Otázka trestu smrti

Světem se rychle rozšířila zpráva o změně textu katechismu, pokud jde o část zabývající se trestem smrti. Nejprve bych rád upozornil na rozdíl mezi naukou a vyjádřením nauky. Katechismy jsou pouze více či méně zdařilým, více či méně výstižným, více či méně věrným (srov. Holandský katechismus) vyjádřením nauky, tedy ne naukou. Nauka církve je ze své podstaty neměnná.
Páté přikázání desatera “Nezabiješ” ve skutečnosti – s přihlédnutím k originálu – říká “Nezavraždíš”. Rozdíl mezi prostým zabitím a vraždou je znám. Tolik, pokud by se chtěl někdo dovolávat desatera.
Každý trest (předpokládá se, že vynesený kompetentní autoritou) má mj. trojí význam: Ochrana společnosti, odplata a výchova provinilce.
Zde se zabýváme pouze prvním jmenovaným, totiž ochranou společnosti před zločincem. Okamžitě se vybaví princip dvojího účinku a podobné věci. Opět, nebudeme vše rozebírat, pouze se zřetelem na naše téma zmiňme následující: Je-li zabití (nikoli vražda) poslední možností, jak předejít ještě většímu zlu nebo škodě, které by jinak nastaly, je možno ji připustit. Poslední možnost, větší zlo nebo škoda, nastaly by… (Vím, že přesné znění zmíněného principu je ještě trochu jiné, ale zde jde o toto téma, ne o výklad morálky). To je neměnná nauka.

A tak platí to, co se říkávalo v době mírumilovného a lidumilného papeže Jana Pavla II.: Trest smrti je čistě teoreticky přípustný, ale za takových podmínek (poslední, tedy jediná možnost, jak ochránit společnost), že je v praxi neproveditelný. Vždycky, alespoň za normálních okolností, se totiž najde ještě jiná možnost, jak společnost ochránit.
Staré známé přirovnání: Když papež prohlásí, že se v našich zeměpisných šířkách ruší roční období zimy (to z ohledu na mrznoucí bezdomovce), zima přesto nastane. Kdokoli by se, vědom si papežova prohlášení, oblékal a chodil jako v létě, nachladil by se. Nemůže se pak divit: “Jak to, že jsem se nachladil, když Svatý otec přece řekl, že žádná zima nebude…?” Jako dogmatickou definici to neřekl a ani říct nemohl, a říkal-li to jako něco jiného, než jako dogmatickou definici, mohl se zmýlit a v tomto případě se i zmýlil: Zima zůstává ( :-) a prosím jisté čtenáře: Neuvádějte jako protiargument skutečnost, že v tyto dny máme vedra, to by bylo známkou nepochopení).

Pro jistotu: Sám jsem proti trestu smrti. 

Chápavý čtenář nebude vidět rozpor mezi tímto komentářem a poznámkou, pokud bere vážně význam slov „připustit, přípustný“.

R.D. Josef Peňáz

Text byl převzat z FB profilu autora

6 Responses to Otázka trestu smrti

  1. Karol Dučák napsal:

    Katolík môže aj zavraždiť. Ide o extrémne ojedinelé prípady tyranicídy, t. j. zabitia tyrana, pravda pri dodržaní určitých podmienok. Už sv. Tomáš Akvinský napísal: „Ak niekto uchvátil vládu pre seba, poddaní nesúhlasia, či sú k súhlasu nútení, a ak nie je možnosť odvolať sa k vyššej moci, ktorá by mohla vec uchvatiteľa rozsúdiť, potom ten, ktorý zabije tyrana aby oslobodil vlasť si zasluhuje chválu a odmenu.“ Na toto učenie sa odvolal pápež Pius XII., ktorý nadobudol presvedčenie, že nacistický režim spĺňa nevyhnutné podmienky pre tyranicídu, uvedené v cirkevnej náuke. Preto aktívne spolupracoval s nemeckými vojenskými predstaviteľmi pri príprave atentátu na Hitlera. Atentát sa napokon nevydaril a Hitler prežil, ale aktívna účasť pápeža Pia XII. pri príprave atentátu na Hitlera jednoznačne vyvracia lživú obvinenia na adresu tohto veľkého pápeža 20. storočia z jeho údajnej kolaborácie s nacizmom.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Zavraždit nesmí nikdy. Může však zabít.

    • Libor Rösner napsal:

      Já bych to upřesnil – Pius XII. nespolupracoval aktivně na atentátu, že by byl zapojen do konkrétních příprav. Hrál roli prostředníka mezi něm. podzemím a Brity a zavázal se ji hrát i po úspěšném atentátu, jako garant dodržení slibů ze strany Britů a férového jednání.

  2. :) napsal:

    Nevím, zda to zde, důstojný pane, čtete. Na FB psát nebudu. Mýlíte se však v článku v mnoha věcech. Doporučuji Vám přečíst si ve Vřešťálově mravouce (dostupné na librinostri.catholica.cz) o trestu smrti (kniha XI, odstavec 73. a následující), kde uvidíte, že učení katolické mravouky je ve sporu s tím, co tvrdíte Vy. Aplikujete neoprávněně poučky týkající se ochrany soukromého blaha na vztah veřejné moci chránící blaho celku na úkor blaha jednotlivce. Právo veřejné moci popravovat vychází z jiných důvodů než právo jednotlivce na zabití v sebeobraně. Viz např. ten Vřešťál (nebo sv. Tomáš Akvinský), kde dokazuje tezi „zákonité vrchnosti náleží právo po řádném soudu popravovati zločince těžce provinilé“ ze zákona zjeveného i přirozeného.

    Mylné je Vaše tvrzení: „Každý trest (předpokládá se, že vynesený kompetentní autoritou) má mj. trojí význam: Ochrana společnosti, odplata a výchova provinilce.“

    Mylné je i tvrzení: „Trest smrti je čistě teoreticky přípustný, ale za takových podmínek (poslední, tedy jediná možnost, jak ochránit společnost), že je v praxi neproveditelný.“

    Nechci se zde příliš rozepisovat, takže jen jeden citát za všechny:

    Vřešťál (odst. 79): „Pochybné lidumilství opírá se o některé, ovšem klamné důvody, kterými chce nás přesvědčiti, že jest nutno nebo alespoň záhodno odstraniti trest smrti. Důvody jejich jsou asi následující: … Účelem každého trestu jest polepšení provinilcovo, toto vak při trestu smrti jest nemožné a trest smrti jest bezúčelný; proto budiž trest smrti odstraněn a jiným, účelnějším trestem nahrazen. – Tento důvod jest i v prvé i v druhé své části pochybený, a proto i závěr klamný. Není správno, že účelem každého trestu jest polepšení provinilcovo. To přiléhá sice při trestech výchovných, pedagogických, jaké na př. otec ukládá dítěti nebo po případě představený osobám jeho správě svěřeným, maje jakožto hlavní účel na mysli v prvé řadě polepšení pobloudilého svěřence, tedy jeho soukromé blaho. Vyslovené tvrzení však nikterak nepřiléhá při trestech veřejnoprávních, zákonem nebo soudy na zločin uvalených, v první řadě vindikativních, jejichž hlavním a nezřídka (pozn. pod čarou: Trest pekelný má jen ráz vindikativní.) i jediným účelem jest: uraženému mravnímu řádu opatřiti náležité zadostiučinění. K tomu druží se někdy druhý úkol, úkol hrozivý; zákon hroze trestem chce zlosyna zastrašiti, aby zamýšleného zločinu se nedopustil. etc.“

    Mýlíte se i v tvrzení: „Vždycky, alespoň za normálních okolností, se totiž najde ještě jiná možnost, jak společnost ochránit.“ Diskusi o tom bych však prozatím odložil.

  3. Jan Novák napsal:

    Co se podle Vašeho názoru stane, když papež zkusí ex cathedra vyhlásit např., že každý, kdo tvrdí, že Měsíc je k Zemi blíže než Mars, uráží Eucharistii nebo že nedožít se alespoň sedmi set let je smrtelný hřích nebo nějakou podobnou hloupost? To jako vždy zemře apod. těsně předtím, než to udělá?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *