu nezabrání něco mimořádného.

Instrukce se krom jiného má pokusit násilným a nelegitimním aktem vůle zákonodárce vnutit globální Církvi plán římské diecéze, jejíž kardinál vikář již před několika měsíci mimo jiné zakázal veškeré svátosti kromě mše svaté a všechny svátostiny podle starých liturgických knih i slavení velikonočního Tridua v tradičním ritu.

Podaří-li se získat před zveřejněním další podrobnosti, budeme o nich informovat.

***

MODLETE SE ZA RYCHLÉ UKONČENÍ TOHOTO TEMNÉHO A PONURÉHO OBDOBÍ V DĚJINÁCH CÍRKVE.

BRAŇTE SE.

PODPORUJTE VŠECHNY KNĚZE, KTEŘÍ BUDOU MÍT ODVAHU VZDOROVAT.

Mater Dolorosa, ora pro nobis!

Překlad Lucie Cekotová

Zdroj:

https://rorate-caeli.blogspot.com/2021/12/urgent-exclusive-roche-christmas.html

Mírotvůrce, nebo pacifikátor? O motu proprio Traditiones custodes a papeži Františkovi

Politologie v anglosaském prostředí činí zajímavý rozdíl mezi pojmy peacebuilding a pacification. První z nich znamená budování míru a vztahuje se k procesu, který usiluje o dosažení míru pomocí dialogu mezi aktéry konfliktu. V druhém případě se k míru naopak dospívá donucovací vojenskou akcí, která účastníky hrozbou násilných represálií přiměje přestat vznášet požadavky.

Toto schéma lze aplikovat i na interpretaci toho, co se v posledních letech událo v Církvi v souvislosti s tradiční mší svatou. Konflikt, který se rozvíjel již od okamžiku promulgace nového misálu papežem Pavlem VI., se téměř vyřešil s motu proprio Summorum pontificum Benedikta XVI., který se tak stal „mírotvůrcem“. Překvapivým vydáním Traditiones custodes před několika týdny papež František nejen vyhodil do vzduchu dialog a mír, jehož bylo ve věci liturgie dosaženo, nýbrž stal se pacifikátorem v anglosaském smyslu slova: někým, kdo mír vnucuje silou a těm, kdo se s jeho plány nesmíří, vyhrožuje tresty.

Většina těch, kdo církevní a liturgickou situaci analyzují, například kardinál Müller, kardinál Burke, Mons. Rob Mutsaerts či P. Guillaume de Tanouärn, to chápou právě takto a docházejí k závěru, že Traditiones custodes (TC) je v zásadě dokumentem hluboce antipastoračním, který vytváří rozdělení a opět otevírá bolestný konflikt, jenž mnoha věřícím působí velké utrpení. To je bezpochyby nejdůležitější charakteristika posledního motu proprio, možná ale nebude nejzávažnější vzhledem k tomu, že z teologického hlediska TC demontuje konstrukci, již zbudoval Benedikt XVI., a vytváří ožehavý problém, který se stává neřešitelným.