Nanebevstoupení Páně: Mimo Církev není spásy

Biblické a historické zdůvodnění
Božský Spasitel čtyřicátý den po svém Zmrtvýchvstání končí veřejnou činnost na této zemi. Tento akt doprovázejí mimořádná znamení. Evangelista sv. Marek píše, že Pán Ježíš „byl vzat do nebe a usedl po pravici Boží“ (Mar 16,20). Sv. Lukáš zase sděluje, že „když jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se do nebe…“.. Tentýž evangelista ve Skutcích apoštolů líčí, že „byl vyzdvižen před jejich zraky a oblak vzal jej z jejich očí…“ (Sk 1,9), a uvádí zjevení andělů.

Četl jsem před lety v jakési internetové publikaci tzv. „vesmírných lidí“, že prý toto je důkaz o Kristově mimozemšťanství a kosmickém původu. Událost, kdy se odpoutal od země a zmizel apoštolům z očí, znamená prý, že ho vzalo UFO nebo kosmická raketa. Tato teorie je spíš pro kabaret než pro to, abychom se jí seriózně zabývali, nicméně musíme se ptát, co nám z hlediska katolické nauky toto sdělení obou evangelistů říká. Katechismus učí, že Kristus tím dovršil svoji veřejnou činnost mezi lidmi. Zázračné jevy doprovázející Nanebevstoupení jsou znamením faktu, že Kristus již není v nebi přítomen pouze se svým Božstvím, ale také se svým oslaveným lidstvím, tedy nejen jako Bůh, ale i jako Člověk, čili Bohočlověk.

Od svého nanebevstoupení již Kristus nehlásá veřejně svoji nauku, ale svěřil tento úkol apoštolům a jejich nástupcům, tj. papežům a biskupům. Apoštoly k tomu krátce nato vyzbrojil dary Ducha Svatého, který na ně sestoupil o Letnicích. To, co dělal Ježíš během svého pozemského života sám, má teď dělat Církev, kterou založil:

a) Posvěcovat lid a celý svět obětí Nového zákona čili mše svaté, kterou ustanovil při poslední večeři. V ní je mezi lidmi nadále fyzicky přítomen se svým Božstvím i lidstvím, byť jiným způsobem než když viditelně chodil po Palestině, učil lid a konal zázraky. Při mši sv. se zpřítomňuje jak kalvarská vykupitelská smrt Ježíšova za naši spásu, tak i jeho Zmrtvýchvstání.

b) Hlásat tuto pravdu a vůbec všechno, co Pán učil, všem národům a všem generacím. Na prvním místě spočívá tato povinnost na papežích a biskupech, dále pak na kněžích a vůbec posvěcených služebnících, a konečně na každém pokřtěném, každý jinou formou podle svého postavení a životních okolností.

Opravdu není spásy mimo Církev?

Věta prvokřesťanského mučedníka sv. Cypriána „extra Ecclesiam nulla salus“ (mimo Církev není spásy) patří k základům naší katolické víry, kterou nám sám Božský Spasitel přinesl z nebe. Kdyby bylo možno spasit se v jiné víře, např. v buddhismu, hinduismu nebo islámu, tak hlásání evangelia by nedávalo žádný smysl. Ostatně sám Pán Ježíš o tom mluví naprosto jasně: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření! Kdo uvěří a dá se pokřtít, spasen bude; kdo však neuvěří, bude zavržen….“ (Mar 16,15).

Znamená to tedy, že heterodoxní křesťané, židé, pohané, muslimové, ateisté nebo agnostikové, když se za svého života neobrátí, budou zavrženi? Tady s naprostou jistotou odpovídám: ano. Nejjasnější a nejrozhodnější definici, která vešla do dokumentů florentského koncilu, publikoval papež Evžen IV. v bulle Cantate Domino r. 1441, kde vyhlásil ex cathedra: „Nejsvětější římská Církev pevně věří, prohlašuje a zvěstuje, že nikdo z těch mimo katolickou Církev, nejen pohanů, také židů, heretiků a schizmatiků se nikdy nemůže podílet na věčném životě, ale půjde do věčného ohně ´připraveného ďáblu a jeho andělům´ (Mt 25:41), pokud se před smrtí k Církvi nepřipojí.“

To jsou jasná slova věroučného charakteru. Jenže rozum a prostý přirozený lidský cit se tomu brání. Cožpak je správné, aby Bůh zatratil někoho jen proto, že nenáleží ke Katolické církvi, i když žije třeba lépe a mravněji než mnozí katolíci? Je takový Bůh opravdu spravedlivý? Každý z nás jistě může uvést konkrétní příklady osob ze svého okolí, které se nehlásily k Církvi a byly buď teoretickými nebo praktickými ateisty – a přesto převyšovaly svým chováním některé praktikující katolíky. Zemřely, aniž by se obrátily na katolickou víru. Půjdou tedy do pekla navzdory své lidské slušnosti, charakternosti a ohleduplnosti?

Tak argumentují odpůrci Církve. Proti tomu máme ale účinný protiargument: Odkud víte, že tito lidé zemřeli mimo Katolickou církev? Co se děje v duši člověka na hranici života a smrti je neproniknutelným tajemstvím. Církev věří, že tehdy ještě má člověk „poslední šanci“, neboť Bůh mu může dát milost a snad ve vteřině nebo v jejím zlomku ukázat celou pravdu, pokud ji dosud bez vlastní viny nepoznal nebo k ní z různých nezaviněných příčin nedospěl. Pravdu o tom, že spása je možná pouze v Ježíši Kristu a nikoli v jiných náboženstvích nebo zmatených teoriích. Když umírající zareaguje kladně, bude litovat svých hříchů a uzná Ježíše za svého Pána a Spasitele, což znamená souhlasit i s jeho Božskou naukou, kterou od jeho Nanebevstoupení hlásá Katolická církev, bude spasen na základě křtu touhy, jak učí katolický katechismus. Duše takového člověka proto nepředstupuje před Boha při soukromém soudu jako duše protestanta, žida, muslima, buddhisty, pohana, materialisty nebo panteisty, ale jako duše katolického křesťana, který uvěřil, byť na rozhraní života smrti, a stal se tak údem Katolické církve.

Že tomu tak je, dosvědčuje fakt, že Katolická církev nikdy o nikom oficiálně neprohlásila, že je v pekle, ani o svých největších pronásledovatelích, ani o nejtěžších zločincích zemřelých bez svátostí, ani o nejzatvrzelejších hereticích, dokonce ani o Jidášovi ne, což ale nebylo zapotřebí, neboť o jeho věčném zatracení hovoří Kristus v evangeliích jasně a jednoznačně. Stala se tak jediným náboženským společenstvím, které má takový přístup, zatímco Luther, Kalvín a Zwingli o svých odpůrcích oficiálně prohlašovali, že jsou v pekle. Člověk mimo Církev, nepokřtěný nebo pokřtěný a ve víře nevychovávaný, pokud žije poctivě podle přirozeného mravního zákona, jak jej poznává, a koná dobré skutky, může dojít spásy, ale nikoli na základě svého falešného přesvědčení, nýbrž na základě toho, že Bůh mu může poskytnout pomáhající (aktuální) milost, aby dospěl k poznání Pravdy a k přijetí Ježíše Krista jako svého Spasitele buď ještě za života, kdy se obrátí a dá se pokřtít, nebo někde na hranici mezi životem a smrtí, kdy křtem touhy se stane katolickým křesťanem, o čemž bude vědět pouze on a Bůh. Nestane se tak na základě jeho dobrých skutků, které vykonal před svým obrácením, neboť ty mají svoji nadpřirozenou hodnotu pouze tehdy, jsou-li vykonány v posvěcující milosti, kterou on postrádal, ale Bůh může ocenit jeho snahu konat dobro tím, že mu poskytne pomáhající milost k dosažení poznání jediné pravdy, nacházející se pouze v Ježíši Kristu a jeho Církvi.

Ježíš sám něco takového naznačuje, když ve 25. kap. u sv. Matouše říká, že při posledním soudu Bůh oddělí „ovce od kozlů“ a těm prvním řekne: „Pojďte požehnaní, neboť jsem lačněl, a dali jste mi jísti…“ Ti se ho ale otážou: „Kdy, Pane, jsme tě takového viděli?…“ On odpoví: „Co jste učinili jednomu z těchto nejmenších, mně jste učinili…“ Čtěme tento text pozorně a zamysleme se, koho se týká. Dobrých katolických křesťanů, kteří se snaží žít podle nauky Církve? Asi těžko, protože ti vědí, že když prokazují bližním skutky lásky, prokazují je Kristu, proto se nebudou ptát „kdy jsme tě takového viděli…“ Spíše půjde právě o ty, kteří Krista neznali a jednali podle přirozeného mravního zákona jako např. Samaritán ze známého Pánova podobenství, jenž také nenáležel k pravé Církvi, kterou byla tenkrát starozákonní synagoga. Pán ve své dobrotě tuto jejich snahu ocení právě tím, že „ulehčí“ jejich cestu k přijetí sebe a své nauky poskytnutím pomáhající milosti k tomuto cíli. Bez uznání Kristovy Božské vlády a Božské moci, což nese s sebou členství v Katolické církvi, však nemůže být nikdo spasen, i kdyby konal sebevíce dobrých skutků. Ostatně ve zmíněné 25. kap. u Matouše ti požehnaní po pravici oslovují Boha „Pane“, čili museli ještě předtím uvěřit a stát se údy Církve. Kdo neuvěří, nikdy Kristu neřekne „Pane“, protože neuzná nad sebou jeho nadvládu.

Všichni významní církevní učitelé a spisovatelé od starověku po novověk – sv. Augustin, Ambrož, Bernard, Petr Lombardský, Tomáš Akvinský, Petr Canisius, Robert Bellarmin, Francisco Suaréz aj. shodně učili, že mimo Katolickou církev bez víry v Ježíše Krista nemůže být nikdo spasen, zároveň ale hlásali, že Bůh může ty osoby mimo Církev, kteří poctivě hledají pravdu a žijí podle přirozeného mravního zákona, jak ho rozumem a skrze svědomí poznávají, přivést mimořádnou cestou k víře a ke spáse. Bl. Pius IX. ve věroučném dokumentu Singulari quadam r. 1854 píše: „Je třeba míti za jisté, že kdo neznají pravé víry, je-li to nevědomost nezaviněná, nemají vinu za to před tváří Boží.“ [7] A v listu k italským biskupům Quanto conficiamur moerore praví, že „ti, kteří jsou bez viny mimo Církev a správně žijí [dodržují přirozený zákon a jeho nařízení], že mohou působením a silou Božího světla a milosti dosáhnouti věčného života, protože nemůže Bůh dopustit ve své dobrotě a mírnosti, aby byl trestán věčnými mukami, kdo nemá viny hříchu“ (Denz. 1677).

Tato katolická nauka je velkou nadějí pro nás všechny mající ve své rodině zemřelé příslušníky a příbuzné, které jsme měli rádi a již byli i dobrými lidmi, ale žili mimo Církev. Mohli uvěřit v posledním okamžiku někde na rozhraní života a smrti. Modleme se za to, aby přijali Krista, i když jsou už dávno po smrti. U Boha totiž neexistuje čas a vyslýchá naše prosby i dlouho předtím, než se na svůj úmysl začneme modlit. V 19. století významný teoretik katolické sociální nauky mohučský biskup Wilhelm von Ketteler měl jednou v modlitbě vidění mladé řeholnice v jednom klášteře. Pán mu řekl: Tato ti vyprosila kněžské povolání. Biskupovi bylo již přes šedesát roků. Rozhodl se navštívit daný klášter v domnění, že tato sestra již bude stařenkou nejméně přes osmdesát. Jenže ke svému překvapení tam našel mladou řeholnici přesně podle své vize. Vzal si ji stranou a zeptal se jí: „Sestro, vy mne odněkud znáte?“ Dostal odpověď: „Excelence, já jsem vás nikdy v životě neviděla, vím jenom to, že jste naším biskupem.“ Dalším dotazováním se biskup dozvěděl, že tato řeholnice se denně intenzivně modlí a postí za nová kněžská povolání. Pochopil, že Bůh její modlitby vyslyšel už dávno dopředu, dokonce v době, kdy ona ještě nebyla na světě. Proto i naše modlitby za naše nekatolické zemřelé rodinné příslušníky a příbuzné, pokud jsme s nimi ještě nezačali, rozhodně mají smysl, protože Bůh je mohl již dávno dopředu vyslyšet, když to bylo aktuální, u něho neexistuje čas.

Pozor na opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství!

Bůh ale nesnáší chytráctví a snahu dosáhnout spásy za nejnižší cenu. Pokud někdo spoléhá, že může klidně žít jako nevěřící a užívat si hříchu, protože Bůh mu stejně na sklonku života dá milost obrácení, čehož on samozřejmě využije, tak je to drzá opovážlivost a podle katechismu jeden ze šesti hříchů proti Duchu Svatému, o němž sám Kristus říká, že nebude nikdy odpuštěn. Blázne, odkud víš, že ti Bůh v posledním okamžiku života udělí milost obrácení? On to přece udělat nemusí a také určitě toto milosrdenství neprokáže těm, o nichž ví, že je odmítnou. Na základě zjevení Matky Boží ve Fatimě, která ukázala malým vizionářům peklo, víme, že tam přichází velmi mnoho duší. Mnozí z těch, kteří jsou hluboko ponořeni do satanských rituálů nekřesťanských náboženství nebo do zhoubných ideologií komunismu, neomarxismu, genderismu, liberalismu aj., již fakticky nejsou schopni ani v posledním okamžiku života říci Bohu své „fiat“, proto jdou rovnou do pekla. Všechno ukazuje, že takových je velmi značný počet, ne-li obrovská většina.

Jenže existují vážné obavy, že mezi ně patří i mnoho současných katolíků. Když se nechají zlákat současnými teoriemi, hlásanými i z nejvyšších míst, že Bůh ve svém milosrdenství odpouští automaticky všechno bez lítosti a bez úmyslu v hříchu nepokračovat, dokonce i ještě dříve, než byl hřích vůbec spáchán, potom si nebezpečně zahrávají se svou věčností. Ježíš řekl jasně: „Ne ten, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce“. Martin Luther naopak hlásal: Fortiter pecca, fortius crede – zdatně hřeš, pevněji věř. Vesele hřešit bez snahy zanechat takového života je urážkou Boha, urážkou jeho spravedlnosti i jeho milosrdenství. Jestliže katolíci žijící v cizoložství a smilstvu toto nevyznávají ve zpovědi, pokud k ní vůbec chodí, a přesto přistupují ke sv. přijímání, jaká asi bude jejich věčnost? Vždyť přijímají svatokrádežně – zesnulý kolínský kardinál Joachim Meisner odhadoval, že v jeho arcidiecézi je 80 % svatokrádežných přijímání. A co katolíci holdující pornografii nebo zvrácenému sexu, žijící v homosexuálních svazcích, praktikující antikoncepci, podstupující nebo provozující potraty, podvádějící a okrádající své bližní – a aniž by měli úmysl toho zanechat a litovat přesto přistupující k Eucharistii? Mohou být tito lidé spaseni? Jistěže mohou, když se obrátí, budou svých hříchů litovat a projeví úmysl nepokračovat v nich. Ale jsou toho schopni? Budou toho schopni alespoň v posledním okamžiku života? Nebude jejich blokace v tomto směru už natolik silná, že nikoliv?

Toto jsou velice závažné duchovní problémy současnosti. Nám nezbývá, než se modlit, dávat svým životem podle katolické nauky dobrý příklad druhým, a odvážně hlásat pravdu i proti církevní hierarchii, když se staví na odpor autentické katolické nauce. Bůh se nenechá posmívat a urážet przněním své nauky, kterou zvěstoval Božský Spasitel a již Církev jím založená od prvopočátku hlásala. To je jediná cesta, jak se pokusit zachránit alespoň některé duše.

PhDr. Radomír Malý

80 Responses to Nanebevstoupení Páně: Mimo Církev není spásy

  1. Hraničář napsal:

    Bůh může ocenit jeho snahu konat dobro tím, že mu poskytne pomáhající milost k dosažení poznání jediné pravdy, nacházející se pouze v Ježíši Kristu a jeho Církvi. ……

    Podle mého názoru by bylo mnohem účinější, kdyby Bůh, místo „na poslední chvíli“, poskytl o sobě lidem náležité informace.

    • George Smiley napsal:

      Však je taky poskytuje. Nauka Církve, Písmo, Tradice.
      To není právě málo, vlastně je to až moc na to, jak s tím lidé zachazeji. Třeba se odvazuji tvrdit, že Bůh neposkytuje dostatek informací o Sobě.

    • Libor Rösner napsal:

      Mají Zákon a proroky…

    • A.V. napsal:

      Ad Hraničář:

      Kdo Vás jmenoval do funkce poradce Pána Boha? Vy sám?

    • jl napsal:

      Co si pod tím představujete? Projev Ježíše Krista na zasedání Valného shromáždění OSN?

      • Dr. Radomír Malý napsal:

        Ad jl: Připomenul jste mi tím „projevem Ježíše Krista na VS OSN“ jednu perličku z mého života, díky. Byl jsem mladý a ptal jsem se v duchu Krista, proč např. nevystoupí veřejně v televizi, to by přece v něho všichni uvěřili. Text závěru podobenství o Lazarovi a boháčovi mne ovšem vyvedl důrazně z omylu: „….když neposlouchají Mojžíše a proroky, potom i kdyby někdo z mrtvých vstal, neuvěří…“

        Nikdo nevidí do lidské duše lépe než sám Pán. Tolik je dnes ve světě očividných zázraků, eucharistické s krví a srdečním svalem na konsekrované hostii (Lanciano), nezetlelá těla světců, což věda nedokáže vysvětlit (celkem 150), vyobrazení scény bl. Juana Diega před biskupem v oku Panny Marie Guadalupské viditelné pouze pod mikroskopem, fatimský sluneční zázrak před zraky desetitisíců lidí, zázračná uzdravení na přímluvu P. Marie a světců atd. Miliony nevěřících o tom vědí, mnozí leccos i viděli – a přesto nevěří (E.Zola: Viděl jsem zázrak, ale přesto nevěřím). Toto není o důkazech, to je o vůli: buď chci Krista přijmout, nebo nechci. Když nechci, nepomohou ani ty nejspektakulárnější zázraky, vždycky si najdu důvod k jejich zpochybnění, i kdyby byl sebestupidnější.

        • jl napsal:

          Jen bych dodal, že i sama forma spasitelského díla Božího má nezanedbatelnou hodnotu. Od bezbranného nemluvněte přivedeného na svět ve stáji až po smrt na kříži – toto je ve skutečnosti onen důkaz (a velmi důrazné napomenutí), po kterém se volá. Názorná demonstrace Boží všemohoucnosti – Slovo se stalo tělem.

          Naproti tomu v případě přednesu v OSN by se jednalo o vystoupení po soudružském boku francouzského leninisty a ugandského kanibala. Tedy v podstatě o posvěcení jakési uvědomělé demokratičnosti v mezích padlého světa (a tím v posledku Hegela a dědictví jemu předcházející reformace).

          Ovšem k tomu nedošlo a pokud lze čekat ani nedojde a je na zpochybňovačích, aby předestřeli jimi tolerovaný „důkaz“ a dle něj se konečně přihlázili k tomu, jehož následují. Na rozdíl od křesťanů v těchto věcech totiž chovají úmyslné tajnosti.

        • Hraničář napsal:

          „…když neposlouchají Mojžíše a proroky, potom i kdyby někdo z mrtvých vstal, neuvěří…“ …………….

          Víte, pane doktore, kdyby Pán Bůh nějak zasahoval do našeho materiálního světa, tak by ty jeho zásahy byly detekovatelné. Jenže ony žádné detekované nejsou. Filosofické otázky i jsou, jak by nějaký nehmotný duch (který sám osobě není nijak definován) mohl ovládat hmotu,jak vypadá něco metafyzického – tedy něco něco, co je „mimo prostor a čas“, co nás přesahuje. Ale ano, přesahuje nás něco, jenže čistě hmotného – Vesmír. Je „nad námi“. My jsme součástí Vesmíru, plně závislí na fyzikálních silách. A v nich není detekováno nic nehmotného, nic mimo Vesmír (hypotéza multivesmíru nebyla doposud potvrzena ani trochu).
          A tak i ty „zázraky“ jsou hmotného charakteru. To, že (doposud) nevíme, jak se ten nebo onen jev udál (a takových jevů zná fyzika či chemie hafo), nedokazuje, že příčinou byla nějaká „duchovní“ mimomateriální entita. A nějaké osobní zážitky – mystiků, světců, Anny Tomanové, Terezie Neumannové, P. Pia …….jsou výhradně věcí osobní víry a ne nějakého důkazu. A ano, i já píši jinde, věcí vůle – chci věřit, a tak věřím!

          • Dr. Radomír Malý napsal:

            Ad Hraničář: Ale já ve svém příspěvku ze 22.5. nemluvím o duchovních zážitcích mystiků, ale o zázracích trvalého charakteru, které jsou tady trvale přítomny a každý si je může prohlédnout. Nepřipadá Vám zvláštní, že všechny potvrzují pravdivost toho, co učí Katolická církev a co říká Písmo sv.?

            • Hraničář napsal:

              Ad: Dr.Malý: ale o zázracích trvalého charakteru, které jsou tady trvale přítomny a každý si je může prohlédnout. ………..

              A co říkáte třebas tomuto?

              https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/zemrel-indicky-jogin-ktery-tvrdil-ze-80-let-nejedl-ani-nepil-40325485

              • Dr. Radomír Malý napsal:

                Ad Hraničář: Tu zprávu jsem již předtím četl. Nelze ověřit, jestli skutečně 80 let nejedl ani nepil, to tvrdil pouze on, nota bene 14 dní bez jídla ,kteroužto dobu jej pozorovali odborníci, vydrželo už mnoho lidí, to není zázrak, nota bene není trvalého charakteru jako např. eucharistické zázraky, nezetlelá těla světců nebo zázrak v Guadalupe.

            • Fhegxhchdfhx napsal:

              Prosím, jmenujete je, pane doktore, ještě jsem žádné neviděl ani o nich neslyšel. Jestli myslíte Lanciano, tak posudky 12ti profesorů můžete sehnat, když máte mezinárodní moc a kontakty, na to, že voda z gejzíru Starý věrný léčí vzteklinu a AIDS, ale jedině dohromady, a jedině v úterní úplněk. Některému stačí říci: „Přijdou do pekla, když nepodepíšou.“

          • Scholastik napsal:

            Ad Hraničář: to, že empirická věda nedetekuje Boha, nic nevypovídá o jeho (ne)existenci.
            Doporučoval bych vám trochu popřemíšlet nad tím, jak se mohla hmota sebezapříčinit.
            Pokud však nechcete věřit a proto nevěříte, tak vás sebelepší důkazy nepřesvědčí. Důkazy totiž kontaktují rozum, ale rozhodnutí nevěřit je záležitost svobodné vůle.

            P.S. Ještě vám zde zopakuji vyvracení materialismu:
            tím poukazem na degeneraci mozku pouze dokazujete, že mozek je nutnou podmínkou myšlení v našem pozemském životě, nikoliv že je jeho postačující podmínkou. Tak jako z faktu, že auto bez funkčního motoru nepojede, nejde tvrdit, že auto je totožné s motorem, tak nejde z faktu, že při poškození mozku je ovlivněno myšlení, usuzovat, že myšlení je pouze hmotnou, mozkovou činností.

            Když tvrdíte, že myslí mozek, mohl byste mi prosím vysvětlit, v čem je váš mozek lepší než můj, že to pochopil, zatímco můj mozek to nechápe? Chemické procesy ve vašem mozku zřejmě musejí být kvalitnější než ty moje. (Aby nedošlo k nedorozumění, rozhodně tímto není myšlen, žádný osobní útok.) Narážím tím jen na to, že teorie o myslícím mozku implikuje nerozhodnutelnost o tom, co je pravda. Mozek materialisty myslí tezi „mozek myslí“, zatímco mozek jeho oponenta myslí antitezi „mozek nemyslí“. Kdo, lépe řečeno, co asi může jejich spor rozhodnout? Normálně bychom řekli, že důvody, ale tady si materialisté nastrojili past, neboť každý autor důvodů k nim bude zase jen determinován svým aktuálním mozkovým stavem. Bude je pokládat za pravdivé jen proto, že v jeho mozku proběhly právě takové chemicko-elektrické reakce. Poukazem na důvody bychom tedy problém pouze posunuli. Když jsou oponenti do sebe patově zaklesnuti, hledáme obvykle nějakého arbitra. Ten nám tady ale nepomůže. Jakožto lidský arbitr (o mimolidském tu nemá smysl uvažovat) je ve svém posouzení zase determinován stavem svého mozku; jeho verdikt je tím opět nevyhnutelně subjektivizován. Přitom si sama teorie myslícího mozku klade s jistotou pravdivostní nárok, tudíž je rozporná.

            A taky se rozlučte se svobodnou vůlí. Protože pokud myslí mozek (materiální procesy) tak nemyslíte vy, nýbrž se vám jen myšlení děje, tak jako trávení. Vaše myšlenky jsou determinovány chemickými procesy ve vašem mozku. Determinismus nám opět implikuje nerozhodnutelnost o tom, co je pravda. Protože které determinanty jsou lepší, ty vaše, nebo ty moje? Každá teorie, která implikuje determinismus, tvrdí nepoznatelnost pravdy, zároveň si ji však nárokuje. Je tedy rozporná a sama sebe vyvrací.

            Jak jste si možná všiml, tímto racionálním, neempirickým poznáním jsme schopni docházet k jistým závěrům neboli podávat důkazy. Opravdu se nejedná jen o nějaké spekulace. Řekněte mi, co dalšího je ještě potřeba, aby toto poznání bylo vědecké? Z absence konsenzu mezi filosofy nevědeckost filosofie opravdu neplyne. K tomu doporučuji toto: https://zaramovane.webnode.cz/news/jiri-fuch-vstupni-uvaha-o-filosofii/ , zvláště část 3. „Předsudek o neserióznosti filosofie“.

            Jinak o tom, že duše opravdu v Bibli je, se píše tady: http://www.duseahvezdy.cz/2014/03/19/duse-lidska-je-nesmrtelna/.

            • George Smiley napsal:

              Kounete na film Přelet nad kukaccim hnizdem a pak mi řekněte, jak nemysli mozek.
              Stačí ho totiž patřičně poškodit a z normálního, inteligentního člověka je debil (terminus technicus).
              Ale nepochybuji o tom, že pro své fantasmagorie, kdy nepopsatelne pasujete do lidských měřítek, na něž zkrátka nestačí, najdete patricne vyjádření, jež vás uspokojí a zapadne do vašeho schématu.

              • Scholastik napsal:

                Ad George Smiley: vaši námitku jsem zodpověděl už v příspěvku na který reagujete. Zkusím to ještě zopakovat, možná že to v celém příspěvku zapadlo:
                „tím poukazem na degeneraci mozku pouze dokazujete, že mozek je nutnou podmínkou myšlení v našem pozemském životě, nikoliv že je jeho postačující podmínkou. Tak jako z faktu, že auto bez funkčního motoru nepojede, nejde tvrdit, že auto je totožné s motorem, tak nejde z faktu, že při poškození mozku je ovlivněno myšlení, usuzovat, že myšlení je pouze hmotnou, mozkovou činností.“
                Když budete psát báseň a rozbije se vám propiska, už toho moc nenapíšete. Z toho ale neplyne, že báseň je vymyšlena tou propiskou.
                Z vaší argumentace plyne jen to, že mozek je nutnou podmínkou lidského myšlení (v současném pozemském životě). S tím souhlasím.
                K tomu abyste ale mohl tvrdit, že myslí mozek, musíte dokázat, že je i postačující podmínkou myšlení.
                (Když tak tu jsou ty nutné a postačující podmínky vysvětleny: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nutn%C3%A1_a_posta%C4%8Duj%C3%ADc%C3%AD_podm%C3%ADnka)

                Mohl byste mi prosím vysvětlit, co z mé argumentace je fantasmagorií?

            • Hraničář napsal:

              to, že empirická věda nedetekuje Boha, nic nevypovídá o jeho (ne)existenci. ………….

              V tom se plně shodujeme – existenci entity, která není definována (aby bylo jasné, o co se jedná), nelze ani potvrdit,ani vyvrátit. Žádný vzdělaný ateista vám nebude tvrdit, že Bůh/bůh stopro neexistuje. Věřící naopak tvrdí, že právě jejich bůh určitě existuje, ale ničím to nedokazují.

              …… Doporučoval bych vám trochu popřemýšlet nad tím, jak se mohla hmota sebezapříčinit. …. ….

              Určitě se nejedná o sebezapříčinění, ale o (samovolný) vývoj. A hned vám odpovím, že to (zatím) nikdo neví.

              ……. Pokud však nechcete věřit a proto nevěříte, tak vás sebelepší důkazy nepřesvědčí. Důkazy totiž kontaktují rozum, ale rozhodnutí nevěřit je záležitost svobodné vůle. …..

              To vypadá jako pěkný argument, jenže (doposud) nebyly ani zde,ani jinde, nějaké důkazy předloženy.

              …….. A taky se rozlučte se svobodnou vůlí. ………

              Ano, otázka svobodné vůle docela pěkný filosofický oříšek. Loni mě přesvědčoval biskup Kajnek že: „Nic neděje se maně, všechno řídí mocná ruka Páně!“ Řekl jsem mu, že o vyvrací tvrzení o svobodné vůli (jaký názor máte vy?), a on se na mě rozčílil.

              ……. mozek je nutnou podmínkou myšlení v našem pozemském životě, nikoliv že je jeho postačující podmínkou. …….

              Setkal jsem se někdy s myšlením, myšlenkou, mimo mozek?? Třebas po smrti někoho?

              …… Jinak o tom, že duše opravdu v Bibli je, se píše tady …. …

              To ano, ale je jisté, že staří Izraelité tu „duši“ chápali jinak než novozákoníci.
              No a tvrzení, že když je něco napsáno v KKC, to nědělá pravdivým.

              • Scholastik napsal:

                Pro vyvrácení materializmu není nutné dokazovat existenci čistě duchovní bytosti (její existence se dá mimochodem také dokazovat, ale to je zase jiný problém). Stačí dokázat, že člověk je tvor tělesně-duchovní. Materializmus je vyvrácen, když najdeme nějaké nehmotné jsoucno a tím je lidské myšlení.
                To, že nehmotné lidské myšlení interaguje s mozkem nijak nepopírá jeho nehmotnost.

                …Určitě se nejedná o sebezapříčinění, ale o (samovolný) vývoj…
                Myslíte tedy, že se hmota samovolně (bez příčiny) vyvíjela z ničeho?

                …nebyly ani zde,ani jinde, nějaké důkazy předloženy…
                Důkazy Boží existence byli předloženy už před 2500 lety.

                Co tím výrokem biskup Kajnek myslel nevím.

    • M.R. napsal:

      Ad Hraničář: Informací je víc než dost, stačí se podívat kolem sebe. Asi používáte počítač – kde rostou počítače? Aha – vyrábí „se“ – vyrábí je lidi. A dávají do nich programy, ty taky ještě nikdy nevznikly samy. A to je primitivní stroj, který se ani sám nemnoží.
      Tak se teď podívejte na motýla, jak se sám mohl vyvinout. Z vajíčka vznikla larva, ta vypadá úplně jinak než vajíčko, ta se přes několik instarů zakuklí. V kukle z ní vznikne „omáčka“, ze které „se“ vylíhne motýl. Chemicky je to tak strašně složité, že celý proces nebyl ani přesně popsán a už vůbec ne napodoben.
      Takže jde o každodenní důkazy toho, že kolem nás jsou věci, živočichové, rostliny, které se samy nemohly vyvinout a samozřejmě nemohly samy ani vzniknout.
      Stvoření vesmíru je popsáno v Bibli, včetně základních potřebných k životu.
      Ale z vašich příspěvků vzniká dojem, jako byste si myslel, že se počítače vyvinuly z počítadla a auta rostou na stromech. Nebo nerozsvítíte žárovku, dokud u vás nebude stát Edison?

      • Dgdhfhg napsal:

        Jenže počítače se nemnoží a nemutují, nepodléhají tedy přírodnímu výběru.

        • M.R. napsal:

          Aha, takže první buňka, která dál mohla mutovat, se vytvořila sama? A pak už jen mutovala a množila se, až se z bakterie stal motýl? To už je opravdu lepší ta hinduistická pohádka o placaté zemi na slonech.

          • Fhegxhchdfhx napsal:

            To první nikdo neví. Klidně ji mohl stvořit Bůh. To druhé je pravda. To se neděje náhodně, jako když vysypeme Anály Enniovy, přírodní výběr vybírá z toho, co má. Mutace jsou náhodné, ale jednotlivé kroky na sebe navazují. Ekvivalentem vytvoření nesmyslné změti písmen by bylo prosazení nevýhodné mutace stejně jako výhodné bez rozdílu. Jenomže nevýhodné mutace se neprosadí. Je to, jako když postupujete po políčcích větvícího se stromu. Každé desáté políčko je modré, rozumějte mutace je výhodná. Máte deset dětí. Přežije to, které vstoupí na modré políčko. Výsledkem je cesta vyznačená modrými políčky. Akorát že ve skutečném světě modrá políčka určují měnící se životní podmínky, které může ovlivňovat Bůh mnohočetnými drobnými zásahy, a ježto disponuje neomezenou inteligencí a vševědoucností, může vývoj nasměrovat dopodrobna jak chce, včetně jednotlivých životů jednotlivých živočichů. Pakliže by tomu tak bylo, byl by vývoj náhodný jen zdánlivě. Evoluci můžeme v malém pozorovat za našich životů, co jiného je proces získání rezistence bakterií na antibiotika, a to i syntetická, která předtím nebyla. Nebo klasické a mnohokráte uváděné vyvinutí komára obtížného z komára pisklavého v londýnském metru (prokázaný fakt). Proč nenacházíme vždy (nikoli nikdy) přechodné články: Přelomové změny probíhají na malém vzorků populace, zpravidla na malém území, za zrychleného tlaku. Tedy fosilní záznam je menší, než u stabilních relativně neměnných populací. Mimochodem, enzym, který replikuje DNA, existuje v mnoha laboratorních podobách. Některé nepřipouštějí žádné mutace, jsou bezchybné, některé jich produkují příliš mnoho. V přírodě, u všech organismů, se nachází jediná podoba, a to ta, která připouští právě tolik mutací, kolik je vhodné pro fylogenezi. Ty ostatní by populaci ustrnuly, nebo naopak zaplevelily chorobami.

            • M.R. napsal:

              „Evoluce v malém“ – to myslím naposled učil Lysenko.
              „Nový“ komár Culex pipiens molestus je jen pod-druh, nikoli nový druh, a je to pořád komár – a je otázka, zda je výsledkem evoluce nebo selekce.
              Argument, že enzym replikující DNA existuje i v laboratořích je stejný jako „železná ruda je v dole Kiruna, železnou trubku si tedy vyrobí každý snadno sám“.
              K ostatnímu textu jen doporučení: na http://www.icr.org jsou k uvedeným tematům informace na rozumné úrovni včetně odkazů ke zdrojové literatuře.

              • Fudgchchx napsal:

                V lysenčinu dnes nikdo nevěří, ale to o evoluci bakterií a komára se učí i dnes. Komár obtížný není rozšíření dříve existující formy, protože se chová úplně jinak. Ten argument s enzymem jsem myslel jinak: Proč je zrovna takový, aby evoluci umožnil, a ne úplně bezchybně pracující? Protože by populace se nevyvíjela a nereagovala na změny. Prosím vás, a když kreacionisté dokážou odhalit chybu v teorii, proč ji neodhalí spousty lepších vědců, když je prý tak zjevná? Evoluční teorii by totiž stačila jedna rána, a zhroutila by se, což věděl už Darwin. Kdyby nebyla pravdivá, všichni vědci by v ní nacházeli četné rozpory. Jakože ji za stopadesát let nikdo nevyvrátil? Vizte Petr Jorda, Důkazy evoluce, Přír. fakulta UK, 2014. Tam je vše srozumitelně vysvětleno, včetně vyvrácení častých argumentů proti. Zkrátka, při existujícím počtu dat by muselo mnoho nesouhlasit. Nemůže vzniknout vymyšlením bezrozporný zákoník o deseti milionech paragrafů.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Evoluční teorie je paradigma / předpoklad, o kterém se nediskutuje. S vědou nemá nic společného, stojí mimo ni a jen jí dává rámec. Dostala už spousty ran, má spousty neřešitelných problémů, ale nikdy ji to nepoložilo, protože vždy se skončilo u toho, že evoluce je fakt, a nefunguje-li takto a výpočty nesedí, znamená to jen, že funguje jinak a musíme najít jiné vzorce.

                Neexistuje žádná smysluplná teorie, jak vznikla komplexní spolupráce systémů DNA-RNA-bílkovina. Neexistuje žádná smysluplná teorie, jak by bez zásahu inteligentního stvořitele vznikaly složité komplexní struktury. Neexistuje žádný způsob, jak matematicky i biologicky věrohodně vytvořit evoluční model, který by poskytl dostatečný mutační potenciál pro dostatečně rychlý vznik a vývoj života ke složitosti, jaký máme tady na Zemi, a zároveň nezabil život svojí chybovostí (mikromutace jsou moc pomalé a makromutace nejsou životaschopné, pokud je nevylepšíme zásahy ID – což je ale to, co evolucionisté v žádném případě nechtějí, protože to je v naprostém rozporu s jejich cíli).

              • Pavel napsal:

                @Ignác Pospíšil
                Mě přijde, že se tu dostáváte na úroveň argumentace tzv. Boha mezer. Pochopitelně současná teorie evoluce nemusím umět vysvětlit všechno, nakonec to neumí žádná teorie i v jiných vědních oborech. Ale nepřijde mi moudré si okamžitě říct, tohle věda neumí vysvětlit tak to musel být zásah od Boha. Ano mohlo to tak být, ale považuji za pravděpodobnější, že dalšími výzkumy se tyto mezery zalepí nějakým vědeckým vysvětlením.

                Co mi přijde obecně divné na teorii ID, je fakt, že vlastně předpokládá, že všemohoucí Bůh nedokázal stvořit svět funkční bez jeho dalších extenzivních zásahů.

      • Hraničář napsal:

        Odvážil bych se tvrdit, že špatně chápete teorii evoluce.

        • A.V. napsal:

          Ad Hraničář, Pavel et skjghfjiasdfaioo:

          Už to začíná být únavné, ale alespoň malá poznámka k té vaší obhajobě darwinismu: nelze přece o teorii, která trpí nedostatkem důkazů, tvrdit, že je pravdivá. Tedy alespoň do té doby, dokud tímto deficitem trpí. Rovněž to platí o vnitřně rozporné teorii. Váš optimismus, že se někdy v budoucnu podaří tyto neduhy darwinismu odstranit, poctivá věda nesdílí. Vědecké není doufat v budoucí důkazy a budoucí odstranění rozporů. To je spíš stejně pošetilé jako budování domu na písku, jestli Vám toto přirovnání něco říká.

          • Ghdgfgffgcgg napsal:

            Kdyby evoluce neplatila, nacházeli bychom věci jako kostra králíka ve vrstvách kambria nebo dinosaurus v neogénu, nic z toho se neděje. Neexistovaly by nesmyslně složitě řešené struktury, jako je pták rajka s průdušnicí z krku až dozadu těla a zpátky k plicím, které jsou způsobeny tím, že evoluce neumí plánovat a zvolí vždy nejlepší okamžité řešení a pak musí „záplatovat“. Jak si vysvětlíme toto: existuje ryba tetra mexická, forma říční a jeskynní. Alespoň to tak vypadá. Když ale zkřížíte dvě formy jeskynní, morfologicky stejné, ze dvou jeskynních systémů, vylíhne se z jiker forma říční, s funfčníma očima. Bylo zjištěno, že existuje čtyřicet zdánlivě stejných jeskynních forem, z nichž u každé je ale jeskynní přizpůsobení jinak geneticky zakódováno. Je to proto, že těchto čtyřicet jeskynních forem se vyvinulo nezávisle na sobě. Mimochodem pokusy s evolucí lze dělat. V malém. Při jednom pokusu se bakterie E. Čili „naučila“ metabolizovat citronan a živit se jím. To přitom žádná jiná populace této bakterie na celém světě neumí. Mimochodem, když je možné šlechtění umělým tlakem, proč by neměl být možný přírodní výběr úspěšnějších forem. Kreacionisté mají často pocit, že evoluce je něco jako metání losem nebo náhodné nacvakání písmen textu někým, kdo neumí ten jazyk. Nicméně nic není vzdálenějšího pravdě. Jeden biskup argumentoval proti evoluční teorii takto: Ani deset tisíc opic nenaťuká do psacího stroje text o velikosti Listů Efezským. Jenže to nepochopil. Abychom napodobili evoluci, dostávají opice jíst. Za správné písmeno kolečko banánu (přírodní výběr). Opice umírají, množí se a předávají svým dětem to, co už se jim ukázalo být výhodným z textu, a pamatují si písmena, do kterých se trefily (genetický záznam). Tímto způsobem by bylo velice nepravděpodobné, kdyby na konci nebylo deset tisíc potomků těchto opic, které text umějí vyťukat, za předpokladu, že si ho pamatují (genetický záznam). Nechtějte mě prosím za slovo s tím, že opice si písmena nezapamatují, my mluvíme o genetickém záznamu, který to dovede. Pro zdrcující důkazy vizte httpp://evolutionaryvertebratezoology.blogspot.com/p/zadne-pochybnosti-o-existenci-evoluce.html?m=1

            Mimochodem, evoluční teorie je církví dovolená, pokud vysvětluje vznik jen těl, nikoli duše (Humani generis). Když se to zaonačí tak, že Bůh nechal lidská těla vyvinout evolucí a pak do dvou jedinců vložil duši, přičemž aby geneticky nezdegenerovali, množili se ještě nějakou dobu s linií bez nesmrtelné duše, která následně vyhynula, můžete o evoluci přemýšlet bez pekelného ohně v zádech.

            • Khgfdhfdjchir napsal:

              Ještě něco:
              Fosilní ptáci mají zuby podobné těm aligátořím.

              U kuřat existuje mutace, která způsobí u embrya nejenom smrt, ale i vývoj zubů. Podobných těm u aligátorů, fosilních ptáků a dinosaurů. Tu samou změnu lze vytvořit molekulově. Jsou tam v zárodečných stádiích dvě vrstvy buněk, u plazů a savců u sebe. Když dojde k jejich kontaktu, vyvinou se zuby. Kuře má mezi vrstvami další. Když učiníme molekulové změny, gen se aktivuje a narostou embryu zuby. Kuře ten gen má.

