Nový krakovský arcibiskup přivádí liberály k šílenství
Mons. Marek Jędraszewski
Když se v prosinci 2016 stal arcibiskupem v Krakově, nástupcem samotného Karola Wojtyły, vzbudilo to velký ohlas. Výkladní skříň polského liberalismu, Gazeta Wyborcza, kvůli němu zveřejňovala články s půvabnými titulky jako například: „Papeži Františku, jak jsi mohl?!“ Matadora z Poznaně stojí za to poznat. I článek se o něm píše mnohem lépe než o beztvarých biskupech, jaké často vídáme v našem časoprostoru.
Jmenování Marka Jędraszewského, který dříve působil jako arcibiskup v Lodži, bylo překvapením nejen pro liberální polská média natěšená na nominanta, kterého by mohla zbožňovat skoro jako papeže Františka, ale také pro mnohé katolíky, protože Jędraszewski se mezi veřejně diskutovanými kandidáty na post nového krakovského arcibiskupa vůbec nevyskytoval. V této souvislosti se nejčastěji hovořilo o pomocném biskupovi krakovské arcidiecéze Grzegorzu Ryśovi, čestném prelátovi Dariuszu Raśovi a zmiňováno bylo také jméno jezuity Bogusława Steczeka. Podobně jako španělskou inkvizici, nikdo neočekával lodžského arcibiskupa.
Volba nakonec padla na Jędraszewského, známého jako zastánce „tvrdší linie“, striktního odpůrce vnitrocírkevních i mimocírkevních liberálů, biskupa udržujícího dobré vztahy s Radiem Maryja. Gazeta Wyborcza vzápětí opublikovala pečlivou infografiku, v níž se vyskytovaly některé známé výroky tohoto, jak se v Polsku říká, purpuráta. Pro zajímavost vybírám tento: „Nikdo nebrání homosexuálům milovat se – mohou se milovat, jen ne s lidmi stejného pohlaví.“ Jednalo se o Jędraszewského výrok během dialogů v katedrále, které pořádal ještě jako arcibiskup v Lodži. S přirozeným sebevědomím, českým biskupům vzácně cizím, tam pravidelně diskutoval s kýmkoliv, kdo zvedl ruku. Záznamy najdete na youtube, pokud umíte alespoň trochu polsky, je to často zábavné.
Zábavné byly také reakce na Jędraszewského jmenování do úřadu krakovského metropolity. Když pomineme zuby skřípající liberály, šibalsky si přisadil i poznaňský metropolita Stanisław Gądecki. Jędraszewského si před novináři pochvaloval slovy: „Pokud jde o katolickou nauku, není to rozhodně žádný liberál – je to člověk silné ortodoxie.“ Jędraszewski říká věci, které se za současného pontifikátu zdají být nepopulární – kritizuje příliv migrantů, reformaci, církev v germanofonních zemích. V katedrále na Wavelu se nerozpakuje užívat stará paramenta a sloužit mši versus Deum.
Levicová Polityka si ještě před uvedením Jędraszewského do úřadu stěžovala ústy svého redaktora Szostkiewicze, že „až donedávna jsme v Krakově měli koncilní tradici otevřené církve, kterou reprezentoval Karol Wojtyła a Franciszek Macharski. To byla církev připravená k dialogu s jinými lidmi. Arcibiskup Jędraszewski není připravený ani ochotný vést dialog s lidmi, kteří mají jiné názory.“ Pravicový publicista Tomasz Terlikowski se naopak zaradoval: „Odbočka vlevo nebude, evangelijní, ortodoxní, antigenderový kurs polské církve zachován! Chvála Bohu!“ Tak přesně takový je stav veřejné debaty v Polsku.
Tělo, svět, ďábla přemáhám
Svých dialogů se Jędraszewski nevzdal – pokračují v kostele svaté Anny v Krakově. Trvají dvě tři hodiny a rozhodně to není žádné uspávající povídání. Štíhlý a energický arcibiskup nejprve přívětivě odpovídá na lehce familiární otázky, ale pak přijdou na řadu vážnější témata. Je církev povinna jít s duchem doby? „Připomeňme si podobenství o soli, která ztratí svoji chuť. Co se s ní stane? Vyhodí ji a pošlapou, protože už nebude tou drahocennou přísadou, která dodává chuť a uchovává jídlo. Bude k ničemu. Svět nás pošlape, nebudeme-li věrní Kristu.“
Vzpomněl na svůj pobyt v Rakousku. „Symbolický je obraz církve ve Vídni. Tam jsem byl jednou pozván do farnosti, kde je asfaltová ulice, která se nějak vlévá do té farní budovy. Vysvětlili mi, že jde o to, aby církev přijímala tento svět, aby se s ním identifikovala. Jestli to má znamenat naši otevřenost světu, tak já s takovou otevřeností absolutně nesouhlasím. Nemůžeme dovolit, aby nás svět zaplavoval asfaltem. My musíme jít do asfaltového světa se světlem, kterým je Kristus,“ řekl arcibiskup a byl odměněn bouřlivým potleskem.
Paralelu k soli, která ztratila svoji chuť, našel Jędraszewski v protestantských komunitách. „Pořád hledají něco nového, dávno se otevřeli svěcení žen a dnes se otevírají požadavkům homosexuální lobby. A čím jsou otevřenější, tím víc ztrácejí, ztrácejí především svoji křesťanskou identitu a jejich kostely jsou čím dál tím prázdnější a nemají žádnou budoucnost,“ řekl v rozhovoru pro pravicový deník Gazeta Polska a kritizoval německé biskupy a jejich interpretaci sporné exhortace Amoris laetitia. Hierarcha zkonstatoval, že církev v Německu už jednou definitivně opustila církevní nauku, když episkopát v roce 1968 neakceptoval encykliku Humanae Vitae. Tím začal její úpadek.
Další otázka se také týkala německého církevního prostoru, a sice úpadku svátosti pokání, tedy zpovědi. „Reformace byla tragédií západní církve,“ zkonstatoval arcibiskup a s odkazem na Lutherův odpor ke zpovědi pokračoval: „Za odmítáním zpovědi se kryla a kryje pýcha. Přiznat si, že jsem zhřešil, tváří v tvář Bohu to se vší pokorou uznat, litovat, chtít se napravit – to není lehké.“
Neopakujme chyby
Víc než církevní nauka a její vztah k současnému světu se poslední dobou na dialozích skloňuje téma migrace a islámu. Přirozeně. Arcibiskup chce pomáhat křesťanům na Blízkém východě, masovou migraci si však nepřeje. „I paní kancléřka Merkelová potvrdila, že politika multikulturalismu skončila fiaskem. Víme, že v západní Evropě nevznikají společenství, která by se vzájemně bratrsky obohacovala, ale ghetta, která jsou často rodištěm terorismu,“ řekl a dodal, že Polsku musí záležet především na zajištění bezpečnosti vlastním obyvatelům.
