Posoudil a odsoudil se sám
Jak zveřejnil server Aktuálně.cz v příspěvku z 3.10. (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tomas-halik-gott-pohreb-devalvace-hodnot-a-moralni-kyc/r~1a8cc9ace5c111e988f50cc47ab5f122/), tak „katolický kněz Tomáš Halík ostře kritizuje záměr státu podílet se na uspořádání pohřbu Karla Gotta. Hovoří o ‚naprosté devalvaci hodnot a morálním kýči‘…“
„Projevit úctu k uměleckému talentu zemřelého je jedna věc, šílený a nevkusný nápad s národním pohřbem v katedrále věc druhá,“ uvedl Halík v prohlášení, které má deník Aktuálně.cz k dispozici. V něm uvádí, že nejde opomenout Gottovu normalizační minulost.
„V tomto pokusu o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu jde nejenom o projev naprosté devalvace hodnot a morální kýč, nýbrž i o politicky účelovou interpretaci našich moderních dějin a také o další pokus zatáhnout náboženské a církevní symboly do politiky zemanovsko-babišovského populismu,“ kritizuje Halík. Uspořádání státního pohřbu (pozn.: dnes už jen pohřbu se státní spoluúčastí) pro Karla Gotta by považoval za projev hrubé neúcty nejen vůči hrdinům disentu a „skutečným tvůrčím umělcům“, nýbrž i vůči ohromnému množství občanů, kteří se před komunistickou mocí nesklonili.
Na to je nutno reagovat. Církev nemá právo odepřít pohřeb žádnému katolicky pokřtěnému, pokud veřejně od víry neodpadl, neštval a nepodněcoval proti ní, nebyl členem spolků Církvi nepřátelských (např. svobodných zednářů) a nesetrval v tomto stavu až do své smrti. Tak jsem se učil v tajném studiu teologie za totality.
Karla Gotta nechali rodiče katolicky pokřtít. Jeho náboženská formace v dětství a mládí byla ale, pokud je mi známo, nulová. Ke katolické víře se veřejně nikdy nehlásil, jeho osobní a mravní život byl bouřlivý, měl nemanželské děti. Po své svatbě v již pokročilém věku se však umoudřil a žil spořádaným rodinným životem. Proti Církvi nikdy veřejně nevystupoval, naopak v posledních letech dával najevo v různých mediálních rozhovorech hlubší zájem o duchovní hodnoty. Bylo zřejmé, že poctivě hledá. Některé jeho písně mají určitou pozitivní duchovní náplň, proto jsem ho jako zpěváka měl vždycky rád. Jeho gramofonová deska někdy z přelomu 60. a 70. let „Vánoce ve zlaté Praze“ mne vždycky dokáže dojmout až k slzám. To, s jakou procítěností tam Gott zpívá Tichá noc…, mi pokaždé připomene výrok poručíka Columba ze stejnojmenného seriálu, když usvědčil z vraždy a zatkl jednoho zpěváka country: „Víte, přesto si ale myslím, že když někdo tak krásně zpívá jako vy, tak nemůže být zlým člověkem.“ Když někdo s takovým procítěním zpívá Tichou noc, Adeste fideles a další koledy tak jako Gott, ten nemůže být sluhou Antikrista. Měl jsem možnost se s ním před pár lety osobně, byť jen letmo, setkat. Udělal na mne dobrý dojem svojí skromností a vřelým, srdečným vystupováním. Proto si podle mne rozhodně zaslouží církevní pohřeb, a to i z katedrály a se státní spoluúčastí, pokud rodina nemá námitky.
Podle prof. Halíka byl ale Gott „hvězdou normalizačního zábavního průmyslu“. A on nebyl „hvězdou normalizační sociologie a psychologie“? Za komunistické éry když zpěvák chtěl zpívat, herec hrát, učitel učit, vědec bádat, tak musel být s režimem zadobře a „v linii“. Ne každý měl odvahu stát se disidentem. Já jsem přesto tuto cestu zvolil a přiznám se, že rozhodování nebylo pro mne jednoduché, proto vůbec neodsuzuji ty, kteří náleželi k většinové tzv. „šedé zóně“. Pokud neudávali a nevyřizovali si zákulisními manipulacemi s někým „osobní účty“, tak mají mou úctu a respekt jako slušní lidé. O Gottovi nevím, že by se choval vůči někomu podle a unfair. K jeho cti bych též rád uvedl, že nikdy nezpíval politické písně oslavující stranu a vládu.
A jak to bylo s Halíkem, který se samozvaně pasuje do role mluvčího „hrdinů disentu“ a považuje pohřeb se státními poctami pro Gotta za jejich urážku? Hanba jej musí přímo fackovat. Vždyť získal doktorát za normalizace r. 1972 svým spisem Křesťanství jako utopie! Četl jsem ho a je psán z jasně marxistických pozic, Halík v něm podkuřuje komunistické ideologii. Kdyby to nedělal, tak by mu dizertační práci odmítli, to je jasné. To je tím neomluvitelnější, že on na katedře sociologie, kterou vystudoval, si mohl zvolit jako téma dizertace naprosto neutrální téma, např. o nikotinismu v české populaci. Přesto si vybral právě to ideologické, aby se zalíbil režimu – a to byl prý pět let po konverzi ke Katolické církvi, čili svoji víru zapřel.
A „hrdina disentu“? Halík mnohokrát psal ve svých knihách, jak byl prý pronásledován a jak se podílel na práci disentu (aniž kdy uvedl kolnkrétní fakta). Jenže zveřejněné písemné materiály vypovídají o něčem jiném. Byl zaměstnán jako sociolog a psycholog do r. 1982 na komunistickém ministerstvu těžkého strojírenství, poté v protialkoholní léčebně v Praze U Apolináře. Na ministerstvu přednášel komunistickým ředitelům státních podniků o životním prostředí, k tomu byl zván i do tehdejší NDR. Absolvoval tzv. Večerní univerzitu marxismu-leninismu. Písemné dokumenty z prověrek jej hodnotí vysoce pozitivně, prý odsuzuje antikomunistické síly atd. Tyto všechny dokumenty z Halíkovy minulosti mnohokrát publikovali doc. Jelínek a dr. Solis. On však přesto se identifikuje s rolí disidenta a perzekvovaného odpůrce komunistického režimu. To lze přirovnat k bankovnímu lupiči, který si stěžuje, jak sám byl prý vyloupen, jakou újmu tím utrpěl a bere na sebe úlohu obránců všech, kdo se stali obětí přepadení banky. Nota bene v době, kdy my, skuteční disidenti, jsme nemohli jezdit už ani do tzv. lidově demokratických států, protože nám sebrali pas, Halík si jezdil suverénně na „kapitalistický“ Západ, kam se tak honem každý nedostal.
A ještě další aspekt: Proč Halík stejně ostře nevystoupil před osmi lety proti Havlově pohřbu přímo z katedrály? Ne, nechci „fušovat do řemesla“ tehdejším církevním i státním představitelům a trousit rozumy, jestli si to Havel zasloužil či ne, ale jedno vím jistě: Gott rozhodně více, než on. Proč? Gott na rozdíl od Havla neodmítl svátost umírajících od katolického kněze (rodina k němu duchovního nezavolala, resp. nestačila už zavolat). Je známo, že Havel přijal krátce před smrtí tibetského dalajlámu a vyzpovídat se u katolického kněze odmítl. A určitě se měl z čeho zpovídat, jeho mravní život byl mnohem horší než život Gottův, aniž zpochybňuji jeho osobní odvahu, jakou za komunismu prokázal.
Halík by udělal nejlépe, kdyby mlčel. Svým vyjádřením na téma Gottova pohřbu se posoudil a odsoudil sám.
PhDr. Radomír Malý
Pane doktore , skvělé!
Opravdu skvělé a výstižné. Bohu díky za Vás.
Nejde přeci o „odepření katolického pohřbu“ , ale o odmítnutí státního pohřbu z katedrály a z Hradu, které zvykově u nás náleží státníkům a ne pop hvězdám. To by bylo opravdu nepřiměřené.
Nakonec veřejné rozloučení jinde, i se státními poctami a následná neveřejná zádušní mše je přeci jen rozumným kompromisem.
Takže na Halíková slova vlastně došlo, ale pojďme si do ze zvyku kopnout,že?
Četl jeho vyjadreni? Halik začal prskat o normalizační hvězdě , atd. Nemluvil jen o státním pohřbu.
Ad Marek: Vůbec jste mne nepochopil. Já netvrdím, že Halík odpírá Gottovi církevní pohřeb, ale pohřeb z katedrály, na nějž má nárok, pokud si to rodina přeje a církevní představitelé s tím souhlasí.
V mém článku jde ale o mnohem víc. O to, že Halík se pasuje do role samozvaného mluvčího a advokáta „hrdinů disentu“, pro něž musí být dle něho Gottův pohřeb z katedrály a se státními poctami „urážkou“, ačkoliv nikdy žádným disidentem nebyl, naopak byl normalizačním kariéristou, jak v článku dokládám. Do Halíka jsem si „nekopl“, celý můj článek je pouhým vyjádřením, že mne jako skutečného katolického disidenta z náboženských důvodů uráží, když se někdo, kdo získal doktorát na základě ideologicky motivované práce ve prospěch normalizačního režimu a byl zaměstnán na komunistickém ministerstvu s veškerými kladnými posudky politického charakteru, teď rozčiluje nad mrtvým Gottem, jemuž ani nepřeje vrcholné slavnostní rozloučení, protože byl „hvězdou normalizačního zábavního průmyslu“. Chtěl jsem jen položit protiotázku: A kým byl on, Halík?
