Seriál Mladý papež
Kdo si prolistuje noviny zvané Katolický týdeník, bude motivován ke shlédnutí seriálu Mladý papež. Kdo ho shlédne, bude jím ovlivněn. Buď velmi málo, nebo naopak hodně. Znám oba typy diváků, vím o konkrétních lidech.
Jaký vliv tento seriál zanechá? Neprobereme všechno, zaměřme se jen na něco.
Především je nutné upozornit, že film je z psychologického hlediska velmi propracovaný. Bez nadsázky lze říct, že při jeho tvorbě došlo k využití (zneužití) současných, tedy pokročilých poznatků psychologie. Zmíněné vlivy tedy budou mít formu manipulace (tu si ovšem manipulovaný neuvědomuje, neví, že je manipulován, nevěří tomu). Co chtějí autoři do člověka dostat, skrytě do jeho podvědomí dostanou a ovlivní ho.
Jeden příklad za všechny: Když je hlavní postava nesympatickým člověkem, spolu s jejím odmítnutím odmítnou lidé také její důrazy a názory. Pokud se postupně stane postavou přijatelnou a zároveň změní nějaké názory, divák si řekne, vlastně neřekne, protože je to podvědomá záležitost: Tamto odmítněme, jako odmítáme nesympatického, toto přijměme. Seriál se tak stal součástí hmomopropagandy. „Zlí sebestřední namyšlení nemožní lidé nesoucí si své problémy jsou (prý) proti homosexuálům, lidé, kteří začali jednat rozumně, jsou otevřenější“ – manipulace jak hrom. Působí dojem, že rozumným je prý tento přístup. Však tento přístup začal zastávat tehdy, když začal jednat rozumněji. To je jeden z účinků, který může film v podvědomí vyvolat. Musíme dodat: nikoli. Ve skutečnosti je rozumné nazvat hřích hříchem, protipřirozenost odmítnout jako špatnou atd. Samozřejmě že, jak dokazuje zkušenost, musím v tuto chvíli doplnit, že je něco jiného člověk (homosexuál), něco jiného sklon a něco jiného konkrétní skutek. Že odmítnutím hříchu (skutku) nikdo neodmítá ani nezavrhuje člověka atd. Aby zas nebyl oheň na střeše. A že odmítnutím propagandy odmítáme propagandu, ne lidi.
Jakmile se hlavní postava stane přijatelným a poslouchání-možným, začne mu divák naslouchat a přijímat jeho „moudra“. A v tom zazní, v závěrečném proslovu, jakási „nová definice“ B(b)oha. Nepozorný divák, který není ve víře pevný, člověk hledající má okamžitě „jasno“, co je to bůh. Tento již dobrý papež říká to a to, už je dobrý, proto vše, co po své proměně hlásá, má být přijímáno, zvláště když předtím hlásal opačné věci a způsobem těžko stravitelným. Opět musíme těmto nepozorným divákům říct: Ne. Co hlásá mladý papež po své proměně v přijatelnějšího člověka, nesmí být automaticky přijímáno. To se jen autoři snaží vnutit vám, co by chtěli. Bůh není to, co se snaží seriál sdělit. Náboženství není o tom, co se snaží seriál sdělit. Svátosti nefungují tak, jak se snaží seriál sdělit. Atd.
Dojem, že církev je skrz naskrz zkažená, by se snad ani nemusel zmiňovat, to se o nás říká už téměř 2000 let. A spekulace, proč se seriál rozšířil právě za tohoto pontifikátu, by vyžadovaly nejdříve vědět o skutečném Františkovi, tedy Františkovi ne takovém, jak ho známe z médií (včetně křesťanských). Pokud mladý papež, dokud se ještě chová nepřijatelně, je Františkovým protikladem, s odmítnutím nepřijatelného a nelidského protikladu se podpoří toto. A je-li mladý papež, dokud působí nepřijatelně, spojen s tradiční liturgií, pak účinek seriálu na nepozorného diváka je jasný. Koho z normálních lidí napadne, že má začít rozlišovat, že v seriálu vidí úmysly nějakého autora, a ne vlastnosti tradiční liturgie, že ta sama o sobě je hodnotná a dobrá? Kdo se tím po shlédnutí seriálu bude zabývat?
Mohli bychom zmínit spoustu dalších věcí, které jsou spojeny s životem církve a jsou samy o sobě dobré, ale po shlédnutí seriálu si nepozorný divák vytvoří určitý odstup nebo přímo nesouhlas s těmito věcmi.
Manipulace jak hrom.
R.D. Josef Peňáz
Text byl převzat z FB profilu autora.
Nesouhlasím.
Seriál jsem viděl celý a pokud odhlédnu od opravdu velmi expresivních nemravností, základní poselství je docela jiné, než se nám snaží předložit pater Peňáz.
Základní poselství je takové, že možná je na čase lidem předložit víru, která nebude „předžvýkána“ klérem v liberálním duchu.
Co říká postava narkobarona kardinálovi, kterého následně potká špatný osud (a proč ho potká)?
Jak se „mladý papež“ vypořádává s devianty v sutaně?
Co říká „mladý papež“ o potratech a homosňatcích (vynikající rozhovor s italským P.M.)
Atd. atd.
Seriál rozhodně není jednoznačný a neobsahuje jasně rozdělené kladné/záporné postavy. A právě proto je uvěřitelný.
Opravdu mne zaráží, že konservativec Peňázova ražení může pochybovat o prohnilosti kardinálského sboru a kleriků vůbec. Copak žil posledních třicet let svého života na Marsu a nevidí, jak krize – především lidská krize – cloumá Církví?
Chápu knězovo pohoršení, ale nesouhlasím s jeho závěry.
Já bych se spíš než o rafinovaně sugestivní ponoukání správného názoru v té a té otázce obával, co v obětech Katolického týdeníku zanechá náruživé sledování takových obrazů:
https://img.csfd.cz/files/images/film/photos/160/805/160805020_ee88cd.jpg
https://img.csfd.cz/files/images/film/photos/160/805/160805019_fbc6a5.jpg
??? Asi nechápu. Kouřili přece i skuteční papežové, dokonce prý i sv. Pius X., aspoň lze-li věřit https://www.catholicworldreport.com/2017/11/09/in-the-habit-a-history-of-catholicism-and-tobacco/ Navíc i kdybychom se shodli, že je to pro zdraví člověka objektivně špatné, a tedy že by se toho měl katolík vystříhat (což bychom se, pokud se dobře pamatuji, tady ani neshodli, přinejmenším stran toho „a tedy“), pořád je to jen zcela nepodstatný nedostatek oproti mnoha jiným nedostatkům, jimiž může nástupce Petrův trpět, jak dnes vidíme. Čeho přesně byste se tedy obával?
Církev není spolek pro zákaz kouření v hospodách, třebaže právě k tomu směřuje masivní odpad církevní hierarchie od živého Krista.
Problém se sledováním takových obrázků je v tom, že se hodí spíš někam do faraonského Egypta. Srovnejte si to s tvářemi zachycenými křesťanskou kulturou a uvidíte sám.
http://udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie/01 Cechy/Royt – Malirstvi 14 stoleti/slides/68 MTO.html
http://udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie/01 Cechy/Royt – Malirstvi 14 stoleti/slides/66 MTO, Adorace Krista, pred 1380.html
http://udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie/01 Cechy/Royt – Malirstvi 14 stoleti/slides/65 MTO, Madona Roudnicka, 1380-90.html
http://www.rodon.cz/malir-dila/rembrandt-harmenszoon-van-rijn-115/kristus-1661–653
http://www.rodon.cz/malir-dila/rembrandt-harmenszoon-van-rijn-115/zena-s-karafiatem-1668–656
Jak už jsem psal v jiné souvislosti, i když některé věci a důrazy nejsou pravdivé a tento film se ani neprezentuje jako např. dokumentární, svou stopu zanechá. Srov. Jirásek. Koho zajímá, že historické romány nejsou historií? Čtenář chtě nechtě bere vše jako fakta.
Tedy u mnoha lidí také nastoupí po shlédnutí některých částí následující úvahy: „S takovýmito (takovou církví) raději nic nemít, od nich daleko.“ – Už nerozliší, na koho každého by měl vztáhnout a na koho již ne ono „s takovýmito“. Odvrhnou církev jako celek.
Přestanou chodit do kostela, přestanou se účastnit eucharistie (účast na mši svaté i svaté přijímání), přestanou se zpovídat, nenechají se v nebezpečí smrti zaopatřit svatými svátostmi. Odvrhnou svátosti, jedinečné prostředky, kterými jim mohla církev pomoci na cestě ke spáse a začnou se tak vzdalovat Bohu.
Jediným důsledkem bude, že tím na duchovní rovině uškodí sami sobě. Majíce hřích nepůjdou ke zpovědi, zůstanou v něm a zemřou v něm. Cui bono?
Já nevím, ale nepřeceňujete to trochu? Seriál jsem neviděla a ráda věřím, že podobné komerční dílko je manipulativní, ale že by někdo kvůli shlédnutí čehokoli v televizi přestal chodit do kostela, to se mi přece jen nezdá. Pokud ano, tak příčinou určitě nebyla televize; ta mohla posloužit maximálně jako katalyzátor, případně záminka, ale víra takového člověka by asi kdovíjak pevné základy neměla, se seriálem nebo bez něj. Pro víru lidí mi připadá značně nebezpečnější další vlna skandálů kolem sexuálního zneužívání a jejich (ne)řešení. Ty jsou totiž na rozdíl od televizního seriálu reálné.
Naprosto s Vámi souhlasím, Otče.
Shlédli jsme ze studijních dvodů ukázku, stačilo… Stydím se za všechny protagonisty!
Hlavním záměrem filmu je ukázat Církev jako ryze lidskou organizaci plnou vlastních problémů. Snaha ukázat na hlavního viníka – na ty, kdo se snaží zachovávat přikázání a tradiční učení Církve (jsou zde vykresleni jako bezhlaví zbloudilci). Naopak liberálové jsou ti osvícení, co umí chápat lidské „slabůstky“ – a jsou zdrojem naděje pro církev (a potažmo celé lidstvo).
Opravdu nebezpečná manipulace!
Viděl jsem už kdysi všechny díly. Řekl bych, že cílem určitě nebylo ukázat na mladého papeže jako někoho, kdo mění Církev svatou způsobem odpovídajícím Posvátné tradici, takový vznešený cíl bychom těžko i s ohledem na ony velmi nemravné scény mohli očekávat. Pokud by tvůrci měli takto milý cíl, bylo by dobré se ptát, proč je tedy tento mladý papež představován jako psychicky narušený jedinec, nevyrovnaný člověk, egomaniak, který na sobě nevidí žádný hřích, nemá posvátnou bázeň před Bohem a jeho svatými svátostmi, a tak neváhá i nutit kněze k porušení zpovědního tajemství. Co je na tom konzervativního a tradičního?
Nehledě na to, že i v jeho údajném boji proti homosexualitě v kléru je vidět jakýsi posun, který končí v podstatě relativizací tohoto “boje”. Už jen ten způsob, jakým byl veden – špehování, najímání prostitutů, falešné obviňování končící sebevraždou nevinného, po kterém následuje určité „prozření“ mladého papeže končící posunem směrem k určité toleranci homosexuálních sklonů v kléru – ukazuje, co bylo cílem. Ukázat pravý opak, představit Tradici jako cestu pro duševně nevyrovnané, choré a boj proti homolobby v církvi za nelidský. I když na mnohé mohou některé výstupy mladého papeže v jednotlivostech působit velmi příjemně (i když nechápu proč, k svatým reformátorům Církve na stolci svatého Petra má mladý papež opravdu hodně daleko), nelze se kvůli blyštivému lesku tiáry nechat nachytat něčím, co je v podstatě když už ne přímým útokem na katolickou Tradici, tak minimálně výsměchem konzervativním proudům v Církvi. Jakoby se snad za těmi vlečkami, kraječkami, zlatými rouchy a starou liturgií skrýval jen fanatismus duševně chorých a nevyrovnaných bláznů.
Nesouhlasím – typicky ona sebevražda. Nikde nebylo řečeno, že kandidát byl obviněn falešně. Řečeno bylo, že pravidla pro kandidáty jsou tak tvrdá, že jimi málokdo projde. A to považuji za správný krok.
Proč je „mladý papež“ psychicky nevyrovnaný? Inu, asi jste nepostřehl červenou nit seriálu – jeho trauma z absentujících rodičů a jejich neustálé hledání (a s tím i hledání, kým vlastně „mladý papež“ je – vynikající rozhovory s kardinálem Spencerem).
Ona závěrečná „tolerance“ homosexuality – praktikujícího sodomitu kardinála odešle na Aljašku do zapadákova a zapomnění, abstinujícího kardinála Gutieréze si jako příklad toho, že i homosexuál může nad svými zvrácenými tužbami zvítězit, ponechává v roli tajemníka. Což je ona „změna“, kterou asi žádný katolík nemůže odmítnout.
Naprosto chápu, proč se vám seriál nelíbí a sám k němu mám řadu výhrad, ale celkové vyznění (zázraky konané papežem jsou bez diskuse dobré) mi nepřijde jako atak na tradiční, konservativce. Spíše naopak.
Souhlasím s vámi. Uvést do zmatků může seriál jen lidi, kteří nemají s vírou nic společného. Seriál je plný nesmyslů, nelogičností, oplzlostí, velmi černého humoru (sodimita trefící rozstřesenou rukou omylem Aljašku, smrt setry Antonie). Ale atmosféra a interiéry vytvářejí pocit důstojnosti. Můj velmi silný dojem byl z faktu, že oba homos. protagonisté byly v dětství těmito zneužíváni. To je prakticky potvrzeno, že i takto homosexualita vzniká.
Eliška
Takovou liberální blbost jsem ještě neviděl! Pomluvy a výsměch. Se článkem Otce souhlasím, jak je vidět, někteří autoři příspěvků byly tímto seriálem ovlivněni dle záměru tvůrců, když vidím, co zde píšou.
Dle mého tento seriál rozhodně nenapáchá takové škody v myslích katolíků, jako kdysi velmi populární seriál Ptáci v trní, kdy jediné oko mnohé zbožné ženy nad šedesát nezůstalo suché nad osudy a láááskou toho „přenádherného“ a sympatického kardinála…
A škody, které působí díla z pera pana Browna (DaVinciho kód a podobné sajrajty) by se daly vyhrnovat buldozerem.
A to co považuji v současné době jako obzvláště nejhorší jsou vejšplechty biskupa Holuba na synodu o mládeži a různá vyjádření a dílka padre Petráčka a podobně smýšlejících.
Jaké vejšplechty máte přesně na mysli a proč?
Mne osobně vůbec nejvíc rozčílila přednáška pana profesora Piťhy v Trnavě v roce 2016, konkrétně pasáž o střelbě do žen i dětí na státní hranici, přičemž nešlo o žádný úlet, neboť inkriminovanou pasáž zopakoval i ve volební kampani MUDr. Chalánkové letos!!! Zde si říkám: „Kéž by se křesťané chovali alespoň alespoň jako „děti světa“…
Přijde mi, že se ten seriál přeceňuje. Přece se jedná o svého druhu umělecké dílo, ke kterému také budu přistupovat s určitým odstupem. V umění přece nejde o to člověka naočkovat nějakým viděním světa a přinutit jej, aby s ním zcela souzněl. Je to spíše obraz uvažování jeho autora, nad kterým se můžeme zamyslet. Když bych to měl zlehčit: Také se rád podívám na četnickou sérii s Louisem de Funésem a nepropadnu podprahovému pocitu, že takto vypadá policie. Chce to zkrátka sledovat se zapnutým kritickým rozumem. Tím se nebezpečí, o kterých se v článku píše, zmenšuje.
Manipulároři medií jsou holt velmi zdatní, studovaní a dobře placení psychologové.
Nemáte pravdu. Ten seriál je daleko horší než romanticky oblbující Ptáci v trní.
Za těch čtyřicet let, které oba plátky od sebe dělí, značně posílilo Zlo ve své rafinovanosti a zákeřnosti.
Ten seriál je přípravou na příchod Antikrista.
Je to již nějaká doba, co jsem seriál viděl poprvé, teď jej sleduji podruhé na ČT, tím pádem si možná některé věci z pozdějších dílů nevybavuji. Napadají mě nicméně dvě poznámky:
Osobně mám pocit, že seriál neklade zvláštní důraz na to, že papež slouží Mši všech věků. Zaprvé, mše je v seriálu zachycena jen na několika málo kratičkých záběrech. Zadruhé: slouží ji v něm každý, ne pouze papež, včetně jakéhosi kardinála „povýšeného“ na Aljašku, pokud si dobře vzpomínám. Můj soukromý názor je, že Sorentino prostě dobře věděl, jak trapně a nekatolicky Novus Ordo působí a že by zničil celou pracně budovanou estetiku seriálu a proto prostě dělal, jako by nikdy neexistoval – v žádném díle také nejsou k vidění pokoncilní cranmerovské stolečky, pouze vysoké oltáře, stejně tak jiné bastardizace, které jsou v římských kostelech k vidění.
Co se týče manipulace, pokud mě seriál při prvním shlédnutí zmanipuloval, pak přesně opačným směrem; kupodivu právě toto dílo totiž pro mě bylo katalyzátorem, díky kterému jsem se později dostal k tradicionalismu a integralismu 🙂 Každopádně alespoň v první polovině na mě papež působí jako postava vykreslená jednoznačně kladně, zatímco jeho liberální odpůrci jsou ztvárněni jako slizcí a zákeřní manipulátoři, nevím tedy, kde jsou liberálové zobrazení jako velkodušní a rozumní.
Každopádně při sledování dalších dílů budu brát názor P. Peňaze v potaz a třeba mi dojde, že má pravdu.
Podívala jsem se na kousek tohoto seriálu a můj dojem je ten, že pravověrného katolíka v žádném případě nemůže pohoršovat, ani neztratí víru…. zkrátka ne na takové bláboly NEKOUKÁ
Přesně tak!
Samozřejmě.
Správný katolík totiž kouká jen na nasládlé hovadiny typu tohle
https://www.csfd.cz/film/89084-mezi-nebem-a-zemi-pater-pio/komentare/
„… došlo k využití (zneužití) současných, tedy pokročilých poznatků psychologie“.
Upřímně řečeno, zajímalo by mě, kde je vědecký fundament , na kterém ta „pokročilá“ „věda“ stojí. Já žádný nevidím.