Neposkvrněná Panna a hříchy dneška

Dogma Katolické církve, jak je vyhlásil papež bl. Pius IX. r. 1854 bulou Ineffabilis Deus, říká, že Panna Marie byla hned v okamžiku svého početí pro budoucí zásluhy vykupitelské oběti Ježíše Krista zbavena jako jediný člověk v dějinách poskvrny dědičného hříchu. Jde o veliké tajemství, které odporuje osvícenskému racionalismu, jenž uznává pouze to, co lze lidským rozumem pochopit. Pius IX. tímto článkem víry hodil rukavici všem myšlenkovým dědicům protikřesťanského osvícenství: lidský rozum není kompetentní všemu porozumět, nad ním je ještě nesrovnatelně větší Boží inteligence, jejíž plány nikdy nepochopíme a člověku nezbývá, než se s pokorou sklonit před Božským tajemstvím.

Jednomu aspektu tohoto úžasného mystéria však přece jen lidský rozum je schopen porozumět a vyvodit z něj důsledky. Bůh, který se vtělil, nemohl vstoupit do lůna člověka zatíženého dědičným hříchem. On, svrchovaně čistý a dokonalý, nemůže přebývat v ničem, co je hříšné, co se staví proti majestátu jeho přikázání. Druhá Božská Osoba se proto nemohla vtělit do lůna ženy ve stavu dědičného hříchu, v němž se každý člověk po vzpouře Adama a Evy od chvíle svého početí nachází – a zbavuje se jej teprve svátostí křtu, opět pro zásluhy vykupitelské smrti Božího Syna.

Tak Bůh nenávidí každý hřích, dědičný i osobní, že aby se mohl narodit jako člověk a uskutečnit své veledílo lásky, tj. vykoupení lidstva krvavou smrtí na kříži, musela být Maria, jeho Matka, nejprve zbavena stavu dědičného hříchu – a to ihned od okamžiku svého početí. A nejen to, Pius IX. v bule připomíná i další dogma, vyhlášené už na tridentském koncilu, že Panna Maria byla prosta též jakéhokoliv osobního hříchu. Měla samozřejmě svobodnou vůli, ale zároveň i nadmíru milosti, aby nikdy nezhřešila – a to jako jediný člověk v dějinách (s výjimkou samozřejmě Krista, který ovšem byl nejen člověkem, ale Bohočlověkem).

Hřích proto není žádnou maličkostí. Pokoncilní teologický vývoj v Katolické církvi vede k bagatelizaci hříchu, přehnaný důraz na Boží milosrdenství je v souladu s Lutherovou zásadou „statně hřeš, pevněji věř“ (fortiter pecca, fortius crede). Nemusím si dělat ze hříchu „těžkou hlavu“, milosrdný Bůh stejně všechno odpouští, sám nynější papež František se jednou v kázání u sv. Marty vyjádřil, že prý Bůh „odpouští hřích ještě dřív, než je spáchán…“. Ano, Bůh skutečně odpouští každému, jeho milosrdenství je opravdu bezedné, jenže pouze pro toho, kdo svých hříchů lituje a má vůli (odhodlání) v nich nepokračovat. Kdo v hříchu setrvává a přesto spoléhá na Boží milosrdenství, ten se dopouští urážky Boha, rouhá se mu a plivá na jeho strašlivé umučení pro naši spásu. Pro takového, jestliže se během pozemského života neobrátí, žádná spása možná není, podle nauky Církve jde o jeden ze šesti hříchů proti Duchu Svatému (opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství) – a ty, jak na několika místech říká Pán v evangeliích, odpuštěny nikdy nebudou.

Nevím, kolik katolíků toto ví a kolik se jich to učilo v hodinách náboženství. Proto mne mrazí, když lidé ve stavu trvalého těžkého hříchu běžně přistupují ke sv. přijímání: smilníci a cizoložníci, zdravotníci provádějící potraty, ženy konzumující umělou antikoncepci, osoby žijící v nenávisti – a to i vůči vlastním rodičům, lidé, kteří si užívají nakradeného majetku….. Těch všech se ptám: Opravdu si naivně myslíte, že Bůh k vám přijde s láskou jako ten nejvzácnější a nejlaskavější host, když ve svém hříchu setrváváte a odmítáte jej přerušit a nepokračovat v něm? Ten samý Bůh, který tak nenávidí hřích, že při vtělení do lůna ženy si vybral pouze tu, která byla prosta dědičného hříchu hned od početí a nikdy v životě nezhřešila? Vážně se domníváte, že eucharistický Ježíš k vám přichází v okamžiku přijímání jako milosrdný a odpouštějící? Nikoliv, neboť se ještě dopouštíte dalšího těžkého hříchu svatokrádeže a rozmnožujete hněv Boží vůči sobě! Nebezpečně si zahráváte se svojí spásou! Zesnulý kardinál Joachim Meisner z německého Kolína nad Rýnem si jednou postěžoval, že podle jeho odhadů je až 80 procent sv. přijímání v jeho arcidiecézi svatokrádežných.

Ptám se proto i vás, duchovní pastýři: Co děláte pro to, aby věřící nepřijímali Spasitele ve stavu těžkého hříchu bez posvěcující milosti? Jak vedete a vychováváte věřící? Jestli tak, jako nově kreovaný kardinál Wilton Gregory z amerického Washingtonu, jenž cynicky prohlásil, že nevidí žádný problém podat Tělo Páně známému bojovníkovi za potraty, vrahovi nenarozených dětí a podvodně zvolenému prezidentovi Bidenovi, potom si zahráváte sami se svojí věčnou spásou – a co horšího, na této dálnici do pekla vezete i duše vám svěřené! Bůh se nenechá posmívat, jak píše sv. Pavel (Gal 6,7)!

Aby Bůh se mohl vůči mně projevit jako milosrdný a laskavý Otec, který ve sv. přijímání ke mně přichází s útěchou, pomocí a posilou v mých trápeních a starostech, potřebuji být ve stavu posvěcující milosti. Potřebuji se pravidelně a často, nejlépe jednou za měsíc, zpovídat, což znamená vyznat ve sv. zpovědi těžké hříchy a pevně si umínit jako předsevzetí nepokračovat v nich. Kde se toto dnes v katolickém prostředí dozvíme a dočteme? Pouze v tradičních, případně Tradici blízkých komunitách a v katechismech a literatuře rozšiřovaných jejich kněžími. Toto je hlavní princip duchovního života a základní předpoklad, jak dosáhnout spásy, jak přijít do nebe.

Panna Maria nás v tomto doprovází sama už svou vlastní existencí. Ta, která se nikdy v životě nedopustila hříchu, nás, její slabé a hříšné děti, s láskou vede a pomáhá nám, abychom našli odvahu skoncovat s životem v těžkém hříchu a pokud v něm díky Bohu nežijeme, tak abychom do něho neklesli a neztratili posvěcující milost, bez níž nemůže být nikdo spasen. Proto tedy: Ó, Maria, beze hříchu prvotního počatá, oroduj za nás, kteří se k Tobě utíkáme! Amen.

PhDr. Radomír Malý

30 Responses to Neposkvrněná Panna a hříchy dneška

  1. matěj napsal:

    Normálně mi přijde přirozené na text reagovat, když v něm vidím nějakou nesrovnalost nebo s něčím nesouhlasím, ale tohle je tak dobře napsaný text, v mnoha směrech „tak akorát“, že musím udělat výjimku a poslat bezobsažné „děkuji“! :-)

  2. Rostislav Vlček napsal:

    V článku je mnoho zásadních pravd. Možná by bylo ale aktuální doplnit, zda by se katolík měl kát také za šíření pomluv nebo lží. Například za šíření „Protokolů Sionských mudrců“, sestavených ruskou tajnou službou pro cara Mikuláše II a prohlašovaných za pravdivé především islamisty. Nebo za tvrzení, že všichni demokraté jsou satanisté a pedofilové (QAnon) – což je stejně slabomyslná varianta tvrzení jiných kruhů, že jsou to všichni kněží. Lze jistě kritizovat postoj Bidena k potratům. Nicméně je „nehříšné“ použít jako argument lež? Že Biden je pro potraty až do porodu nebo i po něm – což samozřejmě nikdy neřekl? Napsal to o něm Trump v jednom z mnoha lživých tweetů, jak lze snadno dohledat. Chodí se za to katolíci používající to jako argument zpovídat? Ne-li, přijímají svatokrádežně?

    Asi není problém se shodnout na hříšnosti prastarých „tradičních“ nepravostí. Smilstvo, vraždu nebo krádež zasahující v konkrétním případě obvykle jednotlivé osoby, odsoudí každý s pár lekcemi katechismu. Co ale řekne (nejen tradiční) katolík k otázce hříšnosti šíření lží a pomluv na sociálních sítích, které zasahují a duchovně ničí v pár vteřinách miliony lidí?

    V diskuzi nad fakty se samozřejmě nemusíme shodnout. Ale shoda by mohla být aspoň na zásadách, že podstatou svéprávnosti je schopnost dohlédnout důsledky činů a slov. Že pomluva nebo lež nejsou argumentem nýbrž výplodem choré mysli, na niž se blahoslavenství chudých duchem nevztahuje. Stejně jako na kocovinu, kterou si člověk způsobí konzumací návykových látek, pornografie nebo konspiračních lží. A důsledky, které pro něho vyplývají z jejich šíření.

    • Lucie Cekotová napsal:

      Až na to, že v Bidenově případě o žádnou pomluvu nejde. 5. října v Miami prohlásil, že „jediná zodpovědná věc, kterou můžeme udělat, je schválit legislativu, která z [rozhodnutí Nejvyššího soudu] Roe vs. Wade udělá celostátní zákon. To je to, co bych udělal.“ („The only responsible thing to do would be to pass legislation making Roe the law of the land. That’s what I would do.”). Právě rozsudek v případu Roe vs. Wade umožnil potrat po celou dobu těhotenství až do porodu (včetně obzvlášť barbarské metody potratu částečným porodem, kterou v rozličných státech USA prosazují demokraté). Je tedy nad slunce jasné, že přesně tohle Biden prosazuje.

      • Ignác Pospíšil napsal:

        To není pravda. Roe vs. Wade stanoví právo na potrat, které ale lze do určité míry omezovat, mimo jiné i v závislosti na věku plodu či na metodě. Proto také je potrat částečným porodem v USA zákonem zakázán (pro kterýžto zákon, když byl přijímán, nemýlím-li se, hlasoval i senátor Biden).

        • Lucie Cekotová napsal:

          Ano, zatím – právě proto, že jde o stanovisko soudu, které lze korigovat zákonem. Ne tak kdyby se z něj samotného stal federální zákon.

          • Ignác Pospíšil napsal:

            Pokud by Federální zákon vycházel z rozsudku RvW, šlo by jen o zabetonování stavu, ne zhoršení po stránce obsahu.

      • Rostislav Vlček napsal:

        Jde jednoznačně o pomluvu. Zajímal jsem se o případ Roe vs Wade a dikci Rozhodnutí vrchního soudu o něm dost podrobně. Biden je zastáncem toho, aby toto rozhodnutí, připouštějící potrat pouze za určitých podmínek- m.j. do začátku 3. trimestru – dostalo formu federálního zákona ( Pro přesnost: It protects a woman’s right to an abortion ONLY until viability – the point at which a foetus is able to live outside the womb, generally by the start of the third trimester, 28 weeks into a pregnancy ).

        Rozhodně nedělám z Bidena protipotratového bojovníka. To, že je pro potraty až do porodu a po něm, jak to o něm tvrdil Trump v tweetu a jiní poté dokola omílají, ale nikdy neřekl. Naopak nedělám ani z Trumpa to co není, i když si o jeho zásadách myslím své. Dříve byl zastáncem svobodného práva žen na potrat. V souvislosti s volební podporou evangelikálů se nyní prezentuje jako zastánce zákazu potratů „s výjimkou znásilnění, incestu a ohrožení života matky“. Podle striktního výkladu církevních pravidel by tedy měl být také automaticky exkomunikován, stejně jako Biden. Což samozřejmě nemůže, protože není katolík ale presbyterián. Leč taková je pravda a emocionálně vyostřené útoky proti jedné nebo druhé straně na ní nic nezmění. Jde mi jen o to, aby diskuze byla nad fakty (jakkoli pracně se musí hledat) a nikoli házením mrvou pomluv posbíraných z webů podle toho, jak se komu zamlouvají.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Tohle je fakt dost demagogické. Biden nikdy výslovně nepodpořil potraty až do porodu (myslím) a dříve hlasoval pro zákaz potratů částečným porodem (což se ovšem netýká fáze vývoje plodu, ale jen metody potratu v této fázi – jinými slovy neznamená to, že by byl proti potratu těsně před porodem – a myslím, že to nikdy ani neřekl), nicméně v současné době bych nesázel na to, že by je nepodpořil. Rozhodně také nikdy nevyjádřil postoj, že RvW je maximum, naopak, dlouhodobě intenzívně pracuje pro prosazení ještě mnohem propotratovějších zákonů, než jsou teď, a do patřičných úřadů chce dosadit propotratové fanatiky, kteří jdou hodně daleko za RvW a defakto chtějí kriminalizovat celé pro-life hnutí, přinutit všechny (včetně katolických institucí), aby potraty tak či onak platili a uvolnit snad všechny regulace, které existují. Trump naproti tomu udělal maximum proti potratům, co mohl. Více než Regan či Bush, více než kterýkoliv jiný republikánský prezident. Má pro-life viceprezidenta. Volba možná není peklo nebo ráj, ale rozhodně je mezi kandidáty směrů „co nejblíže peklu“ (Biden) a „daleko od pekla“ (Trump).

        • ZaŽivotDětí napsal:

          Trump toho pro práva dětí udělal hodně. Tady o tom píšu na svém blogu. https://voxpopuliblog.cz/donald-trump-zvitezi-ve-volbach-obrance-nenarozenych-deti-a-tradicnich-hodnot-rytir-donald-proti-pokrokove-internacionale-smrti-vrazdi-uz-i-kojence/

          Biden je vpodstatě loutka té leninistky Harrisové. I Američané často říkají, že volí Harrisovou. Ona podporuje potraty do narození bez omezení.
          Na lifenews.com se toho o volbách můžete hodně dočíst v sekci National.

          A úplně nejdál zašla internacionála smrti v Nizozemsku, kde probíhá legalizace vraždy nemocného dítěte do dvanácti let bez jeho souhlasu a vědomí. Je to nacismus. Píšu o tom zde https://voxpopuliblog.cz/valka-proti-detem-v-belgii-legalne-vrazdi-devitilete-deti-v-nizozemsku-kojence-eutanazie-je-navrat-nacismu/

          • Hraničář napsal:

            A úplně nejdál zašla internacionála smrti v Nizozemsku, kde probíhá legalizace vraždy nemocného dítěte do dvanácti let bez jeho souhlasu a vědomí. …………..

            Před 2(?) lety u nás zemřela 30 letá žena s nemocí „motýlích křídel“. 30 let nepředstavitelného utrpení, opečovávaná maminkou, konečně, pro obě skončilo. Vůbec se nedivím, že když se rodiče takovou diagnózu dozvědí u svého novorozence, tak že začnou uvažovat, zda takovému utrpení své dítě podrobit, zda by nebylo lepší, především pro něho, aby zemřelo hned. Mají ho nechat bez pomoci, umírat v krutých bolestech a nebo jeho utrpení zkrátit bezbolestně?
            Katolíci opěvují utrpení, hlavně, když sami jsou zdraví a moc netrpí. Proč to ale vyžadují i od druhých?

          • Carlos napsal:

            Biden je jen loutka globálních elit. Fakticky bude vše řídit Harrisova.

    • jl napsal:

      Tak ptejme se, jestli politické stanovisko ve znění (a v rozsahu znaků dovolených na Twitteru): „Biden a Demokraté právě vyjasnili, že jsou plně nakloněni potratům ve velmi pozdní fázi, do okamžiku porodu, ba i poté, což odpovídá popravě. Biden dokonce podpořil guvernéra Virginie, který toto vyjádřil jasně a přede všemi. Jděte volit“ skutečně naplňuje skutkovou podstatu, již mu přičítáte. https://web.archive.org/web/20201028110401/https://mobile.twitter.com/realDonaldTrump/status/1313445293912920064

      Lze takové vyjádření chápat ve smyslu „napsal to o něm Trump v jednom z mnoha lživých tweetů“? Je to skutečně psáno „o něm“? Opravdu je výrok tohoto druhu, a to výhradně z Trumpových úst, „šíření lží a pomluv na sociálních sítích, které zasahují a duchovně ničí v pár vteřinách miliony lidí“?

      • Rostislav Vlček napsal:

        jl: Tak ptejme se ….

        Odpověděl jsem přesnou citací. Hledání faktů o tom co řekl guvernér Virginie a co o něm Trump nebo Biden již nepovažuji za přínosné – šlo mi jen o příklady šíření lží a otázku hříšnosti nebo nehříšnosti, v souladu s hlavním tématem článku. Tím se, s přáním všeho dobrého, z tohoto vlákna loučím.

        • jl napsal:

          Žádnou přesnou citací jste neuvedl a navíc kohosi obviňujete, že o někom řekl XY. Přitom přesná citace zní „Biden and Democrats just clarified…“ což se mimochodem v těchto dnech, po Bidenových nominacích kalifornských prokurátorů (Xavier Becerra, Kamala Harris), ukazuje jako oprávněná obava…
          Čili z vlákna se loučíte, demogogie zde necháte.

          • Rostislav Vlček napsal:

            Sorry, odeslal jsem včera ještě jeden předcházející text, m.j. s přesným citátem Trumpova tweetu. Tento se tu ale nějak neobjevil a tak ten druhý navazující působí opravdu vytrženě.
            Nicméně Bidenův výrok k Roe vs Wade je přesně uveden v textu pí Cekotové a lze snadno nahlédnout, že nic takového, co o něm píše Trump, v něm není.
            Správný význam slova demagogie lze najít ve slovníku a kdo ji tu kde zanechává si dovolím ponechat na soudnosti čtenářů.

      • jl napsal:

        … další příklady politických výroků:
        Petr Nečas 2011: „Popularita mě netrápí, Řecko tady nechci“,
        Jan Hamáček 2020: „Pokud nic neuděláme, budou v ulicích mrazáky na mrtvoly“.

        Opravdu se Trumpovo „Biden a Demokraté objasnili…“ nějak podstatně liší?

        • Rostislav Vlček napsal:

          Neliší. Tlachy zůstanou tlachy, lhostejno z jak pomazané huby se linou.

          • jl napsal:

            Potom by mě ovšem zajímalo, jak si vůbec představujete politiku. To by asi mnohé vysvětlilo.
            Protože ony mnou uvedené výroky nejsou jen tlachy hodné zatracení i s pomazanými hubami, z nichž během dekád vyšly (anebo moderněji: hodné leda k rozehnání plukovníky se samopaly), ale zároveň vyjádřením politické pozice.
            Uvědomujete si tyhle naprosté základy? Dokážete rozlišit mezi vymezením se ve stranické demokratické politice a mezi „šířením lží a pomluv na sociálních sítích“? Obávám se, že nikoli. Výsledek je potom ovšem tristní, kdy na jedné straně poslední fázi dnes již definitivně vymizelého povědomí o rozpočtové odpovědnosti (Nečas), politické utkání se s kalným kryptosocialistickým proudem (Trump) nebo i to pomýlené řízené vyvolávání strachu z viróz (Hamáček) chápete coby tlachy potažmo hříchy a na straně druhé se nerozpakujete veřejně označit konkrétní osobu za „infantilního sociopata“ (http://www.duseahvezdy.cz/2020/10/20/arcibiskup-vigano-kdo-nestoji-pod-praporem-krista-pomaha-zlu/#comment-112082).

            • Rostislav Vlček napsal:

              – K “nerozpakování”: …antisocial personality disorder …
              https://www.psychologytoday.com/us/basics/president-donald-trump
              O rodinném zázemí viz publikace klinické psycholožky Mary Trumpové.
              – K „utkání s kalným kryptosocialistickým proudem“ a jiným druhům deliria z konspiračních teorií: snížit proud návykových látek, procházka lesem.

              Tlachy nejsou hřích ale deficit intelektu. Tlachajícího nebo posluchače,je-li tlachajícím politik.

              Zbývající text je dosti nesrozumitelný, asi i vám. Žijem každý v jiném světě,
              takže už zdejší diskuzi přestaneme plevelit. S Pánem Bohem.

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad R. Vlček: Máte pravdu v tom, že pomluva je hřích, dokonce těžký. Jenže nikoli už v příkladech, které uvádíte. Podle katolické morálky spočívá hřích pomluvy v šíření dehonestující informace o bližním (jednotlivci nebo komunitě), o níž šiřitel ví, že je nepravdivá. Pokud ji ale uslyší, považuje při nejlepší vůli za věrohodnou a šíří tam, kde je zapotřebí varovat před zlem (šířit ji zbytečně a bezdůvodně by potom znamenalo hřích nactiutrhání, nikoli pomluvy), hřích nemá, maximálně lehký, pokud má možnost si tuto informaci ověřit a opomene to. Jako konkrétní příklad mohu uvést, když jsme se za totality tajně scházeli k zakázaným duchovním akcím, chodil tam i jeden člověk, jehož přítomnost vždycky neomylně znamenala, že o tom bude vědět StB, budou nás volat k výslechu a vyhrožovat. Věřili jsme včetně mne, že tento muž je agent, varovali před ním jiné a tajili před ním další setkání, ale po listopadovém zvratu 1989 se zjistilo, že vše bylo jinak, křivdili jsme mu. Byl to hřích pomluvy? Samozřejmě ne, jednali jsme v dobré víře a upřímném přesvědčení o něčem, co nakonec nebylo pravdou.

      Kdo věří v pravost Sionských protokolů a hájí tento názor (nechci sdělovat, jaký názor mám já), rozhodně se nedopouští hříchu pomluvy, neboť chybí její předmět, tj. konkrétní adresní lidé. Nějací anonymní rabíni na tajném zasedání jimi rozhodně nejsou. Víra v pravost Sion. prot. neznamená dehonestaci celého židovského etnika. To bychom museli označit za pomlouvače i sv. Maxmiliána Kolbeho, který byl o pravosti tohoto dokumentu upřímně přesvědčen, jak dokazují články v časopisech Rycerz Niepokalanej a Maly Dziennik. Přitom ale důrazně varoval před šířením nenávisti k židovskému národu.

      Hříchem pomluvy samozřejmě je šíření názoru, že „všichni demokraté jsou pedofilové a satanisté“, je ale otázka, jestli člověk, jenž to šíří, je mentálně v pořádku.

      Nechápu vaše zastávání se Bidena. Mnohokrát ještě za Obamova prezidentství, kdy byl viceprezidentem, jsem četl jeho četná vyjádření ve prospěch legálních potratů od početí do porodu, to se dá dohledat. Proto mu mnozí kněží i biskupové odmítali podávat sv. přijímání. V článku na DaH, který jsem přeložil pod titulem „Arcibiskup Viganó….“ novinář Marco Tossati, když klade mons. V. hned první otázku, říká: „…Kandidát demokratů J. Biden tvrdí, že je katolíkem, ale zároveň podporuje potraty až do 9. měsíce těhotenství…“ Těžko lze předpokládat, že by Tossati, známý svou seriózností (stejně tak web LifeSiteNews, jenž rozhovor zveřejnil), mluvil nepravdu. Není proto třeba čekat až na Trumpovy tweety, aby katolík poznal, že Biden skutečně je jednoznačně propotratový politik podporující tyto vraždy nenarozených až do porodu a nezaslouží si podporu katolíků (to i kdyby je hájil „jenom“ do 3. měsíce těhotenství). O pomluvu se proto v žádném případě nejedná.

      • Rostislav Vlček napsal:

        Z vašeho závěru: …Biden skutečně je jednoznačně propotratový politik podporující tyto vraždy nenarozených až do porodu a nezaslouží si podporu katolíků (to i kdyby je hájil „jenom“ do 3. měsíce těhotenství). O pomluvu se proto v žádném případě nejedná….

        Pokud je pravdivý text v závorce, tak text věty před ní je pomluvou. Najdete-li někde autentický záznam nebo dokument, kde Biden skutečně podporuje potraty do porodu a po něm, prosím publikujte odkaz. Já ho nenašel. Našel jsem jen citace těch, kdo to o něm říkají. Dobrý úmysl z toho nedělá pravdu.
        Nevím, z čeho usuzujete, že obdivuji Bidena. Ani nerozporuji, že je propotratový. Pouze, pravda, neadoruji lháře Trumpa. Ten je dle vlastního vyjádření proti potratům, s výjimkou incestu, znásilnění nebo ohrožení života ženy. To v souladu s učením Církve je?
        Zmiňujete-li Protokoly, tak třeba právě jejich „neadresné šíření v zájmu dobra“ vedlo nakonec k pogromům. Nemluvím teď rovnou o těch, co vraždili. Ale zda ti, co „šířili“ se dopustili hříchu lehkého, to ponechám na posouzení Pánu Bohu.

        Přeji vám hezké požehnané Vánoce.

    • Carlos napsal:

      Je zajímavé , že se ty Protokoly naplňují.

  3. Honza Hučín napsal:

    Naprosto souhlasím, že odpovědí křesťana na nekonečnou Boží lásku a Kristovu vykupitelskou smrt má být vstup na cestu nového života, svlečení (či jinde ukřižování) starého člověka, být mrtví hříchu, ale živí Bohu v Kristu Ježíši. Teologii vykoupení a proměny života křesťana píše apoštol Pavel v listu Římanům v 5. a 6. kapitole. Tento text, jakož i celou epištolu, bychom měli dobře znát a připomínat si jej. A to i tento verš: „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Ř 3:23).
    Pokoj vám všem v adventním čase.

  4. Dr. Radomír Malý napsal:

    Ad R. Vlček: Promiňte, ale vůbec nerozumím, o co vám vlastně jde. Tématem mého článku je dogma o Neposkvrněném početí a z toho vyplývající úvaha o hříchu, proč tedy do toho taháte bojovnou protitrumpovskou agitaci, jak to souvisí s článkem, nota bene když my nežijeme v Americe a tudíž ani Trumpa, ani Bidena nemáme možnost volit? Proč neustále lpíte na tom, že Biden nikde nepodporuje potraty až do porodu, ačkoliv vám pí mgr. Cekotová jasně předložila jeho autentický výrok, že chce rozsudek RvW, který právě potraty až do porodu legalizuje, vyhlásit jako závazný bez možnosti jednotlivých státu Unie upravit ho vlastní legislativou? A dalo by se uvést mnoho dalších jeho výroků v tomto směru, před pár lety byl u nás v Brně kardinál R.L.Burke, ptal jsem se ho na tu věc, a potvrdil mi, že Biden hájí totální liberalizaci potratů bez jakéhokoliv omezení – a proto je nepřijatelné podávat mu sv. přijímání, což koneckonců není možné ani v případě, kdyby zastával mírnější propotratovou verzi zákona.

    Trumpa neřeším, ať řeknete cokoliv, je v každém případě přinejmenším „menší zlo“ než Biden, nota bene sám se účastnil posledního Pochodu pro život (jako jediný prezident v dějinách USA), v poslední době už nehovoří o přípustnosti potratů z důvodů incestu nebo znásilnění. Jestli je to pouhá taktika nebo opravdová změna smýšlení, nevím a nehodnotím.

  5. Karol Dučák napsal:

    Pán Dr. Malý, ďakujem za článok, s ktorým v plnom rozsahu súhlasím a považujem ho za veľmi dôležitý v súčasnej dobe. Keďže Váš článok nastoľuje znepokojivé otázky, dovolím si uviesť aspoň pár poznámok k nastolenej problematike.
    Učebnica katechizmu z roku 1990, z ktorého sa učili aj moje deti, je písaná striktne v zmysle stáročného katolíckeho učenia. V tomto Katechizme sa jednoznačne píše:
    „357. Čo je ľútosť?
    Ľútosť je bolesť duše nad spáchanými hriechmi. Ľútosť je najdôležitejšia čiastka sviatosti pokánia; bez nej neobsiahneme odpustenie hriechov.“ (Katechizmus. Učebnica rím. kat. náboženskej výchovy. 7. vydanie. Bratislava : Spolok svätého Vojtecha, 1990. ISBN 80–85128–76–4, s. 123)
    „346. Ako sa máme pripraviť na sväté prijímanie duševne?
    Na sväté prijímanie sa máme duševne pripraviť takto:
    1. ak máme smrteľný hriech, vyspovedáme sa z neho;…“ (Katechizmus. Učebnica rím. kat. náboženskej výchovy. 7. vydanie. Bratislava : Spolok svätého Vojtecha, 1990. ISBN 80–85128–76–4, s. 128)
    Ostatne aj aktuálne platný Katechizmus Katolíckej cirkvi (Katechizmus Katolíckej cirkvi. 8. vydanie. Trnava: Spolok svätého Vojtecha, 2013. 918 s. ISBN 978-80-7162-970-2), ktorého typické latinské vydanie v roku 1992 schválil a zverejnil dnes už svätý Ján Pavol II., v článku 1415 jednoznačne a nedvojzmyselne uvádza: „Kto chce prijať Ježiša Krista v eucharistickom prijímaní, musí byť v stave milosti. Ak si je niekto vedomý, že spáchal smrteľný hriech, nesmie prijať Eucharistiu, ak prv nedostal rozhrešenie vo sviatosti pokánia.“ (KKC, 1415)
    Katechizmus Katolíckej cirkvi sa takisto veľmi precízne venuje dogme o Nepoškvrnenom počatí Panny Márie. Venuje jej tieto nádherné pasáže:
    „Aby Mária mohla byť Matkou Vykupiteľa, ‘bola od Boha obdarovaná darmi hodnými takej veľkej úlohy’ (Lumen gentium, 56. AAS 57 (1965) 60) Anjel Gabriel ju vo chvíli zvestovania pozdravuje ako plnú milosti (Lk 1,28). A skutočne, aby mohla dať slobodný súhlas svojej viery zvestovaniu svojho povolania, bolo potrebné, aby ju úplne viedla Božia milosť.“ (KKC, 490)
    „Cirkev si v priebehu storočí uvedomila, že Mária, ktorú Boh naplnil milosťou (Lk 1, 28), bola vykúpená už od svojho počatia. Dogma o Nepoškvrnenom Počatí, ktorú v roku 1854vyhlásil pápež Pius IX, vyznáva že:
    ‘Preblahoslavená Panna Mária bola od prvého okamihu svojho počatia, osobitnou milosťou a výsadou všemohúceho Boha, vzhľadom na zásluhy Ježiša Krista, Spasiteľa ľudského pokolenia, uchránená nedotknutá od akejkoľvek škvrny prvotného hriechu. ’ (Pius IX., bula Ineffabilis Deus: DS 2803)“ (KKC, 491)
    Tento ‘celkom neobyčajný jas svätosti’, ktorým je Mária ‘obdarovaná od prvej chvíle svojho počatia’ (Lumen gentium, 56. AAS 57 (1965) 60), dostáva celý od Krista: ona, vzhľadom na zásluhy svojho Syna, bola vykúpená vznešenejším spôsobom’ (Lumen gentium, 53. AAS 57 (1965) 58). Viac, ako ktorúkoľvek inú stvorenú osobu ju ‘Boh v Kristovi požehnal všetkým nebeským duchovným požehnaním“ (Ef 1,3). On si ju ‘vyvolil v ňom ešte pred stvorením sveta, aby bola pred jeho tvárou svätá a nepoškvrnená v láske’ (Ef 1,4). (KKC, 492)
    Aj o hrozných následkoch hriechu píše Katechizmus Katolíckej cirkvi veľmi nekompromisne:
    „Hriech je previnením proti rozumu, proti pravde a proti správnemu svedomiu. Je priestupkom proti opravdivej láske k Bohu a k blížnemu, zapríčineným zvráteným pripútaním na určité dobrá. Zraňuje prirodzenosť človeka a narúša ľudskú solidaritu. Hriech bol definovaný ako „slovo, čin, alebo túžba, ktoré sa protivia večnému zákonu“ (Sv.Augustín, Contra Faustum manichaeum, 22, 27; CSEL 25, 621 (PL 42, 418); Porov. Sv.Tomáš Akvinský, Summa theologiae, I-II, q. 71, a. 6; Ed. Leon. 7, 8-9). (KKC, 1849)
    „Hriech je urážka Boha… Hriech sa stavia proti láske Boha k nám a odvracia od neho naše srdcia.“ (KKC, 1850)
    „Smrteľný hriech – vážnym prestúpením Božieho zákona – ničí v srdci človeka lásku. Odvracia človeka od Boha, ktorý je jeho posledným cieľom a jeho blaženosťou, tým, že človek dáva prednosť nejakému nižšiemu dobru pred Bohom.“ (KKC, 1855)
    Možno teda konštatovať, že oficiálne, v teoretickej rovine, je to nastavené presne v zmysle stáročného katolíckeho učenia. Ak by sa veriaci striktne držali teórie, bolo by všetko v najlepšom poriadku. Nemožno tvrdiť, žeby súčasne platný Katechizmus Katolíckej cirkvi bagatelizoval hriech. Navyše v plnom rozsahu potvrdzuje platnosť všetkých mariánskych dogiem. Aj dnes podľa oficiálneho učenia Katolíckej cirkvi platí, že sväté prijímanie nemožno prijať, ak má človek smrteľný hriech.
    Problém je v tom, čo je najväčším nešťastím súčasnosti – teória a prax sa často rozchádzajú. V súčasnej Katolíckej cirkvi sa málo hovorí o pekle a pôsobení diabla na životy veriacich, na komunity, spoločnosť, národy a dejiny. Ba je nemálo teológov, ktorí o existencii pekla a diabla nielen pochybujú, ale svojimi názormi privádzajú na scestie aj radových veriacich. Už dnes už svätý pápež Pavol VI. sa v roku 1975 kriticky zmieňoval o publikáciách katolíckych teológov, ktorí svojimi argumentmi vyvracali existenciu diabla. Mal na mysli predovšetkým Herberta Haaga, profesora teológie na katolíckej univerzite v Tübingene, ktorý publikoval niekoľko diel, spochybňujúcich existenciu diabla. Žiaľ, našli sa mnohí nasledovníci, ktorí pokračovali v šľapajach tohto heretika. Boli to napríklad Kasper, Franzoni a ďalší, ktorí otrávili duše veriacich jedovatou náukou. A tak aj keď sa v súčasnom Katechizme Katolíckej cirkvi spomína diabol často, nemôže to vyvážiť škody, ktoré napáchali heretici v radoch katolíckej hierarchie.
    Dlhé roky som pracoval v nemeckom jazykovom priestore a tam je to naozaj zlé, predovšetkým v Nemecku a Švajčiarsku. V Rakúsku je situácia o niečo lepšia, ale ani tam to nie je ideálne.
    Čo sa týka Slovenska, sviatosť pokánia je bežnou praxou. Som príjemne prekvapený, že aj teraz, pred Vianocami, pristupujú veriaci – aspoň teda v mojom bydlisku Vranove nad Topľou – k sviatosti pokánia a čo je obzvlášť potešujúce, sú medzi nimi aj mladí ľudia. Lenže nakoľko úprimne vyznali svoje hriechy a oľutovali ich, to nemôžem posúdiť. To totiž vie len Pán Boh. A tiež je otázne, koľko percent veriacich sa pravidelne spovedá.
    Som pevne presvedčený, že aj dnes sa dá budovať na učení svätého Jána Pavla II. Som presvedčený, že aj dnes sú v Katolíckej cirkvi pravoverní biskupi, k akým patrí napríklad biskup Schneider, ktorý neraz deklaroval, že aj v učení Druhého vatikánskeho koncilu je veľa ušľachtilého. Lenže napriek tomu ma súčasná situácia v Katolíckej cirkvi napĺňa znepokojením a obavami. Vždy som verejne deklaroval poslušnosť katolíckej hierarchii, lenže už aj ja som na pochybách. Ešte aj dnes platí na Slovensku všeobecný dišpenz od povinnej účasti na svätej omši. Nemali sme na Slovensku sväté omše počas veľkonočných sviatkov! To si nepamätám ja, ale toto zrejme nezažili ani naši predkovia. Nemáme ani istotu, že na Vianoce budeme môcť mať neobmedzenú účasť na svätých omšiach! Práve ja, ktorý som verejne hlásal poslušnosť našim biskupom, zrazu strácam pôdu pod nohami. Čakal som od našich biskupov bojovný postoj, ktorý bol vždy taký typický pre pravoverných katolíckych hodnostárov. Stačil však jeden sprostý vírus koronavírusu a moja poslušnosť voči kléru sa začína rúcať. Ten servilný postoj biskupov voči arogancii vládnej moci ma napĺňa nesmiernou bolesťou. Nikdy a priori nespochybním Druhý vatikánsky koncil. Podobne ako biskup Schneider som presvedčený, že v učení koncilu bolo veľa nádherných a ušľachtilých momentov. Nikdy nespochybním svätorečenie Jána Pavla II. Rozhodne nepatrím medzi tých, ktorí by chceli Katolícku cirkev vrátiť pred Druhý vatikánsky koncil. Lenže začínam sa rozchádzať aj so súčasnou Katolíckou cirkvou. A to je pre mňa veľká tragédia, pretože svoju jedinú pravú apoštolskú Katolícku cirkev naozaj vrúcne milujem.

  6. Carlos napsal:

    Přijímal svatokrádežne JPII , když pořádal rouhava setkání v Assisi , ze kterých se neomluvil?

  7. Anna Lavrova napsal:

    Ad Karol Dučák:

    „Stačil však jeden sprostý vírus koronavírusu a moja poslušnosť voči kléru sa začína rúcať.“

    Vážený pane, byla jsem si jista, že dřív nebo později přinese letošní kolektivní Boží trest dobré plody i u Vás osobně. Stejnou jistotu mám nyní ohledně toho, že pravou tvář II. VK dokážete rozpoznat po prostudování fundované historické monografie prof. di Matteiho „Druhý vatikánsky koncil“, která loni vyšla ve slovenštině: https://knihy.heureka.cz/druhy-vatikansky-koncil-roberto-de-mattei/specifikace/#section (na Slovensku k sehnání zde: https://knihy.heureka.sk/druhy-vatikansky-koncil_2/ ) Tato kniha Vás jako intelektuála nepochybně zaujme svou vysokou úrovní a poctivostí vědeckého zpracování historické události II. VK, vč. toho, co mu předcházelo. Vaší vírou ve svatost koncilu otřese, to si buďte jistý.

    • Karol Dučák napsal:

      Ad Anna Lavrová: nemám dôvod pochybovať o svätosti Druhého vatikánskeho koncilu, aj keď zaiste nie všetko, čo sa na koncile dialo, bolo ideálne. Na koncile boli nesporne aj snahy zviesť Katolícku cirkev na scestie, ale podobne ako biskup Schneider tvrdím, že koncil priniesol mnoho pozitívneho. Nie všetko však bolo správne realizované v praxi a tu je kameň úrazu. Zoberme si napríklad dialóg s moslimami. Mám s tým svoje, aj keď nie veľké skúsenosti.
      V lete 2019 sme spolu s manželkou a vnukom absolvovali nádhernú dovolenku v Turecku. Strávili sme 8 dní v letovisku Okurcalar v blízkosti mesta Alanya na južnom pobreží Turecka. Odniesol som si odtiaľ mnoho pozitívnych poznatkov, no určite najpríjemnejším prekvapením bol styk s miestnymi mladými moslimami, u ktorých som objavil vhodnú živnú pôdu pre ich možnú konverziu na katolícku vieru. Reštaurácia, v ktorej sme sa ako turisti stravovali, bola v prízemí hotela a obsluhovali nás v nej čašníčky a čašníci, prevažne mladí Turci vo veku okolo 20 rokov. Boli veľmi milí, úslužní, pozorní a usilovní, preto som si ich veľmi obľúbil a s viacerými z nich som sa zblížil. Boli to poväčšine mladí muži, no najpozoruhodnejšou osobou, s ktorou som sa tam stretol, bola mladá čašníčka z Kirgizska. Nadviazať kontakt s ňou nebol problém, pretože ako obyvateľka jednej z krajín bývalého ZSSR ovládala ruštinu a keďže aj ja rozprávam plynule po rusky, veľmi dobre som rozumel jej a ona zase mne. Tá mladá dievčina pracovala v Turecku, pretože v jej vlasti je nedostatok pracovných príležitostí a tak využila ponuku a zamestnala sa v tureckom letovisku. Bol medzi nami generačný rozdiel (podľa všetkého bola mladšia ako moja dcéra), ale vďaka dobrej znalosti ruštiny som od nej získal cenné poznatky, ktoré mi pomohli začať s mojou kvázi misijnou činnosťou v tomto prostredí. Pri jednom z rozhovorov som obrátil rozhovor na tému vzťahov moslimov ku kresťanom a ona mi povedala, že zvlášť tureckí moslimovia sú veľmi tolerantní a nemajú problém s kontaktmi s kresťanmi. A tak som kul železo za horúca a vyťahoval som z nej ďalšie informácie. Opýtal som sa jej priamo na jej vyznanie a ona mi odpovedala, že je moslimka. Položil som jej otázku, ako ona posudzuje kresťanov a vtedy mi povedala čosi, čo ma doslova šokovalo. Pravda, tým najpríjemnejším spôsobom. Povedala mi, že ona nehodnotí ľudí podľa náboženstva, ale podľa toho, čo majú v hlave a v srdci. Bol som veľmi príjemne prekvapený a celý natešený som sa obrátil k mojej manželke, ktorá sedela oproti, so slovami: „Počuješ, čo hovorí? Ona, moslimka, mi práve povedala, že nehodnotí človeka podľa náboženstva, aké vyznáva, ale podľa toho, čo ten človek nosí v hlave a v srdci.“
      Moja manželka uznanlivo prikývla a ja som ďalej kul železo u tej čašníčky: „A počúvaj, ak by som chcel moslimovi podarovať kresťanský symbol, napríklad obrázok Panny Márie, alebo Ježiša Krista, bol by to problém?“
      Odvetila okamžite, bez zaváhania: „Nie, tu to nie je žiaden problém.“
      Na druhý deň som sa prihovoril tej mladej čašníčke z Kirgizska. Povedal som jej: „Myslím, že si veľmi dobrá a ja Ti chcem dať darček. Ale len v tom prípade, ak to budeš chcieť. Je to môj vlastný škapuliar, ale ja, keď sa vrátim domov, zaobstarám si druhý.“
      Pripomínam, že pápež Pius X. v roku 1910 povolil nahradenie plátenného škapuliara medailou a keďže som už nemal iný náboženský predmet, ktorý by som tej moslimke mohol podarovať, v núdzi som sa s ťažkým srdcom vzdal vlastného škapuliara v jej prospech. Dnes mám zlatý škapuliar na zlatej retiazke, ktorý som si nechal posvätiť.
      Opýtal som sa tej moslimky, či prijme môj škapuliar ako darček. Ona bez váhania odvetila, že ho chce prijať. Tak som vybral škapuliar, rozvinul ho a povedal jej: „Tu je Marjamma (v Koráne je takto označená Panna Mária), tu je Ísa (v Koráne Ježiš Kristus). Ak ich budeš prosiť o pomoc, budú Ťa po celý život chrániť a po smrti pôjdeš do neba.“
      Poďakovala mi a ja som ďakoval Bohu za to šťastie, že som mohol moslimov (pretože som ich obdaroval viac) obdarovať takými vzácnymi katolíckymi pokladmi. Ostatne, aby som nemusel veľa písať, uvádzam link na svoj článok, v ktorom podrobne opisujem svoje krátke účinkovanie medzi moslimami: http://www.priestornet.com/2019/08/vratme-turecko-krestanskemu-svetu.html
      Nuž, ak niekto spochybňuje dialóg katolíkov s moslimami, tak nech mi povie, ako inakšie by som mohol tých moslimov v Turecku privádzať bližšie ku katolíckej viere.
      Ja nezatracujem Druhý vatikánsky koncil en bloc a nezatracujem en bloc ani pokoncilový vývoj Katolíckej cirkvi. Aj tu bolo veľmi veľa dobrého. Napríklad do môjho bydliska Vranova nad Topľou sa v roku 1990 vrátila rehoľa pavlínov po 204 rokoch „vyhnanstva“. Pavlíni spravovali farnosť od roku 1672 do roku 1786, keď ich rehoľu na území Habsburskej monarchie zrušil cisár Jozef II. V roku 1990 sa vtedajší košický biskup Mons. Alojz Tkáč rozhodol znovu zveriť správu farnosti pavlínom a keďže na Slovensku sme pavlínov nemali, prví pavlíni vo Vranove nad Topľou boli Poliaci, ktorých biskup Tkáč povolal k nám z Poľska, kde rehoľa nikdy neprestala existovať. Postupne boli v Poľsku pripravovaní na pôsobenie v reholi aj mladí Slováci, takže dnes už máme na Slovensku popri poľských aj vlastných slovenských pavlínov a máme aj slovenskú kvázi-provinciu tejto rehole. Navyše pavlíni obnovili aj Bratstvo anjelov strážcov, do ktorého vstupuje čoraz viac nových členov z radov veriacich. Obnovili sa aj ružencové bratstva. Ja sám som členom dvoch z nich, jedného rímskokatolíckeho a jedného gréckokatolíckeho.
      Môžeme teda hovoriť o mnohých pozitívach pokoncilového vývoja Katolíckej cirkvi, lenže v súčasnej Katolíckej cirkvi sa deje aj veľa zlého. Zvlášť uplynulý rok 2019 považujem za triumf diabla, ktorý síce prehral vojnu s Bohom, ale vyhráva veľa bitiek nad kresťanmi. Aj v súvislosti s ochorením COVID-19. Za seba môžem povedať, že sa nedám očkovať proti tomuto ochoreniu a stanovisko Kongregácie pre obranu viery, ktoré za určitých okolností odobruje používanie neeticky získaných vakcín, považujem za zdrap papiera, ktoré odmietam akceptovať.

Napsat komentář: Honza Hučín Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *