Příprava na manželství po papežských oddavkách ve vzduchu
Jste-li katolickým knězem snažícím se o svědomitou přípravu snoubenců na manželství, papež František vám právě velice zkomplikoval život.
Děláte, co můžete. Říkáte snoubencům, že před pronesením svatebního slibu je třeba to důkladně uvážit. Pokud spolu žijí, vyzvete je, aby až do sňatku bydleli odděleně. Nepředstíráte, že příprava na manželství rovná se prefabrikovaný program pro všechny nebo časově náročný, byrokratický proces podle biskupské konference USA zvaný „pre-Cana“; snažíte se toho muže a ženu poznat, mluvit s nimi o skutečném významu křesťanského manželství. Povzbuzujete je, aby před sňatkem vykonali dobrou zpověď. Před svatbou si promluvíte s každým z nich samostatně a přesvědčíte se, že jsou připraveni vzít na sebe závazek manželství svobodně a se vším všudy. Pomůžete jim naplánovat obřad a vést je, tak aby svatba proběhla důstojně a s úctou. Potom uděláte všechny potřebné administrativní úkony, aby byla zajištěna řádná kanonická forma.
Potom se papež František za letu seznámí s nějakou dvojicí a pod dojmem okamžiku je přesvědčí, aby se vzali za letu. Zeptá se jich, aby si svůj závazek dobře promysleli? Kdepak. Při startu na svátostné manželství evidentně ani nepomysleli, a než letadlo přistálo, byli oddáni. Zeptá se jich na ty roky, po které spolu žili bez sňatku? Jistěže ne. Vyzpovídá je? Pravděpodobně nikoli. Naplánuje důstojný obřad? Vůbec ne.
Jak poznamenal velmi vytížený kanonista Ed Peters, je přinejlepším pochybné, jestli papež dodržel kanonické požadavky na uzavření sňatku. [1] Stojíme tedy před znepokojivou skutečností, že římský biskup předsedal sňatku, který je kvůli jeho ledabylému přístupu možná neplatný! A to tentýž papež, který si stěžoval, že neplatná jsou dnes mnohá katolická manželství (ne-li jejich většina).
Papež se opět rozhodl ignorovat požadavky církevního práva. Mějme na paměti, že mu náleží neoddiskutovatelná pravomoc kanonické právo z vlastní iniciativy měnit. Přesto to neudělal; všechny kánony, které Ed Peters zmiňuje, stále platí. Místo toho na ně papež prostě nebral ohled.
Pro vás, svědomitý otče, je tedy život nyní složitější. Někdy v příštích týdnech, až se pokusíte přesvědčit nějakého mladého muže a slečnu, aby brali manželství vážněji, uslyšíte od nich: „V čem je problém? Papež by nám takové potíže nedělal. Proč to vy tak řešíte?“ Patří vám mé sympatie, otče, i moje modlitby. Děláte, co můžete. Bůh vám za to žehnej.
Pokud ale nejste svědomitý kněz – pokud jste knězem, který rád dělá holé minimum, nechává lidi dělat si, co chtějí, a stav jejich duše vás o klidný spánek nepřipraví – pak vám papež život právě ještě zjednodušil. Nepředpokládám tedy, že si budete stěžovat.
Popravdě řečeno, vzhledem k tomu, jak málo stížností jsem slyšel od chvíle, kdy k tomu došlo, měl papež možná přece jen pravdu, pokud jde o množství neplatných katolických manželství. Připadá mi, že selháváte v základních pastoračních povinnostech, které jste slíbili plnit. Ale kdo jsem, abych soudil?
Phil Lawler
[1] https://canonlawblog.wordpress.com/2018/01/18/thoughts-on-a-mid-air-marriage/
Co k tomu dodat? Lawler má pravdu! Stejně, jako ve své vynikající knize o kolapsu bostonské diecéze.
Tu to pápež vysvetľuje:
https://www.lifesitenews.com/news/pope-attempts-to-justify-in-flight-wedding-by-saying-couple-had-marriage-pr
Ano, nejhorší, co se člověku může přihodit, je, když mu nějaký neznaboh jako „argument“ vmete: „Ale vždyť papež říká XY“.
Jsme podvedeni těmi, kdo nás mají vést.
Papež: „Každý z nich se navíc připravil před Pánem ve svátosti smíření a pak jsem je oddal.“
viz https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27071
Pokud se oba připravili ve svátosti smíření, je přece všechno v pořádku. Manželství je platné. Mimochodem: vždyť je platné i matrimonium in extremis, kde často ani nejde se připravit ve svátostí smíření.
Tak o co jde?
Urcite by bylo lepsi kazdym prikladem smerovat ovcicky ke svatostnemu manzelstvi tak, jak je to i v katechismech atd. Delat show ze dvou hrisniku, kteri maji velmi dobrou pripravu jenom nekolik let „jaksi zapomneli“, neni prilis stastne.
Lze se ptat, nakolik se v ocich mnohych svaty otec se svym „pak šel život dál“ a „svátosti jsou pro lidi“ blizi napr. milovnikovi „zivota a zdraveho rozumu“ Prokopu Holemu s jeho „co jsem já toho oleje na svů, bez poroka, řiť vymazal, když jsem byl postřelen“.
Pár byl již civilně oddán v roce 2010 a měl spolu děti. Je tedy evidentní, že to byli lidé, kteří spolu plánovali zůstat ve stabilním vztahu. Žádní náhle zamilovaní, co se znají čtrnáct dní. Proč by jim měla být v situaci, kdy spolu mají a vychovávají děti a jsou civilně oddáni (což je uvedeno i v článku na idnes.cz), kladena otázka, jestli si sňatek dobře promysleli.
„Při startu na svátostné manželství evidentně ani nepomysleli, a než letadlo přistálo, byli oddáni.“ To autor textu vyvozuje z čeho? Třeba se na tom domluvili hned, jak zjistili, že budou mít službu v letadle, ve kterém poletí papež, a pak ho zkrátka požádali.
„Vyzpovídá je? Pravděpodobně nikoli.“
Mylný předpoklad autora textu.
Přijde mi, že se mermomocí hledá problém, aby se nakydala další špína na papeže. Je to systematické budování jeho negativního obrazu, které některé diskutující na tomto webu vede zřetelně k sedesvakantismu. Já neříkám, že není třeba upozorňovat na pochybná vyjádření či činy papeže nebo je kritizovat, zaslouží-li si kritiku. To je v pořádku. Ale tohle je mimo.
Pokud jsem postřehl, tak jako okamžité rozhodnutí to původně prezentoval médiím sám Svatý stolec (resp. jeho tiskové oddělení). Je tedy dost unfér vyčítat autorovi, že to vzal vážně…
http://rexcz.blogspot.cz/2018/01/chile-ukazuje-nespokojenost-s-papezem.html
cituji z textu:
„Mimochodem, později vstoupil do věci vatikánský tisk, aby uklidnil konzervativní reakce proti tomuto kroku: „Ve skutečnosti to nebylo tak spontánní. Pár byl připraven, byly předloženy křestní listy atd.“ Ale důvěryhodnost dnešního Vatikánu je tak nízká, že mnoho lidí má pochyby o pravdivosti těchto uklidňujících prohlášení.“
poněkud podivuhodné vatikánské hrátky s důvěrou věřících
Prosím zkuste si rozkliknout odkaz v poznámce 1. Rozbor Eda Peterse stojí za přečtení a seznam kánonů, které byly v tomto případě porušeny, je vskutku impozantní. Tuším v Noci na Karlštejně říká Karel IV.: „Největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám“. O kydání špíny na papeže rozhodně nejde a o sedesvakantismus už vůbec ne: autor v článku přece papežovu pravomoc (např. měnit kanonické právo) v nejmenším nezpochybňuje.
No ale z kterého porušení lze dovozovat tu neplatnost? Protože například z „Aby snoubenci přijali s užitkem svátost man-
želství, vřele se jim doporučuje přijmout svátost pokání a svátost oltářní.“ jistě nikoli. Z impozantního seznamů kánonů, z nichž nic neplyne … nic neplyne.
Navíc tento článek to posouvá ještě dál hned svým falešným začátkem „Jste-li katolickým knězem snažícím se o svědomitou přípravu snoubenců na manželství, papež František vám právě velice zkomplikoval život.“ — když je zjevné, že „snoubenci“, kteří už mnoho let v manželství žijí a vychovávají děti, jen toto jejich manželství není platné (dokonce, kdyby nebyli pokřtění, platné by bylo, ne?), jsou ve zcela jiné pozici než skuteční snoubenci, kteří spolu mají známost a chtěli by se vzít. Takže takto to stavět vedle sebe, jako by to snad mělo být totéž, je prostě hrubý argumentační faul, dál už ten článek člověk ani nemusí číst, protože je zřejmé, co je jeho jediným smyslem. Ale to je pořád dokola, jako kdyby ten biskup v Římě neposkytoval dostatek příležitosti ke kritice v závažných věcech, tohle ji jen zbytečně rozmělňuje (samozřejmě nemyslím, že by papež měl oddávat v letadle, ale proti jiným věcem je to nakonec na mávnutí rukou).
Ani článek Phila Lawlera, ani analýza Eda Peterse, na niž se odvolává, netvrdí, že manželství bylo uzavřeno neplatně, pouze to, že o jeho platnosti lze mít pochybnosti. K tomu Ed Peters: „Jestliže nejsou snoubenci odpovídajícím způsobem vyzváni k [vyjádření manželského] souhlasu (který je podle kán. 1057 pro vznik manželství zásadní), pak k výměně souhlasu nedošlo a takový pár by nebyl sezdán (a pro nedostatek v tom, co tvoří svátostnou podstatu – na rozdíl od kanonické formy – skutečně platí žádné ‘Ecclesia supplet’). Pokud mohu posoudit, výše uvedené zprávy [o události v médiích], pouze uvádějí, že papež otevřel téma manželství tím, že se dvojice zeptal, jestli chtějí být oddáni, spojil jim ruce, řekl několik inspirativních slov o manželství a prohlásil je za manžele. Žádná výměna manželského souhlasu se v této sekvenci nepopisuje. Doufejme tedy, že ve skutečnosti toho bylo řečeno značně více, než co uvádějí zprávy.“ – Neřekla bych, že evidentní pohrdání kanonickým právem je u pozemské hlavy Církve „na mávnutí rukou“.
Ad Matěj: Proč tito snoubenci, když se vzali r. 2010 na úřadě, se již tenkrát nesezdali v kostele a nezpečetili tak své manželství svátostně? Právě toto je okolnost, která musí každého kněze nutit k opatrnosti – a proto dříve, než je sezdá, by měl s nimi důkladně celou věc probrat a zjistit jejich stav duše, vztah k Církvi a hloubku víry. Oddat je ihned jen na základě momentální žádosti bez znalosti dalších aspektů může být velice pochybné pro samotnou platnost svátostného sňatku. To je důvod, pro který Lawler papeže kritizuje – a to zcela právem, nejde o žádné vymýšlení si kauz s cílem očernit jej.
Pokud byli spolu sezdaní na úřadě, žijí spolu několik let, manželský souhlas trvá a přejí si toto manželství mít svátostně uzavřené, podle CIC 1981 existuje tzv. Sanatio in radice- zplatnění manželství v základu kán. 1161,§1,2,3 – což by byl jiný způsob, než volil PF, je však otázka, zda dvojice byla sezdána na úřadě či žili v konkubinátě
Ad František: Samozřejmě vím o předpisech o zplatnění manželství, o němž mluvíte, a stejně samozřejmě nejsem proti tomu, jsem jen proti tomu, aby se to dělo tak říkajíc „na počkání“ á la papež František v letadle, zvláště když není vyjasněna otázka, proč ti dva žadatelé tak neučinili mnohem dřív, když žili spolu již nějakých 9 let pouze civilně oddáni. Já být papežem Františkem, tak jim pouze udělím požehnání a odkážu je na jejich místně příslušného faráře, aby k němu chodili na přípravu, a popřeji jim v manželství, které chtějí svátostně uzavřít, hodně Božích milostí a zdaru. Oddavky s přípravou a dalšími náležitostmi nechť provede místní farář nebo ten kněz, na kterého se obrátí.
Ad M. Hejn: Určitě bych nekřičel, že je papež měl oddat, kdyby postupoval obráceně, naopak bych tento postup schvaloval.
Vaší argumentaci možná nerozumím: ani diecézní biskup tedy podle Vás nemá oddávat a má posílat za místně příslušným farářem? Pokud ne, papež je přece „místní ordinář“ pro celý svět, pokud nejsou svatby vyhrazeny farním kněžím, s nějakou místní příslušností u papeže přece není nejmenší problém. Pokud se mýlím, lze to doložit citacemi CIC? Pokud se nemýlím, na čem je založena tato část Vaší kritiky papeže?
Přípravu absolvovali. (Nebo snad máte nějaké informace o tom, že papeži v tomto směru lhali?) Ona její platnost nějak „vyprchá“? Neměli by v tom případě přípravu periodicky opakovat i sezdaní?
Ale nejvíc fascinující je ta otázka, proč tak neučinili mnohem dřív. Dosud jsem měl za to, že naprosto základní částí učení Církve je, že dokud je člověk živ, nikdy není pozdě na návrat na správnou cestu. Pak by Vaše otázka samozřejmě nedávala smysl, katolický Bůh se raduje, když se k němu marnotratní synové navracejí, aniž by odmítal ty, co otáleli, že měli přijít dřív. Ve Vašem náboženství je to nějak jinak? Kdy „mnohem dřív“ měli přijít, aby směli být oddáni?
Ad Matěj: Nevím, jestli ti snoubenci absolvovali přípravu,tak dalece nejsem do věci zasvěcen – a pokud to tvrdili pouze oni, musí to být doloženo svědectvím – písemným nebo ústním – toho, u koho to absolvovali. Taková je všude praxe. Jan Pavel II. také odddal některé páry už jako papež, vždy v nějaké římské farnosti, kde mu příslušný duchovní správce potvrdil, že tito snoubenci buď u něj nebo u někoho jiného absolovovali přípravu.
Pokud vím, nic takového se u těch sezdnaých v letadle nekonalo. Kdyby toto svědectví zde bylo, tak je vše v pořádku, pak nechť je papež oddá.
Pane Matěji, oddávající kněz (biskup, papež) by měl před sňatkem ověřit některé zkutečnosti (např. jsou-li snoubenci pokřtěni atd.) Zkrátka je to právní akt, ke kterému je potřeba pár papírů… viz. tady http://www.liturgie.cz/svatba/mam-zajem-o-svatbu-v-kostele/. Mám pochybnost, že to všechno papež stihl vyřídit z letadla. A pohoršuje mě, že papež který si dovolí prohlásit, že většina manželství je neplatných protože nebyli pořádně připraveni, oddává na počkání v letadle. A svátosti se mají udělovat (za normálních okolností) na posvátném místě, to je v kostele nebo kapli. Děsím se okamžiku, kdy někdo přijde s nápadem, že chce mít církevní sňatek ve vinném sklípku. A nenechají si to rozmluvit, protože dokonce papež to dělá klidně i letadle…
Arcibiskup olomoucký zakázal svatby mimo posvátný prostor k tomu určený, tj. kostely a kaple. Snoubenci totiž často přicházejí s nápady, že by chtěli svatbu na louce, v balónu atd. No a co jim teď má kněz říct, když oni řeknou „Ale papež oddává taky v letadle…“?
Bohužel máte naprostou pravdu. Tady se nedělá nic jiného než že se kydá špína na papeže. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to bylo obráceně a František by tu dotyčnou dvojici během letu odmítl sezdat, že všichni ti, kteří ho tu soustavně kritizují by teď křičeli, že je sezdat měl..
Kydat špínu na papeže – docela silná slova. Já myslím, že Svatý otec by měl jít příkladem. Odmítnout spěšné udělení svátosti manželství v letadle a odkázat dvojici na faráře v místě bydliště. To je jediné správné řešení a to by tady nikdo určitě nekritizoval.
Nepodstatná záležitost to není, protože s vyřizováním udělení nějaké svátosti se jednou setká snad každý věřící člověk. A papež by v tom neměl dělat bordel. Jak já k tomu přijdu, že jsem musel požádat o sňatek 3 měsíce předem, několikrát jít na hodinu na faru na přípravu, donést potvrzení o křtu atd. No a po obřadu podepsat matriku…
Přínosné svědectví, děkuji! Jen bych se rád ujistil, když se tak mermomocí toužíte poměřovat, že nedochází k nějakému fatálnímu omylu: taky Vaši zemi postihlo den před Vaší svatbou devastující zemětřesení (podle slovenské Wikipedie páté nejsilnější v historii, podle anglické dvanácté) se stovkami mrtvých a obrovskými materiálními škodami zahrnujícími poničení kostela, v němž se měl konat Váš svatební obřad? Neostýchejte se prosím, jděte příkladem a napište: jak tedy lépe jste tuto situaci řešili?
Jinak, netřeba mít obav, daná dvojice jistě také tehdy domlouvala sňatek předem, absolvovala přípravu, dokládala potvrzení o křtu, bylo-li třeba, atd. Stejně tak lze očekávat, že budou muset jít podepsat příslušné papíry, je-li to nutné (nevím).
Nicméně obecně na stížnosti tohoto druhu, že někdo dělal, co měl, a dostalo se mu nějaké milosti, a jiný nedělal, co měl, a přesto se mu také dostalo téže milosti, platí Mt 20,1-15. Katolík by si měl dávat velký pozor, aby jeho oko nezávidělo!
Inu, jsme lidé různí. Katolíci jsou především rádi, že tito dva konečně mohou čerpat milosti svátostného manželství. Jiným lidem to zjevně jako hodnota nepřipadá…
1. Kdyby moji zemi postihlo ničivé zemětřesení a spadl kostel den před svatbou, svatba by se odložila. Pomoc při odstraňování akutních následků zemětřesení by byla na prvním místě. Jak by šel život dál co nejdříve bych zařídil sňatek. Určitě dříve než by přišla první dcera, druhá dcera…, tedy pokud bych si to v srdci opravdu přál. Pokud by mi na tom zas tak moc nezáleželo, čekal bych klidně 8 let.
2. Absolvovat přípravu a stejně se 8 let nevzít? Asi by neškodilo si ji zopakovat. Je zde totiž důvodná pochybnost o kvalitě té přípravy. A kdyby je papež neoddal hned v letadle, zítřek by znamenal dalších 8, 10 let? To zní jako kdyby je do toho někdo nutil. Touto větou papež v podstatě říká, že jim o to zas až tak moc nejde.
3. Ano, k církevnímu sňatku jsou nutné příslušné papíry. Z věty „Někdo mi řekl, že prý už měli v úmyslu požádat mne předem o svatbu v letadle, nevím ale, co je na tom pravdy.“ jasně vyplývá, že papež o tom dopředu nevěděl. Jak ty papíry sehnal za letu?
4. Nepodsouvejte mi nějakou závist. „Jak já k tomu přijdu…“ je ironie. Spousta lidí to ale bude myslet vážně a kněží, kteří budou chtít být zodpovědní to nebudou mít lehké.
5. Jako katolík jsem i já rád, že se ti dva konečně vzali. Jako katolíkovi mi ale i vadí, že jednání papeže vzbuzuje tolik pochybností.
http://teologietela.paulinky.cz/Zasnuby-Manzelstvi/Manzelstvi-v-Kodexu-kanonickeho-prava-1983/Forma-uzavreni-manzelstvi-kan-1108-1123
přinejmenším tímto František ukázal, jak si postačí sám, jak je sám sobě bohem a že ho jakékoliv předpisy či církevní normy nezajímají …
Ostatně jako v celém jeho pontifikátu, přece nic nového pod sluncem u něj, copak jsme si toho za ta léta nevšimli?
Nešlo by prosím být konkrétní, na základě čeho máte za to, že některá z norem na Vámi odkazované stránce byla porušena? Jak na to tak koukám, nejblíž pochybnostem je asi 1119: Vy máte nějaké věrohodné informace, že obřad nebyl dodržen?