Monthly Archives: Říjen 2020

Arcibiskup Vigano: Kdo nestojí pod praporem Krista, pomáhá zlu

Dokud nepochopíme, že s lidmi, kteří se dopouštějí nepravosti, nelze vést dialog (Mat 7,22), že není žádná shoda mezi světlem Kristovým a mrakem satanovým, tak nebudeme schopni zvítězit v tomto střetu. Nebudeme totiž schopni uznat, že vedeme boj s pekelnými silami. V této válce vždycky stály a stojí proti sobě dvě strany. Ti všichni, kteří nechtějí stát jasně pod praporem Krista, neodvratně pomáhají služebníkům Zlého – toto říká arcibiskup Carlo Maria Viganò v rozhovoru s Markem Tosattim.

Arcibiskup Carlo Maria Viganò poskytl nový mediální rozhovor. V interview s vatikanistou Markem Tosattim se vyjádřil k šanci na zlepšení stavu nynější Církve, k jejím problémům v USA, k volební kampani a k jeho vlastním očekáváním. Bývalý apoštolský nuncius vidí příčinu rozkladu, který dnes vidíme, už v 60. letech minulého století, v  kontestaci tradičních hodnot, která se projevila jak v průběhu jednání II. vatikánského koncilu, tak i během studentských protestů. Rozhovor proběhl 12. září na svátek jména Panny Marie.

Svátek Mateřství Panny Marie, nebo papeže Roncalliho?

11. říjen je dokonalou ilustrací základního problému katolické Církve ve 20. století.

Papež Pius XI. v roce 1931 zavedl svátek Mateřství blahoslavené Panny Marie na připomínku 1500. výročí efezského koncilu, který dal Panně Marii titul Theotokos neboli Bohorodička, a určil pro něj 11. říjen. Není to tedy starodávný svátek (podobně jako svátek Krista Krále, který ustanovil tentýž Pius), ale zapadá do pomalého a láskyplného procesu rozšiřování, jenž tradiční liturgii po dvacet století obohacuje o stále nové stránky zbožnosti.

Papež Jan XXIII. se rozhodl zahájit druhý vatikánský koncil 11. října právě proto, že to byl svátek Božího Mateřství Panny Marie.

Přenesme se do doby po koncilu: Bugniniho Consilium svátek zrušilo a sloučilo ho s 1. lednem, který býval oktávem vánočním a svátkem Obřezání Páně, ale nově se měl nazývat „slavnost Matky Boží Panny Marie.“ Spousta hektického odstraňování, přesunování a přilepování… A pak přišel papež František, který Jana XXIII. prohlásil za svatého a 11. říjen za JEHO svátek.

CoVid ve vyšebrodském klášteře

Vyšebrodský klášter je v karanténě poté, co na CoVid-2019 ochořel převor P. Justin Berka O. Cist. Modleme se za  jeho uzdravení i za zdraví ostatních bratrů.

Ignác Pospíšil

Očkovat, či neočkovat?

Ponechme pro tuto chvíli stranou otázku, zda šíření koronaviru parametry pandemie splňuje či nesplňuje a zda potenciální nebezpečnost pro některé skupiny k drastickým omezením celé společnosti opravňuje či neopravňuje. Nepochybné je, že se existující situace masivně zneužívá k rozšiřování a utužování moci státu nad občany i v oblastech, kde je vliv státu třeba držet na uzdě (rodinný život), k propagaci takzvané „nové normality“ a k šíření všelijakých prapodivných nápadů, například možnosti zavádění „covid-pasů“, které by svobodu cestování omezovalo jen na občany s prokázanou vakcinací proti koronaviru. Vakcína byla ostatně vzývána jako jediné skutečné řešení téměř okamžitě poté, co se virus začal šířit.

Farmaceutické společnosti se celkem pochopitelně chopily příležitosti slibující nesmírné zisky a do roka a do dne od chvíle, kdy jsme o nemoci covid-19 poprvé slyšeli, se začínají objevovat zprávy slibující vakcínu připravenou k použití v horizontu několika měsíců, přičemž zároveň propukají i diskuse, zda by očkování nemělo být povinné, případně jaké sankce hrozí občanům, kteří by ho odmítli (již zmíněné omezení možnosti cestovat, diskriminace v zaměstnání či ve škole). Česká republika prozatím počítá s očkováním hrazeným z veřejného zdravotního pojištění jen pro vybrané skupiny občanů, ovšem vzhledem k rychlosti, s níž čeští vládní představitelé mění názory, na dobrovolnost očkování u nás nelze zcela spoléhat.

Pro obránce života nenarozených dětí pak ke všem řekněme obecným problémům s vakcínou, jako je otázka bezpečnosti produktu vyvinutého a odzkoušeného tempem, jehož jsme v tomto případě svědky, přistupuje ještě značný morální problém související s tím, že přinejmenším některé nadějné vakcíny vznikají na bázi kmenových buněk z potracených dětí. Pro laika v daném oboru – eventuálního příjemce očkování – je samozřejmě nesmírně obtížné se v jednotlivých látkách nějak zorientovat.