Účel nikdy nesvětí prostředky aneb Nemravnost časově neohraničených omezení

Každý, kdo někdy navštěvoval základní kurs etiky, zná tento myšlenkový experiment:

Co kdyby miliony lidí onemocněly smrtelnou chorobou a jedinou možnou léčbou by byly buňky jediného dítěte, což by mělo za následek jeho smrt? Co uděláme?

Podobné scénáře jsou užitečné pro zpřesnění skrytých východisek našeho zvoleného mravního rámce, zejména pro objasnění rozdílu mezi konsekvencionalismem a jinými druhy mravního myšlení. Diskuse obvykle probíhá ve třídě, kde se nedovzdělaní studenti pokoušejí prokázat hloubku uvažování, kterou zdaleka nemají.

My jsme naštěstí katolíci a odpověď je jasná: „Dobrý úmysl (například pomoci bližnímu) nedělá dobrým nebo spravedlivým nějaké chování, které je samo o sobě nesprávné (jako lež nebo pomlouvání). Cíl neospravedlňuje prostředky. Tak se nedá ospravedlnit odsouzení nevinného jako oprávněný prostředek pro záchranu národa“ (KKC, § 1753).

Bůh zakazuje ublížit onomu dítěti, i kdyby to stálo miliony životů. Třeba si jen myslet něco jiného je do nebe volající porušení Božího zákona. Tečka.

Sociální nauka Církve

Prostá skutečnost údajného dobra, které pramení ze zlého skutku, je základem nauky Církve o sociální spravedlnosti, zejména jejího všeobecného odsouzení socialismu. Třebaže sociální encykliky, počínaje Rerum novarum, obsahují mnoho úvah o tom, proč socialismus není schopen dosáhnout svých proklamovaných cílů, jejich primární argumentace vždy směřuje proti myšlence „společného vlastnictví“ – porušování práva na soukromé vlastnictví odporuje Božímu zákonu a žádný systém, který je na tom založen, nelze nikdy schvalovat. Jak píše Lev XIII.: „Z toho všeho je jasné, že zásadní požadavek socialismu, aby se majetek stal společným, je nutné zcela odmítnout. Tento požadavek škodí dokonce i těm, jimž má pomoci; příčí se přirozeným právům jednotlivců a rozvrací poslání státu i obecný pokoj. Platí tedy závěrem: Když se chce lidu pomoci, musí při tom platit jako základní zásada, že soukromé vlastnictví musí zůstat nedotknutelné“ (Rerum novarum, 12).

Tato kritika ještě zesílila za Pia XI., který odsoudil i umírněný socialismus, neboť „společnost, jak on [socialismus] ji chápe, je něco úplně jiného, než jak ji líčí křesťanská pravda“ (Quadragesimo anno, 117).

V této době byla Katolická církev hrdinská. Bránila svět proti zlům socialismu. Hájila práva pracujících proti těm, kdo je vykořisťovali, zejména tím, že se zastávala jejich práva sdružovat se v odborech. Díky síle, která pramenila z jasnosti jejího myšlení, byla v době industrializace a socialistické revoluce světlem.

Proč tedy nehájí pracující v tomto okamžiku krize?

Neporušitelné právo člověka zabezpečit svou rodinu prací

Neboť zachovat si život je společnou povinností všech a zpronevěřit se této povinnosti je zločinem. Z toho nutně vzniká právo opatřit si prostředky k uhájení života: a u chudých lidí je k tomu jedinou možnou cestou mzda za práci“ (Rerum novarum, 34).

Pod záminkou vládních pravomocí určených pro krátkodobé katastrofy, jako jsou hurikány, provedli političtí vůdci na Západě něco dosud nemyslitelného: ZAKÁZALI celým segmentům společnosti pracovat. Za pomoci nesmyslného rozlišování toho, co je a není základní potřebou (jako by jí zajištění rodiny vůbec mohlo nebýt), byli všichni pracující rozděleni do tří skupin: 1) Horní vrstva se zaměstnáním, které lze vykonávat v pyžamu z domova, 2) dělníci, kteří mají štěstí a dosud mohou chodit do práce, a 3) ti, z nichž někdo cíleně udělal nezaměstnané.

Do této poslední skupiny patří lidé, o nichž starostlivě psali papežové minulosti. Servírky, holiči, prodavači, vrátní, pečovatelky o děti a další, kteří často žijí od výplaty k výplatě. Patří tam i majitelé malých podniků, ti, kteří nejlépe reprezentují svět odpovídající představám papežů o spravedlivém trhu, konkrétně ti, kdo sami nejsou bohatí, ale vlastní prací a na vlastní riziko vytvářejí pracovní místa, aby své rodiny mohli zabezpečit i jiní.

Zákaz práce těchto lidí, který teď trvá už déle než měsíc a prodlužuje se, je vnitřně špatný , protože jde o porušení práva těchto mužů a žen opatřit si prostředky k uhájení života. I kdyby je jejich vlády odškodnily v plné výši (což se nestane) penězi, které si natisknou, okradou je o důstojnost živit se prací vlastních rukou. To nelze NIKDY schvalovat, tak jako nelze zabít dítě pro záchranu milionů životů.

Povšimněte si, že tato diskuse vůbec nesouvisí s debatami o tom, jak potenciálně smrtící je nějaký konkrétní virus. (Třebaže jsme zaznamenali, že nejlepší vědci kladou Covid-19 na stejnou úroveň se zlou a kondenzovanou chřipkovou epidemií.) Ve chvíli, kdy se pustíme do analýzy nákladů a přínosů, už jsme se v této věci odchýlili od zdravé morálky. Ano, obhajujte práva jednotlivců, zejména těch nejzranitelnějších, na ochranu vlastního zdraví! Ale ukládat to jako povinnost druhým, takže možná zůstanou úplně bez výdělku, je nehoráznost.

Kde jsou pastýři?

Od heroických biskupů z doby studené války přes mučedníky komunismů až po prosté kněze stojící mezi stávkujícími se svatost Církve v minulém století projevovala i v její ochotě naštvat ty, kdo měli moc či autoritu, a přitom plnit posvátnou povinnost zastávat se práv pracujících a odporovat služebníkům tyranie, která ve své podstatě pochází od Zlého. Tuto jasnost myšlení Církvi umožňovala správně formovaná morální teologie.

Právě morální teologie přitom byla v uplynulých desetiletích konsekvencionalismem ničena zevnitř natolik, že se dokonce ignoruje Veritatis splendor Jana Pavla II., kde papež tento omyl opravuje. Kéž by Církev opět vyzařovala svatost, pohrdla každým konsekvencionalismem a vystoupila proti těm, kdo pracující připravují o mzdu. Nic jiného jí koneckonců nebylo přikázáno: „Neboť kdo by chtěl svůj život zachrániti, ztratí jej; a kdo ztratí svůj život kvůli mně, nalezne jej. Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale svou duši zahubí? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?“ (Mt 16:25-26)

P. John F. Naugle

Překlad Lucie Cekotová

Zdroj:

https://rorate-caeli.blogspot.com/2020/04/guest-op-ed-immorality-of-indefinite.html

100 Responses to Účel nikdy nesvětí prostředky aneb Nemravnost časově neohraničených omezení

  1. Ignác Pospíšil napsal:

    Ač si nemyslím, že má článek ve všem pravdu – to srovnání je dost pochybné a taky nepovažuji za příliš přesné tvrzení, že „zakázali celým segmentům společnosti pracovat“, považuji ho za (byť poněkud radikální) demonstraci důležitého úhlu pohledu.

  2. Metod napsal:

    Autor dává rovnítko mezi aktivní zabití dítěte a ‚okradení o důstojnost živit se prací‘. Bylo by dobré přidat definici krátkodobého opatření a okradení o důstojnost. Jinak se utopíme v diskusi o tom co je delší než krátkodobé.

    Vojenská služba je stejné ‚okradení o důstojnost živit se prací‘. v lepším případě spočívá v podobném nejistém čekání, někdy za kapesné velmi mizerné. Nevím o pastýři, který by státu toto právo upíral. Stejně jako současná opatření i vojenská služba dopadala více na představitele ‚zbytných‘ povolání. Horní vrstva, intelektuálové měli možnost si jí zkrátit nebo se jí vyhnout.

    Je rozdíl v rozsahu, příčině nebo délce? Od kdy je ‚okradení o důstojnost živit se prací‘ vnitřně špatné?

  3. matěj napsal:

    To je zajímavé: jaké je postavení takovéto encykliky? Co konkrétně z ní jsou tvrzení, kterým katolík musí věřit (a z čeho to plyne, protože když třeba jiný papež vydá encykliku Laudato si, jistě z toho automaticky neplyne, že by v ní obsažená tvrzení byla závazná).

    „soukromé vlastnictví musí zůstat nedotknutelné“

    Formulace zní absolutně, jakože jakkoli velké soukromé vlastnictví. Přitom ale encyklika celou dobu mluví, někdy mezi řádky, někdy explicitně, o obyčejných lidech, co vlastní málo, jejich situací argumentuje a rozebírá ji, nikde nezmiňuje, že někdo vlastní půl půdy státu — a zejména situaci, kdy pro toho chudého, co se uskrovňoval, aby si mohl svou mzdu, „ovoce své šetrnosti“, proměnit za pozemek, vůbec není taková možnost dosažitelná — což je ale i dnes a u nás reálná situace mnoha lidí, že si např. ani za celý život poctivé práce nejsou schopni našetřit na koupi bytu, v němž žijí.

