Byla Božena Němcová katolička?

Co je to za divnou otázku? Pokřtěná katolicky samozřejmě byla. A jaký byl její vztah k pravému zjevenému náboženství? To naznačuje před pár dny ukončený čtyřdílný televizní seriál „Božena“ v režii Lenky Wimmerové. Nebudu hodnotit kvalitu tohoto díla po umělecké stránce ani výkony jednotlivých herců, to udělali nebo brzy udělají jiní, mně jde o zásadní otázku: smýšlela autorka Babičky katolicky nebo ne?

Seriál je docela objektivní a řekl bych, že z té slaboty současné filmové tvorby přece jen pozitivně vyčnívá, i když se tam vyskytuje hned v prvním díle kolosální bota, kdy sňatek Barbory Panklové (tak se Němcová původně jmenovala) s Josefem Němcem r. 1837 probíhá podle NOM u oltáře čelem k lidu.

V komunistické škole nám prezentovali Němcovou téměř jako světici a národní mučednici, totéž platí i o škole za první republiky. Seriál otevřeně sděluje to, co bylo dlouho veřejným tajemstvím, jenže oficiálně platilo jako společenské tabu: autorka Babičky, mnoha krásných pohádek, povídek a úvah nežila sexuálně mravně, řada mužů prošla její postelí. Nebyla nikým ojedinělým mezi světovými literáty. Největší německý básník J. W. Goethe také mohutně hřešil proti 6. přikázání. A nešlo jenom o tento hřích. Němcová se o svoji rodinu a domácnost starala nedbale, peníze na výživu rodiny, které jí manžel Josef posílal ze Slovenska, kam jej přeložili jako finančního úředníka, utrácela na luxusních večírcích s přáteli. Vlastní muž ji opakovaně vyzýval, aby se za ním s dětmi na Slovensko (tehdy do tzv. Horních Uher) odstěhovala, ona však přijela pouze na krátkou dobu, aby rychle utíkala zase zpět do Prahy ke svým vlasteneckým mejdanům a milencům. Rozhodně nebyla dobrou a svědomitou manželkou.

Ke kladným stránkám seriálu patří, že toto líčí bez skrupulí. Zároveň tím rehabilituje Josefa Němce, jehož nám ve škole popisovali jako muže, který jí nerozuměl, nepřál její literární práci a byl na ni hrubý. Ve filmu je naopak Němec představen jako charakterní muž slušného chování a upřímný vlastenec. Právě on svoji ženu uvedl do společnosti pražských obrozenců, on se snažil zaopatřit jí nejlepší podmínky, aby mohla psát. On nabídl Václavu Nebeskému, mladému vlasteneckému literátovi a studentovi, že může u nich bydlet – výsledkem ale bylo, že skončil v posteli jeho ženy. K tomu ještě přistoupila Boženina kolosální nezodpovědnost ve vztahu k financím, hospodaření a výživě rodiny, takže se nelze divit, že Němcovi často došla trpělivost, zvýšil hlas a snad ji někdy i udeřil. Který muž by s takovou ženou vydržel bez konfliktu? Je jasné, že poté začal mít averzi i k její literární práci, neboť v ní viděl útěk od Boženiny povinnosti manželky, matky a hospodyně. Nakonec se od ní odstěhoval.

Smýšlení je ale dnes jiné a sexuální promiskuita, která se ještě za komunistické éry u Němcové tutlala jako hanebnost, se dnes vynáší díky feminismu a genderové ideologii. Opět lze pozitivně hodnotit u autorky seriálu, že se tomuto úskalí vyhnula a Němcovou za její nemravný život neglorifikuje. Faktem je, že autorka Babičky se hlásila k tehdy začínajícímu feminismu. Jak ukazuje její korespondence, předešla V. I. Lenina, jenž hlásal nezbytnost „osvobození ženy od plotny a plínek“. Součástí toho byl i požadavek sexuální svobody. Ostatně Němcová vedla korespondenci s odpadlým knězem Františkem Matoušem Klácelem pod názvem „Listy přítele k přítelkyni o socialismu a komunismu“, v němž vyjadřuje své sympatie k těmto ideálům. Zde se kategoricky rozcházela s naukou Katolické církve.

Němcová byla velmi rozporuplnou postavou. Z její Babičky i z dalších děl vyplývá, že měla úctu k náboženským zvyklostem českého venkova, ano, vážila si i některé kněze, jak dokazuje mj. její Divá Bára, zejména vlastenecky smýšlející. Chodila občas i do kostela, ke svátostem ale nepřistupovala. Když ji pražský kanovník Václav Štulc, vlastenecký duchovní, který podporoval její literární práci nejen slovně, ale i finančně, napomenul za hříšný život a vyzval ji, aby šla ke zpovědi a dala svoji duši do pořádku, vysmála se mu. V seriálu je to zachyceno. Na druhé straně ale Němcová horlivě šířila Kutnohorské epištoly Karla Havlíčka Borovského, které jsou plné nenávistných invektiv vůči Katolické církvi, v její korespondenci se objevují mj. i útoky proti „bigotismu“, který prý šíří někteří kněží. Ctila Husa a byla plná nenávisti vůči jezuitům věnujícím se rekatolizaci po bitvě na Bílé hoře r. 1620, tvrdila dokonce, že prý někteří by si zasloužili i trest smrti.

Autorka Babičky sice věřila v Boha, ale po svém, katolickou pravověrnost odmítala. Její hříšný život, jehož se nemínila vzdát, ji vzdálil od katolické víry, jak se stalo i v mnoha jiných případech. Navíc vztah Němcové ke Katolické církvi odráží celkový trend v tehdejším českém národním obrození. Jeho hlavním představitelem byl tenkrát protestant František Palacký. Josef Kajetán Tyl, František Ladislav Rieger, zejména však Karel Havlíček Borovský dávali nepokrytě najevo svůj odpor vůči katolicismu, z okruhu významných lidí, již se s Němcovou stýkali, František Ladislav Čelakovský a Karel Jaromír Erben byli liberálové bez zvláštních sympatií ke katolické víře. Kult Husa a husitství byl pro české vlastenecké literáty té doby signifikantní, stejně tak odpor vůči pobělohorské rekatolizaci. Tím se lišili od pravověrně katolického proudu národního obrození, který v Praze té doby reprezentovali kanovníci Václav Štulc a Karel Vinařický, na Moravě potom bojovný a dosud nedoceněný František Sušil. Katolický směr žel v Čechách slábl, na Moravě se ale držel díky cyrilometodějskému kultu.

Němcová rozhodně nepatřila ke katolickému proudu českého národního obrození, naopak je třeba zařadit ji k tomu opačnému. To rozhodně neznamená, že bychom měli pohrdat jejím dílem. Jsou to vesměs literární skvosty českého písemnictví, na něž můžeme být jako Čechové i jako Moravané právem hrdi, náleží plně k české kultuře, zejména pak Babička. Zároveň ale litujeme toho, že tato nejvýznamnější česká spisovatelka se nehlásila ke katolické orientaci. Kdyby svůj úžasný literární talent spojila s katolickou vírou a jejími mravními postuláty, nejspíš by se na ní naplnila slova sv. Ignáce z Loyoly: „Mnoho lidí nechápe, co by z nich Bůh udělal, kdyby se plně oddali jeho vedení.“

Vztah tradičních katolíků k Boženě Němcové bude tedy vztahem pravdy. Dovedeme ocenit slovesnou krásu jejího díla, zároveň ale nemůžeme zamlčet její rozchod se zjevenou pravdou jak názorově, tak i v osobním životě. Kéž je Bůh milostiv její duši!

PhDr. Radomír Malý

35 Responses to Byla Božena Němcová katolička?

  1. Libor Rösner napsal:

    Oba manželé dost ostře na stránkách Havlíčkových Národních novin vystupovali proti tzv. Mcelskému zázraku. Víceméně stáli v čele protimcelské mediální kampani. Zejména tedy Josef. Otázka pravosti údajného zjevení nebyla nikdy zodpovězena, určitě jí neposloužilo stále větší pozérství těch holek, ale rétorika Němcových, kteří v tom všem spatřovali amatérsky zfušovanou manipulaci a „jezuitské kejkle“, též o něčem svědčí.

