Poselství biskupa z Astany mons. Athanasia Schneidera
Mons. Athanasius Schneider
V průběhu nejbližších týdnů nebo měsíců, zvláště v době Svatého týdne a Velikonoc (což je kulminační bod celého liturgického roku), miliony katolíků v zemích tzv. svobodného světa budou zbaveny veškeré možnosti náboženského kultu v důsledku reakce civilních i církevních úřadů na epidemii koronaviru COVID-19. Nejbolestnějším a zároveň nejvíce znepokojujícím aspektem této
situace je zbavení věřících možnosti účasti na mši sv. a svátostného přijímání Těla Páně.
Současnou atmosféru téměř planetární paniky podněcuje všeobecně uznávané „dogma“ pandemie nového koronaviru. Drastická a neproporcionální bezpečnostní opatření, spočívající na odmítnutí respektovat základní lidská práva – svobody pohybu, svobody shromažďování a svobody názoru – se zdají být organizována podle precizního plánu. Tímto způsobem se celé lidské pokolení stane jakýmsi vězněm celosvětové „sanitární diktatury“, která se postupně ukazuje být i diktaturou politickou.
Závažným vedlejším účinkem této po celém světě se šířící „sanitární diktatury“ je rostoucí a nekompromisní zákaz všech forem veřejného náboženského kultu. Německá vláda zakázala představitelům všech náboženství jakákoliv veřejná shromáždění, což platí od 16. března tohoto roku. Tak drastický prostředek spočívající na striktním zákazu všech forem veřejného kultu byl nepředstavitelný dokonce i v dobách III. říše. Před Německem ale sáhla k tomuto kroku také Itálie – a to i v samotném Římě, srdci katolicismu a křesťanství. Současná situace v Římě připomíná Církvi podobné zákazy v prvních staletích, vydané pohanskými císaři.
Za takových okolností duchovní, kteří se odváží celebrovat mši sv. za přítomnosti věřících, mohou být potrestáni nebo se octnout i ve vězení. Světová „sanitární diktatura“ vytvořila atmosféru, v níž lze cítit vzduch katakomb; podzemní pronásledované Církve – zvláště v Římě. Vidina papeže Františka, který 15. března sám procházel opuštěnými ulicemi Říma a putoval od obrazu Matky Boží „Salus populi Romani” (nacházejícího se v Santa Maria Maggiore) k zázračnému kříži (v kostele San Marcello) nabízela apokalyptický obraz obsažený v třetím Fatimském tajemství (13. července 1917): „Svatý Otec….prošel velkým městem, které bylo z poloviny zničené….“.
Jak mají v této situaci reagovat a chovat se katolíci? Musíme přijmout tuto situaci jako zkoušku od Boží Prozřetelnosti, která nám přinese větší duchovní prospěch než kdybychom jí neprošli. Lze ji chápat jako nadpřirozenou intervenci, jako zásah v bezprecendentní krizi Církve. Bůh používá světovou „sanitární diktaturu“, aby očistil Církev, probudil osoby, jež jsou za ni odpovědné – na prvém místě papeže a biskupy – z iluze dobrého současného světa, z pokušení flirtovat s ním a nechat se pohltit časnými a pozemskými záležitostmi. Mocní tohoto světa oddělili věřící od jejich pastýřů. Vlády nařídily duchovenstvu celebrovat bez účasti lidu.
Tato očišťující nadpřirozená intervence může nám všem ukázat, co je skutečně nejdůležitější v Církvi: eucharistická oběť Kristova, jeho Tělo a Krev, věčná spása nesmrtelných duší. Aby ti, kteří náhle a nečekaně byli zbaveni všeho, co je v Církvi vrcholné a nejdůležitější, začali chápat a více si cenit vlastní hodnotu toho.
Navzdory bolestné situaci, kdy katolíci jsou zbaveni možnosti mše sv. a sv. přijímání, nesmíme podléhat ani frustraci, ani melancholii. Přijměme tuto zkoušku jako příležitost k získání bohatých milostí připravených pro nás Boží Prozřetelností! Mnoho katolíků dostává tak možnost zakusit realitu katakomb, podzemní církve. Lze mít naději, že tato situace přinese nové duchovní ovoce v podobě nových vyznavačů víry a světců.
Situace nutí katolické rodiny k získání zkušeností s domácí církví – a to doslovně. Protože neexistuje možnost účasti na nedělní mši svaté, katoličtí rodiče mají shromažďovat své rodiny doma. Mohou se účastnit v přenosech mše svaté televizí nebo internetem, a když by ani toto nebylo možné, tak věnovat aspoň hodinu na modlitbu s cílem posvěcení Dne Páně a duchovního spojení s obětí mše svaté celebrované za zavřenými dveřmi.
Taková nedělní hodina modliteb by mohla vypadat následovně: růženec, četba evangelia z dané neděle, pokání a vzbuzení lítosti, duchovní sv. přijímání (vzbuzení touhy po přijetí Těla Spasitele), potom litanie, modlitba za trpící, umírající a pronásledované, za papeže a duchovenstvo, a za ukončení duchovní a fyzické epidemie. Katolická rodina by se také měla v postě každý pátek pomodlit křížovou cestu. V neděli odpoledne nebo večer by rodiče také mohli shromáždit děti, aby jim přečetli životy svatých, zejména mučedníků z doby pronásledování Církve. Měl jsem tu čest zakusit to v dobách mého dětství, což položilo základy mé katolické víry na celý život.
Katolíci zbavení možnosti účasti na mši svaté a svatého přijímání – možná na krátkou dobu týdnů nebo měsíců – by si měli připomenout doby pronásledování od počátků Církve až do současnosti v různých částech světa, kdy se věřící dlouhá léta nemohli účastnit mše svaté a přijímat svátosti, jako např. v čase komunistické perzekuce v Sovětském svazu.
Kéž následující slova posílí všechny katolíky, kteří trpí kvůli nemožnosti účasti na mši svaté a přístupu ke sv. přijímání: Miláčkové, nedivte se tomu soužení, které na vás přichází jako zkouška, jako by se vám dělo něco neobvyklého, nýbrž radujte se, poněvadž máte účast na utrpeních Kristových, abyste se také, až se zjeví jeho sláva, zaradovali a zaplesali. (1 P 4, 12-13)
Veleben budiž Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás těší ve všelikém našem soužení, takže můžeme těšit jiné v jejich těžkém soužení, a to útěchou, jakou i my býváme Bohem těšeni. (2 Kor 1, 3-4)
Tehdy budete plesati, i když se nyní nakrátko, je-li toho třeba, rmoutíte v rozličných zkouškách, aby vyzkoušená vaše víra – mnohem dražší než zlato, které bývá ohněm tříbeno – byla shledána k vaší chvále, slávě a cti, až se zjeví Ježíš Kristus. (1 P 1, 6-7)
Za ukrutného pronásledování Církve sv. Cyprián z Karthaga (+258) takto poučoval o hodnotě trpělivosti: Trpělivost mohutně posiluje základy naší víry. Právě ona povznáší naši naději. Právě ona řídí naše jednání, abychom se pevně drželi Krista a následovali jeho trpělivost. Jak velký je Pán Ježíš a jak veliká je jeho trpělivost! (De patientia, 20; 24)
S velkou důvěrou k naší Matce Církvi a vzývajíce Neposkvrněné Srdce Panny Marie prosme, aby současná situace, kdy věřící jsou zbaveni možnosti účasti na mši sv., přinesla duchovní plody sloužící opravdové obnově Církve, která – jak doufáme – bude následovat po dekádách pronásledování opravdových katolíků – duchovních i věřících – uvnitř Církve. Zvažme následující slova sv. Cypriána: Jakmile poznáme příčinu katastrofy, ihned najdeme lék na ránu, kterou způsobila. Pán se rozhodl vyzkoušet svoji rodinu, a protože dlouhý čas klidu nám pokazil předanou Boží disciplínu, nebeské napomenutí probudilo naši víru (…). I když jsme si zasloužili větší trest za naše hříchy, nejmilosrdnější Pán všechno řídil tak, aby všechno vypadalo spíše jako zkouška než jako pronásledování. (De lapsis, 5)
Kéž by Bůh způsobil, aby ta krátká doba zkoušky – spočívající na zbavení nás možnosti veřejné celebrace mše sv. – zapálila v srdci papeže a biskupů novou apoštolskou horlivost vůči věčným, duchovním pokladům, které jim byly svěřeny nadpřirozeným způsobem. To znamená: Nechť probudí horlivost o čest a slávu Boží, o výjimečné postavení Ježíše Krista a jeho vykupitelské oběti, o centrální místo Eucharistie a její svatou a vznešenou formu celebrace, o co největší slávu eucharistického Těla Kristova, o spásu duší, o duchovenstvo žijící v čistotě oživené apoštolským duchem. Znovu se zaposlouchejme do slov sv. Cypriána: Je třeba vzdát Bohu chválu, jeho dary a dobrodiní ať jsou slaveny díkůvzdáním, aby náš hlas nepřestal vzdávat díky ani v dobách pronásledování. Ani nepřítel nemá takovou moc, aby zadržel nás – milujících Pána celým srdcem, celým životem a ze všech sil – před hlásáním jeho požehnání a chválením jej vždy a všude. Po strašné noci temnoty svět opět ozáří paprsky světla našeho Pána. (De lapsis, 1)
+ Mons. Athanasius Schneider
přeložil: Dr. Radomír Malý
COVID-19 zaručene neohrozí existenciu ľudstva. Ani zďaleka to nie je najhoršia pliaga, ktorá ľudstvo postretla. Omnoho horšie pandémie prehrmeli nad ľudstvom a dnes sú minulosťou. Napríklad španielska chrípka si vyžiadala podľa rôznych odhadov od 17 do 50 miliónov ľudí,
pričom najpesimistickejšie odhady hovoria dokonca sa až o 100 miliónoch obetí. V porovnaní s týmito číslami sa COVID-19 javí ako neporovnateľne menšia hrozba. Počet úmrtí v prípade COVID-19 vo svete prevyšuje v súčasnosti číslo 97 tisíc ľudí. Až keby ich bolo stonásobne viac, priblížil by sa počtu obetí španielskej chrípky. A pravdepodobnosť, že sa počet obetí COVID-19 zvýši stonásobne, je pri súčasnej úrovni medicíny prakticky nulová.
Nie, neprotestujem proti racionálnym opatreniam proti COVID-19, vychádzajúcim zo zdravého myslenia. Schvaľujem čo najväčší rozsah testovania, schvaľujem povinnú karanténu v nevyhnutnom rozsahu, rúška na tvári, dezinfekciu rúk v predajniach, atď. Jednoducho schvaľujem každé racionálne opatrenie, ktoré môže zabrániť neúmernému rozšíreniu COVID-19. Lenže všetko má svoje únosné hranice. To, čoho sme dnes svedkami, sa vymyká zdravému rozumu. Tvrdím, že rovnako nebezpečné ako podceňovanie pandémie COVID-19 je neodôvodnené šírenie pandémie strachu. Nemôžem si pomôcť, ale nedokážem sa stotožniť s plošným zákazom svätých omší s účasťou veriacich.
Podľa údajov Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) má omnoho viac obetí ako COVID-19 na svedomí alkohol, nikotín, rakovina, ale aj kultúra smrti, predovšetkým vykonávanie umelých potratov. Z údajov Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) vyplývajú hrozné skutočnosti. Uvediem aspoň zopár z nich:
1. alkohol spôsobil na celom svete v tomto roku už 1,8 milióna úmrtí (3,2% z celkového počtu). Len neúmyselné zranenia pod vplyvom alkoholu spôsobujú asi jednu tretinu z celkového počtu 1,8 milióna úmrtí. (https://www.worldometers.info/alcohol/)
2. priemerne ročne zahubí alkohol vo svete 3 milióny ľudí. Existuje 230 rôznych typov chorôb, pri ktorých alkohol zohráva významnú úlohu. V roku 2016 sa celosvetová celková spotreba rovnala 6,4 litra čistého alkoholu na osobu staršiu ako 15 rokov.
(https://www.who.int/gho/alcohol/en/)
3. na následky fajčenia zomrie každý rok predčasne 6-7 miliónov ľudí v celosvetovom meradle. (https://www.procare.sk/na-nasledky-fajcenia-rocne-zomrie-predcasne-viac-ludi-ako-na-urazy-havarie-a-prirodne-katastrofy/)
4. k najčastejším príčinám úmrtí patrí rakovina, ktorá v roku 2018 zahubila odhadom 9,6 milióna ľudí na celom svete. (https://www.who.int/health-topics/cancer#tab=tab_1)
5. ročne sa na celom svete vykoná približne 40 – 50 miliónov potratov. To zodpovedá približne 125 000 potratom za deň (https://www.worldometers.info/abortions/).
Na nákazu COVID-19 zomrelo doteraz na celom svete vyše 97 tisíc ľudí. Lenže to nie je ani toľko, koľko detí je denne usmrtených v lonách matiek pri umelých potratoch.
Preto nedovoľme, aby sa pandémia COVID-19 zmenila na pandémiu strachu.
Dobrý den,
mile překvapila slova našeho premiéra v TV na Zelený čtvrtek, kdy lidi vyzval, aby sledovali přenosy bohoslužeb živě. Dokonce uvedl i internetovou stránku https://www.mseonline.cz/ s tím, že i on se podívá. I kdyby mu projev někdo připravil a on ho pouze přečetl, milé to bylo.
Na jedné straně chápu odpovědnost politiků, na straně druhé je otázkou, co dál?
V podstatě jsme svědky situace, že už vždy budeme žít s vědomím, že v podstatě kdykoliv se můžeme setkat s nemocí a bez varování, do dvou týdnů zemřít.
Budeme se od teď chovat odpovědněji? Více přemýšlet?
> kdykoliv se můžeme setkat s nemocí
Setkat ano, nakazit jen při dlouhodobějším kontaktu s nakaženým (koronou).
K vaší ctěné pozornosti doporučuji odstavec Přírodní látky:
https://www.svetfarmacie.cz/farmacie/zajimavosti/222-covid-19-sars-chripka-virove-infekce
„nakazit jen při dlouhodobějším kontaktu s nakaženým“ Kolosální blbost…
Tak došlo k prvnímu případu nákazy v ČR (v autobusu z Itálie) a nákazám nemocničního personálu od pacientů.
Chtít, abyste doložil své tvrzení, je asi marné, že?
Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí a přes kliky knoflíky a tak. Můžete se nakazit i od někoho, koho jste vlastně ani nepotkal. Seriózních studií jsou na to mraky.
Syn jedné kamarádky se nakazil v práci – nakazil v tom smyslu, že onemocněl jeden jeho kolega a on sám pak v následném testování vyšel pozitivní. Byl v karanténě doma, on sám neonemocněl. Bydlí s rodiči šedesátníky a svobodnou sestrou. Nikdo z nich se nenakazil – měli negativní testy, a to přesto, že dotyčná kamarádka tvrdila, že doma v době karantény žádná zvláštní opatření nedodržovali, nenosili roušky a nadále sdíleli stejný životní prostor i např. nádobí. Myli si ruce, ale předměty denní spotřeby nijak zvlášť nedezinfikovali.
Lucie:
Přesně. V práci, tedy v dlouhodobějším kontaktu – např zde: „na delsi dobu potkal“
https://eurozpravy.cz/domaci/zdravotnictvi/chytra-karantena-musi-se-zapojit-vsechny-kraje-naridilo-ministerstvo.ae90dbc1/
Ve vzduchu se virus dlouho neudrží, spadne na zem nebo na jiné plochy, kde přežije řádově hodiny až dny. Pokud někdo sáhne na nakaženou plochu a pak si strčí prst do úst nebo do oka, tak se může nakazit. Opakovaně se před tím varuje, tak snad už to vešlo ve známost.
Ptám se známých a nikdo z nich žádného nakaženého nezná. Tak pokud někoho znáte, pošlete mu můj odkaz citovaný výše (svetfarmacie.cz).
Děkuji za odkaz.
Děkuji za odkaz.
Jde o fejk. Už v lednu půlka zpráv o koronaviru. Na chřipku u nás zemřelo jen tento rok přes 200 lidí. Počet uzdravenych z koronaviru je třikrát vyšší , než počet zemřelých… kteří zemřeli s koronavirem , ne kvůli němu.
Dobrý den!
Asi je tu překlep v prekladu:
„I když jsme si zasloužili větší trest za naše hříchy, nemilosrdnější Pán všechno řídil tak, aby všechno vypadalo spíše jako zkouška než jako pronásledování. (De lapsis, 5)“
Myslím, že tam má být nejmilosrdnejsi.
Omlouvám se, skutečně jde o překlep, má tma být „nejmilosrdnější“. Děkuji.
Opraveno.
Někteří věřící tvrdí, že pandemie je boží trest; mýlí se? Jsem přesvědčen, že se nejen mýlí, nýbrž se rouhají. Nabízejí falešný, rouhavý obraz Boha, ………… Je však příznačné, že trestá vždycky ty, které tito „zbožní“ nenávidějí, a trestá je vždy za to, co přesně těmto „zbožným“ není po chuti. ………. A tento jimi adorovaný bůh přitom jen jaksi by the way ještě potrestá spoustu nevinných – inu, když se kácí les, lítají třísky, říkal soudruh Stalin a podobně to vidí dnešní stalinisté „katolicismu bez křesťanství“.
Ne, Bůh křesťanské víry takový není. ……. Bůh je v „tichém vánku“ (jak čteme v Bibli), je v oné tiché síle lásky a obětavosti těch, kteří v těžkých dobách slouží druhým. Kde je dobrota a láska, tam je Bůh, zpíváme na Zelený čtvrtek – tam se děje Bůh. …………..
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tomas-halik-co-leci-vira-koronavirus-neodmodlite-99167
Vsadil bych se, že zdejší katolíci mají jiný názor.
To že Halík je mimo pozná i běžný katolík co nechodí na trident. Stačil mi jeho rozhovor jak se vrátil z ameriky kde nepokrytě prosazoval zrušení celibátu, kněžství žen a přijetí moderní filosofie. Teď zas ve svých kázání prosazuje zrušení mše svaté a její nahrazení modlitbou doma. Tohle prosím není cesta katolíka ale heretika. Vše co jsem zmínil je v rozporu s katechismem katolické církve, písmem svatým i učením církevních otců. Proč jej tedy poslouchat?
Existuje na ulož to jeho rigorózní práce z roku 1972 na téma „Křesťanství jako utopie“. Nechtěl jsem proti němu veřejně vystoupit, protože by to poškodilo církev. Když ale bude pokračovat dále, bude to nutné. V předmluvě mimojiné cituje Marxe a Rahnera a ke konci chválí marxismus.
Skutečné nebezpečí je v tom, že tito lidé obsadili řeholní řády i farnosti s velkým počtem mladých (čti: nezkušených) lidí a nabízejí jim něco, co je na jedné straně jaksi lákavě moralizující a nabízející jakousi zdánlivou otevřenost, na druhé ovšem plné zášti, ideologizace a ovšem duchovní perverzity.
Co z toho pro české křesťany vzdejde raději nedomýšlet. Ale stěží to budou svátostná manželství či duchovní povolání.
Existuje na ulož to jeho rigorózní práce z roku 1972 na téma „Křesťanství jako utopie“. …………
Stáhl jsem si to a snažil přečíst. Je to ale „těžká“ filosofie. Jako prakticky založený člověk jsem nechápal, co autor vlastně chtěl říci.
Nechci panu profesorovi křivdit, ale zdá se mně, že habilitační komise si nakonec řekla – „nikdo té práci sice nerozumíme, ale je dlouhá, plná odborných (nesrozumitelných) výrazů, a tak ji soudruhovi kandidátovi uznejme“.
To je jednoduché. Stačí se podívat, kde onu křesťanskou utopii autor spatřuje v moderní době – u odpůrců francouzské revoluce.
Pokud se přeneseme z r. 1972 do r. 2020, zjistíme, že: „Na dnešní pokřik proti genderovým teoriím se budeme za deset let v církvi dívat se stejným zahanbením, s nímž dnes čteme papežské dokumenty 19. století, dokumenty, odsuzující svobodu tisku a mnohé další základní principy moderní kultury.“ Čili křesťanská utopie je opět spatřována v odporu proti dědictví francouzské revoluce, tentokrát už otevřeně ztotožňovaného s „moderní kulturou“, a ovšem ne na úrovni vyhraněných konvertitů zednářských, liberálních a jiných, ale na úrovni papežů. Křesťanská utopičnost zde dostává patrný ráz – ráz smetiště dějin, onoho Hegelova „dějiny jsou soudem nad dějinami“. Boj proti křesťanské utopii je tedy také zřejmý. Jde o stanutí na výspě poznané nutnosti, to jest o bezezbytkovou proměnu Církve v expertní výbor liberálního byrokratismu světa. Či přesněji v proměně Církve v kolečko v soukolí negace Stvořitele světa – milujícího Trojjediného Boha.
A to že je současná krize z Božího dopuštění, abychom se obrátili připouští i předseda Čbk arcibiskup Graubner ve své modlitbě. Zůstává vám už jen ten Halík.
Viz biskup Kajnek: „Nic neděje se maně, všechno řídí mocná ruka Páně!“
Názory biskupa Holuba , apostaty Halika nejsou katolické. Oni nepřekvapili.
Nevinných?
Viní jsme přece všichni.
Pan Halík stále lze, žádné překvapení.
Nevím, zda snahu „ospravedlňovat Boha“ je správné nazývat rouháním. To by totiž dotyční museli dělat vědomně a mít i zlý úmysl. Osobně si myslím, že za tím stojí spíše jen LENOST a jakási „jednošší víra“ (ve smyslu potřeba si realitu „zjednodušit“ PROTO, aby mne to „nic nestálo“ a já mohl dál žít v iluzi představ.)
…
Nicméně o Jobovi mluví pan farář Halík pěkně.
https://www.youtube.com/watch?v=zWndfzhi7m4&feature=share&fbclid=IwAR1oGOQjakngKk7K9pVQg-LsqC5YqgzrVNdOwbUNv9Lv0YF-w4x9IOlHTVs
Ad Hraničář: Vy snad považujete Halíka za katolíka?
A co bych si měl myslet? Je pan prof. Halík pokřtěný v katolické církvi? Byl biskupem řádně vysvěcen jako katolický kněz? Co já, laik, s tím nadělám.
Ano, Prof.T.Halík je římskokatolícký kněz.
Viz jeho vlastní slova: „Byla sobota 21. října 1978; večer po páté jsem byl vysvěcen na kněze biskupem Aufderbeckem v soukromé kapli jeho rezidence ve stínu erfurtského dómu. Do biskupova domu mne vezli na zadním sedadle auta přikrytého kabátem; i když církev měla v NDR větší volnost, přece jen jsme si nebyli jisti, zda na vchod biskupské rezidence nemíří nějaká skrytá kamera východoněmecké tajné policie. O průběhu mého svěcení vyprávěl o mnoho let později v televizním pořadu Třináctá komnata Tomáš Halíka jeden z malé skupiny jeho přímých účastníků, pozdější erfurtský světící biskup Reinhard Koch. Záznam o našich svěceních byl později Joachimem Meisnerem – když se stal berlínským arcibiskupem – uložen v jeho tajném archivu v jednom západoněmeckém klášteře a teprve po listopadu 1989 zaslán pražskému arcibiskupství.“
Zdroj: http://halik.cz/cs/o-halikovi/vzpominky/
___________________________
A pokud si správně pamatuji, svoji první veřejnou mši slavil spolu se zpěvákem P.Jiřím Kusým v roce 1990 v Týnském chrámu v Praze.
Být katolickým knězem dotyčného katolíkem nedělá. A proč na dokladu o svěcení není datum vydání?
Čekal bych, že z důvodů popsaných T.Halíkem, v jeho vzpomínkách. Co se týká jejich první veřejné mše v Týnském chrámu v roce 1990 s páterem Jiřím Kusým, tu mohu potvrdit.
Což katolík, ale je Halík vůbec ještě křesťan?
Nejznámější český budhista na pět
Překvapilo mne loni (někdy touto dobou), že i Matku Terezu (katolickou řádovou sestru) považují Hinduisté za jednoho ze svých bohů.
https://hajny.blog.respekt.cz/zeme-nadeje/
____________________________
Napadlo by vás to?
https://www.traditioninaction.org/RevolutionPhotos/A067rcMadreTeresaBudha.htm
Ano, napadlo.
Čímž de facko dokazujete, že její dílo bylo a je BOHEM POŽEHNANÉ.
______________________
Zde pan citát:
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=24318
Na jedné tiskové konferenci se jí novináři zeptali: „Matko Terezo, co si myslíte o tom, že vás lidé považují za živou světici?“ A ona na to odpověděla: „Nemělo by vás překvapovat, že ve mně vidíte Ježíše, protože být svatý je povinnost pro nás pro všechny.
… Byla jednou z nejobdivovanějších žen 20. století – a nejen v církvi. Od dob sv. Františka z Assisi snad nikdo neměl takový ohlas mimo církev. Samozřejmě máme i jiné velké světce, ale kdo z nich měl takový ohlas? Pronikl i do kultury: ve filmech a knihách najdete, jak někdo říká: „Copak si myslíš, že jsem Matka Tereza?“ V tomto smyslu je Matka Tereza identifikována s dobrotou, vlídností, milosrdnou láskou…“
de facto …opravuji.
M.H. – dobrá demagogie. Předložím Vám fotku, jak se Tereza aktivně účastní pohanských modloslużeb, a dle Vás se tím dokazuje, že je její dílo Bohem požehnané. Líbání koránu, klanění Buddhovi, úctívání Pačamamy, setkání v Assisi. Všechno záležitost stejného týmu…
Souhlasím s Vámi. Pandemie viru Boží trest zcela evidentně není. Boží trest je to,že jsme vydáni materialistickým protibožským vládám,které nyní pod záminkou Covidu nadále zotročují plebs, vedou svět do diktatury / války, kde zahynou spravedlivý i nespravedliví… Svalovat vinu na neživý vir coby prostředek Satana je dost zavádějicí (viz dopis kard. Burke, kde o tom tak mluví). Mělo by se poukazovat na vlády, které „prapodivně“ závádějí skoro celosvětově amorální opatření na základě not někoho,koho veřejnost pravděpodobně ani nezná. Virus bych z toho vynechal.
No, ona ta nákaza není žádná procházka růžovou zahradou:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/uz-si-prejeme-aby-to-skoncilo-rika-sestra-ktera-se-stara-o-n/r~c30e89487fe611eaa6f6ac1f6b220ee8/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/fotoreportaz-z-bulovky-foto-biba/r~510878447fec11ea8972ac1f6b220ee8/
Situace na Motole:
„V tuto chvíli máme v Motole čtyři pacienty na umělé plicní ventilaci a sedm jich je na oxygenoterapii.“
„Za běžného provozu provádíme měsíčně až sedm stovek operací. Během pandemie se tohle číslo radikálně snížilo. Děláme jich něco kolem 160. Jak vidíte, odložilo se až několik set důležitých zákroků.“
On té panice tady ještě někdo věří? Zaplať Pán Bůh už stále více spoluobčanům dochází, jak naletěli (zřejmě když zjistili, jaká je čeká výplata). Tipoval bych, že i na zdejším serveru už to mnoha lidem, včetně šéfredaktora, docvaklo. Nebo skočí na novou písničku „není to tak hrozné, ale to jen díky těm opatřením“?
To není písnička, to je fakt.
Samozřejmě, že na to skáčí. Díky opatřením zahyne miliony lidí hladem. Přibude více závislých (internet,alkohol,drogy). Chudí budou chudší a bohatí budou bohatší jako v každé krizi. „zachraňovat“ tisíce a posílat na porážku miliony, tomu říkám geniální tah.. Ekonomika s životy lidí přímo souvisí, stavět ekonomiku versus život je protimluv. Ale písnička „kdyby se opatření nezavedla tak..“ se bude zpívat dál a orwellovské ovce tomu věřit budou.
Bohužel, zdá se, máte pravdu… Už se objevují i odhady mrtvých hladem v důsledku opatření a s nimi souvisejícího omezení humanitární pomoci, růstu cen potravin atd. Jsou to desítky milionů… A nebude se jednat převážně o lidi už beztak těsně před smrtí. Nebudou ovšem asi umírat v Evropě, takže vše v pořádku a držme to tady zkrátka ještě pořádně dlouho…
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=31021
Ad Hraničář:
Otázka, zda lze pandemii považovat za Boží trest, byla už komentována autoritami, jako je např. teolog prof. de Mattei (https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=cerna-labut-2020-2). Uvedl mj., že ideu Božího trestu novocírkev popírá. Trest je však důsledek hříchu. Pokání za vlastní hříchy může odvrátit trest, který hříchy s sebou nevyhnutelně přinášejí, protože narušily řád všehomíra. Když jsou hříchy kolektivní, jsou kolektivní i tresty. Vražedné zákony ospravedlňující vražedné chování (potraty) svolávají trest na národy, které si takové zákony svévolně daly. Odmítat spatřovat za velkými dějinnými katastrofami Boží ruku je podle de Matteiho symptomem naprosté ztráty víry. Podobně se vyjádřili i kazašský biskup A. Schneider či německý kardinál Paul Josef Cordes. Naopak bamberský arcibiskup Ludwig Schick je toho mínění, že by bylo „cynické“ považovat pandemii za Boží trest.
Je tedy zřejmé, že názory na otázku, zda jde u pandemie o Boží trest, se různí. Zdá se, že rozlišovacím znaménkem je připuštěním, zda je Bůh také spravedlivě trestající, anebo pouze milující.
Papež František Milosrdný (spolu s Vámi, pane Zahraničáři?) považuje Pána Boha za výlučně milujícího, neschopného spravedlivého trestání. Pak mu nezbývá, než spatřovat za pandemií hněv matky země kvůli neekologickému chování lidstva. Jak se Vám líbí toto jeho vysvětlení, pane Zahraničáři?
Kde a jak přesně (novo)církev popírá ideu Božího trestu? Že by popírala mnohé případy zmiňované v Bibli? Že někde něco říká nějaký papež, je docela irelevantní. Nikdy přece Církev ani „novocírkev“ netvrdila, že cokoli papež řekne, stane se učením církve. To ale jistě víte, takže spíš připomenu nespornou součást učení, totiž že lidé nemají lhát. Tak doufám, že své tvrzení dobře doložíte.
Ad matěj:
Parafrázovala jsem prof. de Matteiho. Pokud máte za to, že lže, napište mu a třeba se poučíte.
Pokud chcete za to tvrzení dělat odpovědným prof. Matteiho, musíte uvést, kde to tvrdí. V odkazovaném článku to rozhodně neříká. Byla to tedy lež z Vaší strany, rozumím tomu správně? Lhát křesťan nesmí, ani o nepříteli. Po ovoci poznáte je…
Ta parafráze byla dost volná až sporná, ale mluvit o lži je opravdu zcela neadekvátní. Kroťte se, nebo budu nucen zasáhnout.
Ad matěj et Ignác Pospíšil:
Zda je to moje lež, posuďte sám přímo ze zdroje:
https://www.lifesitenews.com/news/coronavirus-is-the-killer-of-globalization-and-a-scourge-from-god-roberto-de-mattei
A zda je to parafráze „dost volná až sporná“, tak posuďte rovněž, ráda se poučím.
A můžete teda prosím citovat, kterého původního tvrzení to byla parafráze? Já to tam nevidím, ale možná se v tom špatně orientuju, mně se ta stránka otevírá jaksi donekonečna, pořád se načítají další a další kusy, tak se v tom těžko hledá, co asi myslíte.
Jednak – Hraničář proto, že bydlím na hranici mezi dvěma obcemi. To pro ty katolíky, kteří nejsou schopni diskutovat bez urážek!
Druhak – nejsem v postavení, abych hodnotil jednání a myšlení jednotlivých katolíků. Je jasné, že Bible je kniha vnitřně rozporná a tak každý si z ní může vybrat to, co se nejvíce hodí jeho naturelu.
A třeťak – pro správce – fčil mě můžete, jako jinde, vymazat, protože nebudete mít adekvátní odpověď!
1) 🙂 Viděl bych jiný důvod. Neustále testujete hranice, co ještě si můžete dovolit. No, na těchto stránkách jste je opět překročil.
2) Není rozporná a nelze si z ní vybírat.
3) Přestal jsem Vás mazat a dal jsem Vám šanci. Odvděčil jste se spamováním odkazy na slátaniny z militantně ateistického blogísku. To diskusi nikterak nepovznáší. Jinými slovy, kdo chce kam, pomozme mu tam.
Víte, pane Pospíšile, za ty roky co diskutuji na různých e-stránkách, příp. někdy mám možnost diskutovat i s věřícími přímo – nejčastěji ovšem se Svědky Jehovovi, ale jednou i s metodisty, kteří mně doručili knihu Mormon – tak za tu dobu jsem si už zvykl na to, že věřící všeho druhu, včetně politických, zásadně odmítají jiné názory než ty ze své „krevní skupiny“ a odlišné prohlašují tu za nevědecké, tu za reakční ……. nu a v případě katolíků buď za heretické – jedná-li se třebas o toho prof. Pokorného,nebo přímo za slátaniny.
Bohužel to má ten důsledek, že když má pak člověk někdy možnost se s těmi lidmi bavit přímo, takže přece jenom více krotí svůj temperament a „svaté“ rozhořčení (mně se to naposledy podařilo loni při „kostelovém“ zájezdu do blízké ciziny, před tím 2x do Izraele), tak najednou poznává, jak ti věřící jsou velice omezení ve svých všeobecných znalostech – a to i třebas ve znalostech náboženských (katolických, křesťanských) reálií.
Ruku na srdce – když už mě zase vymažete, zkuste pak položit zde otázku, kolik zdejších diskutujících si přečetlo Bibli, a kolik jich spoléhá na to, co uslyší v kostele. A to velmi často způsobem – jedním uchem tam a druhým ven!
Pikantní pak je, když při diskuzi umějí jen opakovat nějaká zaběhaná klišé a nemají vlastní myšlenku. Natož aby byli schopni kriticky posoudit kázání či přednášku nějakého examinátora.
Byla by myslím mezi námi zajímavá diskuze, kdybychom někde u piva „hodili řeč“.
Nemůžete přece čekat, že když se na katolickém webu vytasíte s protestantským teologem, že budou všichni u vytržení, zvláště když tak učiníte tak zoufalým způsobem. Ocitujete jeho názor, který je pro Vás podle všeho závazný, a to je vše. Kde jsou další argumenty krom těch několika nijak nepodložených citátů?
Opomenete reagovat na několikerou výzvu ohledně uvedení příkladů rozpornosti Písma, stejně jako třeba na otázku stran údajného Janova posunutí Kristova ukřižování na jiný den. Máte-li zkušenost s chabými znalostmi všemožných Vašich oponentů, tak sem s Vašimi.
Pokud můj názor správce ponechá.
Já jsem zvyklý, že když mně někdo pošle odkaz týkající se tématu, tak si ho přečtu a přemýšlím nad ním. Zde, i na jiných stránkách, jsem si si povšiml, že diskutující,jak se mně zdá, neznají názory jiných myslitelů – a to i křesťanských.
Ale to je problém těch jiných lidí, to sem netahejte, nehledě na to, že se tím možná nevědomky stavíte do role někoho, kdo svými znalostmi předčí všechny diskutéry. Tady jste byl několikrát tázán na nějaký doklad biblické dvojznačnosti, potažmo na doklad Janova přesunutí ukřižování na jiný den. Zatím bez reakce.
Ještě k té neznalosti – když budete chtít, vždycky nachytáte někoho při neznalosti názorů některých myslitelů, protože nikdo nemá přečteno vše, resp. nikdo nemá přečteno zrovna to, co Vy, resp. co Vy pokládáte za stěžejní. A ani kdyby někdo měl přečtené všechny texty světa, nepomohlo by mu to, kdyby v nich nenašel pravdu, kterou má v držení pouze Církev Kristova.
Ale to je problém těch jiných lidí, to sem netahejte, nehledě na to, že se tím možná nevědomky stavíte do role někoho, kdo svými znalostmi předčí všechny diskutéry. ………
Mám to jinak. Pokud se setkám s názorem někoho, který – dle mě – danou otázku posoudil a zodpověděl lépe než – jak uznávám – bych byl schopen já, tak jej ocituji. Tím bych chtěl vyjádřit, že s ním souhlasím. Od oponentů pak očekávám, že toho autora vyvrátí (a já se z toho poučím).
A ani kdyby někdo měl přečtené všechny texty světa, nepomohlo by mu to, kdyby v nich nenašel pravdu, kterou má v držení pouze Církev Kristova. …….
A to je právě ten základní problém v diskuzích mezi věřícími a nevěřícími.
Mám to jinak. Pokud se setkám s názorem…
To jste mě nepochopil, mínil jsem tím, že nemá smysl sem tahat nějaké předchozí zkušenosti, ale že máte předložit pádný argument kupř. ohledně Janova přesunutí ukřižování o den dříve, nebo o rozpornosti Písma. Pořád třeba na toho Jana čekám. Uvedl jste pár Pokorného útržků stran stáří evnagelních textů, které jsou však jen obyčejná tvrzení bez podkladu, ničím podložené argumenty, jen jste se odvolal na nějakou autoritu, která něco konstatovala.
A k tomu problému diskuse mezi věřícími a nevěřícími – je to přesně v intencích Vaší poznámky o tom, že když se setkáte s nějakým názorem, který danou otázku posoudil lépe, tak ho přijmete. Jen v opačném gardu – tentokrát tak činí věřící, a třeba i tehdy, když uznají, že sami dané problematice nerozumí, ale podřídí se učení Církve, anebo učením Církve zaštítěni, trvají na svém. Najednou je to tedy špatně?
Ad: Libor Rosner: že máte předložit pádný argument kupř. ohledně Janova přesunutí ukřižování o den dříve, nebo o rozpornosti Písma. Pořád třeba na toho Jana čekám. Uvedl jste pár Pokorného útržků stran stáří evnagelních textů, které jsou však jen obyčejná tvrzení bez podkladu, ničím podložené argumenty, jen jste se odvolal na nějakou autoritu, která něco konstatovala. ………….
„Mea máxima culpa!“ Nejsem ani historik, ani biblista, a jak mně vytýkáte, odvolávám se na autority. To ale vy děláte také. Jste historik či přímo biblista? ……. V případě toho ukřižování se opírám o úvahy M. Hanka: … Podle Synoptických evangelií byl Ježíš ukřižován kolem deváté hodiny dopoledne v den PO sváteční večeři svátku Pessah. (Mk 15:25)
Podle Jana byl však Ježíš ukřižován v poledne (12:00) v den PŘÍPRAV na svátek Pessah, tedy PŘED sváteční večeří (Jan 19:14). V souladu s tím, u Synoptických evangelistů Ježíš tráví sváteční večeři se svými učedníky (známá Poslední večeře), zatímco u Jana žádná sváteční večeře vůbec není, protože podle něj byl Ježíš už tou dobou ukřižován!!! Důvodem je, že podle Janova teologického náhledu byl sám Ježíš symbolickým obětním “beránkem”, to jeho oběť měla být vrcholem svátku Pessah. On byl tím beránkem, který se obětoval za nás všechny. Jan tomuto teologickému pohledu přizpůsobil celý příběh, např. u Synoptiků shánějí učedníci beránka na večeři, zatímco u Jana se žádný beránek neshání, protože to nebylo potřeba. …… https://www.i-ateismus.cz/2014/07/jezisovy-posledni-dny/ …. Hanko sám se ovšem také opírá o autoritu biblistů. …….. Rozpory v evangeliích jsou zjevné, „oficiálně“ je z nich ovšem skompilováno jedno evangelium, které katolíci všeobecně znají a které na tomto webu uvedl dr. Malý. …….. Pokud já čtu rozdílné informace, pak si pokládám otázku, zda má lepší informace (všeobecný) historik, nebo biblista – specialista. A přikloním se k tomu specialistovi. ..
Tolik na vysvětlenou.
Ještě doplněk, pane Pospíšile. Nevím, zda jste si všiml, že když diskutujete jen ve vybrané skupině a jen v omezeném rozsahu témat, a nemáte žádnou zpětnou vazbu od jinak myslících oponentů, že se vaše vědomosti a znalosti točí v kruhu. S tím jsem vlastně prve měl začít.
Mám ale obavu, že takový stav považujete za přednost.
Pane Pospíšile, toto je přesně pro vás. A není to od ateistů:
Mnohem obtížnější začíná být věc u středoškolského věku „dětí“. Mládež se zde nachází v období, kdy působení rodičovské výchovy ztrácí svůj vliv a mladí lidé už potřebují něco dalšího, co by jim tradici víry zprostředkovalo. K tomu má sloužit struktura katolických společenství, širších setkání mládeže a diecézních center života mládeže. Organicky podobnou strukturou jsou i vysokoškolská „spolča“ (jako např. Vysokoškolské katolické hnutí). Přežití katolického vyznání v tuto chvíli přechází z velké části právě na tyto církevní struktury. Jak se s tímto úkolem vyrovnávají?
Odpověď zřejmě musí znít: až překvapivě dobře; ovšem s jednou velmi podstatnou výhradou. Předávání tradice se u mladých lidí děje do velké míry neděje na úrovni vzdělávání a budování kritického vhledu; ba právě naopak. Primární jsou zde společenství a sdílené rituály, při nichž se obsahy víry a tradice předávají jaksi „mimochodem“. To, co je předáváno, se nediskutuje, nerozebírá, neospravedlňuje, neprohlubuje, nýbrž předává jako hotový „pravdivý“ produkt.
Nejtypičtějším příkladem tohoto způsobu „pastorace mimochodem“ jsou diecézní centra mládeže. V nich nejde o přípravu na setkání s převážně sekulárním světem, v němž bude muset svoji víru obhájit před námitkami a odlišnými zvyklostmi; nejde v nich ani o prohlubování víry ve smyslu pěstování nějaké spirituality; příchozí je tu spíše ze všech stran obemknut silně náboženským prostředím v tradičním smyslu, tedy s obsahy víry, které jsou autoritativně předávány jako definitivní.
http://www.christnet.eu/clanky/6393/problem_vychovy_katolicke_mladeze_pastorace_mimochodem.url
V prostředí Novus Ordo se katolická víra nepředává. V mládežnických společenstvích ji spíš ztratí ,min. ji zdeformuji.
To já nemohu posoudit.
Ale zajímalo by mě (upřímně), jak úspěšné je předávání víry v jiných křesťanských (katolických) společenstvím.
Moje poznámka: Ve školách jsou dětem předávány informace. Od rodičů a pánů farářů víra. Jsou i nějaké náboženské informace?
Přestože jsem Vás v diskusi na jiné thema již dvakrát žádal, abyste z toho podle Vás množství rozporů v Písmě nějaké uvedl, stále jste to neudělal a jen dokola říkáte, že tam jsou. Tak buďto uznejte, že tam nejsou nebo přestaňte tvrdit něco,co nejste schopen doložit.
Bohužel jsem limitován názory správce webu, zda mé příspěvky schválí. A právě tu moji odpověď neschválil.
Tož takhle: Rozpory v Písmu – jsou dvojího druhu. První – rozpory s přírodními vědami. Myslím, že netřeba rozvádět. Katolíci je eliminují, či „vysvětlují“ tím, že Bible není učebnice přírodních věd, že Bůh svatopisce inspiroval tak, aby tehdejší lidé textu porozuměli. K tomu dodávám – po několik tisíc let byly biblické texty považovány za pravdivé a Bůh nikdy nepovažoval za potřebné, aby mladší svatopisce „inspiroval“ ke korekcím, druhak, ani malým dětem nesdělujeme informace mylné, jen zjednodušené.
Druhý typ rozporů je faktografický.Bůh SZ je naprosto jiný než Bůh NZ. Stačí jen pozorně číst a kriticky srovnávat. Bůh SZ je zlý, žárlivý, mstivý, nelítostný, starající se jen o své Izraelity, kterým nařizuje spoustu povinností které ani nemohou splnit a pak je neváhá přísně trestat i za hlouposti – třebas sběr dříví v sobotu – který ví, že existují další bohové a proto se proti nim vymezuje – zajímavé – dle starých bájí byl nejvyšším bohem Eli, který svým synům přidělil jednotlivé kmeny. Jahve „vyfasoval“ ty Izraelity. Pak je jeho jednání pochopitelné.
Ve SZ je i zachycena dávná tradice lidských obětí – viz případ dcery Jiftákovy, i známější případ obětování Izáka.
NZ, jako verze nových náboženských proudů v židovství sice staví na SZ – Ježíš a apoštolové (ať už existovali či ne) byli Židé, ale zároveň, mohli bychom říci, náboženští disidenti, přišli s novou verzí boha – milosrdného, slitovného, chápajícího lidské problémy a omezení, vždyť Ježíš byl „i bůh i člověk“ a znal denodenní lidské starosti. Zároveň ovšem NZ svatopisci, protože byli Židé, se nedokázali od Tóry odpoutat. A museli tedy dokazovat, že jednak Ježíš byl Bůh a druhak, že byl předpovězen v Písmech. A proto se Ježíš musel narodit v Betlémě,ačkoliv Josef s Marií žili v Nazaretě, Maria musela být panenskou matkou, protože takovou matku měl každý jen trochu „lepší“ bůh všech náboženství -poznámka – při Zvěstování byla Marie zasnoubená, za pár měsíců měla být svatba, proč se tedy divila, že bude mít syna? Jistě i ona věděla, že v manželství děti jsou. – Matouš „našel“ staré proroctví Izajáše, že „panna počne a porodí syna“ – teď už víme, že to je chybný překlad z řečtiny.
Zatím končím, rrozsypaly“ se mně stránky, počkám na vaše reakce.
No, je tu toho hodně, osobně nebudu reagovat na vše, to nechám jiným. Ale předně není pravda, že by starozákonní Hospodin byl pouze zlý, trestající atd. To je obecně přijatá domněnka, která není pravdivá. Najdete tam fůru případů, už jen žalmista na to poukazuje ikskrát. Ono i to neustálé obnovování smlouvy s Izraelem o něčem svědčí.
Není to ani tak, že by Bůh věděl o existenci jiných bohů, opět máte na několika místech – třeba u Jeremiáše nebo Báruka anebo už jen 1. přikázání -, že jde o výmysly těch druhých. „Porazím jejich bohy“ rozhodně nelze vnímat jako boj typu řeckých bohů s titány, jak Vám to možná vyznívá. Berte to jako jakousi svého druhu synekdochu, určitě ne jako potvrzení existence jiných bohů.
A k Panně Marii – Ježíš se narodil v Betléme, ježto tam Maria s Josefem přibyli v době sčítání. Ježíš přišel zákon naplnit, ne zrušit, proto se odvolávají evangelisté na Písmo, jež Ho celý čas předpovídalo. Je to přesně naopak – bylo to vše napsáno a předpovězeno, protože se to mělo stát, ne, že s to stalo, protože to bylo předpovězeno, resp. že se na to napsané snaží evangelisté napasovat události. A proč se Panna Maria divila, že počne? Asi právě proto, že byla pannou a panenství se zavázala dodržet, jak to u některých žen v té době bývalo. Ono „muže nepoznávám“ míří totiž i do budoucna. A na závěr tohoto kratičkého souhrnu – určitě nejde o špatný překlad z Izajáše, ono „ha alma“ je výraz pro pannu.
Ve skutečnosti se Bůh ve Starém zákoně zjevuje Mojžíšovým prostřednictvím: „Jsem, který jsem“. V Novém zákoně pak analogickým: „Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně“. Zbytek jsou jen takové báje: O disidentech, nové verzi boha, fasování Izralitů a lepších bozích rozených z pannen. Takhle se bájí už od vyhnání z ráje. Stačí číst staré upanišády nebo moderní mýtický feminismus.
Zajímavá je ovšem otázka vztahu křesťanství a přírodních věd. Na poli přírodních věd totiž výše naznačené bájení neúprosně vede k produkci kosmických mýtů. Zde stačí srovnat Chvalozpěv stvoření sv. Františka z Assisi na straně jedné se starověkým systémem sfér (Ptolemaios) a moderním nekonečným cyklem velkých třesků na straně druhé a je to vcelku jasné.
Asi jsem měl začít z jiného konce. Vše, co my (lidé) známe, má hmotnou podstatu. Neznáme žádný jev, který by hmotnou podstatu neměl. A právě proto ho můžeme zkoumat. Pokud někdo tvrdí, že se něco z těch poznatků vymyká, že je nějaké duchovno (prosím, neplést s duševnem, pychikou), že existuje něco nemateriáního, nějaké transcendentno, něco, co přesahuje (naši) smyslovou zkušenost, že je tedy nějaké duchovní nebe, že existují duchovní entity, že metafyzika je skutečnost, tak to vše jsou jen nikdy, ničím a nikým neověřené, a neověřitelné, úvahy. Prostě – fantazie je neomezená.
Ad Hraničář:
Doporučuji Vám doplnit si vzdělání poslechem přednášek filosofa dr. J. Fuchse, je jich plno na youtube. např. https://www.youtube.com/watch?v=_2wUWpSAw7k a mnoho dalších.
Ano,něco jsem si poslechl, něco přečetl.
Jen bych k tomu dodal, že filosofie není věda, její závěry -jako oboru – se neopírají o žádné zjištěné skutečnosti, ale výhradně o spekulace. A proto je pochopitelné, že názory jednoho filosofa (filosofické školy) se více či méně, někdy ale podstatně, liší od názorů filosofů jiných.
Ad Hraničář: S jistotou známe i to, co nemá hmotou podstatu – vlastní myšlení. Člověk vnímá, že myslí, vnímá své myšlení. Současně ale nevnímá jeho materiální realizaci – změny koncentrací iontů na membránách, otevírání napěťově řízených kanálů, přenos signálu přes synapse. Kdyby myšlení bylo totožné s materiálními procesy na úrovni mozku, pak každou věc, kterou má jedno z toho, by mělo i to druhé a naopak. Ale ona existuje věc, kterou má myšlení, ale nemají ho ty materiální procesy – a tou je uvědomění si vlastního myšlení. Kdo si uvědomí, že myslí, může takto zakusit svou nehmotnou duši.
A pokud tvrdíte, že můžeme s jistotou poznat jen hmotné věci a že můžeme poznávat jen pomocí smyslové zkušenosti, pak bych vás chtěl upozornit na to, že tento názor zvaný empirizmus je vnitřně rozporný, neboť je empiricky nedokazatelný.
Souhlasím s vámi, že: „člověk vnímá, že myslí, vnímá své myšlení. Současně ale nevnímá jeho materiální realizaci – změny koncentrací iontů na membránách, otevírání napěťově řízených kanálů, přenos signálu přes synapse. …………. a tou je uvědomění si vlastního myšlení. Kdo si uvědomí, že myslí, může takto zakusit svou nehmotnou duši“
Ale to myšlení je zcela prokazatelně vázáno na hmotný mozek. Neznáme, nikdo, nikdy, nijak neprokázal, že by myšlení fungovalo samostatně, nikdo, nikdy, nijak neprokázal existenci nějaké nemateriální „duše“.
Když mozek odumře, myšlení zmizí. Když se narodí dítě s nevyvinutým mozkem, žádné myšlení u něj nezjistíte. Když si někdo mozek poškodí – nemocí, úrazem – jeho myšlení vymizí, buď zcela či částečně.
Moje teta měla na mozku nádor. Operace byla úspěšná, ale teta se myšlením postupně, po několik let, vracela v čase zpět. Chovala se jako stále mladší a mladší, jako malé dítě a nakonec skončila ve vegetativním stavu. Tak „žila“ několik let. Bezmocně ležela na posteli, jen občas trhla sebou nebo rukama či nohama.
O dva roky přežila strýce, který náhle zemřel. Jak nám pak říkala sestřenice, že když se vrátili z pohřbu, tak teta doma v posteli plakala.
Byl to projev „duše“? A nebo část mozku fungovala, jen se nemohla, pro degeneraci dalších částí projevit? To je známé i u jiných mozkových postižení.
A mimochodem – dualitu těla a duše, tu nenajdete v Bibli, to je koncept (výmysl) „starých“ řeckých filosofů, který od nich převzali první křesťané. SZ duše – „nefeš“ – znamenala živého tvora: „Jahve vdechl do člověka dech života a on se stal „nefeš“ (živou duší)“.
Empiricky nedokazatelné jsou i fakticky využívané i (některé) tzv. přírodní „zákony“. Víte např., že takový Archimedův zákon („těleso ponořené do kapaliny ….“) nelze experimentálně dokázat? Že se jedná jen o fyzikální „spekulaci“. Která se ovšem v praxi všeobecně uplatňuje!
A samozřejmě se nejedná o poznávání výhradně smyslově, ale také přístrojově. Viz třebas: https://www.osel.cz/11137-jaky-bude-naslednik-urychlovace-lhc.html
Krom zmíněné vnitřní rozpornosti takových nauk se povětšinou úzkostlivě tají i jejich dějinný původ – apriorním poukazem na „samozřejmost“ či jinak – a zásadně se mlčí o jejich skutečné, dějinné tváři.
Ad Hraničář: tím poukazem na degeneraci mozku pouze dokazujete, že mozek je nutnou podmínkou myšlení v našem pozemském životě, nikoliv že je jeho postačující podmínkou. Tak jako z faktu, že auto bez funkčního motoru nepojede, nejde tvrdit, že auto je totožné s motorem, tak nejde z faktu, že při poškození mozku je ovlivněno myšlení, usuzovat, že myšlení je pouze hmotnou, mozkovou činností.
Když tvrdíte, že myslí mozek, mohl byste mi prosím vysvětlit, v čem je váš mozek lepší než můj, že to pochopil, zatímco můj mozek to nechápe? Chemické procesy ve vašem mozku zřejmě musejí být kvalitnější než ty moje. (Aby nedošlo k nedorozumění, rozhodně tímto není myšlen, žádný osobní útok.) Narážím tím jen na to, že teorie o myslícím mozku implikuje nerozhodnutelnost o tom, co je pravda. Mozek materialisty myslí tezi „mozek myslí“, zatímco mozek jeho oponenta myslí antitezi „mozek nemyslí“. Kdo, lépe řečeno, co asi může jejich spor rozhodnout? Normálně bychom řekli, že důvody, ale tady si materialisté nastrojili past, neboť každý autor důvodů k nim bude zase jen determinován svým aktuálním mozkovým stavem. Bude je pokládat za pravdivé jen proto, že v jeho mozku proběhly právě takové chemicko-elektrické reakce. Poukazem na důvody bychom tedy problém pouze posunuli. Když jsou oponenti do sebe patově zaklesnuti, hledáme obvykle nějakého arbitra. Ten nám tady ale nepomůže. Jakožto lidský arbitr (o mimolidském tu nemá smysl uvažovat) je ve svém posouzení zase determinován stavem svého mozku; jeho verdikt je tím opět nevyhnutelně subjektivizován. Přitom si sama teorie myslícího mozku klade s jistotou pravdivostní nárok, tudíž je rozporná.
A taky se rozlučte se svobodnou vůlí. Protože pokud myslí mozek (materiální procesy) tak nemyslíte vy, nýbrž se vám jen myšlení děje, tak jako trávení. Vaše myšlenky jsou determinovány chemickými procesy ve vašem mozku. Determinismus nám opět implikuje nerozhodnutelnost o tom, co je pravda. Protože které determinanty jsou lepší, ty vaše, nebo ty moje? Každá teorie, která implikuje determinismus, tvrdí nepoznatelnost pravdy, zároveň si ji však nárokuje. Je tedy rozporná a sama sebe vyvrací.
Jak jste si možná všiml, tímto racionálním, neempirickým poznáním jsme schopni docházet k jistým závěrům neboli podávat důkazy. Opravdu se nejedná jen o nějaké spekulace. Řekněte mi, co dalšího je ještě potřeba, aby toto poznání bylo vědecké? Z absence konsenzu mezi filosofy nevědeckost filosofie opravdu neplyne. K tomu doporučuji toto: https://zaramovane.webnode.cz/news/jiri-fuch-vstupni-uvaha-o-filosofii/ , zvláště část 3. „Předsudek o neserióznosti filosofie“.
Jinak o tom, že duše opravdu v Bibli je, se píše tady: http://www.duseahvezdy.cz/2014/03/19/duse-lidska-je-nesmrtelna/.
V doporučeních otce biskupa na prožití modlitebního shromáždění domácí církve mi zřetelně chybí vybídnutí k modlitbě liturgie hodin (breviáře). Jí se modlitební společenství zapojuje do liturgického slavení celosvětové církve.
V dnešní době, kdy máme nejen knihy, ale i chytré mobily s aplikacemi, toto není pro mnoho lidí problém.
ano, ale nutno si též uvědomit, že breviář nebyl nikdy modlitbou laiků, ale modlitbou kleriků a mnichů
Ano. Ovšem texty Liturgie hodin byly dříve laikům běžně nedostupné a latinské texty obecně nesrozumitelné. S překlady do národních jazyků, zpřehledněním struktury a širokým publikováním nejen knižně, ale také v mobilních aplikacích, zpřístupňujících i Duchovní četbu (Modlitbu se čteními) je dnes dostupná komukoliv.
Navíc kánon 1174, § 2 platného CIC zve laiky k účasti na Liturgii hodin jako na „úkonu Církve“.
A to vše můžeme v domácích podmínkách, v domácím společenství nebo alespoň sami, na rozdíl od eucharistické liturgie, od které jsme byli dočasně odděleni.
Nový breviář byl zmrzačen stejně jako nová liturgie a tradičním katolíkům ho rozhodně nelze doporučovat. Kromě vypuštění primy, destrukce matutina, z něhož se stala „modlitba se čtením“, osekání počtu žalmů a dalších věcí platných obecně je ten český i mimořádně ošklivě přeložen, zejména řada hymnů v české verzi jsou opravdu trapné veršovánky. Trochu lepší je myslím český překlad dominikánského breviáře, ale obecné nešvary samozřejmě platí i pro něj.-Pokud jde o tradiční breviář, FSSP před několika lety vydalo pracovní latinsko-českou bilingvu primy a kompletáře. Latinsko-anglický tradiční breviář je na https://divinumofficium.com/ Ale než ten moderní, to už je užitečnější modlit se například patnáctidesátkový růženec nebo jinou tradiční pobožnost. Koneckonců původní název růžence byl „žaltář Panny Marie“.
Díky, paní magistro Cekotová. Přesně tak!
Jen malé doplnění: On ten pokoncilní dominikánský Breviář má totiž Renčův překlad Žalmů a překlady latinských hymnů do češtiny, jestli se dobře pamatuji jako bývalý člen LSSD (Laických sdružení svatého Dominika).
P. Halík je představitelem pýchy, ale média ho preferují. I tv Noe ho preferuje. Říkají, že je takový rozumný, smiřlivý, že nemá zastaralé názory.
Myslím si, že tvrzení, že Bůh trestá pandemií, je na stejné opovážlivé úrovni, jako že Bůh v žádném případě pandemií netrestá. Obojí se jen snaží nakukovat Bohu „do kuchyně“.
Pro p. Pospíšila: Uvádíte odkazy na vědecká pojednání, ale to je jen selekce, existují i jiná vědecká pojednání, doporučuji Vám držet se oboru a nezasahovat do lékařství, kde jste absolutní laik….
Pochybuji, že existuje jakékoliv seriózní vědecké pojednání, které tvrdí, že je možné se nakazit jen při dlouhodobějším kontaktu s nakaženým. Muselo by ignorovat četné prokázané případy přenosu a to by si nikdo nelajzl. Nebo považujete za dlouhodobý kontakt několikahodinový společný pobyt v autobuse, na pěvecké zkoušce či při bohoslužbách? Nakažení se zdravotníků při krátkém vyšetření je taky hodně pochybný dlouhodobý kontakt.
ad „je možné se nakazit jen při dlouhodobějším kontaktu s nakaženým“: přenos nákazy je obecně stochastický proces, tj. lidově řečeno, je to věc náhody kde riziko ovlivňují okolnosti kontaktu (délka, vzdálenost…) . Pokud tedy sledujeme jednotlivé případy, jistě najdeme příklady úzkého dlouhodobého nechráněného kontaktu s nemocným v rodinách, kdy k přenosu nedošlo, na druhou stranu existuje nenulová pravděpodobnost nákazy při projetí jedniné zastávky MHD, i kdybych měl nasazenou gasmasku.
Uvažovat tedy tak (a korigovat podle toho svoje chování), že nákaza prakticky hrozí až po určité době kontaktu při určité vzdálenosti od nakažého není „kolosální blbost“, ale věc zdravého rozumu. Ochrana před nákazou koronavirem není nějakou absolutní hodnotou, tou je jen spása duší. Obecné dobro vyžaduje, aby společnost byla udržena pokud možno v „chodu“, samozřejmě při dodržování rozumných opatření tak, aby nedošlo k zahlcení zdravotnického systému.
Nejde tedy o to, že by si někdo měl „lajznout“ ignorování jednotlivých případů, ale o to, aby veřejná moc stanovila taková minimální opatření, které předejdou kolapsu zdravotnictví. Zatím to vypadá tak, že za rozumnou míru stanovila preventivní ochranu okolí potenciálně nakaženého textilní rouškou a při dlouhodobějším kontaktu minimální vzdálenost 2m. Je jasné, že aplikování tohoto pravidla nevyloučí přenos nákazy (což, jak jsem zmínil výše, ani nemůže být smyslem opatření), ale udrží jeho pravděpodobnost v přijatelných mezích.
Obávám se, že pod tématem jakési slabší virózy která nedosahuje účinků běžné chřipky, přičemž počty obětí jsou systematicky zveličovány (jak se v odborných médiích vyjadřují specialisté), je zde snaha mezi politiky a medicínskými laiky i nadále zvyšovat paniku. Ochrana proti virům pomocí používaných náhubků je samozřejmě nesmysl pokud je po 2-3 hodinách neměníte a i tak dlouhodobé nošení není zdravotně přínosné. Ekonomicky jen ČR propadá – (je to navíc 100, 200, nebo už 300 miliard?) výhercem budou samozřejmě banky. A prosím přestaňte argumentovat tím, že bez těchto opatření by naše zdravotnictví zkolabovalo – už jen tímto tvrzením prokazujete, že nejste lékař v ČR. Zaprvé zdravotnictví v ČR kolabuje už nejméně 15 let, zadruhé v současnosti jsou nemocnice obsazené méně než na svou poloviční kapacitu. Značná část obyvatel ČR už virózu prodělala, tak jak každoročně – letos to bylo zajímavější v tom, že jsem na týden naprosto ztratil chuť a veškeré jídlo bylo typu „hlína“.
Zrovna dneska probublala do mainstreamu nějaká čísla k tomu tématu „jakési slabší virózy“ [ https://www.novinky.cz/clanek/-40322447 ]: třetina hospitalizovaných umře. A protože pětina tam ještě leží, nakonec bude mrtvých celkem třeba 40 %. Asi jste z nějakého drsného kraje, jestli tohle u Vás do kategorie „jakési slabší virózy“. Samozřejmě, z počtu mrtvých nijak neplyne vhodná míra „paniky“ či přiměřenost jednotlivých protiopatření. Ale nevím, jestli takovými nálepkami mimo realitu už předem neshazujete cokoli, co chcete napsat.
S těmi specialisty mi to asi uniklo: kteří konkrétně specialisté? A na co specialisté? Co já čtu, zrovna u počtů obětí je docela shoda, že je jich ve skutečnosti o kus víc, protože mrtvé mimo nemocnice vyšetřují málokde. Tak by mě zajímalo, jaké přesně specialisty máte na mysli a jak velká část z nich se tak vyjadřuje, jestli třeba to není hrstka v moři těch, kteří mají odlišný názor.
Je osvěžující slyšet mezi tradičními katolíky přepočítávání na peníze. Tak dokonce můžeme specialisty vůbec vynechat, protože pár mrtvých míň či víc s těmi miliardami moc nepohne.
Člověk si pak musí vzpomenout na jistého Alfieho Evanse. Tehdy stáli (nejen) katolíci v jednom šiku, že je potřeba jej udržet na přístrojích, ať to stojí, co to stojí, klidně i přes půl kontinentu přepravit atd. Dnes se naopak (i na DaH to bylo, myslím i od respektovaných přispěvatelů) říká, že to kosí hlavně staré, co by stejně už moc dlouho nežili (což paradoxně byl i Alfieho případ, jen nebyl starý), takže by se to s protiopatřeními nemělo přehánět, kdyby měla lézt do peněz. I v Alfieho případu figurovalo mnoho specialistů, ale mám podezření, že praví katolíci se „specialistů“ dovolávají jen tehdy, když tito říkají, co katolíci chtějí slyšet…
Musím říct, že díky dnešní situaci jsem v hodnocení Alfieho případu opatrnější. V článku na Novinkách mě zaujalo, že ventilátory pomohly jen pětině pacientů, a to ještě jen ve smyslu, že byli odpojeni živí, ne nutně že mají plíce v původním stavu. A už víckrát jsem četl (i článek to zmiňuje, ale jen lehce), že ty ventilátory jsou výborná krátkodobá pomoc, ale při delším připojení to ty plíce jaksi devastuje, takže pro dnešní situace je jejich použití s velkým otazníkem (čemuž se ta čísla zdají odpovídat). Nevím, jak přesně to tehdy z medicínského pohledu bylo, ale je z katolického pohledu skutečně nutné udržovat při životě (bránit přirozené smrti) za každou cenu, nebo můžou tihleti specialisté říct, že naděje na zlepšení není a že dokonce i jen dlouhodobé udržování při životě dotyčného vlastně dál poškozuje, tedy to „není v jeho nejlepším zájmu“? (Nejlepším zájmem katolíka je navíc spása duše, ne zůstat co nejdéle živý.) Nebo naopak, pokud Alfieho život měl být udržován za všech okolností, není příliš lehkovážné mluvit dnes o slabší viróze, místo abychom se stejným nasazením včetně preventivních opatření chránili životy ohrožených a nakažených?
Pokud berete informace „z mainstreamu“ za 100% spolehlivá, tak to snad abych si šel rychle koupit Blesk, abych byl v obraze.
Níže je několik odkazů na specialisty, kteří mají naprosto odlišné názory než Váš „mainstream“.
Imunolog Dr. Miroli: https://youtu.be/e8-MSY7XPqQ
pneumolog Dr. Wodarg http://www.wodarg.com
Také se lze podívat na porovnání počtu mrtvých letos a ve stejných obdobích v historii v „těžce zasažené“ Anglii https://theconversation.com/coronavirus-how-the-current-number-of-people-dying-in-the-uk-compares-to-the-past-decade-134420
Pak o tom, jak epidemie nabírá na síle v ČR https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/chripka-smrt-epidemie-szu.A190212_192604_domaci_niv – jen to není letošní, vloni ale vláda paniku neschválila.
Patrně také nikde nezjistíte, jak se stanovuje příčina úmrtí, zkrátím a zjednoduším to: je to v lepším případem odhadem, zvláště u viróz a v případě více příčin se uvádí jedna. V současné situaci se přednostně píše „covid“, přestože testy na protilátky se běžně nedělají, zvláště ne u těch, kteří jej už nepotřebují, navíc současné testy na „covid“ mají až 60% nepřesnost.
A máte pravdu, jsem z drsného kraje, říkáme tomu tady Valle Lacrimarum, a počítáme s tím, že jednou stejně zemřeme.
Probublalo i do mainstreamu neznamená, že informace z mainstreamu pochází. Je triviálně k nalezení, ale chcete-li: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.04.23.20076042v1
Citujete dva specialisty, ale většina specialistů má jiný názor. Podle jakých objektivních kritérií si mám jako laik vybrat zrovna ty Vámi citované, vybírám-li si bez předchozího zaujetí (kdyby si někdo vybíral podle toho, co se mu víc líbí, žádné specialisty by nepotřeboval)?
Odkaz na článek z The Conversation nechápu, četl jste to vůbec? Těch historicky podprůměrných 90000 úmrtí zahrnuje jediný(!) případ covidu, článek je z doby předvirové a ukazuje, že nic nenasvědčuje tomu, že by vir už tehdy (před vypuknutím epidemie v UK) nějak skrytě řádil v populaci. Jinak samozřejmě vir počet úmrtí proti normálu výrazně vychyluje, stačí vzít novější data: https://fullfact.org/health/ons-2020-covid-death-totals/
Šlo by pokračovat dál, ale nevím, jestli to má cenu, tak zatím počkám, jestli tato skutečná čísla, jak píšete „porovnání počtu mrtvých letos a ve stejných obdobích v historii“ změní Váš názor, nebo jestli ve skutečnosti o žádná čísla a fakta vůbec nejde, protože jste měl nejprve názor a podle něj si teprve vybíráte specialisty a zdroje. No a hlavně teda bylo těžiště mé reakce v něčem jiném, debata o viru samém mě zas tak nebere.
Ad Matěj 2/5. Takže podle Vás má pravdu většina právě proto, že jde o většinu. Zajímavé.
Článek na The Conversation je z doby před panikou, nikoli před „koronavirem“. Je tam jasně psáno (četl jste vůbec ten článek?) že ten první mrtvý se nakazil v Británii. Pak už samozřejmě následovala zinscenovaná panika, s hlavním „nemocným“ Borisem J., o němž málokdo v UK pochybuje, že si to nasimuloval.
Dále jsou samozřejmě dohady o přesnosti zjišťování virusu, stejně jako o tom, kdy se vlastně poprvé projevil (pravděpodobně už v listopadu 2019, popsán byl už někdy 2015).
Pod pláštěm koronavirusové paniky se provádí více nebo méně skrytá euthanásie – už jsem psal o tom, jak se do statistiky vyplňuje příčina úmrtí – někde k tomu dostávají lékaři instrukce ve stylu – měl infarkt + přejel ho vlak + zjistil se koronavirus – tak příčina je virus.
Na druhou stranu jsou věci, na kterých se shodneme (neboť jste to nepřipomínkoval): náhubky nás před infekcí nechrání, testy na „covid“ jsou extrémně nepřesné, stovky miliard z rozpočtu mizí neznámo kam…
Můžete doložit to o tom simulování Johnsona? Co já vím, ležel na JIPce a jednu dobu dostával i kyslík, to by byla hodně zdařilá simulace.
Nevím, jak moc sledujete Británii, já pro britskou firmu pracuji už několik let. Vědomě jsem psal „málo kdo v UK pochybuje, že si to nasimuloval“, už jen proto, že „onemocněl“ přesně v okamžiku, kdy to politicky nejvíce potřeboval. Sice podle veřejných informací byl na JIPce, ale ne na dýchači (to je pravdu nepříjemné), ale pouze na kyslíku, což je otravné ale chvíli se to dá vydržet. Politicky tím prokázal, že je „muž z lidu“, který může chytit virózu jako každý jiný. Např. Dr. Dr James Gill, Warwick Medical School, říká:“For some people the Coronavirus outbreak just became real.“ – až po Borisově hospitalizaci začali někteří brát koronavirus vážně.
Ať se to bere z kterékoli strany, byl to šikovný politický krok v nejvhodnějším okamžiku.
Já apriori nevím, kdo má pravdu. Vy snad ano? Pokud ne, zkusím zopakovat otázku: podle jakých objektivních kritérií laik pozná, že pravdu mají Vámi zmínění dva specialisté, zatímco ostatní specialisté (resp. jejich většina) se mýlí?
„Panika“ je prázdná nálepka, bavme se prosím vážně, tedy o faktech. Čísla v článku z The Conversation zahrnují přesně jednoho mrtvého na covid, tedy uváděné porovnání počtu mrtvých neříká o diskutované epidemii vůbec nic.
Shodneme se na tom, že nelze vyloučit riziko zkreslení statistik nesprávným určováním příčiny úmrtí. Proto zcela souhlasím, že je třeba se dívat na ty excess deaths, ty okecat nejde. Jen v tomto směru pochopitelně nejsou příliš zajímavá čísla před epidemií, ale až z jejího průběhu.
Na odbornou publikaci jste už nereagoval, tak se s dovolením opět vrátíme k mainstreamu: data pro mnoho zemí máte přehledně graficky na https://www.ft.com/coronavirus-latest. Zjevně v mnoha zemích ve stejném čase jako epidemie dochází k výraznému nárůstu úmrtí proti průměru posledních let. Racionální úvaha je vidět tam souvislost, pokud tvrdíte opak, předložte argumenty. Když jsem hledal tu stránku (nedávno jsem z ní viděl právě ty grafy excess deaths), narazil jsem i na https://www.economist.com/graphic-detail/2020/04/16/tracking-covid-19-excess-deaths-across-countries, kde jsou grafy zobrazující v těchto úmrtích navíc i jen počty úmrtí přisuzovaných covidu. A skutečně je vidět, že ta evidence je nepřesná — ale téměř vždy naopak, než jste si mylně myslel s tím infarktem na kolejích.
Proč jsem „nepřipomínkoval“ zbytek, jsem psal a stále to platí: čísla ukazují, že mnohá Vaše tvrzení byla zásadně mylná — a nejsou to čísla vybraná mnou, ale Vámi, to Vy jste přišel s tím, že relevantní je to porovnání letošních úmrtí s průměrem. Čísla jste neměl, teď je máte. Buď můžete změnit názor, nebo můžete předložit vlastní čísla z důvěryhodnějších zdrojů (což ovšem nevidím moc reálně) — nebo můžete fakta prostě ignorovat, pak bude ovšem zjevné, že žádné diskuse s Vámi nemají smysl.
Zrovna dneska probublala do mainstreamu nějaká čísla k tomu tématu „jakési slabší virózy“ [ https://www.novinky.cz/clanek/-40322447 ]: třetina hospitalizovaných umře. …….
Momentálně jsem uvízlý na Novém Zélandu. Sem přivezla nákazu jedna žena přiletěvší ze Singapuru, která se ještě, než u ní choroba propukla, 2x proletěla mezi ostrovy. Třebaže byla ona, všechny posádky letadel a všichni, kteří byli zjištěni, že s ní byli v kontaktu, okamžitě izolováni, infekce se rozšířila. Když počet nemocných překročil stovku, vláda vyhlásila na měsíc přísnou karanténu – přísnější než v ČR. V chodu zůstaly jen nezbytné podniky, obchody a samozřejmě nemocnice. Občanům bylo zakázáno – no, spíše doporučeno – vzdalovat se dále než 2 km od bydliště. Mého zetě ještě před tím poslal zaměstnavatel pracovat z domu. Roušky nejsou povinné, je doporučena ta vzdálenost min. 2m. Před obchody jsou dlouhé fronty, protože dovnitř pouštějí sekuriťáci jen omezený počet nakupujících.
Výsledkem je cca 1000 zjištěných nemocných, asi 12 zemřelých, 14 lidí na ARO, 3 v těžkém stavu.
Nyní už týden je karanténa změkčena, už se může jezdit na výlety, ale stále se nesmí létat mezi městy ani do zahraničí.
Napsal jsem, že „že za rozumnou míru stanovila…“, tím jsem měl na mysli, že to takto stanovila vláda – to nutně neznamená, že opatření považuji za rozumná i já. Každopádně je to ale rozhodnutí legitimní autority, které jsme povinni uposlechnout, pokud se to nepříčí přirozenému nebo Božímu zákonu, nebo zdravému rozumu (viz Lev XIII, Libertas praestantissimum). Můj názor je takový, že jako jednotlivec, navíc laik, nemohu posuzovat, zda je nebo není proti zdravému rozumu pravidlo 2m a rouška při blízkém kontaktu s neznámými lidmi. Mohu však dobře posoudit, že proti zdravému rozumu je vynucovat roušku např. když jsem sám v lese, nebo zcela neproporčně uvalovat přísnější omezení na bohoslužbu než na jiné oblasti života společnosti.
Také netvrdím, že bez našich konkrétních přijatých opatření by zdravotnictví zkolabovalo. To neposoudím ani já, ani Vy, a tohle „coby kdyby“ bude prakticky nemožné posoudit ani zpětně zdravotnickými statistiky. Já jen tvrdím, že snaha předejít kolapsu zdravotnictví je jedním z legitimních důvodů pro opatření vlády.
Není moc jasné, proč by jednotlivec nemohl posuzovat vhodnost nějakých opatření – ale uznávám, že ne každý je odborník a najít důvěry hodné informace na internetu může být dost náročné.
Jestli jsou opatření relevantní nebo ne a jestli měla nějaký kladný/záporný vliv může posoudit snad každý, kdo má přístup ke statistice a je schopen rozumně uvažovat, výše jsem uvedl nějaké zdroje.
Důvěra ve vládu je krásná věc, ale snaha vlád v posledních 15+ letech ve zdravotnictví směřovala k jeho kolapsu, a bylo by velmi naivní se domnívat, že právě letos vláda otočila o 180 stupňů.
Z počátku byla doporučení vlády rozumná -nosit roušky, vyhýbat se kontaktům. Ale jak to v byrokracii bývá – najednou příkaz nosit roušky všude, desetitisícové pokuty – i když jsem sám v lese, v autě či na balkoně – četli jste o těch udáních(?!) – prostě naše státní byrokracie si chrochtá!
Včera jsem četl ve zprávách, že vůbec nejlépe se nákazou vyrovnal Vietnam. Zajímavé!
To, o čem mluvím, nemá nic společného s „důvěrou ve vládu“, ale s tím, kdy jsme ve svědomí povinni poslechnout legitimní autoritu.
ad „vliv může posoudit snad každý, kdo má přístup ke statistice“: představa, že si „vygooglíte“ nějakou statistiku, a podle toho posoudíte relevantnost vládních opatření je, nezlobte se, naivní. Když jsem napsal „bude prakticky nemožné posoudit zpětně zdravotnickými statistiky“, měl jsem na mysli to, že vliv jednotlivých opatření není možné z dat, která jsou k dispozici, posoudit matematicky, tedy z principu, a ne to, že by v ústavu pro zdravotnické informace pracovali troubové a čeká se jen na někoho, kdo si na netu najde nějaká data a udělá z toho závěry.
OK, pochybovat můžete, ale netvrďte!
Ad Hraničář:
K Vašemu tvrzení o údajnému posunutí data Ukřižování (diskuse zde http://www.duseahvezdy.cz/2020/04/16/odporuji-si-evangelni-zpravy-o-vzkriseni-pana/#comments) Vás několik diskutujících vyzvalo, abyste své tvrzení doložil.
Já jsem poukázala na nelogičnost tvrzení, že sv. evangelista Jan časově zařadil ukřižování o den dříve než synoptikové, je-li postaveno na skutečnosti, že Jan sice píše o Poslední večeři (Jan 13), ale s jinými podrobnostmi, než synoptikové, a dále na tom, že údajně píše o nějaké plánované večeři „která teprve má být“, když o žádné takové vůbec nepíše.
Nyní, v této jiné diskusi, citujete jiný článek téhož autora na ateistickém webu, který se opět mýlí: Vámi citovaný ateista dovozuje z „Jan 19,14“, že ve 12:00 hod. došlo k Ukřižování. To je ale nanejvýš nelogický, absurdní vývod – posuďte sám:
Jan 19,14: „Byl den příprav na velikonoce, kolem poledne. Pilát řekl židům: „Hle, váš král!“
Pan dr. Radomír Malý Vám již v minulé diskusi vysvětlil, že nejsou žádné „různé hodiny umučení našeho Pána“. Jan nepíše o hodině smrti vůbec, a synoptikové shodně vypovídají, že od šesti do devíti hodin, tj. podle židovského počítání času od dvanácti do tří odpoledne, nastala tma. Podle všech tří evangelistů Ježíš zemřel kolem deváté (tj. naší třetí) hodiny.
A na Vaši repliku „…podle popisu Jana byl Ježíš ukřižován o den dříve než u synoptiků…“ Vám pan dr. Malý ocitoval z evangelia sv. Jana: „Tam tedy, poněvadž byl židovský pátek, položili Ježíše, hrob byl totiž blízko…“ (Jan 19,42). I Jan píše o ukřižování v pátek přesně tak jako synoptikové.
Jste syt? Nebo si ještě chcete přidat?
Christopher Ferrara a jeho Thomas More Society v zastoupení několika tradičních kněží (a také tří ortodoxních židů) žalovali stát a město New York a domáhali se soudního zrušení zákazu bohoslužeb za situace, kdy se v USA konají masové demonstrace levicových aktivistů. Federální soud jim v pátek vyhověl a rozhodl, že bohoslužby musejí být povoleny ve stejném rozsahu jako demonstrace a provoz nákupních středisek. Biskupská konference státu New York nicméně následně sdělila CNN, že se bude státními příkazy nadále řídit, třebaže ji k tomu už nic nenutí. Dr. John Rao to komentuje na Rorate Caeli: „Zdá se, že k této zbabělé zradě biskupů mohou být jen dva důvody, přičemž oba pramení ze strachu, který jejich vznešenému úřadu neslouží ke cti. První je strach ze soudních žalob bezkrupulózních lidí, kteří by s vidinou velkého majetkového zisku tvrdili, že církevní autority umožňující větší počty lidí, než jaké stát považuje za vhodné, vytvořily situaci, v níž se oni nakazili. Druhý strach je hlubší: strach z toho, že urazí Zeitgeist a Cuomy a Di Blasie, kteří uplatňují stále svévolnější, ignorantštější, nebezpečnější a protikatoličtější požadavky. Nezdá se, že by potenciální soudní spory děsily supermarkety; nástupce apoštolů ve Spojených státech ano.“
ani jedno ani druhé