    Ta argumentace pak vypadá až překvapivě děravě. „Důkazní síla těchto důvodů je tak průzračná“ nestačí jen napsat. Obhajuje se nezcizitelné „vlastnické právo na pozemek, na němž si vybudoval stavení, nebo na půdu, kterou obdělal. […] Vždyť půda podstatně mění svou povahu, když je zemědělcovou rukou obdělána a podmaněna jeho dovednost“ — a vůbec neřeší reálnou situaci, kdy je většina půdy obdělávána lidmi, kteří ji nevlastní. Vyvrací se názor, že by mělo vše patřit všem, ale jeho negací není jen naprostá nedotknutelnost vlastnictví, ale taky třeba názor, že každému má patřit něco, že ten drobný majetek, o němž encyklika mezi řádky i explicitně v dané pasáži mluví, má být reálně dosažitelný každému pracujícímu. Jinými slovy, negací zrušení vlastnictví není absolutní nedotknutelnost vlastnictví.

    Zvláštní je tvrzení, že [Bůh přenechal] „státním zřízením, aby provedli rozdělení majetku“ — tím se tedy umožňuje pozemková reforma? Nebo ta je naopak dle encykliky zločinem? Kdyby to druhé, co to teda přesně znamená, kdy a jak toto zmiňované rozdělení probíhalo třeba u nás? Jakože pražský kníže sebral vojsko, pobil nějaký sousední kmen a věrnému družiníku danou ves udělil v léno, takhle se to má dělat? Stávající majetkové poměry vznikaly vždy spravedlivě, že mají být zachovávány jako nedotnutelné?

    Atd. atp., je to celé argumentačně podivné — a nebo je taky možnost, že citovaná pasáž je nevhodný překlad, případně nešťastná formulace v originálu, kde by spíše mělo být „právo na soukromé vlastnictví musí zůstat nedotknutelné“. Pak by totiž celá encyklika byla konzistentní i smysluplná a její jednotlivé argumenty obyčejnými rodinami by byly zcela správné a adekvátní, kdyby říkala, že právo vlastnit majetek je nezrušitelné, ale netvrdila, že nedotknutelný je majetek v libovolném množství. Pak by nebylo divu, že je plná formulací typu „Strpí však spravedlnost, aby se někdo zmocnil a používal toho, na čem jiný v potu tváře pracoval? […] je správné, aby plody práce náležely těm, kdo pracovali.“ — jistě by se to nevztahovalo na oligarchu, který machinacemi nabyl velkého majetku, aniž by na něm v potu tváře pracoval. Naopak by se to dalo interpretovat ve prospěch majetkových reforem, aby skutečně každý otec rodiny měl reálnou možnost přichystat dětem „potřebné prostředky, aby se mohly slušně uhájit proti neštěstí v dalším životě“, při kteréžto snaze je veliký rozdíl, jestli např. bydlí ve vlastním, nebo jestli příjmy z jeho práce pohlcuje předražený nájem.

    Takže je otázka, co přesně ta encyklika vlastně říká, jestli ti, kteří jí obhahují nedotknutelnost libovolně velkého vlastnictví, ji třeba nedezinterpretují, že když tolik mluví o drobném majetku chudé rodiny, skutečně myslí právě toto. :-)

    A co jsem ani nevěděl: Církev popírá právo na stávku?

    • Hraničář napsal:

      Je dobré si uvědomit, že papež Lev XIII. byl člen šlechtického rodu a tudíž měl na vlastnictví majetku svůj specifický úhel pohledu.

      Uvažuje milionář: „Bůh řekl – v potu tváře chléb svůj dobývati budeš. Ale nijak neupřesnil, měl-li na mysli pot na tváři vlastní či cizí!“

      • Ignác Pospíšil napsal:

        Nemyslím si, že by šlechtici měli nějaký specifický úhel pohledu na majetek. A pokud ano, čekal bych, že na něm budou lpět v průměru spíše méně – než lidé, kteří mají tak málo, že jakákoliv ztráta pro ně představuje obrovskou újmu.

        • Hraničář napsal:

          Podle mých zkušeností většina těch, kdož mají hodně, chce mít ještě víc. Jistě, jsou výjimky. Slyšel jsem zcela ověřenou zprávu, že jedni pražští podnikatelé, manželé, každý rok ze svých už soukromých peněz někomu potřebnému darovali 20 000Kč.

        • Hraničář napsal:

          Lev XIII., jako aristokrat, nikdy nepoznal nedostatek, bídu či dokonce hlad. Proto klidně mohl mít idealistické názory o tom, že chudí dělníci se mohou trochu uskromnit a ušetřit si na koupi pozemku. On vůbec nedokázal pochopit, že z té nouze už šetřit nelze.
          Můj dědeček, zedník,pracoval 66 hodin týdně – 2 hod. denně, 6 hod. v sobotu. A jen od jara do podzimu, dokud nemrzla malta. V domácnosti a v malém hospodářství dřela babička se 6 dětmi. V zimě pracoval u sedláků, aby dostal nějaké brambory, trochu zrní, mohli vypásat selské meze a mohl si půjčit potah na zorání políčka a dovoz dřeva na zimu. Na nějaké důchodové pojištění nemohl ani pomyslet.
          Druhý dědeček byl živnostník, krejčí, vychovali 11 dětí, platil si nejmenší důchodové pojištění, na babičku už nezbylo.
          „Bohatý“ strýc v Brně měl železářský obchod, ale také si platil jen malé pojištění a na tetu také nezbývalo. Ta dělala účetnictví zadarmo, a i sešívala tkaničky u bot, když se přetrhly.
          Takovou nouzi u pracujících si papež vůbec nedokázal představit. A vůbec si nemyslím, že by politické poměry ve vysokých kruzích, z nichž pocházel a v nichž se pohyboval, se nějak lišily od současnosti. Viz: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-velke-politicke-kauzy-dnes-zapomente-rika-muz-ktery-zatykal-nagyovou-104568

  4. Chfhchczcdgg napsal:

    A jak je to s tím dítětem? Přece musí existovat nějaký argument kromě toho, že to Bůh zakazuje. Poradíte mi, kde bych našel argument založený na přirozeném zákoně, prosím? Já jsem ateista. Děsilo by mě, kdybyste vy katolíci měli jako jediný důvod, proč nezabíjet děti, že to Bůh zakazuje, bera při tom děti, o něž jde především, za něco v té otázce podružného, když přece jim se ublíží nenávratně, zatímco Bohu se nemůže nic zlého jej omezujícího stát, jestli má vámi deklarované vlastnosti. Povězte mi, kdybych Vám, paní překladatelko, nějakým způsobem dokázal vymazat z hlavy pojem Boha a náboženství, aniž bych se dotkl Vašich ostatních názorů a důvodů jednání, zbyl by Vám nějaký důvod, proč nevařit z miminek buřtguláš (doufám, že nebude cenzurováno, jestliže se tu běžně popisují stejně hrozné procedury potratu)? Ježto jste vzdělaná osoba ovládající několik jazyků, kolik bych se naučil, žijíce v dané zemi, za pět set let, měl by Vám nějaký důvod zbýt.

    Mimochodem, může němý katolík pokřtít umírajícího v bezvědomí, když tam nikdo jiný není (pustý ostrov). Že zvědavosti jsem podal dotaz na jedny křesťanské stránky, jejichž odpověď jsem nepochopil, zda je to vůbec nutné pro toho umírajícího, ani zda ten němý může křtít, ani nic jiného. Nemusíte odpovědět, protože to není k tématu, nicméně mne ta odpověď zajímá.

    • Libor Rösner napsal:

      Kromě toho, že to Bůh zakazuje, což mně osobně stačí, je tu z hlediska přirozeného zákona fakt, že nikdo nemůže po druhém požadovat, aby za něj dal svůj život, potažmo aby své dítě takto obětoval. Zkuste se vžít do role rodiče, po němž přesně toto ostatní požadují…

      • George Smiley napsal:

        Ano, požadovat obětování vlastního dítěte totiž může jen Bůh, zeano.
        Vizme Abrahama a Izaka…

        • Hraničář napsal:

          A také Jiftáka a jeho dceru.

          • Josef Veljamin napsal:

            Vy jste to asi nečetl, že jo. Tu přeci Hospodin nechtěl, to byla poblouzněná vůle ubohého, Zákona neznalého syna nevěstky.

            • Hraničář napsal:

              Soudců 11,30 – Jiftách složil Hospodinu slib: „Vydáš-li mi Amónovce opravdu do rukou,
              31 – kdo mi vyjde naproti z vrat mého domu, až se budu vracet v pokoji od Amónovců, bude patřit Hospodinu a toho obětuji v zápalnou oběť.“
              32 – Nato táhl Jiftách do boje proti Amónovcům a Hospodin mu je vydal do rukou. ………….

              Některé překlady Bible mají místo -kdo-, -co-
              Je třeba si uvědomit, že -co- či -kdo- vyjde ze dveří bylo v tomto okamžiku ryze věcí náhody, a nad náhodou, jak známo, vládne Bůh. Lze se celkem důvodně domnívat, že Jiftách takto dával Bohu na výběr, co si za zápalnou oběť zvolí. ………

              Ovšem někteří moderní teologové tvrdí, že se ve skutečnosti nejednalo o oběť zápalnou, ale že dcera byla poslána sloužit do chrámu.

              • Josef Veljamin napsal:

                A on tam jako Jeftemu Hospodin odpověděl??? Nevšiml jsem si. Takže když řeknu: Bože, chci někoho pro tebe zabít, jestli bude pršet, zabiju tátu, jestli ne, zabiju mámu. Zaprší. Podle Vás je vůle Boží, že zabiju tátu, protože Bůh vládne náhodou. Ať žije logika ubohého atheisty!
                Bůh po Jeftem žádnou oběť nikdy nepožadoval. Bylo to celé výmyslem tohoto nevzdělanáho a Zákona neznalého syna nevěstky. Už jsem Vám to psal. Naopak, bylo to v rozporu se Zákonem, který lidské oběti explicitně zakazoval. Chybu učinil Jefte, který složil a splnil hříšný slib, ne Hospodin, který mu v tom nezabránil, což není Boží povinnost. To by pak Hospodin mohl za všechny hříchy.

              • Fhdhdbfh napsal:

                Možná není vhodné nazývat někoho ubohým jen proto, že se mýlí nebo že je ateista.

              • Hraničář napsal:

                32 – Nato táhl Jiftách do boje proti Amónovcům a Hospodin mu je vydal do rukou. ……… …..

                A on tam jako Jeftemu Hospodin odpověděl??? ……

                Co myslíte – mohl Hospodin, jako Všemohoucí, reagovat?
                Ať tak nebo onak, Bůh každopádně mohl Jiftáchovu přísahu s díky odmítnout a pomoci mu tak jako tak. Nic takového ale neučinil, naopak, přísahu akceptoval.
                Hospodin i mohl hrozné přísahy Jiftácha zprostit. Nic takového ale neudělal.

                Zdůrazněme, že v Bibli nenásleduje pro Jiftácha žádný Boží trest, ani žádný mravní odsudek. To jen dokresluje, že se stalo přesně to, co se státi mělo.

                Někteří křesťané říkají, že Jiftách se měl pokusit vzít přísahu zpět, a prosit Boha o prominutí hrozné oběti – jenže přitom zapomínají, že Abraham o Izákův život také neprosil, a toto jeho jednání je vyzdvihováno. Prostě bez odmlouvání šel, a dělal co bylo třeba. Stejně tak Jiftách – jenže jeho oběť Bůh přijal.

              • Libor Rösner napsal:

                Ad Hraničář
                Zdůrazněme, že v Bibli nenásleduje pro Jiftácha žádný Boží trest, ani žádný mravní odsudek.To jen dokresluje, že se stalo přesně to, co se státi mělo.

                To je nadinterpretace. Není-li něco v Bibli, neznamená, že to nenastalo. Třeba je tento popis události mementem pro nás ostatní, abychom nedělali neuvážená rozhodnutí, nedávali v euforii neuvážené sliby. To, že neprosil o život dcery, nemusí být dáváno za příklad pro čtenáře. Je rozdíl mezi ním a Abrahámem, který byl k oběti přímo vyzván, kdežto Jiftách ji nabídl sám od sebe, aniž by věděl, co, resp. koho bude obětovat. A hlavně – ona sama ho svými slovy odevzdání odradila od případného smlouvání, nezapomínejme na to, nebyla jen trpným objektem.

          • Libor Rösner napsal:

            Aneb jak nedělat neuvážené sliby.

            • Josef Veljamin napsal:

              Vzhledem ke svému stavu je každý atheista objektivně velice ubohý, neboť mu schází to nejcennější – milost posvěcující, bez níž nemůže být spasen. Může se však obrátit a pak být spasen, ale to už nebude atheista a tedy nebude ubohý.

              • Hraničář napsal:

                Objektivně vzato, se ubohým vůbec necítím. Právě naopak. Po opuštění víry se mně ulevilo. Přestal jsem se bát Vševidoucího Božího Oka, dohlížejícího anděla strážného, páchání hříchů ….. Nyní si klidně a se zájmem pokecám se Svědky Jehovovými, zajdu k nim i na bohoslužby, stejně tak se známým k evangelíkům, mormoni mně doručili jejich Knihu Mormon, jednou s katolíky, podruhé s adventisty jsem byl v Izraeli, čtu si co mě zajímá ….. prostě, nikdy v dobách víry jsem se necítil tak svobodně.

              • Libor Rösner napsal:

                Ad Hraničář – Vidíte, je to o tom chápání víry. Já věřím, ale abych se třepal strachy před Bohem či andělem strážným, tak to určitě ne. Pokud byla Vaše víra motivovaná strachem a strach byl jediným druhem vztahu Vašeho prožívání víry, tak to s vírou nemělo pranic společného. A přitom mi nic nebrání se o víře pobavit s nevěřícími nebo jinověrci. Necítím se vůbec nesvobodný, možná i proto, že svobodu nespatřuji v tom dělat si, co se mi zlíbí.

          • Scholastik napsal:

            Ad Hraničář: Rozdíl oproti příběhu o Izákovi spočívá v tom, že Abraháma Bůh výslovně vyzval k této oběti, zatímco Jefte z vlastní vůle složil neuváženou přísahu. Bitvu vyhrál nikoli díky té přísaze, ale navzdory ní, protože Hospodin lidské oběti zakázal a tento zákaz v Jefteho době platil. Sám Jefte přitom delší dobu pobýval v sousedních zemích, kde byly, na rozdíl od Izraele, lidské oběti běžné, možná právě proto přišel s tímto „nápadem“. Bůh jej k oné přísaze nevyzval a svatopisec neuvádí žádné zjevné hodnocení těchto činů, Bůh je tedy nechválil, pouze proti nim ihned zjevně nezasáhl. Tento text ale lze také číst ve smyslu Žl 51,18–19: „Vždyť nemáš zálibu v oběti, kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá. Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.“ Příslušná pasáž obětování zní: Sdc 11,37–39: „Požádala pak svého otce: ,Nechť je mi dovoleno toto: Ponech mi dva měsíce. Ráda bych odešla do hor a oplakávala se svými družkami své panenství.‘ On jí řekl: ,Jdi.‘ Propustil ji na dva měsíce a ona odešla se svými družkami, aby na horách oplakávala své panenství. Po uplynutí dvou měsíců se vrátila k otci a on splnil slib, který o ní učinil. Muže nepoznala.“ Tento text snese nejen doslovnou interpretaci oběti ve smyslu celopalu, ale i obraznou interpretaci ve smyslu života jako zasvěcené panny. To by také vysvětlovalo, proč s tím relativně snadno souhla sila Sdc 11,36: „Ona mu odpověděla: ,Můj otče, když ses svými ústy zavázal Hospodinu, učiň se mnou, co jsi vyřkl, za to, co Hospodin pro tebe učinil, abys mohl vykonat pomstu nad svými nepřáteli, nad Amónovci.‘“ a proč se v textu zdůrazňuje její trvalé panenství. Kdyby měla být doslova obětována jako zápalná oběť, nemělo by tak velký smysl, proč by měla jít „oplakávat své panenství“. Ostatně, i v moderních dobách se v přeneseném významu říká, že rodiče „obětovali své děti Bohu“, jestliže tyto děti odešly do řeholního společenství či jiné formy zasvěceného života. Podstatou je úplné odevzdání svého života Bohu, jehož láska spaluje lidskou duši podobně jako žertevní plameny spalují tělo oběti. Různí teologové mají různé názory na interpretaci tohoto textu, přičemž doslovná interpretace je častější, ale i tak stále platí, že líčení případné lidské oběti má deskriptivní, nikoli normativní povahu – celá kniha Soudců je psána spíše jako historická dokumentace než jako morální ponaučení, není to primárně kniha prorocká, která by sdělovala Boží morální výnosy. Je třeba zdůraznit, že kdykoli Bůh v Bibli vynáší výrok o lidských obětech, odsuzuje je. Fakt, že někteří Izraelité tento zákaz v morálně vypjaté situaci (do níž se dostali vlastní vinou a z vlastní vůle), poruší, nemá vliv na konzistenci příslušného morálního imperativu. To, že Bůh nesesílá hromy a blesky, kdykoli někdo porušíjeho zákon, neznamená, že tento zákon neplatí, spíše naopak.

            • Hraničář napsal:

              Rozdíl oproti příběhu o Izákovi spočívá v tom, že Abraháma Bůh výslovně vyzval k této oběti, zatímco Jefte z vlastní vůle složil neuváženou přísahu. …………..
              Ano, ale Bůh ten slib mohl odmítnout, což neučinil. Zvláště, když na rozdíl od Jiftácha věděl, že z brány nevyjde ani osel ani ovce, ale Jiftáchova dcera. A zvířata se tehdy, vlastně dodnes, k Hospodinově poctě obětují. …….

              Bitvu vyhrál nikoli díky té přísaze, ale navzdory ní, …………

              Jak to víte? Takže Jahve mu k bitvě nepožehnal?

              • Scholastik napsal:

                Ad Hraničář: v Bibli jsou lidské oběti mnohokrát odmítnuty a nikdy nejsou schváleny (ani v příběhu o Jeftem nejsou schvalovány), proto je jasné, že Hospodin tuto oběť nepřijal (pokud se tedy jednalo o oběť v doslovném smyslu, oběť zasvědcené panny by Hospodin mohl příjmout). To, že Bůh kdykoliv člověk zhřeší hned nesesílá hromy a blesky, neznamená, že s hříchem souhlasí. Ježíš říká: „Ano, přichází doba, kdy každý, kdo vás bude zabíjet, si bude myslet, že tím slouží Bohu.“ a kromě mimořádných případů (např. svatý Pavel) Bůh nepůsobí zázraky, kterými by lidi vyvedl z tohoto omylu. Stejně tak každý lidský úspěch není přímo způsoben mimořádným Božím požehnáním.

        • Libor Rösner napsal:

          A jak to dopadlo, určitě víte…

          • George Smiley napsal:

            Jistě. Ovšem meritum věci tkví někde jinde „nikdo nemůže po druhém požadovat, aby za něj dal svůj život, potažmo aby své dítě takto obětoval“ – není evidentně pravda. Může a dokonce se to i stalo.
            Takze…

            • Libor Rösner napsal:

              Takže jsem měl na mysli primárně lidi, kteří nejsou vlastníky tech druhých. Vůbec jsem – ani omylem – neměl v úmyslu něco podobného předepisovat pánu. Patříme-li Bohu a patří-li Mu vše, pak je Jeho plným právem od nás požadovat vše, přičemž jak vidíme u Izáka, jde především o to dokázat se pro Něj zřeknout všeho, není třeba dokonat akt a la Ifigenie.

              • Hraničář napsal:

                Docela by mě zajímalo, jak ochotně byste Pánu obětoval své dítě, kdyby to po vás požadoval.

                Mnozí rodiče, i katoličtí, jsou hodně smutní, ba i rozčilení, když se jejich dítě pouze rozhodne jít do kláštera či na kněze.

              • Libor Rösner napsal:

                To je ale zase problém těch rodičů a svědčí to výlučně o jejich postoji. (Na druhou stranu znám takové, kteří dokázali obdivuhodně přijmout, že jejich dítě, často nenarozené, zemřelo.)
                Zdá se mi, že postoje lidí směšujete se samotnou podstatou Boží existence, krom toho vždy přicházíte výhradně s takovými, které uvádíte jako špatný příklad hrající Vám do karet. To můžete donekonečna, jsme nádoby hříšné a materiálu pro tuto praxi budete mít vždy moře.

    • Jan Krásenský napsal:

      Bez Boha, Hospodina, nelze obhájit ani jiná zabití, včetně nevinných. Není důvod, proč chránit jakýkoli lidský život. Všechny ty lidská práva a svobody mají cenu maximálně papíru na kterém jsou tištěné. Stačí málo – „velká“ myšlenka – například právo žen, a je vymalováno. Dnes je aktuální ekologie a enviromentální hnutí a hrůza mne jímá z „redukce“ počtu lidstva, nejlépe na „trvale udržitelných“ sto milionů (A. Naess) nebo „humánnější“ miliardu. Cíl je stanoven, prostředky tajeny. Někdo dává za vzor Čínu, jiný se kloní k jiným administrativním restrikcím. A jiní jsou už iniciativní (https://1url.cz/qzBVi), další zakládají antinatalistická hnutí a někteří se touží stát smrtícím virem. (Princ Phillip: „Musím přiznat, že jsem v pokušení, požádat o reinkarnaci v podobě obzvláště smrtícího viru.“)
      A to jsou ty jemnější metody. Zkušenost nám praví, že z romantických revolucionářů, s myšlenkami jen na práva a svobody, se stávají Byrokraté, Autoritáři a Masoví vrazi – Roman Polanski by mohl vyprávět.
      Bez Hospodina vám nikdo negarantuje nic. Platí právo silnějšího.

  5. Vladimír M. napsal:

    Vím, že článek je myšlen obecně, ale převedeno do našich současných podmínek – nemám pocit, že by servírky, holiči, prodavači, vrátní, pečovatelky museli být nutně nezaměstnaní. V zemědělství je teď tolik sezónní práce, že se ti všichni uvedení, při absenci zahraničních brigádníků, bohatě uplatní.
    Nikde není psáno, že by člověk nemohl dočasně dělat něco jiného než servírku, holiče, prodavače, vrátného nebo pečovatelku, a neměl by přiložit ruku k dílu jinde. Nic by se mu nestalo.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Jaké sezónní práce v zemědělství byste teď dělal?

    • Lucie Cekotová napsal:

      Například kadeřnice z Prahy by mohla jistě bez nesnází vykonávat sezónní zemědělské práce v jižních Čechách či na jižní Moravě. Bydlet by mohla ve stanu, neboť ubytovny jsou pokud vím zavřené. Nemluvě o tom, kdo by se postaral o její děti při zavřených školách. – Růst nezaměstnanosti hlásí úřady práce už teď a podle nich bude hůř. Německo, s nímž je naše ekonomika docela těsně provázaná, čeká největší ekonomický propad od konce války. V současné koronavirové diskusi mi dost vadí argumentace, v níž se ctnostná „ochrana životů“ staví do protikladu k mrzkým ekonomickým zájmům (nejspíš různých zlých kapitalistů a jiných vykořisťovatelů). Ale to není pravda: Bill Gates a Babiš jsou v pohodě, doplácejí na to obyčejní, prací se živící a žádné velké rezervy nemající lidé. Článek byl pokusem na tuto skutečnost poukázat – abychom, až nám zase někdo bude tvrdit, že „jde přece o život“, tak snadno nedávali vládě bianco šek.

      • Hraničář napsal:

        Setrvale máme u nás X tisíc nezaměstnaných. Kdysi, jako úředníka, mě holky ze sociálky, jako muže, brávaly sebou k řešení nějakých problémů. Takže jsem se s nezaměstnanými a „sociálně vyloučenými“ i setkával. A proč by vlastně chodili do zemědělství na nějaké sezónní práce? Zemědělské podniky produkující třeště, ale i jahody, s tím skončili. Proč? Víte, jak je namáhavé přenášet štafle i u malých stromů či se hrbit nad keříky jahod? Proč by to kdo dělal, když „V demokracii nikdo nesmí být do práce nucen, ale na sociální dávky má každý zákonný nárok!“ – ministr práce a soc. věcí, námořní kapitán Vodička (někdy v r. 95)
        A jestliže je teď tolik nezaměstnaným a budou se jim vyplácet sociální dávky za nic, tak by mohla být česká města vypucovaná – okopané růžičky, vysbírané odpadky ….. v každém městě starosta ví, co všechno by bylo možno udělat, kdyby měl lidi a peníze!
        Jenže ruku na srdce, který vzdělaný člověk by šel okopávat růžičky či hrabat trávník? To raději bude doma a pobírat dávky. Zvláště když do práce nesmí být nucen, ale má nárok!

        • George Smiley napsal:

          Divil byste se, kolik vzdělaných lidi půjde „hrabat travnik“ raději, než dělat mnohdy bezduchou a v důsledku zbytečnou urednicinu.

        • A.V. napsal:

          Ad Hraničář:

          V tom s Vámi souhlasím. Kromě Vámi zmíněného demotivačnímu systému soc. dávek v ČR je třeba ale poukázat na mnohem horší zlo, které představuje „garantovaný příjem“, zaváděný některými skandinávskými či pyrenejskými socialistickými vládami.

          • Hraničář napsal:

            „Garantovaný příjem“ není zaváděný, ale je zkušební. Proč? Reaguje se jím na konkrétní problémy, které vyvstávají tím, jak se do průmyslu zavádějí plně robotizovaná pracoviště. A přímo celé továrny. Tam pracuje několik „málo“ vysoce kvalifikovaných a výborně placených inženýrů. Jenže v populaci je takových lidí málo. Proto bohaté státy, včetně ČR, nabízejí pracovní víza i občanství vzdělaným, mladým a pracovitým lidem z chudých zemí. Prostě „vyzobávají“ mozky.
            A co s to většinou málo inteligentních lidí, pro které jednoduchá práce nebude?

  6. Petr Rouška napsal:

    Pohled na sloužícího kněze s náhubkem mluví jasněji, než dlouhé úvahy. Je to obraz jeho naprostého područí světské moci. Židi za nacionálního socialismu museli mít na oděvu židovskou hvězdu. Ale tento kněz a všichni jeho věřící to nemají na oděvu, ale na hubě. Jako zlá zvěř. A všichni.
    Účel koronaakce je nasměrovat ekonomiku k zelené budoucnosti s malým počtem lidí. Náhubky jsou bočním efektem koronaakce, avšak efektem velmi výstižným. Nevím, zda ti, kdo koronaakci vymysleli a spustili předvídali tento grandiózní náhubkový efekt o svědectví naprosté loajality lidí. Možná, že ne. Ať tak či onak je koronaakce naprosto geniální.

    • Realista napsal:

      Ano. Proto by to chtělo, aby lidi ty náhubky prostě nenosili. To se však bohužel neděje. Nosí to i drtivá většina těch, co s tím nesouhlasí. No a i tahle skupina je dost malá, protože dost lidí si vážně myslí, že je to nošení potřebné a správné.

      • Lucie Cekotová napsal:

        Ono se totiž dost málokomu chce platit desetitisícovou pokutu. Kdyby to přestali lidi nosit hromadně, k ničemu takovému by samozřejmě dojít nemohlo, ale těch prvních pár to dost možná odskáče. Stát mě ze dne na den prakticky připravil o většinu příjmů – i překladatelé a tlumočníci jsou samozřejmě v postižené skupině – a ještě mu platit pokuty se mi opravdu nechce. Takže skřípu zuby a nosím, pokud je v dohledu někdo, kdo to nosí taky.

        • Realista napsal:

          Nesmíte podléhat mediální propagandě, která je v tomto případě obdobná jako u dopravních přestupků. Ve skutečnosti žádnou pokutu 10 000 nedostanete, leda že byste s ní na místě souhlasila.

      • Petr Rouška napsal:

        Vážený pane Realisto, nabádáte k nějakým činům, podobně jako někteří předchozí diskutující, ovšem je tu podstatná vada. Člověk by měl jednat na základě poznané pravdy. A to ti lidi, které vyzýváte, nemohou, neboť pravdu neznají. Jaká je ta hlavní pravda v této věci. Co to je koronaakce? Je to 1. světová bakteriologická válka (konkrétně virová). A tu víme, proti komu je namířena: proti těm, které vyzýváte k činům. Ale to u války nestačí. Je potřeba znát toho kdo útočí (není to virus, ten je pouhou zbraní). Ale útočníky znají jen někteří světoví představitelé, a ti ho z bázně před ním nepojmenují. Z toho plyne několik věcí. Jednak lidi „utíkají do krytů.“ Dále: Agresor jistě rozpoutá další, ještě ničivější válku, i když nyní lidi z krytů snad časem vylezou. Jediným účinným opatřením je, a to platí pro lidi ve světě i pro lidi církevní, důrazně požadovat (pravdivé, ne mediální, podle agresorových pokynů) odhalení agresora. Což je daleko významnější, než nosit či nenosit náhubek. Prostě jako by se venku střílelo a lidi bez náhubku jako by mezi střelami volali: Agresor neprojde. Jistě, jsou to hrdinové. Ale žádat toto hrdinství obecně nelze. V cíérkevním prostředí se takové hrdinství očekává především od biskupů. Je to těžký úděl jejich postavení. Na druhém místě od kněží. Nadávat ovcím stáda nemůžete. Je tu vlk, agresor, a jsou tu pastýři stáda různého postavení. Ale to vše je vedlejší. Pokud nebude pravdivě odhalen agresor teď, přijde 2., ještě ničivější, světová bakteriologická válka.

        • Hraničář napsal:

          Obávám se, že tuto moji reakci správce neschválí. Věřící, speciálně katolíci, neustále žijí v přesvědčení, že je (tato) ateistická a liberální společnost pronásleduje. Není to pravda, většině lidí jsou lhostejní.
          Česká společnost není ateistická. Vždyť i sám kard. Duka si pochvaloval, že při sčítání lidí se jen 6 % respondentů přihlásilo k ateismu. Všichni ostatní že něčemu věří – jak si pochvaloval i prof. Halík.
          Ano, není to přímo katolická víra, je problémem jen katolíků, že takové lidi prezentují jako ateisty a považují za své pronásledovatele. Nejsou to pronásledovatelé, ale konkurenti.
          Všechny – uznaná – náboženství u nás mají svobodu. Sama katol. církev má TV stanici, radio, může vydávat jakékoliv tiskoviny, pořádat veřejné akce a průvody a státní moc ji při tom zajišťuje bezpečnost vůči event. narušitelům. Ve státní – nezávislé(?) – TV má tolik pořadů, jako žádná jiná církev. Ateistický tam není ani jeden! Skoro ve všech novinách je nějaká křesťanský nebo náboženský koutek či okénko. Má zastoupení v armádě i ve věznicích. Má podporu na nejvyšších politických místech.
          Je ale třeba říci, že když teď vypukla tato krize, tak na základě té všeobecné lhostejnosti nikdo nepovažuje nějaké mše za důležité.
          Zajímavé je, že i v takovém Polsku si církevní představitelé neustále stěžují, že tam je církev (katolická) pronásledovaná.
          Osobně si myslím, že to jsou nářky nad tím, že i v tom Polsku mohou lidé bez sankcí církev opouštět či nerespektovat její požadavky.

          • George Smiley napsal:

            Takže potraty a uvazovane sodomitske sobase, de facto legalizace lichvy a dalších amoralnich zákonů jsou, dle vás, výrazem lásky státní moci k Cirkvi?
            Ale děte.
            Překvapuje mne, že na to, kolik slov jste tu již napsal, jejich obsah je vetsinove neskutečně hloupý.

            • Hraničář napsal:

              To je jako reakce na mě? Kde jsem psal co o „lásce státní moci k Církvi“?
              Já jsem psal, že katolíci ani Církev nejsou nijak pronásledováni, ale že jsou povětšině občanům i úřadům lhostejní.

          • Ignác Pospíšil napsal:

            Pronásledování může vypadat i tak, že sice naoko nikoho nepronásledujeme přímo, ale činíme tak méně nápadnou oklikou, když stanovíme takový pravidla, která znemožní určitým skupinám žít a fungovat – takže buďto odejdou, nebo jsou dlouhodobým útlakem eliminovány. To první je u nás dnes vůči křesťanům vzácné, to druhé běžné, dlouhodobé a systematické.

            PS: Prosím, držte se ve svých příspěvcích patřičných témat, srovnávání velikosti hvězd je poněkud off topic.

            • Hraničář napsal:

              Já se domníval, že křesťané budou žasnout nad úchvatností Vesmíru.

            • Hraničář napsal:

              No, pokud je mně známo, na dlouhodobý útlak si stěžují jen katolíci. A přitom, jak jsem psal, jsou nejvíce vidět v médiích, s politiky, kteří chodí i na katolické slavnosti, státní moc jim zajišťuje ochranu např. při Pochodu pro život a pod. Takže si spíše myslím, že si ten útlak vymýšlejí.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Myslím, že tento útlak je poměrně jasně dokumentován na konkrétních případech, byť je u nás menší, než v mnoha zemích „vyspělého Západu“. Takže dobře víte, že si nic nevymýšlíme.

              • Hraničář napsal:

                Upřímně řečeno, svůj náhled nevěřícího jsem popsal výše. Nějaké konkrétní případy neznám.

              • jl napsal:

                Liberální byrokracie jde proti čemukoli plně nepodřízenému sekulárnímu státu. Krom rodiny a ekonomických svobod je to též Církev. Že si toto dnes uvědomuje jen hrstka lidí, a to povětšinou křesťanů, lze pochopitelně připustit, ale vyvodil jste z toho (standardně) nesmyslný závěr.

              • Hraničář napsal:

                Ad: JL: Nechce se neustále opakovat, ale pokud napíšete: „Liberální byrokracie jde proti čemukoli plně nepodřízenému sekulárnímu státu“ tak si sice mohu myslet cokoliv co mě napadne, ale nedokazuje to nic konkrétního.

              • A.V. napsal:

                Ad Hraničář: „Takže si spíše myslím, že si (katolíci) ten útlak vymýšlejí.“

                Poučte se od Mgr. Petra Kosinky: Pronásledování křesťanů v současné Evropě – přednáška na videu zde: https://www.youtube.com/watch?v=a5kSjvhXqWM

              • Hraničář napsal:

                Ad: A.V.
                Poučte se od Mgr. Petra Kosinky: Pronásledování křesťanů v současné Evropě:

                Poslechl jsem si. A můj názor, pokud jej správce snese?
                Rozdělil bych jej na dvě části. První je faktická – křesťané jsou v Evropě skutečně fyzicky pronásledováni, ale ne od ateistů, ale od věřících v jiného boha, od muslimů. Vaše tvrzení, že jejich bůh není ten pravý, je irelevantní. Je spousta křesťanů/katolíků, kteří muslimům nadbíhají, příp. jim přímo podlézají, a to i přímo papež – viz. B XVI. a jeho omluva za „nevhodný“ historický text.
                Moje zkušenost z loňska, ze zájezdu s královéhradeckým biskupstvím. Dostali jsme se i na otázky ohledně přijímání migrantů. Jedině já jsem varoval, že nakonec i v ČR dopadneme jako občané států záp. Evropy. A naše „šéfka“, 36 let, vzdělaná, k tomu rezignovaně povzdechla: „Údělem křesťanů je trpět!“ Nikdo jí neodporoval! Jen já jí řekl: „Ano, s takovým přístupem budete trpět!“

                Bohužel, vy nechcete uznat, že ateisté mají s věřícími celou řadu společných problémů. Spolu s křesťany budeme trpět i my. I když, upřímně řečeno, já nebudu mít problém předstírat, že tedy věřím v Alláha. Viz např: https://www.i-ateismus.cz/2012/06/mohl-bych-uverit/
                Předpokládám, že spíše budete mít problém vy. A problém budou mít hlavně ženy, protože z nich se stanou druhořadé bytosti!

                Jak zde v diskuzích sleduji, nechcete (si) připustit, že lhostejnost ateistů k vaší víře není z jejich strany pronásledováním. Humanisticky a liberálně založený ateista (jistě, nejsou takoví všichni) má heslo: „Žít a nechat žít.“ Jestli chcete uctívat nějakého boha – no prosím, jestliže odmítáte antikoncepci, potraty, eutanázii (a raději trpět), máte na to právo. Odmítáme ovšem, abyste tyto principy vašeho života diktovali celé společnosti.

                Pokračování příště,bude-li zájem.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Doporučuji Vám přečíst si knihu Lvi přicházejí od exministra Palka a občas si projít články v rubrice pronásledování křesťanů zde. Najdete zde spoustu případů pronásledování katolíků, potažmo křesťanů, ze strany ateistů/agnostiků. A to nejen u nás za komunismu, ale i v současné Západní Evropě a USA.

                Rovněž zajímavá je v kontextu Vašeho názoru moje diskuse s Martinem Konvičkou:

                https://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/10/03/krestane-ateiste-a-muslimove/

              • Hraničář napsal:

                Ad: IP: Rovněž zajímavá je v kontextu Vašeho názoru moje diskuse s Martinem Konvičkou: …………..

                Zaujal mě ten rozhovor. Děkuji za odkaz.

                S panem Konvičkou ohledně toho jeho „Islám v ČR nechceme“, souhlasím. Rovněž souhlasím se jeho tvrzením:
                “v obou (náboženstvích)jsou děti jednak strašeny Peklem, a druhák vychovávány k přesvědčení, že jsou něco „víc“, než ostatní děti.“ ………..
                Přesně to jsem v dětství zažíval a stejně tak jsem se cítil po celou dobu svého života katolické církvi -neustálý strach abych nezhřešil, strach z anděla strážného který mně stojí za zády a kontroluje, stejně tak neustálý strach ze Vševidoucího Boha, který mně kontroluje i myšlenky.

          • micka napsal:

            Velmi střízlivý a dost objektivní názor, řekla bych, že takto se situace opravdu má. Na tomto webu je takový nezaujatý názor rarita. Kéž by takto dokázalo přemýšlet více katolíků.

            • Hraničář napsal:

              Dle mého názoru (paní, slečno) Micko, musíte přetáhnout i kousek textu na který reagujete. Jinak není jasné, co komentujete.

            • jl napsal:

              Nezaujatý názor? Vždyť jde o popření že by byl svět podroben hříchu a trochu domyšleno se takové „post hoc exilium“ tzv. nezaujatě zamění s příjezdem do Polska…

        • Wfdhggpiiohhjg napsal:

          Takové viry v přírodě vznikají pravidelně. Co španělská chřipka atd., to také byly bakteriologické války? Viry, zvláště koronaviry, jsou velmi náchylné k mutací. To také způsobí, že ten virus nebude dlouho trvat. Víry mutují jednak na smrtící, jednak na méně smrtící. Pro virus je nevýhodné být smrtící, neboť svého hostitele rychle zabije a tolik se nerozšíří. To je vědecky uznávaný fakt. Nakonec se prosadí méně škodlivé formy, které se lépe šíří. Pravnoučata tohoto viru tudíž budou způsobovat rýmu nebo tak něco. (Pozn.: To platí o virech, které rychle a snadno mutují. Některé tuto vlastnost nemají, tudíž způsobují starobylé smrtelné nemoci. Nicméně chřipkové a jiné takové tomuto podléhají.) Je to evoluce v malém, jakou mohou vědci pozorovat. Mimochodem, umíme sice upravit virus, ale neumíme mu nadiktovat přesné vlastnosti, takže konspirace se nekoná. Nikdo nedokáže vyrobit virus, tak aby zabil tolik a tolik a nakazil tolik a tolik lidí.

    • Uchechnid napsal:

      Bylo by jinak zajímavé zjistit, jestli roušky nosí při bohoslužbách i jiní křesťané, muslimové nebo židé. Když zákon, tak pro všechny.

  7. Ggdhxhczdhf napsal:

    Můžete mi uvést případ katolíka, který byl pro svou víru zavřen, propuštěn z práce, vyhoštěn, jeho děti nemohou studovat (v této době), zbaven svéprávnosti, připraven o majetek nebo podobně zkrácen na právech? Potraty nejsou útlak katolíků, ale nekatolických nenarozených dětí. Sodomitské sobáše rovněž nejsou mířeny explicitně na katolíky, nýbrž ubližují všeobecně, asi jako když přidáváme arsen ve chronických dávkách do vodovodního řádu Hlavního města Prahy. To, že lidé např. mohou opustit církev, není útlak katolíků.

    • jl napsal:

      Na západě je, na rozdíl od Asie, Afriky a jiných částí světa, boj proti křesťanství veden prozatím v idelogické rovině. Tedy žádné koncentráky a vlastenečtí kněží. Ovšem na rozdíl od zmíněných končin je destrukce mnohem účinnější. Stačí srovnat osud knihoven na území pod vládou bolševiků s fondy pod správou pokoncilového modernismu a je to evidentní. Pochopitelně lze vzít kterýkoli obdobný parametr týkající se zachování Církve a výsledek bude týž.

      Pokud bysme chtěli mermomocí popisovat českou sitaci, pak nás asi jako první napadne podívat se na kariéry známých osobností a ty pak srovnat dejme tomu s nerušeností kariéry Masaryka v „teokracii“ (jak to nazýval) osvícenského Rakouska. Myslím, že charakteristickým znakem je, že žádné takové kariéry dnes nejsou, nebo alespoň člověka nikdo známý věřící nenapadá. Pokud se vezme v potaz coby rezervoár známých tváří politická scéna, tak tam věřící nápadným způsobem absentují – pomineme-li de facto husitskou směs liberalismu, nacionalismu a výprav k Baltskému moři doplněnou moderním tažením na Rusa (lidovecko-topácký bizár), případně josefinsko-bolzanovskou státonáboženskou víru jakýchsi disidentských zbytků (Petr Fiala), které k náboženství dost dobře zahrnout nelze.

      Zde tedy nepochodíme, ale nemusí nás to rmoutit. Nepřímo lze dovodit, že krve se dobrý lid dočká o patro níže – tedy na příčce, na niž je ještě katolík schopen vystoupat a odkud bývá skopnut. Pochopitelně bez věznění, propoštění, vyhoštění, zbavení svéprávnosti a připravení o majetek. Příklad z nedávné doby: https://www.info.cz/nazory/zrno-cim-si-to-hana-lipovska-proboha-ziveho-zaslouzila-44280.html

      • Lucie Cekotová napsal:

        Zdokumentovaných případů pronásledování pro víru je i na Západě habaděj. Jasně, (zatím) žádné koncentráky, ale propouštění ze zaměstnání a mediálních štvanic je dost a dost. Sestry odmítající asistovat u potratů, cukráři, kteří nechtějí péct dorty na homosvatby, akademici propouštění z univerzit, aktivisté věznění za rozdávání květim v čekárnách potratoven… Samostatnou kategorií jsou falešná, vykonstruovaná obvinění. Obzvlášť oblíbené je nařčení kněze ze sexuálního zneužití. Takový kardinál Pell by mohl vyprávět. On je ovšem jen nejznámější, leč zdaleka nikoli jediný.

        • Fhdhdbfh napsal:

          Já myslel naši zemi. V zahraničí to samozřejmě je. Ale nepřítomnost v politice je důsledkem menšinovosti, nikoli útlaku. Albíni jsou například v Africe vybíjeni. Levorucí byli přeučováni. Ale to, že stranu levorukých albínů není slyšet, neznamená útlak albínů. Tradičních katolíků je tak jako albínů, a katolíků chodících pravidelně na mši přibližně stejný počet jako levorukých. To platí bez ohledu na objektivní hodnotu dané skupiny, platí to tedy i za předpokladu, že jedině tradiční katolíci jsou mravní a kromě nich nikdo.

          • jl napsal:

            U nás odvedl tuhle špinavou práci v politické sféře Masaryk, v Americe pak Clinton.
            V obou případech nemá smyslu hovořit o statistických kouzlech s levorukými albíny, v případě americké administrativy pak ani o katolících. Zato je zřejmé vědomé úsilí a zlá vůle.

          • George Smiley napsal:

            Zkuste někde verejne napsat, tvrdit to, co Církev učí o sodomii.
            Zkuste některým „tradicnim“ katolikum sáhnout na dvakrát rozvedeneho mesiase Klause ml.
            Vyrazte do boje na potratovou kliniku.
            Odmitnete posílat děti do sekularnich škol, kde se od spolužáků naučí nemravnosti a od učitelů věci s Naukou neslučitelné.
            X dalších příkladů.
            Většina je už tak otupela a nasakla liberalismem, že je zkrátka nevidí.
            Ale jsou tu.

            • Ignác Pospíšil napsal:

              Ta druhá položka je dost mimo.

              • George Smiley napsal:

                Inu, potrefená husa :)
                Chcete-li věřit člověku, který lhal svým dvěma ženám a spoustě dalších věcí, vaše věc.
                Ovšem dělat z této populistické kreatury etalon českých konzervativců, přijde mi naprosto šílene.
                Existuje dost „tradicnich“, kteří v něj naděje vkládají. Klidně můžete též. Jen, prosím, nesnažte se ostatní přesvědčit, že je jedinou možnou volbou. Není a nebude.

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Já v něj žádné naděje nevkládám. Je to ještě větší vůl a darebák, než jeho otec, a to už je velmi úctyhodný výkon. Problém je, že i tak patří k nejlepším možnostem na našem politickém trhu. Ta část tradičních katolíků, co by ho chtěla volit, to nevidí jinak. Nikdo z nich ho nepovažujte za mesiáše, jak se tu pokoušíte tvrdit. Jen ze sebe děláte vola (a Klause ml. tím docela zdařile napodobujete).

            • Fuduyhxzfhif napsal:

              To všechno vy přece běžně děláte. Uveďte mi příklad z České republiky, kdy byl někdo zatčen tak jako Mary Wagnerová, souzen za kritiku sodomie nebo pro domácí vyučování, které je u nás na rozdíl od jiných zemí dovolené. Kdyby byl u nás ten útlak jako v Kanadě, dávno by neexistovaly tyto stránky.

        • Hraničář napsal:

          Uváděné příklady porušují tamní platné zákony.

          Ke kard. Pellovi jsem napsal svůj názor, že by teď měl toho pána zažalovat za křivé obvinění a požadovat tučné odškodné. Kdyby to všichni nespravedlivě obvinění dělali, mnozí by si rozmysleli někoho křivě obvinit!

          • A.V. napsal:

            Ad Hraničář:
            Souhlasím s Vámi, že kard. Pell by měl žádat odškodnění (a pak je třeba věnovat na Bohu libé účely). Kdyby to totiž neudělal, tak to zlovolná liberální média budou interpretovat jako projev kardinálovy „obavy, aby se přece jen ještě něco neprokázalo“.

      • M.D. napsal:

        Vážený pane J.L., velmi, ba převelmi se mi líbí Vaše věta:
        “ Pokud se vezme v potaz coby rezervoár známých tváří politická scéna, tak tam věřící nápadným způsobem absentují – pomineme-li de facto husitskou směs liberalismu, nacionalismu a výprav k Baltskému moři doplněnou moderním tažením na Rusa (lidovecko-topácký bizár), případně josefinsko-bolzanovskou státonáboženskou víru jakýchsi disidentských zbytků (Petr Fiala), které k náboženství dost dobře zahrnout nelze.“

    • Libor Rösner napsal:

      Nemusí jít nutně o takto tvrdá opatření, účinnější je mediální masáž. Přesto jeden případ uvedu – kamarád odmítl rozvážet pečivo v neděli, tož byl holt odejit, s poznámkami, které si musel tu a tam od vedení vyslechnout i dříve. Anebo zdravotní sestra nechtějící asistovat u potratů.

      • Hraničář napsal:

        Prostě je to tak, že většina určuje zákony i definuje morálku. Pokud s tím někdo má problém, musí hledat možnosti, nebo se některým povoláním vyhnout. Zdravotní sestra nemusí pracovat v gynekologii a chirurgii, může být třebas dětská sestra či v jiné specializaci.
        Za socialismu můj spolužák, syn angažovaných komunistů, sám komunista, trpěl komplexy. Sice dobře hrál na kytaru a zpíval, ale po dětské obrně kulhal. A pak se seznámil s mladší spolužačkou. Upřímně, žádná krasavice to nebyla, ale jemu se líbila. Jenže ouha, ona byla adventistka. A po čase mu řekla, že se musejí rozejít – protože s nevěřícím a navíc komunistou jejich vztah nemá perspektivu. A tak s ní začal chodit do sboru, pak vystoupil z KSČ a posléze se nechal pokřtít.
        Po létech jsem je potkal, spokojené rodiče 4 dětí. Vyprávěl mi, že dělá jeřábníka ve velkém podniku a domluvil si, že nebude pracovat v sobotu, ale klidně v neděli. A podnik to přijal s nadšením, protože takových zaměstnanců měl málo.
        Takže ono se často jedná o nalezení vhodného řešení.

        • Uchechnid napsal:

          Některé věci, jako vraždy nenarozených v počtu stamilionů (40 mil. zavražděných každý rok), řádění Rudých Khmérů, plynování Židů, namletí vlastní mámy do buřtů, činnost Leopolda II. Belgického v Kongu (10 milionů obětí), znásilnění, sodomie, okrádání chudáků, nikdy nebudou doopravdy mravné, ani kdyby s tím vším souhlasili všichni lidé na zemi. Vezměte si lidské oběti dětí v předkolumbovské Americe (když děti neplakaly, píchali jim pod nehty třísky, protože to bylo pro Tlaloka, boha deště) – všichni si mysleli, že je to mravné, navíc jedině obětovaní a ženy zemřelé při porodu nepřišli v tomto úděsném náboženství do pekla. Ale obětování dětí Tlalokovi nikdy, nikdy nebylo mravné, ani jednou jedinkrát, byl to zločin, ačkoli to nikdo nevěděl.

          • Hraničář napsal:

            Pokud píšete o starých kulturách – ti lidé byli nevědomí a snažili se ovlivnit přírodní síly, a tedy i svoji situaci, dle svých vědomostí.
            Ostatně, i oběť Jiftáchovy dcery a obětování Izáka, byť nedokončené, je svědectvím, že i (pra)staří Izraelité znali lidské oběti. Později se Jahve spokojil se zvířaty.
            Řádění Rudých Khmérů, vraždění Židů, ale i jiných etnik, vyvražďování domorodců v Kongu a na jiných kontinentech, ale třeba i upalování čarodějnic, nikdy nebylo prezentováno jako mravné, ale pozor – prováděli to evropští křesťané, v případě Chorvatska a Slovenska přímo katolíci. Ano, třebas to některý papež i odsoudil, ale znáte jediný případ, když by někdy takové vrahy zatratil? Znáte to? „Cokoliv rozvážeš na zemi,bude rozvázáno i na nebi …..!“ Odsuzováni a zatracováni byli jen myslitelé, nikdy ne vládci, vojevůdci, vrazi!

            • Ignác Pospíšil napsal:

              Rudí Khmérové rozhodně nebyli katolíci, ale naopak ateisti. A v těch ostatních případech sice najdeme lidi, co byli katolicky pokřtěni, ale jinak je jejich katolictví velice sporné.

              • Hraničář napsal:

                Netvrdil jsem, že Khmérové byli/jsou katolíci:

                „Khmerové hovoří khmerštinou. Převážná část z nich vyznává buddhismus, avšak ve specifické synkretické podobě, ve které se objevují četné prvky hinduismu, animismu a kultu předků.“

              • Ignác Pospíšil napsal:

                Ale tvrdil, vyjmenoval jste je v rámci několika genocid a uvedl jste, že tyto genocidy páchali katolíci.

            • Dgdhfhg napsal:

              Ale v tom Kongu to asi byli belgičtí katolíci. Nicméně jsem chtěl říci, že většina neurčuje morálku a že babycaust nikdy nebude mravný, ani když popravíte všechny prolife lidi na světě. Nájemná vražda vlastního dítěte, to nebude v pořádku nikdy.

              • Hraničář napsal:

                Naši „starší bratři ve víře“, Židé, nemají s potraty problémy – jak jsem v Izraeli slyšel. Jejich zárodky žádnou duši nemají – zda ji mají dospělí židé nevím, vím jenom, že starozákonní „duše“, nefeš, znamenala živého tvora. A jak známo, Židé také po smrti nekončí v nebi, očistci, limbu či pekle, ale v jakémsi šeolu.

                Sv. Augustin, učitel církve, tvrdil, že plod mužského pohlaví dostává duši 40. den po početí, ženský 60. den.

                Na druhé straně není žádným tajemstvím, že dualitu těla a duše převzali první křestané od „starých“ Řeků.

                A teď budu „tvrdý“, doposud mně nikdo neodpověděl, spíše mně bylo spíláno. Jestliže dítě je „dar“ od Boha („na početí spolupracují tři, matka, otec a Bůh“, jak jsem slyšel jednoho řeholníka), pak se táži, proč Bůh své „dary“ posílá lidem, kteří už žádné dítě nechtějí. A naopak – nepodaruje věrné křesťany, kteří o dítě marně prosí.

              • Fhxhxhchc napsal:

                Já jsem ateista jako Vy, pane, mně o duši nejde. Ale když vím biologické skutečnosti o vyvíjejícím dítěti, že např. samo řídí svůj vývoj (kdy vyroste nožička, to nerozhoduje matka, ta dodá živiny, ale tělesné pochody dítěte neřídí), že srdce tluče před nějakým čtyřicátým týdnem, jak vypadá dítě v sedmém týdnu, obrázky z 3D ultrazvuku, nemohu to genocidní běsnění schvalovat. Čtyřicet milionů každý rok, to je taková hrůza, že by měl zasednout norimberský soud znovu. Mimochodem, první, kdo zavedl legální potrat v Evropě, byl Lenin r. 1921, a druhý byl Hitler za války. Jednou byl zveřejněn plakát: „Svobodný potrat pro polské ženy, Adolf Hitler tehdy a tehdy.“ Zastánci vraždění se mohli zbláznit, ale byla to pravda. Hitler v rámci kontroly populace „podřadné řasy“ budoval na tu dobu supermoderně zařízené kliniky, kde tato zvěrstva byla prováděna. Následovat Lenina a Hitlera, to je, oč tu běží.

              • jl napsal:

                @Fhxhxhchc

                Také nezapomínejme na vazby Lenin-Švédsko či Třetí říše-Planned Parenthood…

              • Hraničář napsal:

                Ad: Fhxhxhchc ….. nemohu to genocidní běsnění schvalovat…… Mimochodem, první, kdo zavedl legální potrat v Evropě, byl Lenin r. 1921 ……………..

                Možná se budete divit, ale ani já nejsem z potratů nadšený. Naštěstí jsem sám žádný nemusel řešit, ani v blízké rodině se (snad) žádný neudál. On i takový dr. Uzel, katolíci jej rádi nemají, jednou v TV vyprávěl, že ani jemu se potraty nelíbí, že by byl raději, kdyby žádné nebyly. A víte, proč bolševici v tom r. 1921 potraty uzákonili? Před léty se mně dostal do rukou časopis od českých prolifáků a tam toto výročí vzpomínali. A udělali chybu – ocitovali úvod toho zákona. A v něm bylo, že vláda tak rozhodla proto, že je spousta nelegálních potratů, v nehygienických podmínkách, které ohrožují zdraví a životy žen. A proto přijímají tento zákon, aby ženy mohly mít potrat legálně, ve sterilním a odborném prostředí.
                Zároveň tam byla vyjádřena naděje, že v novém společenském řádu se už ženy nebudou chtít plodu zbavovat.

                Něco podobného bylo i v čsl. zákonu z r. 1957(?). I v něm zákonodárci vyjadřují naději, že potraty nebudou zapotřebí. Proto byly i zřízeny ty vysmívané a zatracované interupční komise – vládlo přesvědčení, že ženy chtějí jít na potrat protože mají třebas malý plat, špatnou práci, či bydlení, no a ty komise jim měly pomoci.

                Problém je ovšem jiný, jak píši i jinde. Jednak pod vlivem (všech) křesťanských náboženstvích byly ženy podstupující potrat – a lékaři,sestry, „andělíčkářky“ kriminalizovány, poškození zdraví či smrt byly považovány za správný Boží trest!
                A druhak – církev tvrdí, že dítě je „dar od Boha“. Nikdo ale nevysvětluje, proč Vševědoucí Bůh posílá své „dary“ těm, kdo (už) dítě nechtějí. A nebo, proč pošle nemocné, zmrzačené.

                Marně jsem se na různých webech na toto ptal!

              • Scholastik napsal:

                Ad Hraničář: Argument „stejně se to dělá, tak to nezakazujme, ale regulujme“, lze použít na kterýkoli zločin počínaje korupcí a konče ozbrojenými loupežemi. Co takhle legalizovat třeba znásilnění? Bude to bezpečnější, bude to regulovatelné, oběti u toho budou méně často umírat. Kromě toho musíme brát ohled na práva násilníků. No není to dobrý nápad? Není! Je to vtělený relativismus a naprostá blbost!

                K těm darům od Boha: to, že se něco člověku nelíbí a připadá mu to jako špatné (nechci už další dítě), ještě neznamená, že je to pro něj špatné objektivně. Klidně to pro něj může být velmi dobré. A pokud dítě nechtěli, proč spolu teda spali? Bůh jim to dítě nejspíš nevytvořil zázračně …

              • Libor Rösner napsal:

                Nevidím to jako chybu, kdyby ten zákon neocitovali, mohl byste jim předhodit, že se toho báli. Ta citace jen ukazuje na zrůdnost rudého myšlení – umožní zabití dětí a doprovodí to rétorickou figurou.

              • Chdudhvbjcb napsal:

                Pane, dítě pod srdcem matky je lidská bytost. Nikdo nemá právo ji zabít, ani kdyby celý svět se mohl pošašit. Udělejme myšlenkový experiment. Když zabijete A na orgány a transplantujete je B, C, D a E. Zachráníte čtyři vraždou jednoho. Uděláte to? Samozřejmě, že ne. Teď máte matku a její dítě. Když zabijete dítě, bude moci matka studovat/zvýší se její sociální postavení/dostane práci apod. Tedy se jedná o méně, než je záchrana života jednoho člověka. Za cenu vraždy. Jestliže nezabijete jednoho pro čtyři, nezabijete snad ani jednoho pro prospěch, ale nikoli záchranu druhého.

              • Rgygsrffg napsal:

                Tak dobře. Představme si, že můžete zabít člověka na orgány. Jejich transplantací zachráníte 6 dalších lidí. Uděláte to? Samozřejmě, že nikoli. Teď máte matku a její dítě. Matce nehrozí smrt, ale třeba to, že přijde o práci nebo nebude moci studovat. Zabijete dítě? Jestliže nezabijete jednoho pro šest, proč byste zabíjel jednoho člověka pro jednoho člověka, a to ne kvůli životu, ale práci nebo studiu.

                A nechápu, když lidé zabíjejí děti, proč bychom se měli starat o jejich hygienické podmínky a bezpečí, když jsou to vrazi. To bychom mohli gestapákům dát lepší ventil na Cyklon B, aby se nemohlo stát, že nebude těsnit a oni se sami otráví.

            • Dr. Radomír Malý napsal:

              Ad Hraničář: Milý pane, to je od vás gól do vlastní branky. K tomu pár poznámek:

              1) S výjimkou Peršanů izraelský národ jako jediný nepřinášel Bohu lidské oběti, neboť událost na hoře Moria (Abrahám-Izák) chápal tak, že Bůh si to nepřeje (Jiftak byl výjimkou, dal neuvážený slib).
              2) Rudí Khmérové byli ateisté a komunisté, k nimž se hlásíte. Komunismus během cca 100 let své existence má na svědomí na celém světě minimálně 100 milionů nevinných lidských obětí, osvícenský ateismus desítky milionů během cca 200 let (zvláště genocida katolíků za Francouzské revoluce).
              3) Za vraždění domorodců v Kongu nese hlavní vinu král Leopold II., svobodný zednář a nepřítel Církve. Katoličtí misionáři upozornili na tato zvěrstva jako první, řada jich byla také zavražděna spolu se svými domorodými svěřenci.
              4) Upalování čarodějnic bylo pohanskou pověrou, která od 14. stol. se žel ujala i mezi křesťany, nicméně byli to především katoličtí papežové a kněží, konkrétně inkvizice 17. stol., kdy to dosáhlo svého vrcholu, kdo proti tomu bojoval, píši o tom podrobně ve svých knihách.
              5) Židy vraždili za války novopohanští nacisté, kteří pronásledovali také Katolickou církev, nikoli katolíci, mnoho duchovních i aktivních laiků jim padlo za oběť, také o tom píši ve svých publikacích. Slovenská republika za války Židy nevyvražďovala, posílala je do Německa, které ujišťovalo, že jedou na práci. Byli to ale Vatikán a katoličtí biskupové, kteří upozornili, že tomu tak není a jedou na smrt do plynových komor, pod nátlakem episkopátu a Sv. stolce Slovensko r. 1943 další deportace zakázalo. A Chorvatsko? Episkopát, především kardinál Stěpinac, ostře protestovali proti zvěrstvům Ustaši, která byla fašistickou, nikoli katolickou organizací. Pokud máte připraven omšelý argument, že velitelem koncentráku Jasenovac byl katolický kněz Filipovič Majsterovič, tak se jedná o lež, neboť tento zločinec byl odpadlým katolickým knězem, jenž se s Církví rozešel. Koneckonců zvěrstva Ustaši blednou ve srovnání se zvěrstvy Titových komunistických partyzánů ještě za války a zejména po válce.
              6) Myslitelé nebyli nikdy odsuzováni a zatracováni, Katolická církev o nikom neprohlásila, že je v pekle, jak píši ve svém článku.

              • A.V. napsal:

                Dr. Radomír Malý:
                O Jidášovi Církev neprohlásila, že je v pekle? Papež František o tom, jak známo, pochybuje.

  8. M.D. napsal:

    Nesprávné prostředky mají za následek nesprávný cíl. (To nemám ze své hlavy, to je citát Mohandase Karamčanda Gandhiho, hinduisty.) Nijak o tom nepochybuji – sebeušlechtilejším záměrem nelze ospravedlnit žádnou lumpárnu. Nicméně nepochybuji také o tom, že právě Bůh dokáže zlo obrátit v dobro.
    Co se týká nucené přestávky v práci, naskýtá se otázka, zda nejde o chabou a číselně nedostatečnou náhradu za všechny ty znesvěcené neděle od pádu komunismu. Zda zde lidem nebyl nabídnut časový prostor k osvěžení ducha a zamyšlení se nad svými dosavadními hektickými životy.
    Práci lidem přeci zakázal sám Bůh, a to každý sedmý den! Přesto u nás (v naší malé zemi) statisíce, ba miliony lidí každou neděli pracovali, ať už za mzdu v zaměstnání či za zisk v podnikání nebo i jen tak těžbou dřeva pro sebe či zděním vlastní garáže… Dokonce i letos v době krisového stavu jsem se na Boží hod Velikonoční setkal s dělníky upravujícími podlahy v cizím bytě.
    Zamyslet bychom se měli i nad tím, že ani my křesťané jsme nemohli do svých chrámů slavit společně mši svatou. Nebylo to proto, abychom si mohli uvědomit, proč nám to vlastně chybí? Nestala se nám mše jen pokryteckým rituálem? Vždyť věřící začali mnohde i diktovat knězi, co a jak má dělat! Je to tak snad správné? Mají ovce úkolovat pastýře? Podle mne pastýř je ten, kdo pase, a ovce ho poslouchají. Biskup či správněji έπίσκοπος rozhoduje a my posloucháme. Nikdy bych si na rozdíl od pana Naugleho netroufal svého biskupa úkolovat.
    A také ještě podotýkám, že pan Naugle jaxi pozapomenul, že v encyklice papeže Lva je též psáno, že maloobchod je dnes největší zdrojem nepoctivého majetku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *