Dialog se Světovým luterským svazem za cenu katolické identity
31. říjen 2016 platí jako předvečer protestantského jubilea počátku reformace. Toho dne cestoval papež František do švédského města Lundu. Tam byl r. 1947 založen Světový luterský svaz. Pod touto organizací zastřešující 145 luteránských denominací se nachází 70 milionů protestantů. V Lundu podepsali papež František za Katolickou církev a Munip Jounan za Světový luterský svaz „Společné prohlášení“.
Dva texty v rozporu
V úvodu stojí,
- že „tím zahajujeme oslavu 500 let reformace“…
- dále „vyjadřujeme lítost před Kristem, že luteráni a katolíci zranili viditelnou jednotu Církve. …“
- dále „mnozí členové našich společenství touží po tom, aby mohli přijímat eucharistii ve společné večeři Páně jako konkrétní vyjádření plné jednoty. …“
- protože „máme povinnost posunout se od konfliktu ke vzájemnému společenství, vznášíme tento požadavek jakožto údy jednoho Kristova těla, jehož jsme se stali součástí po křtu. …“
Podle katolického katechismu se věřící svátostí křtu stávají údy Těla Kristova. Pod pojmy ‚Církev’ a ‚Tělo Kristovo‘ chápe dogmatická koncilová konstituce Lumen gentium pod č. 8 následující: Ježíš Kristus „ustanovil svoji svatou Církev … zde na zemi jako viditelnou a nezrušitelnou instituci. … Toto ustanovené zřízení s hierarchickými orgány a zároveň tajemné Tělo Kristovo, viditelné shromáždění a zároveň duchovní společenství … představují jedinou komplexní skutečnost – jednu, svatou, katolickou a apoštolskou Církev…. Tato Církev se realizuje v Katolické církvi, která je vedena nástupcem Petrovým a biskupy, kteří jsou s ním v jednotě. To ale nevylučuje, že mimo tuto instituci se nacházejí rovněž mnohé elementy posvěcení a pravdy.“ To platí zejména pro odloučené sesterské církve pravoslaví a církevní „společenství“ protestantismu.
V dekretu o ekumenismu je psáno: „…jedině prostřednictvím katolické církve, která je všeobecným nástrojem spásy, je dosažitelná plnost všech prostředků spásy. Věříme totiž, že jedině apoštolskému sboru, jemuž stojí v čele Petr, svěřil Pán všechno bohatství Nového zákona, aby ustavil jedno Kristovo tělo na zemi, k němuž se potřebují plně přivtělit všichni, kdo už patří nějakým způsobem k Božímu lidu.“ (Unitatis redintegratio Nr. 3).
Papež podepsal protestantizující prohlášení
Už při prvním pozorném čtení výňatků z obou dokumentů vzniká dojem, že si v podstatných bodech navzájem odporují. Přesněji řečeno se v tomto Společném prohlášení odráží spíše protestantský obraz Církve, který stojí v protikladu k jejímu katolickému pojetí na koncilu. Právě v pojetí Církve spočívá „nejtěžší dogmatický rozpor“ mezi luterány a katolíky, jak vysvětlil nedávno ve své přednášce na papežské univerzitě Gregoriana v Římě kuriální kardinál Gerhard Ludwig Müller. Rozpory ve věroučných otázkách pojetí Církve, magisteria a svátostí nesmějí být redukovány na „plakátové formulace“.
Přesně to ale činí Společné prohlášení ze 31. října. Hledá se zjevně alespoň nepatrný společný jmenovatel nauky o Církvi. Vyšlo z toho ale pojetí Církve v luterském formátu. To tedy znamená zeslabení katolické ekleziologie, ne-li přímo její opuštění. Papež toto protestantizující prohlášení podepsal. Přináší tak protestantům k Lutherově jubileu dárek, v němž dává k dispozici bytostné dimenze katolické církevní identity.
Evangelická církev Německa potvrzuje odlišnou církevní identitu protestantů…
Prezident Evangelické církve Německa (EKD) Heinrich Bedford-Strohm varoval při své návštěvě Vatikánu počátkem února: Nesmí existovat „žádná homogenizace, která by spolkla to naše vlastní. My chceme potvrdit svoji odlišnou církevní identitu“ (Frtankfurter Allgemeine Zeitung 7. 2. 2017). Protestanté zdůrazňují svou církevní identitu – odlišnou od katolické nauky. V lundském prohlášení se uznalo jejich pojetí Církve. Je nutno vytknout papeži a jeho poradcům, že nezakotvili v prohlášení katolickou církevní identitu, že papež naopak uznal luteránský obraz Církve jako společný jmenovatel, že nechal „to vlastní“ katolické spolknout údajně „společným“, ve skutečnosti však protestantským prohlášením.
Papež chce ekumenický dialog za každou cenu – i za cenu vlastní identity…
To se ukazuje na jednotlivých výrocích Společného prohlášení:
Co chce papež jako hlava Katolické církve oslavovat u příležitosti výročí reformace? Luther chtěl „ďábelskou“ papeženeckou církev alespoň v německém národě nahradit novou církví a novou vírou. Výsledkem bylo rozdělení a odloučení jeho společenství od Církve.
Luther chtěl zrušit Katolickou církev chápanou jako „viditelnou instituci“ a na její místo postavit neviditelnou církev nahodile shromážděných věřících. Lutherův současník humanista Gerhard Lorich z Hadamaru ho kritizoval jako rozbíječe Církve. Vyznání, že „luteráni a katolíci“ stejným dílem „zranili viditelnou jednotu Církve“ je tedy falešné: Pouze Luther a jeho přívrženci zničili ve svém okruhu vlivu viditelnou Církev, když se od ní se svým nově vzniklým společenstvím oddělili. Sebekritika papeže, že katolíci také „zranili viditelnou jednotu Církve“, je absurdní.
Podle nauky Církve se Ježíšem Kristem ustanovená Církev uskutečňuje v Katolické církvi s jejím sakramentálně-hierarchickým charakterem. Luther a jeho přívrženci však nechtěli Církev v klasickém slova smyslu, ale nesvátostné společenství s novou vírou. Mimo jednu, svatou, katolickou a apoštolskou církev však nemůže být ještě nějaká druhá. Proto se také 145 členů Světového luterského svazu nazývá volně „církevní komunity“.
Společné prohlášení mluví o „údech našich společenství“. V gramatickém slova smyslu je tím myšlena i Katolická církev. Jako signatář textu tím papež degradoval Katolickou církev na jednu z mnoha církevních komunit a de facto popřel její identitu. To ovšem představuje dvojí rozměr: Luteráni chtějí nadále odmítat mešní oběť, úřad svěcení a transsubstanciaci, ale přesto chtějí zároveň přistupovat při katolické mši ke sv. přijímání a vydávat to za „vyjádření plné jednoty“.
Jde o luteránskou nauku, že všichni pokřtění protestantských společenství jsou údy Těla Kristova. Podle apoštolského a katolického učení náleží tito pokřtění mimo Katolickou církev k lidu Božímu, avšak nekonstituují Církev v její viditelné a duchovní, neviditelné formě mystického Těla Kristova. Stojí mimo pravou Církev, jejímiž údy se musejí v zájmu své spásy stát – tak píše koncilní dekret Unitatis redintegratio.
Papež a jeho poradci mají svatou povinnost nauku Katolické církve studovat, povzbuzovat k ní a vykládat ji. To by jim mělo zabránit, aby podepsali problematickou novou nauku protestantů.
Hubert Hecker
Poznámky překladatele:
1) Autor nebere v potaz problematickou formulaci koncilní konstituce Lumen Gentium č. 8 „subsistit in ecclesia catholica“, tj. že pravá Církev Kristova se „uskutečňuje“ v Katolické církvi, ačkoliv veškerá nauka do té doby stanovila, že „ecclesia Christi est ecclesia catholica“, tj. že Církev Kristovou je identická s Katolickou církví. Právě tento zdánlivě nepatrný posun znamenal vypuštění džina z láhve, jehož důsledkem je to, co právem a jinak brilantně kritizuje tento článek.
2) Polemizoval bych poněkud s autorem, že vinu na rozkolu nesou pouze protestanté. Věroučně nepochybně ano, ale katolická vina spočívá v obrovském morálním úpadku Církve této renezanční epochy včetně života na papežském dvoře. To je katolická vina. Luther se nejprve vydával za reformátora Církve, jenže jeho život byl ještě horší než život renezančních prelátů. Skutečnými reformátory Církve byli světci z období tridentského koncilu – a výsledek jejich reformního úsilí byl opravdu požehnaný.
překl. Dr. Radomír Malý
Pán Dr. Malý, zo srdca ďakujem. Ďakujem za to, že vôbec ste a že mám vo Vás v štábe časopisu „Duše a hvězdy“ duchovne blízkeho človeka, s ktorým sa môžem stotožniť. Viem, že aj voči Vašej osobe sú vedené zákerné útoky. Chcem Vás ubezpečiť o svojej podpore a vyprosujem Vám požehnanie nášho Pána aj preblahoslavenej Bohorodičky Márie, vždy Panny.
Pokud tohle sdělení myslíte upřímně, doufám, že už nebudete urážlivým způsobem rozebírat články z DaH, pana redaktora Pospíšila i paní Cekotovou jako posledně. Tohle nebo podobné prohlášení tu od Vás jako výraz slušnosti schází. Měl byste ho doplnit, aby bylo možné brát Vaše současné i budoucí komentáře vážně.
Ad Karol Dučák: Moc díky za tato slova.
Dr. Malý je kritikem tohoto pastoračního koncilu , kritikem ekumenismu , nové mše . Dobře ví ,že tento zmatek ve víře lze přiznat koncilu. Určitě není jeho apologetou.
Zákeřné útoky proti dr. Malému jsou právě od fanatických příznivců koncilní revoluce , je jimi zesměšňován.
Ad Renda: Nemáte právo hovoriť za Dr. Malého. Myslím, že Dr. Malý je dosť vzdelaný a inteligentný človek na to, aby sa obhájil sám. Nepotrebuje samozvaných obhajcov. To za prvé. Za druhé: Dr. Malý je vzácny typ človeka, ktorý dokáže oddeliť zrno od pliev. Neodmieta a priori Druhý vatikánsky koncil a v tom sa vzácne zhodneme. Dr. Malý podporuje snahy biskupa Schneidera a iných pravoverných teológov v Cirkvi, ktorí sa usilujú o určité korektúry v intepretáciách koncilových dokumentov.
V tom sa s Dr. Malým určite zhodnem.
Dr. Malý evidentne uprednostňuje svätú omšu podľa misála Jána XXIII. z roku 1962, ale neprekonateľný problém mu nerobí ani Missa Nova (nová omša), teda sv. omša podľa misála Pavla VI. Sám to minule verejne vyznal a aj za toto mu patrí môj plný rešpekt a úcta. Ostatne aj biskup Schneider a kardinál Burke vysluhujú obe formy rímskeho rítu.
Dr. Malý nepotřebuje obhajce typu koncil za nic nemůže , NOM je ok , jen se to trochu zvrtlo . Dr. Malý je kritický k NOM , pokoncilní orientaci , která by nebyla možná bez mylných , dvojznacnych textů. Každý katolík uprednostni tradiční mši , nehaji sloužení čelem k masám , nemyslí si , že to vyřeší ohyzdný kříž nad hoblponkem.
Renda, neviem o tom, žeby mal Dr. Malý hovorcu. Dr. Malý nie je nesvojprávny človek, ale inteligentný a vzdelaný muž, ktorý vždy suverénne dokázal svoje myšlienky vyjadrovať sám.
Ak by už potreboval hovorcu, určite by si vybral seberovného inteligentného človeka a nie Vás. Takže mňa zaujímajú príspevky priamo od Dr. Malého a nie Vaše príspevky, ktoré nemajú hlavu ani pätu.
Pan doktor nepotřebuje ,aby ho chválil ten , co ho nepochopil , neznal jeho postoje. On neni apologetou DVK.
Pane Dučáku, mne zase nezajímají vaše antikatolické vstupy a osobní ataky na pana Rendu.
Idea celosvětové, sjednocené univerzální církve, kterou FP chce za každou cenu uskutečnit, již zapouští svá chapadla a my se nebudeme ještě stačit divit, jak dovedně pontifik zničí základy magisteria a pravé nauky katolické církve ve prospěch projektu elity, která v rámci NWO chce i světovou jednotnou církev. Jestliže nám to stále ještě nedochází,otevřme více oči a pozorujme neobvyklé aktivity pontifika s představiteli různých náboženství a kultur spolu s nehoráznými a nedovolenými ústupky a kompromisy ve prospěch zničení depozita fidei. On, který jej má střežit, jej jidášsky zaprodává a zrazuje…Možná, že když nám postupně dojde, za jakým cílem toto všechno… nebudeme se pak až tak divit a žasnout, jakými „novotami“ v destrukci katolické církve nás ještě FP překvapí…Chceme-li však trvat na naším naivním úhlu vidění a budeme-li si donekonečna omlouvat počínání pontifika tu přebrepty, tu snahou o milosrdenství, či ekumenismus,který bude kompromisem všech a uspokojujícím všechny zúčastněné, pak ve výsledku zjistíme, že katastrofa v podobě zničení církve je na dosah ruky a marně a hlavně pozdě, budeme s údivem jak Alenka v říši divů zírat…Naivita není
to pravé ořechové v dnešní apokalyptické době…
Přísloví 14,15
Budete se možná divit – ale já se u PF už dávno nedivím ničemu.
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=26074
škoda slov, ale takto podle urážet Pannu Marii a veřejně, toto si náš Pán zcela určitě nenechá líbit… Modleme se a konejme smírné pokání za německého katolického /heretického/ řeholníka a kněze Anselma Grüna, třeba v podobě nejrůznějších drobných obětí, protože to je naprosto nechutná urážka a pošlapávání dogmat o Panně Marii, kterou je povinen každý katolík uctívat jako Matku Boží tzv. hyperdulií a zároveň uznávat Její Neposkvrněné početí a Panenství a její spoluvykupitelské dílo pro nás, tak nevděčné a hříšné lidstvo
ad Tomáš /26.3/
…nevím, zda jste reagoval na mě a pokud ano, pak se chci „hájit“ k vašemu obvinění o mých „urážlivých?“ komentářích. I když jsem pro akcent volil někdy ostřejší slova, protože žel, dnešní realita si to „zaslouží“ z důvodu nechápavé rétoriky nechumelistů a ignorantů, určitě jsem však nechtěl nikoho urážet…aspoň o tom nevím, jiný problém je ovšem vztahovačnost druhého,jež je neadekvátní a kterou žel,neovlivním.
Víte, ona pravda někdy bolí nebo šokuje, ale není od věci nastudovat si materiály ohledně plánů massonerie, plánů elity, potažmo scházení se Bilderbergu 2x ročně .. a poněkud více sledovat jejich aktivity a s jejich programem se obeznámit, aby se mnohé skutečnosti překvapivě objevily ve správném vysvětlení toho, s čím jsme denně konfrontováni, aniž tomu dobře rozumíme.
Domnívám se, že mé komentáře pouze a jen vrhají ostřejší světlo tam, kde je třeba pojmenovat něco, co není v pořádku. A to je biblické…ne?:-)
Ef 5,11
Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte PRAVÝM jménem.
EF 5,13
Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde.
2Kor.7,9 2Kor.11,3-4
2Tes2,10-11
Nevím, že bych na Vás reagoval ve smyslu, jaký uvádíte. Nevztahujete na sebe něco z jiného vlákna?
omlouvám se….tentokrát za svou vztahovačnost.
Inu jsme všelijak deformovaní a je dobře, že se můžeme pousmát někdy i nad svou vlastní hloupostí a ne stále cílit na třísky našich bližních …:-)
Měl bych otázku, která je mimo téma. Co dělá normální věřící během tradiční mše svaté( jaké modlitby se modlí, odkud, atd.)?
@Martin Jde o to, zda je Mše Svatá všech dob tichá, recitovaná, zpívaná anebo asistovaná viz přehled zde. Tedy je-li zpívaná tridentská Mše Svatá, můžete zpívat, stejně jako u Mše Svaté s lidovým zpěvem. Jinak odpovídá knězi s ministrantem (popř. ministranty), pokud je to zvykem, sleduje modlitby a čtení v latinsko-českém Misálu (starší vydání Misál P. Mariana Schallera O.S.B. – opakovaně vydávaný, nově vydalo Římský Misál Dědictví Svatováclavské), ovšem pokud je tichá Mše Svatá, kde knězi odpovídá ministrant, může se věřící modlit posvátný Růženec anebo například některou Mešní pobožnost z nepřeberného množství českých modlitebních knížek.
Errata: Jinak věřící odpovídá knězi s ministrantem (popř. ministranty), pokud je to zvykem; sleduje modlitby a čtení v latinsko-českém Misálu…
Zahajovat oslavu reformace, tj. odloučení protestantů od Krista („Kdo se odlučuje od Církve, odlučuje se od Krista“ – IV. lateránský koncil), je dost bizarní počin. Za pět let nás čeká podobná „oslava“ – bude výročí Mohamedova odchodu do Medíny. Ale už letos v červnu společně „oslavíme“ založení první zednářské lóže, kdy zalitujeme, že zraňujeme Velkého konstruktéra, a vyzveme ke společnému účastnění se na všeekumenické ?službě.
Velmi správně … přesně takto nám to bude nastaveno…nechme se překvapit, přestože nám nezbude nic jiného, než tiše „pěnit“ a uvažovat sami v sobě, jak dál pokračovat, pokud nebudeme chtít zrazovat nauku…
Nebo zbývá už jen skutečně podzemní církev /tajná podomní a po bytech/ a pravověrní stateční muži z řad kněží?:-)
Najdou se tací? Modleme se již teď za ně, aby měli odvahu a sílu vystoupit z řady adorátorů PF a svým postojem řekli NE herezím a ANO Bohu a jeho pravé církvi, tedy zbytku pravé církve, kterou brány pekelné nepřemohou, protože ji bude zaštiťovat samotný její Zakladatel…
Už se tací dávno našli a potřebují modliteb jak hub po dešti.
Znáte někoho takového Tomáši? Nově nastavené podmínky na rozdíl kdysi vytvořené /u nás/ podzemní církve za bolševika, začnou již brzy po takových statečných mužích volat…
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25464
Znám.
Myslím, že jména autorů dubií se přímo nabízejí – ti rozhodně neváhali „vystoupit z řady“ a hájit pravověrnou nauku. Mnozí další biskupové, kněží, teologové i laici podepsali různé výzvy ve stejném smyslu.
Myslel jsem u nás, v naší kotlině, naši čeští kněží..Čtyři stateční kardinálové, kteří asi již „mávli rukou“ nad vyžadováním odpovědí na dubia a cizí kněží odjinud, nás až tak moc nespasí…
A naděje, že by FP dobrovolně opustil petrův stolec, dříve než by dokončil své „poslání“ / zničit církev/ a sám odstoupil,je víc než mizivá,když si uvědomíme,že má za sebou mocnou kliku svých podporujících a podpírajících přisluhovačů /a nejen ve Vatikáně/…
Nad odpověďmi na dubia rozhodně rukou nemávli:
http://www.onepeterfive.com/cardinal-burke-speaks-on-the-formal-correction/
Stateční, pravověrní kněží jsou i u nás. Sama jich znám celou řadu, a jsem si jistá, že totéž mohou říct i další návštěvníci tohoto fóra. Jestli Vy ne, je mi Vás líto. Kam chodíte na Mši sv.? – Nicméně se mi zdá, že z Vašeho příspěvku z 31.3., 14:01, vyplývá, že snad přece jen o některých víte i Vy.
U nás je jich sice málo, ale jsou.
K tomu uvedenému článku asi tolik:
K citovanému „Lze si položit otázku – vnáší ještě evangelium radost do tohoto světa? A dále – je dosud rodina dobrou zvěstí pro tento svět? Jsem si jist, že ano!“ dodávám: Ano, ale výhradně z úst katolického kněze. PF má v tomto směru ještě hodně co dohánět.
Myslíte Tomáši, že on má zájem něco dohánět…vždyž jeho signály vysílané světu, jsou jasné…zničit tradiční manželství, tedy svátostná a na roveň jim postavit hříšná pseudomanželství…která navíc budou provázet jako černý stín svatokrádežná přijímání svátostí a z toho plynucí prokletí, či ostatní svazky jako registrovaná partnerství, postavená na roveň manželství…také takový signál byl vyslán, sice nepřímo, ale nebojme se, po čase kuráž FP vzroste, když postřehne, že ovce mlčí
ad Tomáš /31.3./
Ale František jen svými řečmi provokuje, on je nemůže myslet vážně, nevím, zda má v úmyslu něco dohánět. Víte,pane Tomáši, napadá mě, když už papež mluví o radosti z evangelia, pak jaké evang. má na mysli? To upravené jeho falešným milosrdenstvím, kdy chce plošně zavést nesmysly, příčící se Boží vůli, z jeho heretické Amoris Laetitie? On sám je ten, kdo Boží slovo trhá na cáry a dělá z něj nepoužitelný paskvil,jak může toto jeho antievangelium vnášet radost, když chce z našich kněží učinit nástroje, dovolující lidem v těžkém, hříšném stavu vršit svatokrádež za svatokrádeží, nedovoleným požíváním svátostí? Zda nás všechny má za takové hlupáky, kteří mu ty jeho lži a hereze zobou z ruky? Nedávno /loni/ pan Michal Semín uváděl své postřehy z Lundu a snažil se přiblížit svým videem neuvěřitelné heretické divadlo /v papežově režii/ omluvného a servilního postoje vůči Lutherovi. Sotva jsme se všichni řádně porozčilovali nad tou neslýchanou a hrubou urážkou naší víry, která vždy odsuzovala svými dogmaty protestantskou víru jako neslučitelnou herezi a kdy jsme svorně a hlavně znechuceně potřásali hlavou nad Františkovovu drzostí,omlouvat se jakoby za nás za všechny, luteránům. Uplynulo několik málo měsíců, mysleli jsme, že vše utichlo a vrátilo se do správných kolejí a ouha, už je to tady zase a v daleko ostřejší míře. Vypadá to, že asi papež zamýšlí dovolit luteránům neomezený přístup k našim katolickým svátostem. A teď se pouze zkouší půda, co na to katolický svět a jestli bude držet s prominutím hubu, pak non problema…brzy naši heretičtí bratři s námi budou sdílet eucharistii,za „nebeských přímluv jejich světce“ Luthera.
Skoro se mi zdá, že už jsem přišel na papežovu taktiku, nejprve vhodí do placu strašný blud, když jsou emoce ostatních vypěněné na nejvyšší míru, přestane na čas, aby se po uklidnění zase vrátil ke svému, a stylem gramofonové desky vnucoval své nepřijatelné heretické názory a bludy ostatním, kteří už jsou tak vyčepáni a unaveni, že už rezignují na jakýkoliv odpor, už prostě nemají sílu. Připadá mi to spíš než duchovní zápas, psychologický boj petrova nástupce s námi všemi, kdo jsou věrní katolíci. On však má zřejmě školené psychologické mágy a poradce, kteří napovídají, jakou psychologicky sofistikovanou taktikou lze dosáhnout svého.
Cituji z textu radiovatikana ze 30.3.2017 pár řádků: od papeže Františka:
… se bude konat ve dnech 26.-28. srpna 2018 na téma “Evangelium rodiny – radost pro svět”. V souvislosti s tímto tématem a jeho dalším rozvíjením bych chtěl podat přesnější doporučení – mým přání totiž je, aby rodiny měly možnost k hlubší úvaze nad posynodální apoštolskou exhortací Amoris laetitia a sdílení jejího obsahu. Lze si položit otázku – vnáší ještě evangelium radost do tohoto světa? A dále – je dosud rodina dobrou zvěstí pro tento svět? Jsem si jist, že ano! A toto přesvědčení se pevně zakládá na Božím záměru.
Pokud již jsou a vystoupí z řady „zbabělých a pohodlných“ z lásky k magisteriu a k Ježíšově církvi, budou pro opuštěné ovečky, které se dál chtějí držet pravověrné nauky a magisteria, jedinou možnou záchranou, aby nepřišli o „své“ svátosti, které v té podobě, jak to ustanovil Pán Ježíš, zcela určitě v univerzální církvi budou chybět.
A nemyslete si, milý Tomáši, že sloužit jako věrný kněz s plným odhodláním postavit se proti modernistickým herezím a nadřízeným, kteří si budou vynucovat falešnou poslušnost /k apostazi/ a pontifikovy heretická nařízení budou „moci“ používat jako klacky na své ubohé podřízené kněze, potažmo celou křesťansku obec, že to nebude vyžadovat mužnou odvahu a statečnost skutečných rytířů, hájících pravdu našeho Pána i za cenu pronásledování a nespravedlivých církevních trestů. A tak se za tyto statečné muže v „sutanách“ již dnes usilovně modleme…kdo je má podpořit, když ne my, obyčejní věřící?
Mohu poprosit, abyste virtuálně neteoretizoval o věcech, které v praxi fungují? Stačí si jen projít tento web a zjistíte to kupř. ze soupisu Mší Svatých k různým příležitostem. Tam pak můžete přijít a sám tak příkladně vystoupit z oněch Vámi nechvalně jmenovaných řad.
Vůbec nechápete, co jsem měl na mysli, mluvím o době, která ještě neproběhla, ale brzy mi dáte za pravdu.
Vyčkejte rok, dva a uvidíme,kdo z nás se mýlil a kdo z nás měl smutnou pravdu…zatím se nemá smysl přít o něco, čemu nerozumíte a co ještě mnohým ani zdaleka nestačí docházet…
Tím prosím, ukončeme naše pření, nemá smysl
Také nevím, proč se se mnou zbytečně přete. Já nejsem takový vizionář jako Vy, žiji aktuálním dnem, a tak se snažím plnit Boží vůli.
https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=rozhorcene-kroky-sicilskeho-farare
Asi Petře vidíte dál a zdá se, že nebudeme muset čekat rok, dva…ono se to již dnes rýsuje
OREMUS přátelé
/radiovatikana 31.3/
cituji část promluvy PF :
“Pozorné a důkladné studium, nezatížené předsudky a ideologickými polemikami, umožní církvím, které dnes mezi sebou vedou dialog, rozlišit a přijmout to, co bylo na reformaci kladné a oprávněné, a distancovat se od chyb, zveličování a selhání uznáním hříchů, které vedly k rozdělení.“
Papež poznamenal, že ještě v nedávné době by obdobná konference na vatikánské půdě byla nemyslitelná. Jak dodal, setkání katolických a luteránských historiků je plodem působení Ducha svatého, který překonává veškeré bariéry a proměňuje konflikty v příležitosti k růstu ve společenství.
“Jsme si dobře vědomi, že minulost nelze změnit. Po padesáti letech ekumenického dialogu mezi katolíky a protestanty je však dnes možné vykonat očistu paměti, která nespočívá v provedení neuskutečnitelné korekce toho, co se přihodilo před pěti sty lety, nýbrž v „převyprávění těchto dějin jiným způsobem“ (Od konfliktu ke společenství, 17.6.2013,16) beze stop oné zášti za utrpěné rány, která deformuje pohled jedněch na druhé.“.
Citoval papež z dokumentu Lutersko-katolické komise pro podporu jednoty, nazvaného „Od konfliktu ke společenství. V závěru své promluvy Svatý otec vyzval k překonání předsudků vůči těm, kteří svou víru vyznávají jiným jazykem a s jinými akcenty, ke vzájemnému odpuštění vin, spáchaných našimi otci, a ke společné prosbě k Bohu o dar smíření a jednoty.
Za heretickým vysvětlením o tom, co chce Duch svatý, máme čekat už i svévolně připravenou a záhy nastolenou ekumenu, zahrnující brzké společné sdílení svátosti oltářní s protestanty, včetně hlubokých omluv luteránům za naše Magisterium, které Luthera a jeho zkázonosné hnutí jednoznačně odsoudilo?