Hrdina víry svatý Valentin
Je svatého Valentina, což znamená, že všechny drogerie jsou ověšeny červeno-růžovou výzdobou, poradenské rubriky v sekulárním tisku mají pohotovost a o pozici na obrazovkách po celém světě soupeří opravdu, ale opravdu špatné filmy.
Světský Valentýn je přehnaně benevolentní a značně zvláštní. Tento článek je naopak o tom, jak se stát hrdinou podle vzoru svatého Valentina, který bránil manželství až k smrti, Je to těžké, ale takové dobývání nebeského království zkrátka je. Kéž bychom se všichni chopili příležitosti bojovat za to, co Bůh spojil, i kdyby to znamenalo přijít při tom o hlavu.
Příběh svatého Valentina, který katolíci znají nejlépe, říká:
Za vlády krutého císaře Claudia se Řím zaplétal do mnoha nepopulárních a krvavých vojenských tažení. Císař musel udržovat silnou armádu, ale s verbováním vojáků do legií měl potíže. Domníval se, že římští muži nejsou ochotni vstupovat do armády, protože příliš lnou ke svým manželkám a rodinám. Aby se problému zbavil, Claudius zakázal v Římě uzavírat manželství a zasnubovat se. Valentin si byl vědom nespravedlnosti tohoto císařského výnosu, a proto Claudia neposlechl a snoubence dál tajně oddával. Když byla jeho činnost odhalena, Claudius nařídil, aby byl popraven. Valentin byl zatčen a odveden k římskému prefektovi, který ho odsoudil k smrti ubitím kyji a stětí. Rozsudek byl vykonán 14. února kolem roku 270.
Zde stojí za to zdůraznit dva body.
1. Hájením manželství se svatý Valentin vzepřel vládnoucí kultuře.
Nehodlám tu pranýřovat květiny a čokoládu. Manželé, kteří si vzájemně projevují uznání, nikdy nevyjdou z módy a je třeba je k tomu povzbuzovat. Chci ale zdůraznit slovo manželé. Svatý Valentin se staral o snoubence – ne o ty, kteří spolu „chodí“, kteří spolu jdou párkrát na rande jen tak pro legraci, a určitě ne o lidi věnující se příležitostnému sexu, žijící na hromádce nebo hrající si na manželství.
Je důležité, aby lidé, kteří mají známost, mysleli na manželství. Chlapci by si měli vyhnat z hlavy strach z toho, že „holky jsou posedlé dětmi“, a dívky přestat předstírat, že mohou zbytek života klidně strávit nekonečným vybíráním a hledáním dokonalého muže. Smyslem známosti je brzy uzavřít manželství a mít spoustu dětí.
Když lidé vědí, proč spolu chodí, může je to vést k větší ctnosti. Zachování čistoty je o něco snazší, když oba zamilovaní vědí, že ten druhý je osobou, s níž je třeba jednat čistě, nikoli nástrojem pro osobní uspokojení. Panující kultura žádá, aby se muži a ženy vzájemně považovali za předměty na jedno použití jak před manželstvím, tak potom, ale skutečnost je taková, že už od první schůzky investujete do člověka, který sedí proti vám. To neznamená, že všichni musejí od první schůzky plánovat svatbu – jen brát známost vážně především tím, že si uvědomí, co je jejím smyslem.
Lidé, kteří nežijí v manželství a nemají známost, zejména kněží a řeholníci, velice prospějí manželům a těm, kdo k manželství směřují, tím, že se za ně budou modlit. Kněží mohou manželství podporovat dobrou přípravou snoubenců, která je zoufale zapotřebí. Když to v manželství skřípe, mohou pomáhat za ně bojovat tím, že si vezmou k srdci, že v naprosté většině případů mají manželé zůstat spolu, a tato skutečnost se bude odrážet v jejich slovech i skutcích.
2. Svatý Valentin si při obraně manželství dal useknout hlavu.
Pro katolíky nejde jen o to, že manželce koupí květiny a vezmou ji na večeři a budou se modlit za lidi žijící v manželství. Manželství je vážná věc – bijící srdce, které udržuje fyzickou existenci věřících i kněžstva – a jeho zachování vyžaduje, aby se s ním také vážně zacházelo.
Katolíci musejí chápat, že sex je poutem manželství, a proto kompromitovat sex znamená zraňovat manželství. Musíme neochvějně odsuzovat ničemné, Boží moc uzurpující zlo technik „umělé reprodukce“, jako je oplodnění in vitro; metlu státem podporované a zaváděné sodomie, která ničí duše; i antikoncepci, bránu, kterou vchází vraždění dětí dosahující průmyslových rozměrů.
A pak je tu opravdu těžká věc: chování našich přátel a blízkých. Tak jako vděčně velebíme nebesa za krásnou svatbu nebo za kajícího hříšníka, který se vrací zpět do stáda a obnovuje svůj manželský slib, nemůžeme dělat kompromisy, jestliže ti, jež milujeme, páchají zlo.
Když vám katolický příbuzný řekne, že se bude ženit někde na kopci, je vaší povinností se nezúčastnit – ani falešné svatby, ani hostiny – protože nejde o svatbu, nýbrž spíše o velkou oslavu smilstva, odpadnutí od Boha a nebezpečné budoucnosti všech dětí, které se z tohoto nešťastného uspořádání narodí. Pokud si s sebou nehodláte přinést transparent, který by hlásal váš nesouhlas a obtěžoval tím všechny přítomné, je vaše přítomnost znamením podpory. Jestliže tam jako dobrý katolík budete jíst a pít, bude vaše přítomnost pro všechny ostatní hosty obzvlášť pohoršlivá: „Když s tím nemá problém on, nemusím ani já.“
Pokud skutečně pociťujete křesťanskou horlivost svatého Valentina, řeknete nepravé nevěstě a nepravému ženichovi, proč odmítáte mít s jejich oslavou cokoli společného. Není třeba hřímat ani odsuzovat. Pamatujte, že ti dva spadají do jedné ze dvou kategorií: buď napomínáte hříšníky, nebo (pravděpodobněji) poučujete nevědomé. Obojí je významný skutek milosrdenství. Vyžaduje důvtip, laskavost, soucit a – což je důležité – stejně vás za něj budou pranýřovat. Zachytíte zlá slova. Členové rodiny s vámi přestanou mluvit. Budou vás pomlouvat a nadávat vám. Lidé, o nichž jste si mysleli, že se vás zastanou, vás opustí. A to všechno za něco, o čem víte, že to je správné, protože vám to řekl Bůh. Patří to do stejné kategorie jako to, co se stalo svatému Valentinovi i Kristu.
Je tragédií našeho zvráceného pokolení, že podobnou reakci dobrých katolíků snažících se napodobovat svatého Valentina vyžaduje tolik nešťastných situací. Vaši přátelé či příbuzní, kteří žijí na hromádce. Takoví, kteří spolu bez sňatku žijí po desetiletí a chtějí, abyste k nim vodili své děti. Kamarádka, která je poněkud příliš otevřená, co se jejího sexuálního života týče, a tak teď víte, jakou antikoncepci používá. Netvrdím, že musíte, ani že byste měli každého z těchto lidí napomínat – koneckonců v takových případech má vládnout rozvážnost – ale nikdy nesmíte schvalovat nebo tolerovat sexuální zla, zejména máte-li nevinné děti, které musíte bránit. Nemůžete jen sedět a poslouchat, Nemůžete se usmívat a přikyvovat. Není třeba aktivně usilovat o mučednictví, ale když se s těmito zkouškami setkáme, hřešíme, jestliže umožňujeme zlo, abychom unikli soužení.
Velká krása a velké utrpení
Příběh svatého Valentina připomíná nám všem, že manželství je víc než jakýsi nejasný cit. Je to práce – nejen práce pro manžela a manželku, ale společná, společenská práce. Ať žijete v manželství nebo ne, pokud následujete Krista, musíte investovat do manželství. Musíte ho respektovat a ctít tím, jak žijete. Čím víc tolerujeme mnohočetné hříchy moderního světa proti této svátosti, tím víc si kopeme vlastní hrob, ale i hroby svých dětí. Braňte tedy manželství, jako byste bránili vlastní děti, buďte připraveni pro něj trpět. Protože trpět budete, a tím větší sláva vám, když to tak bude.
Drew Belsky
Překlad Lucie Cekotová
