Proč moje čtyřletá dcera nenosí trička na ramínka
Melanie Pritchard
Moje čtyřletá dcera Ella dostala od někoho z příbuzenstva k Vánocům panenku v nadýchané růžové sukénce, tílku s tenkými, „špagetovými“ ramínky a svetříku. K jejímu ohromnému překvapení bylo pod stromečkem i stejné oblečení, jaké měla na sobě panenka, v Ellině velikosti. Okamžitě se do něj oblékla, aby vypadaly stejně. Říkám jim „dvojčátka“, protože dcerka se snažila nosit stejné oblečení jako její panenka ještě několik dnů po Vánocích.
I když se mi panenčino a dceřino oblečení jako takové líbí, nedovoluji jí ani jejím panenkám nosit trička na ramínka, pokud si přes něj neobléknou ještě něco. Někomu se může zdát, že přeháním, nebo mě může považovat za puritánku, ale to, oč jde, je náskok ve výchově. Dobře vím, jak fungují vztahy mezi rodiči a jejich dospívajícími dcerami. Protože s dospívajícími a jejich rodiči mluvím už patnáct let, důkladně jsem poznala vyčerpávající a nelítostné bitvy, které rodiče svádí s dcerami v tomto věku a jejich šatníkem. Jedna z těchto bitev se vede o tílka se špagetovými ramínky, která se nosí, aniž by je něco zakrývalo. Připouštím, že když se moje čtyřletá pokouší vzít si takové tílko na sebe, nevypadá neslušně. Stále se jí daří vypadat nevinně a důstojně. Proč jí tedy nedovolím, aby tento druh oblečení nosila, když jsou jí teprve čtyři? Protože bitvu, kterou na toto téma jednou nevyhnutelně vybojujeme, bude mnohem snazší vyhrát, když se standard nikdy nezmění. Totéž platí pro dvoudílné plavky a další oblečení, které v ženštější fázi jejího života nebude chránit její důstojnost a tajemství.
I když je zima, venku je chladno a jí jsou teprve čtyři, Ella už sonduje terén. Poprosila mě, aby si mohla vzít tílko bez svetru. Pokusila se mě obejít a zeptala se tatínka a babičky, jestli může. Je vážně docela zábavné sledovat, jak je někdy už docela dobře možné představit si ji jako puberťačku. Posadila jsem si ji k sobě a řekla: „Ello, tílko na ramínka nosíme, jen když přes něj máme svetřík, protože jsme krásné a samotné tílko nechrání naše ohromné tajemství. Maminka ho nenosí, když nemá něco přes něj, a nesmíš ho nosit ani ty, ani teď, ani až budeš starší.“ Ještě trochu jsme si o tom popovídaly a ona řekla: „Dobře, mami, chci chránit svoje tajemství, tak budu nosit svetr.“ Žádné slzy, žádný boj, jen nevinné pochopení a respekt k mamince. Jak vím, že to pochopila?
Pár dnů na to jsme spolu byly v místní restauraci v centru města. Seděly jsme u stolu a čekaly na jídlo. Ella mě zatahala za rukáv, abych se k ní naklonila, a ukázala na servírku s velmi ženskou postavou. Měla na sobě tílko s úzkými ramínky, které se jí vyhrnovalo, odhalovalo břicho a zdůrazňovalo její velká ňadra. Ella mi zašeptala do ucha: „Mami, ta paní své tajemství nechrání. Má tílko na ramínka a to není slušné.“
Ella to viděla sama. I ve čtyřech letech to pochopila. V hlase jí zaznělo odsouzení, a tak jsem jí mírně vysvětlila: „Ello, nemůžeme ji soudit nebo o ní po straně mluvit. Možná o svém krásném tajemství neví a neví, proč by si ho měla chránit. Místo toho bychom se měly pomodlit, aby jí to Bůh ukázal, aby poznala, že na ní záleží.“ Ella byla s mou odpovědí spokojená a souhlasila, že se za ni pomodlíme.
Znám důsledky, které neslušné oblékání může mít na sebeúctu a rozhodování mladé dívky. Nešťastně a v slzách mi vyprávěly příběhy o zlomených srdcích a bolesti. Nesoudím ženy, které se neslušně oblékají; znám je až příliš dobře. Kdysi jsem byla jedna z nich. Trpím kvůli nim. Nemůžu mluvit za každou neslušně oblečenou ženu, ale tisíce z nich, s nimiž jsem se setkala, mi s neskrývanou upřímností prozradily, že se tak oblékaly ne proto, že se jim to líbilo nebo to bylo v módě, ale protože si tím získávaly pozornost. Stejně jako většina z nás chtěly cítit, že na nich záleží, a toužily po pocitu, že jsou milovány. Přestože to znamenalo, že udělají něco, co je v rozporu s nejhlubší touhou jejich srdce, byly ochotny odhodit své normy kvůli naději, že po nich někdo zatouží, i kdyby ne na dlouho. Také ale prozrazovaly, že i když pocit, že jsou žádoucí a v centru pozornosti, bylo v té chvíli pěkné, pokazilo se to, když si uvědomily, že člověka, o jehož pozornost usilovaly, vůbec nezajímá, jaké ve skutečnosti jsou.
Nechci Ellu omezovat, ale osvobodit. Povedeme-li další hovor o špagetových ramínkách, až bude v pubertě, myslím, že nebude dlouhý. Nebudu muset vysvětlovat, proč je slušné oblékání důležité nebo proč jí tílka s ramínky a podobně najednou zakazuji. Návyk na ctnost bude mít vybudovaný od doby, kdy jí byly čtyři. Pod mým dohledem se bude cvičit v cudnosti po celá léta.
Podle mého názoru vedou mnozí rodiče vyčerpávající války o oblékání s pubertálními dcerami proto, že po nich najednou chtějí něco nového, něco, co nedělaly, a návyk na ctnost cudnosti si proto nevypěstovaly. Jako všechny ctnosti, i ona sílí, když se v ní cvičíme.
Setkávám se s mnoha rodiči, kteří svým dcerám dovolili nosit úzká ramínka, přiléhavá tílka, legíny jako kalhoty, dvoudílné plavky a podobné oblečení, když byly malé a jejich postava se dosud nerýsovala. Pak ovšem zjistili, že nastává čas, kdy si připadají nesmírně nesví při pohledu na to, že tak na veřejnosti chodí jejich krásné, nevinné, ženské dospívající dcery. Nejvíce si mi stěžují otcové. Znají dospívající chlapce; každý z nich kdysi takovým chlapcem byl. Trnou nad způsobem, jak se jejich dcery oblékají, ale je to příliš velký boj, a tak často ustupují a nechají dívky nosit, co chtějí.
Všem dospívajícím dívkám, jež jejich rodiče zaskočí novými pravidly cudnosti, o nichž nikdy předtím neslyšely a nemají ponětí, proč je to důležité, bych ráda řekla, že s nimi cítím. Celý svůj dosavadní život jste si myslely, že je fajn oblékat se do šatů, které se teď náhle omezují nebo považují za nevhodné. I když to má dobrý důvod a smyslem je vás chránit, umím si představit, že to je matoucí, když si vzpomenete, že jste to oblečení, které vám koupili rodiče a v němž jste se cítily pohodlně, léta nosily. Musí být těžké zjistit, že se tak najednou oblékat nesmíte. I když s vámi nesouhlasím, chápu, proč se snažíte s rodiči bojovat – mate vás to. Ač to pro některé z vás může být novinka, úkolem rodičů je vás chránit, a cudnost chrání vaši čistotu a důstojnost. Chrání vás, aby na vás něčí oči nezíraly jako na předmět žádostivosti. Nabízí vám svobodu. Chráníte-li si své krásné tajemství, říkáte tím druhým lidem, že chcete, aby si vás všímali kvůli tomu, kým jste v celé své osobnosti: tělo, mysl, srdce i duše. To vyžaduje, aby si všimli neopakovatelného, nenahraditelného člověka, jímž jste. Osvobozuje vás to od využívání a od toho, aby se na vás pohlíželo jako na věc, protože takové chování nepromlouvá k nejhlubším touhám vašich ženských srdcí. Osvobozuje vás to k tomu, aby vám někdo věnoval pozornost a miloval vás správně.
Jak už jsem se zmínila, měla jsem možnost nahlédnout do vztahů dospívajících dívek a jejich rodičů. Mnoho let jsem měla příležitost poslouchat, když si mi mladé dívky vylévaly srdce. Velká část mých představ o rodičovství pochází z této perspektivy, a proto se snažím pomáhat svým dětem, aby si vybudovaly dobré návyky, neboť vidím mnohá nebezpečí, která je čekají. Tleskám všem rodičům za snahu pomoci svým dcerám jakéhokoli věku objevit ctnost cudnosti.
Jako rodič dělám mnoho chyb a mnohokrát denně se v něčem poučím. Být rodičem vede k pokoře. Mám pocit, že vím, jak v dětech rozvíjet ctnost, protože se tím profesionálně zabývám celý život, ale v mnoha oblastech rodičovství jsou mé znalosti slabé a cítím, že selhávám. Nicméně se nevzdávám. Mám heslo, které mi pomáhá přehodnocovat mé výchovné cíle: „Nikdy není pozdě na nápravu.“
Jsou oblasti, které jsem nechala uklouznout, a výsledkem je, že moje děti získaly špatné návyky. Někdy by bylo snazší nechat je prostě sklouzávat dál, protože změnit jejich chování bude neobyčejně obtížné a časově náročné. Musím si neustále připomínat, že můj manžel a já jsme ti, kdo má na naše děti největší vliv. Máme možnost ovlivnit jejich charakter a celoživotní návyky, které si vybudují. Když vidím oblasti, kde jsem nebyla nejlepší matkou, snažím se dát je do pořádku. V těchto případech bylo někdy obtížné, aby děti pochopily, že se něco mění, ale vždycky stálo za to vidět, jak roste jejich charakter, motivace i ctnost.
Jste-li rodiče a nepovedlo se vám pomoci dětem získat návyky cudnosti, ctnosti nebo charakternosti, vězte, že nejste sami. Nevzdávejte se. Dnes je nový den. NIKDY není pozdě na nápravu. Snad vy i já najdeme sílu a rozhodnost pro své výchovné cíle a nikdy nezapomeneme, že to my máme na své děti největší vliv.
Překlad Lucie Cekotová
https://www.lifesitenews.com/blogs/why-i-dont-let-my-4-year-old-daughter-wear-spaghetti-straps
Př 30, 10 – 31
Krásný příklad manipulace. Paní svou dceru ve skutečnosti učí, že je v pořádku dívat se na člověka jen jako na sexuální objekt podle toho, kolik toho má na sobě. Vyzrálý člověk se dívá na druhého jako na plnohodnotnou lidskou bytost a to i tehdy, kdyby byl ten druhý úplně nahý. Nahota neznamená nutně sexuálno.
Ovšem nahota na veřejnosti je velkou necudností. Paní nedělá nic jiného, než že svoji dceru učí slušně se oblékat. Vyzrálý člověk se skutečně dívá na druhého jako na plnohodnotnou lidskou bytost (marně hledám v článku doklad toho, že by to autorka cítila jinak), ovšem to nic nemění na tom, že vyzrálá a slušně vychovaná žena se slušně a cudně obléká!
Co je to slušně a cudně se oblékat? Každý má tu definici jinde! Nahota na veřejnosti je vpodstatě jen nezvyk. Ne že bych chtěla, abychom chodili nazí, ale kdyby někteří lidé tak chodili, nepobuřovalo by mě to, bylo by mi to jedno. O tom, jestli si člověk „chrání svoje tajemství“ nerozhoduje on svým oblečením, ale já svou volbou pohledu na něj.
Nesmysl.
Proč?
„Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.“ Mk 7,15
Jsou podle Vás obrazy v Sixtinské kapli, nebo třeba socha Davida nemravné?
Ano
Proč jsou obrazy v sixtinské kapli nemravné?
To myslíte vážně? Jestli ano, tak jsme dva, já mám taky ten dojem.
U Davida je věc jasná. V Sixtinské kapli bych měl těch důvodů k nelibosti i víc, ale já zřejmě umění nerozumím, to tady nebudeme rozebírat 🙂
V článku mě ale zarazila ta nevhodnost dvojdílných plavek. Fakt?
To mě nikdy nenapadlo, nebožku manželku zřejmě taky ne.
Jak by mohly jít dvoudílné plavky dohromady s minimálními požadavky popsanými zde http://www.duseahvezdy.cz/2017/02/02/proc-moje-ctyrleta-dcera-nenosi-tricka-na-raminka/#comment-60402 ?
Renesance budovala kult lidského těla, odvrátila se od Boha k člověku a později dokonce k pohanské inspiraci. Opravdu si nemyslím, že by měla být něčím, co lze uvádět jako příklad vhodný k následování.
Jistě zmíníte kojící Madony, ale i zde se umělec snažil o co nejcudnější zachycení.
Svatému Janu Pavlu II. Michelangelovy obrazy v Sixtinské kapli nepřipadaly nemravné,při jejich restaurování se zasloužil o to, aby byly obnoveny v původní podobě. Takže Vám ale opravdu, vážně nerozumím!
Obrazy v Sixtinské kapli nemravné rozhodně nejsou, to je názor jen nějakých přemrštěných asketů. A co se týče JPII, tak ten také není svatý. Je jen svatořečený bez řádného katolického procesu.
Ne.
Ano.
Pokud snad někdo opravdu neví, co to je „slušně a cudně se oblékat“, tady je možný návod: http://www.catholic.org/featured/headline.php?ID=647&page=1
Možná by to stálo i za překlad.
Ad věřímposvém: Bůh vložil do člověka stud. Je to ochrana intimity toho, co je určeno pouze jedinému člověku, tj. tomu, koho si jednou vyvolím za životního partnera ve svátosti manželství. Nerespektovat přirozený požadavek studu je objektivně těžký hřích. Když říkáte, že by vás nepobuřovalo, kdyby lidé „chodili nazí“, tak tím nejenže schvalujete hříšné jednání (spoluúčast na cizím hříchu), ale sama se byste se též vystavila pokušení proti mravní čistotě, neboť nahota druhé pohlaví eroticky dráždí, vaše poznámka o „volbě pohledu na něj“ je naivní, neříkejte, že pohled na nahého „mladého krasavce“ by vás nevzrušil – a pokud ne vás, tak určitě velké množství jiných.
Je možné, že by Vás to „nepobuřovalo“, ale upřímně – moc tomu nevěřím.. A už v Genesi četeme, že Adam s Evou po prvotním hříchu poznali že jsou „nazí“ a že není něco v pořádku – nejde tedy jen o nějaký „nezvyk“. A následek dědičného hříchu je mimo jiné i problém s nahotou a cudností a také naše spoluzodpovědnost za to, jak naše chování a jednání (tudíž i oblékání) působí na Vámi zmiňovanou „volbu pohledu“ druhých. Takže i kdyby Vám opravdu nevadilo jak chodí druzí (ne)oblečeni, tak to vůbec neznamená, že je jejich (ne)oblečení v pořádku. A také si možná neuvědomujete, že – jak zmiňuje autorka článku – pohled (dospívajících, ale nejen těch..) mužů na ženu je psychologicky velmi odlišný od pohledu ženy na muže.
Pozoruhodná polemika. Jen jsem si ve společnosti nějak nepovšiml, že by se lidé chovali tak, jak popisujete. Ba naopak – každý chce vědět o každém všechno a takto získané informace proti němu zneužívat. Bohužel – obecně platné.
Takže si myslíte, že podstatou každého člověka je zlomyslná drbna? Jádro člověka je dobro, protože je stvořen podle obrazu Božího, a Bůh je dobrý. I přes špatné zkušenosti bysme měli věřit v dobro v každém člověku. S vaším přístupem by za chvíli nevěřil nikdo nikomu:-(
Slyšela jste někdy o dědičném hříchu?
Ne, neslyšela. Věří totiž ‚po svém‘.
Samozřejmě, že slyšela a je to pěkný nesmysl.
Aha, tak to už je pak jasné…
Žijete snad na Marsu? Vždyť dnes přece nikdo nikomu nevěří. A především Bohu ne. Můj přístup se ovíjí od životních zkušeností, nikoli od teoretizování na internetu. (((-.
Když už čtete něco o „obrazu Božím“, dočtete to, prosím vás, pořádně do konce. Dál je psáno o osudovém neuposlechnutí Boha člověkem a od té doby je celé tvorstvo porušené.
Chápu vaši podporu nudismu, ale ten stojí mimo Boží církev.
Dokud budete své chování k lidem zakládat na svých minulých zkušenostech, které jsou špatné, budou vám jen přibývat další špatné zkušenosti a zůstanete cynikem. Já se snažím chovat podle svého nejlepšího ideálu, ne podle dosavadních zkušeností, jinak bych nedosáhla žádného zlepšení. Cítím z vašich textů zklamání z lidí a tak nějak ze života. Píšete, že lidé nevěří nikomu, ani Bohu ne, to platí i pro vás? (to je velká škoda, ne?:-()
Ta nevěra v Boha platí především na vás. Z mých komentářů není cítit zklamání, ale aktuální realita běžného života, kterou nezmění ani vámi podporovaný nudismus. Na rozdíl od vás nežiji na Marsu, ale oběma nohama pevně na Zemi. Zatím.
Tak když to takhle chcete…Ale o mé víře v Boha nevíte nic, tak nesuďte.
Vím o vaší víře v nudismus a o atakování katolické víry. A to mi úplně stačí. Kdo věří v Boha, nejedná proti Němu jako vy.
Padre Pio řekl jedné takové ženě s krátkými rukávy, že kdyby jí uřezal ruce pilou, bude to nic proti tomu co zakusí za věčné tresty.
Ano, klidně si věřte po svém, ale pak se nedivte.
Jestli skutečně řekl něco takového, tak je to příklad toho, že i světec může občas plácat blbosti. Strašit ženu, která chodí v létě v Itálii v krátkém rukávu, pekelnými mukami a přitom mluvit o spravedlivém a milosrdném Bohu, je směšné.
Taky jsem zmíněný výrok sv. Pia četl. Avšak v poněkud jiné verzi. Nebylo tam nic o věčných trestech pekelných. Mluvil o trestu v očistci.
Máte pravdu, hotový extremismus:
„Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života zmrzačen, než abys šel s oběma rukama do pekla, do ohně neuhasitelného.
kde červ jejich neumírá a oheň nehasne
A svádí-li tě k hříchu noha, utni ji; lépe je pro tebe, vejdeš-li do života chromý, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.
kde červ jejich neumírá a oheň nehasne
jestliže tě svádí oko, vyloupni je; lépe je pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla,
kde ‚jejich červ neumírá a oheň nehasne‘.
Problém je, že Vy to podáváte tak, že pokud se Vám Vaše oči zakoukají cizí ženě do výstřihu, si nechcete vyloupnout oko, ale chcete ukazovat prstem na ženu a hubovat ji, že je to její vina.
Pane Kohoutku, ale já přece reaguji na reakci, jež se týká padre Pia.
Pokud rozeberu vaši reakci, nelze v ní nevidět záměnu příčiny a následku. Ale to je u relativistů docela častá chyba.
V pekle jste ještě zatím nebyl a porovnáváte s ním letní horko. Tak kdo potom plácá blbosti…
Myšleno pochopitelně do kostela.
Vy, relativisté, se v životě hodně nasmějete, viďte?
Tak smích je zdravý, to všichni víme, že.
…jak který…
Čteme v Knize Genesis, že po svém stvoření „oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.“ Poté, co zhřešili, když pojedli zakázané ovoce ze stromu života, „oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Adam se dokonce ukryl uprostřed stromoví v zahradě, protože poznal, že je nahý. (Gen.3.10) Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.“ „Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je.“
Paní, která věříposvém, se stylizuje v někoho, kdo nepojedl ono zakázané ovoce… Budiž, ale civilizace je už o nějaký krok vyspělejší, pokud se nemýlím.
Věříposvém, ale její víra se zdá mít styčné plochy s vírou adamitskou. Není to zřejmě poprvé, kdo u nás něco podobného hlásal.
Milý pane, Bible je umělecké dílo, literární a historický skvost. Je nutné k ní i tímto stylem přistupovat. Pokud čteme umělecký text, je třeba se naučit znát lingvistické styly jednotlivých autorů. Vy zde, Bohužel, prezentujete poměrně častý a zároveň nebezpečný fundamentalistický přístup chápání. Nahota v knize Genesis sama o sobě nic hříšného není, je jen symbolem toho, že Bůh vidí prvotní hřích (popírání své závislost na Stvořiteli). Stud je zde ne kvůli fyzické nahotě, nýbrž pro znalost vlastní hříšnosti.
Už je to 33 let, kdy jsem byl jako dítě s rodiči v Chorvatsku .. bydleli jsme u jeptišek v domě, část pronajímaly turistům .. našli jsme je náhodiu a bylo to moc prima. Taková rodinná atmosféra. V hábitech chodily jen v neděli, přes týden běžně v civilu.
Asi třetí den se nás ptaly, kam že se to chodíme koupat .. naši se trochu ošívali, ale pak šli s pravdou ven .. no na nudu za vesnici (byl tam u potoka i zdroj léčivého bahna) … rozesmály se .. my tam chodíme taky!!
Myslím, že neexistuje necudné oblečení – ani když vůbec žádné není.
Smutné vysvědčení o Vás i o nich.
To mi připomíná film Četník a mimozemšťané z r. 1978. To ale měla „matka představená“ na sobě na pláži ještě jednodílné plavky. První krok k „přiblížení se světu“ (cit. z filmu) s nudisty? Nepochybě.
ad „Myslím, že neexistuje necudné oblečení – ani když vůbec žádné není.“
Gen 3, 21
Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je. (Tedy neřekl jim, že i když jsou nazí, mají cudný oděv, že ne?)
Myslet, přemýšlet či rozjímat má člověk rozhodně a především nad Božím Slovem, které slyší ve Mši Svaté aby došel věčné spásy. Teprve na tomto základě může správně postavit svůj další život a své myšlení.
To krapet přibližuje jistá medjugorská „tajemství“, vázající se k osobám počátku medjugorských událostí … znalí vědí, a modlí se , zbytek se jistě může modlit také – za ty dotyčné osoby …
Výtečně!
Už jsem se začal bát, že se tu neobjeví žádný obhájce adamitů. Inu, modernism je skutečně snůškou všech herezí.
Čím to je, že zrovna na sektu adamitů jsem si taky vzpomněla? 😉
Je docela tristní, když vidím jak se oblékají dcery známých, kteří za dob reálného socialismu každodenně vydávali svědectví o své víře. Kdysi jsem takové jedné doporučil, ať příště přijde rovnou v plavkách.
Nedovedete si představit to pozdvižení! Farní informační služba (FIS) to hned za čerstva donesla panu faráři a šel jsem na kobereček. Co bylo proti tomuto provinění třeba vysypání Těla Kristova mimořádným udělovatelem? To se vlastně nic nestalo, ale plavky se řešily snad až na farní radě…
Pani Melanie v článku ukázala krásny príklad zodpovedného rodiča, ktorý miluje svoju dcérku. Povzbudzujem ju v tejto zodpovednosti a žehnám tejto starostlivej láske. +
Paní Kataríno, konečně jste alespoň vy pochopila snahu dobré matky a její starostlivost o duši a základní slušnost její dcery. Kdyby bylo více takovýchto matek, určitě by nebyla nutná ani diskuse na toto téma a po ulicích by chodilo více slušně a cudně oděných dívek i žen. Ale jelikož se v dnešní době zaměňuje pravda se lží a dobro se zlem, není divu, že tolik lidí váhá a diskutuje o tom, co je vlastně správné a co nikoliv. Velmi pěkně se o tom zmínil v této diskusi Dr. Radomír Malý 3. 2. 2017 (11:52).
„Ella mi zašeptala do ucha: „Mami, ta paní své tajemství nechrání. Má tílko na ramínka a to není slušné.“
Ella to viděla sama. I ve čtyřech letech to pochopila.“
Kromě toho, že mi argumentace článku silně připomíná argumentaci muslimů v diskusích o hidžábu a zahalování obecně (také tvrdí, že svými „závoji“ chrání své „ženství, „ženské tajemství“), mi dost vadí manipulativnost onoho prohlášení výše. Ve smyslu: to co zde uvádím je pravda, i dítě to pozná. Protože z toho textu spíš plyne (a je to pro dětské chování typičtější reakce, byť čistě teoreticky není vyloučeno, že je to skutečně čistě dceřin závěr), že jen opakuje, to co jí maminka předkládá. Ne proto, že je schopna ono „dobro“ rozpoznat, ale proto, že má maminku ráda a nedovede si představit, že by se mohla mýlit.
Obecně nejsem přívrženkyně holých pupíků a kalhotek lezoucích z gatí, ale problém s těmito „strážci ženských tajemství“ je v tom, kdo učí míru, co už je neslušné a co „jen“ neestetické. Zrovna špagetová ramínka bych do ranku neslušných nezařadila. Do chrámu bych s nimi nešla, ale na běžnou procházku v letním vedru…
Minimální standardy slušného oblékání jsou poměrně jasné: sukně či volné kalhoty minimálně pod kolena, (nepřiléhavě) zahalený trup a ramena, žádné „odvážné“ výstřihy a rozparky…
A to platí jen pro ženy nebo i pro muže?
„Řehole“ našeho Třetího řádu definuje slušné oblékání jak pro ženy, tak pro muže – členy Řádu.
Ano (mutatis mutandis pro mužské oblečení a jeho specifika).
A kdy bude dán standard, jak se tvářit, jaká má být délka vlasů…. Docela mi tohle Vaše prohlášení připomíná „standardy“ doby, kdy bylo stadardem nevěřit v Boha!!
Pokud Vám křesťanské standardy slušného oblékání, jak je běžně definují církevní brožurky ohledně slušného oblečení do kostela, připomínají něco takového, měl byste ze sebou něco začít dělat. Ten problém je ve Vás.
Tak to jsme si nerozuměli – co se odění do kotela týče, tak to je jasné a v takovém případě jsou tyto normy zcela v pořádku!!
Mhm, a mimo kostel se tedy slušně oblékat nemusíme? Nebo jak to myslíte?
Mimo kostel nejsou například kraťasy neslušné.
Mimi kostel kratasy samozrejme neslusne resp pohorslive jsou. Pro zopakovani Afrika v has, velmi dporucuji tento clanek. Opet se blizi obdobi, kdy se zeny budou oblekat jak stetky. Uz mne to unavuje, ale pro natvrdle: stehna, prdel, prsa, bricho a dalsi until I partie sluny clovek zakryva.
To ovšem neplatí pro děvčata, které je mají zaříznuté až kdesi, že ne?
Omlouvám se za ty překlepy. Dělá to mobil, doplňuje tam blbosti, ale i tak je to srozumitelné snad. http://www.stjoseph.cz/afrika-v-nas/
No plavat v obleku opravdu nechodím 🙂 …a než mě tu někdo napadne, zamyslete se nad tím, že leccos může být i vtip…
Jak kalhoty??? Vždyť kvůli nim upálili Johanku z Arku!
Ano, jeden prodejný biskup pod směšnou záminkou kalhot upálil sv. Janu z Arku. Máte pocit, že je to příklad hodný následování? Pokud jsou ty kalhoty volné, nepřijdou mi jako nějak zásadní problém, byť by sukně většinou byla lepší…
Proč jste smazal mé příspěvky k tématu? Nebyly v něm žádné vulgarity a používaly jen veřejné fotografie. To není příliš seriozní diskuse.
Protože dané fotky nebyl v žádném případě určeny k účelu, pro něž jste je použila, pročež by se osoby na nich mohly oprávněně cítit dotčené… Tím spíše, že Vaše výtky nebyly zrovna opodstatněné…
Je zaujímavé, že proti hodnotám, ktorých sa článok dotýka, sa postavili ženy. 🙂 To len ako drobný sociologický postreh.
Článok sa mi páči. Autorka ide po stopách Panny Márie – Matka Božia by si na seba nedala nič, čo by jej nezakrývalo ruky a nohy – a nie je v tom nič musilmského, ako jedna z protestujúcich píše. Teda nie je to autorka, ktorá určuje, čo je cudné a čo nie, je to Boh. Vyjadrením je aj „outfit“ Panny Márie, ktorá bola Bohu z nás ľudí najbližšie.
Úžasný je podľa mňa spôsob, akým podstatu obliekania Elle vysvetľuje, KEDY jej o tom hovorí a ako sa vyjadruje o panej v reštaurácii. Kiež by všetky dcéry mali takéto matky! emyslím, že autorka je bez chýb, ako aj sama píše, ale túto problematiku zvláda nádherne.
Autorka má úžasný prístup, cit Ducha Svätého a odvahu o tom napísať.
Ďakujem!
Proti článku se postavily především ženy snad proto, že takové chování omezuje hlavně jejich svobodu.
Jak kdo se z žen postavil proti článku. Já s ním bez problémů souhlasím.
Zdravé ženy určitě ne. Leda tak ještě feministky apod. Nenechte se vysmát. (((-.
Proti článku se nestavím, ale jistě bych z něho nevyvozovala nějaké závěry pro výchovu vlastní dcery. Čtyřletému dítěti není nutno podle mě zatěžovat hlavu problémy dospělých, moje matka to dělala a nemyslím, že její výchova byla správná. Své dospívající dceři jsem svého času dovolila, aby se malovala, pak ji to omrzelo a maluje se jen při zvláštních příležitostech, Stejné je to s oblékáním, míru vkusu musí každá žena najít sama, nelze to přikázat, vyvolá to opačný efekt.Nejlepší je být dobrým příkladem svým dětem. Nemluvím samozřejmě o oblékání při návštěvě chrámu Páně, tam vždy posuzuji vhodnost oblečení svých dětí, a i jindy se snažím, aby samy přemýšlely nad vhodností svého oblečení. Je to lepší, než přikazovat. Je třeba se naučit svobodně rozhodovat s respektem k autoritě Boží.
Článek je zajímavý, ale nemyslím, že by byl nějak zvlášť objevný. Jistěže děti v útlém věku přejímají naše normy, v pubertě třeba projdou určitou revoltou, ale věřím, že výchova k zachovávání norem v nich zůstane; a dobrou výchovou je vlastní příklad rodičů.
Rozumím tomu, co chce říci paní Ema výše – myslím, že čtyřleté dítě spíše opakuje, co slyšelo od maminky, která je pro něj hlavní autoritou, než že by bylo možné hovořit o pochopení v pravém slova smyslu.
Osobně bych to v tomto věku asi nekomplikovala nějakým tajemstvím, protože nevím, zda to může dítě pochopit, ale jednoduše se omezuji na to, že některé typy oblékání nejsou slušné, typicky ty leginy, lezoucí špeky z příliš krátkých triček a podobně – není to ani vkusné, ani hezké, nevidím na tom nic pozitivního. Myslím, že když si dítě na tyto standardy postupně zvykne, ani mu později nepřijde přirozené je překračovat.
Mimochodem, za ještě důležitější pokládám zdůraznit dětem naprostou nevhodnost trvalých úprav zevnějšku, typu tetování, protože oblečení lze přece jen změnit, ale tetování je celoživotní a přitom je to v mých očích mimořádně nevkusná záležitost.
Sv. Ján Mária Vianney, t. j. arský farár, v jednej zo svojich kázní, venovaných nečistote, hovorí:
Nemravnosť a preháňanie v obliekaní tiež vedú k tomu odpornému hriechu. Prázdnota, ktorá sa prejavuje v spôsobe obliekania, veľmi často sa stáva príčinou nečistých pohľadov, nečistých myšlienok a dvojznačných, oplzlých rozhovorov. Ak by si čo len trochu chcel pochopiť zlo, ktoré z toho vyplýva, tak musíš prinajmenšom na chvíľu padnúť na kolená pred krížom – padnúť tak, akoby si vlastne v tej chvíli mal byť súdený naveky. „Sveta znalí“ ľudia sú prameňom nečistoty a vražedným jedom pre tých, ktorí nemajú dostatočnú silu do boja s príležitosťami, ktoré sa im naskytujú. Pohoršujúci majú často veľmi vyzývajúcu tvár a smelý pohľad. Z ich správania hneď možno poznať, že sú otrávení nečistotou a pokúšajú sa nakaziť smrteľnou chorobou tých, ktorí pozerajú na nich bez patričnej ostražitosti. Uvážte, koľko zhnitých sŕdc sa túla po svete – sŕdc spaľovaných žiadostivosťou, sŕdc ktoré sú ako horiaci snop slamy?! Ak ste pochopili, akým veľkým zlom je nečistota a koľkými spôsobmi sa možno dopustiť tohto hriechu, tak proste dobrého Boha, aby vás naplnil svätou bázňou a uchránil vás od týchto ošklivých pádov.
Ten boj z dospievajúcou dcérou ohľadne obliekania bude a podľa mňa bude oveľa, oveľa ťažší. Myslim že teraz 4 ročná dcéra sa v 15 tich rokoch vzburi. Teraz je to ľahké zmanipulovať dcéru a aj argumenty ktoré pri vysvetľovaní vie dať dobre, a dcéra to chápe, lebo mamička, je mamička a chce jej iba dobre. Ale v puberte…. Zakázané ovocie chuti najlepšie. A spolužiačky budú oblečené úplne inak ako ona, budú IN, a ona… buď sa bude hanbiť za to ze si nemôže dať minisuknu a oblečenie ako kamarátky, spolužiačky, a tie sa jej budú posmievat, alebo sa nebude z mamou baviť a oblečie si vo bude chcieť. Iba ak by nepúšťala dcéru nikam z domu. Myslim ze teraz dobrý úmysel nemusí až tak dobre skončiť. Ale držím palce
Ona nemanipuluje, ale vychovává…
Tak, poprvé. 15 rokov a niečo viac, je už pomaly vek na vydaj, takže to už nie je vec rodičov a bratov, ale vec manžela, už pomaly v týchto časoch. A osobne pochybujem, že niektorý muž bude svoju manželku viesť k tákému spôsobu obliekania.
…hm…koukám, že buď je to věc rodičů, bratrů nebo manžela, ale nikdy té dívky/ženy. Kde je její svoboda??
Odkdy se čtyřleté děti vychovávají samy ve vlastní svobodě? Žeby vaše životní zkušenost? (((((-.
Od které doby úplně přesně vám napsat nemohu, protože to není pevný bod, probíhá to po celém světě už několik desetiletí, naštěstí i v ČR, článek např. zde: http://www.svobodauceni.cz/clanek/duverujici-rodicovstvi-3, doporučuji prostudovat tuto stránku. Moje osobní zkušenost to bohužel není, kéž by byla, vyhnula bych se mnoha problémům.
Však podle toho to taky v ČR i jinde vypadá – anarchie na postupu. Ale všeho dočasu, jen Pán Bůh navěky.
Napadlo vás, ze existuji svobodne zvolené skutky, které svobodu ohrožují a nici? Svoboda oblékat se jako devka je normálním tupym plutim s modou, tímto vynálezem ďábla a židů. Vyzaduje to znacnou odvahu postavit se dnesnim trendym a to pomaha svobodu posilovat.
Móda že je vynález ďábla a židů??? To snad nemyslíte váížně! Musím zmínit i ty Židy – nechápu, co se o ně tak otíráte, vždyť Pán Ježíš a Panna Maria také byli Židé. Ale teď jde o tu módu: to snad mám chodit v nějakém beztvarém hábitu nebo rovnou v pytli???
Mimochodem: špagetová ramínka nosím bez bolerka jen pod slunečníkem na terase kavárny a tak podobně.
Móda je mravně nelišná – to je výrok jednoho z papežů, myslím, že Pia XI.
Móda možná, její výstupy ne…
Psal jsem zidu s malym pismenem.
A kde je prâvo bratov, otcov a manželov? Ak je žena slobodná, má poručníka otca a bratov, ak tí nie sú, tak strýka a bratrancov z otcovej strany. Ak je vydatatá, poručníkom je manžel. Ak zomrel, poručníkmi sú synovia, mužov otec alebo zosnulého muža bratia. Niet ženy bez poručníka. Rešpektujme práva bratov, otcov, manželov, ich bratov, bratrancov a strýkov. Ak sa dievča sa dievča naučí ctiť bratov, bratrancov, otca, strýka, bude z nej i dobrá manželka, s najväčšou pravdepodobnosťou. Nie?
A kde je prâvo bratov, otcov a manželov? — právo na co?? Na ovládání ženy? Takové právo NEEXISTUJE. Kde jste tyhle žvásty, proboha, vzal? To vám někdo natloukl do hlavy v dětství, nebo jak se vám to přihodilo? Vy jste snad muslim.
V prirodzenom poriadku vecí existuje hierarchia. Pre mladých mužov je dobre, ak sa im zverí s dóverou zodpovednosť, ak sa naučia viesť, postarať sa o druhého. Už rodina v mladosti je zárodkom vzťahov a fungovania vo vlastnej rodine. Čo sa vám vlastne tak veľmi nepozdáva?
Velmi se mi nepozdává vaše totální nadřazenost ženám. Vy o nich mluvíte jako o předmětech bez vůle, ne jako o lidech.
Žena – pokud chce dosáhnout věčné spásy – má právo žít podle pravidel, které dal lidem Bůh a mezi tato pravidla patří podřízenost svému manželovi. Ty své výklady si zastrčte – jistě víte kam. Tady je katolický web, divím se, že vás to tu ještě někdo nechává plenit. Jděte si na ty své bohapusté weby a nám nechte svobodu (kterou se tu pořád ohzáníte) žít vírou, bez které by už dávno nebyl život na této zemi.
Verímposvém, samozrejme, že nehovorím o ženâch ako o veciach, práve naopak. Čiže to mi podsúvate.
Věřímposvém zachovejte klid.Máte stejnou svobodnou vůli jako nino nebo Tomáš, jen je potřeba ji správně používat. Bůh nám ji dal proto, ne abychom si věřili po svém, jak se nám líbí, ale abychom přijali pravdu, kterou nám o sobě sdělil, abychom se snažili ji stále lépe poznávat a podle ní směřovat svůj život. Pánové, co tady píšou, se o to snaží a od Vás to taky očekávají.Ale jestli nechcete, tak nemusíte, je to Vaše volba.
Nemohu se zbavit dojmu, že teď jste promluvil jako pravý muslim. Do patnácti budou dívce nařizovat (nejen), jak se má oblékat, rodiče a dokonce bratři (!), v patnácti provdat a až do smrti ji bude mistrovat manžel…
Nino píše jako dobrý katolík a muž, který je hoden být obrazem Stvořitele. Krom zmiňovaného si samozřejmě může každá zvolit život v klášteře, kde však musí poslouchat zrovna tak.
Čiže tvrdíte, že práva otca, bratov, manželov, atď, majú byť pošlapávané?
Snad by bylo lepší, kdybyste Vy nejprve ozřejmil, jaká konkrétně práva mají Vámi zmiňovaní poručníci a kde to lze dohledat v učení Církve, aby se vyjasnilo, o čem přesně je řeč. Ve zde tolik doporučovaném katechismu ani Vřešťálově Mravouce mi nic takového nalézt nelze. Kde se tedy lze dozvědět více např. o poručnických právech bratrů zesnulého manžela, která nesmějí být pošlapávána?
Ale oni žádná práva poroučet ženě nemají, tak není co pošlapávat. Naopak svou snahou jí poroučet pošlapávají její práva.
Proč vlastně svého práva nevyužíváte? Především práva mlčet a nechodit házet špínu na katolické weby?
Když mám na něco právo, znamená to, že MOHU něco udělat, ne že to udělat MUSÍM, jinak by to nebylo právo, ale povinnost. Co je to, prosím vás, právo mlčet? To máte taky kodifikované někde v těch vašich katechismech?
Ano, máte samozřejmě svobodu věřit čemu chcete, tu vám neberu, já mám svobodu stejnou. Nechci nikoho obracet z jeho víry na jinou, sám moc dobře ví, proč takovou víru má a jistě mu vyhovuje, jinak by ji změnil sám. Vadí mi jen když se zasahuje do svobody druhého člověka. Když se snaží někteří muži šlapat po ženě, protože je k tomu prý opravňuje jejich víra. Když se lámou už malé děti, aby z nich byly poslušné loutky. To se mi nelíbí.
Mně vadí, že hrubě zasahujete do svobody mé katolické víry. Takže svého práva mlčet zkuste využít, když totéž chcete po druhých. Děkuji.
P.S.
„Když se snaží někteří muži šlapat po ženě, protože je k tomu prý opravňuje jejich víra. Když se lámou už malé děti, aby z nich byly poslušné loutky.“
To otroctví musíte hledat jinde než u katolíků. Katolická víra totiž osvobozuje od otroctví všeho druhu, protože jakékoli otroctví vždycky stálo a stojí na těžkém egoismu. Když se zeptáte katolických žen (tedy těch skutečně žijících katolicky), velmi rády vám to potvrdí.
Matej, verímposvém- ja myslím, že sa bavíme o úplne prirodzených veciach, čo je to za dobu, keď už musí sa obhajovať, že tráva je zelená. Tieto veci nikdy snáď ani pohania nespochybňovali. Podriaďujte sa jedny druhým, tak učí Písmo.
Myslel jsem si to. Kdybyste oporu v učení Církve měl, jistě byste ji rád ukázal i méně znalým, zvláště, když explicitně projevuí zájem, a napomohl tak spáse jejich duší, katolicismus není žádná esoterická sekta. Ale OK, nadále tedy lze odůvodněně předpokládat, že oporu v církevním učení nemáte, ovšem z povahy diskutované věci pak zbývá už jedině možnost, že jste tedy s tímto učením ve sporu, hlásáte bludy a je lépe se od Vašich tvrzení držet dál. Děkuji za vyjasnění.
Proč zrovna vám tady má někdo něco ukazovat? Nemáte vlastní rozum a vůli, abyste si vše potřebné našel a prostudoval? Tady je diskuze na katolickém webu a nikoli teolgický institut. Nehledě na to, že už mnoho podstatného zde v diskuzích zaznělo a vy místo toho, abyste se poučil, ještě tady veřejně vzdělané katolíky napadáte. Nikdo vám tady nebude dělat křena.
Váš nedávný nápad, že byste se na mě vykašlal, nebyl úplně od věci, když nedokážete reagovat konstruktivně. Ale budiž, zkusme to ještě: vůli mám, rozum nevím, a jak jsem psal, v Tomáškově Katechismu ani Vřešťálově Mravouce nic takového nenacházím. Protože jistě jde o morální nauku a naopak ani před 100 lety nešlo o žádnou všem zjevnou skutečnost, již netřeba zmiňovat, typu tráva je zelená, jako se to snaží zlehčovat nino, těžko udělat jiný závěr, než to zkrátka není pravda.
Nehledě k tomu, že pokud někdo něco označí jako učení Církve (což nino možná neudělal výslovně, ale jako kdyby: jde o morálku, ne nějakou empirii o trávě ap., a nadto docela základní věc, takže je to s učením Církve buď v souladu, nebo ve sporu, třetí možnost není), je důkazní břemeno na něm. Chápu ale, že u Vás, který každou chvíli napíše něco, co posléze odmítne jakkoli doložit, naposledy před pár hodinami zde http://www.duseahvezdy.cz/2017/02/02/proc-moje-ctyrleta-dcera-nenosi-tricka-na-raminka/#comment-60638, v tomto asi příliš porozumění nenajdu…
Ale i obecně mě vždy znovu fascinuje, jak často se u těch, kteří sami sebe považují za pravé katolíky, člověk setká s podivuhodnou kombinací přesvědčení, že je každému pro spásu nezbytné dobře poznat poklad Církve a naučit se správně rozlišovat pravé učení od rozmáhajícího se falešného — a naprosté neochoty až odporu ostatním v tomto poznání a rozlišování pomáhat.
Uklidněte své emoce, matěji. Stále budete řešit druhé lidi místo poučení sebe sama, jak tomu je i v tomto případě? Vy se považujete za katolíka? Pak ovšem nechápu vaše urážky a napadání těch diskutujících, u kterých nejprve hledáte pomoc a radu. Divíte se pak následným obranným reakcím? Změňte své vlastní jednání a nepřesouvejte odpovědnost za něho na druhé lidi. Děkuji.
Rád bych poučil sebe sama, ale opravdu nevím jak. Byl mi doporučen Tomáškův Katechismus, hledal jsem to tam, nenašel, byla mi doporučena Vřešťálova Mravouka, hledal jsem to tam, nenašel, zkoušel jsem to googlit, nenašel. Možná špatně hledám, možná hledám ve špatných zdrojích. I zeptal jsem se zde a nejurčitějším nasměrováním bylo „mnoho podstatného zde v diskuzích zaznělo“. Opravdu myslíte, že nedoložená tvrzení anonymních přispěvatelů jedné diskuse na internetu jsou vhodným primárním zdrojem o učení Církve? 🙂 Přitom odkázat zdroj tvrzení by bylo mnohem kratší a jednodušší než v kolika příspěvcích vždy vypisovat, že si to hledající jaksi nezaslouží nebo co.
Dr. Radomír Malý, do kterého jste se několikrát nestoudně navezl, je odkdy anonym?
Jistěže internet či diskuze na něm NENÍ v žádném případě vhodná náhražka duchovního života, jak se zcela mylně mnoho lidí, včetně vás, domnívá. Nejlepší je zajít na Mši Svatou, tam se poznat s knězem a zkusit se ho zeptat na pomoc.
Nesouhlas je nestoudnost? 🙂 Dr. Malého jsem pochopitelně neměl na mysli, nevím, že by sem psal něco o tom, jestli poručníkem vdovy mají být bratři zesnulého manžela a jakým způsobem to plyne z učení Církve. Můžete prosím napsat odkaz? O duchovním životě není řeč, je řeč o nauce Církve. Ale to je jedno, je zjevné, že žádnou relevantní informaci poskytnout nechcete, takže mi trochu uniká, proč na mě vlastně pořád reagujete. 🙂
Protože jste se mne nejprve vyptával. Tak promiňte, že jsem se vám vůbec snažil pomoci. Končím. Beztak radit zrovna vám nemá sebemenší smysl.
Něco přes 15 – to už je pomalu věk na vdávání???
Já jsem se vdávala o 20 let později aje mi k smíchu, že bych měla poslouchat mužské členy rodiny.
35 rokov? Príroda sama ale nám ukazuje, že vek 15-18 rokov je pre ženy ideál. Vraj žena, čo porodí dieťa pred 20. rokom má minimálnu šancu ochorieť na rakovinu pŕs. Čiže veľké zdravotné výhody sú tam. Ženské telo je na to historicky stavané, aby bola žena v takom veku tehotná. Naopak, ak nie je, môže to byť nebezpečné. Tie mechanizmy, čo majú byť určené pre dieťa blúdia telom a ktovie kde môžu udrieť. A nielen zdravotne, ale aj psychicky. Mnohé ženy už po 20. rokoch života a vyše, bez detí, sa stávajú neurotickými, podráždenými, náladovými a precitlivenými. Čiže u väčšiny žien je dieťa potrebné už i na završenie vývoja osobnosti. Po ďalšie, koľko detí môže dať 15 ročnâ mužovi, ak dovolí Boh, a koľko 35 ročná? A na to nezabúdajme, aj pokiaľ nechceme byť islamizovaný. Veľa detí a panenstvo patria k tým najvzâcnejším veciam, ktoré žena mužovi môže dať.
Mohu potvrdit. Jedna paní z mého kololí toužila po dítěti v dost pokročilém věku. Splašily se jí hormony, stala se společensky nebezpečnou pro manžela a jejich potomek je chudák, který se neumí vyrovnat se životem.
Co znamená být společensky nebezpečnou pro manžela? Nerozumím tomu.
Dala jsem svému muži jen jednoho syna. V 37 letech. Druhé dítě jsem si – bohužel! – nechala rozmluvit, protože v devadesátých letech bylo tak zvané pozdní mateřství ještě neobvyklé. Těhotenství bez nejmenšího problému, bez jediné nevolnosti,porod přesně 280. den, hlqadký, skoro bez bolestí, klouček zdravý, bezproblémový. Moje štěstí bylo o to větší, že jsem to zvládla jako mladé maminky. Byla jsem si vědoma, že to není samozřejmost. Myslím, že i jedno dítě je dar a přínos. Jsem přesvědčená, že to byla Boží vůle, ten hladký průběh, kdy jsme nic nevymáhali, tomu nasvědčuje. (Přiznávám, že jsem se vdávala těhotná -m doma byla situace, že jsem nemohla plánovat svatbu, musela jsem rodinu postavit k hotové věci).
Když nemá žena správný vztah k Bohu, nemůže mít ani správný vztah k mužům ve své vlastní rodině a vždy je bude vnímat jako otrokáře podobně jako Desatero Božích přikázání, které pak bude považovat za příkazy k otroctví. To je prostě dnešní běžný trend odpadlíků, za které se můžeme jen modlit.
DoDo,
veľmi podceňujete význam rodičovského príkladu vo výchove. Napriek nemravne oblečeným spolužiačkam sa aj dievča v puberte prinajmenšom zamyslí nad tým, prečo by odrazu mala chodiť oblečená ako prostitútka, ak tak nikdy nevidela oblečenú vlastnú mamu. A tu môže pomôcť aj kresťanský prístup zodpovedného otca, ktorý by v tejto súvislosti mohol vziať svoju dcéru autom na malú neplánovanú exkurziu s cieľom poskytnúť dcére aspoň letmý pohľad na ženy stojace v daždi na ulici v minisukniach, s kabelkou a s cigaretou, ktoré ponúkajú svoje telo za peniaze okoloidúcim vodičom, aby sa tak dostali k drogám. Takáto lekcia do života môže ušetriť čas venovaný nekonečnému vysvetľovaniu o škodlivosti vyzývavého obliekania alebo užívania drog.
Vďaka za článok, ktorý poukazuje na veľmi naliehavý problém. Trochu by som ale tému rozšíril. Je správne, ak matka vychováva dobre dcéru i synov. Tu by mali i bratia dohliadať na svoje sestry, pretože kto nechá svoju sestru nemravne sa správať, ten znevažuje vlastnú rodinu. Samozrejme, úplne správne sa ani obliekať už skoro nedá. Tak ľudstvo upadlo. Tu mám na mysli zahaľovanie vlasov, hlavne u vydatých žien. V starom Grécku, a to boli pohania, si iba neviestky nezahaľovali vlasy… vidíme, kam sme spadli. Dnes často medzi vydatou, neviestkou, cudzoložnicou, čo sa týka výzoru, nie je rozdiel… Ak veriace ženy žijú na Zâpade, kde žije veľa mohamedánov a nehrozia im útoky, tak nech neváhajú veriace ženy a začnú si zahaľovať vlasy.
Tato diskuze je opravdu zajímavým obrázkem toho, jak katolická věrouka jdoucí po úzké cestičce plné křížů a kamení překáží na široké a pohodlné dálnici, po které se řítí stádo bez Boha…
Můj názor je, jestli jsem článek pochopil správně, že nám zbožná matka předvedla, jak z dítěte udělat nemyslícího papouška. Kdyby se tu dala uzavřít sázka, vsadil bych se, že až přijde u její dcery puberta, nestačí se její zbožná matka divit. Ale to, že cesty do pekla jsou mnohdy vedeny ušlechtilými úmysly, je známá věc. 🙂
Přeci by mělo platit, že jsem-li k někomu pozván, rspektuji jeho kulturu, jeho zvyky, jeho pozvané hosty.
Jsem-li pozván Pánem na mši, tak beru ohledy na hostitele (Krista) i na hosty (ostatní věřící). A pak mě ani ve snu nenapadne, že bych šel na mši v kraťasech a v oškubaném triku. Proto, jestli matka čtyřleté holčičky řeší, jak se oblékat na mši svatou a jak k tomu vést své dítě, pak je vše v pořádku a nelze jí nic vytknout. Nenapadlo by mě vzít svou osmiletou dceru na tradiční mši s odkrytými rameny, v minisukni a bez mantily.
Budu-li však pozván kamarádem nebo kamarádkou například k návštěvě nudistické pláže nebo sauny, pak přece musím počítat s tím, že tam budu úplně zbaven oblečení a nebudu ze sebe dělat exota tím, že budu oblečen. A pokud mi návštěva takového místa bude dělat problém, svádět mě ke hříchu, tak se omluvím a nepůjdu tam. Z vlastní zkušenosti ale musím konstatovat, že obě místa jsou (alespoň pro mě) naprosto antierotická.
Bude-li moje dcera chtít jít v létě na skluzavku, dám jí vypasované kalhoty a triko (třeba bez ramínek), protože v sukni by toho moc nenaklouzala.
Pokud jsme byli stvořeni k obrazu Božímu, tak přece komplet. I s naším tělem. A jestli se za naše tělo, nebo za jeho některé části stydíme, pak je v našem chování cosi patologického.
Jistě je rozdíl mezi vhodným oblečením na pláž a do kostela, ovšem pokud jde o třeba takovou nuda pláž, tak tam především slušně vychovaný člověk (potažmo křesťan) nechodí.
„Můj názor je, jestli jsem článek pochopil správně, že nám zbožná matka předvedla, jak z dítěte udělat nemyslícího papouška. Kdyby se tu dala uzavřít sázka, vsadil bych se, že až přijde u její dcery puberta, nestačí se její zbožná matka divit. Ale to, že cesty do pekla jsou mnohdy vedeny ušlechtilými úmysly, je známá věc.“
Jinými slovy – měla jí povolit vše, co si jen zamanula? Nevím, skutečně mne zajímá, jak byste své dítě k cudnosti a čistotě vychovával Vy.
http://manipulatori.cz/karel-capek-dvanactero-figur-zapasu-perem-cili-prirucka-psane-polemiky/
6. Imago je figura šestá. Záleží v tom, že se místo odpůrce, jaký skutečně je, podvrhne jakýsi světu nepodobný hastroš, načež se tento hastroš polemicky vyvrací Například polemizuje se s něčím, co potíraný odpůrce nikdy neměl na mysli a nikdy v tom smyslu neřekl, dokazuje se mu, že je pitomec a že se mýlí, na jakýchsi tezích, které jsou opravdu pitomé a mylné,
ale nejsou jeho.
(Netvrdím, že souhlasím s kritikem píšící maminky, naopak bych zdůraznil, že zákaz nošení ramínek je v textu doplněn i vysvětlením přiměřeným věku dítěte.)
Jistě, slaměný panák. O tom však diskuse není – mne zajímá, jak by pan Hlaváček dětem vštěpoval cudnost, slušnost a stud.
Já spíš pozoruju papouškování bezbožných nesmyslů, které dnešní společnost dovedly tam, kde je = v zádeli EU.
Myslím, že pokud v někom vyvolávají sexuální pokušení odhalená ramena ženy, která jde například v létě po náměstí v tričku na ramínkách, tak má především sám problém, který nevyřeší peskováním ostatních za to, jak se oblékají.
Domnívám se, že je tomu právě naopak. Pokud vás nevzrušuje poloodhalená žena, je něco v nepořádku s vámi.
Ne, pokud jdu v létě po náměstí a chodí kolem mě desítky žen v tričkách s odhalenými rameny, beru to jako běžnou věc, která mě nijak nevzrušuje. Stejně tak, když jdu na koupaliště, tak jsou kolem mě ženy v dvoudílných plavkách. Běžná věc, nad kterou se nijak nepozastavuji. Pokud se po nich nebudu chtít schválně dívat za účelem sexuálního povyražení ve své mysli.
Díky za reakci.
Dokazuje, že stud a cudnost je třeba cvičit a vystavováním se pokušení obé otupuje.
Vzorný asketa na koupališti? (((-.
Souhlas.
Co do peskování, na to stačíte úplně vy sám.
Naprosto přesně. Já jsem civilizovaný muž, odhalená kůže a vlasy mne rozhodně nepřivádí k sexuálnímu šílenství, já sám jsem deset let ženatý a nikdy jsem pohlavně nežil s nikým jiným než se svou manželkou a tak by mne nenapadlo totéž chtít po jiné ženě jen kvůli odhalené kůži. Kdo toto neovládne, měl by zpytovat svědomí a ne hystericky farizejovat.
Na článku nevidím nic hysterického. Můžete mne poučit, co vidím špatně?
Mne sice poloodhalena raminka taky nechavaji vzhledem k veku klidnym ale pro mnohe malicke to muze byt pokuseni. Raminky to zacina a cele leto budeme zase vsude videt cim to konci u nevychovanych mladych nestyd I startych ovislych zubem casu ohlodanych bab.
Když čtu některé ohlasy na článek, nestačím se divit. Tak smýšlejí ti, co se hlásí ke Kristu?
Čtu Marii Valtortu, resp. to, co jí diktoval Duch svatý. Četbu doporučoval mj. i P. Pio.
Mnoho textu se zabývá dědičným hříchem. A také tím, jaký byl člověk předtím. Ano, bylo to dobré, člověk utvořený Bohem (nikoli evolucí, ani evolucí z popudu Boha, jak tvrdí modernisté).
Člověk znal DOBRO, byl poučen i o ZLU, ale nepotřeboval ZLO znát! A Bůh stvořil člověka krásného, čistého, inteligentního, dobrého, jeho duše vládla nad tělem a smysly, byla v něm milost posvěcující.
Cituji z knihy : „Znáte všechny zákony a tajemství stvoření. Ale nezneužijete mého práva být Stvořitelem člověka. K rozšíření lidské rasy bude stačit moje láska, ve vás obíhající, a bez smyslnosti, pouhým hnutím milosrdné lásky dá vzniknout novým Adamům lidské rasy. Dávám vám všechno. Pro sebe si vyhrazuji pouze tajemství tvoření člověka.“
Co následovalo? V krátkosti řečeno : Satan svým sváděním a lichocením „probudil“ v Evě odezvu a vzrušení. Tvrdil, že Bůh chce připravit člověka o „slast být dva v jednom těle“, kterou dopřává i „nízkým“ zvířatům. Eva uviděla a chtěla „okusit“. Mohla volat Boha o pomoc. Uzdravil by ji. Ale ona šla za Hadem.
Cituji : „A porozuměla. Od té chvíle Zlo vstoupilo do jejího nitra a rozežíralo ho. Hleděla novýma očima na chování zvířat… Roztoužila se bláznivou touhou. Sama započala hřích. Dokončila ho se svým druhem. Proto na ženě leží tíha většího odsouzení.“
Už chápete? Člověk neměl pocítit smyslnost. To je „výdělek“ dědičného hříchu. A jak se tomu bránit? Bůh nám dal stud a vůli a také Desatero a svátosti. Tak se podle toho zařiďme. Autorka článku pojala vychovu sve dcery správně.
Zrovna Marii Valtortu (problematická vizionářka) bych sem do diskuse netahala.
„Znáte všechny zákony a tajemství stvoření. Ale nezneužijete mého práva být Stvořitelem člověka. K rozšíření lidské rasy bude stačit moje láska, ve vás obíhající, a bez smyslnosti, pouhým hnutím milosrdné lásky dá vzniknout novým Adamům lidské rasy. Dávám vám všechno. Pro sebe si vyhrazuji pouze tajemství tvoření člověka.“ To jsou prdy. Vy raději nečtěte nic.
Děkuji za radu, ale neposlechnu vás. Bibli mám jako základ, M.V. jako doplněk.
Dominikáni z Avrillé: What should we make of the book The Poem of the Man God by Maria Valtorta?
Tvrzení, že Adam s Evou zhřešili souloží, nepatří do víry Církve. Mnohem užitečnější je aspoň občas zalistovat v Bibli než se hrabat v pofidérních pamfletech autorky odmítnuté všemi předchozími papeži, kteří následovali po Piu XII.
To přece z textu nutně nevyplývá. Ostatně v Bibli je psáno, že Eva „poznala“ Adama po vyhnání z Ráje.
A i tato zmínka právě podporuje tvrzení, že první lidé (tj. ti, co byli opravdu obrazem Božím) byli prosti vší tělesné smyslnosti. Kdo toto pochopí, ten pochopil i smysl čistoty a celibátu.
„Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.“(Mt 5,8)
Ty útoky na M. V. se daly čekat. Pius XII. četbu doporučil, za Jana XXIII. byla dána na Index. To bylo změněno za Pavla VI., který dekretem zrušil zákaz publikace knih o soukromých zjeveních.
Je skutečně zajímavé, že se v této souvislosti odvoláváte na autoritu pokoncilních papežů, které tak často kritizujete.
Ukažte mi jediný příspěvek, kde jsem kritizoval pokoncilní papeže.
Pak se Vám tedy omlouvám.
To je opravdu trefení kozla na komoru. Pan FL si totiž zakládá na tom že kritizuje výhradně papeže před(druhovatikáno)koncilní.
Můžete doložit svůj myšlenkový zkrat?
Vaše myšlenkové zkraty neznám. To mé je jen definice jistých skutků, které tu čas od času ukazujete. Ale že bych kvůli tomu nespal a prohledával DaH? Přece sám nejlépe víte, co sem píšete.
Doložte alespoň jedinou mou kritiku předkoncilního papeže. Jinak plácáte jako obvykle.
Já si na ni raději počkám. Nedělám archivaci z DaH (jako mnozí tradicionalisti), protože jsem katolík. Nebo jste snad už změnil směr smýšlení? Pak to je jen dobře.
Také kladení rovnítka mezi „čistotou srdce“ a celibátem je hrubé nepochopení evangelijní zvěsti.
Toto je ovšem nesmysl. Pokud by Bůh nechtěl soulož mezi mužem a ženou, neměli by ani čím hřešit. Protože se ale obě dvě pohlaví rodí se vzájemně kompatibilními pohlavními orgány, je třeba toto vyloučit. Protože pokud by neměli pohlavní orgány, nemohli by souložit. Pokud tvrdíte, že Eva poznala Adama jinde než v ráji, tak logicky prvotní hřích nebyl sex. A pochybuji o tom, že by Otec stvořil člověka s něčím, co fakticky nepotřebuje nebo co dokonce Bůh nechce aby používal. A také, proč by tvořil vůbec ženu ? Pohlavnost je Boží dar a radost, ne prokletí.
Bůh vybídl Adama i Evu, aby „plodili a množili se“, tudíž opravdu nebylo jak hřešit, protože tělesný kontakt byl Bohem chtěný. Tudíž ve své podstatě nebyl hříšný, hřích z něho udělali až zpupní lidé smyslným zneužíváním.
„První čin proti lásce byl spáchán z pýchy, neposlušnosti, nedůvěry, pochybnosti, vzpoury a duchovní žádostivosti. Teprve až nakonec jako jeho dovršení, byl spáchán čin žádostivosti těla.“ (M.V. -Komentář k listu Římanům).
To ostatně koresponduje s Ježíšovým tvrzením, že každý hřích vychází nejprve z lidského srdce (Mk 7, 20-23).
Adam s Evou poznali až po hříchu, že jsou nazí. Proč? Něco se nutně muselo změnit.
Na počátku stvořil Bůh člověka tak, aby láska mezi mužem a ženou byla svatá, bez žádostivosti. Žena měla rodit bezbolestně (jako Panna Maria). Faktická rovnost muže a ženy. Žádné sváry, rozbroje, natožpak války. Neměly být nemoci, bolesti, stáří a smrt. Po „spočinutí“ měl člověk přejít hned do nebe (jako Panna Maria).
Ani krutá smrt Vykupitele na kříži neobnovila v lidstvu původní posvěcující milost.
Jen pokřtění jsou zbaveni dědičného hříchu, nikoli ovšem „mrzkých“ následků onoho hříchu – tedy náklonnost ke zlu, zatemnění rozumu a oslabení vůle. Musíme s tím bojovat až do konce života.
Opora v Písmu:
„Prchej před žádostmi mládí.“ (2 Tim, 22)
„Buďte střízliví a bděte, protože váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout.“(1Petr, 5, 8).
„Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni“ (2 Tim 3,22).
Poté co Montini zrušil zákaz publikace soukromých zejvení, stala se víra předmětem útoku různých falešných zjevení a je propagujících magorů. Nejen Medjugorje, ale i Valtorta je zjevně falešné, protože ty gnostické bláboly považují to co je nakonec předmětem nažleské smlouvy za de facto nečisté a za důsledek hříchu.
Že jsou i vztahy mezi mužem a ženou narušeny dědičným hříchem a je tak lepší, když nejsou tělesné, je důsledem hříchu. Ve výsledku je tak důsledkem dědičného hříchu celibát (jako to lepší odstraňující to zraněné, které by mohlo být zdrojem hříchu i když samo o sobě hříchem není), než tělesné manželství, které Bůh ustanovil jako dobré.
Tu Valtortu hoďte do kamen a čtěte něco pořádného, nebo vám z toho přeskočí.
Ještě pro objasnění, aby mi něco nebylo podsouváno: Ta narušenost je důsledkem dědičného hříchu, ne příčinou. Příčinou této narušenosti je hřích pýchy a vzpoury vůči Bohu, kterým Adam ztratil milost posvěcující pro sebe a pro své potomky. Když by nezhřešil, předávala by se milost posvěcující plozením při početí, nikoliv křtem a toto by nebylo spojeno s žádostivostí směřující proti řádu.
ďakujem mílo….. kto ma uši na počúvanie a oči na pozeranie, pochopí…. súhlasím s vami+
Děkuji Vám též, sestro…
+M.
Kdysi nějaký kanadský ministr prohlásil, že by si ženy ušetřily mnoho problémů, kdyby nechodily tak vyzývavě oblečené. Zažil takovou smršť ze strany feministek, že pak snad raději odstoupil. Po řádění a multikulturním „obohacování“ v Kolíně nad Rýnem prohlásila zase pro změnu německá minystryně, že by bylo lepší kdyby se ženy zahalovaly. Tak si vyberte. A pokud tomu nechcete rozumnět, tak zkuste (stejně jste všechny sluníčkářky) brigádu v nějakém uprchlickém centru. Jsem přesvědčen, že brzy, velice brzy změníte názor.
Především se ptám, proč mnozí diskutující na katolickém webu neuvádějí svá plná jména. Že by se báli? Jsem starší člověk, ve svém mládí jsem byla sexuálně na veřejném prostranství napadena třikrát. Jednou jsem byla v letních šatech s rukávy a s délkou po kolena, podruhé ve volném tričku a kalhotech, potřetí v baloňáku a kalhotech (to na mne byli dva). Dopadla jsem na rozdíl od několika žen v mém okolí dobře a nebyla jsem znásilněna, protože jsem statné konstituce a hodně jsem sportovala, takže jsem nabrala sprint (a růženec) a jednou jsem měla rozbitý nos. Nikdy jsem se nelíčila, neb na to nemám vnitřní rozměr. Nezlobte se, ale o čem se zde bavíte? Že by Alláhu Akbar? Žena stvořená z pokřiveného žebra a vlastně méněcenná?
Pravidlo „podle sebe soudím tebe“ není zrovna to nejlepší. Bavíme se o hodnotách, které dal Bůh člověku k jeho svobodě.
Proč někteří diskutující zde neuvádějí svá plná jména?
Protože jsme na internetu, ne ve faktické diskuzi tváří v tvář.
Mě se to taky příliš nelíbí, v podstatě s Vámi souhlasím. Proto uvádím své dominikánské terciářské jméno Kateřina (fr.), jménem Mgr. Anna Taliánová.
Jestli je Tomášova poznámka na mne, nevím, čím podle sebe soudím druhé.V roce 2016 vyšla kniha bývalého amerického prezidenta J. Cartera „Ženy, náboženství, násilí a moc“, která dokladuje katastrofálně narůstající násilí na ženách po celém světě. Je jistě rozumné, aby žena volila na veřejnosti neprovokativní oblečení, protože si uvědomuje, v jakém světě žije. Jistě i cudnost je hodnota. Rozhodně by měla mít ale žena tolik svobody, aby mohla navečer po setmění vyjít bez úhony na ulici. Není důležitá jen svoboda ducha, ale i pohybu, byť si ženy uvědomují, že jsou v tomto ohledu svým pohlavím nutně omezeny, tak to prostě je. Ještě poznámka – může to být překvapivé, ale i ženy skrývají svá tajemství v mozku a srdci, ne v ňadrech a ramenou. Naštěstí křesťanství založil Ježíš Kristus, který měl tendenci jednat s ženami jako plnohodnotnými bytostmi. Někdy si to musím stále připomínat, abych jako křesťanka a katolička vytrvala, zvláště když se tolik křesťanů zhlíží v islámu. Možná by katolíkům obecně více prospělo zabývat se s porozuměním duchovním životem žen, než jejich oblečením. Omlouvám se za dlouhý komentář, už definitivně končím.
Jistěže to bylo na vás. Každá není taková udatná jako vy. (-.
Tato diskuze je jako toaletní papír s tím rozdílem, že toaleťák, ač dlouhý, má konec a je aspoň užitečný. Jenomže jaký článek, taková diskuze. Zajímavé, že nejdelší diskuze se vždy rozvinou na toto a podobná témata, takže se z těchto stránek pomalu ale jistě stal bulvár naruby, tzn. stejná témata, pouze rozpitvávaná z rádoby pobožného hlediska. Takže tímto s těmito stránkami končím, snad jenom kdybych náhodou potřebovala poradit, jak si mám doplnit šatník, tak se přijdu zeptat sem. Jistě to bude velmi slušivé.
Já taky nechápu, proč lidi pobuřuje krása katolického učení (viz můj první koment). Jako moderátor bych sem celou řadu zuřivých komentářů nedával. Ale mezi ně počítám i tento Váš, který je úplně mimo mísu nejen tématicky, ale i svojí nepřehlédnutelnou a nabubřelou nadřazeností nad druhými lidmi.
To,co jste napsala, zkratka neni pravda. Umyslne si kroutit svedomi a omlouvat to jakousi „bulvarnosti“ (ktera vsak pouze zduraznuje, co je zrejme – spousta zen se obleka jako prostitutky), je hrich.
Pěkný a výstižný článek.
Při výchově svých dcer se odchyluji pouze v tom, že podle mého není podstatné, aby plavky byly jednodílné, jako spíš to, jak ty plavky vypadají – pro mě je například podmínkou, aby měly nohavičky, což mnohé jednodílné plavky nemusejí splňovat.
Autorka ze své vlastní podstaty bez chyb být nemůže. Jelikož jsme zatíženi hříchem, chybujeme všichni. Jistě je dobré zamýšlet se nad tím, jak jsme oblečení, nicméně výchovné metody, které autorka využívá (zákaz nošení dvoudílných plavek a tílek), mi přijdou velmi upnuté a nesvobodné. Za následek to může mít pocity viny v oblasti sexuality nebo naprosto opačný extrém.
Nevím, jestli jste četl článek pozorně, ale není v něm ani jedno Vámi citované slovo „zákaz“ či příkaz apod. Já v článku vidím velkou mateřskou lásku, která je tak často zoufale cizí většině žen v naší zemi.
Cituji z článku:,,…a nesmíš ho nosit ani ty, ani teď, ani až budeš starší.“ Přeci pokud je řečeno nesmíš, pak to zákaz je. Mám zkušenosti s podobnými typy výchovy a nemohu říci, že vždy to dopadá dobře. Proto moje skepse k příspěvku. Souhlasím s myšlenkou, že je dobré myslet na to, co si na sebe beru, ale nelíbí se mi konkrétní aplikace na ramínka a dvoudílné plavky. Vlastně by mě zajímlo, kde berete jistotu, jak se má slušná žena oblíkat? Křesťanská nauka o dvoudílných plavkách a ramínkách nemluví. Vždyť je napak vidět, jak je to historicky a kulturně podmíněná věc. Vše dobré!
Cituji z Bible: „Není Boha…“ Je to snad důkaz Boží neexistence? Článek je nutné číst v celkovém kontextu a nevytrhávat. I Bůh člověku s láskou říká mnoho „nesmíš“. Komu vadí, že něco nesmí dělat, aby dosáhl věčné spásy, musí hledat chybu u sebe a smířit se s tím, že prostě spásy nedosáhne.
Říkal jste, že pozorně nečtu, že v článku zákazy nevidíte. Proto jsem Vám ho jen ukázal. Nevytrhávám z kontextu, jen konstatuji prostý fakt, o zákaz se jedná. Slovo nesmíš prostě zákaz je. Pozor, teď ale nesoudím, jestli je myšlen s mateřskou láskou (o tom mimochodem nepochybuji). Jen jste mi ale stále neodpověděl na minulou otázku, kde berete jistotu, že ramínka a dvoudílné plavky jsou problém. Mluvíte o Bohu a jeho láskyplných nesmíš, proto budu rád, když mi i toto nesmíš ukážete.
Pozorné čtení, pochopitelně, zahrnuje čtení celého kontextu. A to, jestli je nebo není jakýkoli zákaz dáván s láskou nebo ne, je potřeba rozlišovat. Ne každý zákaz vede ke spáse a stejně tak povolení.
Na vaši otázku je odpověď celkem prostá. Dříve bylo běžné, že děti chodily hlavně v létě nahaté, aby byly zdravé. Dnešní doba přinesla feminizaci ve velkém a tato matka se jí po svém způsobu brání – chce chránit cudnost své dcery. Pokud nevíte, co dokáží feministky se svým tělem dělat, dá se to snadno vidět v různých zprávách, protože to je považováno za projev svobody. Stejně tak tato doba přinesla pedofilii a v současnosti je zvažováno uznat ji zákonem jako „jinou sexuální orientaci“. Lze se těmto aspektům bránit lépe a účinněji, než se o to ta paní snaží? Já sám nevím. Vy ano? A – jen tak mimochodem – máte děti?
Promiňte, ale s Vámi je těžká domluva. Nejprve mě chytáte za slovo, že se v textu zákazy nevyskytují, když Vám ho ukážu, mluvíte o vytržení z kontextu a uvedete absolotně nesmyslný příklad vytržení. Následně mluvíte o Bohu a jeho láskyplných nesmíš, když se Vás na ně zeptám, přesunete se na feminismus a pedofilii ve společnosti. Ke všemu nakonec i Vy sám používáte mou terminologii zákazů (kterou jste mi prvotně vyčítal). Působí to na mě tak, že když nevíte, snažíte se směřovat jinam. To opravdu plodná diskuze není.
K Vašim posledním vyjádřením snad jen toto, pedofilie je na světě od nepaměti, nepřinesla ji tato doba a za současné projevy feminismu se nedají považovat odhalená ramena a dvoudílné plavky.
Jak jsem již řekl, tento styl výchovy nepovažuji za dobrý, vede k opačným extrémům a vzpourám proti rodičům v pubertě (případně po). Vychování slušného dítěte zahrnuje zejména předání daru výry, snaha o pěstovaní laskavého přístupu k druhým a pochopení. Jde o přirozenost, ne úzkostlivost zaměřená na jednotlivosti.
Váš styl argumentace může obstát u lidí, kteří mají stejný názor jako Vy. Není zde totiž odstup a až úzkostlivě se snažíte hájit Váš názor. V akademických diskuzích byste nezabodoval.
Možná tomu nebudete věřit – ale mně nikdy nešlo o to, abych akademicky bodoval. Nejsem akademik. O slovíčka se tu hádáte vy. Kontext článku je jasný. Alespoň křesťanům.
Jde mi o to, proč odhalená ramena a dvoudílné plavky souvisejí s důstojností ženy a ochranou jejího tajemství. Snažím se Vám říci, že je to nepodložené. Mimochodem nikdy bych si nedovolil soudit kdo je a kdo není křesťanem jen podle názoru na článek. I v křesťanství je důležitá zdravá pluralita, ne škatulkování.
Já že škatulkuji? Já jsem jenom řekl, že to je jasné křesťanům. Jakým způsobem řeší paní výchovu své dcery, je její věc a já jsem to ohodnotil hned svým prvním komentářem a pak se tu strhla pro mne nepochopitelná bitva „kdo z koho“. Myslím, že se příliš zabýváte lidmi než Bohem.
Soudíte člověka, kterého neznáte a ani jeho vztah s Bohem. Smiřuji se s tím, že diskuze s Vámi nemá cenu. Pokud v ní nejsou argumenty, pak je skutečně zbytečná. Škoda ale pro Vás. Stále kroužíte kolem ale nikdy mi pořádně nevysvětlíte prvotní otázku. Pak ještě odsuzujete můj vztah s Bohem… Přeji Vám vše dobré! S pozdravem Petr.
Možná se neumím vyjadřovat jako akademik, ale nesoudím lidi tak, jako zdejší diskutující nemilosrdně soudí někoho, koho evidentně neznají jen podle článku. Nálepkování mé osoby (nejen) Vámi je toho jen důkazem.
Jakým způsobem Vás nálepkuji?
Mimochodem, nesoudím (ani jsem nesoudil) matku jako osobu. Věřím, že to myslí dobře. Pouze hodnotím některé aspekty její výchovy, kterým je věnován článek a s kterými nesouhlasím. A to nálepkování mi, prosím, vysvětlete.
Přečtěte si po sobě komentáře. Pokud není nálepkou to, že posuzuji Vaši víru a odsuzuji Vás, pak nevím, co nálepka je. Jste příliš vztahovačný, protože na sebe vztahujete něco, co jsem neřekl a příliš se zabýváte druhými lidmi.
Napsal jste, že se příliš zabývám lidmi a málo Bohem? To není souzení mého vztahu s Ním? Tak jsem to prvotně pochopil. Jak jste to tedy myslel? Pochopte, nechci disluzi, kde se útočí, chci ji jasnou a zřetelnou. Snad se pokusím definovat to, proč jsem se k článku vyjádřil, ještě jednou. Z matky je samozřejmě vidět snaha o dobrou výchovu a jistě láska k dítěti (o tom jsem ale nikdy diskutovat nechtěl). Mám pocit, že mi tento kontext – který nezmiňuji – trochu vyčítáte. Pokud se pletu, prosím o dovysvětlení. Vždyť i spoustu jiných lidí, kteří jsou jiného vyznání snahu o dobrou výchovu mají. Mormoni, jehovisté, přírodní náboženství,… se budou také snažit vychovat díté s láskou, péčí a případně mu ukázat svůj obraz Boha. Existuje řada ateistických psychologů, kteří si myslí, že je zdravá nevěra. Proto pochopte, že samotná snaha o dobrou výchovu nestačí. Zmínil jsem již obraz o Bohu. Ten je potřeba mít správný. My křesťané čerpáme informace o Bohu z tzv. Apoštolské tradici, která je neustále živá, z Bible (která z Apoštolské tradice vzešla) a z učitelského úřadu církve (který neustále prohlubuje poklad Zjevení a uchovává víru). V křesťanství hraje velkou roli také racionalita a výklad písma v historických kontextech. Mám teologické vzdělání a některé věci, které paní používá, mi do obrazu Boha nesedí. Proto jsem se ptal, proč je problém v odhalených ramínkách a dvoudílných plavkách? Z kontextu mi přijde, že pokud mi dcera tyto názory matky neakceptovala (v pubertě), pak by se s ní dostala do konfliktu (mluví o bitvě, kterou musí vyhrát a že se pod jejím vedením bude v cudnosti zdokonalovat). Proto jsem si dovolil užít v prvním komentáři slova zákaz. Věřím, že křesťanství je o něčem jiném – v hledisku mého poznání. A ze zkušenosti kterou mám, ne vždy to dopadá dobře. Promiňte mi rozsah komentáře ale snažím se, abychom se pochopili. Vše dobré a přeji klidné prožití postní doby! +
A není to snad pravda, že se příliš zabýváte lidmi? Stačí se podívat na tu obrovskou energii, kterou plýtváte na člověka, který vás tak krutě a hrozně odsuzuje a nálepkuje…
Komentuji proto, že se o morálku zajímám, baví me to, rád si vyslechnu názory druhých lidí a rád předám své znalosti druhým, pokud je to alespoň trochu motivuje k přemýšlení. Ani mé komentáře nejsou určeny jen čistě Vám, třeba si je přečte ještě někdo, koho mohou motivovat ke studiu a ke zdroji informací. Tímto stylem byste mohl říct, proč se morální teologové radši v klidu sami nemodlí a proč vyučují na teologických fakultách a mluví do života druhých. Nebo proč existují biblisté, kteří biblistiku učí a mluví tak do výkladu textů druhým. Nikde jsem nemluvil, že je to od Vás kruté a hrzoné. Neberu si to osobně.
No, jako kazatelnu byste ve vašem případě opravdu mohl zvolit jiný prostor než internet. Je tu totiž riziko, že Vaše názory a postoje budou brány vážněji, než jste původně zamýšlel. Ale i proto se divím, že na mne vyjedete s takovými nesmysly, že vás odsuzuji. Měl byste toho už nechat a dělat něco užitečnějšího pro Boží Království. Nejlépe tam, kam vás posílá Bůh a ne jen vaše vlastní ambice.
Pane Tomáši definujte mi, prosím, proč je to Boží nauka a katolické učenì (jak Vy sám zmiňujete v komentáři na Margaret). Nechci už s Vámi diskutovat o něčem jiném!
No, já už s Vámi popravdě nechci diskutovat vůbec. Neumím totiž rozlišit, co myslíte žertem a co vážně. Za takových nejasných podmínek diskutovat prostě neumím.
Jak myslíte, vlastně je to úsměvné a Vaše reakce mluví za vše. Nikdy jste mi tuto prostou otázku nedokázal zodpovědět. Stále jsem se na ni ptal a i pro ni jsem začal diskutovat. Místo toho jsem se z Vaší strany doslechl, že málo řeším Boha, moc lidi a následuji vlastní ambice. Bohužel, tolik lidí, kteří na prostou otázku neznají odpověď a místo toho to berou jako útok na jejich přesvědčení, je na těchto stránkách spoustu. Proto i naše diskuze vypadala tak, jak vypadala. Vy jste neodpovídal, ale cpal jste do toho všechno možné. Aby mohla být víra předávána dál, musí být reflektovaná a lidi přitahovat svojí rozumností. Toho jsem se u Vás nedočkal. Přeji Vám i tak vše dobré! +
To je Vaše zcela subjektivní hodnocení mé osoby, které mi jinde vytýkáte, ačkoli jsem psal (nebo se o to alespoň snažil) obecně. Ponechávám Vám poslední slovo, protože ho prostě potřebujete mít.
Katolickou nauku a Boží slovo jste mi nikde neukázal. To je objektivní fakt.
Existuje někde podrobný praktický KATOLICKÝ návod, jak může mladý člověk sám na sobě napravit ty charakterení vady a konečně dospět? Děkuji.
[…] Ako sa postaviť k posúvaniu latky v slušnosti módy http://www.duseahvezdy.cz/2017/02/02/proc-moje-ctyrleta-dcera-nenosi-tricka-na-raminka/ […]