Ani svatý, ani otec
Mělo by nás překvapovat podrobné svědectví arcibiskupa Carla Maria Vigana o tom, že papež František kryl zneužívání, jež páchal exkardinál McCarrick? Prolhanost a zkaženost tohoto kalibru přece vidíme přicházet už léta. Papež František dával od první chvíle svého pontifikátu najevo pohrdání papežskými tradicemi, což je známka neúcty k povinnostem a limitům jeho úřadu. Minimalistický a nedbalý způsob, jak slouží mši svatou, naznačil, že pro něj liturgie není „zdrojem a vrcholem křesťanského života“.
Jeho trýznivá a často věroučně podezřelá kázání odhalila nekatolické smýšlení. Chaotické rozhovory s novináři a na palubách letadel rozsévala zmatek o základních křesťanských naukách. „Kdo jsem, abych soudil?“ se objevilo ve všech novinách a postupně i v tisícovkách článků internetového marketingu jako zpráva o osvobození od Božích přikázání. Sladké jméno „milosrdenství“ bylo převzato pro agendu sekularizace. Slovo „farizej“ se stalo oblíbenou nálepkou pro každého, kdo stále ještě věří v Bibli či jakoukoli identifikovatelnou verzi křesťanství.
Papežem zmanipulované synody o rodině a jejich plod, Amoris laetitia – autoritativně vysvětlená směrnicemi z Buenos Aires – udělily papežské uznání normalizaci cizoložných svazků. Změny v procesu prohlášení manželství za neplatné urychlily dosažení „katolického rozvodu“. Interní reorganizace a iniciativy ve Vatikánu oslabily protipotratové poselství a zkalily vody Humanae vitae dokonce v roce jejího výročí. Nechvalně proslulí odpůrci Církve byli zváni do Vatikánu, mohli tam vystupovat a tleskalo se jim.
Ve chvíli, kdy se kdokoli přiblížil k truchlivé pravdě o finanční korupci ve Vatikánu, údajně „reformní“ papež se postaral o odstranění hrozby, ať šlo o kardinála-člena rady devíti příhodně falešně obviněného nebo o profesionální externí auditory, kteří byli neprodleně vyhozeni.
Papežovo odsuzování homosexuality bylo vždy v nejlepším případě nejednoznačné; tradiční nauky zjevně míří do stejného odpadkového koše jako trest smrti. (Když se vám nelíbí, co říká církevní tradice, proč jednoduše nezměnit katechismus vyřčením kouzelných slov „abrakadabra, vývoj nauky”?) Zacházení s globální krizí spojenou se sexuálním zneužíváním, jak vidno na situaci v Chile, ukázalo přinejlepším nevalnou oddanost spravedlnosti a přinejhorším napomáhání.
A teď přišla tato zpráva, která právem vyvolala šokovou vlnu po celém světě, kolektivní ohromení nad hloubkou údajné zkaženosti na vysokých místech.
Nejenže v Domě svaté Marty postrádáme spravedlnost; přebývá tam něco, co se jeví jako vykalkulované, předem promyšlené rozhodnutí podporovat, vyznamenávat a propagovat nespravedlnost. Nejenže je zde „trend ke spolupachatelství“; horní vrstvy Vatikánu jsou jako fabrika, kde se produkuje zlo s efektivitou, nad níž by užasl i Henry Ford. Neodvratný vývoj událostí stále více demaskuje papeže Františka jako pomocníka levandulové mafie, jejíž zženštilé byrokratické sevření rdousí Církev na zemi. Bergogliův Vatikán je jakousi žumpou, v níž se v koncentrované formě nashromáždilo přizpůsobování se světu podle Druhého vatikánského koncilu a nejhorší myšlenky a projevy pokoncilní vzpoury.
Článek zveřejněný 15. srpna na OnePeterFive [1] obsahoval tento výrok: „Jestliže někdo v dobrém úmyslu říká, že Bergoglio musí sestavit nějaký vyšetřovací orgán, aby se situace [v USA] napravila, je to bláhovost jako z Alenky v říši divů. Jako by Himmler dostal na starosti norimberský proces.“ Pro některé lidi to byla příliš silná slova. Jak se opovažuji říkat něco takového o „svatém otci“?
Dnes, ve světle Viganových odhalení a mnoha dalších důkazů, si za tímto výrokem a tisíci podobných stojím. Vždyť papež nejeví žádné patrné známky toho, že je svatý, ani se nechová jako otec. Svatý otec by s katolíky nezacházel tak, jak s nimi zachází František. Svatý otec by své děti nesváděl k hříchu ve věcech tajemství sexuality, manželství a Nejsvětější svátosti. Svatý otec by neutlačoval ty své děti, které nalezly duchovní sílu v obnově tradic rodiny, a nepodporoval a nepovyšoval by děti, které se proti rodině bouří, či dokonce cizí lidi, kterým o ni vůbec nejde. Svatý otec by ani na okamžik netoleroval nejstarší děti své rodiny přistižené při hrubém zneužívání nejmladších; zbavil by je všech úřadů a vyhodil by je.
Kdo ví, co se děje v zákrutech jeho mysli? Jen Bůh. My však víme, že tuto dobu soužení Bůh dopustil, aby vyzkoušel a posiloval víru svých služebníků, aby se ukázalo, zda budeme věrni jeho zjevení, jeho přikázáním, jeho daru tradice, jeho spravedlnosti, ať se děje cokoli.
Během dlouhých dějin Církve zkoušela Boží prozřetelnost věrnost křesťanů mnohokrát: děsivým mučením a trpkým vyháněním za římského či pohanského pronásledování, bující nemravností a zkažeností kněží, věroučným zmatkem a kompromisy, nebo prostě strašlivým strádáním za válek, hladomorů, moru a katastrof, které v našem padlém světě nikdy nebudou chybět. „Blažený je muž, který vydrží pokušení, neboť osvědčí-li se, obdrží věnec života, který Bůh slíbil těm, kdo ho milují“ (Jk 1,12).
Peter Kwasniewski
Překlad Lucie Cekotová
Poznámky:
[1] https://onepeterfive.com/bad-think-corruption-worse/
Zdroj:
Moc děkuji za překlad, paní magistro, tohoto autora si velice cením.
Pro: Dr. R. Malý
Pane doktore, doposud jsem se snažil číst vaši kritiku papeže jako fundovaný názor teologicky vzdělaného odborníka. To, že si ceníte autora, který se opakovaně a hrdě hlásí k výroku přirovnávajícímu p. Františka k Himmlerovi, vás ale jako historika diskredituje. Asociovat (třebaže chybujícího) papeže s Himmlerem je na stejné intelektuální i duchovní (ne)úrovni,jako komunistické žvásty o spřízněnosti Pia XII s Hitlerem.
Ad R. Vlček: Prosím, abyste nezkresloval výrok P. Kwaśniewského. On nepřirovnává papeže Fr. k Himmlerovi, pouze užívá analogie, že „Jestliže někdo v dobrém úmyslu říká, že Bergoglio musí sestavit nějaký vyšetřovací orgán, aby se situace [v USA] napravila, je to bláhovost jako z Alenky v říši divů. Jako by Himmler dostal na starosti norimberský proces.“ Kw. tím nepřirovnává papeže k Himmlerovi, pouze uvádí analogii podobnou té, jako když já řeknu, že jmenováním někoho do určité funkce „udělali kozla zahradníkem“. Tím přece nedegraduji toho člověka na úroveň kozla a neříkám, že je „kozel“, pouze uvádím analogii, že on bude v jisté funkci, místo aby chránil, škodit podobně jako kdyby kozla udělali zahradníkem. Kw. tím nikterak přece neříká, že pap. František je stejným zločinec jako Himmler a na stejné úrovní s ním, pouze sděluje, že kdyby on měl vyčistit kurii od homolobby, bylo by to stejné jako kdyby Himmler měl vést norimberksý proces. Myslím, že každý rozumný člověk tuto nuanci chápe.
Ad. Dr. R. Malý
Pane doktore, ujišťuji vás, že vím, co je to příměr a nic nezkresluji. Použít, jak byste to snad proboha opravdu udělal vy, příměr „kozla zahradníkem“ by bylo adekvátní. Nemusel bych úplně souhlasit ale mlčel bych – tím spíše, že jako člověk původem z vesnice považuji kozly za zvířata sice žravá, leč milá a užitečná. Nicméně jistě ze základů psychologie také víte, že zvolená asociace vypovídá vždy nejen o tématu ale také o duševních dispozicích a cílech autora, kterémuž oné tane na mysli. Je to m. j. základem standardních psychologických testovacích metod. A promiňte, člověk, kterému tane na mysli při přemýšlení o papeži masový vrah a organizátor koncentráků Himmler, jest člověk Kristu převelice vzdálený, jemně řečeno. Pochopil bych, že relativně mladý autor v americkém univerzitním prostředí, které trochu znám, neví, kdo byl opravdu Himmler a – byv poučen – se omluví. Pokud ovšem, jak v článku uvedeno, si i poté za výrokem stojí, je psychopatem. Pan Kwasniewski při své inteligenci neříká, že papež je zločinec jako Himmler. Jen ho spontánně do jedné řady s ním staví a cílová skupina pomatenců (např. hned o něco níže) hýká nadšením. Od jisté úrovně myšlení bychom ale přece jen měli rozumět významu a dopadu vyřčeného slova. A znát míru. To je vše, co jsem k tomu chtěl říci. Přeji vám vše dobré.
Pokud je papežem takový svůdce duší (básnicky se to běžně opisuje jako vrah duší), jako je Bergoglio, taková analogie nepřekvapí. Problém není, že by byl Kristu vzdálený Kwasniewski, problém je, že ke Kristu má daleko předaleko papež…
https://gloria.tv/video/7Boou8k3HL1PCbCJqeuZZwGU8
Možná, že se málo modlíme za to, aby se muž, sedící neprávem na Petrově stolci, odpoutal od těch, kterým slouží a od šelmy, která mu zřejmě mnoho „naslibovala“ a prozřel dřív, než by skončil spolu se šelmou v ohnivém jezeře jako falešný prorok. A také aby počet těch, které svými herezemi svede nebo již svedl na špatnou cestu do zatracení, se místo navyšování začal konečně zmenšovat, včetně nebohých pastýřů, kteří se natolik vžili do patolízalské role poslušných a užitečných „idiotů“, že už nemají sílu se postavit za obranu Ježíšovy nauky a potřebují od nás laiků, podporu ve formě modliteb, postů a přijatelné intervence, aby se zavčas vzpamatovali.
ad Rostislav Vlček
cituji z vašeho textu:
“ Pan Kwasniewski při své inteligenci neříká, že papež je zločinec jako Himmler. Jen ho spontánně do jedné řady s ním staví a cílová skupina pomatenců (např. hned o něco níže) hýká nadšením“
Milý křesťane, být vámi, pak bych si rozmyslel pomlouvat jiné Boží děti a nazývat je pomatenci. A pokud si myslíte, že masový vrah, který lidi připravil o pozemský život, daleko převyšuje někoho, kdo masově a úskočně připravuje duše o věčný život a svádí na cestu hříchu, vedoucí rovnou do věčných pekel – no, nevím, kdo z nich je horším darebákem, ale domnívám se, že ten, který s úsměvem a s autoritou nejvyššího v církvi, napomáhá tisícům jemu svěřených, minout se s věčným cílem a přivodit jim tak obrovskou újmu, aby museli po celou věčnost prožívat v takových mukách, že fatimští /a jiní/ vizionáři, kterým bylo peklo jen ukázáno, s velkou hrůzou a zděšením vydávali svědectví o obrovském utrpení s tím, že by málem na místě zemřeli, kdyby je Boží moc neposilovala…
Velmi přesné a úderné. Vidět , že i koncilní konzervy prohledaji.
paní magistro, při četbě některých Vámi přeložených článků si kladu otázku, zda máte nějaké limity pro výběr autorů. Nepochybuji o tom, že Vás hrstka pravidelných diskutérů pochválí, otázka je, koho vlastně chcete svojí prací oslovit, čemu pomoci. Možná nevnímáte spoustu sester a bratří ve víře, kteří navštěvují NOM, poctivě žijí svoji víru, mají respekt k hierarchii farářem počínaje a papežem konče s vědomím, že stále platí Kritův příslib: kdo vás slyší, mne slyší.
Promiňte, pokud někdo označí papeže za svůdce ke hříchu a jeho spolupracovníky za žumpu a fabriku produkující zlo, je dle mých kriterií nenávistný křikloun a četbou podobných výlevů si křesťan nemá zaneřádit duši.
Nenávistným křiklounem by byl, jen kdyby to nebyla pravda. Ona to ale pravda je. Bohužel.
Peter Kwasniewski je renomovaný katolický publicista a spisovatel (a mimochodem žádná „koncilní konzerva“, ale naopak velký zastánce a propagátor tradice). Na těchto stránkách jeho texty zveřejňujeme často. V češtině rovněž vyšla jeho kniha o tradiční Mši sv. Povstávání z prachu, v současné době tuším rozebraná. Autor navštívil Českou republiku při příležitosti českého vydání své knihy v době, kdy tu pobýval i kardinál Burke, jehož je osobním přítelem. Označení za nenávistného křiklouna speciálně na jeho osobu nesedí ani náhodou a nenávistný není ani jeho text. Spíš hodně, hodně smutný – protože takový je i stav Církve, který máme denně před očima.
Znám bratry a sestry ve víře, kteří navštěvují NOM, protože zkrátka nemají jinou realistickou možnost. To nic nemění na tom, že na tristní současné situaci má liturgická reforma lví podíl a že zprotestantizovaný nový ritus vede k postupnému drolení katolické víry. U někoho pomaleji (zejména u lidí, kteří si toto nebezpečí uvědomují a aktivně se mu brání, mariánských ctitelů a podobně), u jiných rychleji, ale nicméně nezadržitelně.
Překládám primárně pro lidi, kteří se označují za katolíky věrné tradici. Láska k tradiční liturgii je bezpochyby tím nejviditelnějším, i když nikoli jediným, co je spojuje. Mým kritériem pro výběr autorů je právě jejich vztah k tradici. Jelikož na světě není člověk ten, aby se zachoval lidem všem, nedělám si takové ambice ani já. Skupina bratří a sester, o níž hovoříte, určitě má co číst i beze mě.
Čím si křesťan nemá zaneřádit duši, je dost diskutabilní. Já ze stejného důvodu už léta nečtu Katolický týdeník.
Za papeže se modlím. K témuž vyzývám i ostatní. Nepřeji mu nic zlého, naopak. To však neznamená, že vypnu mozek a přestanu vnímat zlo, které působí a o němž v článku přesvědčivě píše Peter Kwasniewski.
Nemyslím, že tím, co má lví podíl na dnešním úpadku, je liturgická reforma. Docela by mě zajímaly argumenty, které pro takové tvrzení máte.
Akému normálnemu, zdravému mužovi sa môže páčiť nová omša? Iba homosexuálom, egomaniakom, a psychicky labilným.
A takových je cca jedna miliarda v celém světě. 🙂
Tak doufejme, že v ní Pán najde také své maličké. 🙂
Obdivuji Vaši znalost cca jedné miliardy lidiček z celého světa. 🙂
http://rexcz.blogspot.com/2011/11/sebevrazda-skrze-zmenu-viry-v-liturgii.html
V jiném článku, který je už připraven ke zveřejnění, říká Peter Kwasniewski: „Toto přehodnocení všech hodnot nevyhnutelně vyplývá z transformace všech forem.“ Neboli z deformace vydávané za reformu. Jiný článek téhož autora (zatím) v angličtině: https://www.lifesitenews.com/blogs/the-connection-between-liturgical-abuse-and-abuse-of-minors V kostce se to dá shrnout do prostého rčení „lex orandi – lex credendi – lex vivendi“.
Kde se vytratí úcta, třeba jen ve vnějších projevech, je to začátek konce.
To máte nějaká příliš jednoduchá kritéria, což je ovšem v prvé řadě vážný problém na Vaší straně.
Z historie je přece zjevné, že papežem se nejen teoreticky, ale i prakticky může stát leckdo a v úřadě dělat všelijaká alotria. Papež jako svůdce ke hříchu tedy není nejen nic nemožného, ale ani nic dosud nevídaného. Jestli to je či není případ tohoto papeže, o tom lze vést spor, ale případná argumentace v jeho prospěch by jistě měla být propracovanější, než že jakákoli zásadní kritika papeže je jen nenávistný křik. Jinak bude platit, že četbou reakcí, jako je ta Vaše, si nemá zaneřádit rozum nejen žádný křesťan, ale žádný racionálně se chovající člověk. 🙂
Pane Vladimíre,
k Vaší citaci slov Pána Ježíše „Kdo vás slyší,…“ připomínám Jeho další významné výzvy:
1/ „Co vám říkají (farizeové) dělejte, ale podle jejich příkladu nejednejte“.
2/ „Ne každý, kdo mi říká ´Pane, pane´, vejde do nebeského království“.
Nejde přece o zpochybňování autority INSTITUTU papežství, ale o kritiku konkrétního člověka, který této nejvyšší funkce nezodpovědně zneužívá, aby základy naší víry systematicky podkopával, drolil a ničil. Nebo snad odmítáte uznat historický fakt, že v schizmatickém období trojpapežství (jež měl vyřešit koncil ve švýcarské Konstanzi – jehož byl proces s Janem Husem jen vedlejším aspektem), byli dokonce dva papeži představiteli zla – jakkoli oba zvoleni sborem kardinálů?..
A současný papež František bohužel boří nejen základy pravověrné katolické doktríny, ale zároveň nešťastně spolupracuje i na lividaci evropských národních států implementací perverzní satanské strategie rakousko-japonského zednáře a sebevraha s čsl. pasem Richarda Coudenhove Kalergi. Ta je klíčem k pochopení současných procesů v Evropě /světě/, jež jsou nám zcela záměrně chybně prezentovány jako tzv. „migrační krize“.
Proti soustavnému subjektivnímu telativismu Františka tvrdě bojoval jeho předchůdce Svatý otec Benedikt XVI., bohužel donucený k abdikaci. František nj. prohlásil, že biude-li se každý člověk blížit k svému vlastnímu pojetí dobra – tak, jak ho non či ona subjektivně chápe – bude na světě lépe. Proti tomu si však postavme profetické varování Pána Ježíše svým přátelům apoštolům: „Budou vás pronásledovat a zabíjet, a přitom si myslet, že tím slouží Bohu a chválí Boha“. Přesná diagnoza muslimské „svaté války“ – džihádu – proti křesťanům…
Ortodoxní kardinál Sarah při své mši svaté v nejstarším sanktuáriu sv. Michaela Archanděla v latinské církvi (Gargáno – Monte Sant´Angelo – r. 490) zdůraznil absolutní nutnost pevně držet 2 pilíře – doktrínu víry a rodinu.
Pročež mějme na mysli i závazná a velmi závažná slova Apoštola národů sv. Pavla: „Kdyby vám kdokoli.. nebo i sám anděl z nebe hlásal jiné evangelium, než to, které jste přijali, budiž proklet!“
Ing. Jiří Pavel Pešek
http://www.stmichael.cz – italsko-český videodokument o bezprecedentní devastaci chrámu Sv. Michaela v Praze „Zločin v srdci Prahy“
A právě vinou takových lidí, jako ráčíte být vy, je Církev po lidské stránce vyřízená.
Pokud o své víře a tom, co je vám předkládáno, nepřemýšlíte, respektive přemýšlíte stylem – „Hlavně nekritizovat hierarchii, papeže, kněze, biskupy, když neučí pravdu“ (mohou ve vašem světě vůbec neučit pravdu?), jste zkrátka sektář.
Velice si vážím paní magistry, její houževnaté práce v oblasti překladatelství.
Tím více mne mrzí, že plýtvá svým talentem na translaci jedovatého plivance, kde člověk neví, zda čte Martina Luthera v jeho pozdním období nebo sovětskou agitku z období ranného. Řečeno s básnickou nadsázkou, škoda, že se „polský orel“ svým zobanem takhle nabodl do l*jna.:) Orlí vzlet může být pokažen supím pádem.
Dr. Martinus schismaticus také nepochopil (a to bylo po roce 1517:), že když nazve sv. otce „dobytkem“, že tím Božímu lidu jaksi… nepomůže.
Ať raději Kwasniewski hází kalamář po čertu a ne po papeži a hierarchii. Mohl by se i trefit.
……
:)))))))
Pax
Jan
Na většinu těchto výtek jsem odpověděla výše já i jiní diskutující, takže se nebudu opakovat. Čistě pro pořádek: Peter Kwasniewski není Polák, nýbrž Američan.
Drahý inženýre, jistě si pamatuješ, že jsem ti říkal, že může být ještě hůře než za Wojtyly a taky je. Chápu, že jsi asi skrupulant, co se bojí neúcty k představeným, ale zde platí zásada, že autorita je ve službě pravdě nikoliv, že pravdu autorita utváří. Skrupulozita je svinstvo a je třeba proti ní bojovat, nejde-li to jinak, nech si napsat prášky na úzkost, opravdu pomáhají.
Ten smrad co se line z KHS a jejího přednosty je prostě neúnosný a ty si pro zbavení se této neurozy musíš připustit, že to je smrad a ne libá vůně.
Nebuď už konečně nemyslící ovcí, ale začni užívat hlavu. Kristus taky kritizoval velekněžskou autoritu a svatí špatné papeže a Bergoglio je snad to nejhorší, co dosud na Petrově stolci bylo.
Ještě bych doplnil, že ta poznámka o Himmlerovi je naprosto přiléhající. Jako kdyby měla liška nebo kuna hlídat kurník.
Francis vzkázal Wuerlovi aby se zdekoval z USA, aby si jej nepodala FBI a nenaučila ho zpívat. Možná by se dozvěděli i mnohé o miláčkovi mas a tříditeli odpadu v jedné osobě. Klika má strach, co by všechno ještě mohlo vyplavat.
https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=kde-je-wuerl
„Mít rád papeže znamená nediskutovat o tom, co předkládá či požaduje, nebo o tom, kam až má poslušnost sahat a čeho se má týkat. Mít rád papeže znamená neříkat, že se nevyjadřuje dostatečně jasně, jako by měl každému do ucha znovu opakovat, co již tolikrát vyjádřil nejen ústně, ale i písemně v mnoha publikovaných dokumentech; znamená to nezpochybňovat jeho nařízení lacinou námitkou, kterou vznášívá ten, kdo poslušný být nechce, a podle níž neporoučí papež, nýbrž jeho okolí; znamená to nevymezovat papeži území, kde má svoji autoritu uplatňovat, a nedávat před papežovou autoritou přednost autoritám jiných, byť jakkoli učených lidí, kteří s papežem nesouhlasí, protože takoví, i pokud jsou učení, nejsou svatí, protože svatí nemohou nesouhlasit s papežem“ (Ai sacerdoti dell´Unione Apostolica in occasione del cinquantesimo anniversario della fondazione, 18. listopadu 1912). Tolik svatořečený papež Pius X.
To byl ovšem svatý papež, který nikdy nezavdal důvod, aby se mu to muselo říkat. Pravý opak současného…
Výše uvedený výrok byl ovšem pronesen v obecné rovině a měl by být vztahován na každého papeže, pokud nechceme připustit, že si Pius X. jen chtěl posílit vlastní autoritářské ego. A svatý papež to byl stejně jako Jan XXIII. a Jan Pavel II. a brzo i Pavel VI.
Roncalli, Montini, Wojtyla žiadnymi svätými neboli
Říkal to přesto, znal všechny své, někdy roztodivné předchůdce a že by mluvil tento světec Pius X. o sobě, to snad nemyslíte doopravdy…
moje replika byla směrem k panu Ignácovi, je vtipné, že nás, pane Kohoutku, napadla identická odpověď, díky
Prečo by nemal hovoriť o sebe? Snáď nevravel o Bergogliových pedo-homo-škandáloch
Tedy například ticho směrem k dotazům ohledně Amoris laetitia bylo vlastně proto, že tyhle dotazy Svatý otec „tolikrát vyjádřil nejen ústně, ale i písemně v mnoha publikovaných dokumentech“?
Potom by neměl být problém přiložit seznam těch dokumentů a vyjádření 🙂
Lenka, verím, že sa stotožníte aj s týmto stanoviskom pápeža sv. Pia X., vyjadreným v encyklike Pascendi Dominici gregis, o modernizme, varujúcej pred dôsledkami toho, čo Cirkev aktuálne prežíva, obohatená plodmi a „duchom“ Druhého vatikánskeho koncilu:
„Modernisti sa prejavujú intenzívnou snahou o zavádzanie novôt v rôznych oblastiach katolíckeho života. Zameriavajú sa na odstraňovanie výučby scholastickej filozofie na katolíckych seminároch, a na zavádzanie modernej filozofie. Taktiež sa snažia o to, aby dogmy boli v súlade s vedou a históriou. Články viery v katechizme majú byť „obnovené“ a prispôsobené chápaniu ľudí. Domáhajú sa reformy celého zriadenia Cirkvi, najmä v oblasti disciplíny a dogiem. Podľa modernistov Cirkev sa musí prispôsobiť modernému vedomiu vo vnútri a navonok, pričom toto vedomie jednoznačne smeruje k demokracii. Preto sa snažia presadzovať, aby nižšiemu kléru a laikom bola daná účasť na riadení Cirkvi, a aby ústredná autorita Cirkvi bola decentralizovaná.“ … „Modernisti priznávajú cirkevnej moci výlučne duchovný účel, a preto sa snažia presadiť odstránenie všetkej vonkajšej nádhery imponujúcej divákom, nehľadiac na skutočnosť, že úcta vzdávaná cirkevnej autorite sa vzťahuje na Spasiteľa, ktorý ju ustanovil.“ … „Podľa modernistov vláda Cirkvi sa musí vzdať všetkých zásahov do občianskeho života, a naopak, musí sa mu prispôsobiť a naplniť ho svojím duchom. V oblasti mravouky požadujú v zmysle určitého amerikanizmu, aby tzv. činné čnosti boli hodnotené vyššie, ako tzv. trpné čnosti. Klérus by sa podľa nich mal vrátiť k chudobe a pokore, a pritom v zmýšľaní a konaní by sa mal riadiť modernistickými zásadami. Niektorí z modernistov ochotne nasledujúcich protestantských učiteľov chcú odstrániť aj posvätný kňazský celibát.“.
https://blog.postoj.sk/30909/svaty-papez-a-bludy-modernizmu
Ad Lenka: Tento výrok sv. Pia X. se ovšem týká situace, kdy papež hlásá pravou nauku v souladu s tím, co hlásali jeho předchůdci a Církev od prvopočátku, nikoli situace, kdy papež se od pravé nauky odchyluje a přiklání se k tomu, co právě sv. Pius X. v encyklice „Pascendi…“ odsoudil ostrými slovy jako modernismus, tkerý nazval „snůškou všech herezí“.
„papež hlásá pravou nauku v souladu s tím, co hlásali jeho předchůdci“ Pokud další papež po Františkovi bude ohledně trestu smrti nebo přijímání rozvedených a znovusezdaných hlásat totéž, co jeho předchůdce František, bude to v pořádku? Co když takových papežů bude po sobě víc a všichni budou hlásat totéž, co František, bude to v pořádku? Pokud ne, kde máte jistotu, že bylo v pořádku, pokud několik papežů předtím hlásalo, že je morální, když stát potrestá zločince smrtí?
Ad Honza Kohoutek: I kdyby desítky papežů po Františkovi hlásaly to, co František, v pořádku to nebude, protože František se odchýlil od toho, co Církev hlásala dva tisíce let.
ad Lenka
To je sice pravdivý výrok, ale jistě měl papež Pius X. na mysli takového papeže, který by vzorně a s co největší láskou k Bohu a k církvi, plnil své náročné poslání nejvyššího pastýře podle Boží vůle. Jestliže však /a zcela jistě se nabízí postava současného papeže/ ve skutečnosti působí zmatek a rozdělení, vnáší hereze a mstí se pastýřům, kteří vzorně plní své poslání a plně zachovávají nauku Pána Ježíše a chrání „depozitum fidei“ církve, pak má věřící povinnost se ODVRÁTIT od takového člověka, protože záměrně církvi a Bohu škodí a co je nejsmutnější, naivní a duše neznalé katechismu, svými herezemi, lživými úskočnými manipulacemi a svévolnými změnami, na které nemá právo, odvádí od Boha – přímo do „chřtánu pekla“.
Ga1,6-9
Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Jiné evangelium ovšem není, jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.
Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji:
Jestliže vám někdo hlásá JINÉ evangelium než to, které jste přijali, budiž PROKLET!
Samozrejme, hovoril osebe, či snáď tvrdíte, že treba Bergoglia podporovať v pedofílii?
Mírně mě šokuje směšování titulu Svatý otec s hodnocením osobní svatosti papeže. Tohle dělají neznabozi. Jistě je u papeže požadavek na jeho osobní svatost legitimní, ostatně jako u každého jiného člověka. Nikdy to ale nesmí být záminka ke zpochybňování papežského titulu, který označuje svatost úřadu, nikoliv jeho nositele.
Toto je pořád do kolečka: nikdo zde přece nezpochybňuje papežský úřad jako takový, jde jen o to, že papež jakožto konkrétní fyzická osoba – byť zastávající tuto výsostnou posici- nemá právo rozmělňovat a relativizovat nebo dokonce (ať již otevřeně či skrytě) měnit učení Církve stojící na Písmu a tradici. Pokud to dělá, je to prostě za všech okolností špatně, na jeho postavení nehledě…
Máte jistě pravdu, ale i pokud má k tomu, co píšete, tendenci, přesto zůstáva Svatý otec, dokud zastává tento úřad. Bez ohledu na to, jak kdo hodnotí míru svatosti jeho osobního života.
Napsat, že Svatý otec není svatý, je prostě faul a způsobuje pohoršení „maličkých“, tedy těch, kteří ve víře jsou málo nebo vůbec ne vzdělaní.
Nejenom že není svatý, ale je to vyloženě gauner. A je třeba to říkat nahlas právě kvůli tomu pohorsení co dělá.
Italský deník „Il Fatto Quotidiano“ tvrdí, že má k dispozici 300 stránkový dokument vypracovaný na žádost Benedikta XVI. týkající se osob spjatých s homolobby ve Vatikánu. Týká se zejména kard. Kevina Farrella, který podle tohoto dokumentu věděl McCarrickových přečinech – byl jeho generálním vikářem. Benedikt jej měl dostat těsně před svou abdikací.
To píše PCH24 s tím, že se neví, nakolik jde o věrohodné informace, a že další jména má ten deník prozrazovat postupně.
ad Vladimír M
cituji z vašich slov:
„Máte jistě pravdu, ale i pokud má k tomu, co píšete, tendenci, přesto zůstáva Svatý otec, dokud zastává tento úřad. Bez ohledu na to, jak kdo hodnotí míru svatosti jeho osobního života.“
Z vašich dřívějších příspěvků mám za to, že nejste laik, ale duchovní osoba, proto se pozastavuji nad tím, že nerozumíte jasné logice a z ní vyplývajícím závěrům, které svými argumenty popíráte. Zcela nepochybně se mnohé hlasy přispěvatelů komentářů shodují na tom, že dobře rozumí, že úřad papeže je skutečně podle slov našeho Pána posvátný a ten, který se volí a „bývával“ volen v konkláve podle Boží vůle, by měl požívat od všech členů církve náležitou úctu, hodnou nástupce apoštola sv.Petra (avšak za předpokladu, že nebyla část kardinálů, patřící k zednářské mafii, mezi sebou domluvena).
Jestliže však po pětiletém Františkově pontifikátu je mnohým jasné, že tento muž se zmocnil Petrova úřadu neprávem a to jen díky „vlkům, v kardinálském rouše beránků“, kteří byli smluveni, aby se snáze rozvracela církev přímo z jejího středu, pak nechápu, proč by se měla vzdávat takové osobě úcta, když „okupuje“ Petrův stolec? Totiž pokud kněz, biskup či kardinál, chce poslouchat heretického papeže a tváří se, že se ho netýká povinnost dobře znát nauku Pána Ježíše a nutí své svěřené věřící uctívat a poslouchat takového papeže, jenž odmítá odstoupit (přestože byl k tomu častěji vyzván, aby odstoupil dříve, než úplně rozvrátí Ježíšovu církev), pak se stává zrádcem a zapírá ve skutečnosti pravou nauku našeho Boha. Nehledě na to, že je to tragické pochybení každého kněze, že ještě „nezavětřil“, která ve skutečnosti „bije“ a poslušně tleská heretikovi a ničiteli církve a tím skvěle nahrává Božímu nepříteli, kterému nejde o nic jiného, než o stažení co největšího počtu kněží do pekla a pochopitelně s nimi i jejich svěřené stádo naivních a důvěřivých oveček…
Ad Vladimír M.: Zde přece nikdo nehodnotí míru svatosti jeho osobního života – to si ani nemůže dovolit, zvlášť když mu nežije na blízku ani mu nevidí do duše.
Ale na druhé straně je naprosto nezpochybnitelným faktem, že jeho jednání a výroky v mnoha směrech církvi škodí, a to je u pontifika víc než na pováženou. Ve svém stále ještě trvajícím „okouzlení“ 60tými lety dělá z církve polosekulární subjekt, dublující charitativní spolky.
A „maličcí“ by si měli v prvé řadě pořádně nastudovat katechismus, Písmo a nepřetržitou morální tradici Církve – i když chápu, že to pro ně nemusí být vždy úplně snadné. Ale určitě by to za tu námahu stálo – při nejmenším by jim to dalo příležitost vyrůst ve víře.