Rozhlédnutí 2018/10/21

Vítám vás u tohoto (zatím poněkud osekaného) rozhlédnutí, dnes slavíme dvaadvacátou neděli po Svatém Duchu. Zároveň si připomínáme bl. Karla Rakouského a sv. Voršilu a její družky.

Nejvýznamnější dny, svátky a památky tohoto týdne: sv. Kordula (po 22.), sv. Antoní Maria Claret (út 23.) a archanděl Rafael (st 24.) Příští týden otevře svátek  Krista Krále.

Z akcí připomínám především přednášky otce Smolena (út 23.) a prof. Osolsobě (čt 25.)

Modleme se za Církev a všechny její děti, aby pevny ve víře přežily tento strašný pontifikát, modleme se za papeže Františka. Modleme se za pravověrné kněze, biskupy a kardinály, aby se nenechali zviklat výsměchem a urážkami, ať už přijdou od kohokoliv, a dál hájili Kristovo učení, aby přes všechno pronásledování a urážení vytrvali na správné cestě a aby jejich počet dál rostl.

Zpravodajství

Řadu odkazů a zpráv naleznete na facebookových stránkách Duše a hvězdy a Akce Život a ve facebookové skupině Křesťané a křesťanská témata ve společnosti a politice. Ostatní stránky poskytující zajímavé zpravodajství:  Te DeumLumen de LumineREX!Dielňa sv. Josefa, LifeSiteNews.com a Rorate Caeli.

Kalendárium + akčník

Podrobnější informace ke kalendáriu pro daný den lze získat kliknutím na jednotlivá data. Podrobnější a dlouhodobější přehled o akcích a očekávaných událostech lze nalézt v Aktualitách na Katopedii, četné odkazy na články o aktuálně připomínaných svatých naleznete na facebookové stránce Svatí, blahoslavení, mučedníci.

Další stránky informující o užitečných přednáškách, počinech a akcích: HPŽ ČRCENAPLiga pár páruPrůběžně aktualizovaný přehled nejvýznamnějších akcí na listopad 2017 naleznete ZDE.

21. říjenneděle – slavíme dvaadvacátou neděli po Svatém Duchu. Zároveň si připomínáme bl. Karla Habsburského, císaře rakouského, a sv. Voršilu a její družky, mučednice.

22. říjenpondělí – slavíme svátek sv. Korduly, panny a mučednice.

23. říjenúterý – slavíme svátek sv. Antonína Marii Clareta, arcibiskupa a zakladatele klaretinů. V Praze proběhne setkání Klubu sv. Athanasia. Po Mši sv. (zač. 18:30) bude následovat přednáška na téma Cesta mezi slepotou a hněvem, aneb jak zápasit o svatost v čase církevní krize. Celebruje a přednáší R.D. Štěpána Smolen.

24. říjen, středa – slavíme svátek archanděla Rafaela. Před 350 lety se narodil barokní malíř Petr Brandl (1668-1735).

25. říjen, čtvrtek  – slavíme svátek sv. Chrysantha a Darii, mučedníků. Před 200 lety se narodil sv. José María Díaz Sanjuro (1818-1857), španělský dominikánský biskup, misonář a mučedník.

26. říjen, pátek – Mimo jiné slavíme svátek sv. Evarista I., papeže a mučedníka. V Brně proběhne setkání Klubu sv. Athanasia. Po Mši sv. (zač. 17:30) bude následovat přednáška na téma Edmund Campion, Shakespearův Jindřich V. a bitva u Agincourtu (25. 10. 1415)Přednáší prof. Petr Osolsobě.

27. říjen, sobota – slavíme sobotní památku Panny Marie.

28. říjen, neděle – nový týden otevře svátek  Krista Krále. Před 100 lety byl vyhlášen vznik nezávislého Československa. Koruna Česká pořádá v Praze Pochod za monarchii.

Odkazy

Řadu odkazů naleznete na facebookových stránkách Duše a hvězdy a Akce Život a ve facebookové skupině Křesťané a křesťanská témata ve společnosti a politiceStálice českého a slovenského tradičně katolického internetu (tj. stránky, které se vyplatí průběžně sledovat, protože jsou kvalitní a pravidelně nabízejí něco nového): Te DeumLumen de LumineREX!Dielňa sv. JosefaKrása liturgie a Kompas tradiceDalší tradičně katolické stránky naleznete ZDE a ZDE. Z cizojazyčných stránek doporučuji především LifeSiteNews.com a Rorate Caeli.

 

Ignác Pospíšil

18 Responses to Rozhlédnutí 2018/10/21

  1. kral napsal:

    Nerozumím tomu,sv,Krista Krále je v círk. a liturg. kalendáři 25.11.2018. Proč matete moji mysl ,již takto v této době zkoušenou.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Tohle je časopis zaměřený na tradiční katolíky, tj. ty, kteří upřednostňují či výhradně navštěvují tradiční liturgii. Při ní se stále používá tradiční kalendář z roku 1960, který zařazuje svátek Krista Krále na poslední říjnovou neděli. Jestli Vás to mate, je mi líto, stěžujte si Pavlu VI. na jeho šílené reformy kalendáře…

      • Libor Rösner napsal:

        Kvůli čemu vlastně byla provedena? Chápu ty důvody, kdy chtěli zjednodušit a některé svátky se zrušily, ale proč ty pohyby jednotlivých napříč kalendářem, kdy např. sv. Tomáš Akvinský přešel z března na leden (nebo andělé strážní z srpna na říjen atd).

        • Lucie Cekotová napsal:

          Přesun svátku na poslední neděli církevního roku měl změnit chápání Kristova kralování ve výlučně eschatologickém smyslu. K tomu Peter Kwasniewski, Povstávání z prachu (Hesperion 2016): „Přesně v téže době, kdy se odehrávala liturgická revoluce, byla potichu odstavena na vedlejší kolej také plná pravda o Pánově kralování, tak jasně zvěstovaná encyklikou Pia XI. Quas primas (1925). Projevilo se to například… tlakem Vatikánu na změnu konkordátů a ústav různých států tak, aby katolictví již nadále nebylo oficiálním státním náboženstvím – prý s ohledem na uvedení nauky deklarace Dignitatis humanae do praxe. Papež Jan Pavel II. posléze napsal dopis francouzským biskupům, v němž prohlásil, že odluka Církve a státu ve Francii nejenže není nepřijatelná, ale sama tvoří součást katolické sociální nauky! Učinil tak v listu připomínajícím sté výročí zákona o odluce z roku 1905, který sv. Pius X. kdysi označil za dokument postavený „na naprosto mylném předpokladu, na té nejzhoubnější chybě.“ Povězme si upřímně: suverénní kralování Krista zároveň nad jedinci i nad národy, v řádu přirozenosti stejně jako v řádu milosti, se po koncilu popírá téměř všude…“ (str. 172-173).

          • Libor Rösner napsal:

            Takže slavení výročí posvěcení kostela tam, kde není přesné datum, probíhá poslední říjnovou neděli právě kvůli předchozímu svátku?
            A dobře, toto mělo důvod v proměňování nauky, ale proč ty přesuny u některých světců, jako třeba ten sv. Tomáš Akvinský nebo sv. Matěj, to mělo jaký důvod?

            • Lucie Cekotová napsal:

              Těžko říct v konkrétních případech, ale když je nějaká komise schopna zdůvodnit odstranění starých modliteb k obětování tím, že jsou postradatelné a nepotřebné, co by si podle libosti nepřešoupla nějaký ten svátek? Peter Kwasniewski k potlačení svátků mnoha světců v novém misálu: „Reformátory liturgie vedlo, zdá se, přesvědčení, že by měl kalendář na základě téměř matematických proporcí kvantitativně odrážet různá období dějin Církve, přičemž důraz měl být kladen na moderní dobu, neboť ta je nám blíž. Reforma tak prozrazuje chybné pojetí posvátného času…Ten, kdo dopřeje starému liturgickému kalendáři pozornost, si může všimnout mnoha případů křehké jednoty a harmonie, která prostupuje toto pozoruhodné dílo Ducha svatého, dílo, na němž se podílelo mnoho velkých duší, ale – Bohu díky – žádná komise.“ Kwasniewského knihu mohu jedině doporučit. Myslela jsem, že je rozebraná, ale Hesperion ji na webu dosud má, tak snad je ještě šance.

        • Hana Farná napsal:

          Dávám odkaz na svůj předloňský článek, důvody přesunu jsou shrnuty v posledním odstavci. http://www.christnet.eu/clanky/5815/silvestr_liturgickeho_roku.url

          • Pan Contras napsal:

            Taky mám rád listopad. Ale kdybyste si přečetla liturgické texty tradiční (i v breviáři) a srovnala je s texty NOM, nemohla byste nevidět tu markantní změnu. Arcibiskup Lefebvre v knize Sesadili Ho z trůnu (dá se koupit) zmiňuje vykuchání hymnu o Kristu Krále přesně o ty věci, které souvisí se sociálním panováním Kristovým ve společnosti. A politika Montniho se nesle přesně v tomto duchu odmítnutí sociálního panství Kristova.

            Výrazná změna je taky v kolektě: původně se prosilo, aby se rodina národů podřídila Kristovu panování, to bylo nahrazeno lidstvem, lidskou rodinou, ale Bůh chce národy, nechce globální vládu NWO nad lidstvem.

            Milouš Jakeš kdesi vykládal, že katolíci věří na to dobré až po životě a nechtějí to dělat teď, ale to je přesně ten omyl laicistů. Kristovo sociální panování má být už teď a ne až při vyvrcholení dějin.

            • matěj napsal:

              To „Bůh chce národy“ plyne z čeho přesně? A co takovéto „chce“ vůbec znamená, např. závazného pro praxi? Nemluvě o otázce, co přesně znamená „národ“; pokud je Bůh chce, je to jistě mimořádně důležité a mělo by to být zcela jasné, ale já například netuším, jestli Bůh v roce 1990 chtěl, abych byl Čechoslovák, Čech, Moravan, nebo Evropan, případně ještě něco jiného, ale rád bych v tom měl jasno, pokud je to pro Boha tolik důležité. A chtěl Bůh národy i před stavbou věže? Proč musel nějak dodatečně mást jazyky, proč nebylo lidstvo rozdělené do národů hned, jak to počty umožňovaly (a proč je to jazykové zmatení vnímáno jako nějaký trest, když by to mělo být něco dobrého, Bohem chtěného)? Nebo je Bůh před stavbou věže nechtěl — z čehož by už byl jen krůček k modernistické představě, že to, co Bůh po lidech chce, se v průběhu času mění?

              • Pan Contras napsal:

                Plyne to z příběhu o babylonské věži a z mandátu Kristova: Jděte ke všem národům … (Mat 28). Kristus neposílá Apoštoly k lidstvu, ale k národům.

              • matěj napsal:

                Vůbec nerozumím.

                Že nerozumím, jak to plyne z příběhu o babylonské věži, je snad jasné z mé otázky, no ale OK, napíšu to ještě jednou: jaký je tedy správný katolický výklad příběhu o babylonské věži? Znám jen takový, že to byl trest za lidskou pýchu a odklon od Boha, tedy jistě ne něco, co by Bůh chtěl. Ale i pokud je správný výklad jiný, pořád zůstane ta zásadní otázka, pokud to Bůh chtěl, proč s tím přišel až teprve při stavbě věže — předtím to nechtěl, tedy se to, co chce mění?

                No a jak z jděte ke všem národům plyne, že Bůh chce národy? Kde je pro takovýto výklad opora v učení Církve, jak doložíte, že to není Vaše soukromá interpretace? Jinak můžu vytrhnout jiný kousek a z lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní vyvodit, že Bůh chce nemocné, a z posílám vás jako ovce mezi vlky vyvodit, že Bůh chce vlky atd. atp. Ani nemluvě o tom, že tehdy beztak žádný koncept lidstva v dnešním slova smyslu ani neexistoval, že „k národům“ bylo nejlepší vyjádření „fakt ke všem“, nejen ke svým/blízkým.

                Nebo — ale to je fakt náhodně hádám, bohužel je to v diskusích s tradičními katolíky zcela typické, že pořád pláčou, jak jsou dnes lidi nevzdělaní ve víře, ale na jakékoli otázky pak odpovídají tajemněji než Pýthie, aby snad náhodou někoho nepoučili — je to snad myšleno tak, že národy Bůh chce právě jako trest za provinění našich prapředků, takže máme rozdělení do národů trpět a nesnažit se je překonávat? Pak by ovšem bylo nutné se ptát, jestli ze „syny budeš rodit v utrpení“ analogicky plyne, že zasahování do porodu, zejména jakékoli úlevy od bolesti jsou hříšné a ženy mají trpět za svou pramáti?

                A není nakonec překlad gentes jako „národům“ krapet zavádějící, když národ v dnešním slova smyslu je idea stará pár (snad i doslova) staletí a tehdejší https://en.wikipedia.org/wiki/Gens znamenalo něco jiného?

                No a vedle toho zůstává ta nejzásadnější otázka, otázka praktická: co to pro život křesťana znamená, že Bůh chce národy? Chce Bůh, abych byl národnosti české, nebo moravské? Jak to poznám? Na to jste vůbec neodpověděl, a přitom je to přece zcela zásadní, pokud to Bůh skutečně chce, jak tvrdíte. Co tedy konkrétně o tom Církev učí? No nic, no, pokračujme v kolektivním fňukání, jak je to po koncilu s katolíky špatné, že nic nevědí…

              • Pan Contras napsal:

                Odpověď hledejte v Tomáškově katechismu ve výkladu IV. přikázání. Nemám čas učit vás katechismus.

            • jl napsal:

              „Bůh chce národy, nechce globální vládu NWO nad lidstvem“

              U kostelů ve větších městech bývají každoročně touto dobou transparenty s pozvánkou na „modlitbu za republiku“. Nyní tedy už nejde o to, vejdeme-li ke Kristu jako národ nebo v zastoupení jednotlivců, ale zda jako republika nebo v zastoupení – v zastoupení koho vlastně? V zastoupení populistů?

          • Pan Contras napsal:

            Ještě bych doplnil, že Danielova předpověď narození Mesiáše je naprosto přesná a konkretní, viz Hejčlův komentář k Danielově knize.

          • Pan Contras napsal:

            A třetí poznámka: Omega dějin, to zavání isnpirací gnostikem a heretikem Teilhardem de Chardin a jeho blouzněním o kosmickém Kristu.

          • Lucie Cekotová napsal:

            Jestli svátek Krista Krále něco není, tak právě „církevní Silvestr“. Na tom je právě krásně vidět ta profanace.

  2. Dnes jsem si připomněšl bl. Karla Rakouského v jednom rozhlasovém pořadu. Většina lidé se v rozhlasovém průzkumu vežejného mínění k mému potěšení a údivu klonila k tomu, že v případě zachování monarchie by se nám zde žilo stejně nebo i lépa, takže pohled lidí zdá se proměňuje. Kež by se obnova monarchie a dodnes právoplatných českých panovníků v budoucnu podařila.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *