Pronásledování, neúspěch a pokoření – je to přání k Novému roku?

PhDr. Radomír Malý

Záplavy emailů, esemesek a poštovních přání k Novému roku mají jedno společné – u věřících i nevěřících: štěstí, zdraví, pohodu, úspěch, věřící k tomu přidají ještě „Boží požehnání“. Nic proti tomu, sám také jsem tuto či podobnou formuli vícekrát použil. Jenže stačí to?

Tato přání jsou zaměřena výhradně k dobru pozemského života, které se vytratí dřív, než si stačíme uvědomit. Jak píše Jan Čep – každý bál jednou skončí, hudba umlkne, světla zhasnou, květiny ve váze uvadnou. Pomíjející dobro pozemského života má jistě svou hodnotu – ale pouze za jednoho předpokladu. Sv. Thomas More, když ho manželka před popravou prosila o podpis formule o supremaci krále nad anglickou církví a legitimitě cizoložství s Annou Boleynovou, odpověděl lapidárně: „Co mi to prospěje pro věčnost?“  Všechna pozemská dobra, veškerá ta drobná „pokakaná štěstíčka“ z Shawova Pygmalionu mají hodnotu pouze tehdy, když nám poslouží k věčnému životu. Když ne, tak je nepřeji ani sobě, ani vám.

Existovali světci, např. pater Pio, kteří přáli svým přátelům paradoxně „pronásledování, neúspěch a pokoření“. Když zůstali stát s otevřenými ústy, vysvětlil: Právě toto ti prospěje k věčné spáse. Nejsem ani světec, ani se nemohu srovnávat s paterem Piem, proto přání tohoto typu nikdy nevyslovím, nota bene nemám na rozdíl od velkého kapucína dar vidět do nitra a budoucnosti druhého, abych poznal, co mu poslouží k dosažení nebe a co ne.

Nicméně napadá mi scéna z filmu Andreje Tarkovského „Stalker“, kdy hlavní hrdina provádí zájemce pomyslnou metafyzickou oblastí, tzv. „zónou“. Tam po vyzývavém chování jednoho účastníka dojde ke zvláštním  úkazům, jež nutí hlavní postavu filmu upozornit jej na to slovy: „Zóna vás varovala, i když nemusela.“ My nevěříme na nějakou „zónu“, ale na stálou přítomnost trojjediného Boha, na nebe, kde má první místo po Bohu Panna Maria, a na obcování svatých. Odtud přichází varování. Krev sv. Januária v Neapoli před těmito vánočními svátky nezkapalněla – a to vždycky bylo předzvěstí katastrof buď v Itálii, nebo na celém světě. Když se to stalo r. 1938, vypukla II. světová válka, když r. 1970, došlo v jižní Itálii k epidemii cholery, když r. 1980 postihlo neapolský region zemětřesení. Co nás asi čeká teď?

Máme také fatimské jubileum, kdy si připomínáme, jak Matka Boží varovala tenkrát před 100 lety – a jejího hlasu není dbáno ani dnes, Rusko dosud nebylo náležitě zasvěceno jejímu Neposkvrněnému Srdci. Přesvatá Panna řekla, že když se tak nestane, Rusko rozšíří své bludy do světa. I splnilo se. Nadále se šíří, tentokrát ne už tolik z východu, ale z demokratického Západu, který přesně podle vzoru Sovětského svazu, jenž jako první r. 1920 legalizoval potraty, homosexualitu, pohlavní promiskuitu a pornografii… Všechna tato svinstva legalizoval a dnes přistupuje k brutálnímu věznění statečných ochránců nenarozených dětí á la Mary Wagnerová nebo Linda Gibbonsová a k pronásledování všech obránců rodiny a nerozlučitelnosti manželství. Tento satanův dým pronikl i do Katolické církve, i uvnitř ní jsou dnes zastánci Desatera, zejména 6. a 9. přikázání, perzekvováni, jak svědčí nevybíravá kampaň proti odvážným a zásadovým 4 kardinálům, signatářům tzv. dubií vůči apoštolské exhortaci papeže Františka „Amoris laetitia„. Evropa je zaplavena muslimskými hordami a čelí čím dál častěji atentátům a s nimi spojeným masakrům – plodem to hříchů nejen liberálů a neomarxistů, ale i pokoncilního neomodernismu uvnitř Církve, který rezignoval na hlásání evangelia nekatolíkům a nejpovolanějšími ústy prohlásil „proselytismus“ za „hloupost“. „Církev s úctou hledí na muslimy,“ říká deklarace Nostra aetate II. vatikánského koncilu, islám je vlastně jen jinou cestou k Bohu, stejně úctyhodnou jako křesťanství. Akce Islámského státu jsou zlovolným „ďáblovým šklebem a chichotem“, jak jej ztvárnil Michelangelo, na tuto rouhavou lež – a zároveň Božím trestem.

Takže nejaktuálnějším přáním do nastávajícího roku nejspíš bude, abychom všechna varování nebes tváří v tvář zvrhlosti horší než před potopou brali vážně – a zařídili se podle toho. Jen tak můžeme buď uniknout trestům, jež si lidstvo ve své peklem inspirované zpupnosti připravuje, nebo získat milost unést je a učinit z nich prostředek k našemu posvěcení. Vše ostatní se jeví v tomto spektru jako vzorek bez ceny.

PhDr. Radomír Malý  

Odkazy na Katopedii přidal šéfredaktor.   

13 Responses to Pronásledování, neúspěch a pokoření – je to přání k Novému roku?

  1. Markus napsal:

    Velmi pekne ste to napísali pan doktor Radomýr.
    Ano, bludy z Ruska sa rozsírili, EU sa stala obdobou CCCP, neomarxisti a zednári ovládli narody, vsade je ten mor.
    Ale pozrime, si vsimli aj mediá, ze krv sv. Januariusa neskvapalnila:
    Čaká nás prekliaty rok 2017? Nad tajomnou relikviou na FOTO sa vznáša desivé proroctvo!
    29. decembra 2016, 14:00 7 Tip redakcii
    Celé Taliansko a sním aj celý svet tŕpne, čo nás čaká v roku 2017. Podľa miestnych máme dôvod na obavy! Zlé výhliadky predpovedá úkaz na relikvii krvi sv. Januária. Prvý raz od druhej svetovej vojny sa nepremenila!
    http://www.pluska.sk/spravy/zo-zahranicia/caka-nas-prekliaty-rok-2017-nad-tajomnou-relikviou-vznasa-desive-proroctvo.html

    A dalsie:
    Vatikánom sa šíri veľmi reálna atmosféra strachu
    http://www.lifenews.sk/content/vatik%C3%A1nom-sa-%C5%A1%C3%ADri-ve%C4%BEmi-re%C3%A1lna-atmosf%C3%A9ra-strachu

    • Pan Contras napsal:

      Že se něco semele a přijde nějaký trest v podobě války, přírodní katastrofy a nebo převratu je možné, ale těch sto let jako u krále Francie, který neposlechl a nezasvětil v roce 1689 by pokud vím mělo být počítáno od roku, kdy bylo zasvěcení Ruska žádáno a to byl až rok 1929. Ještě bude hůř, ale skromně soudím, že příští rok Trest a Restaurace nepřijde.

      • Dr. Radomír Malý napsal:

        Ad Contras: Přijde na to, co rozumíme pod pojmy „Trest“ a „Restaurace“.

      • Vladimír napsal:

        V podstatě s Vámi souhlasím a už jsem se od Velkého jubilea r.2000 naučil být trpělivý. Dokud neuslyšíme
        (a také sami nezakusíme)o krutém pronásledování křesťanů v jednom okamžiku po celém světě (ještě před
        Velkým Varováním), tak na univerzální Obnovu lidstva a
        světa, budeme muset v modlitbě stále trpělivě čekat.

  2. Juraj Brosniak napsal:

    Juraj,
    adhortace Amoris Laetidia od papeza Frantiska v prvom rade podlieha pri zistovani zavaznosti pod dokument Lumen Gentium tj Veroucna konstituce o Cirkvi (2 VK)
    citujem:
    Verici jsou povinni shodnout se s vyrokem sveho biskupa ve vecech viry a mravu,prednesenym v Kristove jmenu a k nemu vnitrne prilnout nabozenskou poslusnosti.Tato nabozenska poslusnost vule a rozumu se ma projevovat zvlastnim zpusobem vuci autentickemu ucitelskemu uradu rimskeho biskupa,i kdyz nmluvi „ex catedra“,a to v tom smyslu,ze sa s uctou uznava jeho nejvyssi ucitelsky urad a ze se uprimne lne k jeho vyrokum.ve shode s jeho pojetim a projevenou vuli.Tu vuli lze poznat hlavne z povahy dokumentu nebo z casteho predkladani teze nauky nebo ze zpusobu,jakym je vyslovena(konec citatu.)
    Tohoto vyroku si je zaiste vedomi papez Frantisek a ak ma doformovane svedomie dla zaverov 2 VK tak je pochopitelne jeho odhodlanie plne naplnat zavery 2 VK.( to nakoniec aj explicitne niekde verejne prehlasil.)
    Treba obdivovat a dakovat BOHU za znamych 4 kardinalov,ktory vzniesli „dubia“ voci dokumentu adhortace Amores Laetitia.Vzhladom na mlciacu vacsinu biskupov v tejto zalezitosti treba tychto znamych kardinalov povazovat za slobodnych v pravde a vernych svojmu svedomiu.Ich vyzva papezovi aby objasnil niektore body z Amoris Laetitia je legitimna s jasnou vecnostou a sposob uplatnenia je patricne uctivy.
    Podla mna doba je plna napatia a konfrotacia medzi nemennou pravdou Pisma sv. a postojmi sveta tuziacom po hriesnom kompromise moze vstupit do rozhodujucej faze.
    Osobne sa v tento prvy den roku 2017 v ktorom udalosti a deje podla znamenia casov mozu byt mimoriadne dramaticke som sa rozhodol drzat vyzvy Pana Jezisa:“Ak ostanete v mojom slove,budete naozaj mojimi ucenikmi poznate pravdu a pravda vas vyslobodi.Jn 8,31,32
    Za 4 statocnych kardinalov a ich podporovatelov vo veci „dubia“sa budem intezivnejsie modlit pricom
    pana Dr.Maleho do svojho prosebneho usilia isto zahrniem.

    • Tomáš napsal:

      Chápu důvod, proč jste záměrně neuvedl odesílatele, kterého tímto zdravím a děkuji za povzbudivá slova a Vám děkuji za jejich předání.

  3. Tomáš napsal:

    Díky, pane doktore. Rozeslal jsem článek své rodině. Snad alespoň někoho osloví…

  4. václav napsal:

    Ty bludy nepocházejí z Ruska. V době kdy je hlásali francouzští a jiní osvícenci žilo ještě Rusko ve světlém středověku a možná jsou starší než samo lidstvo. Rusové je hlásali jen po určitou dobu. Od revoluce do roku 1984, kdy k zasvěcení došlo. Dneska je zjevně nehlásají, jsou velice konservativní. To že se tak stalo bylo potvrzeno Ženou. Tou která jej tenkrát požadovala.

    • Libor Rösner napsal:

      V r. 1984 k zasvěcení, jak je žádala Nejsvětější Panna, nedošlo.

    • Bohuš napsal:

      nejste vy ten, co propaguje Husovu kanonizaci pravověrným biskupem?

    • dr. radomír malý napsal:

      Ad Václav: Jak to, že ty bludy nepocházejí z Ruska? Francouzským a jiným osvíc. se je ještě nepodařilo prosadit do legislativy poprvé až ruským bolševikům. Neomarxismus odvolávající se mj. i na ruskou bolševickou rev. legalizoval tato zvěrstva i na Západě. Nota bene, jestli chcete být jo cimprlich, tak Rusko v 18. stol. neprožívalo žádnou středověkou idylu, jak se domníváte, ale francouzské osvícenství v podání Kateřiny II., přítelkyně a obdivovatelky Voltairea.

  5. mila napsal:

    Když se na ono „zasvěcení“ z r. 84 ptali Dona Gobbiho v r. 1991 v ČR, odpověděl:

    „Tak ještě se to zasvěcení neuskutečnilo, protože Sv. Otec nezasvětil Rusko se všemi biskupy a Rusko ještě nebylo v zasvěcení jmenováno. Rusko nebylo zatím jmenováno z diplomatických důvodů. Říkám, že to byl kardinál Cassaroli, který odradil Sv. Otce, aby jmenoval Rusko. A potom, polovina biskupů to neudělala. Tedy papež udělal to, co mohl a Panna Maria udělila Sv. Otci odměnu.
    ….
    Panna Maria mu udělila milost pádu komunismu nebolestným způsobem, bez prolévání krve. Ale neudělila milost obrácení Ruska. Chápete to dobře? Je to tedy svázáno s tímto zasvěcením.“
    (citace z brožury MKH 1991)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *