Prázdniny jsou za rohem. Studenti už nemají nejmenší zájem se cokoli učit, učitelé jim cokoli vykládat. A tak se pořádají výlety, přednášky a sportovní akce, které mají alespoň trochu zabavit.

Proto vedení jednoho pražského gymnázia, kam chodím, vyhlásilo na závěr školního roku DEN KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ. Že nevíte, o co jde? Hned vysvětlím – dle návrhu Evropské komise se ve školách EU již nezískávají znalosti a dovednosti, ale právě klíčové kompetence. Jde o „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“ Co má být konkrétní náplní klíčových kompetencí? Pro ten účel byla vytvořena tzv. „průřezová témata“. Ta mají formovat žáka/studenta, „rozvíjet“ ho v oblasti postojů a hodnot. Jedním z průřezových témat je i „Výchova k myšlení v evropských a kulturních souvislostech“ či „Multikulturní výchova“.

Na našem gymnáziu byl vydán seznam jednotlivých „dílen“, z kterých si studenti vybírají ke každé „dílně“ klíčové kompetence, které mají rozvíjet.

V nabídce bylo 25 akcí. Na jednu „dílnu“ přijde asi 12 studentů. Studenti mohli volit třeba: První pomoc, Paintball, Orientální tance, tančírnu Gypsy nebo třeba…..Teplé procházky Prahou. Že nevěříte svým očím? Už je to tak. Cílem Teplých procházek po Praze je : „Dozvědět se něco o životě sexuálních menšin v českém a pražském kontextu“. Anotace začíná nápisem „Pražské teplé příběhy a pamětihodnosti“, pokračuje informací o kosmopolitnosti Prahy a ujištěním, že její obyvatelé „od nepaměti (!) tvoří pestrou směsici národních, kulturních, náboženských, sexuálních či třídních identit“.

Zájemci o jednotlivé akce se měli zaregistrovat přes google formulář. Na zaregistrování měli studenti lhůtu tři dny. Už druhý den byly Teplé procházky plně obsazeny…

Dokument, na který se anotace odkazovala, vydal Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy v roce 2016. Úvodem je v dokumentu (který čítá 180 stránek) psáno, že Praha potřebuje udat směr, aby byla lepším místem k životu. Zjistil jsem, že jeho autoři vidí budoucnost Prahy hlavně v kultuře. Například jen na stránce 141 bylo slovo kultura různě skloňováno 19 krát.

Komunisté byli se svými pětiletkami břídilové. Zde byl vymyšlen plán na čtrnáct let dopředu.

Praha je tam pojatá jako turistická atrakce, jejíž zářná budoucnost se bude odvíjet od toho, do jaké míry bude přitahovat pozornost turismu. Cituji:

Praha v roce 2030

Praha si vybudovala pozici silné a úspěšné metropole, která je významnou součástí jedné z nejvyspělejších a nejsilnějších ekonomik světa – Evropské Unie. Je přirozeným motorem ekonomického rozvoje ve střední Evropě.

Nicméně o sexuálních menšinách není v této práci ani slovo. Píše sice, že se na jejím vývoji mají menšiny podílet, ale tyto menšiny nejsou definovány.

Anotace k „dílně“ pokračuje další citací, k níž zdroj nebyl uveden. Cituji:

„Právě ideál rovného ohledu ke každému občanu vede k požadavku ohledu na vyloučené skupiny. Cílem multikulturalismu není separace těchto skupin, nýbrž integrace jejich příslušníků do společenské rovnosti, svobody a solidarity“

Když jsem text zadal do vyhledávače, zjistil jsem, že pochází z prezentace Multikulturního centra Praha (na které „dílna“ v jiné souvislosti také odkazuje).

Samotná definice obsahu dílny je tato:

Vzdělávací komentovaná vycházka pro studenty střední školy zaměřená na LGBT historická místa v centru Prahy. Studenti se v jejím průběhu seznámí se základními poznatky z dějin sexuálních menšin v českém kontextu, ať už jde o jejich perzekuci, emancipační úsilí či každodenní život. Během vycházky mají samozřejmě také možnost jakýchkoli doplňujících dotazů či diskuse s lektorem.

Vraťme se ke klíčovým kompetencím. Jaké klíčové kompetence mají v této „dílně“ být rozvinuty?

Jsou to kompetence sociální, občanské (respektování různorodosti hodnot, názorů, postojů, rozšiřuje své poznání a chápaní kulturních a duchovních hodnot, multikulturní tolerance).

Nutno dodat, že akci tohoto charakteru bychom hledali ještě před dvěma lety na této škole marně, gender témata se tehdy týkala pouze „stereotypů mužů a žen“.

Ještě mezipoznámka : V biologii aktuálně probíráme vývojové teorie, chvíli jsme se „zasekli“ u pana Darwina. K přirozenému výběru jsme si uváděli i mj. pohlavní výběr. Profesorka jakoby náhodou zde stočila výklad k homosexualitě. Seznámila nás se svým názorem, že homosexualita je vlastně ve společnosti užitečná, neboť upevňuje přátelství mezi muži.

Je zajímavé, že dříve homosexualitu spíše kritizovala – považovala ji za špatnou pro evoluci. Ale přesně týden před zmíněnou akcí najednou změnila názor.

Tyto postřehy z našeho gymnázia jsou dokladem toho, jak se gendristická totalita zarývá do vzdělávacího systému, jak se nenápadně šíří. S konečným cílem zničit tradiční vlastenectví a nahradit ho světoobčanstvím a definitivně vyhladit poslední zbytky křesťanských hodnot této civilizace.

Jiří M. Pavel