    • Felix Leo napsal:

      Mcelský zázrak bylo nejspíš zoufalství osiřelých puberťaček doplněné konzumací lysohlávek, viz Fatym http://www.fatym.com/storage/1526561459_sb_mcely.pdf

      • Josef Veljamin napsal:

        Dětem bylo 9 – 11 let, to fakt nejsou puberťačky. Sirotek byla, myslím, jen jedna. A jasně, když se děti zdrogují lysohlávkami, tak se pak obvykle dvě hodiny zbožně modlí a vykonávají každý den po dobu několika měsíců pravidelně pobožnosti za duše v očistci. Navíc zjevení probíhala, i když byly dívky isolovány a pod dohledem.
        Dopouštět se pomluvy je hřích a dopouštět se pomluvy na mrtvém je hyenismus. Styďte se!!!

      • Libor Rösner napsal:

        Šlo mi spíše o rétoriku manželů Němcových v návaznosti na článek.

  2. zdeněk napsal:

    Pane doktore jak jste proboha přišel na to že Karel Jaromír Erben byl liberál bez zvláštních sympatií ke katolické víře?
    Co třeba Záhořovo lože, které je polemikou s Májem?

    • Hana Farná napsal:

      Přesně tak. A Jan Neruda polemizoval s Erbenovým Vodníkem, protože se mu zdál příliš bigotní.

  3. Josef Veljamin napsal:

    Nevím, co myslíte „pozérstvím těch holek“, dívky mnoho trpěly (vězením, isolací od rodin, tělesnými utrpeními, která snášely s radostí a díky nimž se obrátilo mnoho hříšníků…) a zemřely v pověsti svatosti. Pro pravost zjevení svědčí i to, že farář v Mcelích i v Osenicích žádali o důkladné prošetření případu, totéž chtěl i litoměřický biskup August Hille, ale státní úřady žádné šetření nedovolily, zejména pod vlivem mediální masáže Borovského Národních novin.

    • Libor Rösner napsal:

      Asi reagujete na mne, takže na mysli mám občasné přehrávání svých projevů. Hillem zjednaná komise byla hodně liknavá vůbec v tom nějaké vyšetřování zahájit, snad i v naději, že se vše postupně utiší, i proto ty holky byly uklizeny do hájenky a strhly oltářík.
      Byly tam i ty doprovodné jevy, jako tekutina či světlo, nicméně vyšetření, tudíž i potvrzení se nekonalo.

  4. Vojtěch napsal:

    Ti “ národní buditelé “ jsou ve směs stejná pakáž.

  5. Dr. Radomír Malý napsal:

    Ad Zdeněk: Záhořovo lože, jakož i mnoho dalších Erbenových děl, vychází skutečně z katolické tradice a víry prostého lidu. Erben, právě tak jako Čelakovský, na rozdíl od Máchy a skupiny kolem Máje věřil v Boha, věčný život, nebe a peklo. Faktem je, že Erben nebyl nijak zvlášť zaujat proti Církvi, z jeho korespondence to nevyplývá, nicméně nedařil ji ani nijakou mimořádnou sympatií, programově se ke katolicismu rozhodně nehlásil.

    Byl archivářem města Prahy, vydal mj. i spisy Jana Husa v češtině s neskrývanou sympatií k němu, což rozhodně nelze nazvat katolickým smýšlením, napsal i pojednání o J. A. Komenském, jež nezapře sympatie vůči němu. Samozřejmě E. chodil v neděli do kostela, což ale chodili všichni obrozenci včetně Němcové (vide článek) a také protikatolického bijce Havlíčka, což se ale tenkrát v jejich kruzích chápalo jako společenská a nikoli náboženská záležitost, zvláště pokud někde kněz kázal vlastenecky. Pravdu ale máte v tom, že u Erbena skutečně nenalezneme nějaké protikatolické invektivy, alespoň já o nich nevím, nicméně za programového katolického vlastence typu moravského Sušila nebo laika Šebestiána Kubínka jej pokládat nemůžeme, byl to umírněný liberál.

    • Simplicius Simplicissimus napsal:

      K polemice o Erbena: To povyšování (jakkoli nešťastných) sympatií k husitství na nějaké zásadní kritérium se mi zdá při vší úctě nesprávné. Jak sám nepochybně víte, Husovy teologické názory (a hereze) byly většinou tím posledním, co jeho ctitele (a zvláště novodobé) zajímalo, což platí potažmo i o uctívání husitství. Nechci to zlehčovat, kult Husa a husitství napáchal dlouhodobě vskutku nesmírné škody, ale primárně byl většinou motivován nacionálně a podléhaly mu i osobnosti, o nichž rozhodně nelze říci, že by byly „bez zvláštních sympatií ke katolické víře“.

      Vždyť i Antonín Dvořák, jehož katolická religiozita je notoricky známá, složil předehru „Husitská“; „střízlivým obdivovatelem husitské periody“ (jak to vyjádřil P. Konstantin Miklík) byl i přesvědčený katolík V. V. Tomek, v 50. letech i politický obhájce Církve.
      Pro změnu nadšencem (a někteří, např. Augustin Neumann, mu to vytýkali) pro pedagogické dílo Komenského byl Josef Kachník, velký moravský antimodernista, autor jednoho z českých překladů encykliky Pascendi.

      Prostě si myslím, že je zde třeba subtilněji rozlišovat a souhlasím s panem Zdeňkem, že označení „liberál bez zvláštních sympatií ke katolické víře“ je v případě Erbena opravdu neodůvodněné, třebaže v něčem liberálním sklonům podléhal.
      Mimochodem Erbenův zeť, známý konzervativní historik Antonín Rezek, byl i zmiňován v dobové apologetice jakožto věřící katolík.

      • Zdeněk napsal:

        Bez nějakého hlubšího rozboru si myslím, že kdyby většina obrozenců byla jako Erben, nikdy by nedošlo k roztržce mezi národovectvím a vírou, které následně zneužil Masaryk. Měli bychom podobný vztah ke katolické církvi jako poláci.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Ad Zdeněk: Jako Poláci bychom vztah ke Katolické církvi rozhodně neměli, protože Polákům chyběla husitská tradice. U nás v době, kdy se tady rozvíjely osvícenství a romantismus, bylo jen otázkou času, kdy jeho protagonisté toho využijí k protikatolické agitaci a způsobí podobnou roztržku mezi patriotismem a katolicismem jako ve Francii nebo v Maďarsku. To byla tendence v celé Evropě.

  6. Dr. Radomír Malý napsal:

    Ad Simplicius: Budiž mi dobře rozuměno. Když hovořím o Erbenovi jako o umírněném liberálovi, nemíním to jednoznačně pejorativně.

    Národnímu obrození jsem věnoval jednu svoji monografii, myslím tedy, že o tom něco vím. V té době, zejména zásluhou Tylova dramatu Jan Hus, převládalo v našem národním obrození klišé: Hus jako mučedník svobody svědomí proti Katolické církvi jako násilné utlačovatelce svobody svědomí, což bylo samozřejmě ahistorické, Husovi byla tato novověká idea Franc. revoluce úplně neznámá. Husité pak byli chápáni jako bojovníci za „právo“ člověka na svobodu svědomí proti „násilnickému“ katolicismu. Katolický vlastenec té doby je pro mne ten, kdo se této generalizaci radikálně vzepřel a poukázal naopak na úžasný přínos tradice svatováclavské atd. pro český národ. Prototypem katolického národního buditele byl Sušil, jenž napsal mj. tento verš: „Chcete vskutku Jana Husa vlasti naší navrátit? Chcete šmahem všechno podvrátit?“

    Co se týká Tomka, tak ani on není tak jednoznačný, spíše než obrozence vycházejícího z katolických pozic bych v něm viděl politického konzervativce. Obhajoval Katolickou církev, to máte pravdu, hlásil se i k tomu, že je věřícím katolíkem, ve své monografii o Žižkovi však nezapře sympatii vůči husitismu z vlastenecké motivace (i když kritickou), což má patrně na mysli Miklík, jehož výrok uvádíte. Jasně katoličtí jsou tady Napp, Sušil, Štulc, Vinařický aj. Jedná se sice o kněze, ale katolická orientace a smýšlení nebyly ani zdaleka u našich obrozeneckých kněží té doby samozřejmostí (Arnold, Náhlovský aj.).

    Dvořák na téma Husitská složil pouze hudbu, jež může vyjadřovat jak sympatie, tak i antipatie, to bych nepřeceňoval. A ten Kachník se staví pozitivně pouze k pedagogickým názorům Komenského, nota bene v 17. stol. samotný Balbín se vyjadřoval obdivně ke Komenského Labyrintu. To ovšem neznamená, že souhlasili např. s jeho podporou Śvédů a dokonce Turků v boji proti Habsburkům a Katolické církvi, nebo s jeho Kšaftem, kde vyzývá ke spálení Katolické církve ohněm. Erben však ve svém pojednání s neskrývanými sympatiemi líčí celý Komenského život a dílo, i když k jeho cti budiž řečeno, že si zachovává jakýsi vědecký nadhled.

    Když srovnáte Erbena s Tomkem, neřku-li dokonce se Sušilem, tak nikde jsem nenalezl nějakou jeho obhajobu Katolické církve a katolických tradic proti husitismu a Husově kultu (přičemž Tylův Hus, bojovník za „svobodu svědomí“, historickému Husovi vůbec neodpovídal), nikde jsem se též nesetkal s jeho otevřeným přiznáním se ke katolicismu, nikde se v tomto směru nevyjadřuje. Proto ho nemohu zařadit mezi katolicky smýšlející obrozence a jsem přesvědčen, že mé označení „umírněný liberál“ je adekvátní. To neznamená, že by byl zjevně proti Církvi, umírnění liberálové akceptovali do jisté míry i katolickou duchovní tradici, Erben to dokazuje kupř. ve své Kytici, která má úžasnou hodnotu (stejně tak jiná jeho literární díla), nicméně nesmýšleli plně katolicky, resp. neměli odvahu v tehdejší atmosféře se k tomu otevřeně přihlásit. Protikladem jsou radikální liberálové typu Tyla nebo Havlíčka, kteří si brousili šavle na útocích proti Katolické církvi.

    • Vladimír M. napsal:

      U Dvořáka ale připomínám i Biblické písně na slova Bible kralické, což tehdejšímu katolíkovi nepříslušelo. Katolické překlady Bible už tehdy existovaly.
      Vím, že tohle není přímo o husitství, ale o částečném příklonu AD k protikatolickým proudům ano.

    • Renda napsal:

      Erben se Boženě prý snažil vyhýbat , aby se nedostal do řečí.

  7. Honza Kohoutek napsal:

    „Ve filmu je naopak Němec představen jako charakterní muž slušného chování a upřímný vlastenec.“ Tak nevím, jestli jsem viděl stejnou minisérii jako pan doktor Malý. Josef Němec svou ženu pravidelně bije, nejméně jednou ji opilý znásilní, cizoloží na Slovensku s hostinskou a když doktor Čejka řekne Boženě, že by už po čtvrtém porodu, kdy málem přišla o život, neměla otěhotnět, tak se ho Božena ptá, jak to má asi udělat. Později Božena mluví o tom, že jí bylinkářka dodala nějaké bylinky, ze kterých si vaří čaje. Po pohlavním styku se jí Josef Němec ptá, zda to bude pít pokaždé (myšleno: po každém pohlavním styku) a Božena odpoví, že ano a manžel neřekne nic. Co to asi bylo za bylinkové nápoje, které žena, která už nechce otěhotnět, pije po každém styku? S tichým souhlasem manžela.Takový obraz manžela odpovídá charakternímu muži slušného chování?

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad H. Kohoutek: Asi jsme viděli oba trochu jiný seriál. Nedělám z J. Němce žádného světce, jistěže i on měl na rozpadu jejich manželství svůj podíl, ale pokud vím, tak svou ženu uhodil pouze dvakrát a to v emoci, rozhodně nelze říci, že ji „pravidelně bije“. Nepozoroval jsem také, že by ji „opilý znásilnil“, pro mne to vyznělo jakou oboustranný souhlas se sexem. S tou hostinskou na Slovensku necizoloží, není tam vůbec žádná erotická scéna. Na ty bylinkové nápoje si vůbec nevzpomínám, nevylučuji však, že jsem mohl v tu dobu být mimo obrazovku, protože mne vyrušil telefon nebo z jiné příčiny.

      • Honza Kohoutek napsal:

        Ad Dr. Radomír Malý: Nezbývá mi než konstatovat, že jste velmi nepozorný divák. Nebo spíše: Vidíte pouze to, co vidět chcete. Je u vás patrné silné konfirmační zkreslení.

        Scén bití je tam více než dvě, ale sám Němec některé jiné postavě říká, že svou ženu občas bije. Je zjevné, že explicitně zobrazené scény bití nejsou jedinými násilnými incidenty v životě manželů. Takže se dá jednoznačně říct, že Němec svou ženu bije pravidelně.

        Co se týče znásilnění:
        V 1. díle v čase 46:16 si Němec vynutí sex přes nesouhlas Boženy, která se mu ale nakonec podvolí a nebrání se.
        Ve stejném díle v čase 59:41 ji ale natvrdo znásilní. Za nic jiného se to považovat nedá. Tato scéna je i spojena s bitím.
        Napsal jsem, že ji opilý znásilní, což nebylo přesné. Když ji v prvním díle znásilňuje, není opilý. Opilý se ji pokusí znásilnit ve 4. díle v čase 1 hodina 10 minut, ale to se mu Božena ubrání.

        Scéna s pitím bylinkového nápoje po pohlavním styku (jak říká Božena „pro jistotu“) je ve 2. dílu v čase 16:47.

        Nevěra Josefa Němce je ve 3. díle v čase 59:05. Josef Němec leží nahý v posteli a kouří a pozoruje hostinskou, která se v jeho pokoji obléká. Je zřejmé, že spolu dokončili pohlavní styk, i když sexuální scéna tam explicitně zobrazena nebyla.

        Všechny díly se dají pustit zde:
        https://www.ceskatelevize.cz/porady/11346647457-bozena/dily/

        Víte o tom pane doktore, že narativní dílo divákovi poskytuje v syžetu pouze část informací a na základě nich si divák konstruuje fabuli – tedy si doplňuje i informace, které jsou pouze naznačeny nebo podány zkratkovitě?

        Znovu opakuji: Vy vidíte jen to, co chcete vidět. Což zřejmě vysvětluje vaše „vidění“ rakví pro uprchlíky na Lampeduse prezentované ve zpravodajství jako rakve pro Italy, kteří zemřeli na Covid.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Ad. H. Kohoutek: „Znovu opakuji: Vy vidíte jen to, co chcete vidět. Což zřejmě vysvětluje vaše „vidění“ rakví pro uprchlíky na Lampeduse prezentované ve zpravodajství jako rakve pro Italy, kteří zemřeli na Covid.“

          Nebudu polemizovat s tím, co píšete o seriálu, nic nového neříkáte, ale jak jste propánajána došel k tomu srovnání s těmi rakvemi pro uprchlíky na Lampeduse? Nebyl jsem to já, kdo odhalil tento podvod, bylo to v médiích – a nemůžete popřít, že to bylo v naší televizi i v zahraničních prezentováno jako rakve pro oběti Covidu. To jsou reálná fakta, nikoli to, co já chci nebo nechci vidět. Nechápu tady vaši logiku.

          • Honza Kohoutek napsal:

            Ad Dr. Radomír Malý: „Nebudu polemizovat s tím, co píšete o seriálu, nic nového neříkáte“
            Jak neříkám nic nového? Já jsem odporoval Vaší větě z článku, že v televizní minisérii je „Němec představen jako charakterní muž slušného chování“, což jsem doložil argumenty, proč rozhodně není charakterní ani se nechová slušně. Vy jste svůj omyl neuznal a místo toho jste tvrdil, že svou ženu neznásilnil, nebyl jí nevěrný s hostinskou a na scénu s bylinkovým nápojem jste si nevzpomínal. Já vám výše dokládám odkazy na přesná místa v minisérii, že všechny mnou tvrzené věci se v ní opravdu nachází, a tedy opakovaně uvádíte nepravdy.

            Pokud jde o rakve na Lampeduse, žádný podvod se nekonal. Nikde jsem v našich ani zahraničních médiích nezaznamenal ani zpětně nenašel reportáž, která by rakve na Lampeduse vydávala za oběti Covidu. „nemůžete popřít, že to bylo v naší televizi i v zahraničních prezentováno jako rakve pro oběti Covidu“ Ale já to popírám, zatím mě nikdo nepřesvědčil o opaku. Odkaz na reportáž České televize z Bergama o Covidu jsem sem už dával a v reportáži žádné záběry rakví z Lampedusy nejsou: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3064384-rady-rakvi-a-zadne-dustojne-louceni-italske-bergamo-nestiha-pohrbivat-mrtve
            A nejsou ani v jiných reportážích. Co naopak dohledat lze, jsou lživé a hoaxové články, které tvrdí, že v médiích použili fotografie z Lampedusy a prezentovali je jako oběti Covidu.
            Tady se uvádí, že na internetu byla hojně sdílena informace, že německá veřejnoprávní televize ARD zneužila fotografii rakví uprchlíků na Lampeduse v roce 2013 a použila je jako důkaz obrovských obětí v Bergamu v souvislosti s nemocí COVID-19. Nicméně to nebyla pravda. ARD nikdy nic takového nevysílala. Podvodu se tedy nedopustila média ve zpravodajství, ale ti, co je z toho obviňují – právě tato obvinění jsou vymyšlená.
            https://manipulatori.cz/pribeh-jednoho-hoaxu-ktery-obletel-svet-lampedusa-2013-bergamo-2020/

            • Dr. Radomír Malý napsal:

              Ad H. Kohoutek: Ta Lampedusa do tohoto tématu nepatří, již jsme o tom diskutovali při jiné příležitosti, já mám oči a viděl jsem to, viděli i jiní, šlo o sprostý podvod. Přečtěte si naši polemiku v článku před pár měsíci na tomto webu.

  8. Jindra napsal:

    Jen poznámka: autorky seriálu Božena prohlásily v médiích, že sice čerpaly převážně z korespondence BN či jejích přátel, ale jejich dílo je obohaceno o uměleckou fikci či inspiraci. Proto čerpat „fakta“ ze seriálu a uvádět jako „pravdivá“ není relevantní. Dokonce i s doloženými prameny(korespondence) autorky zacházely velice „volně“.

  9. Lenka napsal:

    Nestojí za zamyšlení, pane Rendo,pane Vojtěchu, pane Malý…., jak Církev, v které byli pokřtěni, biřmováni, formováni, navíc za působení „věrných“ papežů, biskupů a kněží….Barbora Němcová,její milenci, Josef Němec,K.J.Erben, K.H.Borovský, „celá ta pakáž národních buditelů“, tisíce a tisíce podobných v dalších letech (stačí se podívat často do vlastních předků)… vznikla bez NOMu, Holandského katechismu, komunistických ateistů padesátých let a modernistických kněží?

    • jl napsal:

      Asi stejně, jako krvavé hostiny Aztéků. Slyšela jste někdy učení o dědičném hříchu?

      Jinak obracíte tok duchovního cizoložství. Proč? Přece neplatí, že rozpad Církve dal vzniknout ničivému duchovnu západu, ale naopak jsme již delší dobu svědky prosaku těchto odporností na půdu Církve a postupnému vzniku apostazí znetvořené organizace. Zatímco ještě v 19. století Božena Němcová určitě věděla o distanci mezi svým oblíbencem Heinem a Církví – a učinila svou volbu – tak počátkem 90. letech století 20. by od katolíka, který by „antepapeži“ Martinimu řečnícímu na římské biskupské synodě o Karlu Marxovi doporučil návštěvu čerstvých trosek komunistického panství severně a východně od Alp, nikdo kůrku chleba nevzal.

    • Libor Rösner napsal:

      Toto se táhne, co je Církev Církví, lidé jsou holt hříšní, jde jen o to, nakolik tomu jisté směřování a smýšlení z nejvyšších pater Církve napomáhá.

    • Renda napsal:

      Lidé odpadali od víry ve všech časech. Vždy byli vlažní , špatní katolíci. Od 18 století se šíří zednářství , liberalismus , generální semináře že Josefa II , kde se vyučovalo v duchu osvícenství. Liberalismus byl v církvi přítomen dávno před koncilem. Na rozdíl od současnosti byl odsuzovaný , nestal se novou naukou jako dnes. Kdysi psali modernisté pod pseudonymy , dnes pod nimi musí psát věrní kněží.

    • George Smiley napsal:

      On je trošku rozdíl mezi Církvi, která má zdravé učení a hrisne členy a sektou, která má shnile učení a shnile členy.
      Zajímavé spíš je, že ten úžasný NOM vede k neskutečným pokleskum jak ve verouce, tak životě členů Novuordacke sekty.

      • Honza Kohoutek napsal:

        Ad George Smiley: Korelace neznamená kauzalitu. Příčinnou morálních poklesků v řadách duchovních nemusí být NOM, ale obecně doba. To, že se od 60. let začal sloužit NOM a zároveň došlo k rozvolnění mravů ve společnosti, mohou být dva jevy, které spolu nijak kauzálně nesouvisí. Zvláště, pokud přihlédneme k tomu, že NOM prosadili duchovní, kteří sami prošli tradiční formací.

  10. Renda napsal:

    Že seriálu jsem viděl 2 a 3 díl. Němec ukázán v pravém světle , žádný arogantní násilník. Přesto , že byl vlastenec , nebyl ze státní služby vyhozen. I bez sexuálních scén divák pozná intimní poměr. Němcová těch milenců vystřídala víc. O domácnost se starala dcera Theodora , která v dospělosti porodila nemanželské dítě. Ty pohadky přebrala z vyprávění od obyvatel Chodská , Slovenská. Ke katolictví měla dost daleko.

  11. Jiří Černý napsal:

    Nevím, kde pan Malý vidí „botu“ v NOM oltáři, já u toho svatebního obřadu nikde NOM oltář neviděl. Zatím jsem shlédl jen první díl a hodnotím jej jako průměrně dobrý. Klady: historický kolorit, kostýmy, herecké výkony, zapojení němčiny do dialogů. Zápory: ačkoliv jsou tu několikrát použity katolické kulisy (kříže, svaté obrazy) domácnosti Panklů i Němců nikde není scéna, že by se lidé (i Barbora) modlili. Dokonce ani před jídlem. Zato scény sexuálně-intimního rázu tu jsou víckrát. Není pochyb, že ti venkovští lidé se modlili. Tipuji, že takových 70% stopáže prvního dílů není faktograficky podložená, k nimž patří právě tyto intimní scény. Z toho důvodu se mi jeví pominutí vlivu babičky na malou Barboru (pozdější Boženu) asi jako nejzávažnější nedostatek prvního dílu.Vždyť díky působení babičky na malou Barboru pak velká Božena mohla napsat jedno z nejkrásnějších děl české literatury „Babičku“. Podle mého něco takového nevěřící autor by se na nic takového nikdy nezmohl, tolik tedy k úvodnímu článku pana Malého.

  12. Dr. Radomír Malý napsal:

    Ad Jiří Černý: Ten NOM oltář tam skutečně je, i když jen na kratičkém záběru. O to mi ale nejde. Chci namítnout něco jiného. Máte pravdu, že venkovští lidé se před jídlem modlili, tam se ještě víra udržovala, souhlasím, že se tak dělo i u Panklů za života babičky B. Němcové. Jenže silně pochybuji, že se tak dělo v liberálních rodinách pražských intelektuálů, mezi něž rodina Němcových určitě patřila.

  13. Jiří Černý napsal:

    Viděl jsem teď druhý díl, který se mi zpočátku líbil moc. Velmi dobře ve zkratce naznačeno vlastenecké ovzduší první poloviny 19. století, dobré dialogy, sympatický výkon Anny Kameníkové, Ale pak to opět hrubě kazí fiktivní sexuální scény. A opět totální absence duchovna, naznačen je pouze duševní (nikoliv duchovní!) boj u vztahu Božena – Josef – básník Nebeský. Takže, bohužel, tyto zápory srážejí i 2. díl jen na průměr…

Napsat komentář: Vojtěch Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *