„Zákon Parlamentu, přímo odporující zákonům Božím a jeho svaté Církve…“

Navzdory tomu, že ho porota shledala vinným a lord kancléř [v tomto případě hlavní soudce] začal pronášet rozsudek, sir Thomas More mu řekl: „Můj pane, když jsem býval ještě právníkem, bylo v takovém případě zvykem zeptat se před vyhlášením rozsudku vězně, proč by neměl být odsouzen.“

Nato lord kancléř přerušil rozsudek, s nímž již započal, a zeptal se ho, co může říci proti tomu. Takto zněla jeho mírná odpověď: „Vzhledem k tomu, můj pane, že tato obžaloba se zakládá na zákonu parlamentu, přímo odporujícím zákonům Božím a jeho svaté Církve, jejíž nejvyšší vládu ani žádnou její část si nemůže žádným zákonem osobovat žádný časný princ, protože právem náleží římskému stolci osobně přítomnému na zemi, svatému Petrovi a jeho nástupcům, biskupům téhož stolce, jemuž se tohoto předního postavení dostalo zvláštním privilegiem z úst samotného Spasitele, je tedy podle práva mezi křesťany nedostatečná k tomu, aby byl podle ní souzen kterýkoli křesťan…“

Na to mu lord kancléř odpověděl, že vzhledem k tomu, že všichni biskupové, univerzity a nejučenější mužové v království s tímto zákonem vyslovili souhlas, je s podivem, že on jediný tak zatvrzele a úporně vystupuje proti nim všem. Na to sir Thomas More odpověděl: „Je-li počet biskupů a univerzit tak podstatný, jak má Vaše Lordstvo zřejmě za to, pak vidím pramálo důvodů, proč by na věci mého svědomí mělo tolik záležet. Nepochybuji však, že byť třeba nikoli v tomto království, přece v celém křesťanstvu je jich nemálo téhož mínění jako já. Kdybych pak hovořil i o těch, kteří jsou již mrtvi a mnozí z nich jsou nyní svatí v nebi, jsem si naprosto jist, že daleko větší část z nich, pokud by byli naživu, by smýšlela tak, jak smýšlím já. Nejsem proto povinen přizpůsobovat své svědomí radě jednoho království proti všeobecnému soudu křesťanstva.“ …

Tím skončil, nato mu však soudci přesto zdvořile nabídli, že ho laskavě vyslechnou, má-li něco dalšího, co může uvést na svou obhajobu. Na to odpověděl: „Nemám již co říci, avšak jako požehnaný apoštol svatý Pavel byl podle Skutků apoštolů přítomen při smrti svatého Štěpána, hlídaje šaty těch, kdo ho ukamenovali, a souhlasil s tím, a přesto jsou teď oba svatými v nebi, i já vskutku doufám a budu se z celého srdce modlit, abychom se s Vašimi Lordstvy, ač nyní na zemi soudci, kteří mě odsoudili, poté všichni sešli v nebi k naší věčné spáse.“

William Roper, manžel Moreovy dcery Margaret a autor jeho životopisu The Life of Sir Thomas More

Překlad Lucie Cekotová

Zdroj:

https://rorate-caeli.blogspot.com/2018/07/an-act-of-parliament-directly-oppugnant.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *