Závěrečná deklarace římské konference potvrdila katolickou nauku

Velmi očekávaná konference na téma „Kam kráčíš, Katolická církvi?“ se dne 7. dubna konala v Římě. Inspirací jí byl zesnulý kardinál Carlo Caffarra – jeden ze signatářů dubií – který vloni v září zemřel. Účastníci konference, duchovní osoby i laici, vydali na ukončení konference závěrečnou deklaraci, která potvrzuje neomylnou nauku Církve v mravních otázkách, jako je manželství a vnitřně špatné skutky, a tím dali odpověď na původních pět dubií. Ta byla před osmnácti měsíci předložena nejprve papeži Františkovi, jenž na ně však nikdy neodpověděl.

Význam závěrečné deklarace spočívá ve skutečnosti, že byla zveřejněna za přítomnosti a s podporou čtyř zbývajících předních prelátů, kteří pozvedli silný hlas katolického odporu proti zmatku a omylu, jež šíří papež František, to jest kardinála Waltera Brandmüllera, kardinála Raymonda Burkea, kardinála Josepha Zena a biskupa Athanasia Schneidera. Na konferenci se rovněž promítalo krátké videoposelství kardinála Carla Caffarry. V dalších dnech zveřejníme o celé události podrobnější zprávy. Prozatím čtenářům přinášíme text historické závěrečné deklarace nazvané Proto dosvědčujeme a vyznáváme, jež se vyznačuje výstižností a jasností.

Závěrečná deklarace začíná zmínkou o apoštolské exhortaci papeže Františka Amoris laetitia a zmatku, který způsobuje mezi věřícími. Poukazuje na to, že papež František nijak nereagoval ani na „Synovskou výzvu“ (Filial Appeal) s téměř milionem signatářů, ani na „Synovské napomenutí“ (Filial Correction) 250 akademiků, ani na dubia čtyř kardinálů. Proto, jak píší autoři, „jsme my, pokřtění a biřmovaní příslušníci Božího lidu, voláni k tomu, abychom potvrdili katolickou víru“. Rovněž zdůrazňují „význam laiků přinášejících svědectví víře“ a dále v šesti bodech konstatují nauku Církve o nerozlučitelnosti manželství, cizoložství, vadném subjektivním svědomí, absolutních mravních normách, o nezbytnosti pevného rozhodnutí k nápravě života jako podmínce k platnému svátostnému rozhřešení a o skutečnosti, že „znovusezdaní“ rozvedení, kteří nehodlají žít ve zdrženlivosti, nemohou přistupovat ke svatému přijímání.

Přečtěte si úplný text deklarace:

„Proto dosvědčujeme a vyznáváme…” 

Závěrečná deklarace konference „Kam kráčíš, Katolická církvi?“
Řím, 7. dubna 2018

Mezi věřícími po celém světě se šíří nespokojenost a zmatek, které jsou důsledkem vzájemně si protiřečících interpretací apoštolské exhortace Amoris laetitia.

Naléhavé žádosti o objasnění, které Svatému otci adresoval téměř milion věřících, více než 250 akademiků a několik kardinálů, zůstaly bez odpovědi.

Vzhledem k vážnému nebezpečí pro víru a jednotu Církve, které tím vznikly, jsme my, pokřtění a biřmovaní příslušníci Božího lidu, voláni k tomu, abychom potvrdili katolickou víru.

Opravňuje a vyzývá nás k tomu Druhý vatikánský koncil, který v čl. 33 konstituce Lumen gentium uvádí: „A tak následkem darů, které všichni laici dostávají, jsou svědky a živými nástroji poslání Církve ,v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dátʻ (Ef 4,7).“

Rovněž nás k tomu povzbuzuje blahoslavený John Henry Newman, který ve svém prorockém eseji On Consulting the Faithful in Matters of Doctrine („O konzultování laiků ve věcech nauky“, 1859) hovořil o významu laiků přinášejících svědectví víře.

Proto v souladu s autentickou tradicí Církve dosvědčujeme a vyznáváme, že:

1) Platně uzavřené a dokonané manželství dvou pokřtěných může být rozloučeno jedině smrtí.

2) Křesťané vázaní platným manželstvím, kteří se spojí s jinou osobou, dokud je jejich manžel či manželka naživu, se tedy dopouštějí těžkého hříchu cizoložství.

3) Jsme přesvědčeni, že jde o absolutní mravní přikázání, které zavazuje vždy a bez výjimky.

4) Jsme rovněž přesvědčeni, že žádný subjektivní úsudek svědomí nemůže z vnitřně špatného skutku udělat skutek dobrý a dovolený.

5) Jsme přesvědčeni, že úsudek o možnosti udělení svátostného rozhřešení se nezakládá na přičitatelnosti spáchaného hříchu, ale na úmyslu kajícníka zanechat života odporujícího Božím přikázáním.

6) Jsme přesvědčeni, že rozvedené a civilně znovusezdané osoby, které nejsou ochotny žít ve zdrženlivosti, žijí v situaci objektivně odporující Božímu zákonu, a proto nemohou přistupovat k přijímání Eucharistie.

Náš Pán Ježíš Kristus říká: „Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí“ (Jan 8,31-32).

S touto důvěrou vyznáváme svou víru před nejvyšším pastýřem a učitelem Církve a před biskupy a žádáme je, aby nás utvrzovali ve víře.

Maike Hickson
Překlad: Lucie Cekotová

Zdroj:

https://onepeterfive.com/final-declaration-of-rome-conference-restates-catholic-doctrine-and-answers-the-dubia/

8 Responses to Závěrečná deklarace římské konference potvrdila katolickou nauku

  1. Pan Contras napsal:

    Netřeba deklarací, ale shromáždění biskupů ke konstatování, že Francis přestal být papežem. Deklaracemi se ten chlív nevykydá a Francis si myslím z toho nic nedělá a jede dál.

  2. Libor Rösner napsal:

    Jinak v nové adhortaci se taky máme nač těšit, píše se v ní o nových pelagiánech, co ostentativně lpějí na liturgii, vnějším obraze Církve, jsou sebestřední, samolibí… O jéj.

      • Libor Rösner napsal:

        Já to četl na polských serverech s tím, že tam byla poznámka, že je jasné, koho tím myslí. Z těch ukázek vyplývalo, že kdo nějakým způsobem dbá na to, aby se věci nerozvolňovaly, aby se zachovával řád, tak je odsouzeníhodný. Ale uvidím, jak bude vypadat celek.

      • jl napsal:

        cesky je to u jezovitu (3 casti):
        https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27461

        Misty se to celkem da (kdyz se tam cituje Balthasar, Jan od Krize), misty je to takove koncilni plkani („dynamismus lidu“), misty je to Frantisek se svou zemanovskou dikci kdesi v letadle nad Atlantikem. A neco tam urcite nebude. Treba ze nejlepsi lek na ten gnosticismus je zamereni se na telesnou, eucharistickou pritomnost.

        Perla: nekdejsi kardinal Carlo Maria Martini. Jako krestan snad uznaval Krista jako dejinnou osu a cirkev jako mysticke telo – a pritom „současná podoba církve je 200 let pozadu oproti reálnému vývoji“ (realnemu jako socialismus?).

        • jl napsal:

          Jsou tam i „silne“ pasaze, jak se dnes pekne rika.
          Napr.:
          „Nelze si předsevzít ideál svatosti, který by ignoroval nespravedlnost tohoto světa, ve kterém někteří slaví, zbytečně utrácejí a redukují život na konzumaci posledních novinek, zatímco druzí se dívají zvenčí a jejich život bídně míjí i končí.“
          Nebo:
          „Kanadští biskupové jasně prohlásili, že podle biblického učení ve Svatém roce nejde jen o prokázání několika dobrých skutků, nýbrž o hledání sociální změny.“

    • Fr. Albert T.O.P. napsal:

      To jsem opravdu rád, že papež nemá větších problémů, než řešit hrstku těch, kdo ještě zůstávají věrní katolické víře a Církvi.

  3. Fr. Albert T.O.P. napsal:

    Naprosto k ničemu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *