Homohereze je důsledkem revoluce, která proběhla před 50 lety
„Jestliže byla ignorována závažná svědectví, např. Belly Doddové, obrácené funkcionářky Kominterny, která informovala o organizované a masové akci infiltrace katolických seminářů ateisty, komunisty a pederasty – potom překvapení nynějšími důsledky této stalinské operace není na místě,“ píše na stránkách dvoutýdeníku „Polska Niepodległa” Grzegorz Braun.
Podle Brauna je současná situace v Katolické církvi efektem politiky zahájené za pontifikátu Jana XXIII. a v době II. vatikánského koncilu, kdy nejdůležitějším elementem nauky ovčince Pána Ježíše se stal ekumenismus za každou cenu. Dialog s patriarchy pravoslavné církve, agenty říše zla, publikování deklarace „Nostra aetate” o tzv. dialogu s judaizmem, zavedení Novus Ordo Missae, čili tzv. nové mše – to jsou pouze některé z příčin současného stavu. Braun se domnívá, že tyto změny způsobily transformaci Boží církve v neocírkev.
„V tomto kontextu právě homohereze usídlená v neocírkvi – čili jinými slovy dnes ignorovaná sodomizace katolických elit, ne pouze kléru, se stala jedním z nejspolehlivějších nástrojů, k jakým může sáhnout revoluce, aby bleskově dosáhla zamýšleného efektu rozkladu, dezorientace a degenerace uvnitř katolického společenství,” píše Grzegorz Braun a dodává, že to není nic divného, neboť „když nebyly vyvozeny praktické důsledky z příznaků této epidemie, dnes je nutno smířit se s jejími důsledky v plném rozsahu”.
Na potvrzení této své teze uvádí režisér Braun svědectví Belly Doodové, která už v 50. letech minulého století bila na poplach před „organizovanou a masovou akcí infiltrace katolických seminářů ateisty, komunisty a pederasty“. Nikdo na to nereagoval a právě toto podle Brauna způsobilo postupné ovládnutí církevní hierarchie „sodomskou mafií, jejímiž obětmi jsou ti nejmladší“.
„Nic tady nepomůže léčení samotné nemoci, kdy se budeme soustředit na mediálně propírané a obzvlášť drastické případy, ale zanedbáme podstatné příčiny samotného zla. A určitě nepovede nikam rituální zaklínání, spojené s farizejskou prosbou za odpuštění a bitím se v cizí prsa. Příčina totiž nespočívá výlučně v úchylných sklonech toho či onoho duchovního, ale v generálním úpadku formace v katolických seminářích a řeholních noviciátech. To zase má bezprostřední souvislost s odchodem od tradice a s triumfem koncilové moderny,“ shrnuje režisér Grzegorz Braun.
překl. Dr. Radomír Malý
K ekumenismu:
„Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. – Jan 10,16“ Stojí tam psáno přivést, nikoli dokopat nebo zapudit. Proto dialog.
Souvislost mezi ekumenismem nebo NOM a „homoherezí“ je stejná jako souvislost mezi FSSP(X) a produkcí pornografie. Žádná, pokud si ji churavá mysl nepřimyslí.
obávam sa pán Vlček, že vy ani nerozumiete problému, ku ktorému sa vyjadrujete.
Skúste si článok prečítať viackrát po sebe, pomaly a zreteľne. Možno to pomôže… Je to tam neprehliadnuteľne pomenované. Aj so súvislosťami. A realita, ktorú zažívame, tomu dáva za pravdu.
Diabol je prekrúcač, deformátor a klamár. Homosexualita je prekrútenie a zdeformovanie Božieho plánu stvorenstva. Výsmech do Božích očí.
Liturgia je Božie dielo. NOM je zásah ľudskej pýchy (urobím eto pelšie) do Božieho diela prekrútením a zdeformovaním apoštolskou tradíciou nám odovzdanej zmiernej obety Ježiša Krista. Ja tam vidím jeden a ten istý rukopis.
K ekumenizmu odporúčam: Mortalium animos 1928. Veľa sa z toho naučíte.
Četl jsem důkladně. V době, kdy došlo podle autora a Doodové k ďábelské infiltraci církve, byl ještě v církvi – a po řadu dalších let – jednotný tradiční ritus. Jak je tedy možno vidět příčinu úpadku v NOM a záchranu v návratu k tradiční mši? Při veškeré úctě k ní.
K otázce pýchy: Jděte na mši NOM, každému účastníku se třeba u východu podívejte do očí a řekněte mu, že jeho účast na mši byla výrazem pýchy. Pak se doma podívejte do zrcadla a porovnejte.
Na mši (tradiční i NOM) se ďábel může dostat jen tak, že si ho tam přineseme sami.
Je snadné tvrdit, že homosexualita je výsměchem do Božích očí, je-li nám dán dar homosexuálem nebýt. Protože jím také nejsem, k tomuto s pokorou pomlčím.
Mortalium animos jsem s úctou četl. S vědomím, že jakožto encyklika nepodléhá dogmatu neomylnosti.
S potřebou zlepšení formace v seminářích souhlasím.
-Infekcia napadá organizmus postupne. Spočiatku nenápadne. Ale má svoj cieľ, ktorý chce dosiahnuť. Srdce organizmu- liturgia, bola zasiahnutá ako posledná. Ale následky útoku sú najväčšie. Alebo rakovina. Prvé fázy sú častokrát nebadateľné. Ale posledný útok býva nezvrátiteľný. Kto vie, čo svätá omša je, chápe, prečo sa ju diabol usiluje potlačiť a odstrániť. (To čo by popisujete, že v dobe infiltrácie bol ešte tradičný rítus – to všetko súhlasí – to bola inkubačná doba)
-Pri tom zrkadle – keď tam budete stáť, sa opýtajte seba samého: prečo manipulujem a zavádzam? Pýchu som priradil k tvorcom NOMu nie nevinným návševníkom.
-Nielen „snadné“ ale i pravdivé. Nikto sa nerodí ako homosexuál, ako sa nikto nerodí ako vrah alebo zlodej. Takže poslúchnite seba samého a mlčte.
-Výroky riadneho magistéria, pokiaľ opakujú nemennú katolícku náuku a jasne imperatívne deklarujú morálne a vieroučné postoje k danému problému, sú neomylné a záväzné. Som zvedavý s akým vedomím čítate posledné Františkove dokumenty.
Encykliky obecně, včetně Mortalium animos, nejsou neomylné. Dokumenty Františka čtu s vědomím, že ani jeden není neomylný. P.F. to, myslím, ani o žádném netvrdí.
Nicméně, pokouší-li mne nějaká hereze, pak je to podezření, že neomylné není ani dogma o neomylnosti z roku 1870, 300 let po Tridentu. Jeho jediným prokazatelným výsledkem bylo další rozštěpení církve a dodnes trvající hádky o neomylnosti toho kterého výroku podle toho, na které „pravé“ straně katolík zrovna stojí. Viz i zdejší debaty.
Pokud vím, dogma o neomylnosti bylo odhlasováno poté, co po dohodě odjeli nesouhlasící biskupové. Při podpisu nastala bouře a tma až museli rozsvítit svíce. Po vyhlášení se posléze rozpadl papežský stát. Co byste řekl, kdyby něco takového provázelo volbu Františka?
Může být neomylnost člověka vyhlášena člověkem? Na základě hlasování??? Co „sjednocující“ koncil, to nové štěpení, řekl bych.
Věřící (či „účastníci“, jak je nazýváte), za to mnohdy ani nemůžou. Celý tenhle humus jde spíš shora.
Třeba to, co píšete ohledně homosexuality by mnohý „účastník“ vůbec nepochopil. To je u nás v ČR leda tak pro pár uvědomělých jedinců a řeholních řádů, které se i díky tomu rozpadají.
Nečekejte, že vám tady někdo z tradičního osazenstva porozumí…
Ad R. Vlček: proč ten citát z Jan 10,16? Jakou to má souvislost s článkem? Článek je přece o něčem úplně jiném.
Neumím odpovědět úplně krátce. K článku:
Odst. 1: „Ekumenismus za každou cenu“ a dialog s pravoslavnými jako jedna z příčin vzniku „neocírkve“…. Ekumenismus je (alespoň pro mne) jednou z forem naplňování pasáže z Jana (.. mám ještě jiné ovce…). Jako další z příčin je uváděna liturgická reforma.
Odst. 2 s obojím dává do kontextu jako následek homoherezi. O obsahu tohoto slovního novotvaru se přít nebudu, krize církve v důsledku pedofilních skandálů je zřejmá. Stejně jako nutnost katarze.
Zpochybňuji ale myšlenkovou zkratku, která to spojuje a dává (spolu)vinu NOM či ekumenismu. Není žádný podklad pro to, že by podobný vývoj nenastal při zachování liturgie tridentské. Vždyť už v jedné generaci jsou z jednoho hnutí jejích příznivců už tři, navzájem nesvorná. Mimochodem, považuji tradiční mši za krásnou a byl jsem tehdy ministrantem. Na velké vesnici, kde jsem dlouho žil, jsem ale nezaznamenal žádný odklon od církve, který by se vztahoval k přechodu na NOM. Zbožní zůstali zbožnými a naopak. Časová souvislost s DVK není totéž co příčinná. Příčiny infiltrace jsou určitě mnohem složitější a nastaly už dlouho před DVK. Snad v děsivé krizi víry po obou světových válkách, snad už v době francouzské revoluce.
V tomto smyslu si také myslím, že článek je o úplně něčem jiném, než o příčinách současné krize. Což ostatně potvrzuje i poslední věta článku.
Ad R. Vlček: Jen kratičce, chci jít brzy spát, zítra mám nabitý program. Ono to spolu souvisí víc, než si myslíte. NOM byl součástí neomodernistické infiltrace do Církve, kdy musely být ve jménu ekumenismu odstraněny všechny bytostně katolické fenomény mše sv., ekumenismus v tom smyslu, jak byl po koncilu prezentován a jak mu koncil otevřel dokořán dveře, znamenal relativizaci katolických dogmat, abychom se zalíbili protestantům a nedráždili je. Spolu s tímto věroučným relativismem pronikl do Církve i relativismus v morální nauce, jehož součástí byla i homohereze, tj. názor, že homosexuální soužití je stejně hodnotné jako heterosexuální – a právě to bylo příčinou dnešních skandálů. Tolik ¨na vysvětlenou, ale asi vás nepřesvědčím.
Ani já vás určitě nepřesvědčím ale o to mi ani nejde. Faktory, o nichž píšete, určitě také svůj vliv mají. Mně trápí, že v situaci globálního ohrožení ze strany agresivního islamismu či primitivně hedonistického nebo i „vědeckého“ ateismu, se křesťanství neustále štěpí v důrazech na rozdíly, které jsou v osudovém ohrožení druhořadé. Vojska křesťanů, stojíce v jednom šiku každý proti každému, mydlí se mezi sebou a nepřítel pobaven přihlíží.
V ekumenismu, jak mu rozumím já, nemá jít primárně o spory o to, co je fenoménem „bytostně“ katolickým, protestantským nebo pravoslavným atd., nýbrž o hledání shody na tom, co je fenoménem bytostně křesťanským. Nejde o to, předělávat oltáře ale lidi, aby bylo dosaženo společné křesťanské identity. Tradice jednotlivých denominací mohou dál koexistovat ve vzájemné úctě. Vezme-li si třeba dnes dívka katolička chlapce z protestantské rodiny, neměli bychom lamentovat ale pokorně děkovat Bohu, že se sešli dva upřímně věřící křesťané, a modlit se za to, aby jimi zůstali. Neboť už to je dnes téměř zázrak. Budoucí křesťanství bude buď takto ekumenické, nebo žádné.
Podobně nadcházející nutná katarze katolické církve pojatá jako nesmiřitelný boj skupin navzájem si vyčítajících kolik pedofilních kněží bylo předkoncilních a kolik po, může vyústit v církev, která už nebude katolickou – všeobecnou, nýbrž marginální sektou. Ďábel se nejvíc směje těm, kteří se navzájem označují za ďábly…. Děkuji za odpověď a přeji vám vše dobré.
vy ste stále nepochopili jednu dôležitú vec. Neexistujú vojská rozličné kresťanov. Iba jediné vojsko – vojsko katolíkov. (Ktoré momentálne tieť húfne dezertuje – na rozkaz veliteľov) Ostatní vojaci kolaborovali a porušili vojenskú prísahu svojmu Kráľovi. Od nich sa nedá odčakávať žiadna pomoc.
Ako si čítam vaše komentáre – tak ste nepriedušne nasiaknutý pokoncilovými názormi – ktoré nemajú s katolicizmom mnoho spoločného. Nepredpokladám, že si to ste schopný uvedomiť. Vlastne spochybňujete objektívnosť pravdy a jej nemeniteľnosť.
Možno vás sklamem, ale neexistuje úprimný a poctivý kresťan protestant, ak totiž existuje, skôr či neskôr sa nutne stane katolík. (subjektívne presvedčenia sú nepodstatné) Vieru ste si zamenili za pocitovosť.
Pri čítaní vašich komentárov si uvedomujem silu bludu a čo to znamená, absecia milosti – hoci len pomáhajúcej.
Lož, ani polopravda ani trištvrtepravda nebudú nikdy pravdou.
Hľadanie zhody: na čom sa všetci zhodneme- je gro slobodomurárskeho pohľadu na vec, ale nie katolíckeho. Pravda sa nevytvára spoločným konsenzom, ale prijatím Zjavenia poslušnosťou voči nemu. Katolicizmus nepotrebuje zhľadať zhodu. Ale pozdvihnúť prápor pravdy, ktorý dostal od Krista a opäť pod ním verne stáť a bojovať o nesmrteľné duše a za Kristovo kráľovstvo.
Pochybujete, že Boh si je schopný zabezpečiť trvanie a poznateľnosť pravdy vo svete?
A které jediné vojsko katolíků máte na mysli – FSSP, FSSPX, Odpor … ?
Nepochybuji a věřím s pokorou, že spravedlivý Bůh je schopný jakéhokoli zásahu i zázraku. Včetně posouzení mého bludu nebo milosti spásy pro protestanta.
Nepochybuji, že ani vás nepřesvědčím. Ostatně toto byla odpověď p. Dr. Malému. Má poslední odpověď na poslední otázky vaše je o něco výše. Omlouvám se, že jsem vás nechtěně rozčílil. Přeji vám Pokoj Kristův, přislíbený jako plod opravdové víry.
P.S.: Opravdu si myslíte, že katolicismus nepotřebuje hledat shodu?.
Nie. Katolicizmus je katolicizmus a nemusí hľadať zhodu, lebo on si náboženstvo netvorí. On ho prijíma zo Zjavenia.
Ktoré vojsko? Ktoréhoľvek – nezaujímajú ma útvary. Či je to letectvo, či delostrelectvo. Možno i rozdiely v pohľade na vedenie boja rozličných veliteľov, ktoré by isto neboli, keby bol poriadny hlavný pozemský veliteľ. Ide o každého vojaka, ktorý bojuje za Kristovo kráľovstvo. Nezmieruje Katolícku vieru s bludmi, plní Božiu vôľu, a posväcuje sa Kristovou obetou vo forme, o akej s istotou vieme, že je Bohu milá.
Ubezpečujem vás, že ste ma nerozčúlili. Z takých vecí som už vyrástol. Dnes mi je poblúdených najmä ľúto, občas sa aj nedokážem zdržať smiechu…
„Vezme-li si třeba dnes dívka katolička chlapce z protestantské rodiny, neměli bychom lamentovat ale pokorně děkovat Bohu, že se sešli dva upřímně věřící křesťané, a modlit se za to, aby jimi zůstali. Neboť už to je dnes téměř zázrak. Budoucí křesťanství bude buď takto ekumenické, nebo žádné.“
Já bych spíš viděl opačný problém. Toto co píšete se lze dnes dočíst všude a jsou to takové ty povinné, vyprázdněné fráze a slogany. Ale kdo takové hypotetické dívence řekne něco skutečného? Třeba, že ten její upřímně věřící-nastávající může chovat odpor k tělesnému zmrtvýchvstání, což eliminuje růženec z rodinného života? Nebo, že dle takového upřímně věřícího hřích vlastně až tak nevadí, protože „stačí věřit“ a že to je vlastně smysl Kristovy oběti? A jestli si před svatbou spočítala, co to obnáší vychovávat v tom děti, popř. kolik trpělivosti může obnášet přivést toho upřímně věřícího do stavu plně věřícího?
A nesouhlasil bych ani s tou poslední větou, že jinak křesťanství nebude žádné. Jestli někdo má plné poznání Boha, ten ho určitě neopustí z toho titulu, že se s ohledem na své slabé síly neobrátil k nějakým riskantním směsím.
Chápu Vaše veliké rozhořčení. Katolíci jsou málo katoličtí. Dokonce i mnozí před II. vatikánským koncilem žijící světci byli jistě podle Vás málo katoličtí, když se k nekatolickým křesťanům a k jinověrcům chovali s úctou, aby získali jejich srdce.
Koneckonců i ten Pán Ježíš, co chválil toho pohanské psa, římského setníka, že jeho víra byla větší než víra všech Izraelitů – není to podezřele skandální? 🙂
Ad R. Vlček: „Budoucí křesťanství bude buď takto ekumenické, nebo žádné.“
Právě toto je hluboký omyl. Budoucí křesťanství bude a musí být buď katolické, nebo žádné. Ekumenismus má své oprávnění pouze tehdy, když vede odloučené křesťany do pravé Církve Kristovy, kterou je pouze Církev katolická. A jestli tolik horujete pro ekumenické sňatky, tak jestlipak víte, kolik je případů, kdy nakonec protestantská strana přetáhla katolického partnera? Cožpak může být nějaká jednota, když každý učí v elementárních věcech něco zcela jiného? Většina protestantů už dnes ani nevěří v zázraky Kristovy a jeho zmrtvýchvstání vysvětluje jako pouhý „náboženský zážitek učedníků“, nikoli jako reálnou historickou událost, může být tady nějaká jednota křesťanů? To je přece nesmysl, nota bene když mnozí protestanté „vyhánějí“ z katolíků „ducha Mariina, ducha papežství a ducha katolicismu“. Některé protestantské sekty neustále blábolí o Katolické církvi jako „babylónské nevěstce“ nebo „apokalyptické šelmě“. S těmi ekumenismus? Jaký? Jak si ho představujete?
Výrok o budoucnosti křesťanství beru zpět, nechci se rouhat předjímáním Božího rozhodnutí. Prosím nefaulujte, nikde nehoruji za ekumenické sňatky. Popsal jsem jen okolní realitu ze zkušenosti. Ekumenismus má být samozřejmě oboustranný, nikde jsem nežádal vstřícnost jen od katolíků. Nejsou-li překonatelné věroučné rozdíly, existuje aspoň společná modlitba ticha v důvěře v Toho, jímž se všichni oháníme. Není-li ochota ani k ní, není víra – lhostejno jakou denominací se navenek blyští. „Přetáhne-li“ protestantská strana katolíka, svědčí to o katolíkovi nebo o protestantech? Nenávistné blábolení je skutečně charakteristické pro sekty. Nejsa protestant, nechodím na weby jejich sekt. Ani nemusím. Výroků o tom či onom Antikristovi na Svatém Stolci najdu dostatek i mezi názory katolíků. Před 45 lety, během těžkého onemocnění, mne zachránily modlitby celé rodiny o přímluvu k Matce Boží. Proto jsem a budu katolíkem. Dostalo se mi její pomoci a také prožití slov jejího Syna „Pojďte ke mně všichni, kdož jste obtíženi“. Neslyšel jsem ale nikdy „všichni, kdož jste předkoncilní“. Před Tváří Boží mají naše vzájemné půtky typu sporů o neomylnosti magisteria asi takovou sílu, jako snaha zastavit uragán motýlím pšoukem. Loučím se zde a přeji vše dobré.
Ad R. Vlček: Já nefauluji. Vy jste přece jasně napsal: „Vezme-li si třeba dnes dívka katolička chlapce z protestantské rodiny, neměli bychom lamentovat ale pokorně děkovat Bohu, že se sešli dva upřímně věřící křesťané, a modlit se za to, aby jimi zůstali.“ Když děkujete Bohu za tento ekumenický sňatek, co ej to jiného než horování pro něj, tj. schvalování a považování jej za dobrou věc, kterou lze každému doporučit?
Ad. Dr. Malý(12:42):
Pane doktore, to vás není hodno. Když už mne citujete, tak prosím úplně, včetně věty „Neboť už to je dnes téměř zázrak“. A bez vkládání dalších slov, která jsem nenapsal. Žádné horování. Jen zkušenost z praxe, že setkání dvou křesťanů se stává řídkým jevem. A že to máme umět přijmout. To, že se za ně mám modlit není totéž jako to každému doporučovat. Pokud byste se někdy modlil za zloděje, tak aspoň já bych vám nepodkládal, že tím každému doporučujete krást.
Promiňte, ale pan Malý má pravdu, to Vaše logika (či schopnost ji prezentovat) je přinejmenším značně pokleslá… Pokud něco velmi špatně a zavádějícím způsobem vyjádříte, nemáte právo nadávat ostatním, že to nepochopili.
Také mi ten článek připadne málo argumentativní a nejasný v postupu od premis k závěrům.
Na potvrzení této své teze uvádí režisér Braun svědectví Belly Doodové, která už v 50. letech minulého století bila na poplach před „organizovanou a masovou akcí infiltrace katolických seminářů ateisty, komunisty a pederasty“.
Svědectví Doodové může učinit snad něco pravděpodobnější, nelze je však bez dalšího považovat za pravdivé a rozhodující. A nevzpomínám si, že by v něm mělo být něco o pederastech (četl jsem její knihu). Nevíme ani jestli se nejednalo o nějakou dobovou provokaci nebo pokus o vyvolání
paranoiy v Církvi komunisty atd.
Abychom nedopadli jako třeba O. Petráček v KaTyd, který naopak, který naopak ne moc přesvědčivě svedl skandál na nedůsledné uplatňování VII. To, že skandál budou všichni vidět nebo chtít vidět jako potvrzení své „cesty“ bylo jasné předem. Teď jde o argumentaci jaká bude předložena.
Proč se tady tedy argumentuje tak špatně?
Vždyť je to spíše ostuda tradicionalismu, než jeho obhajoba.
Ad Pilgrimage: Nerozumím, co je na tom, že režisér Braun uvedl svědectví Doddové, špatného. O homosexuálech tam řeč byla, Braun ji přímo na polském webu doslovně cituje. O provokaci se nejednalo, konverze této dámy, jak ukázaly její další životní osudy, byla upřímná, proto i její svědectví nemohlo být dobovou provokací KGB.
důsledky ve článku zmíněné infiltrace se již Bohužel naplno projevily.
Dobrý den, pane doktore.
Mám k Vám prosbu. v tomto rozhovore pána Štrunce a Lormana proti Petru Piťhovi se odkazuje na historická data, jak církev byla proti různým věcem v minulosti. viz ukázka. Máte o tom více informací, abychom mohli oponovat?
https://video.info.cz/strunc/lorman-snim-o-povstani-homosexualu-v-cirkvi-lidi-by-koukali-duka-vi-ze-bitva-je-prohrana-37215.html