Co mají společného sv. Cyril a Metoděj se sv. Marií Gorettiovou?

Sv. Cyril a Metoděj

Zdánlivě nic (krom toho, že jsou typicky „červencovými“ svatými, jejichž svátky po sobě následují) – a přesto hodně. Zdánlivě nic, neboť soluňští bratři žili a působili v 9. století, byli to učenci, mniši, církevní hodnostáři a misionáři, zatímco Maria Gorettiová vešla do církevního martyrologia jako obyčejná vesnická dívka, dokonce ještě dítě, z přelomu 19. a 20. století. Kdyby nedošlo k jejímu ubodání násilníkem Serenellim, před nímž bránila svoji mravní čistotu, svět by o ní vůbec nevěděl.

Nicméně podobnost je tady mnohem větší, než si myslíme. Naše věrozvěsty a o tisíc let mladší mučednici svaté čistoty spojuje totiž 6. Boží přikázání a jeho obrana. Sv. Konstantin-Cyril a Metoděj přišli na Moravu nikoli proto, aby zvěstovali pohanům evangelium (Velká Morava již byla z velké části křesťanská), ale proto, aby naše pokřtěné předky naučili křesťansky žít, to znamená na prvém místě zachovávat Boží přikázání. Moravané tenkrát, ač formálně křesťané, žili ve skutečnosti jako pohané. Holdovali mnoha pohanským pověrám, mj. i vampyrismu, a jejich sexuální život charakterizovaly promiskuita a polygamie. Proto oba světci-misionáři sestavili zákoník a zpovědní zrcadlo (Nomokánon a Zakon sudnym luďom), kde zejména pokání za mimomanželský sex bylo velmi tvrdé (několik let o chlebu a vodě s výjimkou nedělí a svátků).

Sv. Metoděj již jako arcibiskup a metropolita moravsko-panonský se dostal do ostrého konfliktu s knížetem Svatoplukem právě kvůli 6. a 9. přikázání. Sv. hierarcha Metoděj mu podle anonymního spisu Život Metodějův ostře vytýkal, že je „otrokem ženských rozkoší“, což byl důvod, i když asi ne jediný, proč  si ho znepřátelil a on mu potom působil mnohá příkoří. Můžeme tedy naše věrozvěsty, jejichž svátek jsme oslavili 5. července, pokládat mimo jiné i za velké obránce a obhájce manželské čistoty a nerozlučitelnosti a sexuální abstinence mimo manželství, jak předepisuje Boží zákon.

Sv. Metoděj kvůli tomu zakusil pronásledování od vladaře Svatopluka, sv. Maria Gorettiová kvůli tomu podstoupila mučednickou smrt. Tato 12letá dívka nebyla násilníkovi po vůli ani tehdy, když ji bodal nožem. Stále jen opakovala: „To nesmíš, to je hřích.“ Přesně totéž, co říkali Cyril s Metodějem našim praotcům a co zdůrazňoval metropolita Metoděj knížeti Svatoplukovi. Sv. Maria Gorettiová byla ještě dítětem, a přesto věděla, jak úžasnou hodnotu má panenská čistota a život podle Božího zákona. Není v církevním kalendáriu a v dějinách jedinou mučednicí tohoto typu. Naši bratři Slováci např. vyhlásí letos 1. září v Košicích za blahoslavenou 16letou Annu Kolesárovou, prostou selskou dívku, která na sklonku 2. světové války raději podstoupila smrt zastřelením, než by se nechala znásilnit sovětským vojákem. Podobných případů jsou v moderních dějinách stovky.

To, že mladé dívky, často ještě děti, aniž by věděly něco o sexualitě (sexuální výchova se ve škole neučila), volily raději smrt, než by vydaly své panenství všanc, jasně dokazuje, že jde o něco, co je člověku vrozené, co je součástí přirozeného mravního zákona, vepsaného hluboko do svědomí. Sv. Maria Gorettiová ve svém věku a při své návštěvě pouze nejzákladnější školy těžko věděla něco bližšího o pohlavním soužití muže a ženy a o sexu, měla ale hluboce zafixováno ve svém nitru, že obnažovat se před mužem a nechat se od něj osahávat je hřích a strašlivá hanba, dokonce taková, že pro zabránění tomu není příliš ani oběť vlastního života.

Boží zákon tajemně vepsaný do lidské duše říká, že mimo manželství je přípustná pouze jediná forma sexuálního života: čistota – a v řádném církevně uzavřeném manželském svazku doživotní věrnost, plození dětí a vzájemná láska.  Tuto pravdu Církev kontinuálně hlásá od prvopočátku, prosazovali ji také na úsvitu našich dějin slovanští apoštolové sv. Cyril a Metoděj. Pro tuto hodnotu tekla i mučednická krev sv. Marie Gorettiové a mnoha dalších obětí svaté čistoty. Měsíc červenec, kdy slavíme svátek tohoto 12letého děvčete, je zároveň i měsícem přesvaté Krve Kristovy, jako by sám Pán jeho krev, prolitou při obraně svého panenství, tajemně „připojil“ ke své Krvi.

Moderní sexuální výchova olupuje už děti v nejútlejším věku o povědomí úžasné hodnoty mravní čistoty, vepsané do jejich nitra, doslova jim tento zákon rve z jejich nevinné duše a svědomí. A mnoho osobností světové církve k tomu buď nečinně přihlíží, nebo to naopak ještě podporuje. Příklad sv. Cyrila a Metoděje jim nic neříká, stejně tak je nechává chladným mučednictví sv. Marie Gorettiové. Prosme tedy tyto světce v modlitbách o pomoc a přímluvu, a také mějme sami odvahu postavit se na stranu Božího zákona a odporovat veškerému současnému genderovému, transsexuálnímu, feministickému a homosexuálně-lesbickému šílenství, jakož i každé propagaci sexuální promiskuity, sexu mimo manželství a legitimizaci neregulérního soužití párů po rozvodu prvního, řádně uzavřeného manželství. Kéž nám Pán k tomu bohatě žehná.

PhDr. Radomír Malý     

7 Responses to Co mají společného sv. Cyril a Metoděj se sv. Marií Gorettiovou?

  1. František napsal:

    cituji: „Prosme tedy tyto světce v modlitbách o pomoc a přímluvu, a také mějme sami odvahu postavit se na stranu Božího zákona a odporovat veškerému současnému genderovému, transsexuálnímu, feministickému a homosexuálně-lesbickému šílenství, jakož i každé propagaci sexuální promiskuity, sexu mimo manželství a legitimizaci neregulérního soužití párů po rozvodu prvního, řádně uzavřeného manželství…“

    Je však důležité si uvědomit mnoho souvislostí, zdánlivě odtažitých, aby nám došlo, kdo je za všemi těmi
    zvrácenostmi a za jakým účelem. Teprve pak nám dojde, že nelze jen pasivně přihlížet a myslet si, že se to zase nějak vrátí do starých známých normálnějších „kolejí“. Nikoliv, nastává období, o kterém bychom nikdy neuvěřili, že toto všechno budeme muset zažívat online na vlastní kůži. Především je nutné se konečně co nejrychleji probudit z pasivní letargie či dřímoty a začít bojovat – jakkoliv, především Božími zbraněmi, proti tomu, co chce NWO udělat z lidstva.

    https://gloria.tv/video/a3F4UEPWpzXa4QkVAF3hSTU68

  2. JB napsal:

    Domenico Mondrone T.J.
    BL. MARIE GORETTIOVÁ
    DVANÁCTILETÁ MUČEDNICE ČISTOTY

    Přeložil P.Ota Polách T.J.
    Přerov 1947

    Tato útlá knížečka končí modlitbou:

    Nejsvětější Trojice, klaníme se ti a děkujeme za nepřemožitelnou sílu, kterou jsi udělila své mladičké služebnici bl.Marii Gorettiové, by podstoupila krutou smrt, když bránila svoji panenskou čistotu. Rač projeviti světu, jak je záslužná taková oběť, a nám uděl k její oslavě milost, o kterou Tě prosíme. Amen

    Děkuji za připomenutí památky Bl. Marie Gorettiové.

  3. mila napsal:

    Zajímavý článek, vyzdvihující hodnoty dnes tak znevažované. Děkuji pane doktore!

  4. Z duchovní závěti vraha svaté Marie Goretti:

    Mám už skoro osmdesát let a stojím blízko poslednímu dni mého života. Když se ohlédnu na svou minulost, poznávám, že jsem na počátku mládí šel po špatné cestě: cestě, která mě dovedla do zkázy. Viděl jsem v tisku a jinde špatné příklady, že většina mládeže jde po této cestě, aniž by o tom uvažovala: ani já jsem se tím nezabýval. Věřící osoby a praktikující katolíky jsem měl kolem sebe, ale nedbal jsme na ně, opojen pevnou silou, která mě sváděla na špatnou cestu. Dopustil jsem se ve dvaceti letech z vášně zločinu, na který dnes vzpomínám jen s hrůzou. Marie Goretti, nyní světice, byla dobrým andělem, kterého Prozřetelnost poslala několik kroků přede mnou. Mám v srdci vryta její slova výtky a odpuštění. Modlila se za mě, přimlouvala se za mě, svého vraha. Následovalo třicet let vězení. Kdybych nebyl mladistvý, byl bych odsouzen k trestu smrti. Přijal jsem rozsudek jako zasloužený a přiznal jsem svou vinu. Marie byla skutečně mým Světlem, mojí Ochránkyní; s její pomocí jsem se polepšil a snažil jsme se žít čestně, když mě společnost přijala mezi své členy. Synové sv. Františka, kapucíni z „delle Marche“ mě přijali se serafínskou láskou jako sluhu, jako bratra. Žiji s nimi od roku 1936. Nyní čekám na okamžik, kdy mi bude dovoleno, abych spatřil Boha, abych objal své drahé, abych objal svého anděla strážce, moji drahou maminku Assuntu. Ti, kteří budou číst tento můj dopis, ať z toho vyvodí dobré naučení, nechť prchají před zlem a konají dobro, vždy, již od dětství. Ať myslí na to, že náboženství a jeho přikázání nejsou něco, co se může zanedbávat, nýbrž je to opravdová posila, jediná bezpečná cesta za všech okolností, i v těch, které jsou v životě nejbolestnější. Pokoj a dobro!

    Zdroj: blog Lumen de lumine

  5. Felix Leo napsal:

    S „typicky červencovými“ svatými Cyrilem a Metodějem to je trochu složitější. Až do poloviny 19. století byli označováni jako Crha a Strachota. Všeobecný římský kalendář je slaví 14. února (den úmrtí Cyrila), v českých zemích se slavil 9. března (uprostřed mezi úmrtím Cyrila a Metoděje 6. dubna). Teprve Pius IX přeložil na žádost olomouckého arcibiskupa jejich svátek pro české země na 5. července, zejména kvůli potlačení kultu Jana Husa.
    Cyril si užíval svého řádového jména jen pár týdnů před smrtí, proto je zejména v mimocírkevním prostředí znám více jako Konstantin Filosof (viz např. univerzita v Nitře).

    • Martin Šmrha napsal:

      Na tzv. potlačování Jana Husa tu byl sv. Jan Nepomucký. Svátek Cyrila a Metoděje byl přesunut z důvodu poutí. A to tak aby byli před žněmi, ale ne příliš brzy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *