Příběh o udělení papežského řádu sv. Řehoře Velikého holandské propotratové aktivistce Lilianne Ploumenové dosáhl takového stupně absurdity, že je těžké nemluvit o skutečné propotratové lobby u Svatého stolce. Jak bylo rovněž v poslední době řečeno, jde přitom pouze o poslední z řady ještě trapnějších „incidentů“, u nichž by bylo více než vhodné, aby je Svatý stolec definitivně objasnil.

Případ Ploumenové nedávno odhalil Michael Hichborn z Lepantského institutu. Jak jsme již psali (viz Papež František vyznamenal propotratovou aktivistku), Ploumenová, bývalá holandská ministryně pro rozvoj a superaktivistka za potraty a práva LGBT, je popravdě nositelkou tolika cen, že by jí mohla závidět i další často vyznamenávaná propotratová politička Emma Boninová. Těžko pochopit, proč jí Vatikán udělil řád určený lidem, kteří se vyznamenali ve službě Církvi.

Vatikanista Marco Tosatti požádal o vysvětlení tiskového mluvčího Svatého stolce a v pondělí 15. ledna večer obdržel stručné vyjádření, které podepsala Paloma Garcia Ovejero, spolupracovnice ředitele tiskového střediska Vatikánu Grega Burkea. Podle ní byl řád paní Ploumenové udělen vloni v červnu při příležitosti návštěvy nizozemského královského páru u Svatého otce „v souladu s diplomatickou zvyklostí výměny vyznamenání mezi delegacemi při oficiálních návštěvách hlav států ve Vatikánu“. Zpráva končí tím, že tato pocta „tedy v žádném případě neznamená schvalování politiky ve prospěch potratu a kontroly porodnosti, kterou paní Ploumenová prosazovala“.

Toto prohlášení bylo zjevně pokusem celou věc bagatelizovat, ale ve skutečnosti ji ještě zhoršuje, je-li to vůbec možné. Člověk by si při čtení zprávy skoro myslel, že Svatý stolec při návštěvě diplomatické delegace připraví stolek s několika medailemi náležejícími různým rytířským řádům a hosté si z nich mohou náhodně vybírat. Tak tomu ale není. Tato vyznamenání se udělují ad personam, a to teprve po zhodnocení zásluh kandidáta. Předání kříže, jenž je symbolem řádu, je doprovázeno uvedením důvodů, proč bylo vyznamenání uděleno.

Tento fakt potvrzuje sama Ploumenová na videu, jež tuto zprávu odstartovalo. Skutečně v něm říká, že její propotratový aktivismus „nebyl zmíněn“, ale že je „zajímavé, že se tam uvádí, že to bylo za poskytování zdrojů pro společnost“, a přiznává, že v posledních letech strávila mnoho času lobbováním ve Vatikánu, když se snažila s ním různými způsoby spolupracovat v rozvojových zemích.

Nešlo tedy o nahodilé vyznamenání. Ve Vatikánu muselo být dobře známo, kdo Ploumenová je a co dělá, tím spíše že před několika lety bylo rozhodnuto udělování těchto poct přísně omezit, a to po jiném skandálu, jenž se týkal řádu sv. Řehoře Velikého. Na podzim 2012 vyšlo v Anglii najevo, že moderátor BBC Jimmy Savile, který v roce 2011 zemřel, ve velkém obtěžoval ženy i nezletilá děvčata. Také on byl nositelem tohoto řádu. V tomto případě však bylo vyznamenání uděleno, než pravda o něm vyšla najevo, a souviselo s velkorysými dary na charitu, které léta poskytoval. „Žádná další neuvážená vyznamenání“, zněl pokyn Státního sekretariátu, a od té doby byly papežské pocty přísněji kontrolovány.

Případ Ploumenové je mnohem vážnější. V tomto případě je velmi dobře známo, jaké záležitosti holandská ministryně v občanském životě prosazuje, je však záhadou, jaké zásluhy v její práci vidí Svatý stolec. Na udělení řádu se nadto nikdo neptal nizozemského kardinála Willema Eijka, jak zdůraznil ve svém prohlášení z 15. ledna. Vyjádření Vatikánu, které celou věc zakrývá a nic nevysvětluje, je proto stejně skandální, jako udělení vyznamenání samo.

Začíná být jasné, že na vysokých místech ve Vatikánu existují lidé, kteří tohoto pontifikátu využívají k prosazování agend, jež s naukou Katolické církve nemají nic společného. Nutno uznat, že v otázce potratu byla slova papeže Františka vždy velmi jasná, třebaže se nikdy nepokusil ovlivnit veřejnou diskusi na toto téma, což v jiných věcech dělá. Během tiskové konference při návratu z Mexika 18. února 2016 například řekl: „Potrat je zločin. Je to absolutní zlo.“ Obklopují ho však lidé, kteří evidentně chtějí Církev otočit jiným směrem, kde ruku v ruce kráčí prosazování LGBT, „svazků homosexuálů“ a otevřenost vůči antikoncepci za současné slepoty vůči potratu.

Je proto naléhavější než kdy jindy, aby papež zasáhl a tento posun ukončil, neboť v tomto případě mlčení, ať úmyslné či neúmyslné, znamená spoluvinu.

Riccardo Cascioli

Překlad Lucie Cekotová

Přeloženo z https://onepeterfive.com/ploumen-vatican-pro-abortion-lobby/ s přihlédnutím k původnímu italskému článku zveřejněnému na stránkách La Nuuova Bussola Quotidiana na http://www.lanuovabq.it/it/se-in-vaticano-si-scopre-una-lobby-abortista

Poznámka šéfredaktora:

Býti autorem, velmi bych se mírnil s tvrzením, že „v otázce potratu byla slova papeže Františka vždy velmi jasná,“ protože ani to není pravda. Již v prvních fázích svého pontifikátu  velmi poškodil hnutí proti potratům svým výrokem, že by katolíci neměli tolik mluvit o tématech, jako jsou potraty, ale více se soustředit na pomoc chudým a mládeži. No a to nemluvím o činech, jako je likvidace Janem Pavlem II. založené Papežské akademie pro život, jejíž statuta i obsazení změnil k nepoznání, přičemž  v rámci papežova zvrhlého pojetí dialogu a pestrosti jsou teď v jejích řadách i stoupenci alespoň částečné legality potratů či euthanasie. 

Ignác Pospíšil