„Proč by se to, co už je neštěstím jiných zemí, mělo stát neštěstím té naší?“ vznesl řečnickou otázku. „Není to jen o uprchlících, je to o kulturním střetu. Nemluví se o tom, ale v uprchlických táborech v Německu museli oddělit křesťany od muslimů, protože křesťané byli i na území Německa pronásledováni vyznavači islámu.“
Osmnáctiletý Damian se arcibiskupa ptal na životní styl duchovních a stanovil kritickou diagnózu: biskupové a kněží v Polsku vedou opulentní život, mají drahá auta, bydlí v palácích, nosí zlaté kříže a prsteny. Metropolita mu vyprávěl o svých třech pektorálech. Jeden má od Jana Pavla II., druhý od papeže Františka a třetí od kardinála Dziwisze. „Měl bych je nenosit?“ zeptal se. „To není bohatství osobní, ale církevní.“
On sám si velmi váží církevních tradic, a to i těch předkoncilních. Dokonce těch, které byly zrušeny ještě před liturgickou reformou v šedesátých letech. Letos na Velikonoce podle starého zvyku otevíral dveře katedrály na Wavelu třikrát poklepaje berlou na její bránu. Je také jedním z několika biskupů na světě, kteří nosí tzv. racionále, slavnostní oděv přes ramena, který se nepoužívá již několik staletí.
Arcibiskup pochopitelně odpovídal i na banálnější otázky. Prozradil, že má rád Umučení Krista od Mela Gibsona, které viděl už několikrát, a sleduje i polský seriál Otec Mateusz. Chodí rád na hory, hlavně do polských Tater. S nostalgií vzpomínal také na svou matku, na její rozmazlování a to, jak mu až do svých šestadevadesáti let vytvářela teplo domova, které teď velmi postrádá.
Chlapec z Poznaně
Jędraszewski pochází z dobré rodiny – jeho otec Aureli byl stavitelem, podílel se i na výstavbě kostelů. Matka byla v domácnosti, starala se o čtyři děti. Jako malý chlapeček sledoval z okna domu na předměstí Poznaně, jak se do města valí tanky. Byl rok 1956 a Poznaň povstala proti komunistům. V ulicích bylo přes padesát mrtvých, včetně dvanáctiletého chlapce, stovky zraněných, tisíce uvězněných. V rozhlase tehdejší premiér a fanatický komunista Józef Cyrankiewicz křičel, že kdo povznese ruku proti lidové vládě, tomu ji lidová vláda usekne.
O pár let později byl budoucí arcibiskup přijat na elitní chlapecké gymnázium. Toužil hrát basketbal, ale byl na to příliš malý. Tak hrál alespoň házenou, byl ročníkovým brankářem a dělal lehkou atletiku pod vedením trenéra Lechu Poznaň. Ten ho mučil. „Když Lech v neděli prohrál, vyléval si zlost na nás. Cvičili jsme úplně všechno, i švédskou gymnastiku, bylo to hrozné. Ale dnes na něj pamatujeme s láskou a on je dokonce hrdý, že vychoval biskupa,“ vzpomíná Jędraszewski.
Bylo tisícileté výročí křtu Polska, když se rozhodl stát knězem. Byl na gymnáziu a šli se spolužáky povinně poslouchat Gomulku, co k tomu mezníku polských dějin řekne. Ale nikdo neposlouchal Gomulku. Dav šel ke katedrále, kde promlouval kardinál Wyszyński. Po šesti letech v poznaňském semináři byl vysvěcen na kněze. Pracoval jako kaplan a s lehkostí získal licenciát na Papežské teologické fakultě v Poznani. S takovou lehkostí, že ho arcibiskup Baraniak poslal studovat do Říma.
V Itálii bydlel v polském kolegiu, kde přebýval při svých pobytech v Římě i kardinál Wojtyła. Budoucí papež si chodil s kněžími zazpívat a zažertovat. Rektorem kolegia byl tehdy Bolesław Wyszyński a vztahy mezi ním a studenty byly velmi napjaté. Wyszyński nekompromisně zamykal dveře kolegia každý den v devět hodin večer a kdo se vrátil později, měl smůlu a musel si najít nocleh ve městě. Kněžím se jeho režim nelíbil, dokonce i biskupy, kteří v kolegiu přespávali, museli někdy pouštět dovnitř oknem. Nutno podotknout, že tato přemrštěná přísnost měla svoje důvody v předchozím nepřístojném chování některých polských kněží, kteří v Římě studovali.
Po obhájení disertační práce se Jędraszewski vrátil do Polska a vychovával kleriky v poznaňském semináři. Byl přísný, na zkouškách u něj bylo těžko, ale jinak s bohoslovci žil. Protože vždy hezky psal, stal se brzy šéfredaktorem Przewodnika Katolickiego a pokračoval v akademické práci. V roce 1991 habilitoval na univerzitě v Krakově. O šest let později jej papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Poznani. Měl na starost hlavně akademiky, velmi mu záleželo na tom, aby budoucí elity byly vychovány v křesťanském duchu. „Moc jsem se od něj naučil. Hlavně pečlivosti a přesnosti,“ vzpomněl na něho jeden z kněží, kteří pracovali v akademické duchovní správě.
Jako svědomitý akademik, který psal traktáty o filosofii a knihy o roli církve za minulého režimu a zároveň se moc veřejně nevyjadřoval ke sporným otázkám, byl jistým příslibem „otevřené církve“. Jeho knihu o arcibiskupovi Baraniakovi pozitivně recenzovala i Gazeta Wyborcza. Jenže pak přišel rok 2012, Jędraszewski vystoupil ze stínu arcibiskupa Gądeckého, stal se arcibiskupem v Lodži a kouzlo bylo tatam. Začal mluvit o ideologické válce, o kultuře smrti, o genderové problematice, o nepřátelích církve zevnitř i vně.
Zatím se nezdá, že by mu jeho přímočarost uškodila. Naopak. Leccos od mládí přehodnotil. „Když jsme byli bohoslovci, fascinovaly nás knihy Rahnera o anonymních katolících. Ten koncilní teolog psal, že bychom se vlastně neměli přiznávat, že jsme katolíci. Měli bychom činit dobro, ale odkud to dobro vychází, to není důležité, nejdůležitější je ho dělat a pomáhat lidem. Eventuálně se potkávat někde v katakombách. Ale církev se přece od počátků nebála vstupovat do veřejné sféry, i když byla nepočetná. Dělala to i za cenu mučednictví. Kdyby v apoštolských časech přijali strategii Rahnera a Kaspera, církev by nikdy nevznikla.“
S laskavým svolením autorky převzato z jejího postojáckého blogu (článek i s obrázky ZDE).
Takze „konservativec“ Ratzingerova strihu?
Vím o arcb. Jedraszewském, sleduji pravidelně polské weby. obávám se ale, že je to taktika, jak konzervativního hodnostáře „uklidit“. Krakovská metropole má sice svoji „wojtylovskou symboliku“, ale pro polskou církev je rozhodující Varšava. Poměrně mladý Jedraszewski by mohl být pretendentem na varšavský primasovský stolec, nota bene Lodź a Varšava leží blízko sebe, proto dle mého názoru bylo zapotřebí odsunout ho do vzdálenějšího Krakova, kde sice bude mít aureolu „nástupce velkého Wojtyly“, ale už nebude vážným kandidátem na primasovský stolec. uvidíme také, jestli mu papež František dá kardinálský klobouk, to hodně napoví.
Určitě ho kardinálský klobouk mine, až se PF seznámí s jeho názory, přece si nebude jmenovat nového kardinála, který s ním v mnoha ohledech nesouhlasí – anebo naopak, bude ho jmenovat proto, aby si ho zavázal, pokud je „úplatný“, a tak získal svého nově obráceného příznivce za lukrativní post v kardinálském purpuru, pro zvrácené novoty a hereze, které jeho pontifikát vykazují. Uvidíme, jak vše bude pokračovat, ale nedělejme si iluze o člověku, byť arcibiskupovi, raději prosme dobrého Boha o pomoc a sílu, pro člověka slabého a hříšného, který jako my všichni, denně musí zápasit o to, aby Pána nezrazoval a neodchyloval se jinam,kupř. k modlám tohoto světa, jako je kariera, peníze, seberealizace a úspěch, místo následování Krista a služby pravdě a Lásce.
A proč by mu nedal klobouk, i když bude neúplatný? Klidně ho jmenuje, aby ho lidi neobviňovali, že jmenuje jen liberály. Při poměru 1 takový na 3 liberály to nepředstavuje žádné riziko.
Děkuji, krásný článek a měl by se přednášet na theologické fakultě a především evangelíkům a dalším heretikům. Kněz jak má být, věřím, že se Polsko vrátí k tridentské liturgii a zbaví se toho protestantského
NOMu. Však Bergoglio změní celé proměňování v obyčejný protestantský balast a bude všem jasno.
cituji z vašoho komentáře:“ Však Bergoglio změní celé proměňování v obyčejný protestantský balast a bude všem jasno.“
Bojím se právě o to jasno pro všechny, myslíte, že obyčejní věřící rozpoznají možné nenápadné změny v liturgii a zvláště, pokud se PF /a jeho soudruzi/ nenápadně odváží změnit závazná konsekrační slova a začne tvrdit, že se jedná o pouhou připomínku poslední Večeře a zamotá do své „nové“ nauky o eucharistii ty svoje sofistikované a matoucí lži, kterým nikdo sice pořádně neporozumí, ale které budou mít sílu oslabít víru katolíků o významu pravé Kalvárské oběti, zpřítomňující se nekrvavavým způsobem při mši sv.?
Víru katolíků nelze oslabit. Prostě proto, že si to Bůh nepřeje, ba naopak, přeje si, aby Církev Svatá přežila. Přeji Vám hodně dobré víry a Božích milostí, abyste nemusel mít ten strach, jaký popisujete, který dokáže člověka akorát ochromovat a který nemá nic společného s Bohem, nýbrž s Jeho nepřítelem. A nedělejte si starosti o druhé lidi – každý má možnost se ve své svobodné vůli správně rozhodovat pro Boha. No, ano – i proti Bohu. Ale s tím asi těžko co naděláme.
Byl bych opatrnejsi v podsouvani Panu Bohu, co si ma prat a co naopak nema. O techto vecech vime jen velmi malo.
Ja si treba nemyslim, ze si Pan Buh preje, aby Cirkev prezila.
Pak ovšem žijete v přímém rozporu s Božím Slovem. Víc nemám co dodat.
Díky, Tomáši, máte samozřejmě pravdu. Jako vždy…
Jistě – stačí si to jen vyhledat.
Abych to vysvetlil – nejen vam. Snazil jsem se naznacit, jak absurdni je vkladat Panu Bohu do hlavy nase smyslenky jako jeho myslenky. Mrzi mne, ze jste nepochopil. A pritom sracilo jen si vyhledat.
Blahopřeji, Tomáši, že Vám Bůh šeptá do ouška, co si přeje a docela Vám závidím Vaši bezstarostnou sebejistotu v tom, co tvrdíte…
Avšak zapomínáte, že duchovní boj, který probíhá v církvi, je i o tom, že každý se musí snažit svým duchovním úsilím o Boží vítězství nad satanem, který si také něco přeje… a docela se mu to daří, za pomoci svých nástrojů na nejvyšších místech v církvi. Nebo to nechcete vidět a dál budete propagovat Vaši podivnou teorii o pečených holubech, lítajících do huby bez vlastní námahy a přičinění? Půjde-li církev a klér ve falešné poslušnosti za pontifikem – heretikem, pak logicky – z pravé skutečné církve mnoho nezbyde, kromě těch, kteří se od Františka a jeho bludného nastavení odvrátí, protože půjdou za Kristem a jeho pravou naukou. A jestliže budou hodnostáři v církvi mlčet a zaštítí se výmluvami o jakési /byť falešné/ poslušnosti, pak co myslíte, jak to asi dopadne? Přestože si Bůh přeje jenom dobré pro Jeho církev, pak se každý bude muset rozhodnout sám za sebe, jinak byste popíral svobodnou vůli a tvrdil byste hlouposti typu, že Bůh by to nedovolil…Podobně jako lotr po levici, když se Pánu vysmíval a chtěl, aby sestoupil z kříže…
Naopak, jestliže se má zrno oddělit od plev, pak jeho pravá církev bude muset vydržet toto bolestné očištění zrna od plev, kdy Bůh připustí tuto zkoušku a nebude zasahovat z nebe tak, jak si to naivně představujete.
Tak mi promiňte, že jsem Vás chtěl povzbudit. Nevěděl jsem, že Vám Bůh nic „do ouška“ nešeptá. Patrně neslyšíte Jeho Slovo ani když jdete zrovna do kostela…
Pane Jindřichu, kdo chce i dnes má jasno jak je NOM pokřivený a že formulka „za všechny“ je falešná, však také drahý sv. Otec Benedikt XVI. se snažil změnit „za mnohé“ a preláti a řadoví kněží to nejen neudělali, ale bojím se, že to ani nevědí. Bůh nechce, aby jeho Cirkev byla zničena, jen se blíží trest za hříchy a obnova prave víry a cirkve Kristovy. Bude to těžký boj a mnozí budou jen zachráněni. Blíží se výročí Fatimy a Bergoglio těžko zasvětí Rusko Nejsvětějšímu srdci Panny Marie a pak to přijde.
Souhlasím s vámi, Stano, jen opakujete můj koment, ale co vy osobně děláte proto, aby kardinálové a papež Benedikt zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci P.Marie?
Zbývá pár dní a jistě jste obeznámen s Fatimským zjevením a víte, co se bude dít, když se to nepodaří. Využijte prosím, váš volný čas, který zbývá do 13.5. k modlitbám a nejlépe růžence, aby někdo /Bergoglio přece Putinovu žádost o zasvěcení odmítl/ z kompetentních v církvi, splnil přání naší Nebeské Matky…
Benedikt jiz neni vladnoucim papezem. Rezignoval a papezem je Frantisek. Opravdu je nutne sem stale vkladat tyto sedevacantisticke spekulace.
Mimochodem, vas „drahy“ papez emeritus Benedikt nema problem s Amoris, priznava zidum spasu skrze jufaismus a ma hlavni podil na vytvoreni „falesne pravice“. Ja opravdu nechapu, jak do nej kdokoliv mohl a muze vkladat nadeje.
Ale fr. Alberte, jak vidím tak čtete katolické rudé právo KT. To je dost ostuda, kdyź věříte takovému plátku, jehož redaktoři jsou evangelíci a s věrohodnosti si KT nezadá s bludy mfdnes. Jak to vite, že sv. Otec Benedikt souhlasí s bludy amoris, když je pod dozorem a nesmí s nikým bez dovolení Bergoglia se sejít? To jse buď naivní nebo hloupý, když si myslíte, že Benedikt by přistoupil na takovou herezi. Je mi drahý a pro mě je právoplatný papež. Jsme v cirkevnim schizmatu jako ve středověku. Jen nemáme toho Karla IV.
Výborně, Stano, souhlasím s vámi, kdyby fr. Albert vládl angličtinou, možná by se mnohé dozvěděl…třeba z 1P5 a jiných objektivnějších zdrojů,potvrzujících teorii a domněnky mnohých, že papež Benedikt ve skutečnosti by nikdy sám neodstoupil a ve skutečnosti musel svou abdikaci pod hrozbou ztráty života a pod nátlakem zednářů ve Vatikánu před světem zahrát. Určitě však ve své precizní znalosti magisteria a nauky církve nesouhlasí a nikdy by nesouhlasil s revolučními herezemi, které FP nenápadně
implantuje do hlav kléru /a těch, kteří nauku církve zaviněnou nevědomostí neznají/. Naneštěstí, jak vidět, se zdá, že u mnohých uspěl.
Soudit podle zdání, neúplných informací a polopravd nebo brát články z KT a jemu „podobných“ duchovních tiskovin, jako fundované nebo objektivně pravdivé, je čirá hloupost a úžasná naivita, rovnající se již ostudě…
Ad Miloslav: Uf. Papež je přece suverén, kdo by jej mohl k něčemu nutit? Představa papeže, který je zároveň sloup pravé víry a cooperator veritatis — a zároveň se ve vysoce pokročilém věku(!) bojí o zbyteček svého pozemského život tolik, že raději dopustí, či přinejmenším riskuje zkázu církve ustoupením nátlaku zednářů, jinými slovy ekvivalentem vlastizrady, taková představa je přece naprosto nesmyslná. Tímhle, obávám se, fr. Alberta těžko přesvědčíte. Spíš to teda vypovídá o lidech, kteří jsou schopni zastávat tak moc vnitřně nekonzistentní interpretaci reality.
Karla IV.? Schizma pomohl překonat (za pomoci bludu konciliarismu, aktivně uplatněném na kostnickém koncilu a v právní argumentaci odvolání tří tehdejších papežů)) jeho syn, císař Zikmund.
Benedikt XVI.je pro mne stále platným papežem.O bidkupu Říma se raději nechci vyjadřovat.Je-li tam kde je, je tam z DOPUŠTĚNÍ Boha, je součástí Jeho plánu.Jednou se bude před Bohem zodpovídat,za vše,co v Církvi napáchal.
Pane jindřichu, arogancí spojenou s davovou hysterií nic nezmůžete. Ale umím pochopit, že za jedno ani druhé primárně nemůžete – toto ovoce produkuje pseudomše NOM prováděná služebníky božího lidu, ke kterému se obrací čelem a k Bohu zády. Změna lokálu by Vám rozhodně prospěla.
ad Tomáš /4.5. v 7.30/
Znovu se musím pousmát a připomenout, Tomáši, že vám někdy prospěje více vážit slova a mlčet, protože někdy je /Sir.20,1/ i mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka a které by uznalo, že nemusíte vždy mít své poslední slovo a svou pravdu, nad kterou ostatní nechápavě přemýšlí, oč vám jde a o čem že je řeč…
Nápodobně, doporučuji změnit lokál, pokud vám pravda nevoní
Dekuji za radu Jindřichu. Modlím se. Věřím a doufám. A pokud mohu tak přesvědčují o varování a poselství z Fatimy.
Abp. Jedraszewski působí liberálům a „otevřeným katolíkům“
od příchodu do Krakowa špatný spánek.
Neznám zákulisní šachy s umístěnkami jednotlivých biskupských stolců, ale v rozšiřování míst sloužících
tradiční mši svatou, jsou Poláci o kus dál než u nás.
Budou to mít vnější i vnitřní nepřátelé církve a pravé nauky těžké, jelikož se jedná o velice inteligentního preláta.
Kéž by takových bylo víc!
kiežby sa aj nám darilo svedčiť o viere svojimi jasnými statočnými postojmi
Stačí se nebát chodit na Mši Svatou a tak posvěcovat sebe i své blízké. Buďte dobré mysli.
Ale jak dlouho se arc.Jedraszewskimu dovolí nepokrytě mluvit o nešvarech v církvi, jak dlouho se dokáže zastávat pravdy, než ho nějakým způsobem „shora“ umlčí a jak on sám dokáže konstantně a neměnně stát za pravdou, když bude vidět, že ho zaškatulkují do oponentů PF?
Modleme se za něj a za podobně smýšlející kněze, biskupy a kardinály, za to, aby jim Bůh dal sílu stát při pravé nauce církve a bránit ji proti bludným novotám a herezím PF a jeho „hujerovcům“…
Co dodat k Vaší duchovní nechápavoti,Tomáši, připadá mi, že v lecčem netušíte,o čem se vůbec vede řeč, protože vaše komenty – ne a ne se trefit tam, kam mají a řešit to, co je mnohým dávno jasné…
Doporučuji si občas prolistovat Knihu Sirachovec, třeba Vás v mnohém více poučí, a zdržíte se od peprných příspěvků, které sice pláčou horlivě a vydatně, ale žel, na cizích hrobech a bez trefy na střed, tedy daleko od řešeného jádra pudla
Sírachovec 5,12
„Rozumíš-li něčemu, odpověz bližnímu,ne-li, polož si ruku na ústa.“ /jak by řekl pan Bepp…nechtějte být za pitomce/
A my se známe osobně, že znáte moji chápavost nebo nechápavost? Já se spoléhám na Boha, jak mne učí matka církev. Vy na lidi. V tom je mezi námi rozdíl.
„Nikdo nebrání homosexuálům milovat se – mohou se milovat, jen ne s lidmi stejného pohlaví.“
Tomu výroku nerozumím. Přece pokud je někdo opravdu homosexuál a přitahují ho tak lidé stejného pohlaví, nemůže platně uzavřít katolické manželství (zatajení homosexuality přece může být důvodem anulace sňatku). S kým se tedy mohou homosexuálové milovat?
V každém případě Boha. A když se některým povede uzdravit, tak třeba ženu. Ale to by jim musel někdo říct, jak to provést a ne je utvrzovat v tom, že pro ně není pomoc a že to mají doživotně souzeno.
„V každém případě Boha.“ Ale o tom biskup vůbec nemluví. Jistě, že mají koho milovat – Boha, rodiče, sourozence, prarodiče, přátele, ale řeč byla o tom, že jim není bráněno se s někým milovat.
Říkáte, že někteří se mohou z homosexuality „uzdravit“ – já si to nemyslím, pouze někteří se možná domněle (z různých důvodů) považují za homosexuály a chovají se tak, ačkoliv třeba nejsou – jen mají neujasněnou identitu. Ať máte pravdu vy nebo já, pořád zbývá dost těch, kteří svou homosexualitu nezmění. Těm podle výroku biskupa taky nikdo nebrání v tom se s někým milovat. Ale s kým?
H-S léčitelná, pochopitelně, je.
Současná medicína většinově tvrdí, že přirozenými cestami není. A to je medicínská otázka, narozdíl od toho, odkdy je člověk člověkem – zda od početí či od jindy. Samozřejmě můžeme věřit, že ji lze změnit na heterosexualitu nadpřirozenými cestami, podobně jako lze uzdravit od narození slepého.