Pane doktore, lidé jako p. Halík nemají „páteř“. Nemají žádnou osobní čest, které, jestliže se člověk vzdá učiní tak jen v nouzi nejvyšší, při nátlaku, mučení nebo pokud od toho může zachránit někoho jiného. A vyčítá si to potom až do smrti. Lidé bezpáteřní jsou jako červi. Kluzcí, neuchopitelní, ze všeho se vykrucující,všude nezváni pronikající. Žije se jim dobře, pramálo se totiž starají, co po nich na světě zůstane, zda někomu ublíží, ukřivdí, komu se zaprodají. Kde žijí červi, víme všichni dobře, v rozkladu, v mrtvolách a hnilobě. Lidští červi potom v morální hnilobě a rozkladu. Lidem jako vy, pane doktore, které já považuji za lidské i morální autority, proto neslouží ku zdraví, že se dotýkáte červů. Že jste to přesto udělal, za to Vám patří můj dík. Činil jste tak s odporem, nedobrovolně (pana Gotta jste se dobře zastal) a co možná nejúsporněji a je to tak dobře. Stykem s nečistými lidmi se totiž můžeme pouze ušpinit.
Kto je Halik? Starý had, odporný egoista, on sám seba považuje za elitu a hviezdu a to ho uráža, že jeho nezavolali slúžiť zádušnú omšu za maestro Gota.
Na jeho pohreb príde aj naša Čaputová, ale nikto viac.
Intence Halíka co se pohřbu pohřbu týká byla vcelku rozumná, nikoli však způsob jeho argumentace z pozice mravní autority, kterou Halík nemá, což Dr. Malý odhaluje a kritizuje.
Užíváte li termín kopání, možná to vypovídá spíše o Vás (ve vztahu k Halíkovi).
Na Halíkove slová vôbec nedošlo, pretože má pohreb so štátnymi poctami, verejnú rozlúčku v Žofínskom paláci, ale čo je najväčším vyjadrením toho, ako si národy ctia Karla Gotta, to sú tie tisíce ľudí prinášajúcich kvety sviečky a svoju lásku a úctu, to sú tie vyznania úcty a vďaky v diskusiách nielen na nete ale aj naživo medzi ľuďmi. A to je to, čo havlistických pohrobkov privádza do zúrivosti. Ale je dobré, že sa touto verejne prejavenou nenávisťou odhalili tak, že aj väčšina ľahostajných či nevšímavých ľudí precitla a uvedomila si, čo za morálny odpad sa halí do „pravdy a lásky“. Úctu a lásku voči Karlovi Gottovi nemusia pretláčať žiadne médiá a žiadni politrukovia, tú majú ľudia v sebe a to je to, čo sa Havlovi nedostalo nikdy. O iných ani nehovoriac.
Šlo hlavně o Halíkovo trapné zviditelnění se a nakopnutí těch, do kterých poslední dobou rád kope. Mohl říct, že mu Babišův nápad uspořádat státní pohřeb z katedrály připadá nevhodný, protože Gott nebyl vrcholný státník. Tečka. Proti tomu by se těžko dalo co namítat. I když ještě lépe by ale udělal, kdyby mlčel, protože ze strany Babiše šlo jenom o hloupé populistické a hlavně neznalé plácnutí, které mu protokoláři rychle vysvětlili.
Halíkovi to ale nestačilo, musel si kopnout do mrtvého (trapné až odporné) a ještě se zaštítit autoritami, které by ho, kdyby se choval jak se chová dnes, dávno přeložily někam, kam se kněží posílají za trest, anebo ještě spíše suspendovaly.
Havel byl za života horší, než Mistr kýče Gott?
To už je poněkud silné tvrzeni?
Existují důkazy?
Voda, která hoří – Jitka Vodňanská
Zaplatil Karel Gott některé ženě potrat? Donutil svým jednáním jít svou milenku na potrat. O tom v případě Karla Gotta nic nevím. U Václava Havla je to veřejně známá věc – píše o tom Žantovský v Havlově biografii.
Marku, shodněme se na tom, že Gott opravdu pop hvězda je. Jenže v jeho případě je to spíše supernova, která jasně zářila nad touhle zemí půl století ! (Podotýkám že nikdy jsem nebyl a nejsem Gottův fanoušek !). Na jaká na „Halíková slova vlastně došlo“ ?! Na ta, že Halík dočista zlobně a nesmyslně spojuje Gotta, Babiše, Zemana a Duku ?! Není to spíš tak, že Marek jako fanoušek Halíka, nemá rád kritiku zase toho svého idolu ? A kdo ze žijících/již zesnulých (a obecně známých) by si tedy takovýto typ pohřbu zasloužil ?
Ptá se takto děcko, nebo někdo kdo posledních 30 let nevystrčil nos z klášterní cely ?!
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/548951/tajemstvi-milenky-vaclava-havla-jitky-vodnanske-otehotnela-a-musela-na-potrat.html
Ad Albert: Milý pane, na rozdíl od Vás jsem měl to štěstí nebo smůlu, nezáleží na tom, jak to nazvete, že jsem se za totality pohyboval v kruzích disentu. Co se dělo na Hrádečku, venkovském sídle Havlově, to Vám ani nebudu popisovat, jak hnusné a zvrhlé orgie v režii Havla tu probíhaly. A to měli estébáci všude kamery, věděli o tom, jak to, že to proti němu nikdy nepoužili? Odpovídat Vám nebudu, zajisté si jako inteligentní člověk odpovíte sám. Nota bene osobně jsem jednou poslouchal na Hlase Ameriky Havlovu reportáž, jak cestoval na dovolenou se svojí milenkou Jitkou Vodňanskou a honili je estébáci. Chlubil se veřejně svojí manželskou nevěrou, tehdy se mi Havel osobně přímo zhnusil. Mimochodem ta Vodňanská, jak mi sdělili přímo lidé z Havlova okruhu, s ním přišla do jiného stavu, řešili to pak potratem. Stačí Vám to?
Pane Dr. Malý, vy toho o soukromém životě Mistra kýče Gotta mnoho nevíte, že ne?
Kolik milenek vystřídal, jakých nemravnosti se dopoustel v soukromí i na veřejnosti (legendární je jeho cesta tramvají, při níž masturboval). Samotný fakt, že není verejne známo, že by některou z těch stovek žen poslal na potrat, fakt neznamená, že se tak nestalo.
Nemyslím si, že byl horší, než Havel. Nebyl však ani lepší, jak se tu snažíte druhé přesvědčit.
Stran jeho hudební produkce – kýč nad kýč a prejate písně z ciziny. To hovoří za vše. Stejně jako jeho podpis Anticharty.
Možná jsem se nepohyboval v disentu, takže si mohu dovolit odstup, který vy si evidentně dovolit nemůžete.
Já bych řekl, že dr. Malý Havla zmínil proto, že z něj jeho fanoušci udělali morální autoritu, přitom…
Ad Albert: O tom, že Gott měl milenky a nemanželské děti, přece ve svém článku píši a nemůžete tvrdit, že to hájím, naopak. O tom, že masturboval v tramvaji, nic nevím, pokud je to pravda, tak samozřejmě to kategoricky odsuzuji jako totální sviňačinu. Jenže Gott, jak jsem napsal ve svém článku, prodělal určitý vývoj a poté, co se oženil, „sekal dobrotu“. Že jeho písně jsou kýč, to je Váš soukromý názor, jiní zase smýšlejí opačně. Jinak Vás chci upozornit, že Vaše věta: „Samotný fakt, že není verejne známo, že by některou z těch stovek žen poslal na potrat, fakt neznamená, že se tak nestalo….“ je z hlediska publicistické etiky faul, který se rovná tvrzení „to, že není veřejně známo, že by zloděj -xy- některou ze svých obětí zavraždil, neznamená, že se tak nestalo“. Publicista je povinen držet se faktů a ne svých individuálních domněnek.
Vaše informace o „legendární cestě tramvají“ je zhruba stejně relevantní jako informace o „černých mších“ u sv. Salvátora…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Gott
Zčásti to jsou domněnky, je uvedeno, že se s uvedeným problémem léčil, dá se předpokládat, že s tím nepokračoval.
Ad Jirka Stodola a dr. Radomír Malý: Bulvár už to vynáší na světlo, minimálně o jedné ženě přímo Gottem poslané na potrat: https://www.super.cz/665792-smutne-tajemstvi-puvabne-exmilenky-karla-gotta-80-s-mistrem-cekala-dite-ale-sla-na-potrat.html?dop_ab=3&dop_source_zone_id=1&dop_req_id=PlKOOpcshdC-201910211048&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=boxik&utm_campaing=null
A kde máte důkazy, že Gott byl Mistr kýče (Gottovy písně mě příliš neoslovují mimochodem)?
Neboli po druhých žádáte, čeho se vám nedostává, neschopen to identifikovat.
Já mám radši Waldu, ale Gott rozhodně kýčař nebyl, a zpěvák byl velmi dobrý.
Ten povyk havlerky je produktem sžírajícího vzteku, že jejich tramtarára zrzavý velikán, jehož narozeninami chtěli zahájit horký podzim Václava Havla (zde se dá mluvit o morálním kýči), bude zastíněn událostmi kolem Gottova úmrtí.
Budou mít samozřejmě trucpodnik v Národním v souvislosti s úmrtím spolupracovnice StB a chartistky Chramostové.
Něco poťouchlého humoru: Poněkud mně zaráží, že se po zrzavém velikánovi neuchovala lahvička moči, mohli by jí u Salvátora uctívat jako relikvii. Třeba však nějakou sestra Pintířová uschovala, a Dáša ji bude moci vydražit.
Majster gýča Havel? Čo za umelecké počiny, ktoré tešia milióny ľudí, vykonal Havel? Žiadne? Zato politické počiny, to hej, na tie spomínajú aj v bývalej Juhoslávii, že?
Tak hlavně Václav Havel byl na rozdíl od Mistra Karla Gotta svobodný zednář!
Jestli náhodou není největší Gottovou vinou v Halíkových očích skutečnost, že se svými názory v posledních letech nezařadil do jím opěvovaného názorového proudu, ale stál často v názorové opozici…
Politikum z toho dělá spíše on, od katolického kněze bych čekal spíše věroučné argumenty, i když on sám pro sebe obhajoval poskytnutí kostela sv. Salvatora pro účastníky Prague Pride a staví do latě sv. Pavla z neznalosti psychologie, takže s tou věroukou si asi moc netyká…
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/karel-gott-hledam-svuj-hlas-v-posmrtny-zivot-neverim_533397.html
Ten rozhovor s Mistrem Karlem Gottem v časopisu „Týden“ ja ale z roku 2016, takže tři roky zpět. A rozhodně nelze vyloučit, že se za ty 3 roky Karel Gott někam dál názorově neposunul (blíže k víře v osobního Boha), zejména když nyní víme, že byl pokřtěn.
zaopatřen nejspíše nebyl, nebo máte jiné informace?
Jistě lze vycházet z premisy, že Halík je Zlo a Duka je Dobro. Pak je ale zbytečné psát sáhodlouhé články, vše přímo plyne z přijatého předpokladu. Pokud ale skutečně chceme férově hledat pravdu, bude to asi krapánek náročnější.
Je hrubě manipulativní (a pro mě teda zklamáním, že se dr. Malý k něčemu takovému snížil, to nenávist k nějakému Halíkovi opravdu tolik zatemňuje úsudek?) ocitovat Halíka a pokračovat „Na to je nutno reagovat. Církev nemá právo odepřít pohřeb žádnému katolicky pokřtěnému [… plus další dva odstavce]“ — takže text vzbuzuje dojem, jako by reagoval na nějaké Halíkovo stanovisko, což by ovšem byl dojem zcela falešný, protože Halík v citátu nikde (a ani nikde jinde, pokud vím) netvrdí, že by panu Gottovi měl být odepřen katolický pohřeb. Tedy toto je vše jaksi „mimo téma“. Ani nevím, že by vůbec kdokoli tvrdil, že by snad pan Gott neměl být církevně pohřben, to celé je vlamování se do otevřených dveří.
To, co Halík kritizuje, je ta katedrála (a „státní pohřeb“, což ale je pro diskusi z katolického pohledu nezajímavé). Na tento aspekt ovšem dr. Malý nereaguje téměř vůbec. Ale mě by to tedy opravdu zajímalo: jak toto funguje? Kterákoli vdova může přijít za pražským arcibiskupem a jejímu zemřelému manželovi se dostane pohřbu v katedrále? Nebo je to přece jen, už i z kapacitních důvodů, určitá čest, přinejmenším z přespolních vyhrazená jen pro nějak „významné“? Jenomže čím přesně byl pan Gott významný pro Církev? Opravdu stačí „hlubší zájem o duchovní hodnoty“, procítěná interpretace vánočních písní a srdečné vystupování, aby si dle dr. Malého „Proto“(!) člověk zasloužil „církevní pohřeb, a to i z katedrály“? Na první přečtení je to za hranicí absurdity, ale třeba málo znám církevní předpisy. Taky jsem myslel, že mše je přístupná všem, ovšem tahle prý bude jen pro pozvané: https://www.novinky.cz/clanek/-40298817 (na konci), je to tedy tak, že katolický kněz, dokonce primas český, může v pražské katedrále sloužit zádušní mši, na kterou nějaký věrný katolík nesmí? Pokud toto Halík skutečně odsuzuje mylně, lze ocitovat nějaké relevantní církevní předpisy, které to umožňují?
Je příznačné, že většina článku se netýká páně Gottova pohřbu, ale Halíka samotného. Další doklad, že, bohužel, ve skutečnosti nejde vůbec o diskusi, ale o osobu? Ovšem i ta Halíkova dehonestace je jaksi mimoběžná: Halík přece sám pro sebe žádný státní pohřeb ani pohřeb v katedrále nežádá, jaký má tedy smysl argumentovat proti jeho názoru, že normalizační hvězdy by neměly být pohřbívány v katedrále se státními poctami, tvrzením, že on sám byl také normalizační hvězda (což je tedy samo o sobě v kontextu Karla Gotta tvrzení dosti úsměvné)? To je přece k tomu, co Halík říká, zcela irelevantní. Nebo chce snad dr. Malý tvrdit něco ve smyslu, že hřích smí pravdivě odsuzovat jen ten, kdo se sám nikdy žádným neprovinil?
Šíří-li Halík nebezpečné a zavádějící věci (jakkoli nevím, jestli zrovna tohle je vhodný příklad), je jistě potřeba na to poukazovat. Ovšem pokud je racionální argumentace přehlušena osobními výpady, je to kontraproduktivní, přesvědčí to jen dávno přesvědčené, v ostatních to naopak posílí pocit, že tradičním katolíkům o žádné argumenty vůbec nejde…
Jde o to, že se Halík rozhořčeně staví do morální pozice karatele, což mu vzhledem k jeho minulosti nepřísluší (dovedeno do krajnosti – i chucpe měl pravdu, když tvrdil, že je sirotek).
K věcné argumentaci – mohl li mít pohřeb v katedrále Havel (protestoval tehdy Halík?), proč by nemohl Gott.
Mimochodem, katedrála není nafukovací a věrní katolíci vyfukovací, to je snad jasné..
Souhlas. Psychologicky mi to přijde pochopitelné: p. dr. Malému osoba, která mu dlouhodobě leží v žaludku (Halík), pohaněla osobu (Gotta), jejíž písničky zřejmě rád poslouchal, a proto k ní má kladný emoční vztah, což má negativní vliv na objektivní zhodnocení situace. Když jsem to četl, byl jsem udiven, že Ignác takovou pseudoargumentační spršku psanou zřejme silně pod vlivem emocí z nedávné smrti oblíbené osoby, vůbec publikoval. Nám, kterým se hnusí pop music a celá ta „kultura“ a gloriola, která se vytváří kolem těchto lidových šašků, je to těžko pochopitelné. V kontextu modernistického marasmu, jehož jednou z hlavních motivací je zalíbit se světu, však neudivuje, že se k něčemu takového uchyluje pražské arcibiskupství. Stejně jako to bylo v případě Havla a bylo by to stejné, kdyby zemřela třeba Lucie Bílá. Halík v tomhle případě projevil na něj nezvyklou dávku odvahy, protože mu muselo být jasné, že útokem na pohanskou modlu moc popularity nezíská. Těžko by ale asi odhadoval, že to schytá i z tábora „tradicionalistů“.
Malému opravdu asi leží v žaludku profesor Halík i Václav Havel, zařadil se svým vyjádřením na úroveň obou Klausů, jejich žárlivost a nenávist vůči Václavu Havlovi z nich přímo čiší, viz, například vyjádření o přejmenování letiště.
V posledních dnech v radiu zaznívá velké množství písní Karla Gotta z minulých 40 let, zkuste jejich texty pečlivě poslouchat. Většina z nich má takový obsah, že je téměř jisté, že se podílely na morálním úpadku naší mládeže.
Ad Václav: Nemohu znát všechny písně K. Gotta, jsou jich tisíce, ale ty, které mi utkvěly v paměti a líbily se mi melodicky, se rozhodně na morálním úpadku mládeže nepodílely. Jsou to většinou naivní, někdy až hloupoučké texty s líbivou melodií (Lady Karneval, Kávu si osladím…), některé ale mají určitou hloubku, například z mého mládí píseň Tam, kde šumí proud opěvuje krásu přírody, což je něco pozitivního.
A když už mluvíte o tom úpadku mládeže a co se na něm podílelo, tak rozhodně raději milion kýče gottovského popu než současné haevymetalové a rockové koncerty se satanskými nebo pornografickými texty, při nichž se používá i démonických symbolů. To se podle Vás nepodílelo a nepodílí na morálním úpadku naší mládeže? Toto je třeba kategoricky zakázat!
Reakce na apostatu není o ležení v žaludku. Že to nevidí právě u Halika. Ten plive jed na všechny své odpůrce.
Situace je poměrně vážná. Církev svěřuje nemalé množství duší ve zranitelném období (stádovitost, dosud chybějící životní zkušeností, nedostupnost elementární katecheze) k pokusničení lidem, kteří jsou schopni vést rozhovor typu:
* Proč podle vás budí problematika sexuálních menšin v katolické církvi pořád takové emoce?
Postoj církve k sexualitě byl po celé dějiny ohrožován gnostickou herezí, odmítáním tělesnosti, strachem ze sexuality. […] Správný katolík, případně vhodný kandidát na biskupa, byl ten, kdo hlasitě odsuzoval kondomy, stejnopohlavní vztahy a požadoval kriminalizaci potratů.
* Co by s tím měla podle vás katolická církev dělat?
[…] Otevře-li letos papež na synodě v Amazonii cestu ke kněžskému svěcení ženatých mužů, nevyřeší to samo o sobě nedostatek kněží, ale může to přispět k zdravějšímu psychologickému klimatu v prostředí kléru.
* Kardinál Duka se ve svém vyjádření několikrát odvolává na papeže Františka. Vy ho citujete též, v opačném kontextu. Jak se v tom má běžný člověk vyznat?
To je také věc, která mi velmi vadí. Kardinál Duka přece musí vědět, že s papežem Františkem není „stejné krevní skupiny“, […] Chápu, že se ve svém postavení nemůže otevřeně od papeže distancovat, ale alespoň by neměl předstírat názorovou blízkost řadou citátů vytržených z kontextu.
* Nebojíte se případných disciplinárních církevních trestů z jeho (Dukovy) strany? Již jednou jste dostal oficiální důtku…
[…] mnoho lidí mi poděkovalo, že jsem jim svým veřejným stanoviskem pomohl překonat pokušení opustit církev.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/odmitam-demonizovani-homosexualu-rika-halik-cirkev-ma-sama-k/r~3ee1cccac8b211e999160cc47ab5f122/
(Jen tak na okraj: všichni, kdo čekají jakýsi spásný zásah od „textů“ a od „návratu k textům“ – ti nechť si na uvedeném odkaze vyhledají slovo dvojznačnost a snad pochopí, jak ty „texty“ vůbec vznikají, co odráží a proč je v zápětí nikdo nebere příliš vážně)
Přesně, jak jsem si myslel. Diskuse o osobě místo o názoru. Kdyby Halík řekl, že 1+1=2, bude tu jedna půlka tvrdit, že je to jistě aspoň 5, druhá nadávat, co je to za Ancikrista a třetí obojí dohromady. Zkusme se vykašlat na nějakého Halíka a začít se soustředit na tu konkrétní pochybnost, jestli má primas český za pana Gotta sloužit v katedrále zádušní mši jen pro zvané.
Namátkou, jaké argumenty ve prospěch této myšlenky padly v diskusi tradičních katolíků (od jiných ovšem; Vy konkrétně jste se omezil čistě na argumenty ad personam):
== tisíce lidí přinášejí svíčky, a komu se něco nezdá, odhaluje se jako morální odpad — to je jistě největší úlet celé diskuse: odkdy se o Pravdě hlasuje, odkdy je poměřována počtem příznivců, květin a svíček? Naprostá většina lidí má dnes převrácené hodnoty, takže naopak katolík má většinou stát _proti_ tisícům, ba i milionům, ne s nimi. Tím nesoudím tento konkrétní případ, ale absurdní použití názoru davu jako argumentu. Tisíce svíček jsou samy o sobě irelevantní, těch se dostalo svatým papežům i nejhorším tyranům.
== jeho hudba je desítky let v oblibě, těší miliony lidí — ale jaká je to hudba? Opravdu ti samí, kteří tvrdí, že mši smí doprovázet chorál, a v žádném případě ne třeba kytara, chtějí, aby církev mší v katedrále ocenila komerčně úspěšnou produkci soudobé populární hudby? Jaké natolik zásadní katolické hodnoty ta hudba přináší? Jakože za ty desítky let těch několik vánočních písní (protože dobře znějí a šly výborně na odbyt)? To opravdu stačí?
== proslavil Českou republiku v zahraničí — to má být plus? Liberálnědemokratická ČR či socialistická ČSSR jsou snad státy, s nimiž se tradiční katolík má nějak identifikovat a jejich „proslavení“ oceňovat? I pokud by šlo o proslavení nějaké „českosti“, proč by to měla oceňovat „nadnárodní“ katolická církev? Co je ostatně na ateistické a protiřímské „českosti“ z katolického pohledu tak cenného?
Jestliže dr. Malý opět zmiňuje „pohřeb z katedrály, na nějž má nárok, pokud si to rodina přeje a církevní představitelé s tím souhlasí“, prosím, který z uvedených (či neuvedených?) důvodů je tedy ten, proč by s tím církevní představitelé měli souhlasit? Světská sláva, polní tráva, z čeho pramení ten zmiňovaný „nárok“? Neměla by katolická církev vyzdvihovat spíše jiné hodnoty?
To už i tradiční katolíci ztratili rozum a propadli světu?
„To už i tradiční katolíci ztratili rozum a propadli světu?“ Určitě ne všichni a ne zcela, ale pořád je jich mnoho, co se snaží hrát to na obě strany. Koukají na TV, fotí se na Facebooky, Instagramy, neslušně se oblékají, zneužívají manželství zabraňováním početí, v politice zastávají liberální názory, hájí náboženskou svobodu, svobodu svědomí atp. Nedávno o tom vyšel text na Rexu: http://rexcz.blogspot.com/2019/09/narcis-instagram-socialni-media-2019.html?m=1 . I když u nás to ještě není tak markantní jako na Západě. Tomu tlaku světa a prostředí okolo prosiceného vším možným, jen
Ad Matěj:
Neexistuje přece jen hudba chorální či liturgická, je spousta jiných žánrů hudby, která může být kvalitní, záslužná a přínosná. Kromě toho při mši se nesmí dělat spousta jiných činností (nejen popová hudba) a znamená to snad, že tyto činnosti nejsou potřebné, přínosné a ocenitelné?
Kdo se trochu více věnuje hudbě, ví, že dlouhodobá oblíbenost hudby, zejména po smrti autora, je prostě určitým znakem kvality. Převrácené hodnoty měli lidé nějakým způsobem téměř vždy a téměř všude. Důležitý pak je názor odborníků s nepřevrácenými hodnotami, a ten, si myslím, je jasný. (Kupř. Mozartova hudba se hraje po staletí, stále je vnímána jako kvalitní a geniální, přitom Mozart byl zednář a také prý pěkný zvrhlík.)
Je-li pro někoho problém identifikovat se s liberálnědemokratickou ČR či ČSSR, tak ať se vystěhuje. (Nebo by bylo lépe narodit se třeba na převážně katolickém Haiti?) Trochu mi to připomíná Martu Jandou, která kritizovala prezidenta Zemana a to, že ho lidé zvolili, a zároveň prohlásila, že se necítí být až tak Češkou, jako spíše Evropankou. V duchu jsem si říkal, “no tak fajn, tak se z Čech vystěhuj třeba do Bruselu, vždyť tě tu nikdo nedrží“. Nejde přece o to, identifikovat se se státním režimem či ideologií, ale se státem a národem jako takovým. Jako katolík jsem sice člen nadnárodní Církve, ale také jako katolík jsem člen určitého národa. Vždy budu katolíkem a vždy budu Čechem, alespoň do skonání věku. Jako katolík neoceňovat a nepodporovat, co je pro národ a stát nějakým způsobem dobré a přínosné, je proti zdravému vlastenectví. Katolická církev je sice nadnárodní, ale tvoří ji národní lidé i národní kněží, a samozřejmě, že není dobré a správné na to zapomínat. Tím že Katolická církev nějakým způsobem ocení nějakou dobrou národní věc, není přece nesprávné, neboť tím národ může podpořit.
Jde spíše o to, že jsme i za to, co nějakým způsobem dobrého přijde ze světa, vděční a oceňujeme to, ne jenom stále odsuzujeme.
Však netvrdím, že je to hudba z katolického pohledu hodná zavržení, ale že na ní nevidím nic hodného zvláštního ocenění. To je totiž možná zkreslení dané původním článkem, kde dr. Malý „nutně reaguje“, že Církev nemůže odepřít pohřeb, ale o to vůbec nejde. Jde o oprávněnost mimořádné pocty zádušní mše v katedrále.
A z toho pohledu ano, pan Gott zpíval krásným hlasem pěkné písničky. A co jako?
Viděl bych rozdíl mezi skladatelem „vážné“ hudby a interpretem pop music… Nicméně tedy, zemřít dnes Mozart, měl by také být poctěn katedrálou, i kdyby byl zednář a pěkný zvrhlík?
Ale co je z katolického pohledu pro národ nějakým způsobem dobré a přínosné? Přece to nelze nijak oddělit od katolických hodnot. Jenže jaké tedy katolicko-národní hodnoty pan Gott ve světě reprezentoval? Pokud byl třeba pan Dominik Hašek v dětství pokřtěn, zaslouží si taky katedrálu, když „nás“ proslavil v hokeji? Světský úspěch je to jistě úžasný, ale jak koho spáse přiblíží úspěch v hokeji — nebo zde v té pop music?
Poslední věta je od jistého Františka, ne? 🙂
Ad Matěj:
Já bych asi řekl, že byl-li Gott opravdu významným ale světským umělcem, ať má klidně státní pohřeb. Je-li státní pohřeb možný jen v katedrále Katolické církve (to já nevím), tak za to já nemohu. Dalo by se dle mě říci, co nevhodného je na zádušní mši za Gotta?, však byl-li pokřtěný katolík a pokud se v závěru svého života neprojevoval anti-katolicky, pak zádušní mši, která je zvláštní vzpomínkou na zemřelého a modlitbou za jeho spásu, zvláště vzhledem ke svým případným nemravnostech, kterých se údajně dopustil, velmi potřeboval. Pokud vím, tak zádušní mši (kterou ovšem, jak jsem zjistil, církevní právo nezná, ale zná jen termín mše za zemřelé) může být regulérně sloužena za všechny křesťanské katolíky, katechumeny a nepokřtěné děti katolických rodičů, kteří měli v úmyslu dát je pokřtít, odepřen být může, když dotyčný zemřelý byl původně katolíkem, ale veřejně se zřekl katolické víry, kdo si přál spálení své mrtvoly z důvodů namířených proti křesťanské víře, veřejný hříšník a církevní pohřeb by vzbudil veřejné pohoršení. Otázka je, zda to byl Gottům případ či nikoliv, to nevím, to si nedovolím tvrdit (na rozdíl od Havla). Zvláštního ocenění je Gottova hudba hodna právě proto, že byla kvalitní a mimořádně úspěšná a zvýraznila nepohoršlivým způsobem českou kulturu.
Nevím, proč překrucujete moje slova, já jsem přece neřekl, že by Mozart, co by zednář a zvrhlík, měl být také poctěn katedrálou, to není má věc, já jsem jen dal do srovnání, že i když je člověk nějakým způsobem nakloněn ke zlému, tak to neznamená, že nemůže být schopen vytvářet kvalitní umělecká či jiná díla. (Kupř. Jimi Hendrix – alkohol, drogy, sex, voodoo – přesto to byl a pravděpodobně ještě je a bude nejlepší kytarista všech dob, jehož technické fígle hry nebyly dosud překonány, to je prostě holý fakt.)
Samozřejmě, že umění může ke spáse člověka přiblížit jedině tehdy, pokud nějakým způsobem vede ke Kristu (otázka je, kolik lidí by takovémuto umění holdovalo), ke Katolické Církvi, atp. To ovšem neznamená, že nemůžeme ocenit něco kvalitního (neříkám rovnou státním pohřbem a katolickou mší), i když to nebylo katolické. Zda má Gott či Hašek právo na státní a katolický pohřeb nedokážu posoudit, protože nevím, jaké všechny podmínky by museli splňovat.
Nevím, proč mě přisuzujete v poslední větě nějakého Františka, vzhledem ke smajlíku to měl být asi vtip, no, podle mě moc nepovedený, ale já nejsem citlivka.
Toť vše, s Pánem Bohem.
Mě je Karel Gott i se svým pohřbem tzv. šumák. Stejně tak osoba T. Halíka. Problém je, že Církev byla Kristem ustavena pro spásu duší, ne aby se vyživala v kanalizování takovaých hloupostí. Vám to možná přijde normální, ale uvědomnte si, kolik škody to páchá přímo na mladých lidech odestaných nic netušícími rodiči do Prahy – za lhostejného mlčení Církve – a pro kolik lidí, kteří nejsou z věřícího prostředí, je právě toto jediný jim dostupný obraz „křesťanství“.
Zdař Bůh!
Mistr kýče? – zase nějaký odborník. Jeho hudba se již hraje desítky let a pořád je v oblibě! To ukazuje na určitou kvalitu hudby, kýče mívají spíše jepičí život. Gottovi skládali hudbu mimo jiné Suchý+Šlitr, L. Štaidl, K. Svoboda, P. Hapka, P. Habera, což jsou většinou mistři ve svém oboru!
Neodporuje-li to ústavě, nebo jiným zákonným ustanovením, já bych Gottovi klidně státní pohřeb uspořádal. Státníky dovedou akorát moře lidí naštvat a způsobit státu mnoho průšvihů, ale on milionům lidí přinášel potěchu a radost. Proslavil Českou republiku i v zahraničí jako málokdo. Je to ikona české kultury. Již jen to, že se Česká republika uvnitř dohaduje, zda mu státní pohřeb uspořádat nebo ne, nemusí navenek působit dobře. Ke kecům o normalizaci no comment. Ovšem mnozí Češi ve své sebenenávisti a absenci sebeúcty musí plivat na všechno, co je jejich. Pokud vím, tak Gott také varoval před Ilumináty a NWO, proto může někomu ležet v žaludku. A Halík pochopitelně musí dštít síru na každého, kdo nemá politické a společenské názory, jako on, a musí rozdělovat společnost.
Vím, že můj úhel pohledu je asi dosti jednoduchý, ale já by se prostě neohlížel vpravo vlevo (už vůbec ne na nějaké Halíky), a uspořádal bych mu řádný státní pohřeb, ať jinde vidí, že si vážíme toho, co je naše.
Bůh žehnej.
AD: Marek
Nikto do Halíka nekope. On kope sám do seba a s radosťou ako čítam aj do iných.
AD: všeobecne
Gott svojím umením minimálne šíril dobré meno českej republiky v zahraničí a robil Česko (i Československo) známym. Už len minimálne preto je pochopiteľné premýšľať aj o štátnom pohrebe.
Halíkove príhovory sú vždy také uštipačné a protivné?
Inak nechápem, to nikomu v Čechách nevadí, že vám tam mudruje apostata (Křesťanství jako utopie!)a pokrytec?
To sa ten pán nehanbí vôbec vyliezť na kazateľnicu? A prečo ho cirkevné autority trpia?
Svojimi zákernými príhovormi, vždy keď treba škodí aj na Slovensku a protikresťansky ovplyvňuje spoločnosť.
Vždy sa zjaví ako nočná mora. A fušuje do kauzy Bezák, Prezidentská voľba, protipotratové zákony. A vždy s protikresťanským postojom.
Som sklamaný z toho, že s tým falošným pánkom si neviete urobiť poriadok.
PS: Zaujímalo by ma, bol pán Gott nakoniec zaopatrený a zmierený s Pánom Bohom?
Ďakujem za prípadnú dôveryhodnú odpoveď.
Slyšel jsem z šeptandy, že se sháněl po knězi, ale než ho rodina sehnala, umřel. V Praze je totiž dost těžké kněze k zaopatření sehnat jinde taky. Poučení z toho plyne: cvičme si dokonalou lítost, ideálně denně. Je plno vysvěcených darmošlapů, kteří se věnují politickému aktivismu, enviromentální propagandě a tak podobně, ale pastorační práce jde stranou. Je to paradox, ale v době mobilů je těžší sehnat kněze než v době před mobily.
Považuju tuto šeptandu za kapitální nesmysl. Nemocničních kaplanů je v Praze několik a při vědomí kněžské ctižádosti, dost těžko si dokážu představit, že by se našel takový, který by odmítl proslavení svého jména tím, že zaopatřil modlu Gotta.
Bohužel má zkušenost s tím, jak kamarád v Praze sháněl nemocničního kaplana k zaopatření bratra a nesehnal, takže nakonc přijel P. Valík (nikoli z Prahy) a sub condicione jej pomazal 15 min. po exitu.
Dr. Malý píše:
„Vždyť získal doktorát za normalizace r. 1972 svým spisem Křesťanství jako utopie! Četl jsem ho a je psán z jasně marxistických pozic, Halík v něm podkuřuje komunistické ideologii.“
Název „Křesťanství jako utopie“ je vědomou narážkou na stejnojmennou knihu kardinála Hanse Urse von Balthasara. Předseda rigorózní komise doc. Filipec označil Halíkovu práci za nemarxistickou a ideologicky nežádoucí. Z textu článku vyplývá, že ji dr. Malý zřejmě ani neviděl.
A jak dr. Malý získal doktorát za normalizace? Bylo to o deset let později. Na podnět 16. sjezdu KSČ byl přijat nový vysokoškolský zákon (č. 39/1980 Sb.), který nahradil rigorózní práci zkouškou z marxismu-leninismu. Takže rigorózní práci dr. Malého nikdo napadnout nemůže – žádnou pro rigorózní řízení nepotřeboval.
A Vy jste Halíkovu práci četl (co o ní Halík na svém webu píše nestačí)? Halík v ní používá (explicitně) Mannheimovo pojetí utopie: falešné vědomí.
Já tu práci četl a je to komunistický hnus.
Jo, jo, hrozný žvásty, připomnělo mi tu blbost, ten genius loci oné doby (kdo chce, může si Halíkovu práci najít na ulozto).
Novodobý Farizej jak vyšitý.
Ad Felix Leo: Halíkovu práci jsem četl a bez ohledu na to, jak se o ní kdo vyjádřil, musím potvrdit, že je psána z marxistických pozic, vy jste ji nejspíš buď nečetl, nebo záměrně kamuflujete. Nota bene skutečnost, že nakonec bez ohledu na názor doc. Filipce byla Halíkova práce přijata, svědčí o tom, že musela být v závěru uznána jako „marxistická a ideologicky žádoucí“, jinak by Halík neměl šanci. Halík tady glorifikuje latinskoamerickou teologii osvobození jako identickou s marxismem a označuje to jako důkaz, že všechno to dobré a pozitivní v křesťanství, co nazývá „utopií“, nakonec stejně vyústí do marxismu, nejlepšího a nejušlechtilejšího učení pod sluncem (samozřejmě to neříká těmito slovy, ale vyznívá to tak). Církevní nauku označuje pohrdavě jako „mýtus“ a hodnotí ji jednoznačně negativně v marxistickém žargónu ve stylu ateistických agitátorů. Kdo si Halíkovu práci nezaujatě přečte, musí nezbytně dojít k témuž závěru.
A ještě k mému doktorátu: Není tak úplně pravdou, že jsem ho dělal až r. 1982. Dělal jsem jej už r. 1975 a napsal rigorozní práci pod názvem „Pět kapitol z doby národního obrození“. Práce byla přijata, měl jsem již přistoupit k její obhajobě, jenže vedoucí katedry prof. Jordán (dnes zesnulý) mi náhle sdělil nepříjemnou zprávu, že do záležitosti se vložila jakási pro mne anonymní ideologická komise, která vyšťárala, že jsem byl pro náboženské přesvědčení vyhozen ze zaměstnání, a tudíž nesmím být připuštěn k obhajobě, potažmo ani k rigorózu. Až r. 1982 se pro mne otevřel prostor, když mi nabídl jeden z fairových lidí na fakultě, jenž nechce být jmenován, proto ho neuvádím, že zatají nepříznivé posudky na moji adresu, tudíž jsem byl k rigorózu připuštěn a doktorát udělal. Mimochodem, z marxismu-leninismu jsem žádnou zkoušku nedělal, pouze z dějin filozofie.
Nařízení vlády č. 90/1980 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 47 odst. 1 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách (dále jen „zákon“):
§ 18, odst. 3:
Absolventi, kteří nekonali při ukončení studia zkoušku z marxismu-leninismu, vykonají ji jako součást státní rigorózní zkoušky. Pokud tito absolventi absolvovali studium marxismu-leninismu na úrovni odpovídající požadavkům státní závěrečné zkoušky, mohou požádat děkana, aby jim je uznal za zkoušku z marxismu-leninismu při státní rigorózní zkoušce.
Souhrn:
1. Zkoušku z M-L jste dělal.
2. Žádal jste o uznání zkoušky z M-L.
3. Vaše rigorózní zkouška nenaplnila zákon a je tudíž neplatná (titul PhDr. užíváte neoprávněně).
Quartum non datur.
Ad Felix Leo: Co má tento váš blábol znamenat? Vím přece, jaké zkoušky jsem u rigoróza dělal, senilitou dosud netrpím. Jestli mi zkoušku z dějin filozofie zařadili jako zkoušku z marxismu-len., to nevím, vím jen tolik, že jsem u doc. Houbala dělal zkoušku z dějin filozofie. Vůbec nechápu, kam tyto vaše invektivy směřují. Titul PhDr. neužívám neoprávněně, byl mi oficiálně přiřknut filoz. fakultou Masarykovy univerzity (tehdy Univ. J.E.Purkyně). Mám k tomu řádný doktorský diplom a označení PhDr. v občance. Koneckonců i kdybych zkoušku z marx.-leninismu skutečně dělal, o čem by to svědčilo? Vy jste ji snad nedělal, když ne u riga, tak u dílčích zkoušek během studia? Já nepopírám, že jsem absolvoval během studia několik těchto ideologicky motivovaných zkoušek, absolvoval to každý, kdo studoval tenkrát vejšku. Dalo se ale hovořit neutrálně stylem Marx a Lenin učí, říkají atd. blablabla, aniž bych k tomu zaujal osobní stanovisko, nota bene já jsem tyto zkoušky dělal ve volnějších letech šedesátých a dovolil jsem si při jedné z nich (u doc. Mlýnského) identifikovat komunismus s fašismem, totéž u dr. Žampacha. Ti dokonce se mnou, ač bolševici, opatrně souhlasili. Pokud ovšem chcete říct, že když jsem dělal zkoušky z marx-len., tak jsem na stejné pozici s Halíkem, který psal doktorskou práci v marxistickém duchu, tak jste totálně vedle. On si toto téma vybral sám a docela svobodně, ačkoliv si mohl zvolit neutrální, jak píši v článku. Nikdo ho nenutil, aby dosáhl titulu za cenu zrady svého údajného katolického přesvědčení, měl-li je vůbec, a vystupoval v práci jako marxista a ateista.
Tak téma národního obrození vypadá neutrálně a název práce nijak neprovokuje.
Nezapomínejme, že minulý režim i ono různě překrucoval a zneužíval.
Především v národním obrození esteticky zamrznul.
Milí bratři a sestry v Kristu,
moc děkuji panu dr.Malému za krásný článek. My katolíci máme povinnost modlit se za spásu lidí. To, jaký byl či nebyl člověk za života hříšník, to je pak mezi ním a Bohem.
Za obrácení lidí se modlím takřka denně, za všechny, tudíž i za Karla Gotta. Už dřív jsem se jmenovitě modlila i za něj – prostě se mi líbil jeho hlas a byla by škoda, aby nám nemohl v nebi zazpívat… Jistě není bez zajímavosti, že zemřel právě na svátek sv.Terezie z Lisieux, patronky misionářů.
Morální profil kohokoliv okomentuji slovy samotného Ježíše Krista: „kdo je bez viny, ať hodí první kamenem“. Také doporučuji k přečtení podobenství o dělnících na vinici. A nesuďme, abychom nebyli souzeni.
Přeji všem čtenářům požehnání a vytrvejme, bojujme dál. Máme další starosti – boje proti uzákonění euthanázie, apod. Pořád je za co se modlit!
A ke Gottovu zájmu o duchovno asi tolik: https://t.tyden.cz/rubriky/domaci/karel-gott-hledam-svuj-hlas-v-posmrtny-zivot-neverim_533397.html
Jak Halika nemusím, tak tentokrát měl celkem recht.
Z toho rozhovoru lze ovšem také odvodit, že mu zbyla jedině obtížně zvládnutelná masa nikam nevedoucích náboženských knižek. A pak páteři-specialisté na termín a místo jeho pohřbu.
Ad Albert: Já přece v článku netvrdím, že Gott byl svým přesvědčením katolík a zastával správné názory, pouze že poctivě hledal. Nejsem jeho ctitel, i když mnohé jeho písně oceňuji, i jeho některá yvjádřneí k součansé situaci, pouze mne „vytočil“ Halík svým mravokárným postojem, kdy sám má tučné máslo na hlavě.
Inu, pane doktore, minimálně v tomto rozhovoru je zachycen jeho totální odpad od víry katolické.
Takový člověk by katolický pohřeb skutečně mít neměl, jak jistě uznáte.
Ad Albert: Ještě je tady otázka, zda ten rozhovor s ním redakce nezkreslila, případně mu nepodsunula věty, které neřekl, Gott už to autorizovat nemůže. Informoval mne totiž jeden člověk přímo z okruhu známých Karla Gotta, že on se připravoval na konverzi ke Katolické církvi. Nemohu zaručit, jestli to je či není pravda, stejně tak jako nemohu zaručit, jestli ten rozhovor je nebo není přesně zachycující jeho výroky.
Nota bene napsal jsem již na tomto vláknu vícekrát, že mi nejde prioritně o Gotta, ale o Halíka, který se staví do pozice mravokárce, Gotta odsuzuje jako představitele normalizačního šoubyznysu, ale přitom sám dělal za normalizace kariéru.
Opakuji: to je přece nesmyslná argumentace. Není možné tvrdit, že na nedokonalost smí poukazovat jen ten, kdo je dokonalý. Přinejmenším katolík takovou pozici nemůže zastávat, protože to stejné by šlo říct každému knězi kárajícímu hřích, že se staví do pozice mravokárce, ale přitom sám v životě zhřešil. To je, při vší úctě k Vám, zcela nepřijatelné. (A obávám se, že to jen ukazuje míru zaslepenosti a ztráty úsudku, kterou u některých pro mě nepochopitelně vyvolává jméno „Halík“.)
Pohoršující by bylo, kdyby Halík pro sebe pohřeb v katedrále chtěl či tak něco. Ale tak to není (nebo o tom přinejmenším není nic hodnověrně známo :-)).
Pravdivost či mylnost tvrzení je nezávislá na tom, kdo je vysloví, takže proti názoru, že normalizační hvězdě populární hudby by neměla církev vzdávat poctu mší v nejvýznamnějším chrámu státu, lze argumentovat leda kvalitami zemřelého, které toto z pohledu církve vyvažují a převažují. Z tohoto pohledu je dost úsměvné, co tu zatím padlo — kdyby nebylo k pláči, že jde o názory tradičních katolíků.
Členem spolku Církvi nepřátelského:
„O Karlu Gottovi se také moc nepíše, že si podal přihlášku do KSČ už v době, kdy se učil a stal se komunistou na konzervatoři.“
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/karel-gott-pohreb-michael-kocab-andrej-babis-miroslav-vodrazka-pro-a-proti_1910041415_jgr
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/vzpominka-co-jsem-se-dozvedel-na-bertramce.A191007_181849_p_spolecnost_wag
Ze soukromého rozhovoru Mistra Karla Gotta panu Pavlu Černockému v Praze na Bertramce v roce 1996:
„Ty přece víš, jak to za Husáka chodilo. Mě tehdy politika opravdu příliš nezajímala. Byl jsem šťastný, že se mi podařilo prorazit a získat si tolik fanoušků. Snažil jsem se držet od politiky tak daleko, jak jen to šlo. Ale ono to nešlo. Ti komouši na mě vytvářeli neustálý tlak. Abych jim pomohl, díky své popularitě, stabilizovat ten jejich normalizační režim. Já se k tomu moc neměl a snažil jsem se nějak vykroutit. Snažil jsem se jim vysvětlit, že chci zpívat – a pro všechny, bez rozdílu politického přesvědčení. No a potom ta přátelská atmosféra rychle ochladla. Ne že by mi někdo přímo vyhrožoval, to ne… jenom mi bylo jemně naznačeno, že když jim pomůžu, tak mi vyjdou ve všem vstříc. Ovšem pokud ne, tak mě nebudou schopni proti tlakům „seshora“ donekonečna bránit.“
„Oni mě nikdy nenutili, abych třeba vstoupil do KSČ. Dokonce to řekli napřímo. To by bylo k ničemu. Jako nestraník budeš mít na tu naši nezbednou mládež daleko větší vliv. Dneska se do mě kdekdo strefuje. Ale ti lidé nevědí, o čem mluví. Oni nikdy nepochopí, že mně šlo o jediné, zpívat pro lidi a starat se o kamarády v kapele. Kdybych se znelíbil já, odskákali by to i oni. Bože, jak já jsem ty kožené, bolševické tlamy nesnášel, ale na vybranou jsem neměl. Neměl jsem ani trochu radost, že mě zatáhli do té neblahé Anticharty. Šel jsem tam strašně nerad, ale doufal jsem, že mě moji fanoušci pochopí. Že jim dojde, že to nemyslím vážně, ale musím udělat povinnou úlitbu režimu, abych mohl zpívat dál.
Po čase mi ale došlo, že už jsem tak známý a populární zpěvák, od Moskvy až do Mnichova, že už si na mě netroufnou. Myslím, že by mě byli klidně schopni zakázat, ale ono už to nešlo. Báli se a věděli, že by jim to neprošlo ani u nás, ani na západ od našich hranic. Ten režim mi nikdy v ničem nepomohl a já jemu dobrovolně taky ne. Jenom hlupák by se mohl domnívat, že zpěvák, který zpíval v Americe, ve Vídni nebo v Mnichově, může milovat ten jejich hloupý režim. Hrál jsem s režimem „na kličkovanou“ a docela mi to šlo. S režimem jsem nebyl nikdy kamarád, stejně jako bráchové Štaidlové. Když Láďa říkal do televize, že „chce klid na práci“, měl na mysli jediné – běžte do pr****, komouši, a nechte mě psát muziku.“
Takže Karel Gott NEbyl nikdy členem KSČ! Kdo by to měl vědět líp než on sám?!
„To už i tradiční katolíci ztratili rozum a propadli světu?“ Určitě ne všichni a ne zcela, ale pořád je jich mnoho, co se snaží hrát to na obě strany. Koukají na TV a různé seriály, hltání nekřesťanské zpravodajství, fotí se na Facebooky, Instagramy, neslušně se oblékají, zneužívají manželství zabraňováním početí, v politice zastávají liberální názory, hájí náboženskou svobodu, svobodu svědomí atp. Nedávno o tom vyšel text na Rexu: http://rexcz.blogspot.com/2019/09/narcis-instagram-socialni-media-2019.html?m=1 . I když u nás to ještě není tak markantní jako na Západě, tomu tlaku světa a prostředí okolo prosiceného vším možným, jen ne katolickou vírou a zásadami, je těžké odporovat.
Nechutný, odporný článek.
Gott i Havel si celý život užívali nespoutaného sexu, to je pravda. Měřeno na počet milenek, Gott by vyhrál. Víme o dvou milenkách, které s Gottem otěhotněly, a dítě si nechaly. Gott si je za manželky nevzal. Kolik dalších otěhotnělo a dítě si nenechalo, můžeme jen spekulovat. Já jsem četl v knihách o Havlovi (například Jiří Suk: Politika jako absurdní drama nebo John Keane: Politická tragédie v šesti dějstvích), že Havel s potratem nesouhlasil, Olga H. nabídla Vodňanské život ve třech (včetně společné výchovy dítěte). Vodňanská se ale rozhodla pro potrat. Havel z toho prý měl výčitky. Že by jí to platil, se tam nepsalo. Jinak na Hrádečku kamery StB neměla (alespoň jsem na tuto informaci nikde nenarazil), jen zvukové odposlechy a dalekohledy. Co o Havlovi zjistili, to proti němu použili. On se nijak netajil tím, že má milenky. I Olga to věděla, ale vadilo jí to. Zveřejněním informací o jeho milenkách mu nemohli uškodit, protože tato informace byla mezi jeho známými všeobecně rozšířená.
Havel i Gott byly hledající osoby se zájmem o duchovno a oba se v závěru svého života obraceli k buddhismu a východním naukám.
Nicméně jeden z nich bojoval proti komunistickému režimu (ačkoliv nemusel a mohl emigrovat a užívat si slávu na západě, kde byly jeho divadelní hry ceněny), skončil několikrát ve vězení apod. Druhý se s režimem vezl, poklonkoval mu (anticharta), nechal se obdivovat a předvádět jako pozitivní vzor normalizačního Československa.
Z tohoto hlediska je to naprosto nesouměřitelné. Havlův význam pro stát i pro náboženskou svobodu (a tím i pro katolickou církev) je obrovský, Gottův nulový.
Gottovu smrt využívají lidé nenávidějící Havla k tomu, aby si s Havlem několik let po jeho smrti vyřizovali účty (viz například bizarní iniciativa přejmenovat Havlovo letiště na Gottovo).
Nebudu tu řešit momentálně Gotta, ani Havlovy děvky, ale význam Havla politický.
Havel byl hlavní maskot charty, řízené opozice, kterou zde pěstovali StBáci, které režim cirkusem s antichartou dělal akorát reklamu mučedníků, protože ti, kdo usilují o světovou komunistickou revoluci, připravovali prostřednictvím trockistů rok 89 jako rok 0 k zahájení globální revoluce, která tehdy v roce 1924 nevyšla Trockému.
Poté, co se nechal jednohlasně komunistickým parlamentem zvolit prezidentem, umožnil zatažení naší země do útočného paktu NATO a tzv. západně stále více bolševizovaných struktur.
Jeho podpora agresivní politiky NATO v bývalé Jugoslávii je veřejně známa.
Soros se také veřejně chlubil, že financoval chartu a dával Havlovi rozumy.
Havel patřil k předním globalistickým ikonám (jeho pohrobci jsou snad havlističtější než sám Havel).
Nicméně na jeho úlohu a převrat je třeba hledět optikou globální revoluce, kterou tyto převraty měly uspíšit a rozšířit i do zakonzervovaných byrokratických režímů Ostbloku.
Je tedy fatálním omylem považovat Havla za bojovníka proti komunismu, málo co mu bylo vzdálenější.
Michail Gorbačov, (…) ve své knize Hledání nového počátku, ke které připojil výmluvný podtitul Vytváření nové civilizace, zdůrazňuje, že dosavadní civilizace je ještě hluboce křesťanská, z čehož plyne mnoho nejrůznějších zel, obzvláště ekologická krize, dosahující planetárních rozměrů. Nová civilizace potřebuje proto nové paradigma, které by přivedlo k planetární univerzálnosti (…) Proto potřebujeme nový systém hodnot (…) In. Press František, Zvony nad Evropou, s. 274, Mariánské nakladatelství, Brno 2002. Myslím, že si levičáci Havel a Gorbačov museli padnout do náruče a najít společnou notu neotrockistického boje za světovou revoluci, kterou pomáhali nastartovat. A opět dochází na Rakovského slova o potřebě zlikvidovat křesťanství, na čemž v těchto dnech pracuje zejména Bergoglio a jeho boffácká parta.
Ani já se zde nebudu dále zabývat pojmem „Havlovy děvky“.
Nezapomeňme také na častý starozákonní motiv, kdy i nevěra k Hospodinu a příklon k modlám jsou přirovnávány ke smilnění.
Dnes se to děje právě takto, jak se píše ve výše napsaném komentáři.
Od moudrosti se mnozí křesťané utíkají k iracionalitě a pomáhají tak rozpoutávat konspirační běsnění.
Příliš si Havla idealizujete. Viz např. jeho obhajoba Chemapolu:
https://vimeo.com/247997818
Oproti tomu pamatuji na jeho slova o „temných nitkách“ JZD Slušovice (Čuba si posléze postěžoval, že Havel jeho podnik v podstatě zlikvidoval).
Havel se prostě nechal koupit.
JZD Slušovice zlikvidoval konec socialismu – přišlo o nepředstavitelný protekcionalismus.
Ad Honza Kohoutek:
Děkuji, velmi dobře jste to sepsal.
Ad H. Kohoutek: Máte poněkud naivní představy. V disentu byl rozdíl mezi řadovými aktivisty, a těmi velkými. Havel si žil velice luxusně, vyvolávalo to ostrou kritiku od nás zezdola. Že by nesouhlasil s potratem Vodňanské, to se mi jeví absurdní.
Havel byl sice několikrát v base, ale jeho kriminál ve srovnání s tím, co museli vytrpět političtí vězňové 50. let, byl skutečně „fešácký“, přečtěte si jeho Dopisy Olze. Zcela jinak se režim choval k takovému Vonkovi, jehož doslova utýrali v kriminále.
R.Malý: Píšete o něčem, o čem jsem nenapsal ani slovo. Já jsem nikde nesrovnával život Havla s životem ostatních disidentů v 70. a 80 letech ani jeho vězení s vězením politických vězňů z 50. let. Havel si žil v soukromém životě luxusně, protože měl peníze. Měl renomé na západě díky svým divadelním hrám. Dopisy Olze jsem četl, je tam mimo jiné, jak ho skutečnost, že byl uvězněn, trápila (bez ohledu na to, jak „fešácký“ kriminál to byl, to byl pořád kriminál, nesvoboda a přitom stačilo být potichu a StB by ho nechala na pokoji). Navíc se mu to podepsalo na zdraví. Jistě, že měl díky penězům a absenci dětí oproti jiným disidentům výhodu. Neriskoval tolik, jako by riskovali jiní, kdyby se režimu postavili. Ale v situaci, ve které byl, vědom si všech svých výhod, se zachoval, jak se zachoval. Nemusel to dělat, neměl jistotu, že režim padne, případně za jak dlouho (zda ještě za jeho života). Říkat dneska (jako někteří, nemyslím Vás): To se mu to disidentovalo, když měl prachy a neměl rodinu, to bych uměl taky, je úplně mimo. Místo, abychom oceňovali jeho odvahu postavit se režimu, i přes rizika a omezení, která mu to přineslo, tak budeme říkat, že buď nedělal dost nebo jeho odvahu umenšovat tím, že měl lepší předpoklady než jiní. Byli i jiní lidé, co měli peníze, a proti režimu se nepostavili. A mlčeli. Já jim to nevyčítám, někteří jistě měli pádné důvody. Ale vyčítat Havlovi, že si vedle své disidentské činnosti dopřával soukromý luxus (alespoň v té míře, co tehdejší ČSSR umožňovala) nebo, že měl lepší kriminál než jiní? Tomu fakt nerozumím. To je jako byste vyčítal Dominiku Dukovi, že ho jenom zavřeli, zatímco Toufara umlátili. Nebo Bulu a Drbolu popravili.
Tak odvážný Havel jistě byl a stbáci nebyli žádní amatéři (se svými zkušenostmi jak člověka zlomit).
Nicméně byl zneužit jako opion-maker pro krytí loupeživých válek a protože si to nechtěl či nedokázal přiznat (přičemž strategii komunistů se snažil odhalovat od začátku), nese i nepřímou odpovědnost za nemálo obětí. Což jistě není, co bychom měli adorovat. Nemohu tvrdit, že bych dopadl lépe (naštěstí jsem v jeho pozici nebyl), ale je možné se z jeho případu poučit. Nikoli STB, ale peníze (milí restituční katolíci) a neschopnost vzdát se světské slávy ho zlomilo.
Ad Honza Koh.: Já jsem přece v článku napsal, že Havlovu odvahu oceňuji, to, že jsem srovnával v odpovědi vám jeho kriminál s těmi v 50. letech, bylo proto, abyste i tu jeho odvahu viděl poněkud s rezervou a ve správné hierarchii, jiní ji projevili mnohem víc a s větší obětavostí, nehledě k tomu, že u Havla jsou některé nevysvětlitelné body v celém životě i v disidentské práci, je důvodné podezření, že již delší dobu byl pro svoji polistopadovou roli připravován, ale to by vydalo na delší příspěvek.
S komentářem Tomáše Halíka souhlasím, kdybych mu mohl řadit, tak bych mu poradil, aby tak učinil jemněji.
Tento článek a následná debata poukazuje na neblahý jev, který se v naší společnosti i církvi rozšířil.
V dnešní době plné zmatků a překotných změn jsme především my křesťané povoláni k tomu, abychom do společenské debaty vnášeli určitý nadhled ve smyslu dlouhodobé perspektivu, potažmo perspektivy věčnosti.
Naše situace je velmi podobná jako při putování Izraelitů v poušti. Tak jako oni si začali stýskat po starém dobrém světě v egyptském otroctví, tak si u nás mnoho lidí stýská po životě v reálném socialismu. Dokonce i mnozí křesťané.
Tak je například napadán V. Havel.
Bohužel se tímto nechali unést i mnozí hierarchové, kteří tak rezignují na své prorocké poslání a místo něj se stylizují do role církevních knížat jdoucích ruku v ruce s pokleslou vládní garniturou.
Článek pana Malého tedy opět pramení z jeho určité zatrplklosti, kdy je pro něj katolická víra identitatárním štítem, ale radost Evangelia chybí.
Buďme tedy světlem světa, solí země a ne falešnými apokalyptickými proroky.
Havel není dogma, tudíž nesvědčí o úpadku doby, je li napadán. Spíše jeho nepřiznaná adorace svědčí to o úpadku soli, která se tudíž nehodí než aby byla vysypána na zem a lidé po ní šlapali.
Není mi jasné, jak jste dospěl k závěru, že V. Havla považuji za dogma.
Mám na mysli jeho napadání, nikoliv kritiku obsahující argumenty.
Také jsem nemluvil o „úpadku doby“. Tímto termínem je namístě šetřit.
Slovo dogma jsem přeci použil jako hyperbolu k Vašemu vidění Havla.
Havel totiž nebyl analogicky Mojžíš (jak naznačujete), byla to jen naivní figurka (naivní jako většina, mě nevyjímaje) umně využitá v geopolitické hře o moc, ve které svoboda nikterak není účelem primárním. K ilustraci dnešního stavu viz např. https://www.ae911truth.org/wtc7 či https://www.ceska-justice.cz/2019/10/cr-musi-zavest-institut-strpeni-cizince-i-clovek-bez-naroku-azyl-ma-mit-prava-uprchlika
Bolševické zlo nebylo tak nebezpečné, protože bylo zjevné. Proto nezvítězilo. Dnešní zlo (rozklad rodiny a státu) působí skrytě a je mnohem nebezpečnější, neboť je (alespoň implicitně) tolerováno papežem, Halíkem atpod. Zvítězíte?
Ve vašem komentáři by se dala nalézt „znka pravdy“. Křesťanství skutečně nabralo nové těžiště – socialismus. Mnohým křesťanům se skutečně stýská po egyptských hrncích a od těchto hrnců neodlučitelných pohansky uvolněných mravů. Nesouvisí to ovšem s „identitatárním štítem“ (?), ale plyne to přímo ze ztráty víry v živého Krista. A také z toho nelze odvodit žádný vztah k osobě V. Havla. Tam už těch zrnek pravdy máte méně.
Ztráta víry se projevuje tak, že se z křesťanství udělá onen identitární štít. Tedy, že se hledí do minulosti namísto ochoty jít s živou mírou do budoucnosti s nadějí, i když je to nejisté.
V poslední době se navíc ukazuje, že mnozí zastánci přísných mravů se brání, když proti uvolněným mravům vystupují lidé, kteří se nehlásí k církvi. A tak najednou velmi pochybné mravy hájí.
O socialismu se dobře káže nám v Evropě, kde nám křesťanstvím inspirovaní politici zařídili, že je zde kapitalismus velmi polidštěn.
A jak jste do toho zamíchal vztah k V.Havlovi mi teď není jasné.
Církev má stále stejnou nauku. Takže povídání o dívání se do minulosti je liché. Kde jsou ty plody toho hledeni do minulosti?
Vaše „polidštění kapitalismu křesťanstvím inspirovanými politiky“ v sobě ovšem skrývá mimo jiné i „samozřejmý“, nemohoucí příklon církevní hierarchie ke strukturám pokrevně spřízněných s moderním totalitarismem.
Právě z tohoto lze odvodit závěr o ztrátě víry: Neexistuje nic mimo tento svět, Kristus nevstal z mrtvých -> buduj socialismus. Projevuje se to i tím, že máme teology osvobození, teoložky zneužití a zpolitizované a politizující církevníky, zatímco skutečně vědecká ekonomie či politická teologie se rozvíjí (přesněji: skomírá) mimo církevní území, třebaže máme Genesis a Nový zákon odkud lze v těchto věcech vyjít.
A pak také s ohledem na ony politiky jsou evidentní i nepřekonatelné rozpory. Stačí vzpomenout osud koncepcí a vlastně i osoby Konrada Adenauera. Navíc si myslím, že o socialismu se káže dobře ne tak nějak obecně v Evropě, ale především na univerzitách, v tisku, mezi některými křesťany (!), a tak. Mnohem méně mezi pamětníky, kam bych řadil i dr. Malýho.
Mám problém rozumět i větě „jít s živou mírou do budoucnosti s nadějí, i když je to nejisté“. Co je zde vlastně to nejisté? Plyne tato nejistota ze zřejmé odloučenosti člověka od Boha? Nebo je jaksi nejistá i sama apokalypsa a druhý příchod Kristův (což je ale impuls k socialismu…)? Nebo je tato nejistota synonymum pro odložení Bible a započetí nekonečného hledání? Opravdu těžko říct…
Pán Dr. Radomír Malý, ďakujem za Váš odvážny a pozoruhodný článok, s ktorým v zásade súhlasím. Súhlasím s Vaším hodnotením Karla Gotta a nebudem k nemu nič dodávať. Spolu s manželkou sa zaňho modlíme a obetovali sme aj svätú omšu za spásu jeho duše. Nebol to anjel, ale anjel nie som ani ja ani nikto z nás. Súhlasím aj s Vaším hodnotením Václava Havla, len k tomu dodám, že v jednom rozhovore som nazval Václava Havla nevyliečiteľným alkoholikom a nevyliečiteľným klamárom, ktorý veľmi poškodil obom národom vtedy ešte spoločnej republiky. Viem veľmi dobre, o čom hovorím. November 1989 ma zastihol vo veku necelých 37 rokov (chýbali mi 2 mesiace do dovŕšenia tohto veku), takže si veľmi dobre pamätám na pohnuté udalosti z tohto obdobia. Ak v tejto dobe Václav Havel niečo verejne prehlásil, vždy som vopred vedel, že je to klamstvo a nikdy som sa nemýlil. Uvediem len pár konkrétnych príkladov za všetky. Václav Havel spočiatku ubezpečoval občanov, že bude v politike len do prvých slobodných volieb. Napokon sa vo vrcholovej politike držal zubami-nechtami až do roku 2003 a vtedy sa stiahol z politiky len preto, že bol donútený odísť. Taktiež vždy prehlasoval, že nemá záujem o reštitúciu majetku svojej rodiny. Dopadlo to však inakšie a Václav Havel sa majetku svojich predkov zmocnil. Aby som bol pochopený správne, ja netvrdím, že Václav Havel nemal právo na reštitúciu, ale ak sa spočiatku opakovane vyjadroval, že o reštitúcie záujem nemá a potom konal presne opačne, možno ho plným právom označiť za klamára. Ak sa hovorí, že ryba smrdí od hlavy, potom vývoj v našej republike po Novembri 1989 smrdel predovšetkým preto, lebo smrdela hlava. Potvrdili to neraz aj jeho bývalí kolegovia a priatelia z disentu. Jedným z nich je napríklad Jiří Wolf, autor článku „Opilec Václav Havel“. Tento článok je bežne prístupný na sociálnych sieťach. Ešte ďalej zašiel český disident a vedec Pavel Křivka, podľa ktorého bol Václav Havel „zrůda bez morálních zásad“. Takže jednoznačne súhlasím s Vami, pán Dr. Malý: Karel Gott si pohreb priamo z katedrály zaslúži omnoho viac ako Václav Havel. A čo sa týka hodnotenia nehodného kňaza Halíka, aj v tomto musím s Vami súhlasiť. Nebudem vymenúvať všetky Halíkove pochybenia, vyjadrím sa len k tým, ktorými výrazne poškodil záujmy slovenských katolíkov. Tomáš Halík ostentatívne podporil pred poslednými prezidentskými voľbami na Slovensku liberálku Zuzanu Čaputovú, ktorá verejne deklarovala svoje pohŕdanie kresťanskými hodnotami. Zuzana Čaputová verejne prezentovala liberálny postoj k umelým potratom, schvaľovala registrované partnerstvá, adopciu detí homosexuálnymi pármi, či podporu Istanbulského dohovoru. Odmietala tvrdenie, že ľudský život je hodný ochrany od okamihu počatia a na otázku, či by išla na Pochod za život, odvetila negatívne. A to sa nebudem zmieňovať o zvrhlostiach z jej súkromného života, ktoré sa objavovali na sociálnych sieťach pred prezidentskými voľbami.
Tomáš Halík samozrejme vedel, že Zuzana Čaputová ani náhodou nezodpovedá predstavám o politikovi s kresťanským presvedčením, napriek tomu dal ranu pod pás Katolíckej cirkvi na Slovensku a okázalým spôsobom verejne deklaroval podporu tejto liberálnej kandidátke.
Všeobecne známe sú styky Tomáša Halíka so zhavranelým evanjelickým „teológom“ Michalom Havranom. Práve Michal Havran je exemplárnou ukážkou mravného úpadku protestantizmu. Aby som neurážal našich evanjelikov, viem si predstaviť spoluprácu s niektorými z nich. Napríklad v nedávnej dobe ma príjemne prekvapili pozoruhodné postoje českého evanjelického teológa a redaktora Katolického týdeníku, Martina Trojana Zikmunda, s ktorými sa zveril redaktorovi Gazdovi na záver rozhovoru pre slovenský denník Postoj:
„Ak by sme v Katolíckej aj Evanjelickej cirkvi dali väčší priestor mariánskej inšpirácii, skôr by sme našli cestu k sebe. Je historickým omylom, že evanjelici odbúrali mariánsku úctu, keďže Mária bola k svojmu synovi najbližšie od začiatku až do konca. Samotný Luther bol obdivovateľom Márie, napísal krásny výklad jej Magnificatu. Pre mňa osobne je Máriino zjavenie svätej Bernadete v Lurdoch veľmi presvedčivé, je to pre mňa jeden z dôkazov Božej existencie.“ (Gazda, I. Evanjelický teológ: Mariánske zjavenie v Lurdoch je dôkazom Božej existencie. In: Postoj. Dostupné z: )
Je chvályhodné, že sú medzi evanjelickými teológmi takíto pozoruhodní ľudia, ktorí úprimne hľadajú cestu návratu do lona Katolíckej cirkvi a je potrebné ich podporovať. Musím dokonca povedať, že takíto evanjelickí teológovia sú mi omnoho milší ako katolícky (?) teológ Tomáš Halík. Lenže medzi evanjelickými teológmi sú aj takí, ktorí vedú masy evanjelikov k totálnemu sekularizmu a práve Michal Havran je typickým predstaviteľom tohto liberálneho prúdu. Je to skutočná rakovina Evanjelickej cirkvi. Ak s ním Tomáš Halík nachádza spoločnú reč, je to viac než výrečne svedectvo blúdenia tohto nehodného služobníka Katolíckej cirkvi. Takže súhlasím s Vami, pán Dr. Malý, že Tomáš Halík sa posúdil a odsúdil sám.