Je Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a povinně držíme přísný půst.
Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.
Doporučuji Rozjímání nad obřady Velkého pátku.
Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel, mysleme na to a chovejme se podle toho.
Ignác Pospíšil
K rozjímání :
Posledních sedm vět Pána Ježíše na kříži a o tajemství Kříže – výňatek z knihy Poselství Nejsv. Srdce Ježíšova světu, které Pán Ježíš sdělil řeholní sestře Josefě Mendélez (1890-1923) z Družiny Nejsv. Srdce v klášteře Les Feuillants ve Francii (šíření Poselství mj. schválil a podporoval kard. Pacelli, budoucí papež Pius XII):
„Mé dítě, doprovoď mě až do konce mého utrpení a sdílej moji bolest.
Můj Kříž je již vztyčen. Zde je hodina Vykoupení světa!
Jsem podívanou pro chátru, která se na mě šklebí…, ale jsem také obdivován a milován dušemi. Tento Kříž, až doposud nástroj mučení, je od nynějška světlem a mírem světa. …
Rozjímej o mých posledních sedmi větách…
,Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí‘. Neznají toho, který je jejich životem… Vrhli na něj všechnu zášť svých nepravostí. Ale já tě vroucně prosím, můj Otče! Vylij na ně moc svého milosrdenství!
,Ještě dnes budeš se mnou v ráji‘ – neboť tvá víra v milosrdenství tvého Spasitele vymazala všechny tvé zločiny. Milosrdenství tě vede do věčného života!
,Ženo, zde je tvůj syn!‘ Ó Matko má! Zde jsou moji bratři! Přijmi je… Vy, za které jsem umřel, už nejste více sami, máte Matku, k níž se můžete utíkat ve všech svých potřebách…
‚Bože můj, Bože můj proč jsi mě opustil?‘
Má duše nyní právo říct svému Bohu : Proč jsi mě opustil? Poté, co jsem naplnil tajemství Vykoupení, se člověk opět stal Božím synem, bratrem Ježíše a dědicem věčného života…
,Žízním…‘ Ach Otče můj, já žízním po tvé slávě…. A ona hodina je zde. Od nynějška naplněním mých slov svět pozná, že Ty jsi ten, který mě poslal, a Ty budeš oslaven. Žízním po Tvé slávě, žízním po duších…. Abych uhasil tuto žízeň, vylévám svou krev do poslední kapky…., a proto mohu říct:
,Dokonáno jest!‘
Nesmírné tajemství lásky se nyní naplnilo, tajemství, pro které Bůh vydal světu svého vlastního Syna, aby člověku vrátil život. Přišel jsem na zem konat Tvou tvou vůli, ó můj Otče, nyní je naplněna!
‚Otče, do Tvých rukou poroučím ducha svého!‘
Také duše, které plní Moji vůli, mohou na konci svého pozemského života pravdivě říct : Vše je dokonáno… ,můj Pane a můj Bože, přijmi moji duši…, vkládám ji do Tvých milovaných rukou.‘
Nabídl jsem svému Otci svou smrt za hynoucí duše a ony budou mít Život. V posledním výkřiku, který jsem vydal, jsem objal celé své lidstvo : minulé, současné i budoucí.
Prudkou křeč, ve které jsem opustil zemi, přijal můj Otec s nekonečnou láskou a celá nebesa jásala, neboť mé lidství vstoupilo do slávy. (…)
Modlete se za umírající lidi, neboť je velmi miluji. Pokaždé, když nabídnete Otci můj poslední výkřik, budete vyslyšeni, neboť skrze toto zvolání je mi darováno mnoho duší.
(….)
Duše mají tak velkou cenu! Neboj se utrpení, neboť jím můžeš rozmnožit mou slávu a zadostiučinit hříchy světa. Nevíš, že já a Kříž jasme nerozluční? Potkáš-li mě, potkáš Kříž, a najdeš-li Kříž, mě si nalezla. Kdo miluje mne, miluje Kříž a kdo miluje Kříž, miluje mne. Jen ti, kdo milují Kříž a objímají jej z lásky ke mně, obdrží život věčný.
Cesta ctnosti a svatosti spočívá v odříkání a utrpení. Kdo velkomyslně přijme můj Kříž, jde po přímé a jisté cestě, na které není srázů, po kterých by mohl sklouznout dolů.
Už chápeš, jak je drahocenný Kříž? Nevyhýbej se mu. Miluj jej, neboť pochází ode mne, a já tě nikdy nenechám bez potřebné síly, abys jej mohl(a) unést….“
děkujeme tatínku.
myslíme a chováme se podle toho