Současná medicína může většinově tvrdit maximálně to, že momentálně nezná žádný způsob léčby. Tvrzení, že je neléčitelná, by bylo z hlediska samé své podstaty pavědecké. Stejně jako je nevědecký postoj, že nejde o nemoc.
Jsem myslel, že co je a není nemoc, je otázkou definice, není-li tomu tak, jak se prosím vědecky/vědeckým postojem rozlišuje, co je a co není nemoc?
ad Tomáš
Každý poctivý lékař sexuolog vám řekne, že za své praxe se ještě nesetkal s homosexuálem, kterému to bylo dáno do vínku, čili že by se s tím narodil. Je to zvrácenost, uměle navozená… protože Bůh nestvořil lidi jako homosexuály. Neuvádějte ostatní v omyl, nejste odborník a církev ví, co říká, když zakazuje pod těžkým hříchem konat homosexuální zvrácené praktiky.
cituji vaše vlastní slova z 2.5.
„Pak ovšem žijete v přímém rozporu s Božím Slovem. Víc nemám co dodat.“
stejně tak cituji i další váš komentář: ze 3.5.
„…. V každém případě Boha. A když se některým povede uzdravit, tak třeba ženu. Ale to by jim musel někdo říct, jak to provést a ne je utvrzovat v tom,že pro ně není pomoc a že to mají doživotně souzeno.“
A co říká ono zmiňované Boží slovo?
SZ:
3 Kniha Mojžíšova, 21-22
„Neznesvětíš jméno svého Boha. Já jsem Hospodin. Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. je to ohavnost.“
NZ:
2 Kor 12,21
… a abych se nemusel trápit nad mnohými z těch, kteří předtím žili v hříchu a dosud se v POKÁNÍ
NEODVRATILI od své NEČISTOTY, NECUDNOSTI a BEZUZDNOSTI.
2 Kor.13,8
Vždyť nic nezmůžeme proti pravdě, nýbrž jen ve jménu pravdy.
List Jakubův, 1,14-15
Každý, kdo je pokoušen, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.“
2 Petr 6-8
Také města Sodomu a Gomoru odsoudil k záhubě a obrátil v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům…
2 Petr 2,12-13
… zahynou ve své zkaženosti a dostanou odplatu za svou nepravost. Je jim požitkem vyhledávat ve dne rozkoš, posvkrnění a hanební oddávají se prostopášnosti…jsou to synové prokletí.
1Tes.7
„Vždyť nás Bůh nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem,nýbrž Bohem…“
List Judův 1,7-8
„Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně. Podobně i tito blouznivci poskvrňují své tělo…
2Tim 3,3-5
budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.
Kniha Zjevení 22,15
“ Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři -každý, kdo si libuje ve lži.“
Já myslím, že asi pravdu Božího slova nelze okecávat zmateným tvrzením, které nám tady podsouváte a zároveň obviňujete církev po stylu PF za to, že nazývá jasně hřích hříchem a neutvrzuje nikoho v domněnce,že by BŮH byl jakoby vinen, že STVOŘIL HOMOSEXUÁLY, které by pak za jejich nastavení trestal a nutil k něčemu protipřirozenému /dodržovat 6.přikázání Desatera/. A jestliže by chtěli uzavírat homosňatky a žít jako manželé, pak že by to byla vůči nim „strašná křivda“, kterou jim církev záměrně působí, když nedovoluje takovéto zvrhlé jednání.
Rozporujete svými komenty podobně, jako PF, kdy v jednom odstavci něco tvrdí a v dalším odstavci tvrzené popírá, takže po přečtení jeho homilií a AL si čtenář řekne,že po takových zmatenostech a nejednoznačnostech
už ani neví, čí je a kde je vlastně pravda…Ale možná ho to donutí ji dohledat v pravé nauce, hlásané pravými pastýři církve. Kéž by…
Nemáte, Františku, po ruce ještě nějaký zdroj, ve kterém je o možnosti léčby H-S? Já to někdy před pár lety měl a buď jsem to ztratil nebo odkaz přestal z „technických důvodů“ fungovat. Už si to přesně nepamatuji.
Dopouští-li Bůh hermafrodity (lidi s oběma pohlavními orgány) nebo lidi od narození slepé, bezruké či malformované, proč by nemohl dopustit lidi od narození homosexuální? To přece vůbec nemůže být argument.
Argumentem je Boží slovo, které pro nás, katolíky, je normou a platným zákonem, podle kterého chceme žít…
Jestliže pro vás Boží slovo ničím není, pak sorry, ale
co chcete tedy vysvětlovat od těch, kterým Boží slovo stačí?
Boží slovo jako argument, že homosexualita není vrozená? Nevidím to tam a Církev se k této otázce jednoznačně oficiálně nevyjádřila. Homosexuální jednání Církev samozřejmě odsuzuje jako těžký hřích, o tom není sporu. Nevím, na základě čeho jste došel k tomu, že pro mě Boží slovo není ničím.
Pak se zamyslete nad odkazy Františka ze 4.5. a až se důkladně nad tímto Božím slovem zamyslíte, pak si nebudete muset sám sobě něco nalhávat a snažit se o omlouvání neomluvitelného. Anebo i přes varovné Boží slovo si můžete jet po svém a nejpozději po smrti poznáte a uvidíte ovoce, které se sklidí, když si člověk nadřadí nad Boží slovo svou svévoli.
A co se týká tvrzení o tom, že homosexualita je nemoc, pak se zeptejte více odborníků na sexualitu a vrozenost homosexuality, kteří jsou věřící a uslyšíte jejich názor, který je fundovanější a pravdivější, než obecné povědomí lidí o této problematice. Jistěže je homosexualita psychické a duchovní /získané cvikem/, onemocnění, pokud již je a ještě nepřekročila mez svévolné rozežranosti, pardon, deviace, za kterou si ale dotyčný mohl sám, když začal zkoušet nepřirozené… A jak víme, tyto psychopatické záležitosti lze v dnešní době nějak řešit za pomocí odborných lékařů či exorcistů v duchovní rovině
Dokonce by jeden řekl, že by to bylo zcela v souladu se zbytkem Božího Slova: když se všichni lidé rodí se sklonem k hříchu, přestože je hříšné jednání zapovězeno, uniká mi, s čím by mělo být ve sporu, že by se někteří lidé mohli rodit se sklonem ke konkrétnímu hříšnému jednání? Tak snad zde někdo konkrétní Boží Slovo dokládající, že homosexualita není vrozená, ocituje. No a nebo neocituje a skončí to jako obvykle jen nějakými ad hominem řečmi, že kdo nesouhlasí s některými diskutéry zde, je špatný katolík, protože tím pádem nesouhlasí s Církví, jenom ten soulad svých myšlének s učením Církve dotyční nějak nikdy nejsou schopni či ochotni prokázat. Pan Jindřich už má, zdá se, k obvyklému scénáři bohužel docela nakročeno, no ale třeba se ještě bude ochoten vrátit k diskusi prostřednictvím argumentů a důkazů.
pepa: Zamyslel jsem se nad odkazy Františka a nevyčtu z nich, že by vylučovaly vrozenost homosexuality. Ani Církev toto nikde netvrdí, že by homosexualita nemohla být vrozená.
Byt hermafroditem, slepym, bezrukym a deformovanym od narodenia predsa nie je ani hriech, ani naklonnost k hriechu, ani sposob spravania sa.
Sexualna naklonnost muza k muzovi je hriech, ak s tym takyto muz nebojuje – napr. tak, ze sa vyhyba spolocnosti muza, ktory ho pritahuje.
Suloz muza s muzom je hriech.
Suloz medzi nezosobasenymi je hriech.
Církev přece tvrdí, že homosexualita (tedy náklonnost k druhému pohlaví) sama o sobě hříchem není. Proč by se s ní někdo nemohl narodit?
Proč si vlastně tolik přejete, aby byla HS vrozená?
Já si to nepřeju, jen nejsem příznivcem konspiračních teorií, které vytváří alternativní média, a které tu většina tak žere, protože jim potvrzují jejich vidění světa.
ad František /4.5./
Ano, připojuji se k těmto názorům a uvádím zajímavý odkaz
https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=dosud-nebyl-objeven-zadny-homo-gen
Má-li někdo homosexuální sklony a přitahují ho lidé stejného pohlaví, není to samo o sobě překážkou platného uzavření katolického manželství, jestliže a) své homosexuální sklony ovládá a b) je schopen manželství konzumovat, tj. je schopen pohlavního styku s manželkou „modo humano“.
Čl. 2359 katechismu katolické církve: Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě, často skrze podporu nezištného přátelství, modlitbu a svátostnou milost mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti.
Vždycky jsem si první větu interpretoval tak, že homosexuál je povolán k čistotě ve smyslu celibátu. Vím, že čistota může být i v manželství, ale myslím, že homosexuál (ten opravdový, kterému druhé pohlaví po sexuální stránce vůbec nic neříká) není povolán k manželství.
Netvrdím, že je to správné řešení (především z hlediska manželského partnera takového homosexuála), ale homosexuál může uzavřít církevní sňatek za stejných podmínek jako kdokoliv jiný. Pokud zamýšlí zachovávat lásku, úctu a věrnost (tj. ne „teď slíbím věrnost, ale mám utajeného milence, se kterým se budu stýkat“) a pokud netrpí ve vztahu k osobě opačného pohlaví impotencí, tj. je schopný vykonat pohlavní styk „lidským způsobem“ (souloží). Naše sexualita často není „buď anebo“, ale je to škála. Tak existují homosexuálové neschopní vykonat sexuální styk se ženou a tedy nezpůsobilí uzavřít církevní sňatek, ale i homosexuálové, kteří žili s manželkou osmnáct let a zplodili čtyři děti (jistý jáhen a vyučující na KTF). Spousta homosexuálů žila část života heterosexuálně. Jistě přitom bojovali se svými sklony, ale na druhou stranu, kdo s nimi nebojuje? I běžní manželé musí bojovat o věrnost, nemohou skočit na každého, kdo se jim zrovna zalíbí, nebo mohou, ale pak těžce hřeší.
Myslím, že arcibiskup narážel na argument rovnoprávnosti. LGBT tvrdí, že nemají rovná práva, když nemohou uzavírat manželství a adoptovat děti v rámci státního práva a v rámci církevní nauky pak ani sexuálně žít s partnerem. Ale oni mohou uzavírat manželství a adoptovat děti za stejných podmínek jako všichni ostatní (že jim ty podmínky nevyhovují, to je druhá věc). Stejně tak v církvi pro ně platí stejná pravidla jako pro ostatní – mimomanželský sex je hřích, ať jsi heterosexuál nebo homosexuál, punktum.
„Ale oni mohou uzavírat manželství a adoptovat děti za stejných podmínek jako všichni ostatní“ Já myslím, že nemohou, že nejsou povoláni k manželství a že jim to CIC zakazuje, pokud jsou dost poctiví na to, aby svůj stav dostatečně reflektovali a přiznali si ho.
CIC nic takového nezakazuje, je poměrně přísně vymezeno, komu se církevní sňatek zapovídá, o lidech s homosexuálními sklony tam nic není a právo si nelze takto volně interpretovat. Ani katechismus o tom nemluví, protože k čistotě jsme povoláni všichni, čistota se nerovná celibát, na konzumovaném manželském svazku není nic nečistého. Já souhlasím, že by ten nastávající manželský partner měl hodně zvážit, jestli do toho chce jít, protože to opravdu představuje riziko (stejně jako třeba sňatek s chlapcem, který má sklony k chronické nevěře nebo alkoholismu), ale církev takovému sňatku sama o sobě nebrání.
Jinak já znám ženatého homosexuála, je to ateista, ale z lampasácké rodiny s velmi přísnou výchovou, nedokázal rodičům přiznat, že je jinak orientovaný. Oženil se se starší ženou, které hlasitě tikaly biologické hodiny, a má dva syny. Sňatek mají pochopitelně civilní, nejsou věřící. Detaily neznám, tuším, že je to těžké a velmi rizikové, ale ne nemožné. Řada homosexuálů tak žila po staletí.
Je vidět, že i když jste možná duchovní, ale asi jste o církevní soudy nezavadil a netušíte, co se v praxi církevního soudu děje a o náhledech soudců, kteří by homosexualitu implicitně zabalili jako vylučující překážku do kánonů, které jsem již výše citoval.
ad Honza Kohoutek
cituji: „Nikdo nebrání homosexuálům milovat se – mohou se milovat, jen ne s lidmi stejného pohlaví.“
Touto určitou výsměšnou a vtipnou poznámkou pan arcibiskup řekl vše… a určitě nechtěl analyzovat, proč v katolické církvi homosexuálové nesmí dát průchod svým zvráceným choutkám s osobami stejného pohlaví a myslet si, že je to dovoleno díky podivným názorům PF a jeho exhortaci AL nebo že by dokonce registrované partnerství mohlo být na úrovni katolického svátostného manželství, uzavřeného mezi mužem a ženou…To bychom se také mohli brzy dočkat legalizaci pedofilie, zoofilie atp., protože ti lidé si údajně nemohou pomoct, oni jsou tak zkrátka přírodou nastaveni /podle nich/…což uznáte sám, že je to mimo
Souhlasím, že ta poznámka je výsměšná. Až krutě a cynicky. Jestli ji považujete za vtipnou, vaše věc. Já ji považuji spíš za pitomou. Pokud je homosexualita ve většině případů nezaviněná překážka jak ke kněžskému svěcení či k řeholnímu životu, tak k uzavření manželství, a vy těm lidem, kteří jsou v nezáviděníhodné situaci řeknete něco takového, je to zkrátka hloupé.
Nemyslíte, že cynické je spíše uzákonit registrovaná partnerství či adopce dětí H-S párům? Na slovech pana kardinála nic cynického nevidím. Je to pojmenování věci pravým jménem.
ad Honza Kohoutek
Pán to dostatečně okomentoval, stačí si Jeho slovo připomenout:
Mt19,12
Tím řekl, že chtějí-li do Božího království ti, kteří nejsou uschopněni do manželství, pak musí zapřít sebe sama i své chtíče,/ podobně jako zachovávání celibátu u kněží a řeholníků/, vzít svůj kříž a následovat Ho…
Desatero a zvláště 6. přikázání nesesmilníš, je však závazné a platí pro každého, tady není možný žádný jiný výklad. Jistě Bůh nerozlišuje lidi na heterosexuály, homosexuály či jakkoliv jinak, miluje každého člověka svou neskutečnou vroucí Boží láskou a
nedělá mezi nimi rozdíl, co nenávidí, je hřích, jen on. Tedy každému i v jeho
možném handicapu je k dispozici se svou pomocí ke zvládání nastavení, které nemusí být příliš pohodlné, ale nikomu nedovolil porušovat Desatero.
O tom je naše cesta následování Pána…jestliže jednou chceme být s Ním
Souhlasím na 100 %, vystihl jste to naprosto přesně: Pán to okomentoval dostatečně. Je zcela nadbytečné a hloupé to kořenit „výsměšnou a vtipnou poznámkou“. A je smutné, že takové poznámce někdo tleská. Pro katolíky s homosexuálními sklony žijící podle přikázání Církve a slyšící toto musí být mimořádně náročné přesto zachovávat patřičnou úctu k hierarchii, když pro tu jsou terčem „výsměšných poznámek“, jak správně upozorňuje nevěřící Tomáš, a ostatní katolíci se těmito „vtipy“ baví.
ad Bepp
Jistě máte pravdu, ale logicky z ní vyplývá, že homosexuál, který se zřekl tohoto svého sklonu a je schopen jakési sexuální spolupráce s osobou druhého pohlaví a té bude věrný, s tou chce vytvořit jednotu a žít s ní svá manželská práva a povinnosti až do smrti, pak mu církev jistě nebude bránit, když porozumí, že homosexuální skutky jsou těžkým hříchem. Být však na místě snoubenky, určitě bych si předem rozmyslel, s takovým se brát před oltářem.
To, že se někdo cítí homosexuálem nebo transsexuálem, to neznamená, že také jím skutečně je, spíš si myslím, že je to člověk velmi duchovně a psychicky narušený a tudíž z psychických příčin by jaksi raději neměl vstupovat do manželství anebo pokud už v něm je, tak hledat cestu k tomu, aby za pomocí duchovních osob,
/ tím myslím i exorcisty…někdy je to věc prokletí, které bylo způsobeno sodomií předků a toto prokletí je až do 4.generace/ anebo jiným adekvátním a vhodným způsobem se snažil dostat na tu správnější sexuální identitu a vnímání sebe. Avšak církev podle již citovaného katechismu mluví jednoznačně:
Čl. 2359 KKC: Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnost sebeovládání, jež vychovává k vnitřní svobodě, často skrze podporu nezištného přátelství, modlitbu a svátostnou milost mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti… “
a radí k čistotě, nikoliv k provozování homosexuálních skutků, to je snad již jasné ze zmiňovaných odkazů na Boží slovo a Písmo. V tomto přece církev nemůže nějak zvolnit, či zlehčovat Boží slovo a dvoutisíciletou praxi nauky církve, jen proto, že současný sekulární svět si skrze své svévolné zákony dělá co chce.
„Jistě máte pravdu, ale logicky z ní vyplývá, že homosexuál, který se zřekl tohoto svého sklonu a je schopen jakési sexuální spolupráce s osobou druhého pohlaví a té bude věrný, s tou chce vytvořit jednotu a žít s ní svá manželská práva a povinnosti až do smrti, pak mu církev jistě nebude bránit, když porozumí, že homosexuální skutky jsou těžkým hříchem. Být však na místě snoubenky, určitě bych si předem rozmyslel, s takovým se brát před oltářem.“
Ano, přesně tak to je. Je otázkou, zda je rozumné vzít si takto orientovaného člověka, ale církev tomu nebrání.
ad Vladimír M.
cituji z CIC /1983/
Kán.1095
Neschopni k uzavření manželství jsou ti, kteří:
1. nemají dostatečné užívání rozumu
2. trpí velkým nedostatkem rozlišování v úsudku, pokud jde o podstatná práva a povinnosti manželské, které si mají vzájemně dávat a přijímat
3. z příčin psychické povahy nejsou schopni převzít postatné manželské povinnosti.
kán.1098
Kdo uzavírá manželství oklamán podvodem učiněným za účelem dosažení manželského souhlasu a týkající se nějaké vlastnosti druhé strany, která ze své přirozenosti může vážně narušovat společenství manželského života, uzavírá je neplatně.
Kán 1101,$ 2
vylučuje-li jedna nebo obě strany pozitivním projevem vůle samotné manželství nebo nějaký jeho podstatný prvek nebo nějakou podstatnou skutečnost, uzavírají manželství neplatně.
Kán.1096
Ke vzniku manželského souhlasu je nutné, aby strany přinejmenším věděly, že manželství je TRVALYM svazkem mezi MUŽEM a ŽENOU, zaměřeným k početí dětí skrze jakousi sexuální spolupráci.
Domnívám se, že tyto kánony stačí vyvrátit nonsens o tom, že by homosexuálně založený člověk mohl uzavřít svátostné manželství a dál nerušeně praktikovat své homosexuální zvrácenosti, tím by porušil jednotu a nerozlučnost manželství a jeho svátostnou důstojnost.
Nikde není apriori napsáno, že by „homosexuálně založený člověk“ nutně musel „dál nerušeně praktikovat své homosexuální zvrácenosti“. Jedna věc je sklon, druhá věc je event. vůle tomu sklonu nepodléhat. Proto výše píšu o schopnosti jedince ovládat své sklony, tak to račte číst celé a nevybírejte si jen, co se vám hodí.
Jeden ze sta, kamaráde…vy nevíte – třeba i z vlastní zkušenosti,jak si člověk přes veškerou svou snahu a dobrou vůli, spolu s předsevzetími,těžko odvyká od svých vášní, náruživostí a sklonů, které v něm dřímou z dřívější neřestné doby a jak velmi těžce a témeř neuskutečnitelně, by se jich dalo nadobro zanechat, pokud by ho Pán zázrakem neuzdravil?
Být ženou, nikdy bych si nevzal alkoholika, narkomana či homosexuála, protože všem, kteří mají zdravý selský rozum, musí ihned naskočit myšlenka na možnou recidivu těchto patologií
ad Honza Kohoutek
neměl jsem na mysli instantně přečíst Boží slovo, ale pochopit obsah tohoto Slova a to je diametrální rozdíl…
A teprve až při správném pochopení citovaného Božího slova /František, 4.5/ a rozjímání o něm, vám možná dojde něco víc a objevíte odpovědi na své otázky, správné odpovědi, o které mi šlo a které jsem se snažil zdůraznit
ad Matěj
Uf, nechtějte být Matějem /myslím tím z pohádek, hloupým/…dovedete si představit, co by to udělalo s církví, kdyby se prolátlo, že zednáři stávajícího papeže Benedikta v r.2013 sprovodili ze světa? A že v konkláve o jeden hlas převážili svou volbou zase zednáři? Vždyť Bergoglia nikdo neznal, ovšem jen ti jeho soudruzi, kterým se až na podruhé podařilo zvolit svého člověka, který bude prosazovat Altu Venditu… Nebo chcete říci, že nikoliv? Tak se zamyslete nad novotami PF, které doslova boří magisterium a nauku církve a staví se dokonce i nad Boží slovo svou podivuhodnou exhortací AL…Nevidíte to? Pak jste slepý a spoustu souvislostí přehlížíte.
Benedikt dobře věděl, že volí menší zlo a že nemá na vybranou, proto, aby zabránil devastaci a chaosu v církvi, pak se musel ztrapnit před světem a hrát roli abdikovaného z údajných a „podsunutých“ zdravotních důvodů. Jsem si jistý a nikdo mi to nevyvrátí, že určitě s herezemi PF nesouhlasí, ale je tvrdě sledován a nemůže nic, skoro se domnívám, že nejen sledován, ale i týrán…
Nepodsouvejte papeži Benediktovi zbabělost, spíš se zamyslete nas svými zmatenými teoriemi a zavčas vystřízlivějte z vašeho podivného názoru o nejvýš úcty hodnému papeži Benediktu…a modlete se za sílu pro něj, aby vše ustál, protože zednářům ve Vatikánu vadí natolik, že mu zřejmě jde o život ještě i dnes
Nedovedu si to představit. Ale hlavně si nedovedu „představit“, že by to bylo horší, než když se to neprolátne — asi tak, jako si neumím „představit“ jakoukoli jinou zjevnou nelogičnost.
Rozumím správně, že tvrdíte, že polovina konkláve a kdoví kdo ještě k tomu jsou zednáři, ale že je pro Církve lepší, když se to neprolátne, než kdyby se to prolátlo? Už jen to samo o sobě si žádá řádné vysvětlení, jak může být lepší skrytý nepřítel než odhalený nepřítel? Typicky to bývá naopak a proto se všichni snaží všechny nepřátele a škůdce odhalit a veřejně označit, aby se jich každý varoval a oni už nemohli skrytě škodit, takže se rád nechám poučit, proč je ausgerechnet Církev v tomto výjimkou. A zvlášť na tomto webu to bude potřeba dobře vysvětlit, protože zde je každou chvíli nějaký úd Církve odhalen a označen jako zednář, tak asi budou všichni docela zděšeni, až jim vysvětlíte, jak tím vlastně Církvi ubližovali a že si mají vzít příklad z papeže, který se i papežství řekl, jen aby se nic neprolátlo, typické jednání pro cooperatores veritatis, že ano. Na toto vysvětlení jsem opravdu zvědav.
Ale hlavně: pořád se tu opakuje, jak ti zednáři chtějí Církev poškodit, tak kdyby to bylo, jak říkáte, přece by se ihned prolátli sami, kdyby skutečně byla pravda, že by to s Církví udělalo něco horšího, než když zůstanou neprolátnutí, ne? Pokud jim ani taková trivialita nedošla, jistě není nutné se jich jakkoli obávat, zjevně to budou docela neschopní moulové. No a nebo je tu druhá možnost: že ten Vámi nabízený scénář už od začátku postrádá elementární logiku, tak proto vede k absurdním závěrům…
Víc se zajímejte o Alta Venditu, cíle zednářů, průběh II.Vatik.koncilu, otevření dveří dokořán /Jan XXIII./zednářským herezím místo Duchu sv.
To už musíte sám, zdrojů k vyhledávání příslušných faktů je dnes zcela určitě dost.
A teprve potom oponujte vašimi absurdními komenty, přece jste nespadl včera z měsíce?
ad „dovedete si představit, co by to udělalo s církví, kdyby se prolátlo, že zednáři stávajícího papeže Benedikta v r.2013 sprovodili ze světa?“
Promiňte, že se Vám pletu do tak zasvěcené debaty – s Církví by to udělalo to, že by byl pokládán za mučedníka pravé víry. A co může být horšího, než skrytý nepřítel ve vlastních řadách, kterým věříte a otevíráte se jim? Nic. Nic horšího totiž není.
ad Matěj
dovoluji si odkázat i na nedávné lumen-delumine, ale zdrojů k otevření si očí, týkající se dění v církvi, je celkem dost
https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=v-tuto-dobu-papezstvi-v-cirkvi-nefnguje
Jsem asi slepý a nedaří se mi vidět ani vzdálenou souvislost — můžete prosím ocitovat konkrétní pasáž, která ve Vámi odkazovaném článku dokládá tvrzení, na něž jsem původně reagoval, totiž „že papež Benedikt ve skutečnosti by nikdy sám neodstoupil a ve skutečnosti musel svou abdikaci pod hrozbou ztráty života a pod nátlakem zednářů ve Vatikánu před světem zahrát“ [Miloslav, 5. 5. 2017 (11:13)]?
No a k Vaší reakci z 6. 5. 2017 (10:44) [http://www.duseahvezdy.cz/2017/05/02/novy-krakovsky-arcibiskup-privadi-liberaly-k-silenstvi/#comment-63597] nelze říct nic jiného, než že když argumenty nemáte či nedáte, holt se není o čem bavit. Škoda, třeba to mohlo být zajímavé. Jistě nic z toho, co tam výčtem zmiňujete, nemůže být přímým dokladem nátlaku zednářů na papežovo odstoupení — a už vůbec to nedokládá Vaši vskutku originální tezi, že skrytí nepřátelé je pro církev lepší než poznaní nepřátelé, zejména, je-li těchto nepřátel v církvi skrytých velké množství.
Ad Matěj
Myslím, že nejste až tak neschopný, že byste si z různých zdrojů, kterých je nepřeberné množství, nedokázal najít ty pravé informace o skutečnostech, které nyní tak popíráte a celkem nepochopitelně, když všichni kolem vás, kdo nejsou úplně slepí, vidí to, co vy nevidíte nebo nechcete vidět a raději se těmto komentářům ironicky vysmíváte. Rád si počkám na okamžik, kdy, dá-li Pán, začnete pozvolna tu vaši slepotu odkládat. Nebo je pro vás smysluplnější praktikovat v diskusích trolling, abyste se zdál snad vtipným? Nevidím, jaké argumenty byste chtěl navíc, není jich dost… od lumendelumine, Te Deum Hodie, kde také rád přispíváte, 1P5 aj.? A možná tím největším zdrojem je solidnější znalost církevních dějin, katechismu, nauky církve a magisteria a zvlášť Božího slova. Nu a pakliže chybí, pak se holt spokojte, že na váš trolling budou další reagovat tak,… že nebudou raději reagovat…Pan Werich měl známou průpovídku k podobným případům, ale abych neurazil, pro jistotu nebudu opakovat, ale v poslední době po přečtení vašich komentů mi to tak nějak automaticky naskočí, tak vám v duchu aspoň požehnám a prosím Pána, aby vám z té zaviněné nebo nezaviněné nevědomosti odpomohl… zavčas…
Znáte-li „nepřeberné množství“ zdrojů dokládajících a vysvětlujících, že a proč je pro církev lepší, aby se její zamoření zednáři neprolátlo, proč je takový problém nějaké z nich odkázat, případně jejich argumentaci ap. shrnout zde?
Uznávám, že jsem deformován VŠ prostředím. Kdyby se nějaký student ve své práci něco tvrdil, ale odmítl to jakkoli konkrétně doložit, že zdrojů je přece nepřeberné množství, a pokud někdo pochybuje, je to jen doklad, že je nechce vidět, byl by natošup vyhozen s velkou ostudou. Je fascinující pozorovat, že mezi katolíky je normou pravý opak, a kdo se přesto snaží dopátrat nějakých argumentů, je považován za otravného trolla. A přitom předlouhá staletí byla Církve avantgardou vzdělanosti — kde se to rozbilo?