Katolická školka odmítla přijmout dítě homosexuální dvojice
Msgre. Joseph Naumann
KANSAS, 7. března 2019 (LifeSiteNews) — Farní školka svaté Anny v Prairie Village v Kansasu je terčem kritiky za to, že odmítla přijmout dítě, které vychovává dvojice homosexuálů. P. Craig Maxim to vysvětlil v dopise rodičům, učitelskému sboru a zaměstnancům; v reakci na to vznikla petice požadující, aby škola své rozhodnutí přehodnotila. Petice adresovaná arcibiskupovi v Kansas City Josephu Naumannovi získala tisíc podpisů – z nichž polovina údajně patří farníkům – a uvádí se v ní, že „rozhodnutí odepřít Božímu dítěti přístup k tomuto báječnému společenství a vzdělání na základě představy, že svazek jeho rodičů [sic] není v souladu s učením Církve o svátostném manželství, postrádá soucit a milosrdenství Kristova poselství“.
Když kontroverze vypukla, P. Maxim požádal o radu arcidiecézi Kansas City, „neboť jako farní škola podléháme ve věci aplikace nauky Církve vedení arcidiecéze“. V dopise z 27. února P. Maxim napsal: „Arcidiecéze konstatuje, že jelikož stejnopohlavní svazky nejsou v souladu s naukou Církve o svátosti manželství a nelze je do souladu s ní uvést, nemohou rodiče v dětech utvářet chování a postoje, které by byly s učením Církve konzistentní. Vzniká tedy konflikt s tím, co děti prožívají doma. Rovněž se to může stát zdrojem zmatku pro další děti ve škole. Z tohoto důvodu arcidiecéze doporučuje nepřijetí dítěte,“ vysvětlil P. Maxim.
Ve vyjádření pro list Kansas City Star arcidiecéze, v jejímž čele stojí biskup Naumann, vyjádřila podporu rozhodnutí kněze od svaté Anny a zdůraznila důležitost věrnosti nauce Církve i tehdy, když to jiné diecéze nečiní. „Naše škola existuje kvůli předávání katolické víry,“ uvádí se ve vyjádření. „Nauka katolické Církve je neoddělitelnou součástí vyučování i duchovní formace ve všech ročnících. Pro děti je důležité, aby zažívaly soulad mezi tím, co se učí ve škole, a tím, co se žije doma. Proto žádáme, aby rodiče tuto nauku chápali a byli ochotni ji ve svých domovech podporovat.“
„Katolická Církev považuje manželství mezi mužem a ženou za svátost, za základní stavební kámen rodiny a společnosti a jádro Církve,“ pokračuje vyjádření, které dále uvádí dva významné výroky: „Nauka Církve o manželství je jasná a zákony občanské společnosti ji nemohou změnit. Rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytující statut manželství stejnopohlavním dvojicím nemění nauku Církve o manželství. … Nepovažujeme za vyjádření úcty [k lidem, kteří s učením Církve nesouhlasí] ani za spravedlivé, láskyplné či soucitné, jestliže se jejich děti ocitnou ve výchovném prostředí, kde jsou hodnoty rodičů a základní zásady školy v konfliktu.“
Arcibiskup Joseph Naumann z Kansas City, jehož jeho spolubratři zvolili za předsedu prolife výboru při biskupské konferenci USA, je důsledným a vyhlášeným zastáncem věrnosti katolické nauce. O katolickém učení se vyslovuje jednoznačně; například říká, že užívání antikoncepce je vnitřně špatné za všech okolností, protože „zbavuje manželství jednoho z jeho cílů, jímž je otevřenost vůči životu“, že církev nemůže akceptovat genderovou proměnlivost nebo stejnopohlavní „manželství“ a že politiky, kteří se chlubí, že jsou katolíky, a současně prohlašují, že jsou pro potrat, je třeba kárat. V kázání při národní modlitební vigilii před mší svatou za život v lednu ve Washingtonu Naumann řekl, že je absurdní, jestliže Nejvyšší soud tvrdí, že ústava obsahuje právo na potrat.
Když arcibiskup Carlo Maria Viganò vydal vloni v srpnu své ohromující svědectví o sexuálním zneužívání ze strany kněží, patřil arcibiskup Naumann k prvním prelátům, kteří ho podpořili s tím, že Viganò je „charakterní muž“.
V roce 2008 se arcibiskup Naumann proslavil tím, že veřejně zakázal svaté přijímání propotratové ministryni zdravotnictví USA Kathleen Sebeliusové.
Doug Mainwaring
Překlad Lucie Cekotová; zkráceno
Zdroj:
Typické vyjádření konzervativce – „hodnoty školky a hodnoty (sic) rodičů jsou v kontradikci; v hlavě dítěte může být zaset zmatek; antikoncepce zbavuje manželství jednoho z jeho cílů (zmínit, že jde o cíl primární, by bylo asi příliš)“
Opravdu toto stačí, nebo je třeba kázat evangelium a jasně si nárokovat pravdivost postoje, jejž Církev zastává a předává?
Do uvozovek se nedávají citáty, které si vymyslíte. Citát zní: „an educational environment where the values of the parents and the core principles of the school are in conflict.“ Přeložen je správně a jeho logika je bezchybná: rodiče vyznávají to, co pro ně jsou „hodnoty“ (výraz „hodnoty“ neznamená totéž co objektivní dobro), oproti tomu školka hájí své „zásadní principy“. Krom toho: posledním cílem jejich boje je zachování katolické školky kvůli těm dětem a zachování možnosti vůbec katolické školství provozovat. V jejich vyjadřování oceňuji vyváženost strategie a věcné správnosti a přeju jim vítězství. Podobný boj čeká také nás, pokud by se tzv. církevní školy rozhodly být katolickými, což se zatím nijak výrazně neděje.
Tolerance v české praxi:
https://pravyprostor.cz/statecna-studentka/
Konečně správné rozhodnutí!
Děti by se neměly trestat za hříchy rodičů.
Každé nepřijetí dítěte do nějaké školy nazýváte trestáním? Je úkolem katolické školy pomáhat katolickým rodičům s výchovou ve shodě s katolickým přesvědčením? Mají katolíci na takovou službu právo? Nebo to právo mají jenom některé skupiny obyvatel?
Ad Tonda
„…neboť já Hospodin tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který trestá nepravosti otců na dětech do třetího a čtvrtého pokolení…“
Desatero, Exodus 20,6 sepsal Mojžíš podle pokynů Hospodina.
Obecně vzato mají jistou logiku oba postoje (přijmout dítě a umožnit mu tak, aby se dostalo do kontaktu s katolickou vírou aspoň ve školce X odmítnout dítě, protože způsob života jeho „rodiny“ je v závažném rozporu s katolickou naukou), záleží na okolnostech.
Otázka je, zda v tomto případě požadavek „rodičů“ nebyl pouhou provokací, k níž ono dítě jen zneužili. Pokud ano, přijetím dítěte by školka vstoupila do bludného kruhu dalších provokací, který by bez mediálního poprasku nemohla nijak opustit. Tím, že dítě odmítnou rovnou, se pohoršení minimalizuje.
Tu nejde o trest.Ide o predchádzanie budúcim sporom.
Škôlka mala už vo svojej zriaďovacej listine jasne deklarovať,že ako katolícka škôlka budú pristupovať pri výchove im zverených detí,z učenia katolíckej cirkvi.
Prijímať teda budú iba katolícke deti,ktorých rodičia s tým ,bez výnimky, súhlasia.
A tu príde k rozporu.
Homosexuálni rodičia asi vychádzajú pri výchove dieťaťa z liberalizmu.
Naprosto souhlasím, každý nese odpovědnosti za své hříchy, i děti otců. Je to sice orbitální nevědomost v podobě malého dítěte, ale i malém dítě si uvědomuje kde je a do je. Proč si nejdou do jiné školky, proč do katolické? Je to úmysl narušovat a škodit a ti teplouši chtějí poškodit katolickou školku a katolické rodiny právě přes nevinné dítě. Kde je teda ten hlavní problém? Hřích rodičů homosexuálů a jejich propaganda přes dítě s cílem předělat a zničit katolickou církev. A myslím si, že ten pisálek pod nickem fr.Albert top je provokatér
Výraz „teplouši“ už dávno není v pořádku. A věřte, znám celou řadu věřících homosexuálů. Nemusí jít automaticky o provokaci. Já bych s koncem prvního odstavce souhlasil.
Hmm, a různopohlavní nekanonické svazky snad jsou v souladu s naukou Církve o svátosti manželství, zejm. pokud je nelze je do souladu s ní uvést (např. min. jeden z partnerů je platně a nerozlučitelně oddán s někým jiným)? A děti z takových svazků jsou do takové školky přijímány?
Nevíme, jaké má ta školka podmínky. V Praze je katolická škola, kde kromě přijímacího řízení s dětmi mluví škola i s rodiči, jak rodina žije svoji víru. Na platnost manželství se neptali, v pohovoru šlo hlavně o to, jestli se rodiče s dětmi modlí, jestlli rodiče vedou své děti ke křesťanství.
Také jsem náhodu slyšel stížnosti nevěřícího rodiče, že jeho dítě na jiné pražské katolické škole trpí tím, že se jezdí na duchovní obnovy, učí se tam náboženství a vůbec se tam moc mluví o Bohu. Kdyby tato škola bývala dělala pohovory, rodiče by třeba pochopili, že to není ta pravá škola, že i když tam nevěřící chodit můžou, tak tam o křesťanství půjde a nevěřící žáci se budou muset přizpůsobit.
V každém případě je lepší, když se vyloží karty, jasně sdělí pravidla a zvyklosti školy. A případně se škola rozhodne nepřijmout ty, kterým by pravidla vadila.
Při křesťanské výchově se pořád naráží na matku a otce. I když bude ve skupině dítě, jehož otec či matka rodinu opustili, nebo jehož rodiče jsou znovu sezdáni nebo žijí na hromádce, tak pořád jde o otce a matku. A najednou bys musel úplně změnit všechny výchovné příběhy, neboť by tam bylo dítě s dvěma „matkami“ či „otci“. Tento model soužití je naprosto nekomatibilní s křesťanstvím.
„Také jsem náhodu slyšel stížnosti nevěřícího rodiče, že jeho dítě na jiné pražské katolické škole trpí tím, že se jezdí na duchovní obnovy, učí se tam náboženství a vůbec se tam moc mluví o Bohu.“
To ovšem může znamenat leccos. Třeba se dotyčný tak úplně necítil, když jeho ctěný potomek dostal před maturitou dvě hodiny občanky – pod „katolickým“ názvem křesťanka – na úkor maturitních předmětů…
Nejsem si jist, jestli jsem vás pochopil. Ta škola rozhodně nemá problémy s výsledky maturit.
Jde o to, že píšete o kritice mluvení o Bohu, výuky náboženství a duchovních pobytů, ale ve skutečnosti myslíte konkrétní situaci v konkrétní škole, jak ji zažil konkrétní člověk. Potom je ale potřeba se ptát, co znamená, když je ta škola „katolická“ (podle zřizovatele?) a co se vlastně na těch duchovních pobytech dělá a jak se o Bohu učí a mluví…
Že je to důležité ukazují třeba výrazně menší počty duchovních povolání vzešlých z „katolických“ škol oproti rodinám, kde se o Bohu učí a mluví v rámci domácí výuky.
Nebo ještě jinak: vlastně jste nenapsal, co přesně tomu dotyčnému vadí. Byl by radši místo několika hodin občanko-křesťanky za více hodin jazyka? Nebo tam mají denně ráno tichou mši sv. a odpoledne růženec nebo adoraci a dotyčný to považuje za ztrátu času?
Vadí mu že je tam „příliš Boha“. Ostatní neřeším. Že hlásí dítě na katolickou školu, věděl.
Pokud by ovšem i nevěřící žák povinně musel na mši, není to proti církevním zákonům, přítomnost jinověrce? Např. modlitba nevěřícího by ani modlitba nebyla. Nebo je to myšleno tak, že nevěřící se růžence apod. neúčastní, ale v tu dobu se nevyučuje a někdo to považuje za ztrátu času?
Masaryka nutili na gymnáziu chodit ke zpovědi, ačkoli byl nevěřící. To je pak jen předstírání, a škodí to v obou případech, i když má církev pravdu, nebo nemá.
Právě.Dává snad školka všem rodičům dotazník ohledně jejich intimního života? ne, protože jí do toho nic není. Takže by neměla řešit ani to, co je vidět na první pohled.
Chcete diktovat školce, jaká pravidla při přijímání dětí má aplikovat? Přesně takto na mne Váš příspěvek působí. Chce-li vést děti v katolickém duchu, může si vybírat takové, u nichž to od první chvíle nebude jasné, že „rodiče“ se proti tomuto duchu budu stavět.
To je ovšem smyslem „tolerance“: v tomto konkrétním případě to znamená, že nemůže existovat školka jiná, než „tolerantní“, přičemž vrcholem intolerance je jak známo živý Kristus, který přinesl meč. Meč netolerantně oddělující živé od mrtvého…
Vlastně se mnoho nezměnilo od počátků „tolerance“ zavedené tezí Cuius regio, eius religio: i tam šlo o podřízení náboženství pod zvůli světské moci.
A do budoucna to může znamenat ještě horší věci, např. teď Austrálie prolamuje zpovědní tajemství, vede procesy proti církevním hierarchům a během krátké doby tam mohou vzniknout rozsáhlé oblasti obhospodařované „tolerantně“ vysvěcenými knězkami, prožívající nejprve genderovou identitu seminaristy a poté kněze Kristova…
Jasné to právě není. Školka by měla dodržovat demokratické principy. Tj. kdyby se ptala na sexuální život hetero-rodičů, jestli je z jejího křesťanského hlediska dost OK, taky by to nebylo v pořádku.
To, co píšete, by bylo možné zhruba požadovat po státní školce, ne však po soukromé či církevní, která má z logiky věci právo konkretizovat svůj účel i skupinu, pro kterou je určena (kdyby neměla, neměla by její existence příliš smyslu).
Přesně tak, fan club Sparty taky nepřijme do svých řad kovaného a deklarovaného slávistu, jenž si tím chce vymoci na základě svých demokratických práv vstup. Prostě jsou jistá pravidla, která někdo vyžaduje ve svém zařízení, a někdo z venku jiný velkopansky požaduje, aby je v jeho případě už dopředu popřel. Neberu to ani jako provokaci, spíše pyšné a nabubřelé jednání někoho, kdo se cítí pevně v kramflecích.
Taky nemá (myšleno tak, že podobné instituce jen zvýrazňují odlišnost a podporují řevnivost)
Srovnání se Spartou trochu pokulhává, protože tam jde o věci na stejné úrovni (když jsem slávista, nejsem sparťan). Oproti tomu znám homosexuální katolíky, kteří jsou z některých oficiálních prohlášení církve nešťastní. Musí to být dost drsné chtít se účastnit eucharistie a pak tam poslouchat někoho, jako je Piťha.
Jen víc takových Piťhů.
A to srovnání zas tak mimo není, protože kdo žije ve stavu hříchu, honosí se tím a ještě požaduje uznání svého způsobu života, kdo to vidí zcela jinak, tak je to dosti podobné, ne-li horší. To jen dnešní liberální svět chce dát zelenou všemu a všem ve jménu pseudotolerance.
Zdá se, že se ještě nikomu nesnilo o tom, že přihláška dítěte do oné školky může být pouhou protikatolickou provokací ze strany dvou sodomitů.
Chudák dítě, to za to nemůže. Školku by měli zavřít
Nejde o to, kdo za co může. A to o zavření školky si strčte za klobouk.
Ano, chudák dítě. Škola ani školka není nad rodiče. A proč asi homosexuální pár stál o to, aby jejich dítě chodilo do katolické školky? Proč ho nedali do školky nakloněné homosexuálům? Jediným vysvětlením se zdá, že ten pár provokoval a zneužil k tomu dítě.
Jako katolík bych rozhodně nevnucoval své děti do do školky vedené homosexuály, nebo takové, která by homosexualitu propagovala. Je snad normální necpat se do prostředí, s jehož zvyklostmi nesouhlasím. Za určitých okolností mohu spolupracovat s kýmkoli, ale zrovna dávat vlastní dítě do školky, která je vedena úplně odlišně, než žije moje rodina, je přece divné.
Každý subjejt má právo na určení podmínek. Dítě vychovávané devianty nemůže být proto přijato. Šlo spíš o provokaci , je dost sekulárních školek. Tento počin je výjimka , „katolické“ školy jsou katolickými jen podle názvu.
Re,Jindrich
Ja som učila v katolíckej škole.
Pomerne veľká skupina rodičov/zdá sa,že slobodomurárov/,dala deti do našej školy.
Ich cieľom nebolo,aby výchova detí bola v katolíckom duchu.
Oni využili každú možnosť,aby vyvolali spory medzi ostatnými rodičmi a vedením školy.
Takmer to viedlo k zrušeniu školy.
Bola to obdobná situácia,ako keď prišla homosexuálna dvojica objednať svadobnú tortu PRÁVE ku katolíckemu cukrárovi.
Svadobnú tortu by im radi upiekla susedná cukráreň,no oni mali iný cieľ.
Děkuji za vysvětlení. Mýlil jsem se