              Kdysi se Saint Hillaire, známý Lamarcka, svěřil Georgesi Cuvierovi, že našel u embryí papoušků zuby podobné aligátořím, které pak zase mizí. Je to něco podobného, jako žaberní oblouky a ocásek u našich nejmenších spoluobčanů, kteří jsou dnes pronásledováni. Cuvier se svému kolegovi vysmál, protože až moc dobře věděl, co by to znamenalo. Nicméně zuby papoušci ve vajíčku mají dodnes. Doufám jen, že se po přečtení tohoto komentáře nezachováte jako Cuvier.

          • Hraničář napsal:

            Pokud správce ještě snese můj názor:
            Máte pravdu, že ET má spoustu nejasností. Ale jak jsem napsal již dříve, její vyvrácení je naprosto snadné – stačí vyslovit teorii jinou, která lépe vysvětlí stávající pozorované jevy a která dokáže předvídat objevy nové. A to se (doposud) za těch více než 150 let nepodařilo. Proto ET stále platí.Ne proto, že si to někdo přeje a prosazuje!
            A to je právě to vědecké. Ve vědě nemají váhu žádná „zbožná“ přání, ale „tvrdá“ fakta!

            • A.V. napsal:

              Ad Hraničář:

              Tak ono se to lépe vysvětlit za těch více než 150 let nepodařilo, a proto evol. teorie stále platí? A to je podle Vás vědecké, protože jde o „tvrdá fakta“? Jako obhajoba darwinismu sice slabé (to snad uznáte, když si to po sobě znovu přečtete), ale možná Vás posune dál úvaha o darwinismu jako empiricky založené filosofii, která se musí při popisu původu druhů vypořádat celostně i s metafyzickou znalostí druhů. Úvahu Vám nabízí Jiří Fuchs: https://www.youtube.com/watch?v=rUFiBVivoP4

              • Hraničář napsal:

                Ad: A.V. Ano, nejen podle mě, ale podle všeobecného úzusu to je vědecké. Zde si dovolím vysvětlit: Věda při svém zkoumání nehledá žádnou „pravdu“, ale snaží se co nejlépe popsat pozorovaný Svět. A z pozorovaných jevů vytváří hypotézy, které se snaží pomocí pokusů upřesnit a následně vyslovit teorie, které by ty pozorované jevy co nejlépe vysvětlily. Proto se vědecké závěry neustále mění – zpřesňují.
                Darwin žil před více než 150 lety a na základě dosavadních poznatků – nebyl sám – a svých pozorování vyslovil svoji teorii o vývoji druhů. Za těch 150 let byla ta teorie mnohokrát upřesněna, takže mluvit nyní o darwinismu a „vysvětlovat“ jak je mylný, je prostě nonsens!

                Filosofické spekulace jsou ovšem něco naprosto jiného, předně tím, že se o žádné pozorované jevy neopírají a filosofové nedělají žádné pokusy aby je potvrdili či vyvrátili.
                V dalším příspěvku se zmíním o jiné teorii, která žádné konfrontace nevyvolává.

              • Hraničář napsal:

                Chtěl bych se stručně zmínit o genetice, o dědičnosti.J.G. Mendel se začal zabývat ryze praktickým problémem – proč jsou potomci někdy „jako by rodičům z oka vypadli“, jindy podobní prarodičům, jindy nepodobní žádným předkům. Stejně jako Darwin nebyl sám, kdo se tím zabýval. Měl „šťastnou“ ruku – jednak si vybral vhodnou rostlinu, hrách, který měl výrazné znaky – barvu květu, barvu a hladkost x vrásčitost semen, které, a to tehdy nevěděl, se dědily jednoduchým způsobem. Málokdo ví, že jeho pokusy s jestřábníky byly neúspěšné, protože u nich se znaky dědí komplikovaně. Dále – pracoval s velkými soubory rostlin po několik generací a výsledky vyhodnocoval statisticky. Ovšem už se i ví, že když mu výsledky nevycházely přesně tak jak si představoval, trochu je upravoval. To ale nemělo vliv na principy dědičnosti které definoval. Samozřejmě vůbec neměl představu, že klade základy nového vědního oboru a tak o svých pokusech sepsal útlý spisek, který na téměř 30 let upadl do zapomnění (ovšem zjistilo se, že byl asi 6x různými badateli citován), než koncem 19. stol. pokusy zopakovali E.v.Tchermak, C. E. Correns a H. De Vries.
                Od těch dob se teorie které o dědičnosti vyslovili rozvinuly do rozsáhlé vědy, která se rozdělila do řady samostatných oborů. A stejně tak, jako je nesmyslné kritizovat darwinismus, že nedostatečně vysvětluje evoluci, by bylo nesmyslné kritizovat Mendela, že vyslovil jednoduchou teorii.

  2. Maria napsal:

    Pane Hraničář když budete Boha hledat, tak ho naleznete:“Tluč a bude ti otevřeno „. Mám však zkušenost s lidma kteří jako vy požadují jakési zřetelné dukazy, že prostě nechtějí Boha nalézt A tudíž by v něj nevěřili ani kdyby je osobně kopnul do pozadí.

    • Hraničář napsal:

      Ad: Maria: když budete Boha hledat, tak ho naleznete ……. Souhlasím s vámi – jestliže si něco usilovně přejete, určitě to „najdete“. Jak mně před léty napsal jeden katolík: „Víra je věcí vůle. Řeknu si, že budu věřit a tak věřím!“ Přesně tak! A pěkně to i rozvedl Michal Hanko:
      https://www.i-ateismus.cz/2013/07/jak-funguje-vira/

      • Libor Rösner napsal:

        Omyl, víru si nelze naordinovat, ono chtění má jiné parametry, než jak je vnímáte Vy.

        • Hraničář napsal:

          Tak to s vámi diskutovat nebudu, neb skutečně nevím.

          • A.V. napsal:

            Ad Hraničář:

            Čtení pro Vás – vše, co jste se chtěl dozvědět o víře, ale bál jste se zeptat:
            http://www.fatym.com/taf/knihy/nasevira/nasevir1.htm

            • Hraničář napsal:

              Nebojím se zeptat – proto jsem tady. Jenže autoři odpovídají stejně jako všichni jiní teologové, věřící: Jednak museli uznat závěry přírodních věd, že Svět nebyl stvořen, ale vyvíjel se miliardy let a: „Protože svět je složitý, tak musí existovat Bůh. A to samozřejmě ten náš, katolický (křesťanský).“

              Vyňal jsem jeden citát: Albert Einstein říká: „Každému hlubokému přírodovědci musí být blízký jistý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé on sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje rozum, převyšující nekonečně nás lidi. – Běžná představa, že jsem ateista, spočívá na velkém omylu. Kdo ji vyčetl z mých vědeckých teorií, sotva je pochopil…“

              Ovšem jsou dostupné i jiné jeho výroky: „Bůh existuje pro toho, kdo v něj věří.“

              „Pro mne je judaismus, stejně jako všechna ostatní náboženství, ztělesněním nejdětinštějších pověr.“

              Dá se říci, že Einsteinovu zbožnost asi nejlépe charakterizuje tento jeho výrok: „Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných ateistů je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu.“

            • michald napsal:

              ad FATYM – Naše víra: Nechápu, proč je na stránkách časopisu pro katolíky doporučováno ke čtení neomodernistické dílko, propagující mj. de Chardinovy bludy o evoluci ke kosmickému vědomí, ekumenické fantazírování a protestantizující pojetí mše svaté.

      • jl napsal:

        Spíš věcí vůle přijmout nabízenou milost.

  3. LaFemme napsal:

    Vynikajúco napísané, ďakujem.

  4. Hraničář napsal:

    Jsem rád, že zareagovalo tolik diskutujících. Odpovím naráz:

    Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby J.K. vystoupil v OSN. Jenže jak víme z Bible, odmítl vystoupit před Veleradou. A to byli věřící Židé, takže by je zcela jistě mnohem snadněji přesvědčil než nyní ty stovky delegátů, z nichž sice většina je věřících, ale v někoho jiného.
    Ad: A.V.: Z čeho usuzujete,že bych se měl pasovat do funkce poradce Pána Boha?
    Zákon a Proroci jsou adekvátní pouze pro ty,kdo v ně věří. Ale většina lidí na Zemi v ně nevěří, mají úplně jiné svaté knihy. A to je podstata toho, co jsem mínil těmi informacemi o tom, že právě katolický Bůh je ten jediný pravý.

  5. Hraničář napsal:

    Našel jsem zajímavý rozhovor s Rostislavem Klimtem, duchovním Apoštolské církve, přímo k této otázce:

    JŠ: Kde podle Vás dochází k rozporu mezi vědou a vírou u Apoštolské církve?

    RK: My věříme, že Bůh existuje a Bible že je Boží slovo. Věda ovšem žádá důkazy a ty Bůh odmítá dát těm, kdo v něho nevěří. Bůh nehodlá přinutit lidi k víře v něj tím, že by o své existenci poskytl důkaz. Respektive zatím ne.

    • M.R. napsal:

      To je spíš odpověď člověka, který možná může mít nějaké filosofické vzdělání, ale v přírodních vědách je nanejvýš na úrovni 3. třídy základky, a o jeho znalostech z oborů historie a archeologie lze s úspěchem pochybovat.
      Jeho správnější odpověď měla asi být „nezlobte se, ale přírodní vědy jsem nestudoval“.

    • jl napsal:

      Bůh odmítá dát důkaz… Pomineme-li, že Bůh sesílá dobrodiní na dobré i zlé, tak vztah vědy a víry by je ve skutečnosti tento: věda je inspirována křesťanstvím.

      Názorně to lze demonstovat na tomto příkladu: právě uplynulé pětadvacáté výročí svatořečení sv. Zdislavy (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pred-25-lety-prohlasil-papez-zdislavu-za-svatou-pomohl-zazrak-40325020) vypovídá o systematickém zájmu křesťanů (či dnes už spíše jen osvícených jednotlivců typu paní Vondálové) o stvořenou skutečnost (v tomto případě o osobu světice a v neposlední řadě umírajícho pacienta). Odsud lze poměrně přímočaře – ovšem po náležité až tragické redukci – dospět k systému experimentální přírodovědy.

      Jako příklad naprostého nezájmu o stvořenou skutečnost lze naproti tomu lze uvést: starověké kosmologické kultury, světovou revoluci komunismu, východní náboženství (budhismus se svou nirvánou), postmodernu a levý liberalismus (vraždění dětí, karierní likvidace vědců, feminismus a new age).

      • Hraničář napsal:

        Ad: JL: věda je inspirována křesťanstvím. ……

        Dovolím si oponovat, věda, usilující o co nejlepší poznávání materiálního světa není žádným náboženstvím inspirována. S výjimkou jen snad věd humanistických – historických, jazykových a pod.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Nikoliv, moderní věda vznikla v křesťanském světě, protože je na křesťanské víře založena. To křesťanství jí dodalo paradigmata, bez nichž by nemohla vzniknout ni existovat.

          • Hraničář napsal:

            Tak jsem se musel dovzdělat, co to je paradigma:
            „Paradigma všeobecně znamená příklad, vzor, model nebo schéma. …….. Pojem paradigmatu zavedl a vymezil americký teoretik a historik vědy Thomas S. Kuhn (1923–1996) ve své slavné práci Struktura vědeckých revolucí………… „Objevy začínají tak, že si vědci uvědomí nějakou anomálii, to jest poznají, že příroda nějak porušila očekávané výsledky, jež plynou z paradigmatu, které v normální vědě vládne.“ (Kuhn 1997, 62–63). Anomálie jsou zpočátku úspěšně vyrovnávány úpravami teorií. Když se však již začnou svým vysokým množstvím vymykat tradičnímu vysvětlení jevů, vyvolají vědeckou revoluci.
            encyklopedieoltk.upol.cz › encyklopedie › index.php5

            Pojem byl používán již od 18. století, kdy byl zaveden do filozofie vědy Georgem Christophem Lichtenbergem.

            Tak jsem zase o něco chytřejší. Klidně s vámi budu souhlasit, že základy věd založili mnichové v klášterech, kteří se věnovali „zkoumání“ přírody (jak se církev chlubí, viz knihu Jak církev budovala civilizaci). Proč v uvozovkách? Protože svá zkoumání opírali hlavně o Aristotela, hypotézy nijak neověřovali pomocí pokusů a pozorované rozpory se snažili, přesně podle toho paradigmatu, řešit úpravou teorií. A pokud některý z nich chtěl překročit určené hranice, církev zasáhla.
            A samozřejmě, vzhledem ke společensko-ekonomickým poměrům nikdo jiný neměl možnost nějakou „vědeckou“ činnost vyvíjet.

            Před několika dny jsem četl o životě dvou katolických intelektuálů. Jednak o J.Š. Baarovi, druhak o mně známém, J.G.Mendelovi. Jedno měli společné – oba z chudých rodin, a jediné možné vzdělání pro nadané chlapce bylo v církevních školách a v semináři, protože tam jedině bylo zadarmo. A takových lidí bylo více. Nyní naopak, protože pro nadané děti jsou dostupné sekulární školy, prakticky téměř mezi kněžími a řeholníky neznáme vědce.

            • Ignác Pospíšil napsal:

              Nepochopil jste mne. Neměl jsem na mysli dílčí poznatky, ale „superparadigmata“ – základní předpoklady, na nichž stojí veškerá věda tehdy i dnes. Např. předpoklad že svět je logicky uspořádaný a řídí se rozumem rozpoznatelnými zákony. Bez těchto předpokladů, které vědě dalo křesťanství skrzeva existenci jednoho Boha Stvořitele, systematická věda prostě vzniknout vůbec nemohla. (Proto jí také nadala vzniknout antika, ale až křesťanská Evropa a křesťanské školství.

              • Hraničář napsal:

                Bez těchto předpokladů, které vědě dalo křesťanství skrzeva existenci jednoho Boha Stvořitele, systematická věda prostě vzniknout vůbec nemohla. (Proto jí také nadala vzniknout antika, ale až křesťanská Evropa a křesťanské školství. ….

                Přiznám se, že poněkud nerozumím. Spíše bych se odvážil tvrdit, že pro rozvoj moderní vědy měla zásadní význam antika a její filosofové.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Antika a její filosofové vědu nezaložili a neznali, protože nemohli. Chyběly jim právě ony předpoklady, které dodalo až křesťanství, díky němuž pak věda ve středověku vznikla. Doporučuji knihu Duše vědy:

                https://www.databazeknih.cz/knihy/duse-vedy-211136

              • jl napsal:

                @Hraničář
                „Spíše bych se odvážil tvrdit, že pro rozvoj moderní vědy měla zásadní význam antika a její filosofové“

                https://en.wikipedia.org/wiki/Theory_of_impetus#Buridanist_impetus

              • Hraničář napsal:

                Ad: I.P.
                Ph.D. Charles B. Thaxton je velice vzdělaný člověk:
                Je odborným redaktorem středoškolské učebnice biologie Of Pandas and People (O pandách a lidech) a také významnou měrou přispěl do knih God and Culture (Bůh a kultura) a The Creation Hypothesis (Hypotéza stvoření).

                He was the editor of the first edition of the Intelligent Design textbook, Of Pandas and People. ……..
                Thaxton stated that he preferred intelligent design to creationism because he „wasn’t comfortable with the typical vocabulary that for the most part creationists were using because it didn’t express what I was trying to do. They were wanting to bring God into the discussion, and I was wanting to stay within the empirical domain and do what you can do legitimately there.“

                Při vší úctě k jeho znalostem v přírodních vědách jej jen těžko mohu považovat za objektivního autora.

              • Hraničář napsal:

                Ad: I.P. Podobně další autorka, Nancy R. Pearcey:

                Formerly an agnostic, Pearcey has been hailed in The Economist as „America’s preeminent evangelical Protestant female intellectual.” Fearlessly and with compassion, she makes the case that secularism denigrates the body and destroys the basis for human rights.

                Též od ní těžko čekat nějakou objektivitu.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Chápu, když vím, že bych těžko hledal argumenty, nejlepší způsob je najít si nějaké záminky, proč se daným dílem vůbec nezabývat. A mne tu vyčítáte, že Vám tu mažu odkazy na pokleslý ateistický server. :-)

              • jl napsal:

                K tématu: Vznikla by moderní věda bez křesťanství?
                http://www.rozumnavira.cz/veda/21-vznikla-by-moderni-veda-bez-krestanstvi

              • Hraničář napsal:

                Ad: I.P.: Chápu, když vím, že bych těžko hledal argumenty, ………..

                Momentálně jsem na Novém Zélandu, anglicky neovládám – a kdož ví, zda bych zde uvedenou knihu sehnal – otázka je, jak brzy ji seženu v ČR. Jediné co je mně možné jsou odkazy na netu a z nich si tedy dělám prvotní úsudek. No a stejně tak jako vy, a i ostatní katolíci, odmítnete spisy třebas K. Marxe (přečetl jste si Komunistický manifest?) a nebo moderní autory, třebas prof. Flégra, uděláte si o nich prvotní dojem jen podle jejich popisu na netu: cs.wikipedia.org › wiki › Jaroslav_Flegr Myslím si, že jejich vědecké názory vás také nenadchnou. Což ovšem já sám nepovažuji za nějaké negativum, prostě každý jsme jinačí.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Ano, četl jsem Komunistický manifest i prof. Flegra a musím s lítostí konstatovat, že s výjimkou skutečně vědeckých článků prof. Flegr produkuje splašky srovnatelné kvality s těmi komunistickými.

              • Hraničář napsal:

                Ad: I.P.: A mne tu vyčítáte, že Vám tu mažu odkazy na pokleslý ateistický server. ………

                No, vícekrát jsem konstatoval, že věřící mají problémy s odlišnými názory. A to nejen s těmi otevřeně ateistickými, ale jsem si jist, že budete málo souhlasit i s katolickými: http://www.christnet.eu/clanky/6416/strasak_liberalismu_a_neomarxismu_obchazi_cirkev.url

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Na tom názoru nic katolického není… :-) Je to neskutečný blábol a pamflet nehorázně dezinterpretující církevní dokumenty, pojmenovaný jen mírně upravenou první větou Komunistického manifestu (který se také vysmíval obavám z komunismu – ideologie, která v následujících letech povraždila přes 100 milionů lidí).

              • Hraničář napsal:

                Ad: JL: K tématu: Vznikla by moderní věda bez křesťanství? ………….

                Velmi zajímavé myšlenky. S chutí jsem si početl. Mohu jen říci, že křesťanský věřící autor, nepochybně vzdělaný, vybral několik příkladů na kterých se snaží definovat nutnost katolického Boha. Vytáhl (jsem si) několik příkladů, byl by ale dlouhý příspěvek, tak pro názornost jen jeden: „humorným příkladem je Aristoteles, který v jednom konkrétním případě, vycházejíce z premisy, že žena je méně hodnotná než muž, usoudil, že musí mít i méně zubů! Považte přitom, že byl dvakrát ženatý a nebylo by tedy nic jednoduššího zuby spočítat“

                V Genesis je napsáno, že Bůh stvořil ženu z Adamova žebra. To někteří katolíci tvrdí doposavad, i v případě, že jsou ženatí. Také je nenapadne sobě a manželce žebra přepočítat.

                Nevím nyní v kterém století se který papež odmítl podívat do dalekohledu a pohlédnout na Jupiterovy měsíce. Dle něho a tehdejší „vědy“, „hvězda“ Jupiter, jako svítilna na nebeské klenbě, žádné měsíce mít nemůže.

        • jl napsal:

          Vědecké poznání je soustavné zaobírání se stvořenou skutečností a jako takové může vzniknout jen po splnění jistých předpokladů. Kupodivu jsou to přesně ty, které stojí v úvodu Genesis.

          Pokud se namísto světa stvořeného coby dobrý prosadí nějaké fantasmagorično – třeba moderní teze o nepoznatelnosti „věci o sobě“ – tak tím věda končí a nastupují bajky o vědecky řízené společnosti, ezoterní nauky typu psychologie, očekávání věku vodnáře či nového věku, atd.

          Čímž se ostatně dostáváme od Genesis k dalším částem Starého zákona. Konkrétně k těm popisujícím všemožné velkolepé kultury, které mají společné jednu věc: pohltila je jimi adorovaná nicota.

  6. karmelita napsal:

    ad jl :-)))! Tak to se Vám fakt povedlo.

    Nechci se nějak pana Hraničáře osobně dotknout,ale je to jen výmluva. Kdo chce, ten bez problémů najde: Písmo, tradice, dokumenty církve…
    Je potřeba jenom opravdu dobrá vůle a snaha…

    • Hraničář napsal:

      Ad: Karmelita: Písmo, tradice, dokumenty církve… … jsou inspirující pouze pro ty, kdož jim uvěří. A navíc, skoro každého inspirují k odlišným závěrům. Budiž – skupinovým.

      • Libor Rösner napsal:

        A vidíte. Byl tací, co uvěřili třeba jen na základě četby písma bez předchozího předsevzetí uvěřit. A ty odlišné závěry jsou o svobodné vůli nebo spíše libovůli.

        • Hraničář napsal:

          Ano, souhlasím. Kdo chce věřit, tak si svoji víru nějak odůvodní. A souhlasím, psal jsem už dříve, chce-li někdo věřit, pak v naší kultuře je nejlepší víra katolická.

          • Libor Rösner napsal:

            A pak se stávají i náhlé konverze, a to bez toho, že by dotyčný nějak hledal…

            • Hraničář napsal:

              Naopak znám i dekonverze – náhlé i postupné. Nebo přechody k jiným naukám, ba i k jiným náboženstvím.

              • Libor Rösner napsal:

                Jistě, ale to nic nemění na tom, že Bůh může do života jedince zasáhnout nenadále, což může vést ke konverzi, aniž by to dotyčný plánoval.

  7. Jan Bílek napsal:

    Chvála Kristu. Jak máme ale lidem vykládat níže uvedená slova?
    Vaticannews 25. května 2020
    Papež: Jednota neplyne z naší činnosti, nýbrž je darem Ducha. “Encyklika Ut unum sint potvrdila nezvratnost ekumenického úsilí katolické církve”, píše papež František v listě kardinálu Kurtu Kochovi, předsedovi Papežské rady pro jednotu křesťanů. Včera uplynulo čtvrtstoletí od vydání tohoto dokumentu, který sv. Jan Pavel II. “zveřejnil v předvečer slavnosti Nanebevstoupení Páně, a tudíž ve znamení Ducha svatého, který utváří jednotu v různosti”.

    • Hraničář napsal:

      “Encyklika Ut unum sint potvrdila nezvratnost ekumenického úsilí katolické církve”: ….. V této souvislosti jsem prohlásil, že věřící v Krista, kteří jsou spojeni následováním mučedníků, nemohou zůstat rozděleni. Pokud chtějí opravdu a účinně bojovat se světem, který se snaží zmařit tajemství vykoupení, ……………..

      No, já bych se odvážil tvrdit, že „svět“ se nesnaží nějaké tajemství mařit, ale že se mu nedostalo žádných důkazů o (nějakém) vykoupení.

      Čímž bych se vaší víry samozřejmě vůbec nechtěl dotknout.

      • Juraj napsal:

        Pojednanie Dr Maleho je pro moje moje chapanie naprosto presvedcive, argumentacne
        ma naprostu podporu v Poklade Viery (ucenie v Stlpoch: PISMO SV.,TRADICIA UCITELSKY URAD CIRKVI.Telogicke objasnenia
        niektorych pripadnych namietok Dr.Maly naprosto k spokojnosti pre moje chapanie
        zvladol a dúfam,že i pre ostatnich katolikov uprimne hladajicich je jeho
        pojednanie posilenim viery.
        Uprimne dakujem !

  8. Pan Contras napsal:

    Pánové, pánové, pánové. Co je to tady za laický aktivismus před kterým varuje registrovaný „děkan“ v jedné ze svých tirád? Nejste kvalifikovaní theologové. Již kandidát tajné spolupráce Halík upozorňuje, že aktivismus nevzdělaných lidí vede k fundamentalismu a v tom si náramně notuje s registrovaným „děkanem“.

    Nic nečtěte, o ničem nepřemýšlejte, jednou za dva měsíce si smíte pročíst leták a hlavně klopit do zvonečku.

    :-) _:-) :-)

  9. Pikkjojjhkj napsal:

    Zkuste si, pane šéfredaktorem, přečíst, co jsem Vám odkázal, má to velmi malý rozsah, přečte se to rychle a jsou tam uvedeny nejčastější argumenty kreacionismu. Nikdo neví, Jak vznikla první buňka, nikdo Vám nebude tvrdit, že určitě tak a tak. Ale některé spojovací články byly nalezeny tak, že bylo na základě známých faktů předpovězeno, v jaké oblasti se nachází, v jakém žil prostředí a jak přibližně vypadal, a byl skutečně podle toho nalezen. Jenže na základě nepravdivé teorie nelze neznámé fakty předpovědět. A těch vědců je tolik, že se nějaké s ětové spiknutí neutají, a tedy se nekoná. Mimochodem, cíle evolucionistů jsou vysvětlit přírodu, ne ublížit náboženství nebo politické a ideologické nebo zavést vládu ufónů nebo tak něco.

    • jl napsal:

      „Mimochodem, cíle evolucionistů jsou vysvětlit přírodu, ne ublížit náboženství nebo politické a ideologické“

      Zde nezbude, než se trpně pousmát…
      Darwinismus je ve skutečnosti učebnicový příklad zvrtnutí vědy ve „vědecký světonázor“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *