Dopis premiérovi a prof. Prymulovi

Vážení pánové
Ing. Andrej Babiš
předseda vlády České republiky
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
předseda Ústředního krizového štábu

Žádost o revizi krizových opatření za účelem umožnění omezeného výkonu práva na
projev náboženského vyznání

Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Ústředního krizového štábu,
obracím se na Vás jako občan a také jako advokát dlouhodobě působící v oblasti ochrany svobody
náboženského vyznání. Dovoluji si Vás požádat, aby krizová opatření přijatá v souvislosti
s nouzovým stavem byla upravena tak, aby

(a) byl umožněn pohyb osob za účelem přijetí individuální duchovní péče a služby, včetně
návštěv kostelů, modliteben a jiných bohoslužebných prostor,

(b) bylo umožněno shromažďování určitého minimálního počtu osob (např. 15 nebo 30) pro
účely bohoslužby nebo jiných náboženských úkonů,

(c) bylo stanoveno, že pacient nacházející se v situaci ohrožení života má právo na návštěvu
duchovního ve zdravotnickém zařízení.

Domnívám se, že navrhované úpravy nesníží standard ochrany proti šíření koronaviru, odstraní
rozpor v existujících opatřeních a umožní alespoň omezený – vážnosti situace odpovídající –
výkon práva na svobodu projevu náboženského vyznání.

K podrobnostem uvádím:

Svobodu náboženského vyznání a jeho projevů zaručuje čl. 16 Listiny základních práva a svobod
(„Listina“) a řadí je mezi základní lidská práva a svobody (jako např. právo na život,
nedotknutelnost obydlí či vlastnické právo), kterým poskytuje nejvyšší stupeň právní ochrany.
Výkon svobody náboženských projevů může být omezen pouze zákonem „jde-li o opatření v
demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a
mravnosti nebo práv a svobod druhých“ (čl. 16 odst. 4 Listiny). Platí také, že „zákonná omezení
základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené
podmínky“ (čl. 4 odst. 3 Listiny) a že přijatá omezení musí šetřit podstatu a smysl základních práv
(čl. 4 odst. 4 Listiny).

Nijak nezpochybňuji, že za současné situace je naplněn legitimní účel omezení náboženských práv
spočívající v ochraně zdraví. V porovnání s jinými základními lidskými právy je však dopad
vládou přijatých opatření do sféry náboženské svobody nepoměrně tvrdší.

Je přirozené, že v případě opatření přijímaných v takovém spěchu, nemusely být domyšleny
všechny jejich dopady. Usnesení vlády ze dne 15. března 2020, č. 215 zakazuje volný pohyb osob,
přičemž mezi povolenými výjimkami nejsou žádné, které by souvisely s možností účasti na
náboženských úkonech, bohoslužbách, dokonce ani s individuálním přijetí duchovní péče či
služby. S tím kontrastuje možnost, kterou toto usnesení poskytuje pro potřeby výkonu povolání
nebo činností sloužících k zajištění „individuální duchovní péče a služby“ [čl. I. písm. g) bod 3
usnesení].

Nejednoznačnost uvedených ustanovení vede k nejistotě ohledně toho, jak budou vykládána.
Doslovná interpretace vede k závěru, že duchovní může navštěvovat věřící u nich doma či
v zaměstnání, ale věřící nemohou za duchovním zajít do kostela, aby jim např. podal Eucharistii
nebo udělil svátost smíření (zpověď). Věřící pravděpodobně nemůže ani individuálně zajít do
kostela či modlitebny, aby se zde (bez kontaktu s jinými) pomodlil, protože takovou cestu nelze
podřadit pod žádnou z usnesením stanovených výjimek.

Snad jedině, že by návštěva kostela představovala cíl cesty nezbytně nutné k obstarání základních
životních potřeb [čl. I. písm. c) usnesení]. Pro mnohé přijetí duchovních služeb skutečně
představuje intenzivnější životní potřebu než například nákup kosmetiky! Je však příliš riskantní
spoléhat na takový výklad ze strany orgánů veřejné moci.

Výše uvedené náboženské úkony – jsou-li realizovány individuálně – představují přitom
podstatně menší nebezpečí přenosu choroby než jiné povolené činnosti. Podání Eucharistie či
zpověď trvají řádově minuty. Z vnějšího pohledu se příliš neodlišují od rychlé návštěvy pošty,
úřadu, banky či nákupu. Adoraci či jiný druh osobní modlitby v kostele lze uskutečnit tak, že počet
přítomných osob nepřesáhne jisté stanovené množství, přičemž se spolu nedostanou do žádného
kontaktu.

Zákaz pohybu osob za účelem přijetí individuální duchovní péče a služby, včetně návštěv kostelů,
modliteben a jiných posvátných či bohoslužebných prostor, jsou opatření mimořádně tvrdá,
nepřiměřená a v porovnání s jinými disproporční, tedy podle všeho rozporná s čl. 4 odst. 3 a 4 a
čl. 16 odst. 4 Listiny.

Jako neúměrný vnímám také zákaz veřejných či soukromých bohoslužeb a jiných náboženských
úkonů konaných nikoliv individuální formou. Rozumím tomu, že základní strategií vlády při boji
s koronavirem je v co největší míře omezit shromažďování lidí, a nechci tuto strategii nijak
zpochybňovat, ani k tomu nejsem kompetentní.

Přesto však lze poukázat na absenci proporcionality přijatých opatření. Je povoleno, aby se ve
výrobních provozech setkávaly stovky pracovníků a trávily společně celou směnu. Počet lidí
v supermarketech není ničím omezen, ani délka nákupu. Cestování prostředky veřejné dopravy je
povoleno bez jakýchkoliv omezení.

Je třeba si klást otázku, zda je přiměřené, aby v tomto kontextu byla naprosto zakázána
bohoslužba. Katolická mše sv. ve všední den netrvá ani třicet minut, v neděli může trvat cca 40
minut. Není technický problém účast na ní omezit určitým maximálním počtem osob a všem
nařídit používání ochranných prostředků dýchacích cest. Naše kostely jsou přitom prostorné,
takže lze zajistit také dodržování bezpečné vzdálenosti mezi účastníky bohoslužeb.

Nelze se ani obávat, že by povolení účastnit se bohoslužeb bylo ze strany veřejnosti nadužíváno.
Autobusy jezdí ostatně také poloprázdné. Církevní představitelé dali věřícím srozumitelně najevo,
že jsou v současné situaci zproštěni nedělní povinnosti účasti na bohoslužbách.

Protože nemám dostatečné odborné znalosti, nedokážu posoudit, zda naprostý zákaz bohoslužeb
a návštěv kostelů je nezbytný pro ochranu veřejného zdraví. Dokážu však porovnávat. Pokud je
účast např. 15 osob po dobu 30 minut na bohoslužbě nebezpečná, není absence restrikcí počtu
osob na pracovišti či využívání hromadné dopravy mnohem závažnějším hazardem? Jestliže jsou
možné pohřby (bez omezení), proč ne křty?

Pokud jde o návrh, aby pacient nacházející se v situaci ohrožení života měl právo na návštěvu
duchovního ve zdravotnickém zařízení, ten vychází ze současné legislativy [§ 28 odst. 3 písm. j)
zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách]. Vyskytují se obavy, že za současného krizového
stavu může být toto právo umírajícím upíráno. Pro mnohé pacienty v situaci blížící se smrti
představuje potřeba smířit se s Bohem jedinou skutečnou potřebu, podstatně důležitější, než je
samotná zdravotní péče. Je přitom samozřejmostí, že duchovní, kteří poskytují pacientům
duchovní útěchu, se musí podrobit všem potřebným hygienickým opatřením (ochranný oblek
apod.).

V úvodu dopisu uvedené návrhy úpravy krizových opatření nemají za cíl podkopat účinnost
vládou přijatých opatření. Cílem dopisu je upozornit na to, že v naší zemi je nemálo lidí, pro něž
jsou různé formy duchovního života základní životní potřebou, a že jak oni, tak duchovní, kteří se
jim snaží být na blízku, se pohybují v prostoru značné právní nejistoty. V dobách krize není
důležité zajistit pouze chod ekonomiky, ale také udržet duchovní hodnoty. Ty jsou v konečném
důsledku pro rozkvět země podstatnější.

Dovoluji si Vás proto požádat o změnu přijatých omezení.

S přátelským pozdravem
JUDr. Jakub Kříž, Ph.D.
advokát
Na vědomí
PhDr. Lubomír Zaorálek, ministr kultury

Poznámky šéfredaktora

Dopis byl psán před tím, než prof. Prymulu vystřídal v čele krizového štábu ministr Hamáček.

Formality dopisu byly mírně ukráceny, vlastní text ponechán celý.

Obecně nelze s obsahem dopisu než souhlasit – ve srovnání s ostatními oblastmi jsou omezení uvalená na náboženský život těžce disproporční a neobhajitelná.

Ignác Pospíšil

27 Responses to Dopis premiérovi a prof. Prymulovi

  1. Renda napsal:

    Omezení je na 30 osob . Odstup 2 metry. Že se neslouží , že rozhodnutí pastýřů.

    • Wenceslaus napsal:

      Není to rozhodnutí biskupů, to se zakládá na aktuálním právním stavu. Podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví (které nyní platí místo nařízení vlády) je zakázán volný pohyb osob s výjimkou tam uvedených případů. Cesta do kostela tam nikde není (stejně jako např. hojně zmiňovaná cesta na chatu), snad by se to mohlo vztáhnout pod zajištění nezbytných potřeb, jak na to poukazuje JUDr. Kříž. Ovšem není vůbec jisté, že by to takto vnímaly i státní orgány.
      https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/03/Mimořádné-opatření-prodloužení-omezení-pohybu-osob.pdf

      • Marie Tejklová napsal:

        Pochopila jsem to stejně jako pan Wenceslaus a obávám se, že argumentovat případně před policií/soudem tím, že někdo tvrdil v komentáři na internetu, že se to může, mi bude k ničemu.

        • Lucie Cekotová napsal:

          Tím si nejsou jisti ani právníci, co jsem se tak ptala. Rozhodování vlády a dalších orgánů je natolik chaotické, že v podstatě nikdo pořádně neví, jak by se to vykládalo. A obávám se, že to nezjistíme, dokud někdo opravdu nedostane tu drakonickou pokutu a nebude se o ni soudit – nejspíš nikdo z nás si nepřeje to otestovat na sobě. Tak se mi zdá, že správné jsou obě cesty: bylo by dobře, kdyby se na základě dopisu dr. Kříže vyjasnil právní stav a vláda se vyjádřila jasně aspoň ve věcech, o nichž je tam řeč, a my věřící bychom zase měli žádat své pastýře, aby nařízení státu dodržovali, ale nešli nad ně. To znamená, že pokud se opravdu vyjasní, že při odstupu 2 m a účasti do 30 lidí stát nic nenamítá, neměli by biskupové zakazovat veřejné bohoslužby, natož pak zakazovat kněžím další pastoraci, například křty, zpovídání a návštěvy věřících. – Mimochodem, byla jsem včera nakupovat v Lidlu, kde odstup nedodržoval nikdo, obchod byl plný a lidi se vesele tlačili například kolem regálů se zeleninou. Nechápu, v čem je epidemiologicky nebezpečnější mše svatá v našich často velkých kostelech, kde se lidi rozsadí přiměřeně daleko od sebe a hodinu víceméně setrvají na místě. (Tedy kromě toho, že z ní nemá žádný příjem Agrofert.)

    • A.V. napsal:

      Ad Renda:

      Zcela správně. Pan advokát Kříž si stěžuje světské vládě na její údajně nepřiměřeně restriktivní opatření vůči katolické bohoslužbě, ale světská vláda přece veřejné bohoslužby nezakázala, pouze zpřísnila jejich hygienické podmínky, což je v době pandemie zcela legitimní. Navíc, návštěvu Mše svaté lze i v době zákazu pohybu na veřejnosti podřadit pod návštěvu osoby blízké, což je katolíkovi každý vysvěcený kněz coby alter Christus. A zákaz pohybu se na návštěvy osob blízkých nevztahuje, což panu advokátu Křížovi zřejmě uniklo.

      Pan advokát Kříž pláče dobře, ale na špatném hrobě. Tím správným hrobovým místem (jak nechtěně trefné!) je ČBK a jednotliví biskupové, kteří vydali zákaz veřejných bohoslužeb státem nevynucený.

      Odvaha pana advokáta Kříže mu jde ke cti, ale možná se měl nejprve poradit s nějakým pravověrným knězem, aby jeho soukromá iniciativa neudělala více škody než užitku.

      • Ignác Pospíšil napsal:

        Nemáte pravdu. Zákon kněze jako osobu blízkou určitě neuznává. V současné době není možné jít z hlediska českých zákonů legálně do kostela vůbec, snad jen s odkazem, který zmiňuje doktor Kříž – a který sekularistický stát určitě neuzná.

        • George Smiley napsal:

          Osobou blízkou je v českém právním řádu člověk, jehož újmu bychom pocitovali jako vlastní.
          V podstatě to může být kdokoliv, tedy i kněz.

          • A.V. napsal:

            Ad Ignác Pospíšil:

            Už Vám na to odpověděl George Smiley, ale já to ještě upřesním: podle § 22 odst. 1 obč. zák. se za osoby blízké považují mj. jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

            Většinový výklad tohoto zák. ustanovení pak vztah, který se zakládá při určitých náboženských obřadech (např. vztah křtěnce a kmotra, farníka a „jeho“ kněze apod.), přičemž tento vztah nebude zúčastněnými chápán pouze formálně, ale bude takové intenzity, že bude vykazovat rysy poměru obdobného rodinnému. V těchto případech nebude zpravidla možno na existenci takového vztahu usuzovat na základě soužití těchto osob, ale spíše na základě vzájemné sounáležitosti těchto osob, na základě vzájemného sdílení vlastního soukromého života, pomoci v závažných životních situacích atd. Mají-li být výše uvedené osoby pokládány za osoby blízké, musí být zároveň splněna podmínka, že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Vztah mezi výše uvedenými osobami tedy nemůže být ryze formální, musí navíc vykazovat právě tuto kvalitu. Tak např. osoba, která sice byla jinému kmotrem při křtu, ale od té doby se s křtěncem vůbec nestýká, není s ním v jakémkoliv kontaktu, nebude podmínku újmy pociťované důvodně jako vlastní splňovat, a nebude tak moci být pokládána za osobu blízkou. Obdobně i katolík – „jednoročák“ stěží obhájí své tvrzení o vnímání knězovy újmy jako újmy vlastní. Splnění této podmínky je nutno posuzovat vždy individuálně v každém konkrétním případě. Půjde tedy o to, prokázat, že vzájemný vztah posuzovaných osob není ryze formální, nýbrž vykazuje alespoň takovou intenzitu a kvalitu, že by újma způsobená jedné osobě byla druhou důvodně pociťována za újmu vlastní.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Myslím, že je třeba používat zdravý rozum, k tomu nabádal sám Prymula. Znám některé kostely, byť tvoří spíše výjimku, jež jsou v určitých hodinách otevřené, je tam vystaveno Sanctissimum, kněz sedí v lavici, u zpovědnice svítí zelené světlo a jakmile někdo tam přistoupí, kněz se ihned zvedne a jde dotyčného vyzpovídat. Toto rozhodně neodporuje karanténnímu opatření. Věřící i kněz jsou v tom kostele s rouškami, u dveří je dezinfekce, sedí v rozestupu minimálně 2 m. Já jdu na nákup nebo do přírody, což v rámci karanténních opatření mohu, a jestli se přitom stavím v kostele, protože jdu kolem něj, to přece není proti žádnému sanitárnímu nařízení, nota bene kněz může i podle těchto opatření poskytovat individuální duchovní péči, k níž patří samozřejmě sv. zpověď. Takže apeluji: používejme zdravý rozum.

          • Renda napsal:

            Někde je možná mše při účasti 20 lidí , naproti radnici , zpověď , přijímání. Někde se zpovídá , někde ne…paradoxně na venkově , malém městě , v okresním městě aspoň ta zpověď je možná. Lidé jezdí do práce , auta policie nekontroluje , za jakým účelem jedou , to samé na ulici je volný pohyb s rouškou. Doprava , byť v omezeném režimu funguje. Ale mše , to ne , to ČBK raději zakáže , stačí vám telka , duchovní přijímání , ani tu velikonoční zpověď vám všude neumožnime. Hlavně poslouchejte , platte , restituce jsou vybojovany , o prachy jde až v prvním případě. Paradoxně v této věci jsou rozumnější koncilní konzervy , než FSSPX.

            • Renda napsal:

              Na farních webech je uvedeno , že zpověď jen v nutném případě. Kněží se neobtezuji jezdit za seniory , které odkazali on line , aby je vyzpovidali , podali eucharistii. Měl jsem za to , že aspoň ta zpověď bude ve farnostech.

  2. Fhfzdzdgvjf napsal:

    Co takhle zpověď umírajících přes šifrovaný telefon? Je to možné?

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Ne. Nelze zpovídat přes telefon.

      • Pavel napsal:

        Nelze ve smyslu je to zakázáno nebo ve smyslu zpověď by nebyla platná? Jen se ptám. Z doslechu znám případy kdy se lidé takto zpovídali.

        Existuje možnost zpověď v nouzové situaci na dálku povolit (z hlediska papeže a nějakých změn církevním právu)?

      • Marcel napsal:

        ale jde. Zpovídám se jedině přes telefon. Tatím mi žádný farář neodmítl.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Nejde. Všechny tyhle „zpovědi“ jsou atomaticky neplatné. Pokud to takto nějaký kněz praktikuje, tak je to pěkný darebák.

        • Libor Rösner napsal:

          Pokud netrolíte, pak se zpovídáte neplatně. Tato svátost vyžaduje osobní setkání.

        • George Smiley napsal:

          Ono jde i sloužit mši svatou na Velký pátek. Jak praví legendární vtipek „zkusil jsem, a šlo to“.
          Ano, jde to. Ale nesplňuje náležitosti tak, aby byla svatá zpověď byla platná.

  3. Tereza napsal:

    Shromažďování 30 lidí je přece již dávno pasé a nyní jsou povoleny pouze 2 osoby pohromadě. I když je pravda, že biskupové řekli, že se „prakticky ruší mše“ ještě, když nemuseli, myslím nějak o dva dny dříve.

    Jinak co se týče bodu a) z dopisu, tak ten máme povolen, individuální duchovní služba je vládou povolena. Nechápu, že to advokát neví.
    Samozřejmě o bodu b) je třeba diskutovat. Pokud lidé chodí ke svatému přijímání ve stanovených dobách, lidí je v kostele tolik, co by bylo na mši (ve všední dny), takže situace je absurdní a mělo se to řešit hned na začátku – měli to řešit biskupové (jenže to vypadá, bohužel, na pohodlnost), a to hned, protože 1) buď jsme přišli o mše svaté zbytečně 2) anebo není možné ani „shromažďovat“ lidi v kostele při individuální zpovědi a podaném svatém přijímání.

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Tereza: Maximálně 2 osoby pohromadě kromě rodinných příslušníků…., ale když v kostele klečí před vystaveným Sanctissimem ve vzdálenosti minimálně 2 m více lidí, je to „pohromadě“ nebo individuálně?

      • Tereza napsal:

        No právě. 😀 Lépe je vědět, že to je celé podvod, tedy pandemie vytvořená médií (tím, kdo je řídí), ve skutečnosti umírají lidé suma sumárum stejně jako na chřipku, v některých zemích stále více na chřipku (ano, i v Itálii zemřelo jednu sezónu 24 tisíc lidí, jako říká primářka Adámková) a chřipka je stále rozšířenější a nakažlivější ve společnosti i přes karanténu, k tomu přidejme hromadné očkování lidí nad 65 především v provincii Bergamo (cca 70 %) a vůbec vysoké proočkování starších lidí v Itálii a ve Španělsku na rozdíl např. od Česka a Slovenska (naočkovaní lidé jsou náchylní k tomu chytnout jiný typ viru a mít pak větší respirační problémy), k tomu ještě fakt, že zemřelí jsou počítaní špatně, protože na koronavirus jako primární kauzu umírá velmi malé % z celkového čísla prezentovaného médií a politiky, a máme odpověď na poslední možné otázky.
        A tím pádem vědět, že se ovečky (ne ty Kristovy) chytly do pasti a zřejmě se jim to i líbí, a řešit detaily těchto umělých vládních nařízení není tak efektivní, jako řešit proč jsou vůbec omezovány naše svobody, když se žádná kalamita neděje, kromě té následné (ekonomický propad, zanedbaní jiní pacienti, nedostatek prostředků na péči všech dalších pacientů, vysoká nezaměstnanost a kolaps malých firem). Tedy… ptám se, zda naše vláda jede cíleně také podle not někoho……..

        Odpověď v duchovní sféře je mnohem jednodušší, nejvyšším cílem vůbec vyvolání této falešné pandemie bylo zrušení slavení velikonočních obřadů po 2 000 letech nepřetržitého slavení. Šelma je na vrcholu svého ničení, a těší se, že se už díky tomu bude moci objevit i druhá šelma, ta z moře.

      • Renda napsal:

        To platí pro chůzi po ulici. V marketech je mnohem víc lidí , u pokladen se tlačí na sebe. A že se mnohde nezpovida , je nonsens. Jen na objednávku , v nutných případech. Co tak navštívit seniory , vyzpovídat , podat eucharistii?

  4. Ignác Pospíšil napsal:

    K tématu: Kázání otce Jakuba Zentnera FSSP a jeho výzva věřícím:

    https://www.youtube.com/watch?v=uPJQvBjUCLI (začátek v 17:40)

Napsat komentář: Tereza Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *